abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Vlk
22.6.2015
20:13:33



Nebe je modré a honí se po něm bílé mraky.
Krajina opilá sluncem. Ponořená do posledních paprsků, které se ji ještě snaží trochu zahřát.
Od vody táhne chlad, ale je jiskřivý a osvěžující.
Pro vás.
Člověk by se třásl zimou.
Vy ale nejste lidé....

Proskočíte vzduchem a cítíte ten nádherný pocit, když dopadnete na přední tlapy. Měkce a bezpečně. Ladně.
Běžíte a vítr je všude kolem vás.
Šepotající. Čechrající vaši srst jako láskyplná matka. Máte ho v srsti, v očích i ve tlamě.
Polykáte ho.
Laskáte.
Objímáte.
Splýváte s ním....
A vítr zpívá.

Píseň, kterou může slyšet jenom vlčí lid.
Smečka.
To lákání je nedolatelné. Magie útočící ze všech stran.
Běžíte.
Jako jeden.
Teprve teď jste celiství.
Šťastní.


Nyskel
22.6.2015
19:26:18
Zarazím se. Já to myslela jako rejpnutí.

Rychle zvažuju, jestli mu to mám začít vysvětlovat, ale přijde mi to jaksi nepatřičné.

Místo toho se na něj lišácky usměju: "Bojíš se, že bych byla lepší stopař, co? Ale neboj, nebudu se vytahovat svými nezměrnými schopnostmi." pohodím ledabyle hlavou.

A už jsem ve vlčím a pádím souběžně s Gutnerem. Občas po něm hodím očkem, ale je to zbytečné. Běžíme jako dva... parťáci.

Gunter
22.6.2015
18:34:35
Nebyla by to Nyskel, aby okamžitě nezkoušela, jestli by to náhodou nesvedla také.
Napoporvé povolí Vlčici uzdu přespříliš a ta toho hbitě využije.
Tak trochu čekám, že toho nechá a raději využije ukradeného času, aby se rozběhla do lesa, ale je to Nys, že ano....

Zkusí to znovu a tentokrát ji oči docela zezlátnou.
Pochválně se rozzářím a upřeně opětuji její medový pohled svým, nozdry rozšířené, smysly napjaté.

"Tak takové to je...." Zavrním ji v hlavě zatímco hladově nasávám všechny ty vůně včetně její.
Svět kolem je daleko jasnější, barvy pestřejší a sytější.

"Nejsi pro mě konkurence, Nys, jsi můj partner." Ohradím se ostře, ale pak se trochu zarazím.
Tohle nejspíš slyšet nechtěla....

"Parťák." Opravím se provinile a plavným skokem do strany změním identitu.
Dodpadnu na silné svalnaté nohy a jak na pružinách se rozběhnu do lesa, který pohlcuje nejsevernější cíp jezera.

Nyskel
22.6.2015
6:29:20
Tak takhle to je! Tohle je tajemství stopaře Guntera! A já si myslela, že se prostě spoléhá na utlumené instinkty v lidské podobě, jako já!

Skoro mám chuť vypálit, že pěkně podvádí, ale... To bych to už pak nemohla používat sama. A na Meleborku by se to mohlo zatraceně hodit!

"Zkusím to." oznámím prostě. Teď už na zemi, udělám krok stranou, ale dál se upřeně dívám Gunterovi do očí. Aby mohl posoudit, jak mi to šlo.

Opatrně pobídnu Vlčici. Ale místo, aby přeměna byla plynulá, vybuchnu okamžitě do vlčího. Ta zrádkyně se tlemí na celé kolo, jazyk vyrolovaný z tlamy, šťastná, že je konečně venku.

"Tohle nevyšlo." vzdychnu Gunterovi v hlavě. "Tak ještě jednou!"

Chvilinku mi trvá, než donutím Vlčici vměstnat se zpátky do lidské podoby. Omluvně se usměju na Guntera a znovu se mu zadívám do očí.

Tentokrát na to jdu polehounku a Vlčici povoluju jen velice pomalu.

Najednou se svět kolem změní. Není to tak úplně vlčí pohled, ale má k němu blízko. Zalapám překvapeně po dechu. I Gunter teď vypadá trošku jinak a jeho vůně, takhle v lidském, je najednou daleko pronikavější. A je tááák sladká!

Zalapám po dechu podruhé a násilím zatlačím Vlčici zpět.

Uhnu pohledem a s nepatrným ruměncem ve tváři se spokojeně usměju. "Myslím, že máš teď velkou konkurenci, lovče..." prohodím ledabyle a je zřejmé, jak moc jsem teď sama se sebou spokojená.

Gunter
21.6.2015
22:38:51
Ztuhne tak nějak napůl v sedle, napůl na zemi a zírá na mě. Překvapeně zamrkám a pak se zachechtám.
"Jednoduše pustím svoji vlčí podstatu ven. Přímo a jednoduše. Bez omezení. Spojím své já s Vlkovým. Vědomě.
Pomáhá mi to lépe vidět, slyšet a cítit. A také stopovat, logicky."
Vysvětlím vesele.
"Jen je někdy obtížné ten stav zase změnit. Vlkovi se občas nechce zpátky a někdy to nejde dost rychle. Takže musíš zvážit, kde si to můžeš dovolit použít." Dodám omluvně.

Nyskel
21.6.2015
22:16:06
I když zdaleka nejsem tak dobrá jezdkyně jako Gunter, tentokrát si to opravdu užívám. A on vypadá stejně nadšeně jako já. Možná i o fous víc...

Zpomalíme a já se překvapeně rozhlédnu. Na Melebork je to ještě kousek.

Nestihnu se ani zeptat, když mi Guter vysvětlí své záměry. Usměju se. Na Vlčici jsem posledních pár dnů trochu zapomínala. A nebylo to špatné. Upřímně... cítila jsem se víc jako dřív. Ale když teď sáhnu do svého nitra, cítím, že ona téměř plácá ocasem, jak nadšená je z té vyhlídky.

Nechám se poslušně sundat ze sedla, ale v půlce pohybu ztuhnu. "Jak to děláš, to s těma očima?" optám se překvapeně. A tak trochu fascinovaně, uznávám.

Gunter
21.6.2015
22:11:35
Do města nezamířím vůbec, ale vezmu to hezky kolem jezera Auk a hezky cvalem. Aby si koně i Nyskel užili.
Koneckonců i já.
Chybí mi to.
Chybí mi volný pohyb v sedle i mimo něj.
Chybí mi vlčí kůže a nějaký ten pátek ještě chybět bude.

U poslední zákruty jezera Auk se na chvíli zastavím a počkám, až mě Nyskel dojede.
"Není to takhle lepší?" Zubím se na ni.
Seskočím s koně a omotám mu otěže kolem sedlové hrušky. Pak zamířím k Nyskel a natáhnu ruce, abych ji sundal dolů.
"Pojď, chvíli se proběhneme lesem, než budeme muset zpátky do sedel." Zadívám se ji do očí a ty moje jsou zlaté jako tekutý med.
Nezaměnitelně vlčí.

Melwin
21.6.2015
22:00:54
Herda do zad od pana Guntera mě trochu vyplaší, ale rychle mi dojde, o co tu jde.

Zakaboním se. "Jo, zvykej si, kamaráde. Teď už seš jen slouha. Žádnej panoš. Nohama zpátky na zem!"

Odevzdaně se ploužím za kočárem a v duchu se zatoulám k dívkám, které jedou společně s Minnie.

"Z Cory jde chvílema strach, Tina je hubatá a ta poslední... Semonie... co je vůbec zač?" Vzbudila mou pozornost. Vypadá tak nějak tajemně. Ale ne cákle a nebezpečně jako Kianga. "Budu mít dost času na to to zjistit... beztak tam nebude moc co dělat."

Nyskel
21.6.2015
21:56:35
Nadšeně se usměju. Divočina volá!

Pobídnu Bellu a vyrazíme za Certem.

Z Mela mám tak trochu černé svědomí... "Ale co, měl by si zvykat, jestli má zůstat v Masce." smetu to stranou a Minnie věnuju rychlý, zdvořilý úsměv.

Bleskne mi hlavou, že by teď asi byla moc ráda na mém místě, ale....... přenechat jí ho nehodlám. Ať jsem si ještě včera myslela něco jiného.

Toho černého ďábla objedu větším obloukem, než to bere Gunter, ale o to víc přidáme s Bellou do kroku, abychom ho dohnaly.

Je to téměř opojné. A v tuhle chvíli je dokonce i jedno, kam že to míříme. Čeká nás na dlouhé dny jediná vyjížďka jen pro nás dva. A já si ji hodlám užít!

Gunter
21.6.2015
21:49:54
"Proč bychom nemohli?" Ušklíbnu se.
"Já s družinou nepojedu. Přišel bych o rozum. Tohle courání za kočárem na mě není."Ušklíbnu se.

"Jdeme." Otočím hnědáka a pobídnu ho do klusu. Mela plácnu po rameni a když projedu kolem kočáru, krátce kývnu na vyhlížející Min.
"Budeme tam včas, Minnie." Ostře hvízdnu na Nestora a pobídnu Certa do cvalu.

Ve vteřině proletím vedle Kinagy a ani se neohlédnu. Už jsem ji v sedle párkrát viděl a dobře vím, že ten dlouhohřívý ďábel, který s každým zametá, nehne ani uchem.

Nyskel
21.6.2015
21:44:47
Rozzářím se. Doslova. "Ale... to nemůžeme, ne?" zašeptám zpátky a poočku se ohlédnu na ostatní.

Měla bych zájem, samozřejmě. Aspoň na chvilku by to bylo jako u Medového potoka. A to je až příliš lákavé. Ale nechat tady Mela? A Minnie by mohla mít strach...

Gunter
21.6.2015
21:42:33
Vcelku nadšeně vyletím do sedla svého hnědáka a zacouvám s ním stranou. Před Maskou se to divoce hemží, holky se loučí ta tolik pískotu je na jednoho moc.
Po očku pozoruji Kiangu, která sama vydá za přepychový průvod a vrtím nad tím hlavou.
Je opravdu zvláštní.
Ovšem to ji nic neubírá ne exotičnosti a přitažlivosti. Je mi jasné, že v Ilese kočár nikomu neunikne, pokud v jeho čele pojede právě Kianga.

Dlouho mě to hemžení pozorovat nebaví. Nemám takové velké výpravy a přípravy rád.
Přitočím se k Nyskela dotknu se Belliny hřívy.
"Znám zkratku, máš zájem?" Mrknu na Nyskel darebácky.

Nyskel
21.6.2015
21:28:56
Balení nebere konce, ale nakonec se vyhoupnu na Bellu a uvelebím se v sedle. Je to zvláštně uklidňující. Tak trochu jako návat domů. Nebo aspoň k něčemu, co za ty měsíce už důvěrně znám.

S Gunterem a s Nestorem přešlapujeme na konci celého průvodu. Vlastně mi to takhle vyhovuje. I když... pochybuju, jak dlouho to Gunter vydrží. On je zvyklý být vepředu. Sice jsem ho v podobné situaci zažila jen jednou, cestou na slavnost k Soterovi, ale má to v krvi. Vlčí instinkty mu to velí. Instinkty lovce. Být vepředu a číhat na každý náznak nebezpečí.

Bezděky zavětřím. Není tady na to sám. Možná bych ho měla nechat jet dopředu a já to můžu jistit vzadu. Nahlas mu to ale nenavrhnu. Něco uvnitř mi brání. Snad, že ho chci mít vedle sebe...?

Melwin
21.6.2015
21:25:11
Teda nemyslel sem si, že vypravit pár lidí bude taková fuška! I když... pár... Nakonec je nás k desíti. Hotová kolona.

Vyšvihnu se na Nevilla. Ten už radostně pofrkává. Bylo mu smutno. Jo, stáje jsem poslední hodiny odbýval. On byl zvyklej, že mu pořád něčím podstrojuju.

Na hrušku sedla si namotám otěže Vestálky i toho bílýho elegána. Chvilku jsem si s nima povídal a zdá se, že cesta by mohla bejt vcelku klidná.

I když to byl hroznej zmatek a shon, jsem za něj rád. Aspoň jsem nemusel přemejšlet o Lisbeth. Jenže moje růžový neštěstí se přijde rozloučit.

Poctivě pokývnu všem, které znám, ale u Lisbeth se pohledem zastavím jednoznačně nejdýl. Zdá se tak nějak naštvaná, ale kdo ví...

Nejradějc bych sesednul, vzal si ji stranou a řekl jí, že..... "Že co? Že sem počítal s tím, že my dva, včera večer... Vysmála by se mi! Přestaň bejt naivní! Berou to jako práci! Jak Tina říkala..."

Až tenhle moment mě donutí odvrátit pohled a můj výraz je poněkud rozladěnej. Možná i naštvanej. Ale to, že jsem naštvanej na sebe a ne na ni, asi Lis nedojde. A co, je to jedno...

Přitáhnu si ty dva blíž, abysme v klidu projeli alejí, a bezdčně potřepu hlavou. Potřebuju si ji trochu vyčistit. A zapomenout na Lisiny sladký rty.

Vlk
21.6.2015
21:15:33
Poslední přípravy proběhnou v ukoptěném rytmu. Melwin s Gunterem a Torgeirem nanosí desítky beden na velký prostorný vůz a pak vyvedou před Masku osedlané koně. Do kočáru si sedne Minnie se svými dívkami. Kromě Kiangy ovšem. Ta s kamenným výrazem nasedne na zkamenělého vraníka, který najednou vypadá, jako by neuměl do pěti napočítat. Učiněný beránek. Stojí jako by vrostl do země a nepohne jediným svalem. Kianga v přepychovém jezdeckém kostýmku světle žluté barvy se důstojně usadí v dámském sedle hezky bokem a pobídne vraníka do cvalu. Postaví se tak do čela kolony. Vznešená a hrdá. Jako černá královna. Za ní vyjede kočár s Minnie a pak vůz, který řídí jakýsi muž, kterého Nyskel s Melem ještě neviděli.

Torge s Melwinem si rozeberou koně, které se přepravují na Melebork. Každý dva. Torge vede ryzku Ruby a strakáče Floka a Melwin hnědou Vestálku a bělouše pro Minnie.
Gunter s Nyskel osedlají své koně a zařadí se na samý konec výpravy. I když....nejspíš tam dlouho nevydrží.
Gunter má u sebe Nestora, aby se Melwin mohl plně věnovat koním.

Na schody se s vámi přijdou rozloučit všechna děvčata. Vlídně se usmívající Anne i zarputile zasmušilá Lisbeth. Vytrvale odvrací hlavu, na Minnie se ani nepodívá a rukou cupuje sukni růžových šatů.

Melwin
21.6.2015
15:20:28
S Nestorem mi udělal radost, spokojeně kejvnu a ohnu se pro držadlo bedny.

Druhá odpověď mě ale už tak nepotěší. Vzdychnu.

Nervózně se ošiju. Teď, na schodech, mu rozhodně nebudu vykládat, jak jsem včera dopadnul.

"Já jen, abych měl přehled." Zalžu ne úplně věrohodně.

Zatnu zuby a raději se věnuju bedně. Litovat se můžu potom.

Venku málem vrazíme do Nyskel, která nám šla asi naproti. Už je zase v cestovním oblečení, a i když už jako dáma není oblečená, něco z toho jí zůstalo ve tváři. Zvláštní...

Gunter
21.6.2015
14:43:52
Vejde Melwin a já mu okamžitě přišoupnu jednu z beden a ušklíbnu se.
"Je toho požehnaně, viď?"
Chystám se vzít bednu na druhé straně, když se zeptá na Nestora. Nakrčím čelo a narovnám se.
"Nooo, možná bych ho s sebou vzal. On je dobře vychovaný. Můžeme ho klidně vzít i na lov. Možná by mu to prospělo, aby tak říkaje po lidsku, přišel na jiné myšlenky."

Znovu se zohnu, abych popadl bednu a znovu se zarazím. Tentokrát zůstanu ohnutý a jen zdvihnu obočí a zadívám se na něj.
Nějak podezřele mu to leží na srdci.
"Pročpak? Některá tě zaujala? Podle toho, co říkala Minnie, tak bere Kiangu, Tinu, Coru a tu novou, co ji moc neznám. Semonia se jmenuje, tuším. Červená...."

Melwin
20.6.2015
17:18:53
Vyběhnu nahoru, do pokoje pana Guntera... a Nyskel, samozřejmě. On už čeká netrpělivě u beden.

Rychle se sehnu a chytím ji na jedné straně. Přitom vykouknu přes její okraj. "Mohl bych sebou vzít Nestora? Nebo by bylo lepší nechat ho tady?" Nechci ho tady nechávat, obzvlášť proto, že Torge jede s námi a on je tak asi jediný, koho bych k němu beze strachu pustil. Nestor je hrozně velký hovado a nedokážu si představit, jak ho třeba taková Anne venčí. Taky neutšim, jestli by ji poslechnul.

Ještě jedna otázka mě trápí. "Už tušíte, který holky budou paní Minnie doprovázet?" Jo, je to strašlivě nenápadný, ale prostě to ve mně hlodá. Tak lepší vědět, na čem sem, ne?

Cora
20.6.2015
15:03:56
Lhostejně pokrčím rameny. Koneckonců je mi fuk, kam zrzka půjde. Já mám sama co dělat a nejdřív ze všeho musím za Beth, abych ji vysvětlila, že budeme na týden odjíždět a ona s námi nepojede. Za což jsem vděčná. Mít tam ještě navíc ji, byla by to další starost.

Vyjdu ze stájí a vydám se zpátky do domu, abych ji našla. Cestou potkám ty tři, vláčející bedny pod schody, aby byly nachystané na naložení a s úšklebkem připomenu Torgeirovi, že další čekají v domě. Anne s Tinou se činí.

Nyskel
20.6.2015
14:30:47
"Aha." pokrčím rameny.

Najednou mi Cořina přítomnost přijde zvláštně tíživá. Možná jsem si svůj osud až moc spojila s jejím. A přitom mně se, oproti ní, vlastně skoro nic nestalo...... "Jsem pěknej srab!" A to mě pálí ještě víc.

"Půjdu tedy dohlédnout na ty tři, aby něco nezapomněli." najdu si jinou únikovou cestu a zamířím ven, ze stájí.

Cora
20.6.2015
14:25:07
"Blbě. Zatraceně blbě." Odseknu a zamířím za ní.
"Kluk už ti koně osedlal. Všechny vaše koně. Jsou přichystaní na cestu." Upozorním ji a už se tvářím veseleji. Koneckonců nemá smysl se ksichtit, ona nemůže za to jakýma sračkama se ubíral můj život, tak co.


Nyskel
20.6.2015
14:21:52
"Ale jako to dokážeš snášet, aniž bys mu podřízla hrdlo?!" vybuchnu. "Pobočník nepobočník, je to hnusný prase!"

Jenže Cora má pravdu. Podřízla by hrdlo Ardetovi, ale co dál. Podříznout ho dalšímu, co si na ni troufne? Umřela by hlady... V lepším případě. A já mohla skončit úplně stejně, kdyby nebylo Vlčice. Vlastně jí asi mám být za co vděčná...

Uhnu pohledem, na tváři zaražený, zamyšlený výraz. Nevyřeším její život za ni, tak proč se do toho vůbec pouštím?!

"Měla." přisvědčím smířlivě. Rozpačitě přešlápnu a vyrazím k Belle, abych si ji osedlala. A přitom se mi chmurné myšlenky převalují v hlavě.

Cora
20.6.2015
13:55:43
Podívám se na ni, jako bych nechápala, jak se mě na to vůbec může ptát.
Nechápu to.
Tohle je přece jasný. Očividný.

"Ale já dělám děvku, Nyskel. Holku pro všechno, za peníze. V bordelu.
Nemůžu si vybírat.
A Min si nemůže dovolit zákazníka, jako je Ardet Dei, odmítnout.
Dobrej obchod je o tom...že dokážeš uspokojit všechna přání svejch zákazníků...
Všechna....
Kdyby to byl nějakej povaleč z přístavu, tak by ho vyhodila a už nikdy by nemoh překročit práh Masky, jenže Ardet je pobočník Sotera z Meleborku.
Nemůže to udělat.
A já ji nemůžu komplikovat život tím, že bych ho odmítala.
Hodně ji dlužím....

Navíc....
Já nemám kam jít, Nyskel. Co bych asi tak dělala? Nic neumím, mluvím jak dlaždič a nejsem slušná.
Kam bych se asi tak poděla?
Skončila bych někde v příkopě..."
Upozorním ji jemně.
Dobře, zas až tak jemné to není.

Překvapeně zamrkám, když spustí o svým tátovi pekaři a na maličkou chvíli mi změknou rysy.
"Můj byl zbrojíř.
Byl skvělej."
Vydechnu, ale pak se zrazím a rozpačitě přešlápnu.
"Mělas určitě krásný dětství.
To je fajn.
Máš na co vzpomínat a to vždycky platí."

Nyskel
20.6.2015
8:30:17
Každé setkání s Cořiným všedním životem, kterým s oblibou tak okázale mává kolem sebe, je pro mě........... odporné. Nejde to jinak říct. Vím, že to tak je, ale nejraději bych před tím zavřela oči a utekla. Jako před Darkinem a Torwaldem...

Já utekla, ona v tom zůstala. "Možná bych byla taky taková, kdyby..." polknu. Ta představa je... nepřípustná!

Ardet... Mně stačilo jedno letmé setkání, naštěstí sešněrované společenskou konverzací, a už tak vím, že ho znovu potkat nechci. Tedy ne živého! A ona... pokaždé, když zavolá... pokaždé, když přijde... ví, co ji čeká.

"Jak to dokážeš?!" vyhrknu. Zarazím se, protože mi dojde, že jsem otázku vyprskla bez předchozích myšlenek. "Myslím... jak dokážeš zůstat, i když víš, že pokaždé to s Ardetem dopadne stejně?!"

Ona nesmí vytáhnou dýku, ale já bych Vlčici uvnitř udržet nedokázala. Jedinkrát by na mě sáhnul a.......... "A byla bych mrtvá. Možná upálená zaživa jako čarodějnice. Zrůda. Nebo, v lepším případě, prostě jen potrhaná od vlčích zubů. I když... on by bez šrámu taky neodešel!" zatvrdím se.

Začne se pídit po mém domově. "Ale co, Anne už to ví a tohle se v Masce asi dlouho neutají. A taky nemám proč to tajit."

"Můj tatínek byl pekař. Skvělý pekař! A tak mi mohl dopřát domácího učitele." usměju se tak trochu smutně. "Nikdy by ho ale asi nenapadlo, že se budu promenádovat na dvoře hraběte. Asi by měl radost..." Zvláštní, tahle myšlenka mě napadla poprvé.

"A kdo ví, co by řekl na Terryho. Mamince by se asi líbil. On to prostě umí, být roztomilý, galantní a uhlazený." Tahle myšlenka ve mně vyvolala zvláštní, rozněžnělý smutek.

Na ten ale není čas. Podívám se znovu na Coru. Na to, jak vypadala ještě včera, jí to hromsky sluší...

Cora
20.6.2015
0:18:26
"To si piš. Nemám důvod, držet ho na uzdě. Svět je dost často pořádně hnusný místo a proč to aspoň neokomentovat, když už s tím nejde nic udělat.
Navíc, namlčela jsem se v životě už dost. Někdy tak, až mi z toho nebylo dobře po těle. A hlavně těm vokolo. Tak si snažím užívat každý chvilky, kdy jsem s těma, co mám ráda.

Hnusoty si užiju až až. Navíc s nákloností, kterou vyvolávám v Ardetovi, nejspíš ještě užiju. Víš, kolikrát bych raději vzala dýku do ruky a párala a párala. Jenže nemůžu.
Takže jediná obrana, která mi zbejvá, je moje držka.
Tak jsem ráda, že ji mám prořízlou."
Vysvětlím ji vážně.

"Ty jsi vyrůstala kde, že dokážeš tak hezky mluvit?" Dodám zaujatě, protože ona sice chvílema vypadá jako docela normální holka, ale chvílema je taková nóbl.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.