abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Alzan   Postava není přítomna 14.2.2016, 3:03:26
Žiřina reakce mě naprosto zaskočí a trošku vyvede z míry. Tohle jsem opravdu nečekal. Počkám než mě dopředstaví. No, nemusela hned říkat, že jsem nekromant. Ale zřejmě jim věří, tak snad jim to nebude vadit. Stejně by se to brzo provalilo.

Následně se mi představí Karolína a poté začnu radši odpovídat na otázky, než padnou další. Pak by to byl nepřehledný zmatek.

To co jsem v průběhu odsouhlasil kývnutím, nyní potvrdím slovy:"Ano Žiro. Díky Attyloemu a druidům, jsem našel poslední střípky mého pátraní a podařilo se mi před pár dny zbavit se temné nadvlády."

Poté si vezmu flakón, který mi podává Karolína, podívám se na něj a pronesu:"Voda? Myslel jsem, že cílem výpravy je temný hvozd, nikoli poušť. Nehledě na to, že venku je dost sněhu. Pakliže je to však nějaký magický elixír, děkuji, nejsem zběhlý v alchymii abych to poznal na první pohled." Více pozornosti tomu zatím nevěnuji, snad mi po seznámení někdo objasní, co jsem právě dostal.

Svými slovy jsem zároveň odpověděl na Žiřinu otázku, jaký cíl máme společný. Možná se někdo zamračí, zatváří podezíravě nebo udiveně, že znám cíl cesty. Dřív, než by se mohla spustit další lavina otázek, pokračuji dál:"Poslala mě za vámi majitelka relikvie, kterou chcete uschovat. Stejně tak to ona mi řekla, kde vás najdu, neboť je i v jejím zájmu, aby se tak stalo. Takže jsem opravdu nešel kolem náhodou.

A s Žirou,"
otočím se ke Karolíně, jsme se neviděli téměř rok, jestli mě má paměť neklame."
 
  Karolina   Postava není přítomna 14.2.2016, 2:13:15
Jsem moc ráda, že Zar´farro zjistil příčinu onemocnění Sárinky a bez řečí vypiju ten bylinkový odvar. Lavínii i tu malou necháme na pokoji, aby se mohly dospat a Sandor odběhl do města. Mezi tím Anglin přijde ze stájí a pronese něco, co mě málem rozesměje.

" Kdepak po svých by sem nestihli dojít. Vem si jak dlouho jsme tam jeli my. Skoro celý den a to jsme jeli notný kus na koních. My jsme se pro ně se Žirou vrátily. Já nespala, ale meditovala jsem, takže jsem si doplnila energii. Aspoň trochu. Cítím se odpočinutá, jsi hodný, že máš starost."

Když se začne znova mluvit o té další cestě, trochu se zamračím. Je vidět, že se mi něco nelíbí, ale zatím mlčím a srovnávám si myšlenky. Počkám a když se rozhostí ticho, konečně se ozvu i já, docela tichým hlasem řeknu:

" Musím říct, že cesta horami se mi taky vůbec nezamlouvá. Myslela jsem, že to je je jen můj divný pocit, ale čím delší dobu o tom přemýšlím a poslouchám i další argumenty, moc se mi tam nechce. Podívejte se kolik je sněhu tady a v horách ho bude jistě i víc. Ani na nás nemusí nikdo pořádně zaútočit, stačí sněhová vánice jako u chatrče, jeden chybný krok nebo uklouznutí a je vymalováno.

Podle mě tam na nás budou čekat určitě, protože je to nejvhodnější místo, jak se nás elegantně zbavit. Pokud tam navíc jsou i osady orků, které jsou k nám vlastně v nepřátelském postoji, tak tam ani nemusí být přímo Saldebar ani Simplicus. stačí bohatě, když na nás poštvou orky. Žiro, uvážila jsi to dobře? Prosím tě, já ti věřím a proto jsem celou dobu byla ticho a bojovala s tím, ale nenašla by se opravdu jiná cesta?

Nebyla tam na mapě nějaká řeka? Co kdybychom to vzali podle ní? Vyhnuli bychom se horám? Já to tu taky neznám a tu mapu jsem moc neštudovala, ale co myslíš?"


Moc mě to mrzí, že nemůžu s přítelkyní bez připomínky souhlasit, ale tady jde o životy všech. Mělo by se to probrat ze všech stran. Než mi stačí odpovědět, ozve se nově příchozí a já jen překvapeně zírám na Žiřinu reakci.

" Jak moc se za tu krátkou dobu změnila. Kam se poděla ta dívka, která si nebyla moc jistá v kramflecích a byla spíš odtažitá. Takhle je to daleko lepší, mnohem, mnohem lepší."

Usměju se a pak po očku kouknu na Nysila. Pak poslouchám kdo to je. Nekromant? Dokonce mu o nás někdo řekl? A ví o našem cíli? Trochu se zaškaredím. Pak začne mluvit znovu Žira. Když ho tedy tak dobře zná a zaručuje se za něj naše velitelka. Usměju se a řeknu

" Já jsem Karolína. Kdopak tě za námi poslal a proč? A ještě by mě zajímalo, jak dlouho jste se neviděli se Žirou. "
 
  Žira   Postava není přítomna 14.2.2016, 1:09:25
Když nám Zar´farro řekne, co máme vypít, bez řečí to vypiji. Pokud by někdo odmítal, udělám vše, abych ho přesvědčila, aby to také vypil, přeci jen, nemůžem riskovat.

Poslechnu si, co má ještě Lótiel na srdci. "Zní to zajímavě, bohužel právě proto, že to tu neznáš nevíš, že to nejde. Místní lesy jsou skutečně velmi husté, navíc bychom jeli i přes hvozd. Nakonec by nám cesta trvala strašně dlouho, kdybychom se drželi mimo cestičky. Museli bycho vést koně a dávat veliký pozor, abychom nic neponičili, jinak by se nám hvozd pomstil. A věř mi, že by to byla mnohem namáhavější cesta, než přes hory.

Pro jednoho člověka bez koně by to ještě šlo, ale v téhle skupině těžko. Neříkám, že to je úplně vyloučené, ale cesta by nám trvala minimálně měsíc. Ušli bychom pouze několik málo mil deně. Sotva pět. Kdekoliv jinde by to byl samozřejmě výborný nápad, ale bohužel, tady ne. Promiň, je mi líto, že všechny tvé plány zavrhuji, věř mi, že se mi taky nelíbí jít přes hory."


Když se nakonec nějak dohodneme a chystáme se vyrazit, ještě sedím u stolu a balím si své věci. Také dopíjím zbytek piva. Jelikož sedím zády ke dveřím, že někdo přišel do hospody poznám pouze podle průvanu, nevěnuji tomu pozornost až do té doby, než za zády slyším povědomý hlas. Prudce sebou trhnu a otočím se. Na tváři se mi objeví úsměv od ucha k uchu a elfovi, který přišel se na chvilku vrhnu kolem krku.

Hned ho ale pustím. "Tohle uvítání asi nečekal." "Nazdar Alzane, co ty tady děláš? Řekla bych, že ty jsi vždy vítán, ale záleží na tom, co řeknou ostatní." Pak se otočím ke skupině. "Vážení, toto je Alzan. Dlouhá léta zasvětil studiu, jak porazit temné síly. A jelikož je tady, řekla bych, že uspěl.

Uspěl jsi, že?"
Jakmile mi to potvrdí, pokračuji.

"Jelikož Alzan bojuje proti nekromantům a temné magii, pevně věřím, že by nám mohl být velmi užitečný. Zejména proto, že moc dobře ví, jak tato magie funguje, protože ji sám ovládá, ale používá ji k dobrým účelům.

Já se za Alzana klidně zaručím svým životem, že je na naší straně a můžem mu plně důvěřovat.

A teď ty Alzane, který ten cíl to máme společný?

A taky by mě zajímalo, jak jsi věděl, že tady budem? Pochybuji, žes šel náhodou kolem."
 
  Alzan   Postava není přítomna 14.2.2016, 0:34:02
Po nečekané schůzce jsem se objevil nedaleko města Drogad. Zamířím k nejbližší bráně, kterou právě otvírají, a vstoupím. Prvně to chce zřejmě ustájit koně. Pravděpodobně jen chvilku, ale jeden nikdy neví. Po chvíli hledání najdu stáje, zanechám zde svého koně a vydám do Katovy kápě, kdy by údajně měli být osoby, které hledám.

Vcházím do hostince, nasaju vůně snídaní linoucí se z kuchyně a rozhlednu se po poloprázdném lokále, kde se pár ranních ptáčat snaží zbavit posledních zbytků spánku. Pak mi zrak spadne na skupinku, kuli které tu pravděpodobně jsem. Když mezi nimi spatřím svou známou, Žiru, není pochyb o tom, že to jsou oni.

Zamířím k ním, přátelsky se usměju a pronesu směrem k Žiře: "Zdravím, nenašlo by se mezi vámi ještě jedno místo pro jednoho elfa?"

Počkám, než mě, pravděpodobně překvapená, Žira pozná a pak pokračuji již ke všem přítomným:

"Omlouvám se, že vás tu tak časně ráno a nečekaně přepadám, ale bylo mi řečeno, že když si nepospíším, tak vás zde nezastihnu. Jsem Alzan a prý máme minimálně jeden společný cíl, který bych vám rád pomohl dosáhnout"

Pak se odmlčím a počkám, jak mě vezmou ostatní. Už tak jsem na můj styl mluvil až moc vznešeně... Snad jsem udělal dobrý dojem.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 14.2.2016, 0:23:42
Když jste dali Žiře dostatek peněz, vše to donesla opět bosovi podsvětí, prohodila s ním pár slov a ten odešel, za chvilku se vrátil a přinesl několik lahviček s tímto lektvarem. A ještě jí vrátil některé ty peníze či klenoty, co mu dala.

Pak již je čas vyrazit. Jakmile se na všem domluvíte a vstáváte, otevřou se dveře a do nich vstupuje černovlasý elf.
 
  Merysol   Postava není přítomna 13.2.2016, 22:58:05

Znovu se začne probírat cesta a pak ještě řešit lektvary. Najednou se zdá, že jsme vyjeli z města sakra nepřipravení. Kdo tohle ale měl tušit…počkat, no asi já. Hehe. Tak to abych raději na tohle téma pomlčela…

”No, co se cesty týče, do té mluvit nehodlám. Jsem na tom ještě hůř než Lótiel, divím se, že jsem se někde neztratila už cestou k Šedému vrchu a našla jsem vás. A pokud by bylo potřeba na něco přispět, není problém, ale truhly zlata, bohužel, zrovna u sebe nemám.”

Pak už je dál poslouchám, co se děje do doby, než přijde Zar s nějakým pytlíčkem bylinek. Ta malá má prý něco nakažlivého. No, taková hrůza to asi nebude, když jsme zatím všichni v pohodě, ale pro klid a bezpečí nás všech to klidně vypiju. Jen raději dál od Stopaře, aby to nedopadlo jak při té kocovině.

Pak si u Blaina objednám horkou vodu a bylinky do ní nasypu. Chvilku počkám, než voda vychladne a pak všechno co nejrychleji vypiju. Fajn, tak tohle bych měla z krku…

 
  Anglino   Postava není přítomna 13.2.2016, 21:56:06
Když nám Zar začne rozdávat bylinky, které máme vylouhovat v horké vodě prohlásím.

"No mně se takový nemoci jako rýma a kašel nechytají, ale pro klid duše i já to vypiji bez odmlouvání."

Požádám hospodského o horkou vodu a misky do kterých si můžeme udělat výluh z bylin.
 
  Lótiel   Postava není přítomna 13.2.2016, 21:37:25
Chvíli se zase věnuju vývaru a když jde hospodský okolo, poprosím ho o další misku. Silnej jak noha od stolu. Tam snad vyvařili celou krávu. Pomlaskávám si v duchu.

“Já to tady neznám. Vůbec. V této části světa jsem poprvé. Ale speciálně těch úzkých stezek bych se bála. Jeden střelec co trefí koně a jsme na dně kaňonu, či co tam je, jsme komplet. Tam na na nás něco vletět, tak se neubráníš.“ Oponuju jen proto, aby se to probralo ze všech možných stran.

“Nahoře v pokoji je truhlička. Našla jsem ji v Letohradu. Jsou v ní peníze. Nevím kolik. Ale přijde mi fér je dát do placu. Na lektvary. Na jídlo pro nás či koně...“ Pokrčím rameny, protože mě toho víc nenapadlo. Soudek medoviny by mi asi neprošel. Jsou důležitější věci.

Doškrábnu zbyteček vývaru z misky. Už se mi nese nový. “Asi je to blbost. Jak jsem řekla – neznám to tu. Hory jsou nebezpečné a na cestě čeká kostěj.“ O nich jsem slyšela a i četla. Nechci se s nima potkat.

“Co to vzít jinudy. Mimo cesty. Lesem. Nazdařbůh. Směr udržíme. Neztratíme se.“ Nadhodím plán o kterém jsem přesvědčena, že mi nemůže projít. Ale je to další varianta.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 13.2.2016, 19:29:10
Zar´farro, Karolína

Nahoře v pokoji, když Zar´farro vyšetří malou Saribu a ptá se na doplňující otázky, Sandor, otec dívenky, se zamračí. " Náš starší syn žije na Ztracených ostrovech. Vzal si trolskou ženu a mají syna. Před měsícem byli u nás na návštěvě. Ale nezdálo se, že by byli nemocní. A Sariba začala být nemocná až asi před dvěma týdny."

Pak chvilku přemýšlí. "Asi bychom neměli moc cestovat, co? Asi bychom se ubytovali zde a nějaký čas nechali Saribě klid. V drogadu mám nějaké známé, půjdu si od nich sehnat nějaké peníze. Moc vám děkuji za pomoc. Kdybyste tu chvilku vydržel, ještě bych vám zaplatil. Ale vy spěcháte co? No..... pokusím se být co nejrychlejší."

Pak již vyběhne ven z pokoje, z hostince do města. Ještě můžete vidět, že míří směren na náměstí.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 13.2.2016, 18:52:04
Karolína přijde, a řekne, že už jsou rodiče obeznámeni . V náručí nese malého lidského človíčka. Nechám se odvést nahoru do pokoje.

Pomalu vejdu dovnitř.

"Ahoj. Já se jmenuji Zar´farro, dnes budu tvůj doktor."

Přijdu k posteli, kde leží malá. Nechám jí, aby si mne prohlédla a klidně na mne šáhnula. S tím mám nejlepší zkušenosti. Už se nesnažím usmívat, či jinak tvářit. (špatné zkušenosti)

Poté co si na mne zvykne ji prohlédnu, nechám ji odkašlat a provedu řádnou prohlídku. Netrvá to dlouho a je mi to jasné.

Otočím se na rodiče.
"Je to jasné, asi běhala venku málo oblečená, nebo se prostě moc zadýchala v mrazivém počasí. Nyní má zápal plic. To je to nejvážnější. Co mne překvapuje, je že ho chytila i když by měla být na toto podnebí celkem zvyklá."

Otočím se zpět k malé, něco za tím musí být.

"Z nějakého důvodu musela mít sníženou obranyschopnost. Navíc to nemá zcela klasický průběh. Je to trochu zpomalené ..."

Po bližším prozkoumání jsem na to přišel. Tak se znovu otočím k rodičům.

"Nevím jak je to možné, ale vykazuje příznaky Goratské horečky, ale ta se dá chytit pouze na ztracených ostrovech, tedy v mé domovině .. Počkat, ledaže nebydlíte třeba v přístavu? Nebo nepotkali jste někoho hodně opáleného? A nemyslím Žiru dole."

Poté co si to ujasníme a já si potvrdím diagnozu vezmu své věci a začnu s přípravou. Na toto není potřeba magie jen směsice bylin a speciální koření co se vyváží od nás.
Po deseti minutách přípravy mám léčivo hodové a rozdělím ho na jednotlivé dávky. Rodině předám dvacet dávek léku.

"Uvařte vodu, chvíli počkejte, a až do ní budete moct dát prst tohle do ní nasypte. Poté nechte chvíli louhovat a ať to vypije. Je nutné aby si vzala všechny dávky. Ono jí bude za dva, tři dny lépe, ale je nutné aby to dobrala."

Poté podám ještě dvě větší dávky rodičům.
"Tohle si vemte vy. Dole si uvařte vodu a vypijte to."

Poslední zbytky rozdělím pro zbytek naší skupiny.

Sejdu dolu a rozdám jednotlivé pytlíčky ( papírově zabalené).
"Prosím o pozornost. To co má nahoře malá je poměrně nakažlivé. Tuplem pokud malá kašle. Takže to co jsem rozdal vylouhujte v horké vodě a vypijte. Nebojte, je to spíš pro jistotu, než že by jste byli v nebezpečí."
 
  Žira   Postava není přítomna 13.2.2016, 16:12:33
Riegal navrhne, abych sehnala více léčivých lektvarů Chodce Jana a ptá se na cenu. "Jeden lektvar vyjde na 500 zlatých. Je to velmi luxusní zboží. Taky si myslím, že by se nám jich pár hodilo. Zar´farro je sice dokonalý léčitel, ale sám to řekl, není to bůh. A díky tomu bychom mu mohli ulehčit práci a rychleji se vydat na cestu, když bude někdo raněn. Záleží na tom, kolik dáme dohromady peněz, podle toho je koupím."

Poslouchám a sleduji Lótiel. "Dobrá, abych to nejprve vysvětlila. Utekli jsme před kostějem. To je ten nejvyšší ze všech nemrtvých. A znamená to pro nás pořádný problém. Není možné ho totiž zabít. Kostěj má svůj život zakletý v části těla, která mu byla vyjmuta a schována někde jinde. A my skutečně nemáme čas hledat tuhletu kost. Myslím, že to bylo jedno z levých žeber.

A teď to důležitější. Cesta přes hory. Už jsem to navrhla předtím, ale tys neměla možnost do toho mluvit. Ostatní se vyjádřili buď kladně nebo mlčeli, proto jsem toto brala za uzavřené, omlouvám se. Zvlášť, když Stopař říká, že orkové jsou ve službách Krále severu, tak bychom tvůj návrh měli zvážit. Já se teda stále přikláním k cestě přes hory, pořád myslím, že tam nebudem mít problém s našimi nepřáteli, že nebudou počítat s tím, že bychom byli tak blbí a vydali se tudy.

Nemyslím si, že by nepřítel jen tak opustil tuto cestu. Přeci jen je to ta nejlogičtější cesta tam, kam jdeme. Samozřejmě, já nevím, jestli on ví, kam jdem, pokud jo, budem mít ještě moc problémů, ale myslím, že spíš ne. Nebo v to alespoň doufám. Zrovna draka bych se nebála, jen pro jistotu jsem varovala, že existuje i tato možnost, ale faktem stále zůstává, že pokud se ho nebudem snažit najít, není pro nás moc nebezpečný. K jídlu si většinou vybírá něco jiného, než skupinu lidí, co vypadá jak chodící železářství. Je to sice divoký drak, ale stále je dostatečně moudrý na to, aby věděl, že by to pro něj mohlo být fatální.

Pokud jde o tu plachtu, bojím se, že je tam příliš velký vítr, který by ji odnesl. Ale pro jistotu bycho jí sehnat mohli, třeba by se povedlo.

A pokud jde o ten plán, můžem říkat vesměs cokoliv, v tomhle jste lepší vy, než já. Jen je důležité, abychom měli nějakou dohodu, abycho tvrdili všichni to samé. Nesmíme si protiřečit. Klidně můžem jít pro fialovou kytku, to je mi fuk. Ale tu druhou část bych klidně vynechala."
Pokusila jsem se Lótiel shrnout vše, co mě napadlo. "Možná jsem to vzala moc zhruba, klidně se na cokoliv ptej, pokud jsem to špatně vysvětlila."

Zato Stopař mě celkem překvapí. "Měla jsem pocit, že orky považuješ za něco, co je potřeba co nejrychleji zabít. Ale pokud si myslíš, že s nimi můžeš hovořit v míru, není problém, domluv se se Zar´farrem a sami usuďte, kdo z vás je na co lepší. Jen s nimi musíme mluvit s úctou, to je moc důležité.

A ano, mluvím o klanu Ledového Spáru. Jejich náčelník je čestný bojovník. Ale já si netroufnu po nich chtít průvodce přes hory, je nás mnoho a představujem pro ně nebezpečí. Myslím, že nejlepší by bylo je nepotkat. Alespoň pro ně. Ale pokud máš jiný názor a myslíš, že by se ti povedlo jejich šamana ukecat, aby nám pomohli.... je to ve tvé režii.

Ano, přes hory se půjde velmi špatně, ale s nejvyšší pravděpodobností, našimi překážkami bude příroda, ne Saldebar či Simplicus. A to je podle mě to, čeho musíme využít."


Karolína táhne Zar´farra nahoru, aby vyšetřil malou Saribu. Na to mlčím a počkám, až se vrátěj. "Zatraceně, tohle je těžký, už teď bych správně měla Káýju zastavit, že na tohle skutečně čas nemáme. Ale jak bych mohla? Vždyť té holčičce toho tolik dlužím. Snad se nezdrží dlouho. Pokud ano, budu pro ně muset dojít." Naštěstí jsou ale rychle dole.

Ještě Káje odpovím ohledně elixírů. "Elixíry bych neraději nechala u jednoho člověka. Buď u Zar´farra nebo Riegala, oni nejlépe vědi, kdy je použít."

Anglino nám ukazuje, co sehnal za zásoby a také mi dává váček s penězi. Potěžkám ho a přidám k zlaťákům od Káji a Riegala. "Perfektní Anglino, to se rozhodně hodí. Pokud u sebe nemáš dostatek místa, klidně to přerozděl mezi ostatní. Pivo, medovina a kus pečeně je také dobrá věc, alespoň se nebudem muset moc často zdržovat lovem. Já také ještě něco sehnala. Myslím, že s tím, co máme pár dní vystačíme v pohodě."

Nějaký čas na rozmyšlenou jsem nechala. "Tak a teď už je čas na definitví verdikt, kudy jít. Já si pořád myslím, že přes hory je to rozumnější. A prosím žádné dohadování, pouze názor, z vašich názoru si už udělaám představu a podle toho se rozhodnu."
 
  Anglino   Postava není přítomna 13.2.2016, 12:29:22
Ve stájích mám vše přichystáno.

"Mám nepříjemný pocit když jsem dlouho bez Karolinky. Musím se kouknout kde teď je."

Vejdu spět do hostince zrovna ve chvíli kdy se jedná o další cestě.
Rozhodnutí nechávám na ostatních a Žiře. Moji prioritou je jít tam kam Karolinka. Zaregistroval jsem rodinu Sandorovu. Karolinka odnáší malou nahoru doprovázená jejich rodiči a našim felčarem.

"Jak se tu vzali? Asi cestovali normálně po svých, aby tady ve městě našli doktora. Zar´farro je tady a to je jejich velké štěstí, určitě je lepší než nějaký místní doktor."

Objednám si pivo a čekám až se Karolinka vrátí. Jakmile se tak stane vidím, že přidává peníze na nějaký nákup.

"Nikomu jsem se o tom nezmínil ale jak jsem v hostinci hledal jídlo tak sem u jednoho mrtvého hosta našel ohořelý váček s penězi a schoval jsem ho na horší časy. teď je ta správná chvíle jej použít."

"Já jsem ve vypáleném hostinci nalezl pytel sucharů, Vak s pemikanem, celou šunku pršuta a ohořelý váček s penězi.

Nevím kolik tam je peněz(kolik tam je peněz to nechám na PJ), ale teď je ta správná chvíle abych jej dal do společného banku.

Ty potraviny co jsem našel v těch ruinách jsou trvanlivé nevyžadují vaření a dají se jíst i za jízdy. Můžeme je použít ve chvílích, kdy nebudeme moci normálně zastavit na jídlo."


Pak se obrátím ke Karolince.

"Jak jsi se vyspala? Jsi připravena na cestu? Já jsem si nachystal na cestu i kus pečeně a pivo s medovinou.
Já vím je to jak pro celý regiment, ale já mám velkou spotřebu a určitě se podělím i s ostatními.

Nezapomněl jsem ani na koníky. vzal jsem jim pytlík ovsa a asi dvacet jablek."
 
  Karolina   Postava není přítomna 13.2.2016, 11:48:27
"Anglino je ve stájích? Není tady u piva? Co se to děje?"

Poděkuju Stopařovi za info, ale to už se na mě obraví Zar´farro s dotazem.

" Moc toho nevíme. Dostala horečky. Doma se snažili za pomoci nějakých rádoby léčitelů jí z toho dostat. Když se to nedařilo, vydali se do města za doktorem. Cestou je chytla vánice a chata, kde jsme byli se jim postavila naštěstí do cesty. Sárinka byla vysílená, po celodenním cestování, hladová a vyděšená. Horečku měla hodně vysokou. Takže jsem se jí snažila magicky srazit teplotu, zahřáli jsme ji nejen z venku, Anglinovou kožešinou, ale i zevnitř, Žiřinou česnečkou. Pak i usnula, je to už lepší, ale mohl by ses na ni podívat."


Pak jsem vstala od našeho stolu a šla k Sandorově rodině.

" Je tady náš doktor. Nelekejte se toho, že to je troll, je opravdu výborný lékař. Pokud tedy chcete, můžeme jít s malou nahoru, aby ji mohl prohlédnout? "

Pokud nemá nikdo z nich nic proti tomu, ještě řeknu Zar´farrovi:

" Mrkneš na ni nahoře, prosím tě. Ten první pokoje je už prázdný. Nebo víš co, půjdu s vámi. Lavínie, půjdeme tedy?"

Buď já nebo Lavínie neseme Saribu nahoru na pokoj...

Po vyšetření se vracíme dolů právě ve chvíli,kdy se vybírá na elixíry. Vysypu penízky z mého měšce a odpočítám šedesát zlatých. Ty podávám Žiře a zbylých deset zlatých si dávám zpět.

" Nechala jsem si jen trošek, abych měla nějaké peníze. Vezmi si to. Já elixíry nepotřebuji. Mám jeden od Attylly a ten flakónek, cos mi dala. To mi stačí. Kup pro vás, vy jste první na ráně a taky pro ostatní, Lótiel, Riegala a v neposlední řadě pro doktora."

Usměju se na ni. Snad mají i ostatní něco, aby mohli přispět.
" Nabízela jsem peníze za nákup a už skoro žádné nemá, to je strašné. Penízky se pěkně rozkutálely."
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 13.2.2016, 6:58:58
Chvilku potom co se Zar odešel podívat na Lótiel už jí snáší dolů a usadí ke stolu, kam ji objedná vývar.

Přijde Karolína a ptá se po Anglinovi a Žiře.
"Žira šla sama. Anglino povídal něco o stájích."
Odpovím stručně.

Pak se vrátí i Bart, který hned u mě něco loudí a kousek od něj je samozřejmě Merysol. Když se tu takhle postupně znovu scházíme ujme se Žira slova a povídá nám o další cestě a co na ní může být.
"Orci, Trollové, skřeti a pokud se tam nachází opravdu drak nedivil bych se ani koboltům."

Potom zvednu hlavu.
"Orci se už přidali na stranu nepřítele. Nevím kolik kmenů ale určitě jich bude dost. Jednání s nimi bych se ujal já. Znám moc dobře jejich zvyky a řeč."

Na krátkou dobu se odmlčím.
"Říkala jsi, že budeme nocovat v blízkosti jedné vesnice, jejižch obyvatelé jsou hodní. Sám znám pouze jeden klan, který dobře vychází s lidmi, elfy a ostatními pro ně většinou podřadnými rasami. A to klan Ledového Spáru. Pokud to jsou oni mohli by nám poskytnout nějaké průvodce. Jejich šaman Garthug Zelený je mým přítelem. A taky jediným přítelem jejich rasy vůbec."

Dokončím svou řeč a upiju trochu čaje, který už začínal chladnout.
"Přes hory se půjde špatně. Cesty jsou často úzké a sráze hluboké. Často budeme muset koně vést a jít v řadě jako stádo prasat na porážku. Na těchto cestách těžko narazíme na nějaké nepřátele. Jediným nepřítelem bude hora sama."
 
  Lótiel   Postava není přítomna 13.2.2016, 2:01:36
Zar´farro se zdá být překvapen tím, že stojím na nohách. Usměju se. “Já vím. Bolí to při pohybu. A tahá.“ Opřu se o stůl. Na hrdinku si hrát nebudu. Na další cestu budu potřebovat všechnu sílu. Nemá smysl jí plýtvat na cestu po schodech.

Na sále se usadím na židli a opřu se. Zachytím zvláštní pohled Žiry. Povzbudivě se na ni usměju. “Tohle bylo jedno z nejhorších probuzení za velmi dlouhou dobu – hlady.“ Pokusím se zlehčit situaci. Když začne vytahovat různobarevné lektvary, cítím se provinile.

Na stole přede mnou přistane miska se silným vývarem. Opatrně začnu usrkávat. Mám sice hlad jako vlk, ale jazyk si spálit nechci.

Pak se ozve Merysol. Zvednu hlavu od vývaru. “Vždy mě potěší, když je oceněn můj vzhled. I když je pravda, že je to srovnání s okamžikem, kdy mě ten čokl vyvrhnul jak lovec laň. Ale i tak Ti děkuji.“ Vyloudím upřímný úsměv z který schovám hrůzný zážitek. O tom se Ti bude ještě dlouho zdát, děvče.

Karolína mluví o jákési masti proti bolesti. S nadějí se podívám na doktora. Skoro cokoli proti bolesti, bych brala. Abych se aspoň mohla pořádně nadýchnout.

Po chvíli si Žira vezme slovo a já tuším, že to bude zase nadlouho. Vývar mě hřeje v žaludku a začíná se mi chtít zase spát. Rukou si podepřu bradu a poslouchám.

Udržet pozornost je nesmírně těžké. Přes to si však dokážu v hlavě připravit dotazy. Nejsem si sice jistá, že jsem slyšela všechno, ale co.

Malinko pozvednu ruku. “Měla bych pár dotazů. Na tamté cestě jsme museli utéct před...“ Zaváhám. Uvědomím si, že vlastně netuším před čím nebo kým jsme utekli. “Teď nás chceš vzít cestou, která je nesmírně nebezpečná sama o sobě. I bez nepřátel to je o hubu. Orci a zbytek kmenů už může být v řadách severního krále a můžou mít zprávu, že tam možná půjdeme. A navíc ten drak. Jaká je pravděpodobnost, že tam na staré cestě náš nepřítel zůstal? Osobně bych čekala, že to riskneme přes hory. Možná by neškodilo trochu drzosti a vzít to tou samou cestou.

Říkat někomu, že máme tajemství není dobrý nápad. Jen to v nich vzbudí podezření. Radši bych si vymyslila něco, co je prostě zajímat nebude. Neznám orky, neznám jejich oblasti zájmu. Můžeme jim říct, že jdeme do města podívat se na fialovou kytku, po který psí lejna nesmrdí.“


Nadhodím těch pár věcí co mě napadne. Starost o koně a jejich nocování v zimě přenechám ostatním. Nebudu jim vysvětlovat, že můj koník snáší zimu snadno, ale s horkem má trable. V nejhorším pro něj mám tlustou deku.

“Koně bych možná řešila za pomoci velkých plachet. I kdybychom kvůli tomu měli brát nákladního koně. Plachtu pod ně a kolem nich udělat stan. Zadýchají si to tam a bude jim teplo. Ani vítr jim neublíží a ty plachty zase tolik nestojí.“

Navrhnu.

S orkama problém nemám. Ani s trollama. Trolla znám jednoho. Orků jsem potkala asi pět. Jeden z nich byl druid. Zívnu. Ještě chviličku spánku.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 13.2.2016, 0:09:19
Poslouchám Žiru a její proslov. Verze, že já vystupuji jako velitel a že jsem s těma ledovýma trollama nějak příbuznej se mi příčí, ale je pravda že trochu společného s nimi asi mám.

Zároveň čekám na odpověď Karolíny.
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 12.2.2016, 19:37:09
Mírně povytáhnu obočí, kdyż padne dotaz o lektvaru chodce Jana. Že mě to nenapadlo...

,, Je to lektvar chodce Jana, a je opravdu hodně silný. Proto se dá taky bezpečně použít jenom jednou za týden. Vyrobit ho bohužel neumím, takže ho kup. Kup jich i víc, tyhle lektvary se rozhodně budou hodit. Jestli nemáš dost peněz, tak navrhuju se na ně složit, určitě je využijeme. Takže Žiro, kolik stojí jeden? Koupil bych aspoň tři... Můžu ti na to přispět 100 zlaťáky. Vy ostatní doufám taky něco přidáte.

Počkám, než se to s lektvary dořeší, sám přispěji těmi @00 zlaťáky a pak dokončím.

A budiž, radši příliš neriskovat, dejte jí ho těsně před odjezdem." a odejdu konečně spát.

V šest mě Žira opravdu vzbudí a já sejdu dolů, kde si vyposlechnu její řeč a odpovím kývnutím, i kdyż jsem si všechno zřejmě nezapamatoval, ale to snad nevadí.
 
  Žira   Postava není přítomna 12.2.2016, 15:18:24
Když podávám Zar¨farrovi lektvar, hned se začne vyptávat. Řeknu mu vše, co vím, ale moc toho není. “No…. Je to lektvar chodce Jana. Magický léčivý lektvar. Jeho základem je medovina. Víc toho bohužel nevím.

Dobře, počkáme až před odjezdem, měl by snad účinkovat okamžitě po vypití.“


Když mi Kája děkuje a chce vědět, co to stálo, jen zavrtím hlavou. “To nestojí za řeč, někdy mě pozveš na véču. A šla jsem sama protože jsem si potřebovala vyčistit hlavu a něco si promyslet.“

Když Merysol přinese kýbl svěcené vody, nemohu si pomoci a na své tváři vykouzlím úsměv. Z torny vytáhnu láhev od rumu a naplním ji.. “Kdokoliv budete mít prázdný flakonek, doplňte ho z nějaké láhve. Flakonky se lépe hážou. Každopádně, díky Merysol, jsi skvělá.“

Pak se rozhlédnu po všech, vstanu a opět obcházím kolem stolu. “Teď k tomu, o čem jsem přemýšlela. Cesta přes hory je skutečně nebezpečná, Stopař mi to jistě potvrdí. Můžem narazit na divoké kmeny orků, trollů, skřetů a bůhví, co ještě. Všichni nám mohou pěkně zavařit. Nicméně, stále mi to přijde jako ta nejrozumnější možnost. Nepřítel bude nejméně předpokládat, že půjdeme právě tudy.

Ale je zde možnost, že Král severu již přetáhl na svou stranu tyto rasy. Myslím, že je to dokonce dost pravděpodobné. Takže vás chci upozornit. Pro každého musíme být pouze cestovatelé a dobrodruzi na volné noze. Když nám někdo nabídne práci, buď musíme vymyslet velmi věrohodný důvod, proč to odmítnout nebo ji prostě udělat. Nicméně, tím bychom se moc zdrželi, proto musíme mít nějaký cíl cesty, o kterém budem ostatním říkat. Třeba město Oren, to je tím směrem. A proč tam jdem? Budem tvrdit, že to prostě nesmíme říct.

To vše se dá použít pouze pokud zvládnem zajistit projítí horami v míru. Proto bych vás všechny prosila, jakmile potkáme někoho z těchto…. Divokých ras, vyjednávat za nás bude Zar´farro, který v jejich očích bude náš velitel, popřípadě Angelino, ti dva znají nejlépu kulturu a mravy těchto ras. Navíc Zar´farro určitě i ovládá jejich jazyk. Alespoň trollský určitě, že?

Boj musí být až ta nejposlednější možnost, bojem na sebe přitáhnem pozornost. Když bude možnost, vyřešit to pomocí slov, bude to nejlepší. I útěk je lepší, než boj, tím totiž pro ně nebudem taková hrozba, jako když jim pozabíjíme průzkumníky. Ale s tím útěkem taky musíme být opatrní. Pokud možno nepoužívat magii, tím bychom na sebe také upozornili.

Také v horách se špatně nocujem. Půjdem přes ně 3 dny. Musíme to minimalizovat na dvě noci. Vím pouze o dvou místech, kde budem v závětří. Takže musíme přenocovat těsně před horama, tam je ještě, to bude v pohodě. Potom jeden den pojedem velmi dlouho, až do tmy…. Nejspíš. Druhý den přes hory bude krátký. A ten poslední se z hor dostanem až kolem půlnoci.

Toto je jakýsi harmonogram. Samozřejmě, že mohou nastat komplikace, ale musíme se snažit toto dodržet. Jinak se budem zahrabávat do sněhu, což by ještě šlo, ale co koně? Ti se do sněhu nezahrabou. Ani iglů bychom jim nepostavili.

Taky bych chtěla varovat ty, co mají averzi vůči orkům. Jednu noc budeme nocovat hned u vesnice jednoho orkského kmene, dovnitř jít nechci, nemají rádi cizince. Ale neublíží nám, jejich náčelník je férový a čestný bojovník. Když jsem byla v nouzi, dokonce mi dali i jídlo a doprovodili mě ven z hor. Tihleti jsou hodní, ale jiní ne. Ale dá se s nimi domluvit, jen se musíme držet dál od jejich vesnic a mluvit s nimi s úctou. Často jsou velmi ješitní. Ale jakmile by se nám podařilo narazit na jeden konkrétní kmen, nezbude nám nic jiného, než bojovat nebo utéct. Ale když utečem, budou nás pronásledovat až na kraj hor.

Taky je prý možnost potkat ledového draka, ale to se mi ještě nepovedlo. Toho, kdybychom potkali, je to pořádnej průser. S draky bývá jakš takš dohoda, ale s ledovým ne. To je skutečně bestie. Jakmile bychom ho měli potkat, není vhodná příležitost šetřit jakýkoliv trumf. Pokud máte nějaké magické lektvary na posílení, použijte, kouzla také používejte, pokud bychom nevyužili vše, co můžem, prohráli bychom a zemřeli.

Ale jak říkám, ještě se mi nepovedlo na něj narazit. Snaží se na sebe nepřitahovat pozornost. Ale prý čas od času jde na lov. A nejvíc mu chutnaj lidi. Orky a troly nechává na pokoji, alespoň obyvatele hor.“

 
  Zar´farro   Postava není přítomna 12.2.2016, 13:45:08
Promin, masticku jsem ještě nepoužil. Potřebuji vědět že je Lotiel v pořádku, tedy myšleno uvnitř. Až potom se můžeme zabývat vzevními zraněnímy. Vidím to tak l, že jí to namažeme večer.

Když mi chce ukázat malou holčičku zastavím ji.
Promin, muze ti to přijít banální, ale řekl někdo rodičům, že jsem troll? Dále si nechám říct celou anamnézu.
 
  Karolina   Postava není přítomna 12.2.2016, 11:58:49
Pak vidím, jak se dolů dostává Zar´farro s Lótiel. Je vidět, že ještě není ve své kůži, avšak oproti tom, jak vypadala tam u té hospody, je to nádhera. Usměju se na ně.

" Jsem ráda, že vás vidím v relativně dobrém stavu. Zar´farro, použili jste tu mast ode mě? Je to osvědčená mast proti bolesti. Taky jak se jí začnou jizvy zatahovat, tak to svědí a ta mast pomůže i s tím. Dělala jsem ji sama, takže se není třeba bát, že by v tom bylo něco špatného. Jak se cítíš, Lótiel?"

Jen tak po očku zahlédnu Nysila s Riegalem, jak se domlouvají o prstenu. Pak se přižene Žira, chuděra je obtěžkána hromadou zásob. Jen se nespokojeně rozhlídnu a řeknu:

" Ty to táhneš sama? Myslela jsem, že s tebou šel Anglino a nebo Merysol. Kolik jsem ti dlužna? Moc děkuji."

Vezmu si deku a celý pytel zásob. Jsem jí opravdu moc vděčná.
" Aspoň nemůže mít nikdo hloupé řeči, že nemám zásoby."

Prohlédnu si i lahvičku s lektvarem, přikývnu na to, jak se to má brát a pak vezmu kousek látky a lahvičku tím omotám. Zkontroluji uzavření a uschovám do kapsičky. Mezi tím se dovnitř přihnal Bart a rovnou ke Stopařovi. Usměju se a zvednu hlavu k Merysol, která je mu v patách.
" Plný kbelík svěcené vody? Pane jo. Mám už jen dva prázdné flakonky a tři prázdné lahvičky. Poprosím Blaina, jistě láhev bude mít."

Pokud ji dostanu naberu si do třech flakonků a pak do jedné lahve od Blaina. Velkou láhev dám do vaku, obalenou nátělníkem a flakonky jednotlivě do nejmenších kapsiček na opasku.

" Merysol, ty jsi tak šikovná a hodná, že jsi toho udělala tolik, moc ti děkuji. Jo Zare, něco bych od tebe potřebovala. Tady vedle je rodina, která cestuje za doktorem. Sariba, ta malá holčička, měla vysoké horečky. Trochu jsem jí pomohla, horečka ustoupila, i když ne úplně, ale myslíš, že bys byl tak moc hodný a podíval se na ni. Určitě bys jí pomohl, umíš toho strašně moc. Jsme jí hodně dlužni, to ona pomohla Žiře s tou helmou."

Podívám se prosebně na Zar´farra a doufám, že na Sárinku koukne a pomůže jí.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 12.2.2016, 10:59:39
Kouknu na lektvar, co přinesla Žira. Pootevřu ho a přičuchnu, prozkoumám barvu proti světlu a prostě zkusím určit jaká léčivá látka se uvnitř vyskytuje.

"Ten od koho jsi to dostala, máš nějaké instrukce? Příbalový leták nebo nějaké informace? Nikdy nevíš zda na to nemůže být člověk alergický, či zda nepodáváš dvakrát tu samou léčivou látku, nebo zda není problém míchat dva lektvary. "

Počkám co mi Žira řekne či ukáže, ale asi by to nebyl problém.

Asi by to neměl být problém, ale počkal bych tak pět, deset minut před odjezdem ... ať to má šanci působit.

 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.