abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Merysol   Postava není přítomna 11.2.2016, 22:04:05

Nejdříve do hostince vběhnul Bart a začala kroužit kolem Stopaře. No hele, co to tady zkoušíš, to ti je každý milejší než já? No styď se. A někde v závěsu za ním jse se objevila já s kyblíkem plným vody.

”Nebojte, nejdeme vytírat podlahu. Tohle je ta svěcená voda. Takže honem, každý si do něčeho naberte.”

Na to konto si sama řeknu Blainovi o prázdnou láhev, protože silně pochybuji, že by tu snad měl nějaké větší množství malých lahviček, které by se pak dali rozdělit mezi všechny.

Jakmile zavíčkuju lahev, podívám se po Lótile. Chudák. Beztak se jí to stalo díky mě, vždyť jsem jí sama do té hospody poslala…měla jsem jít místo ní. Je mi to líto.

”No Lótiel, nevím, jestli ti to zrovna zalichotí, ale na to, že jsi byla ještě nedávno mezi mrtvými, tak vypadáš dobře.”

Pak zamířím zpátky do stájí, nachystat si koně a taky nakrmit Barta, aby u někoho neloudil. I když to bude stejně….
 
  Žira   Postava není přítomna 11.2.2016, 21:25:42
Ještě, než odejdu, pokusím se dořešit záležitost s Lótiel. Zar´farro říká, že by další neměla, Riegal říká, že ještě jeden neuškodí, ale víc ne. Riegal je Alchymista a víc tomu rozumí. Přesto promluvím k oběma. "Dobře, mohu teda vycházet z toho, že další lektvar by neuškodil? A co kdybychom sehnali silnější? Riegale, umíš vyrobit? Jestli ne, až půjdu shánět věci, sehnala bych i nějaký ten lektvar, nějaký hodně silný. Jak se mu říká? Lektvar nějakého chodce nebo tak nějak. "

Také Merysol se stále pevně drží svého názoru. "Dobře, neměla takhle končit. Každopádně já si za svým stojím. A myslím, že ty dvě hodiny nás nezabijí, naopak nám pomohou."

I Anglino mě podpoří jako velitele. "Od něj mě jeho důvěra těší moc. Silný barbar, zkušený bojovník a věří mi." Usměji se. "Díky." Řeknu mu, více není třeba.

Nysilo si k tomu také řekne své. "A víš, proč si to mistři nepřáli? Přišlo nařízení shora. Protože jsem Achylonovi vymáchala hubu v jeho vlastních chcankách, když chtěl znásilnit služku, co mu prala prádlo.

Já po nikom nechci, aby v sobě dusil svůj názor. Jen nechci slyšet dva protichůdné názory a stále ty samé argumenty. Prostě, jakmile se neshodneme, je potřeba vymyslet kompromis."


Nysilo poté požádá Blaina, zda by nevěděl, kde sehnat nějaké věci touto dobou. Blaine mu nové kalhoty a plášť bez problémů sežene. "Ten muž sežene prostě všechno. Ale já ho budu otravovat až později, zatím mám jiný plán."

Alexandr souhlasí s vyražením po otevření bran. Jen na něj kývnu na znamení souhlasu. A počítám s tím, že kdyby bylo potřeba, on by mohl Lótiel vézt na svém koni.

***************************************

Když už nic není potřeba, prozatím se rozloučím a odebéřu se. Nejprve můžete vidět, že jdu za Kájou nahoru. Za chvíli se vracím, projdu hostincem a zamířím do města.

Když se asi po půl hodině vrátím, má torna je plnější a na ní je ještě nově přivázaná deka. Chvilku se rozhlížím po hostinci a sleduji dveře. Za chvilku skutečně přijde muž, kterého očekávám. Je to ten, co nás měl odvést na černý trh. Dojdu za ním a chvilku se s ním bavím. Poté mu dám váček s penězi a on odejde.

Když se muž po další půlhodině vrátí, nese něco zabaleného v papíru a to mi podává. Zkontroluji, poděkuji a odeberu se opět ven. V mezičase se samozřejmě bavím s lidmi od nás, kteří zůstali v hospodě.

Když se před šestou vrátím, tvářím se celkem spokojeně. Zdá se, že mám vše, co jsem potřebovala. Tedy skoro vše. Ještě dojdu za Blainem a něco mu řeknu. Ten mi ze skladu přinese láhev rumu a já mu za ní dám několik mincí.

Pak se vrátím k našemu stolu a rozhlédnu se, kdo už dorazil a kdo ještě ne. Nejprve Káje podám srolovanou deku pytel s nějakými věcmi. Vypadá to většinou na jídlo. Pak dojdu na pokoje vzbudit ty, co ještě spí, pokud někdo takový je. A počkám na ostatní, co se ještě nevrátili. Prozatím je zde Nysilo, Stopař a Kája. A také Sandor a jeho rodina. Nepřekvapí mě, že je vidím. Kývnu jim na pozdrav.

Po chvilce přijdou Zar´farro a Lótiel, která se zdá, že je jí o něco lépe, ale stále to není úplně v pohodě. Když se na ní kouknu, je to jak rána nožem přímo do srdce. "Vždyť takhle dopadla právě kvůli mně." Zatnu zuby a snažím se nedát na sobě nic znát. Ale zrovna dobrá herečka asi nejsem.

Pokud se do šesti vrátí, ještě je chvilku zdržím. Vytáhnu pytlík, co mi přinesl boss podsvětí a rozbalím ho. Jeho obsah je ovlivněn tím, jak mi odpověděl Riegal. Pokud řekl, že ten léčivý lektvar vyrobí, je tam pouze 10 flakónků s tekutinou barvy…. Nevím, jak lépe to popsat, než ranní moč… Prostě světle žluté, průhledné. Pokud řekl, že to nevyrobí, krom těchto 10 flakónků je tam ještě jeden lektvar, který má temně zlatou barvu.

"Tak jo. Těchto 10 lektvarů perfektně funguje proti únavě. Až bude příště podobně vyhrocená situace, tak jakmile někdo z nás bude už opravdu padat na hubu, trošku si lokne z té lahvičky, mělo by to vydržet na 10 použití. A tenhleten zlatý, to je velmi vzácný léčivý lektvar. Prý je hodně silný. Dala bych ho Lótiel, ale nejprve chci slyšet definitivní verdikt, zda jí to neublíží. Pokud by mělo, raději počkáme ještě třeba půl dne a do té doby pojedeme pomalu a opatrně."

Pokud se náhodou stalo to, že někdo nedorazil, nejspíš nám nezbyde nic jiného, než jít rychle hledat, ale snad nikdo takový není.
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 11.2.2016, 20:00:03
Před odchodem nahoru mě zastaví Žira. Chystám se odpovědět, ale Zar' farro mě předběhne. Počkám si tedy, než to vysvětlí on. Jakmile skončil, řeknu: ,, Zar' farro to řekl za mě. Jediný, co bych tak doplnil, je, že si myslím, že by si ještě jeden vzít klidně mohla. Ze dvou lektvarů závislost nevznikne. Ale víc takhle za sebou bych už nezkoušel. "

Pak ke mně přijde ještě Nysilo, tomu odpovím v ústraní.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 11.2.2016, 19:48:33
Vylezu nahoru k pokoji, kam stopař uložil Lotiel. Otevřu dveře do pokoje a vidím nemožné. Lotie je oblečená a stojí. Je vidět, že jí není nejlépe, ale evidentně je vzhůru a stojí!

"No tedy, tohle jsem nečekal. Kam se snaží dostat můj pacient?
Zatím by jsi se neměla moc hýbat, ta jizva co máš na břiše není jen povrchové zranění. "


Když mi vysvětlí, že chce jídlo .. nebo vývar. Pomůžu jí dolů. Pokud mi to dovolí vezmu ji do náručí a snesu ji ze schodů. Pokud ne pak ji podepřu a prakticky ji stejnak odnesu.

Dole Lotiel objednám silný vývar a přidám do něj pár léčivých bylin. Povětšinou jsou na podporu hojení, tlumení bolesti a hlavně pomáhají proti infekcím a zánětům.
 
  Karolina   Postava není přítomna 11.2.2016, 18:32:56
Pomalu scházíme s Regem po schodech do lokálu. Už na schodech vidí, Nysila jak si čte, Stopaře, který se možná nudí a hledám, kam se poděli Anglino a Zar´farro. Nesu si všechny věci sebou a možná pro vás bude překvapením, kdo přichází se mnou. Lavínie nese Saribu a poslední jde Sandor.

Usadím je u stolu a nechám objednávku snídaně na nich. Pak jdu k našemu stolu.

" Dobré ránko, nevíte kde je Zar´farro? A kam se poděl Anglino, říkal, že bude tady. Nahoru nepřišel, on šel se Žirou nakoupit? A jak je na tom Lótiel?"

Zahrnu Stopaře i Nysila otázkami. Mezi tím mi Blaine donesl větší hrnek silné kávy a nějaké pečivo. Vedle u stolu už i naše známá rodinka dostala snídani. Vidím, že Sariba už opravdu vypadá o moc líp než včera a jsem za to ráda. Pustím se do snídaně a přemýšlím, jestli šla do města Žira sama nebo jsou s ní Anglino a Merysol. Teprve šťouchnutí do nohy mi připomene, že i Reg by se rán posilnil před cestou.

Zvednu se poprosím o vodu do misky a kus masa. Než se Blaine vrátí, položím tři zlatky na poličku, pod první korbel. Nic by si nevzal, ale z něčeho to přeci platit musí. Pak si od něj všechno co přinesl vezmu a obě dvě misky položím před Rega, který se do toho s chutí pustí.
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 11.2.2016, 18:10:47
Blaine donese nějaké to jídlo a čaj. Pomalu ujídám. Není kam spěchat. Zar se šel podívat jak je na tom Lótiel. No myslím, že po tom, jakou odvedl práci se za nějaký čas dá zase do kupy.

Koutkem oka sleduji jak se Anglino láduje jídlem a hodnotně to zapíjí pivem. Docela se divím, že po tom všem dokáže pořád držet rovnováhu. U stolu je teď celkem klid. Všichni si všechno vyříkali a teď nejspíš dávají každé slovo dohromady.

Nysilo podal kouzelný prsten Riegalovi, aby se na něj podíval. Do jejich věcí ne vměšovat raději nebudu, nebo to ještě dopadne jako s tím zatraceným náhrdelníkem. Tak nějak mi pořád nešlo do hlavy proč všichni ti čáryfukové a alchymisti potřebují artefakty k velké moci. Velká moc s sebou přináší také velkou zodpovědnost a mnoho se nechá zlákat na špatnou cestu.

Jakmile měl Anglino dojezeno odebral se do stájí. Já zůstal dole a přemýšlel nad tím, co nás všechno může na cestě potkat.
 
  Anglino   Postava není přítomna 11.2.2016, 17:46:50
Láduji se jídlem až se mi dělají boule za ušima. Zapíjím to notně pivem.

Než jsme se s Žirou postavili Kostějovi a vstoupili do portálu. Prošmejdil jsem hostinec našel jsem tam v kamenném špajzu celou sušenou šunku a
celý vak sušeného masa smíchaného s brusinkami, sušeným ovocem a tukem tzv. pemikan a pytel sucharů.

"Kdybychom nešli do hostince. Toto jídlo by nám mohlo vydržet několik dní. Pemikan je velmi energetický a dá se jíst i bez vaření.
A může se dlouho uchovávat. Nechám si je na horší časy. Všem nám půjde k duhu a nebude nás zdržovat přípravou. Dá se konzumovat přímo za jízdy."


Jídlo a pití které jsem si obstaral u hospodského přidám k tomu co jsem našel v spáleném hostinci. Pro koně jsem u hospodského sehnal pytlík ovsa, jablka a Donesl jsem si to do stáje. Čekání na to až se přichystají ostatní na cestu si krátím masírováním koně než jej Osedlám a naložím na něj vaky.
 
  Alexander   Postava není přítomna 11.2.2016, 17:20:15
Kouzelník padl omráčen na zem, a muž s obouručákem se skutečně rozplynul. Když jsem se z místa kde stál, opět koukl na kouzelníka, zamračil jsem se. “Krev? Tolik? A u hlavy? Kde se tu…“ pak to uvidím. Veliký skleněný střep zaražený v zemi, který kouká skrze kouzelníkovu hlavu. Nejspíše jedno z oken co puklo žárem. “No to snad ne.. Další koho se nedá na nic zeptat..“ pak se ale vrátím do reality když zaslechnu dunivou ránu jak psisko dopadlo na zem.

Rozeběhnu se k Lótiel pod ním, kleknu si do sněhu a prsty jí zkouším nahmatat puls, zatímco se k ní skloním a snažím se nahmatat, nebo zaslechnout dech. Ani jedno. Je konec. “Je mrtvá..“ povím, bez emocí Zarovi, který to po mě ale překontroluje, jakmile jí dostaneme zpod hlav psa. “Takže přišel čas na svitek? To brzy..“ pomyslím si. Sleduji Zarovu.. ehm… práci… A nenápadně pomocí boty přehrnu sněhem nedaleký kámen. Aby ho snad nenapadlo ho taky náhodou použít. Zar však na svitek evidentně zapomněl, jelikož ho objevil až teď. Je mi jasné že nahá nemůže zůstat na sněhu a tak z dohořívajícího domu vezmu pár hořících klacků a udělám z nich ohniště u Lótiel. Cestou se kouknu na Riegala, který na tom ale není zas tak špatně. Ovšem zrovna nejlépe taky ne..

Najednou se přiženou ostatní, že Merysol měla vidění o nebezpečí. O dalším, ne o psovi. “Vidění? Hmm…“ to je asi tak to jediné co mě zaujme. Když se tedy potvrdí jejich slova, a oblohu zahalí temná postava, nějak mě to nerozhodí. Vytáhnu si katanu a protočím si s ní v ruce. “Další chodící vápník? To má být nebezpečné?“ pomyslím si, ale ostatní to evidentně vidí jinak. Dokonce tak jinak, že je rozhodnuto pokračovat zběsilým úprkem. Doběhnu tedy ke stájím kde pomůžu Anglinovi s koňmi, pak se dostanu k Riegalovi, kterého Zar už spravil předtím, chytnu ho za zdravou ruku, přehodím si jí okolo krku. Sice se musím trochu přikrčit, ale dostanu se s ním docela rychle k portálu, do kterého všichni naskákáme, a objevím se opět ve městě.

“No to je skvělé… Proč nás neteleportovala jinam? Třeba do té jejich chaty nebo kde to byli.. Vždyť podmínka byla že to tam musela vidět.. Nebo to tam musejí znát všichni? No, teď není správná doba se ptát..“ pomyslím si, když se ostatní opět začnou dohadovat. “Vyrazit s otevřením bran bude nejlepší.. Lótiel může když tak jet se mnou.. Moc toho nemám, a kůň je cvičený na rychlý běh.. S dvěma jezdci bude moct jet tak akorát stejným tempem jako vy bez problémů.. „ povím, a sleduji jak ostatní odcházejí. Není to tak dlouho co jsem naposledy jedl, takže hlad nemám, a mám vše co bych potřeboval. “Hmm.. Vize..“ Na dvě hodiny se mi nechce jít ani moc lehnout, a tak odejdu ven.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 11.2.2016, 13:09:50
Rozhovor s Merysol i Karolínou někteří považovali za hádku, já to bral jako výměnu názorů, Všichni máme svoji pravdu a všichni si na tom trváme. Žíra to nevydržela a ukončila náš „smysluplný“ rozhovor a vzala na sebe funkci velitele. Ostatním se to zdá se zamlouvalo.

“I když je to v rozporu s mistry, za daných okolností je to asi nejlepší řešení. Souhlasím, ale nečekej ode mne, že v sobě budu dusit svůj názor.“

Byla to úleva i zklamání, že jsme, nezvládl funkci velitele. Starost o Lotiel opadla. Chtěl jsem zůstat ve městě hlavně kuli ní, ráno se pokusit najít něčeho zkušeného hraničáře anebo se složit a koupit od alchymisty silnější léčivý lektvar. Lektvary co vytáhla Žíra nejsou dost silné, aby hned vyléčila vnitřní zranění.

“Mám jim to říct? Asi není třeba. Už to není moje starost a Zar i Riegal to ví. Ať si tohle vyřeší Žíra. Ale mohl bych nechat prozkoumat ten prsten…“

“Riegale, mohl by jsi na slovíčko?“ vytáhl jsme z vnitřní kapsy kabátu prsten.
“Tenhle prsten měl u sebe ten rudý rytíř, mohl by jsi mi o tom říci víc? Hlavně ho nenasazuj.“

********************

Tím, že jsem už nebyl velitel, začal jsem řešit svoje záležitosti… Nejdříve jsem šel za obsluhou.

“Mám na vás velkou prosbu, netušíte kde bych v tuhle ranní hodinu sehnal nové kalhoty a plášť? Pokud by jste něco měli přímo v hostinci, co by mi mohlo sedět, rád si připlatím.“


***************************


Potom začnu někde v soukromí řešit obsah svého batohu a zrovna udělám v něm pořádek.

“Tak co tu máme? Jídlo, jídlo a zase jídlo. Pro mě minimálně na týden, ale když to dám žíře, tak do bude tak akorát vydatný oběd pro všechny. Sušený maso, cihla sýru… aaa 3 pytlíky sušeného ovoce. To si nechám. Stejně by to skoro nikomu nechutnalo. Dále hromada flakonků. 6x olej… Tohle se moc nepovedlo. Proti nemrtvým je oheň nic moc. 3x megacloumám, sliz ze šedého vrchu. Ten je k ničemu toho se zbavím stejně jako olejů. 3x svěcená voda. Proč to nemám ve své torně pro ruce?!“

Hned jsme to začal napravovat. Váček se sušeným ovocem, 3 flakonky se svěcenou vodou jsem vložil do torny, jelikož megacloumáky byli ve stejných flakoncích, tak jsem flakonky omotal proužkem látky, které jsem měl více než dost a také vložil do torny. 6 flakonků oleje jsem nalil do lucerny, co se nevešlo tak do lahve s olejem a dal do batohu společně s ostatními věcmi. Až jsem byl hotov, sedl jsem si někam do rohu, kde jsem měl trochu soukromí a studoval jsem Nekromantovu dýku. Jestli jsme schopen ji nějak použít ve svůj prospěch i když mám od nekromanta daleko. Po zbytek času jsem studoval v Onyxově knize kouzlo portál, dokud se všichni nesešli v hospodě.
 
  Anglino   Postava není přítomna 11.2.2016, 9:33:55
Když jsme dorazili do hostince. Hned jsem si objednal spoustu jídla, hlavně masa a piva.
Do hádky jsem se nezapojoval už tak se tam hádali skoro všichni.
Nakonec to rozhodla za všechny Žira. Navrhla za velitele sebe.

"Uznávám ona je momentálně jediná kdo nepodléhá tolik emocím a přemýšlí ku prospěchu všech. Já mám svůj úkol od sekáče. Kromě Merysol už tu není nikdo koho bych byl ochoten poslouchat."

"Mně jako velitel Žira vyhovuje. Budu se řídit jejími rozhodnutími. Teď se budu věnovat svému koni a pak obžerství. V 6 hodin budu přichystán vyrazit."

Karolinka dopila kávu a pak prohlásila, že si půjde lehnout.

"Karolinko mně najdeš tady budu se ládovat a pít co se do mně vejde. Musím využít každou chvíli na doplnění energie. Spát nepůjdu na to už by mi nezbyl čas. Jen se postarám o koně, abych byl včas připraven pokračovat."

Teď plně zaměstnávám hospodského. Až ukojím ten nejhorší hlad domluvím se s hospodským co mi přichystá na cestu. Nějaké trvanlivé potraviny, jako sušené maso a tak doplním svoje obyčejné vaky medovinou a pivem.

"Ono se řekne jídlo na dva dny. Já ale za dva dny sežeru toho tolik co jiní za týden. Musím si vzít jen tolik a co nejlehčí aby to nezatížilo moc koně. Tak to vidím tak že jen sušené,pečené maso, pivo a medovinu. Každopádně budu muset jakmile bude nějaká příležitost potraviny doplňovat. Snad něco i ulovím."
 
  Merysol   Postava není přítomna 11.2.2016, 8:30:03

Pro Žiru, jestě než se Merysol ztratila pryč…


Žira za mě dokončí větu, ale já jen zavrtím hlavou.


“Ne Žiro, pleteš se, takhle ta věta končit neměla. Ale na tom už nesejde.“


Na tváři se pokusím vykouzlit nucený úsměv, za který se snažím schovat to, jak mizerně mi teď je.


Nemůžu po někom čekat nebo ctít, aby to pochopil, tohle je beztak můj boj.

 
  Lótiel   Postava není přítomna 11.2.2016, 0:35:58
Z pod víček zahlédnu Merysol a cítím, že přes mě něco přehodila. Ráda bych jí poděkovala, ale nevzmůžu se na to. Ležím a bezmocně čekám. Pak se něco začne dít. Slyším křik a v hlasech vycítím nervozitu a možná i strach.

Pak mě kdosi zvedne ze země. Pootevřu oči a spatřím Stopaře. Slabě se usměju. Někam mě nese...a pak najednou...Ten dům poznávám. Jsme zpět v Drogadu. Znovu zavřu oči.

Probudím se v posteli. V cizí košili. Věci jsou kousek ode mne. Pohyb stále ještě bolí a na břiše a hrudi i táhne. Přejedu si tam rukou a ucítím stehy. Otřesu se. Na všechno si rázem vzpomenu a musím se několikrát zhluboka nadechnout. Podívám se do sevřené pěsti. Stále v ní mám kámen. “Nebyl to sen.“ Zamumlám pro sebe.

Pohyb v pokoji spíš ucítím než uslyším. Na prkenné podlaze zacvakají drápky. Ulehčeně si oddechnu, když poznám, že to jsou oba Stopařovi psi. “Já nic nemám.“ Zamumlám smutně. Ráda bych vám dala třeba kousek pečeného kuřátka s ovocem. Sama bych se spokojila s bramborama na špeku s cibulí, česnekem a majoránkou...

Pomalu se natáhnu pro batoh a vytáhnu z něj čisté věci. To co jsem měla na sobě je ještě mokré. V lepším případě. Místo košile je tam pár krvavých cárů.

Pomalu se převlékám. Dýchám jen povrchově. Musím do sebe dostat nějaké jídlo. Silný vývar. Vím, že to je mnohem lepší varianta než pečené maso.

Sedím na posteli v dlouhé košili a kalhotech. Víc jsem nedokázala. Jsem unavená, ospalá a je mi zle od žaludku. Podívám se po svých věcech. Sedma leží na zemi a loutna na stolku. Ulehčeně si oddechnu. Zbytek věcí se válí na židli.

Pohladím jednoho ze psů po hlavě. Nevím kterého, ale je to fuk. “Pojďte. Jdeme si sehnat něco k jídlu. V kuchyni je určitě kupa zbylého masa a pár měkoučkých kostí.“ Usměju se na psiska.

Dveře do pokoje se náhle otevřou a v nich stojí Zar´farro.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 10.2.2016, 23:58:48
Když se mně Žira ptá, zda by se nedal použít léčivý lektvar, musím si přiznat, že mně to taky napadlo.

"Víš Žiro ono s lektvarama to není tak jednoduchý. On lektvar nevyřeší všechno má jen omezené možnosti léčení. Samozřejmě by Lotiel pomohl, ale jen pokud by v sobě už jeden neměla."

"Ono víš, s lektvarama se to nesmí přehnat, můžeš být závislá a větší dávky mohou být toxické. No a Lotiel jeden dostala před cca 20 minutama takže ... bych teď tak tři hodiny počkal, minimálně."


"No nic jdu se na ní podívat. Ať víme jak na tom je. Navíc by teď měla být pod dozorem."
 
  Žira   Postava není přítomna 10.2.2016, 22:59:26
Všechny důkladně vyslechnu, zdá se, že mě každý podpořil. "Zvláštní, asi se fakt lekli."

Nejprve pomalu přejdu ke stopařovi. Když domluví, podrbu se na hlavě. "Promiň, to jsem tě asi špatně pochopila. Dobrá, tak takhle. Myslím, že nebudem vždy utíkat před nebezpečím, někdy se mu musíme postavit. Ale většinou je lepší se v boji vyhnout. "Skutečný hrdina musí vědět, kdy je lepší meč sklopit a kdy to naopak není vůbec dobré." To mi říkal Attylloe. Tedy..... tak nějak, ale asi to vyznělo elegantněji.

Mě se také nelíbí utíkat, ale nehodlám ohrožovat životy vás všech tím, že bych si hrála na hrdinu. "


Zar´farro má pravdu. Bohužel. "Vím, že máš pravdu Zar´farro, ale prostě musíme vypadnout. A ty dvě hodiny, to je i tam dost velké zdržení. Jinak neohrožujem jen sebe, ale i tohle město. Po Bellovi mi zbyly dva léčivé lektvary, nepomohlo by to?

Když Lótiel nezvládne jet sama, musí jí někdo vézt, myslíš, že alespoň to by zvládla? Já myslím, že ten lektvar by pomohl, když mi ho minule dal Nysilo, tak mi to vyléčilo díru skrz břicho. Riegale, jak to funguje?"
Lektvary vytáhnu z kapsy a podám je Zar´farrovi.

Merysol se nezdá spokojená s mou variantou. Dokončím její větu. "....ale nemáme času nazbyt, já vím. Každou hodinu může přijít zpráva o další smrti. Ale copak bys chtěla, abychom tu zprávu museli posílat my? Ty bys chtěla Hughovi nebo Aribeth vysvětlovat, že Lótiel zemřela protože jsi až moc spěchala? Já moc dobře chápu, o co ti jde, ale zkus prosím pochopit, že přehnaný spěch nás může naopak zpomalit.

Neříkám, že se chci někde válet na prdeli. To rozhodně ne. Ale momentálně by naši ranění potřebovali minimálně týden. Tak myslím, že ty dvě hodiny jsou slušný kompromis. To vyrazit prostě už musíme, to je jasné, ale i tak se mi to vůbec nelíbí a mám strach o Lótiel."


Riegal taktéž souhlasí, ale nazdá se moc nadšený. Kouknu na něj. Mírně se pousměji. "Děkuji za podporu Riegale. Věř mi, že mě se do toho taky nechce, usoudila jsem, že je to nejlepší pro nás pro všechny, ale pokud máš lepší nápad.... "

Pak již čekám kdo se dál vyjádří. Jakmile jsou všichni, rozloučím se a odejdu. "Tak se mějte, uvidíme se za dvě hodiny. Sejdem se tady v šest hodin ráno. Kdo bude spát, toho vzbudím. Já jdu rychle zařizovat co potřebuji." Pak již skutečně vypadnu. Nejprve zamířím ještě nahoru za Kájou a pak půjdu shánět zásoby, uprostřed noci to nebude žádná sranda. "Vsadím se, že Lótiel by to zvládla."
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 10.2.2016, 22:42:33
Zar s tou rukou něco udělal, takže to snad přežije. ,, Moc díky! Když budeš něco potřebovat, řekni si... Dlužím ti hodně. " Zar'farro je fakt machr.

Ale pak se zas objeví jakási kostlivá zrůda. Kurva! Zase něco! Rychle, co udělat... Už přemýšlím, že nasadím Undinu, třeba ho zdrží, ale naštěstí se o to postará Stopař a Karolina, která vytvoří portál. Sláva!

S nejspíš Alexandrovou pomocí se dobelhám do portálu, s Undinou v patách. O okamžik později už jsme v Drogadu.

Trochu si vydechnu, ale tohle už ve mně zanechalo celkem silný pocit ohrožení.

Bohužel se strhne hádka, a to ohledně více věcí, v hostinci. Nemůžu tomu skoro uvěřit. Místo aby byli rádi, že jsme v alespoň dočasném bezpečí a domluvili se na plánu, tak se ještě hádají.

Naštěstí to rozumně rozetne Žira. Pak znovu začne věc s velením, ale postaví nas před hotovou věc. ,, Jistě, veď nás. Co jiného nám zbývá."

Už jsem spal, ale stejně si jdu lehnout znovu. Musím se trochu vzpamatovat. Undinu nechám čekat u vchodu do hostince. Nakážu jí, ať se schová do nějakého sudu, kde má počkat.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.