abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Melwin
5.2.2018
20:29:50
Nafouknu hruď do obřích rozměrů a významně se podívám na Coru. Jako by mi právě připla na prsa metál!

Nemusím nic říkat. Ona ví. A asi i všichni u stolu, ale to je mi jedno. Mám oči jen pro ni.

"Velmi dobře! Slyšels?! VELMI dobře!" naparuje se mé ego.

"Jasně, že se o ni postarám." dodám vcelku zbytečně. Ale potřebuju, aby to slyšela ona!

Nyskel
5.2.2018
20:21:35
"Ano, řekla... A taky si myslím, že je to pro dobou obou." dodám vcelku zbytečně. Jen tím potřebuju trochu zamluvit vlastní nejistotu a lehkou nervozitu.

Pospíším si s polévkou, abych nepřišla o nášup guláše. Pravda, najednou už takový hlad nemám, ale co kdyby...

Terry začne rozdělovat pokoje.

"...a poslední si zabírám já se svou snoubenkou." dopovím za něj v duchu.

"Snoubenkou......"
Ještě pořád si na to zvykám. Bezděky sklouznu pohledem k prstýnku se zeleným kamenem.
"Ne, vážně se mi to nezdá!"

Pustím se do guláše. Už ne tak hladově jako prve, protože mé myšlenky se rozletí úplně jiným směrem, než je můj žaludek.

Cořino vrnění vnímám jen napůl. Zato její otázka...........

"Dítě?!?!"

Zamrznu uprostřed sousta, se lžící v puse, a zůstanu na ni zírat s vykulenýma očima.

"Dítě...... ehm......... no jo, dítě.............."

Nešokuje mě samotná představa. To už mám za sebou. Můj sen ze srubu... Terry jako hrdý otec... pokoj přistavený ke srubu. Dětský pokoj...

Ale... no.....

"Co když... co když ho budeme mít dřív, než......... Co by řekl Terryho otec?! A Heidi?"

Všechny tyhle úvahy, které zaberou jen zlomek okamžiku, mi kouzelně zbaví uši do ruda.

Konečně vyndám lžíci z pusy a ztěžka polknu.

"No... to.... to se neví. Terry říkal, že to nemusí....." mumlám.

Normálně bych asi hodila prosebný pohled na Terryho, ať to vyřeší. Jenže....... při těch myšlenkách, které mám právě v hlavě, se na něj dost dobře podívat nedokážu, aniž bych zrudla až po kořínky vlasů.

Cora
5.2.2018
14:07:08
Jo…Jo…JO!
Holka bude s obříkem, takže já……


“Jde mu to velmi dobře.“ Ozvu se spokojeně a přátelsky se zazubím na Byrra.
S Melem by se stejně nudil. Se Silenkou si užije víc zábavy. Navíc se o ni může starat jako o vlastní, což ona určitě ocení.
Věk na to má.

Najednou mi bleskne hlavou zajímavá myšlenka. Podívám se pátravě na Nyskel a nakonec neodolám a zeptám se.
“Heleď, když vy dva budete mít dítě, bude taky……“

A když já budu mít dítě, bude taky jako já?
A můžu mít vůbec dítě? To první se narodilo mrtvé….znamená to, že….?
Polknu a nejistě pozoruji Nyskel.

Gunter
5.2.2018
14:06:00
Zvednu hlavu od talíře a vesele se na Byrra zašklebím.
“Je to v pohodě. Mají tři volné pokoje, takže se v pohodě směstnáme.“ Do myšlenek mi vklouzne hlas Nyskel a já se na chvíli odmlčím.

“Říkala ti to? To je zajímavé, jako má k němu důvěru. Ale nemám nic proti. Byrr se o ni postará. Ve větším bezpečí snad ani nemůže být. A jemu to také prospěje. Aspoň přijde na jiné myšlenky.“

Převezmu od Euronila mísu s gulášem a košík s chlebem a ujistím ho, že není nutné, aby nosil čisté misky. Pak začnu nalévat těm, kteří už dojedli polévku. Byrrovi přinese děvečka trochu provokativní obří dřevěnou misku plnou polévkového nášupu a postaví ji před něj.
Rozdám guláš a znovu se otočím k obrovi.

“Rozdělíme si pokoje po dvou. Mel se postará o Coru. Dělá to už chvíli a myslím, že mu to jde dobře. A tebe bych požádal, jestli bys nebyl oporou Silence. Všechno pro ni bude trochu nové, poté co strávila…“ Nedořeknu. Všichni stejně vědí, co mám na mysli. Silenka na mě krátce pohlédne a neřekne nic. Jen se opatrně usměje.

Nyskel
4.2.2018
20:24:53
Silenka rozhodla...

Polknu a je nad slunce jasnější, že dnes budeme mít s Terrym pokoj jen pro sebe. Sami... Úplně sami.........

Cítím, jak se ke mně vkrádá nervozita a také zvláštní...... šimrání. Ne nepříjemné, ale přesto mi na klidu nepřidá.

Polévku, na kterou jsem se tak těšila, jím spíš po paměti a vlastně ani nevím, jak chutná. I mé tempo je překvapivě pomalejší než obvykle.

Byrr se zeptá na to, co už mě pěknou dobu šrotuje v hlavě.

Překvapeně vzhlédnu od lžíce. Na okamžik se podezírám, že jsem nechtěně pustila myšlenku nahlas.......

Ne, nedívá se na mě. Možná ho jen zajímá, kdy půjdeme spát, ne kdo kam...

Zaváhám a otočím se na Terryho. "Silenka by ráda zůstala s Byrrem..." šeptnu mu zbaběle. Asi by to měl rozhodnout on. Nebo spíš Silenčino rozhodnutí oznámit ostatním.

Vlk
4.2.2018
19:41:18
Silenka se usadí na židli, kterou ji přistrčí Byrr a neklidně se rozhlédne.
Její oči mají najednou těkavý a nejistý výraz, ale že by se chystala k útěku to nevypadá.
Jen je vidět, že dlouho nebyla v místnosti, takže ji na jedné straně děsí a na druhé fascinuje.

Když ji Nyskel osloví, otočí se a zamžiká. Pak přeletí pohledem z Guntera na Nyskel a nejistě se usměje.
"Zůstanu s Byrrem. Můžu zůstat s Byrrem, ne? On se o mě postará....
Vždycky se o mě staral. A je....je takový smutný. Třeba bude veselejší, když budu s ním. Nemyslíš?
Terry má tebe, ale Byrr, on nemá nikoho, že? Už ne....."
Její pohled je bystrý a vnímavý.

Poděkuje Byrrovi za polévku i Gunterovi za lžíci a opatrně a nejistě si nabere polévku.
Očividně neměla teplé jídlo už hodně dlouho.
"Bohové, to je dobré...." Vydechne, když nesměle spolkne první sousto.
Můžu s ním zůstat nebo ne.

Melwin
4.2.2018
19:22:55
Chvíli vedle pana Guntera nejistě přešlapuju. Rád bych se toho ujal, určitě bych se cejtil líp. Jenže vytrhnout mu džbánek z ruky by bylo jaksi...... trapný.

A tak se znovu usadím vedle Cory. Co taky jinýho.

I když další talíř putuje ke mně, poslušně ho posunu před Nyskel. Hodlám si před sebou nechat až ten posladní. Aspoň tím trochu oblbnu svojí potřebu hlídat si svý místo. Místo, kam patřim.

S o to větší chutí se pustim do polívky. Hltám. A nejsem u stolu jedinej.

"Je moc dobrá..." utrousím napůl pro sebe mezi dvěma soustama. Popravdě, i kdyby dobrá nebyla, teplý jídlo do žaludku bych dneska dostal ledacjaký!

I když jsem začínal poslední, končím mezi prvníma. Tentokrát mě kupodivu Nyskel nepředhonila. A to už je co říct. Popravdě... vypadá trochu zamyšleně.

To Cora ostatně taky. Poočku ji sleduju a neujde mi pár nervózních pohledů na Silenku a na Terryho. "Děje se něco...?"

Právě nakláním misku, abych ji pořádně vyprázdnil, když se Byrr zeptá, jak se spaním.

Vzhlídnu od jídla a oči mi samy sjedou ke Coře. Setkám se s jejím pohledem a napadne mě, jestli náhodou nebyla nervózní kvůli tomuhle. I když...

"To by spíš koukala na mě, ne?"

Jsem zvyklej poslouchat. Měl bych svůj návrh, ale rozhodnutí je na panu Gunterovi... Podívám se na něj a vyčkávám. Možná až moc hladově...

Byrr
4.2.2018
18:54:26
"Fajn." Kejvnu a pořádně se uvelebím.
"Tu polívku určitě dvakrát. Tohle je krapet malá miska." Upozorním hospodskýho, když přede mě postaví moji porci a mrknu na něj.
"A můžete zrovna donýst i ten gulášek. Jím docela rychle. Když mám hlad.
A to mám."


Přistrčím další misku s polívkou blíž k Silence a přátelsky do ní šťouchnu.
"Neupejpej se. To ti bodne.
Uvidíš."

Počkám, až se chopí lžíce a pak se teprve pustím do svý porce.
První.
"Hele, jak to bude se spaním?" Otočím se na ostatní, když najdu krátkou pauzu mezi polykáním.

Cora
4.2.2018
18:19:16
Poprosím Terryho o vodu a když mi nalije, zhluboka se napiju.
Potřebuju to jako sůl. Mám pocit, že mám hrdlo vyprahlé jak Tutumská poušť.
Poděkuju nadšeně za polívku a usměju se na zrzku. Začínám si na ni zvykat.
Chopím se lžíce, kterou mi podává Terry a zamumlám něco jako dobrou chuť.
Pak se pustím s vervou do jídla. Je horká a voňavá a klouže mi do zmrzlého ztuhlého žaludku jako blahodárnej lektvar.

Je to skvělej zážitek. Skoro jako, když byl Mel u mě v pokoji a....
Najednou si uvědomím, že dneska v něm bude taky. Teda nejspíš....
Pokud nebodou chtít, abych spala s hokou a Mela nestrčej k Byrrovi.
Je jasný, že ti dva budou spát spolu.
Koneckonců jsou snoubenci.....

Neklidně se podívám na Mela a po zádech mi stýká mrazivě lechtivý očekávání smíšený s obavama.
Že mě nehoděj do pokoje lišku? Že ne?
Potřebuju, kurva, dohled!
Co když se mi otevřou rány?


Gunter
4.2.2018
18:06:41
"Nemusíš." Usměju se vlídně na Mela, když všem naliju dle přání.
"Už se to nese." Hlavou ukážu na hostinského a děvečku, které k nám nesou kouřící misky s polévkou.
Přeberu od dívky dřevěné lžíce a každému jednu podám. Polévka nádherně voní. Plave v ní zelenina, kousky masa a brambor.
"Dík, Euro." Kývnu na hostinského a otočím se k ostatním.
"Dobrou chuť. Nenechte ji vychladnout. Polévka je nejlepší horká."

Melwin
3.2.2018
14:13:49
"Strašnej!" zafuním. A je to pravda...

Cora září jak měsíček na hnoji. Veselá a společenská. Tahle její proměna je jak kouzlo. A taky... strašně jí to najednou sluší!

Položí mi svoji dlaň na ruku. Otočím k ní pohed a nejradějc bych se naklonil a jen ji líbnul.
"Tak trochu. Třeba na nos. Tak nějak..." zasnim se.
"To je zvláštní, jak i pitomá pusa na nos může bejt....... zatraceně hezká!" napadne mě.
Další zázrak, kterej jsem objevil.
"Díky mý zázračný bohyni!"

"Jo, polívkou začneme, to je dobrej plán." vrátim se rychle myšlenkama zpátky.

Chvíli váhám, ale nedá mi to. Přece mě nemůže obsluhovat pan Gunter!

Vyskočim na nohy....... teda... spíš se vopatrně zvednu. Mám zadek jak mlat. "Já to zařídím..." pronesu a podívám se na Byrra a Coru, abych zjistil, co by si tak dali.

Nyskel
3.2.2018
14:06:52
Statečně polknu ten knedlík v krku a opatrně nasaju vzduch do plic. Potřebuju to rozdýchat...

Terryho pozornost se nastěstí soustředí na Mela a pak i Silenku s Byrrem, kteří se k nám připojí. To mi dá ještě pár chvilek, abych mi tváře opět zrůžověly.

Pevně rozhodnutá nevracet se k tomu si lehce poposednu, abych náhodou pohledem neskončila u toho chlápka. Nebudu se tam dívat! Prostě ne!

Cora švitoří a vypadá nedočkavě. Ostatně, hlad mám taky, přímo vlčí!

"Já poprosím víno s vodou." požádám Terryho. Dlouhý pohled do jeho očí ještě riskovat nechci, ale půdje to. Určitě!

"Vídím, že už je to lepší..." usměju se na Coru. Úplně rozkvetla.

Silenka vypadá trochu zakřiknutě, ale není vyděšená nebo vyplašená. A to je dobře! Konec konců... s Byrrem po boku je snadné cítit se v bezpečí. Moc dobře jsem si všimnula, jak si přeměřil všechny v lokále. Je v tomhle podobný Terrymu, i když... ten to dělá poněkud....... elegantněji.

Přistane přede mnou pohár hodně naředěného vína. "Díky." špitnu a žíznivě se napiju.

Trochu protáhnu záda a usadím se pohodlněji. Cítím snad všechny svaly. Je to lepší, než dřív, ale dneska nám dal Terry vážně do těla. Nejen Coře!

Vzpomenu si na tři pokoje......

"Silenko, kde chceš dnes spát? Jsou tu tři volné pokoje." zeptám se opatrně. Záměrně se ptám v myšlenkách, abych ji snad neuvedla do rozpaků.

Vím moc dobře, co bych chtěla slyšet, ale zároveň................. Cítím i rozpaky a nejistotu. Možná je tohle můj pokus, jak nechat rozhodnutí na osudu.
Nebo spíš na Silence...

Gunter
3.2.2018
12:40:54
Přivítám nadšeně Silenku a pak se ušklíbnu na Byrra.
"Myslím, že jsem to zmínil....." Počkám, až se usadí vedle Silenky a pokračuji.
"Dík za koně. Vám oběma. Jídlo je objednané a pití už se nese."

Poděkuji děvčici, která snáší na stůl konve s vodou, medovinou a pivem a pak si stoupnu ke konvicím.
"Tak, co mám každému nalít? Ty si dáš asi vodu, že?" Otočím se na Silenku a když přikývne, postavím před ní pohárek s vodou.
Ostatní si přitáhnu blíž a čekám, co si kdo vybere.

Cora
3.2.2018
12:36:37
Konečně hostinskej chlap vypadne a z venku dorazí Mel. Rozzářím se a když si sedne vedle mě, nadšeně poposednu.
"Polívku. Mám úděsnou chuť na polívku." Vyhrknu a rázem jsem veselejší.
"Terry objednal i guláš a maso s chlebem a sýrem. A ovoce." Vyjmenovávám vážně.
"Chlap hospodská se tvářil, že to všehno má. Máš takovej hlad jako já?" Zajímám se a po očku hlídám černovlasýho chlapa.
Čumí furt. Na mě i na Nys. Sice trochu méně upřeně, ale jo.

Ve dveřích se objeví Silenka a já na ni vesele zamávám. Vypadá daleko spokojeněji. Přetančí přes šenk k nám, úžasně pružná a půvabná a já ji ukážu na volnou židli vedle Mela.
"Sedni si, za chvilku tu bude jídlo." Spiklenecky na ni mrknu, ale to už se k nám přidá i Byrr a mě zacukaj koutky.
Černej chlap na něho chvilku vytřeštěně zírá a najednou ho šíleně zajímaj misky, co má před sebou na stole.

JO! JO! Břichem se mi rozleje nádhernej pocit bezpečí a klidu, a tak natáhnu ruku k Melovi a položím mu dlaň jemně na ruku, kterou má opřenou o stehno.

Byrr
3.2.2018
12:29:45
Sledovat Silenku je úžasný. Jak roztává. Jak je čím dál tím míň podobná uštvanýmu stvoření, kterým byla tam v jeskyni a čím dál tím víc se stává zvědavým normálním dětským.
Cupitá vedle mě, občas něco zacvrliká nadšeným hláskem a je dychtivá pomáhat naprosto se vším.

Než vejdem do hospody, rozcuchám ji vesele vlasy mozolatou pravačkou a otevřu i dveře.
"Tak prosím, mladá dámo.
Čeká tě jídlo a teplo ohně a to vůbec není k zahození."
Trochu zaváhá, takže ji raději trochu postrčím dovnitř a vejdu za ní.

Ve futrách se musím trochu sklonit, abych prošel, ale jen projdu dovnitř, narovnám podvědomě ramena a sebevědomě se rozhlídnu.
Je mi to jaksi vlastní.
Nikdy jsem neměl ve zvyku, krčit se.

Očima přejedu každýho jednotlivce a ukládám si do hlavy podrobnosti a kdo kde sedí a jak vypadá. Zhruba si odhaduju, co od nich můžu očekávat a je fakt, že obavy ve mně nevzbudí ani jeden.
Silenka zamíří k Nyskel a Terrymu a já ji následuju. Mel už je taky vevnitř, jaksi samozřejmě usazenej vedle Cory.

"Koně jsou v cajku." Oznámím Terrymu a sesunu se na židli vedle Silenky.
"Objednali jste nějaký jídlo? Voní to tu jako v hradní kuchyni.......
Doufám, že jsi hostinskýmu oznámil, že máme velkej hlad. Aby nebyl překvapenej."
Zalibně si poklepám na břicho a uhnu stehnem holce, která přináší konvice s pitím.

Melwin
2.2.2018
21:03:20
Hospoda je malá a skromná, ale je tam teplo a voní to dobrým jídlem.

Kejvnu vespolek a zamířím rovnou ke krbu. Kde jinde by mohly naše křehotinky sedět!

Stojí u nich chlápek, kterej vypadá na hostinskýho. Teda, stejně tak dobře by to mohl bejt vůdce zbojníků, je to urostlej chlap. Ale dobrosrdečně vykládá s Terrym, tak to nebude tak horký.

Cora se netrpělivě rozhlíží a vypadá trochu rozladěně. Dojdu až k ní a sednu si. Ani nepřemejšlim kam. Místo vedle ní jednoduše čeká na mě.

"Tak co sis dala?" zeptám se a věnuju jí širokej úsměv. Chce se mi usmívat. Je hezký ji vidět v teple a bezpečí. Líbí se mi to.

Nyskel
2.2.2018
20:56:27
Terry je... prostě.........

Tváře mi zrůžoví a pro ten okamžik z něj nedokážu odlepit oči. Připadám si sice hloupě, takhle na něj zírat, ale nemůžu si pomoct.
To, co řekl...
JAK to řekl...

To už ale hostinský pokračuje a kouzlo se trochu utlumí. Naštěstí. Protože jinak bych na něj takhle civěla až do noci.

Rozpačitě těkám očima po lokále. Byla bych teď nejraději s Terrym zpátky v Údolí. Jen my dva a čistá krajina okolo...

Něco mi ten obraz naruší... Cora? Něco se jí nezdá...

Mračí se a co chvilku se podívá ke stolu u dveří. Ohlédnu se tam, zrovna, když ten chlap.........

Je to jako facka. Nečekané a prudké! Obraz před očima se mi změní...

***

Lokál podobný tomuhle. Oheň v krbu a vůně pečeného masa.

Zima končila a já byla ráda, že se konečně, po několika dnech v divočině, zase trochu ohřeju. Hostinský souhlasil, že mě tu nechá přespat za dvě vydří kožešiny. I dvě misky polévky mi odkýval. Dobrý obchod.

Tedy... byl by, kdyby mě dva chlápci u vedlejšího stolu pořád tak vyzývavě neočumovali. Pár dalších se také čas od času ohlédlo, byla jsem jediná v lokále. Ale tihle dva...

Nechtěla jsem. Nepřišla jsem tam pro pomstu. Chtěla jsem jen jídlo a nocleh. Nic víc!

Ne, oni víc chtěli! Koukalo jim to z očí.

Modlila jsem se v duchu k Ennit, ať odejdou. Ať si dají pokoj. Nedali......

Tu noc jsem opět přečkala v lese. Rozzuřená a zoufalá zároveň.

Za hospodou je našli až ráno. Dvě těla s rozsápanými hrdly.........

***

Zamžikám očima. Byla to jen chvilinka a přesto jsem bledá jako stěna.

Chlap vzadu u stolu se významně ušklíbnul, když si všimnul, že se na něj dívám. Až teď mi dojde, že netuší, že venku je Byrr s Melem. A Silenka. Musí si myslet, že jsme tu samy dvě, s Terrym. A jich je pět...

Polknu a cítím, jak mi napětí prorůstá celým tělem jako ledové květy.

Znovu tváře těch dvou. Vydšené a nechápavé, když před nimi najednou stála rezavá Vlčice...

Pevně zavřu oči. Potřebuju získat rozvahu! Rychle, než si Terry nečeho všimne!

"Dnes ne! Už nikdy! Nebude se to opakovat! Tohle je pryč! To už nejsem já! Už ne!!!"

Spěšně se otevřou dveře a v nich...... Mel!

"Milosrdná Ennit! Děkuju!" donutím se povolit sevřené pěsti, schované pod stolem.

Zamíří přímo k nám a spokojeně se na Coru uculuje.

Cora
2.2.2018
17:05:43
Nevraživě si chlapa hospodského změřím pohledem, protože mi připadá nějak moc důvěrnej. Na to, že nás nezná. Teda, Terryho zjevně zná, ale i tak.
Co je mu, kurva, do toho, že jsem měli nějaký trable.
Co je mu, kurva, do toho, že jsem před pár hodinama upálila hodnou holku....
Měl by se starat, aby na mě nevejrali jeho hosti.
Koneckonců, Melovi by se to nemuselo líbit.
A kde je, kurva, Mel?


"Mohla bych, prosím, poprosit o kávu? Jsem nějaká unavená, po cestě..." Zacvrlikám sladce a dál ho propaluju pohledem.

Tak si, kurva, konečně srovnej toho chlapa, mrká na mě a teď udělal oplzlý gesto nebo co. No, oplzlý možná ne, ale rozhodně hodně vodvážný.
Copak neví, že já už jsem slušná holka?
Navíc mě nezajímá nikdo kromě Mela.

"Ovoce by bylo vskutku milé." Podpořím Terryho a tvářím se jako hrozně hodná hraběcí holka
Však skoro jsem hrozně hodná hraběcí holka. Aspoň se tak cejtím.
Navíc pořádně hladová. Takže milej chlap hospodskej by moh přestat vejrat a mohl by dojít pro ty polívky.
A cestou sejmout toho černovlasýho cápka, co si myslí, že když mu narost vocas, může si dovolovat všechno na světě.

Gunter
2.2.2018
16:56:18
"Neprovedl jsem nic." Zašklebím se vesele v odpověď.
"Spíš to vypadá, že jsem byl zatraceně hodný. A vážím si toho. Jako ničeho.
Zdá se, že jsem nesmírně bohatý muž."
Pohladím očima Nyskel, protože tohle myslím naprosto vážně.

"Díky moc. Máš to u mě." Poděkuju mu za ochotu a dodám lehkým tónem.
"Přesně tak, trable, to je to správné slovo. Ale už je to v pořádku, řekl bych.
Pro začátek bych tě prosím poprosil o šest polévek a pak budeme mít zájem o guláš a o pečené maso s chlebem a sýrem. A možná nějaké ovoce by bodlo.
A přines džbán vody, piva a medoviny, ať si každý vezme podle chuti...."
Dodám a pohodlně se opřu.

Nyskel
2.2.2018
16:43:57
Euronilovy poznámky na Terryho ženění mě uvedou do rozpaků. Jako kdybych ho měla nahánět a lovit.

Poznámkou na konci to trochu vylepší, ale i tak se držím stranou. Jednak ho vidím poprvé v životě a taky si nejsem jistá, že mu chceme vyprávět, kde jsme přišli ke šrámům. A koho máme v patách... Brrrr...

Projevím se jako poslušná snoubenka a počkám, až mi můj nastávající objedná.

Vlk
2.2.2018
11:17:52

Hostinský Euronil se velmi vřele přivítá s Gunterem a pak si krátce prohlédne i vás.
“Zdravím. Terryho přátelé jsou u nás vždycky vítání. Vypadáte ušle. Máte za sebou dlouhou cestu?“

Usměje se na dívky a mrkne na ně.
“Nesmíte ho nechat, aby vás moc honil, je to ďábel. Nikdy jsem neviděl chlapa, kterej by zvládal uject takový vzdálenosti tak rychle.
Otočí se ke Gunterovi, založí ruce na prsou a poslouchá. Když zmíní snoubenku, hlasitě hvízdne a sjede Nyskel bujarým, ale přátelským pohledem.

“Ty vole, tak to je mazec. To jsem nečekal. Ty ses zasnoubil, cos provedl? Zašklebí se vesele, ale pak na Nys znovu mrkne a obdivně se ukloní.

“I když u vás, slečinko, asi nic moc provádět nemusel. Řek bych, že jeden žádnej důvod nepotřebuje, aby z vás chtěl udělat svoji ženu…..“
Opře se dlaní o volnou židli a zadívá se na Guntera.

“Jasně, máme volno, pokoje jsou vaše a o tu koupel se postarám. To nebude problém. Mám tu teď pohůnka na výpomoc. Zlanařím ho, ať vám začne nahřívat vodu a nanosí ji nahoru.
Vy se zatím můžete najíst. Nějaký obvazy mám taky. Měli jste nějaký trable?“
Otočí se znovu na Nyskel s Corou.

Gunter
2.2.2018
11:17:07

“Už jde…“ Upozorním obě dívky na blížícího se hostinského a přátelsky ho pozdravím pevným stiskem ruky. Přitáhne si mě a krátce mě poplácá po zádech.

“Nazdárek, Euro, jsme špinaví a hladoví. A potřebujeme s tím hodně rychle něco udělat.
Šlo by to? Kluk říkal, že máte volno i na pokojích, takže bych chtěl rovnou zamluvit tři na noc.
Půjde to? A koupel, prosím….Je to absolutně nutné, má….
srdce se ve mně zatetelí blahem …snoubenka je velmi čistotná. A mám s sebou dva raněné. Musíme je převázat…..“

Cora
2.2.2018
11:16:39
Zrzka najednou vypadá docela přátelsky. Zazubím se na ni a přikývnu. “Jo, maso tady voní zatraceně pěkně. Taky bych si dala a možná i ten guláš. Všechno tady voní. K sakru. Takovej hlad už jsem dlouho neměla. Naposled na ulici.“

Prosebně se zadívám na Terryho. “Zařídíš to? Nebo myslíš, že někdo dojde?“

Zachytím pohled nějakýho chlapíka s bujnou černou kšticí, kterej na mě vejrá, jako by ženskou viděl poprvý a mimoděk zašilhám ke dveřím, jestli už nejde Mel.
Chlapík na mě mrkne a já se zamračím a otráveně se otočím. Jestli myslí, že jsem tu samotná, bez partnera, tak se zatraceně mejlí.

Nyskel
1.2.2018
21:58:07
Cora zavtipkuje na svůj účet. Plameny. Ohřeje se...

Zvednu koutky.
"Vlastně ji obdivuju, že to dokáže brát takhle.
Já, nebýt Terryho, svou Vlčici nenávidím doteď.
I když...
To, že o tom vtipkuje, nutně neznamená, že je se svými plameny smířená...
Neviděla jsem ji. Těžko říct, jaké to je...
Terry to popisoval, ale musí být úplně jiné vidět to..."
probere se má zvědavost.
"Vlastně... viděla jsem Dein. Ten přízrak na Meleborku. Byla to ona. Ona v modrých plamenech.
Ale jak vypadá Cora? Je to stejné? Možná bych... jednou........"


Terry začne mluvit o jídle. To okamžitě umlčí i mou tolik neodbztnou zvědavost!

Nemusím větřit. Co je dnes v nabídce vím už ode dveří! Tedy Vlčice to ví. V tomhle mě nikdy nezklame. Je něco jako můj vrchní ochutnavač. Vždy je první. Aspoň v té vůni.

"Maso..." vydechnu a sliny se mi hrnou do pusy.

Podívám se na Coru a na okamžik se zamyslím.

"A před tím tu polévku!" rozhodnu se. Ani to nebolelo. A co potom, to se teprve uvidí! Můj vlčí hlad se prodral ke slovu a to nikdy nevím, kdy přestat!

Gunter
1.2.2018
21:29:35
Usadím Coru a narovnám se.
"Prvně se najíme ne? Koupel necháme na potom...." Přitáhnu ke stolu ještě další židli pro Silenku, protože jich tu je jen pět a pak se usadím vedle Nys naproti Coře.

"Dobře, tak naše raněná princezna by chtěla polévku. A ty Nys? Na co máš chuť? Voní tu guláš...a pečené maso." Zavětřím.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.