abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Riegal Faer
22.2.2016
22:49:37
Jsem zřejmě jediný, kdo by šel hned spát. Jak se zdá, všichni jsou toho názoru, że noc je ještě mladá, takže se místo lehu trochu mrzutě posadím. Jsem zticha.

Všichni se vydají různými směry, ale já zůstávám sedět, neboť vím, że bych byl komukoliv z nich málo platný, pokud vůbec. Zatím.

Tu dobu, než se vrátí, připraví večeře a tak věnuji hlubokému zamyšlení, co všechno budu dělat, až budu schopný Theurg. To budou všichni koukat. Nejdřív si asi nechám narůst křídla, tím se zbavím toho blbýho koně, na kterým musím jezdit... Sakra, kůň! Kdo na něj má furt myslet...

Zvednu se a dojdu do stájí obstarat koně. Zopakuju to, co dělají třeba Karolina a Merysol a nějak se mi podaří to s koněm vyřídit, takže se pak vrátím k ohni.

Přijdou Žira s rybami a pak Anglino a Stopař s tak nevídaně obrovským... Kancem? Je to vůbec prase? Vždyť je to jak kůň...

Ale je to kanec, ze kterého máme i chutnou večeři. Anglino nabídne nějaké proužky z masa, coż mě zaujme, zvlášť díky zmínce o tom, že je to dobré. Přisednu si k němu a Nysilovi a sním svůj pruh. Musím uznat, że to je opravdu chutné.

A pak, opravdu nasycen, zalehnu. Ovšem jenom na chvíli, protože si uvědomím, že opět zapomínám na svůj večerní běh. Ten nechci zanedbat, ale ani nechci odbíhat nikam daleko, takže zvolím kompromis.

Vyjdu ven a v pravidelném tempu začnu obíhat celý mlýn, v protisměru undině a bavím se tím, że ji každé kolo míjím. Párkrát i zkusím vyvinout takovou rychlost jako ona, ale to se mi nedaří, takže toho brzy zanechám.

Jakmile mám pocit, že jsem běhal dost, coż je tak po půlhodině, zalezu zpátky do mlýna a spokojen konečně usínám.

Z nějakèho důvodu se ale vzbudím někdy v noci, zrovna když dohořívá poslední poleno. Rychle se zvednu, přilożím dost na to, aby oheň vydržel aż do rána, a zase usnu.

K snídani je po probuzení připravena i káva s pečivem, ovocem a masem. Vezmu si pár chlebů s masem, zakousnu pár kousků ovoce, coż vydatně zapiju kávou.

Načež jsem uż připraven k odjezdu. Żira zjevně taky. ,, Máš pravdu. Já můžu vyrazit!"

Žira
22.2.2016
22:26:05
Nakonec se najdou pomocníci. Anglino rozštípe hlavu, několik lidí se staralo o oheň, Kája připraví svůj kouzelný váček. "To je skutečně užitečná věcička Kájo, rozhodně se bude hodit, že to nebudem muset tahat." Syrové maso zabalím jak nejdůkladněji to půjde. Něco také budem udit, to dám Káje až ráno. "Můžem tam ráno ještě přidat to, co teď zvládnem zaudit, že?" Pro jistotu se zeptám.

Kája ještě vyndá nějaké koření. Kouknu na to, přičichnu a usměji se. "To bude perfektní, tím určitě nic nezkazíme." Řeknu, vezmu si od ní tři pytlíčky a průběžně z každého trošku použiji.

Stopař také nezahálel. Kožešinu, kterou jsem stáhla začal zpracovávat. Jelikož jsem ji nakonec stahovala sama, nikde jsem ji pořádně nepoškodila, jen díru po Anglinově meči jsem musela zvětšit, abych jí přes něj dostala dolů. Sleduji, jak mu to jde. "Chlapče, ty se ve světě také neztratíš. Takhle hezky bych tu kůži asi nezpracovala." "Koukám, jak ti to jde, z toho budeš mít pořádně teplou deku. Nebo spíš podložku pro tebe. Tohle mi nikdy moc nešlo, já jsem spíš na tu přípravu před jídlem." Říkám Stopařovi uznale.

Během jídla, kromě mé láhve ruma, Anglino nabídné své pivo a medovinu. Pivem samozřejmě nepohrdnu. "K pečínce má být pivo, to rozhodně neodmítnu, díky Anglino, pokud budeš chtít rum, pij co hrdlo ráčí." "Asi bych neměla ale vypít svých obvyklých 15 kousků, to by Anglino nebyl nadšen, kdyby se to k němu ani nedostalo zpět." Do jednoho ze svých ešusů si odleji. Ne víc, než jedno malé pívo. "Můžu ti dát radu Anglino?

Než pošleš kolovat alkohol, napij se sám, nikdy nevíš, jestli to k tobě přijde zpět."


Dokonce i kája si dala trošku medoviny. Když to vše najednou vypila, uznale jsem pokývla hlavou. "No vidíš Kájo, už tě kazíme. Piješ jak zkušený barbar. To je ten Anglinův vliv."

Ještě Zar´farro navrhuje, co bychom mohli udělat s masem. "To zní sice Lákavě, ale víš, jak blbě bychom ten Anglinův měch pak umývali? Navíc je to trošku škoda všechno to maso zničit na polévku. Tím, že Kája nabídla použití jejího váčku, myslím, že to nemusíme řešit."

Když dojíme, všichni postupně začínají usínat nebo jinak odpočívat. Už jsem také unavená. Ale ještě vezmu veškeré nádobí a venku to sněhem umyji. "Ráno budem chtít vyrazit, tak se tím nebudu zdržovat." Stejně tak svůj kapesní nůž, lovecký tesák i sekeru otřu o sníh a pak to ještě čistým kusem hadru vytřu do sucha.

Ještě si venku zapálím cigáro a když dokouřím, vrátím se zpět. Nysilo si čte, Kája něco zapisuje. Většina ostatních se už chystá ke spánku. Přijdu k Nysilovi, lehnu si vedle něj a pomaloučku začnu usínat. "Kdokoliv se v noci vzbudíte, přiložte prosím na oheň, ať nám vydrží hořet až do rána. Dobrou noc..." Ještě stihnu říct a pak již téměř nerušeně spím. Jednou se probudím a přiložím, jinak mě nic nevyruší až do rána.

Když se ráno vzbudím, je ještě tma. Ostatní ještě spí, tak se potichu dám do přípravy snídaně. Prohrabu tornu a najdu váček s kávou. Uvařím jí celý kotel. Než se uvaří kafe, nakrájím nějaké pečivo, k tomu nějaké maso, také vyhrabu nějaké sušené ovoce. Nakonec to bude celkem vydatná snídaně. Když je vše hotovo, kávu nechám hřát na kraji ohniště a pomalu začnu budit ostatní.

Když jsou všicni vzhůru, dám snídani doprostřed a podám kávu, ať si každý nabere. Ještě vylovím nějaký cukr. Mléko bohužel nevedu. "Tak prosím, tady si nabídněte cokoliv chcete, omlouvám se za studenou snídani, teplou jsem připravit nestihla, budem muset jet." Jelikož jsem ujídala během přípravy, jen si naberu kafe do svého hrnku, nasypu no něj dost cukru a zhruba půl na půl naředím rumem. "Jo, pokud máte po ránu rádi kafe s rumem, poslužte si." Ještě dodám a odebéřu se před dveře, kde si dám cigárko. "Jojo, kafe a cigáro, to je ta nejlepší snídaně."

Jakmile jsou všichni nasnídaní, sklidím co zbylo, zabalím své věci a jdu připravovat koně. "Dneska pojedem jen krátký kus, musíme přenocovat těsně pře začátkem hor. Ale i tak bych raději vyrazila s předstihem, raději dříve dorazit a tam si odpočinout, než riskovat, že to nestihnem, že?"

Zar´farro
22.2.2016
20:52:30
Poděkuji Lotiel. Jsem rád, že nemusím řešit Fleggyho, ale příjde mi to blbé.
Nicméně nohy se mi klepou jak osiky a skrz celé tělo mi prochází mráz.

Vlezu dovnitř z nanošeného dřeva vytvořím ohníček. (nejlépe tedy už v krbu).

Starám se o oheň a prohřívám se. Ostatní mezi tím byli lovit, starali se o koně a další věci. Přiložím pár větších polen a cítím jak mne znovu přemáhá únava.

******

Probudí mně až když se jde vařit. Je mi trochu lépe a už mi hlavně není taková hrozná zima. Nejsem nijak zvlášť dobrý kuchař, ale pokusím se pomoci.

*****

Poslouchám jak se baví ostatní a stejně jako oni, i já se snažím naplnit svůj hladovící kotel.

Když koukám na množství jídla, tedy hlavně masa, něco mně napadne.

"Hele, já vím, že to není zrovna ono, ale kdyby jsme z toho udělali kotel dva polívky, nedalo by se to dát místo vody Anglinovi do měchu? Vím, že je to asi blbost... jen takovej nápad. "

Karolina
22.2.2016
20:42:48
Ještě než si sednu k jídlu, zaběhnu do pokoje přitopit v krbu. Pak si konečně sednu vedle Anglina. Ten už mi mezi tím opekl masíčko a dokonce mi odlil do kalíšku medovinu. Sice alkohol nemusím, ale pro jednou mě to snad nezabije.

" Mockrát děkuju, na tvoje zdraví."

Vypiju kalíšek do dna, protože jsem někde slyšela, že na zdraví se musí do dna. Pivo si nedám, ale ještě si vyndám kus chleba a pak se už pustím do jídla. Je to výborné, ani jsem si neuvědomila, jaký mám hlad. Postupně se tady sejmeme všichni a plníme svoje žaludky.

Zvířata jsou taky pěkně nacpané, z krbu je tady teplíčko a navíc to vypadá, že nebudeme muset hlídat. Jak Alzan, tak Riegel poslali hlídat svoje pomocníky. Navíc naše zvířata by nás taky upozornila. A tak, když se najím vezmu svůj vak a z něj vyndám knihu, která je potažena světlounkou kůží. Má malé zlaté kování, které se uzamyká na maličký zámeček. Uprostřed je krásně zpracované velké K. Kniha je asi palec široká.

Vyndám ještě brk a pak se uvelebím tak, že se opřu o stěnu poblíž světla. Vyndám lahvičku s inkoustem, nohy mírně pokrčím něco chvilku brblám a pak se zámeček s cvaknutím otevře a s ním i kniha. Namočím brk do inkoustu a za chvilku už můžete vidět, jak pečlivě něco zapisuji. Jsem u toho hodně soustředěná, takže pokud se mnou někdo chce mluvit, nebo něco potřebuje, bude do mě muset maličko šťouchnout.

Této činnosti se věnuji celý večer, tedy pokud někdo něco nechce. Jakmile i poslední jde spát, skončím i já se psaním. Knihu zavřu a za tichého šepotu se zámeček zavře. Všechno sklidím, lehnu si nedaleko Anglina a kousek od Rega. Za chvilku už spokojeně upadám do říše snů.

Alzan
22.2.2016
13:59:45
Když bylo někde potřeba pomoc, tak jsem pomohl. Jinak si užívám tepla, něco málo pojím a vstřebávám dojmy z celého dne. Je to již dlouho, co jsem měl tak velkou společnost.

Pokud se již nebude nic dít, uložím se po chvíli ke spánku. Zakuklenec bude hlídat ve dveřích a ten druhý se usadí na vrcholu mlýna a bude sledovat okolí. Pokud z jednoho místa neuvidí všude, bude kroužit okolo.

Nysilo z Nortree
22.2.2016
11:03:06
Panovala pohoda. Najedl jsem se do syta. Anglino nechal kolovat pivo a medovinu. Dal jsem si par dousku medoviny. Jak se vsichni najedli, napili, hlidku prenechali Alzanovim poskokum, padla na vsechny unava. Me se jeste spat nechtelo, tak jsem si otevřel knihu a pustil jsem se do studia. Nic méně brzy me unava take dostihla a ocitl jsem se v risi snů.

Anglino
22.2.2016
7:47:20
Sedíme s Nysilem a Karolinkou, které jsem na její žádost také udělal jednoho hádka navíc, u ohně.

Je mi příjemně mám dostatek jídla a pití.

"přátelé v těch dvou měších je pivo a medovina tak si poslužte dokud zbývá. Karolinko tady jsem ti nalil do pohárku trochu medoviny nebo by jsi raději pivo. Víno nemám."

Nechám oba měchy kolovat a až se vrátí ke mně z obou si pořádně loknu.
Do zítřka budou určitě prázdné.

"Alzan a jeho pomocníci budou hlídat tak si nemusím dělat starosti o bezpečnost.
Dnes jsem se příjemně unavil a ještě více nacpal a napil k prasknutí. Byl to dobrý den pro barbara"


Zívnul sem na plné kolo.

"Zajdu se mrknout na koně, vezmu medvědí houni na přikrytí a udělám po cestě potřebu. A když je ochrana mlýna zajištěna, půjdu v klidu zalehnout."

Stopař Talhut
22.2.2016
7:40:36
"Máte to tam nahoře opravdu dobře vymyšlené. Obklíčit zvíře, oštěpy ho zabít."
Kousek od mlýna jsme narazili na Nysila s Alzanem, kteří šli na dřevo. No to spíše zpracovávali malí skřítkové.

Nysilovi div nevypadli oči z důlků, když vidět tu hromadu masa, kterou za sebou s Anglinem vláčíme. Ovšem nijak nelenil a začaroval na kance levitaci, takže zbytek cesty se šel rázem snadněji. Dorazili jsme do mlýna, kde už byl rozdělán oheň. Položili jsme kance trochu stranou, aby nepřekážel.

Za chvíli přišla dolů Žira s Karolínou a další pochvaly byli na světě. Žira se dala do stahování kůže a poté porcování masa. Během toho dostanu nějaké rybí vnitřnosti pro Gura a Giru.
"Díky. To bude bašta."

Popojdu dál od ohně a rozbalím hadr. Ani jsem ty dva hladové krky nemusel volat a už tam byli a dali se do žrádla.
"No tak. Nebuďte tak hrr."

Než se začalo připravovat maso z divočáka dostali jsme s Anglinem každý po jedné rybě. Tu jsem už dlouho nejedl. Chutnala dobře, jen jí chybělo trochu citronu. Přesto jsem byl spokojený a žaludek taky.

Potom se jdu postarat o kožešinu. Pomocí sněhu z ní setřu krev a potom ji začnu hřebelcovat. Přeci jenom tam bude nějaký ten bordel. Chvilku to trvá, přeci jenom je to pořádný kus kožešiny. Za to bude hezky hřát. Když je vyčištěná vezmu jehlu a nit. Jednotlivé zářezy začnu dávat dohromady a i celý její tvar pomalu začnu předělávat do klasické přikrývky.

Ze mlýna už se ke mě line vůně pečínky. Raději jsem trochu přidal do práce, abych byl zase uvnitř a najedl se pořádného masa. Kožešinu pro dnešní noc nechám venku, aby dostatečně vyvětrala. Kdyby bylo léto, ještě bych ji někde přemáchl ve vodě a nechal přes noc a den pěkně proschnout, ale teď v zimě bych jí mohl akorát tak zničit.

Vejdu do stanu a první mě udiví pohled na Nysila s Anglinem Jejich tělesné proporce jsou takhle blízko sebe dobře rozeznatelné. Seděli si u ohníčku a pekli proužky masa. Skoro mi to připomínalo staré časy s přáteli a otcem. Ještě tak do toho nějaký příběhy a atmosféra by se rázem uklidnila a dala zapomenout na předešlé sváry a špatné zprávy. Alespoň na chvíli.

Nysilo z Nortree
22.2.2016
1:53:22
Složili jsme vedle mlýna drevo. Alzan jeste zabehl dovnitř. Predat informace Zire. Ja dovnitř uz nechodil. Bych nasal teplo a uz by se mi vubec nechtelo, tak jsem radeji cekal venky s nemrtvaka a Udinou, ktera krouzila kolem mlýna. Nez se Alzan vratil, stihla obehnout mlýn 4-krat.

"To jako bude krouzit celou noc?? Hmm, nechtel bych."


"Pojďme, at to mame konecne za sebou."


Udelali jsme par kroku od mlýna a najednou tma jak v pytli... Nebyl to vubec prijemny pocit a to se jen rozplynula koule.


"Pardon, chytrolin Nysilo byl sporivej a zapomněl pocitat."

Hned jsem to napravil a pokračovali jsme. Nikdy bych to nerekl nahlas, ale jak Alzan budil u většiny strach, ja jsem se s nim a jeho strážcem citil bezpečně.

Pokud vse proběhlo jak melo, byli jsme do půl hodiny zpátky, drevo vse slozeno a armada skřítků rozpustena.


*********************************************


Vratili jsme se do mlýna pěkně promrzli, že mi to uvnitř pripadalo jako v lázních. Do vaření jsem se namíchal a uzival jsem si sladké nic nedelani.


Až bylo rozhodnuto co s masem zacala se připravovat hostina.

Vzal jsem z venku ze par spalku a dal je pobliz ohně, aby se susily. Prisedl jsem si k Anglinovi a koukal jak opeka na klacku pruh masa, az se mi sliny sbihali...

"Mohu se pripojit?" Vzal jsem si klacek a namotal na nej pruh masa stejně jako pred chvili Anglino.

Oba jsme sedeli u ohne a opekali si svuj zvanec. "Malej a Velkej"
Pohled na nas musel vypadat komicky.

Karolina
22.2.2016
1:22:51
Vyjdeme se Žirou ven, jsem zvědavá co ulovili. Když vidím tu horu masa, sprásknu ruce a rozesměju se.

" Pane jo, on se k nám přidá regiment vojáků? To budeme mít zásobu masa nejméně na týden. Když si to pořádně rozvrhneme, nebude se muset na lov, dokud nepřejdeme hory. To by nebylo špatný. Pane jo, vy jste šikovní, takového obrovského kance jsem snad neviděla. I když, možná ten kancodlak, ten byl taky tak veliký."

Hned se jdu podívat blíž. Žira si šla pro sekeru a tak jsem toho využila a podívala se na barvu oka. Oddychnu si. Tohle je kanec, dobrý. Rega pošlu ke dveřím, aby nepřekážel. Je to pro něj asi velká dřina vydržet to. Ustoupím stranou a pozoruju, jak se Žira ohání sekerou a tesákem.
" Sakra, ta holka se umí postavit snad ke každé práci. A s jakým fortelem, to je obdivuhodné. Ještě nás kolem umí všechny zaměstnat. "

Když nabízí Anglino, že upeče z kance hada, kouknu na něj a přikývnu.

" Kdybys byl tak hodný, já bych si jednoho hádka prosila. Moc děkuju. Víte co mě napadlo? Já to maso všechno, které bude syrové, můžu dát do svého váčku. Nezabere to místo, nebude to nic vážit a vždycky to bude při ruce."

Otevřu jednu kapsičku na opasku a vyndám malý váček. Je tak malý, že by se do něj vešly tak tři oříšky pro veverku. Otevřu ho a vyndám z něj Anglinův měch.

" Tady je tvůj měch, nabírali jsme do něj vodu hodně dlouho. Myslím, že tam tak půl rybníčka bude. Tak já si vyndám věci, co v něm mám a klidně do něj to maso dám. Jen na noc ho musíme dát někam do chladu. Jinak se stejně pohybujeme neustále venku, tak se maso nezkazí. "

Hned jak mi dá Žira nebo i Anglino nějakou porci pro vlka, zavolám ho a dostane jeden díl. Pokud nikdo nic nenamítá tak se seberu a jdu uklidit věci z váčku.

" Regu počkej tady, hned se vrátím."

Uvnitř přejdu ke svému vaku a vyndám z váčku nějakou knihu a pár drobností. Všechno dám do vaku, ve kterém chvilku něco hledám. Pak vyndám tři malé plátěné sáčky. Vyjdu znovu ven. Vítězoslavně ukážu na sáčky a řeknu:

" Mám tady sušený medvědí česenek, ten se bude na maso moc hodit. A tady je trochu divokého koření. V tom posledním jsou mladé, sušené cibulky. Snad se to bude hodit."

Podávám to buď Žiře nebo Anglinovi, protože oba se k vaření hlásí. Když se jde Žira umýt, nesu taky nějaké porce masa, pěkně kus od sebe, abych nebyla jako řezník. Po cestě jí řeknu:
" Skočím vám tam ještě trochu přitopit, aby vám nebyla zima. Musíš být pěkně prokřehlá."

Vevnitř maso, které se nebude opékat, nebo udit, hned jak je připravené na uložení, skládám všechny porce do váčku. Reg sedí kousek ode mě a koulí udiveně očima, kam že se to maso všechno ztratilo. Je vidět, že je nažraný, protože sebou plácne vedle mých věcí a za chvilku už spokojeně chrupe.

Žira
22.2.2016
0:55:09
Během práce poslouchám Anglinovy návrhy. Když mě požádá o sekeru, podám mu jí. "Jasně, vem si z lebky, co chceš, zbytek nech pro zvířata, ta si s tím poradí. Když jim to rozštípeš, taky se nic nestane, ale dávej pozor, ať tam nejsou moc úlomky, aby jim nějaký neuvízl v krku."

Také o zpracování masa mluví. "Jasně, to je dobrý nápad, vydrží to déle čerstvé. Pokud to chceš nasolit, ve vaku mám pytel soli, je jí tam dost, tak si klidně posluž. a k jídlu si vem taky cokoliv chceš, je toho spoustu. Hlavně, aby se ale pak nevyhodilo něco z toho, co už bude upečené, ale pevně věřím, že to bys nedovolil." Říkám s úsměvem a dál se věnuji práci.

Když je vše hotovo, ještě maso, které zbylo donesu k potoku a pořádně ho opláchnu od krve. A když už jsem v tom, to samé udělám i se sebou. Runce, obličej, vše mám od krve. Důkladně se opláchnu v ledové vodě. Pak se rozhlédnu, jestli na mě někdo vidí, pokud ne, svéku vestu a opláchnu si i zbytek těla. Poté se zabalím pouze do pláště, vezmu maso a jdu do mlýna vytvořit pochoutku.

Jsem docela ráda, že jsem u ohně, kde je teplo, ta studená voda byla sice příjemná, ale potom to bylo horší. Než začnu péct, někde v soukromí si navléknu tuniku a plášť složím ke svým věcem.

Anglino
21.2.2016
23:57:12
Žira začala s porcováním. Když sekerou oddělila hlavu. Dávám ji za pravdu že nemáme čas s jejím vařením.

"Žiro já z té lebky vytrhám zuby a klektáky na náhrdelník. Půjč mi sekeru já tu hlavu rozštípu a naše zvířata už si s ní poradí okoušou si z ní maso a co zbude odnesu do lesa.

Díky za vyproštění meče určitě pro nás ještě udělá hodně služby.

Vzal bych si část masa nakrájel na dlouhé pruhy masa a ty pak pověsíme do kouře nad ohniště, kde se bude sušit. Tak si část uchováme na později.
Já si jeden větší pruh masa namotám na syrový klacek jako hada a opeču nad ohněm. Je to rychle hotové a moc dobré.

Jestli bude někdo chtít udělat taky takovou pečínku, stačí říci, masa je víc než dost."

Žira
21.2.2016
23:33:53
Když pro nás Alzan došel, za chviličku jsme s Kájou obě dole. Anglino se stopařem přinesli skutečně pořádného divočáka. "Teda pánové, to jste se předvedli." Řeknu a uznale pokývu hlavou. Pak dojdu do stájí a ze sedlové brašny vytáhnu sekerku, s tou v ruce se vrátím ke kanci venku a pomalu začnu se stahováním a porcováním, něco bez sekerky nepůjde.

"No.... Tak jestli mi teď někdo chce pomoc, hodilo by se, aby opekl ty dvě ryby Stopařovi a Anglinovi, z tohohle než udělám něco, z čeho se dá udělat pečínka, ještě chvilku potrvá." Nejprve si pořádně nabrousím nůž.

Pak se již mohu dát do práce. Pomalu a opatrně odřezávám kůži z kance, snažím se jí co nejméně poškodit. Pokud by mi někdo chtěl pomoci, není problém, k takovému obrovi se klidně vejdeme dva. Když je kanec stažen, dostává se na řadu konečně porcování. Nejprve oddělím hlavu a končetiny. Pak vytvořím mnoho porcí masa na výbornou pečínku. "Z hlavy by se sice dal udělat výborný bovárek, ale bylo by to na několik hodin, proto bych jí nejradši vyhodila. Pokud někdo chcete zachovat tu kožešinu, měli byste si jí pořádně ošetřit, jinak vám bude smrdět."

Chvíli to trvá, ale postupem času se mi pod rukama tvoří stále více a více masa, které se bude dát jíst. Anglinův meč se mi povede vyprostit až skoro na konci, kdy vyjmu rudní kost i s žebírky, na kterých stále zbývá mnoho masa. Tu rozdělím na čtvrdiny pomocí sekerky a Anglinův meč už bez problémů vytáhnu. Otřu ho do kusu hadru a podám jeho majiteli. "Předpokládám, že to se ti ještě bude hodit."

V průběhu práce jsem si sundala i tuniku a zůstala pouze ve vestě bez rukávů. Když končím, vypadám, jako bych právě někoho zavraždila. Někoho, kdo je zrovna poblíž, poprasím, aby mi pomohl maso rozdělit. "Přednostně budem jíst to, co je s kostmi, to se hůř skladuje. Takže prosímtě vem Žebra a kolena dovnitř. Já tady ještě zabalím ten zbytek, aby se to nezkazilo."

Další a další kusy hadrů padají na balení masa. 4 nožičky jsou akorát pro dva psy, vlka a lišče, to balit nebudu, nechala jsem to i s kostí. Donesu to rovnou majitelům zvířat, s tím, že stopařovi dám ještě dva balíky rybích vnitřností. "Ty rybí vnitřnosti jikm dej jako první, ať nejsou moc dlouho v teple, neboj, doteď byly venku v zimě."

Nakonec se mi povede vše zabalit a mám zde několik dost velkých balíků ležících ve sněhu. Pokud se mnou stále někdo zůstal venku, promlouvám k němu. "Tohle by mělo zůstat venku v chladu, ale taky bychom to měli ochránit před zvěří. Nejlepší by asi bylo, někam to zavěsit. Ale i tak, nějací ptáci by se k tomu mohli dostat. Máte nápad, kam s tím?"

Když se tento problém vyřeší, konečně je na čase udělat pořádnou žranici. Žebra i kolena opečem a kdyby to nestačilo, není problém přihodit ještě něco jiného. Za chvíli již před námi leží pečínka, ned kterou se jen sliny sbíhají. Nakrájím zbytek svého chleba a pak vytáhnu ještě jeden bochník, kterého ale nakrájím méně, než polovinu. "Masa máme hodně, ale chlebva moc ne, proto prosím nešetřete masem, ale pečivem, to je neskladné, tak ho moc nemáme."

Ještě zahrabu ve svém vaku až najdu kořen křenu. Do jednoho ze svých ešusů ho nožem nastrouhám. Zaleji troškou omastku z pečínky a pak kouknu na Káju. "Kájo, neobětovala bys nám jedno jablko? Pak to bude výborné, když se to smíchá s tím křenem."

Pokud mi kája jablko věnuje, oloupúu ho, vykrájím a co nejjemněji nožem nastrouhám do křenu. Poté důkladně zamíchám a ochutnám. "Jo, to je ono. To bude bašta." Řeknu a ešus s křenem dám doprostřed. Ještě vytáhnu láhev rumu a pořádně se napiji, tu také nechám uprostřed. "Tak se nestyďte a jezte, co hrdlo ráčí, takhle hodovat nebudem každý den. V horách budem rádi, když ty flákoty nějak ohřejem a nebudem je chroupat zmrzlé a syrové."

Anglino
21.2.2016
22:51:31
Padl jsem vedle mrtvého kance, div sem si nevyrazil dech rychle jsem se zvedl na nohy. Je ale mrtvý a už nic nehrozí. Nakročím nohou na jeho mrtvolu a vyšlu k nebi válečný pokřik svého kmene.

Stopař mi gratuluje.

"Kanec je udolán, až tohle budu vyprávět u ohně a piva,nebude mi nikdo věřit, že jsem použil meč jako oštěp.
Cha..Cha my jsme ale dvojka jít na divočáka s kurare a mečem.
Ale díky příteli fungovalo to, zpomalil jsi ho natolik, že mrtev je on a ne já."


Když vyvrhne divočáka a navrhne vyrobit smyk uznale pokývám hlavou a řeknu.

"Děláte hodně věcí jako my. Také na přemístění používáme smyk a nebo sáně. Lovíme divočáky tak, že je obklíčíme a jedni dělají hluk a nadeženou je lovcům se silnými a dlouhými píkami a házecími oštěpy."

Jakmile je kanec na smyku společně se stopařem se chopím tyče a zaberu směrem k mlýnu.

"Už se těším jak jej naporcujeme a začneme péci není nic lepšího než čerstvá pečínka.
Dobrá polovina meče mu vnikla do hrudi a on se valil dál, to byla neskutečná ukázka houževnatosti.
Meč je zaseklý vevnitř nechce se mi ho teď páčit silou. Vyprostím ho při porcování.


Za chvíli už jsme u mlýna. Potkali jsme Nysila a on cosi začaroval a naše břemeno se stalo lehčím. Tak ten zbytek cesty už proběhl rychle.

Lótiel
21.2.2016
22:40:42
Rezignovaně se zadívám na oblohu a pak zpět na Alzana. Doufám, že mě jen provokuješ. Kolik těch bestií s sebou asi taháš. Odrfknu si.

Zar´farro je pěkně promrzlý. “Běž k ohni. O koně se Ti postarám.“ Prohodím mírně a odvedu jeho koně do stájí. Tam si krátce promluvím s Riegalem. Když pak odejde, chvilku se za ním zvědavě dívám. “Třeba...snad Tě ta zkušenost změní, chlapče.“ Zamumlám pro sebe.

Práce je hromada a to ani nemusím nikam chodit. Postarat se o koně, udržovat oheň a když už to vypadá, že by mohl být chvíli klid, přijde Žira s rybama.

Ale mé pomoci není potřeba. Na pomoc jí vyrazila Karolína. Samozřejmě. Ty abys u něčeho nechyběla. Brblám v duchu, ale na konec jsem ráda, že se nebudu muset ráchat v ledové vodě a nebudu smrdět rybinou.

Všechno se to začíná vracet. Dřevorubci i lovci s divočákem. Bude žranice. Vím, že když to dobře zpracujeme, budeme mít jídlo na několik dní. Žira s Karolínou jsou sice ve mlýně, ale zapadli někam nahoru. Trochu mě to štve, ale nemůžu s tím nic dělat. Tajnosti. Zkurvený tajnosti. Na to dojedeme.

Přiložím na oheň a uvelebím se na kožešině.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.