abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Nyskel   Postava není přítomna 20.8.2015, 15:57:12
I když Soter nevypadá, že by si něčeho všimnul, zatím, musím se hodně ovládat, abych potlačila narůstající nervozitu.

Cítím i Terryho soustředění. Pomalu se vzdaluje. Což mi na klidu nepřidá už vůbec.

Když se konečně otočí a cítím, jak se opět přibližuje, nevydržím to. "Zjistil jsi něco?" zašeptám opatrně, jako bych se bála, že i tohle Kenzy uslyší.
 
  Gunter   Postava není přítomna 20.8.2015, 14:37:16
Je mi jasné, že proměnit se nemůžu, Půlkrysa by na to okamžitě přišel. Nyskel mě ujistí, že Soter zatím nemá páru, že jsem se kapku zdržel, takže se rychle vyšvihnu na skálu a po přirodních stupíncích začnu šplhat vzhůru. Rychle a obratně, jak to dokáže jen Vlčí lid.

Ten černý otvor nahoře mě přitahuje jak magnet. Dostanu se až k němu a rychle nasaji vzduch.
Ten který přichází ze štěrbiny, je čerstvý, nic zkaženého. Průchod je sice úzký, ale člověk se jim protáhne a skoro jistě vede do další prostory s vlastním odvětráním. A ne zrovna malé.
Snažím se analyzovat vzduch kolem průzory všemi svými schopnostmi a moje tvář nabývá maličko vlčí rysy. Šelma se dostává na povrch. Brzy toho budu muset nechat nebo mě bude ohrožovat proměna.

Pak to ale zachytím. Slabý závan starého pachu. Pachu, který do jeskyně nepatří. Snažím se je rozlyšit od sebe a poznávám nejméně dva. Jeden patří Soterovi. Takže o té další jeskyni ví.
Ten druhý...je Ardet Dei. Agresivní a ryze samčí. Dominantní.
Zaštípe mě v nose, ale když potlačím nával vzteku, dojde mi, že ten další, nejslabší a nejstarší z nich patří ženě.....
Deine to ale není. Její pach bych poznal.
Přesto je mi povědomý....

Zkouším ho analyzovat co nejpodrobněji, ale nedaří se mi to. Mám pocit, že ho znám, ale je tak slabounký, že ho nedokážu přesně určitě.
Potřásám hlavou a moje oči žhnout zlatým žárem.
Začíná to být nebezpečné.
Rychle se otočím a začnu sestupovat dolů.
Dřív, než si Sot všimne, čím se zabývám.

 
  Nyskel   Postava není přítomna 16.8.2015, 14:34:26
V hlavě se mi ozve Terry. Pevně doufám, že Soter teď řekne něco, u čeho bych se mohla tvářit překvapeně a vzrušeně, protože to teď uvnitř cítím a je těžké to zakrýt na očích.

"Ještě mu nedošlo, že jsi pryč. Můžeš se tam rychle podívat. Až mu to dojde, řeknu ti to." vyšlu k němu a cítím napětí. Za něj i za sebe. Ale musím si přiznat, že je v tom něco...... nevím....... vzrušujícího? Překvapuju samu sebe.
 
  Melwin   Postava není přítomna 16.8.2015, 14:31:29
To by ani nebyla Cora, kdyby si neřekla svý. Potutelně se uculím. "Takhle nějak si představuju krutou vládkyni temný říše." utrousím nevinně.

Cora mezitím uhne pohledem kamsi do tmy. Roztržitě se ohlédnu a kupodivu mi to dojde. Pan Gunter tady není. A Nyskel se jednoznačně snaží zabavit Sotera.

Pomoct jí s tímhle nemůžu, ale aspoň přejdu úplně na druhou stranu, aby se tam zbytečně nezatoulal Soterův pohled.

Najednou jsem jak na trní. To, že pan Gunter zmizel, zaručeně není samo sebou.
 
  Cora   Postava není přítomna 16.8.2015, 13:21:07
Spokojeně se zavěsím do Melwina a následuji ho k tý zvláštní hodovní síni, kterou tu pro Deine vyrobili.
"Jo, něco takovýho mě taky napadlo. Tohle je učiněnej trůn." Přitakám, pustím se Mela a přidrzle přicupitám až k tomu obřímu kamennýmu trůnu a usadím se na něj.
"Ale jo. Je to pohodlný. Ještě by bodl pohár vína. Nemáte nějakej?" Houknu směrem k Soterovi a Deine a spokojeně se zavrtím na kožešině.

"Tak odtud vládneš podzemí, Dein?" Zahalekám na dívku a vrátím Melovi stejně podezřívavej pohled jako má von.
Nyskel je najednou jak když medu ukrajuje a Terry....
Terry!
Dojde mi, že už jsem ho chvíli neviděla a rychle se rozhlídnu.
Páni, von tu čmuchá!

Nenápadně kývnu na Mela a hodím hlavou směrem k druhý straně jeskyně, abych mu naznačila, že to může bejt důvod, proč je Nyskel najednou tak přesladká k Sotovi.
 
  Gunter   Postava není přítomna 16.8.2015, 13:15:42
Někde po očku vnímám, jak se Nyskel snaží a že díky jejím dotazům zůstávají v zadní části jeskyně. Já se držím vpředu. Vlčí smysly napnuté na maximum.
Táhne mě to sem.

Chvíli propátrávám jednotlivé skalnaté bloky a krápníkové útvary, když mě neomylný vlčí nos upozorní na další prostoru. Zdvihnu hlavu a dojde mi, že se dá po skalnatých výstupcích vyšplhat nahoru. Stezka sice velmi pofiderní a riskantní, nicméně tam je. Klikatí se po skalnaté stěně vzhůru, vysoko nad hladinu moře. A tam nahoře...
Člověk by si toho nevšiml a vystoupat až tam by pro něj bylo přinejmenším velmi obtížné, ne-li nemožné....
Ale vlk.....

Tam nahoře se černá úzký průchod do další jeskyně. Nebo aspoň já jsem přesvědčený, že se právě na něco takového dívám.

Rychle se spojím s Nyskel a vzrušeně jsi svůj objev oznámím.
 
  Melwin   Postava není přítomna 16.8.2015, 11:08:21
Významně střelím pohledem po Coře, když ji pan Gunter opraví.

Při přesunu do dalších prostor k ní ale poslušně přiklušu a nabídnu jí rámě. Chození pro ni asi není žádná slast.

"Tady je to jak pro pána podzemní říše..." uklouzne mi potichu. Kdysi nám tyhle báchorky vykládala máma. Jako malým prckům. A takhle nějak jsem si to představoval.

Nad nečekanou Nyskelinou vstřícností k Soterovi jen zvednu obočí a němým pohledem se zeptám Cory, jestli jí to nepřijde podezřelý. Šeptání tady ale riskovat nehodlám. Zatraceně se to rozlíhá...
 
  Nyskel   Postava není přítomna 16.8.2015, 11:04:27
Opět je to jen moje ostražitost, která mě drží ve střehu. Protože Soter, když mluví o své sestře, působí jako rytíř oplývající všemi ctnostmi.

"To od vás bylo velice prozíravé." pochválím jeho starost o sestru. "Obdivuju ji, že se vydala tím tunelem, kterým jsme před chvílí propluli, aniž by věděla, co je na druhé straně. Ale tenhle pohled stojí za to." švitořím dál a hlídám si, aby Soterův pohled zbytečně neklouzal okolo.

Popojdeme kousek dál. "Tohle je úžasné." usměju se. A tentokrát vcelku upřímně.

"A jaká další místa Deine objevila?" optám se s hranou zvědavostí a bezděčně zapátrám po Gunterovi, protože mi zmizel z dohledu. Je jen kousek od nás a cítím jeho napětí a soustředění.
 
  Vlk   Postava není přítomna 16.8.2015, 10:29:11

Soter se nadšeně otočí k Nyskel a oči mu zaplanou. Deine k němu vzhlédne se zbožňujícím výrazem ve tváři a poslouchá každé jeho slovo.
"Ano. Přesně tak. Byla to Deine. Ona jeden čas hrála takovou hru na objevování neznámých míst a pořád někde běhala a lezla. Bál jsem se o ni, takže jsem ji dával jako doprovod některého ze svých druhů. Buď Byrra nebo Tyfa. Našli spoustu krásných a zajímavých míst všude možně v okolí Meleborku, ale tohle si Deine oblíbila nejvíc. Byrr ji tu dokonce vyrobil jakýsi improvizovaný stůl a sedátka."

Soter vás vede hlouběji do jeskyně, kde stojí jakýsi přirozený kamenný trůn, přitesaný lidskou rukou do hladka a opatřený teplou kožešinou. Vedle něj je několik dalších menších sedátek a kulatý stůl, který obratné ruce nějakého kameníka vyzdobily erbem Meleborků a zvířecími reliéfy.

"Deine tu občas pořádá takové malé hostiny." Usmívá se Soter a ukazuje vám držáky na pochodně zabudované do okolních zdí.
"Je tu spousta průduchů, takže tu vzduch cirkuluje." Vysvětluje, zatímco Gunter okamžitě využije faktu, že je pozornost všech upnutá na Sotera a Deine, která pobíhá po jeskyni a ukazuje vám všechny skvosty, které zde našla a začne šmejdit na druhé straně jeskyně, ukrytý ve stínu krápníkových stěn.
 
  Gunter   Postava není přítomna 15.8.2015, 0:04:23
Vděčně se na ni usměju a začnu nenápadně zpomalovat. Krápníky jsou zajímavé a já si je musím nutně prohlédnout. Poprosím Mela, aby mi posvítil a pak mu louči nenápadně přenechám. Aspoň si Cora nezlomí vaz. Sám se stáhnu ještě víc a když jsem dostatečně z dohledu, přivřu oči. Soustředím se ze všech sil. Všemi smysly. Oči mi září jak vlkovi a vzduch kolem mě je najednou jiný. Plnější. Pestřejší. Prosycený vůněmi a pachovými stopami. Pomalu pouštím vlka na svobodu a dávám si setsakra dobrý pozor, abych mu nepovolil příliš a on se nepodíval mezi nás.
Teď ho potřebuji uvnitř. Jako moji nedílnou součást.
Lepší a bystřejší polovičku.

Protože chci vědět a on mi může pomoci.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 14.8.2015, 23:30:53
Při Gunterově prosbě v obavách zvednu obočí. "Tenhle úkol zrovna mně?!" Jsem si jistá, že Cora i Tina by se tohoto úkolu zhostily stokrát lépe než já. Ale co nadělám.

Udělám dva rychlejší kroky a přitočím se k Soterovi. Na tvář nasadím živý výraz plný upřímného zájmu a nepatrně se k němu nakloním.

"Ta jeskyně je úžasná. Říkal jste, že ji objevil Tyf a Deine? Kdy vás sem vzali poprvé? Musel jste být překvapený, že vaše panství skrývá takové skvosty..." Lichotka nikdy neublíží. A nádavkem přidám ještě letmý, společenský úsměv.

Uffff... je to fuška!
 
  Gunter   Postava není přítomna 14.8.2015, 23:22:05
"Krápníky."Opravím Coru se smíchem, protože mi neunikne, co právě důležitě vysvětluje Melovi. Chystám se pokračovat, ale osloví mě Nyskel a já se mimoděk zadívám přes její rameno na Sotera.
"Nevím. Po pravdě nemám potuchy. Co ho znám, tak se o žádné jeskyni nikdy nezmiňoval. A už vůbec ne na moři. Nerozumím tomu. Opravdu vypadá, jako by nám prostě nadšeně ukazoval krásy přírody v okolí jeho domu, ale jak ho znám, bude za tím něco víc...."

Soter vyhákne louči z držáku na přídi a vydá se se světlem v ruce jeskyní, aby nám vše podrobně ukázal. A že je na co koukat!
Jemně se dotknu paže Nyskel, abych upoutal její pozornost.
"Mohla bys prosím tě zaujmou pozornost Sotera? Chtěl bych se trochu porozhlédnout a očichat si to tu." Významně přimhouřím oči a rychle střelím pohledem i po Půlkrysovi, ale ten se zdá plně zaujatý Tinou.
 
  Melwin   Postava není přítomna 12.8.2015, 21:18:49
"A z čeho sou asi tak rampouchy?!" zabručím otráveně, když Coru nechtěně tolik pobavím svou úvahou. Připadám si jak pitomeček. Co může taková holka, jako je ona, vědět o krápákách?! Já jsem žil uprostřed divoký přírody! Ona...... Kdo ví, co dělala ona. Ale vědět jsem to měl já!

Pohled na mihotavý zelený světlo mě trochu usmíří. Je to tady vážně úžasný! "Max by čučel..." vzpomenu si bezděčně a trochu mě při té vzpomínce píchne u srdce. Už jsem si na něj nevzpomněl několik dnů. A to není moc hezký... Výčitky se dostaví dřív, než se stihnu znovu nadechnout.

Nespokojeně potřepu hlavou, abych je zahnal, a znovu se zakloním a zvednu louč o trochu vejš.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 12.8.2015, 21:15:19
Bezděky se oklepu, aniž bych se na Guntera podívala. Stačily dvě věty a má pohádková idylka je na střepy.

Stačily jen dvě věty a najednou mi to tu přijde jako chladná a temná kobka. Bez jediné naděje na únik.

Bezděky si stoupnu k Terrymu ještě blíž a zabodnu zkoumavý pohled do Sotera. Nijak provokativní nebo vyzývavý. Jen mi vrtá hlavou, proč nás sem vlastně táhnul.

Má jediná pojistka, které se chytám jak tonoucí stébla, je Deine. "Ne, kdyby nám chtěl něco udělat, nebral by s sebou Deine! A už vůbec ne toho panáka z Varnavy."

Pachuť nervozity a nejistoty ale už zůstává.

"Proč nás sem bral?" bezděky vyšlu myšlenku, ale je mi jasné, že Gunter ví asi tolik co já.

A pak mě napadne ještě něco. "Když jsi tu pobýval ještě se zbytkem smečky, o téhle jeskyni se nezmínili?"
 
  Gunter   Postava není přítomna 11.8.2015, 22:16:09
Rychlým pohybem změním stanoviště, abych stanul opět po boku Nyskel a měl ji pro jistotu blízko a teprve pak se obdivně rozhlédnu.
I já jsem očarovaný. Tady se mi dýchá líp a okamžitě mapuji, že tohle místo by bylo skvělým a bezpečným úkrytem. Nebo pastí.
Jediná cesta sem je vodou a bez člunu....
Z takového místa by se dostávalo jen velmi těžko...


Přimhouřím oči a vybaví se mi, co říkala Kianga. Trochu zalituji, že tu není s námi a podívám se na Nyskel.
"Tohle místo....je nádherné, ale je přístupné jen z vody. Aspoň myslím. Musím se na to vyptat Sotera. Protože pokud ano, kdyby tu chtěl někoho držet...kdo by se to kdy dozvěděl?
I kdyby odtud dokázal vyplavat, měl by velkou šanci, že se rozbije o útesy..."


Tak nějak mám na mysli Feltona. Jenže....
Proč by nás sem Soter bral, kdyby tu držel svého otce? A pokud ano....kde je teď?
Navíc, říkal, že tohle místo našla Deine, takže riskoval by, že ho objeví?


I když tyhle fakta opravdu hovoří proti, hrozně rád bych si jeskyni propátral.
Podrobně a ve vlčím.
 
  Cora   Postava není přítomna 11.8.2015, 22:08:02
Loďka nepozorovaně vklouzne do obří jeskyně a já překvapeně zamrkám. To sem teda nečekala.
Pronikavě hvízdnu a darebácky se zatlemím na Terryho, který nás přitahuje ke břehu.
"He, nejspíš si uděláme piknik na šutrech."

Nechám se od Mela vytáhnout na břeh a se sténáním se protáhnu. Teprve pak se začnu okouzleně rozhlížet.
Strach už mě docela přešel. Jednak je kousek ode mě Melwin a jeho přítomnost mě záhadným způsobem uklidňuje a pak je tu i Terry a tomu já věřím.
I když mě sere.

"Škoda, že Min neplula s námi. Tohle by ji nadchlo." Vydechnu a pak se rozechechtám Melově poznámce.
"Nejspíš proto, že to nejsou rampouchy, ale ty...krápáky. Dělaj se z vody." Poučím ho vážně a zakloním hlavu, abych viděla až na strop. Nedohlídnu. Světlo louče není tak silný, aby dosvítilo úplně nahoru.

"Páni, tohle je fakt, jako nějakej chrám pro božstvo. Třeba pro Hagarta. Klidně by tu moh bydlet." Kroutím hlavou ukazuju Tině místo, kde se voda ztrácí pod jakýmsi převisem a nádherně zeleně bliká.
"To je barva, co?"
 
  Melwin   Postava není přítomna 11.8.2015, 21:18:49
Ta obrovská jeskyně, do které vplujeme, mi vyrazí dech. Je to tu naprosto úžasný.

Doširoka otevřenýma očima těkám z jedné strany na druhou a s hlavou zakloněnou objevuju další a další úchvatný rampouchy! "Jak to, že neroztajou?" zamumlám pro sebe. Je to jako kouzlo. Nádherný kouzlo.

Zasněně se usměju na Coru. "Nikdy jsem nic takovýho neviděl." přiznám potichu.

Ven pomůžu oběma dívkám, ale nepřestávám se rozhlížet. Nemůžu se vynadívat, tak je to.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 11.8.2015, 21:15:54
Těch pár prchavých pohledu k uklidnění stačí.

Nikdo nic neříká a já se přistihnu, že jsem se o trochu víc ponořila do své vlčí podstaty. Propátrávám okolí nejen čichem, ale také pozorně poslouchám. Dunění příboje je tady vzdáleně tlumené. Hladina je klidná a tajemná.

"Vážně umí Vlčice plavat?!" napadne mě znovu a zase tiše zadoufám, že to nebudu muset testovat.

Prostor, do kterého vplujeme, mi vyrazí dech. Světlo louče se plaše rozeběhne po stěnách, ale i v tom chatrném osvětlení je to nádhera. Jako obrovská síň. Přistihnu se, že natahuju uši, jestli náhodou neuslyším píšťalku pohádkových skřítků.

Bezděky se usměju. Tady je najednou tak lehké uvěřit na pohádky.

Soterova poznámka mě přiměje vesele se usmát na Deine. "Ani se nedivím." zašeptám téměř nábožně. "Je to tu jak v pohádce..."

Na břeh vystupuju se zvláštní směsicí obřadnosti, pokory a příjemného napětí. Pořád čekám, že se někde ty skřítci vyloupnout. Nebo mořské panny. Taková nádhera tu nemůže být jen sama pro sebe...
 
  Gunter   Postava není přítomna 11.8.2015, 21:02:49
Docela mi vadí, že nevidím na Nyskel, a tak se aspoň párkrát otočím, abych viděl její tvář osvětlenou loučemi. Nepochybuji, že ji postupně se zúžující prostor dělá problém, protože je pro naši vlčí podstatu nepřirozený. My potřebujeme volné prostory, vítr a slunce. Nebo měsíc.

Povzbudivě se na ni usměji a otočím se zpátky. Vykloním se ještě víc z loďky a krátce a soustředěně přivřu oči. Když je znovu otevřu, jsou zlaté a v odlesku louče září jako tekutý med. Teď už zůstávám nakloněný nad hladinu a neotáčím se. Tohle nikdo vidět nemusí. Stačí, že vidím já.
A dobře.
Člun ani jednou nenarazí. Kdykoliv se přiblíží ke skále, natáhnu paži a odstrčím ho zpátky.

Konečně se začne prostor zase rozšiřovat a my vplujeme do prostorné jeskyně, kde moře tvoří velké slané jezero. Jeskyně má až neskutečně vysoký a klenutý strop a trochu to tu vypadá jako v jakémsi vznešeném přírodním chrámu. Otočím se na Sotera a ušklíbnu se.
"Působivé! Kdy jsi to objevil?" Můj hlas se rozléhá jako kostelní zvon a ozvěnou se vrací zpátky.

Soter na chvíli přestane veslovat a rozhlédne se.
"Objevila to Deine. Tedy přesněji řečeno Deine s Tyfem. Úplně si to tu zamilovala. Připadá ji to jako pohádková říše." Vysvětlí a zamíří k obrovské skalní plotně, která vbíhá do vody a nejspíš se tam dá přistát. Aspoň soudě podle kůlů, které jsou tam zasekané do skály.
Napřímím se a s lanem v ruce čekám, až Sot připluje dostatečně blízko, abych mohl vyskočit.

Pak se přehoupnu na skálu, omotám provaz kolem kůlu a přitáhnu člun opatrně ke břehu. Jednomu po druhém pomůžu vystoupit a pak stejným způsobem uvážu i druhý člun.
Jsme na místě.
 
  Melwin   Postava není přítomna 11.8.2015, 20:28:51
Když se ke mně Cora nakloní, mám tendenci ji chytat. Až když mi přistane na tváři pusa, překvapeně zamrkám a dojde mi, proč se předkláněla.

Rozpačitě se uculím a potěšeně pozoruju, jak se najednou Coře rozzářily oči nad tou nádherou nad námi. Jenže ta nádhera se nebezpečně přibližuje, jak strop klesá.

"Jasně." kejvnu na Půlkrysu. Připadá mi z těch všech Soterových nohsledů nejsnesitelnější.

Zaujmu polohu vleže na přídi a činím se, seč mi síly stačí. Musím ale uznat, že Půlkrysa je šikovnej veslař, takže zase tolik práce nemám...
 
  Nyskel   Postava není přítomna 11.8.2015, 20:25:16
Ze všeho nejdradějc bych si Terryho z přídě přitáhla k sobě, ale má teď plné ruce práce, aby nás udržel uprostřed úzké chodby.

Hlasy se ve zužujícím se, klenutém prostoru nesou dost zřetelně a tak mi neujde Cořino švitoření s Melem. "Taková změna..." napadne mě. Nepřišlo mi, že by si ti dva nějak zvlášť padli do oka. Spíš se k sobě chovali tak nějak lhostejně.

I já se musím naklonit blíž k Deine a přikrčit se. Krápníky jsou tady dost olámané. Ale není divu. Nedalo by se přes ně proplout dál. Tiše doufám, že už se chodba přestane zužovat. Nedělá mi to úplně dobře...
 
  Vlk   Postava není přítomna 11.8.2015, 19:23:14
Půlkrysa vesluje právě tak obratně a sebejistě jako Soter. Je vidět, že tu není poprvé. Ukazuje vám jednotlivé pozoruhodnosti mořské jeskyně a proplétá se stále se zúžující chodbou zalitou mořskou vodou s obratností opravdového námořníka.

"Teď si prosím tě klekni na příď jako Terry a když se moc přiblížíme ke skále, odraž nás. Je to tu úzký. Jak proplujem tudy, budeme v jeskyni." Poprosí Mela a znovu se pevně a soustředěně opře do vesel.
"Holky, pozor na hlavy!" Zavelí a Tina se okamžitě poplašeně sehne na dno člunu. Oči má vykulené a zdá se, že má pořádný strach, aby se neuhodila do hlavy o skalní výčleňky, které se teď klenou těsně nad vámi.

Světelné jazyky se plazí po skalních stěnách a člun se pomalu, ale jistě sune chodbou dál, do nitra jeskyně.
Napjaté ticho přerušuje jen odechování veslujících, šplouchání vody a občasný náraz vesel o kámen.
 
  Cora   Postava není přítomna 11.8.2015, 19:16:52
"Daleko lepší.
Seš poklad!"
Zavrním. Díky snaživosti kluka na naší lodi zaplane pochodeň a ozáří pruh vodní hladiny před námi. Nakloním se a rychle ho líbnu na tvář.
Vděčně a nadšeně.
"Seš fakt skvělej, Mele! Díky!"

Světlo louče ukrajuje ze tmy pořádnej kus a krápníky díky němu začínaj vypadat o něco míň děsivě a o něco víc malebně.
"Vlastně jsou krásný!" Vyhrknu a je to fakt.
Když nemyslím na Sotera a to tam dole, tak jsou nádherný.
A je to jeskyně, žádnej žalář!
 
  Melwin   Postava není přítomna 11.8.2015, 14:59:46
Musím se usmát, jak bojuje sama se sebou. nejdřív dělá hrdinku, ale nakonec v mých dlaních skončí obě její ruce a musím si přiznat, že to není špatnej pocit. Vážně ne. A to v tom není vůbec nic... ehm... Ale jsem prostě rád, že mi věří. Aspoň v tomhle...

Podívám se stejně tázavě na našeho veslaře, ale na jeho povolení čekat nepotřebuju. Dámy se bojí a s tím je potřeba něco udělat. A to, že by trocha světla udělala dobře i mně, rozpatlávat nemusím, no ne?!

Pustím Cořiny ruce, natočím tělo a natáhnu se za sebe, do špice lodi. Šmátráním nahmatám dvě louče v nějakým pevným hadru.

Vytáhnu jednu, sevřu ji kolenama a nahmatám šktradlo, který bylo sbalený u toho. Chvilka snažení a před ksichtem rozkvete živej, oranžovej plamen.

Otočím se po druhý loďce. Zdálo se mi, že pan Gunter tu pochodeň někam přidělával.

Opatrně se zvednu a manévruju si to přes lavičku na příď. Loďka se pohupuje, ale po každým přenesení váhy ztuhnu, takže by to nikoho děsit nemělo. Natáhnu se a po chvilce šátrání zasunu pochodeň do držáku. Opatrně se usadím zpátky a usměju se hrdě na Coru. "Lepší?"

Jo, jsem hotovej hrdina! No ne?!
 
  Cora   Postava není přítomna 10.8.2015, 23:10:40
Melwin mi povzbudivě stiskne ruku, jako by tušil, jak mi je a mně se postupně zmocňuje panika.
Zdi jsou rozervané, drsné a vlhké. Takové byly tam dole u Sotera. Takové byly tam dole, když......
Nech toho!
Okamžitě!
Na tohle se vyser, holka a pěkně rychle!


Ruka v mý dlani zůstává a hřeje.
Překvapeně na Mela kouknu a pak k němu z nějakýho šílenýho popudu natáhnu i druhou ruku.
"Fuj, je to tu hnusný. Mokrý a studený! Bude mi zima."
Pronesu ledabyle, aby to nevypadalo, že se bojím, a snažím se vypadat znechuceně, aby mu ušly mí vyděšený oči.

"Já se přece nebojím." Zachraptím, ale pak mi dojde, jak je to zbytečný a hloupý.
"Dobře. Bojím. Docela dost. Nepouštěj mě. Prosím!" Vzdám to nakonec úplně a s úlevou vydechnu, když Terry zapálí louče.
"Heleď, nemáme je na lodi taky?" Zaútočím na Půlkrysáka a prosebně se podívám na Melwina.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.