abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Vlk
5.9.2015
22:34:07
Půlkrysa nadšeně poposedne a praští se o kámen do zátylku.
"Jau."Unikne mu hlasitě, ale pak zase rychle přejde do vlčího.

"Já zase nikdá nemluvil s žádnou vlčí sam...teda tentononc..... s dívkou. Ani jsem nevěděl, že jsou. Je to hrozně divný, divné, ale paráda. Líbí se mi to. Víš, vždycky si musím dávat hroznýho majzla, aby někdo nezjistil, co jsem, teda kdo jsem a je hrozně skvělý, nemuset si na nic hrát. A ve smečce...je to skvělý, ale někdy taky dost opruz. Teda, je to taková úzká komunita a pořád jsou všichni kolem tebe, teď, když už jsme jenom čtyři to není tak hrozný, ale být napojenej na někoho jako je Ardet Dei, no....
Někdy zkrátka není o co stát."


Půlkrysa se odmlčí a chvíli se soustředí na obzvlášť těžký úsek plavby, pak i on vpluje na volné prostranství a očividně si s úlevou vydechne.
Tady je daleko víc světla, takže se na tebe podívá přes vodu a spiklenecky mrkne.

"Vůdcem smečky byl Stephen, jeho bratr. To byl Vlk, jako my. Když zemřel....Soter se toho tak nějak ujal. Nebo spíš se o nás stará a vede nás dál, ale Vlk to není a do smečky tím pádem nikdy doopravdy patřit nemůže. Ovšem...před ním bych tohle asi raději neříkal." Dodá poplašeně.

Melwin
5.9.2015
20:55:29
Pobaveně se ušklíbnu, když Cora vrhne jen okamžik poté, co se prohlásila za dámu!

Půlkrysa vypadá zasněně. Už chápu, proč jsem měl v úzké chodbě tolik práce a proč mám tak dodřený ruce! Naštvaně si ho přeměřim.

Když se rozkucká, napadne mě, jestli mu to konečně došlo, že se v těch úzkých místech moc nepředvedl, ale vypadá spíš, že se mu chce vyprsknout smíchy. "Je divnej..."

Otočím se raději na Coru. "Ale chodit jsi nemusela..." připomenu jí opatrně. Vážně netuším, proč vlastně šla, jestli je jí takhle blbě. "Aspoň si o to víc užiješ to válení šunek." dodám smířilivě a spiklenecky na ni mrknu.

Nyskel
5.9.2015
20:50:36
I když jsem střelila vedle jak ta jedle, přesto mi to nepřijde úplně nedůležité. Byrra jsem ještě nepotkala a tohle mi pomáhá skládat střípky mozaiky o dalším členovi smečky.

A ještě jednu výhodu to má. Zdá se, že mi Kenzy věří. Aspoň trochu. Jinak by mi neodpovídal. Nebo by to zamluvil.

Tyhle dvě věci mě donutí, že popojdu ještě o krůček dál. "Víš, je to pro mě nové. Jediný Vlk, kterého jsem zatím poznala, je Terry. Musí to být zvláštní žít... ve smečce. A ještě zvláštnější, když ji vede Soter, který Vlkem není..." teď už našlapuju vážně opatrně a snažím se, aby mé otázky vyzněly spíš jako přemýšlení nahlas. Netlačím na pilu. Jen jemňounce ťukám, jestli se ryba chytí na návnadu.

Cora
5.9.2015
20:41:59
"Blbě? Mně?
Blázníš? Jak by mě mohlo bejt blbě, su přece dáma."
Ohradím se ostře a pak se podle jeho praktický rady nakloním přes bort lodi a začnu plynule zvracet.
"Asi mám nějaký to...vnitřní zvracení...." Zamumlám omluvně, když se zase narovnám a opřu se vyčerpaně o bok lodi. Trochu vypadám jak vyhřeznutá košile, plápolající přes palubu.

Otřu si potřísněná ústa a nešťastně se usměju dopředu na Melwina.
"Jak já se těším do postele.....Zatracený lodě a zatracenej Soter a zatracený všecko!"

Vlk
5.9.2015
20:38:23
Půlkrysa pokrčí rameny a potřese hlavou.
"Jestli je někde vysoko, tak nemusel i když je to nepravděpodobný...Jeho vlčí instinkty bejvaj bezchybný."

Půlkrysa se znovu opře do vesel, aby dohnal ztrátu vůči prvnímu člunu a očima pátrá ve tmě, aby zahlédl tvář Nyskel. Několikrát díky tomu s člunem lehce narazí a jen Melwinova usilovná snaha je uchrání od větších kolizí.
Raději toho tedy nechá a soustředí se na to, co dělá a na ten dokonale nečekaný rozhovor s Vlčí dívkou.

Její poslední otázka ho pobaví.
Rozesměje se a dokonce se i zakucká.
Byrr?
Byrr a zamilovaný?
To bych chtěl vidět. Náš medvěd se o ženské nezajímá a kdyby i náhodou jo, nedal by to najevo. Navíc, pokud by se nějaká zajímala o něj, nejspíš by vyděšeně utekl. Obvykle je jediná ženská, s kterou se baví, malá Deine..."
Vysvětlí pobaveně.

Melwin
5.9.2015
9:11:04
Všichni, snad kromě Sotera, jsou z toho vydřený. Nyskel je zvláštně zamlklá, pan Gunter se to snaží zamaskovat, Deine hysterčí.........

Sklouznu pohledem na Coru. Je taky vyplašená. A není se čemu divit. Povzbudivě se na ni usměju. "Bylo to dost daleko..." Ne, nejsem si tím jistej. Tady v jeskyni se to zatraceně rozlíhá. Ale zvláštně mě uklidňuje to, co umí Nyskel. Kdyby se proměnila, sebeprašivější pes nebo vlk by si na ni netroufnul. A vsadím se, že pana Gunter by chránila určitě. Najednou k ní získávám větší respekt. Je to jako mít nabitou kuši...

Zalehnu zpátky na příď a snažím se odstrkávat loďku od skal. Párkrát mě to pěkně sedře a jednou se praším o výčnělek do hlavy. Bolestivě syknu a zakleju. Cesta zpátky zdaleka není tak jednoduchá. Proto, když se konečně vyloupneme ve venkovní prostoře, zhluboka si vydechnu. Promnu si odřené ruce. Vypadám jak domlácenej z lomu. Ale co...

Prohlášení Cory mě donutí otočit se na ni. "To je ti fakt tak blbě? Tak se nakloň nad vodu." radím jí zúčastněně a úplně zbytečně. Tohle by ji napadlo taky.

Nyskel
5.9.2015
9:05:11
Roztržitě přikývnu na Terryho dotaz, ale sotva mu věnuju pohled. Soustředím se na Kenzyho a očima bloudím po stěnách.

"Ale vždyť o nás musel vědět..." nesouhlasím s Kenzym. "Ale co ho takhle může trápit? Pokud se pohádal se Soterem, určitě to nebude tak strašné, aby tady kvůli tomu musel tak bolestivě výt. Nemohlo to být........" to, co mě napadlo, mě samotnou překvapí. "Nemohlo to být kvůli nějaké ženě?" zkusím opatrně. Vím, že jsem teď na tenké půdě, ale spoléhám na intimnost našeho povídání. Přeci jen, když si Vlk s někým povídá v hlavě, je to prostě jiné, důvěrnější.

Cora
4.9.2015
22:33:40
Z toho vytí mě pěkně zamrazí na zátylku. Vylekaně se narovnám a podívám se na Půlkrysáka s Melwinem.
Tak nějak mám pocit, že jsou tu od toho, aby se starali o bezpečí našich zadků. Varnavyho pohrdavě vynechám, protože se tváří ještě vyděšeněj než já.

"Kurva, nemůže být aspoň jeden den klidnej?" Poznamenám otráveně. Jsem utahaná a mám toho plný zuby. Všechno mě bolí a na zatoulaný psiska nebo vlky nemám náladu.
Ani, co by se za nehet vešlo.

Sot vysvětlí, jak se sem to zvíře asi dostalo, ale při letmým pohledu nemám pocit, že by to vydivočelou Deine výrazně uklidnilo.
Škoda, že ji nenechal s Thibautem pohromadě. Mohli se k sobě přitulit a dodávat si odvahu.
Ona by to potřebovala.

Ostatně, já bych trochu tepla uvítala taky. Nenápadně se nasoukám blíž k hrabátku a soustředím se na houpání lodě. Mým zdrachaným orgánům to vůbec nedělá dobře.
"Jestli tě pobleju, tak se předem moc omlouvám, Mele." Upozorním zdvořile kluka a chytnu se oběma rukama sedátka.
Jen tak.
Pro jistotu.

Vlk
4.9.2015
22:28:08
Půlkrysa zavrtí rozpačitě hlavou.
"Já tak úplně nevím. On Byrr je Byrr. Je to takový medvěd. A v poslední době trochu bručoun.
Sice je to dobrák, ale o sobě toho moc nepoví.
A Tyf je ještě horší.
Mám pocit, že se trochu nepohodl se Soterem, ale jistý si tím nejsem.
Každopádně si nemyslím, že je zraněný. To by nedal najevo. Je to taková povaha. Trochu zvíře, po téhle stránce.
Jednou měl ve stehně zabodnutou dýku, krev z něj stříkala na všechny strany a ani nepípl, jen ji vytrhl a rval se dál....
Že by takhle hulákal bolestí, to mi k němu nejde.
Spíš ho něco trápí a sem zalez, aby to utajil před světem. A my mu sem zrovna vlezli.
Myslím si, že nebude rád, že jsem to slyšel.....
A ty a Terry. Poníží ho to."
Mračí se Půlkrysa, ale pak přece jen dodá.

"Až se vrátíme na hrad, půjdu se po něm poohlédnout. Kdyby přece jen byl zraněný...."

Gunter
4.9.2015
22:17:51
Nyskel se odmlčí a já se znovu vrátím k tomu, co bych měl dělat a sice hlídat cestu před námi. Náš člun se viditelně vzdaluje od Půlkrysova a pomalu se noří do úzké cesty ven, která vyžaduje všechnu moji pozornost. Než proplujeme na druhou stranu, klouby prstů mám celé odřené a krvavé. Je daleko silnější proud a s loďkou to docela háže. Udržet ji stranou od ostrých skal, je namáhavé.

Konečně proplujeme na druhou stranu a já musím zamžikat, jak prudce mě oslní denní světlo, pronikající sem ze vstupu do jeskyně.
Podívám se na Nyskel a slabě se usměji.
"Zpátky do světa vezdejšího, jsi ráda?" Zeptám se a snažím se do veselejšího tónu. Nyskel mi připadá nějak nesoustředěná, vzdálená.
Zdá se, že ji to Byrrovo vytí pořád trápí.
Ostatně ani já jsem ho z hlavy tak úplně nedostal.

Nyskel
4.9.2015
21:49:38
I když mám, co jsem chtěla, slyšet Půlkrysákův hlas v mých myšlenkách je... nevím...... nevhodné? Zvláštně nečisté? Jako kdyby lezl do prostoru, který doteď patřil jen Terrymu a mně. Brrrr...

Zatnu ale zuby a snažím se působit s co největším soucitem. "Osobní? Co mu tady, na Meleborku, může chybět? Nezranil se spíš? Cítím z něj obrovskou bolest..." zalžu a hraju si dál na nevinnou. Nepředpokládám, že bych z Kenzyho vytáhla o moc víc, ale zkusit to musím.

A kdesi hluboko doufám, že až Terry zjistí, co právě dělám, nepřetrhne mě jak hada!

Vlk
4.9.2015
21:44:14
V první chvíli vypadá Půkrysa jako zkamenělá socha.
Dokonce přestane veslovat. Strnule se narovná a otočí se směrem k Nyskel.
Pak veslo hlasitě plácne do vody, jak mu poklesne ruka a on vytřeští oči.

"Ty....
Ty se mnou mluvíš? Po vlčím? Ty to taky umíš? Nevěděl jsem to...."
Vyjekne vyděšeně, ale na druhé straně se zdá, že ho to potěšilo. Dokonce mu snad zalichotilo, že si s ním navázala kontakt.
"Ono totiž....
Někde je tu náš druh. Byrr.
On....v poslední době má nějaké problémy....osobní, víš...
A vyhledává samotu. Tam nahoře je fakt spousta chodbiček a nejspíš si do nějaký zalezl.
Nemoh vědět, že se vydáme zrovna sem."
Vysvětlí ti.

Nyskel
4.9.2015
21:21:55
"Ne, tohle mi nesedí. Pokud by odmítnul požádat o pomoc Půlkrysu, proč vyl na všechny?! A i kdyby měl hrdost sebevětší, přece neshnije zaživa v nějaké puklině ve skalách? Hrdost je sice silný pud, ale touha po životě je silnější..." Nehádám se ale. Terry ho zná, já ne.

Vnímám teď hlavně Terryho. Podvědomě si hlídám i své nejbližší okolí, hlavně Sotera, ale jsem nesmírně napnutá.

Najednou ucítím silnou bolest, až prudce vtáhnu vzduch do plic. Rychle zase vydechnu a přiložím si dlaň na hruď, jako bych se taky bála jako Deine. "Sakra, dávej si pozor!" zavrčím nespokojeně sama na sebe. I když... Deine má teď svých starostí dost a Soter ví dobře, co jsem zač.

Napětí ještě chvíli trvá, než mi Terry znovu promluví v hlavě. "Cítila jsem to." oznámím tak trochu dutě. Není to nic příjemného sdílet s jiným Vlkem bolest. Nedokážu určit, co přesně ho bolí, ale cítila jsem to. A bylo to zatraceně silné! "Asi je vážně zraněný. Neměl bys to říct aspoň Půlkrysovi? Ale on to musí vědět, co?" Měla bych z toho mít snad i radost, že jeden z nepřátelské smečky trpí. Ale je to nepříjemné. Najednou ho, chca nechca, vnímám jako jednoho z nás, Vlků.

Tohle je pro mě tolik nové. Vědět, jaké spojení mezi nimi je a přesto si dávat pozor nejen na slova, ale i na myšlenky! Jen abych se neubreptla...

A pak mi to nedá. "Co se děje, Kenzy?" dotknu se jemně, ale naléhavě Půlkrysových myšlenek. Možná bych to dokázala zjistit od něj. Ale vědomě to zašeptám jen jemu. Terry by se asi vzteknul, kdyby věděl, že s ním navazuju myšlenkový hovor.

Gunter
4.9.2015
21:04:12
"Byrr? Půlkrysovi? Ne!" Pronesu rozhodně.
"Ne, Byrr, kterého znám. Ten by se o pomoc nikdy neprosil. Je hrozně hrdý." Zavrtím zamyšleně hlavou.
"Tohle je celé hrozně divné. Nelíbí se mi to."

Znovu se podívám na Sotera, ale ten je stále klidný a kromě Deine nevnímá svět. Také začal znovu veslovat.
Půlkrysa je stále neklidný, ale ani on na sobě nedává nic zdát.

Návrh Nyskel mě zakočí. Možná se i trochu zastydím, proč mě to nenapadlo.
Možná proto, že jsem si v poslední době zvykl, spojovat se jen s ní.
Stalo se to pro mě něčím nesmírně důvěrným.

Přitom dřív jsem se Stephenovou smečkou komunikoval i takhle. Nezapomněl jsem to.
"To by mohlo jít...." Zamumlám zaraženě a odmlčím se.

Přivřu oči a svět potemní.
Když se zase začne projasňovat, uvidím jako obvykle zasněženou krajinu.
Vysoký strom, dům zasypaný sněhem. Šírající se nebe.
Kolem Byrra je tohle místo vždycky.
Jako by pohlcovalo celou jeho mysl.
Jemně se jí dotknu a zdvořile zaváhám.
Nechci, aby moje napojení na něj působilo jako násilný vpád.

"Děje se něco, starý brachu?"

Chvíli čekám a větve vysokého stromu se lehce zachvějí.
Obraz se ale nezavlní.
Nepronikne jim přehluboký hlas obřího Vlka.
Byrr mlčí.
Mlčí a naslouchá.

Zkusím to znovu, ale odpověď nepříjde.
Cítím jeho úžas i zvědavý zájem, ale obojí přehlušuje bolest.
Bolest tak hluboká, že mě to přinutí znovu zavřít oči a spojení přerušit.

Podívám se na Nyskel a zamrkám.
"Nemohu.
Nejde to.
Ne, teď.
Nechce se mnou mluvit.
Uzavírá se přede mnou...."
Vysvětlím j a kupodivu se přistihnu, že mě to samotného mrzí.

Byrra jsem měl svým způsobem rád...

Nyskel
4.9.2015
20:01:31
"Žalostně?! Proč by tam Byrr lezl? Navíc, kdyby se zranil, už by dal dávno vědět Půlkrysovi! Vždyť s ním dokáže mluvit v myšlenkách, ne? Proč by vyl? Mohl to vyřešit potichu." ne, nesedí mi to. "Měli jsme se o něm dozvědět. Jen Soterovi musí být proti srsti, že tím poděsil Deine."

Myšlenky mi v hlavě míří jak splašené hejno. Nedává to smysl. "A co když... co kdyby ses s ním spojil?" navrhnu nejistě. Asi to není dobrý nápad, ale přesto...

Gunter
4.9.2015
19:42:58
"Nikde jsem nebyl a nic jsem neodhalil. Jen jsem se vyšplhal nahoru a viděl vchod." Zavrtím prudce hlavou.
"Navíc to vytí neznělo ostražitě...Spíš žalostně. Možná se poranil...." Mudruju zamyšleně.
"Ta horní jeskyně musí mít dva vchody, protože kolem mě Byrr neprošel. Ne, dnes. Ten pach byl starý."

Zadívám se zvědavě na Deine, protože její reakce je rozhodně zajímavá a upozorním na ní Nyskel.
"Ta neslyšela vlka poprvé." Pronesu tiše a jsem si tím jist.
Soter je naopak naprosto klidný a stejně tak Půlkrysa i když tomu lehce škubne kolem oka. Takže ten trochu nervní je.
"Je mladý, nedokáže to tak ovládnout." Prohodím k Nys.

Nemůžu neobdivovat jak hladce z toho Soter vyklouzne. "Rozený diplomat, parchant jeden." Zašklebím se, ale nahlas ho podpořím. Nemá smysl, aby se Deine bála ještě víc, než se bojí.

"Nejspíš to přesně takhle nějak bude. Možná by se mohl Půlkrysa později do těch chodeb, které jsi objevil, podívat. Pokud se tam nějaký pes trápí, mohlo by se mu pomoci." Navrhnu smířlivě.

Vlk
4.9.2015
19:32:07

Soterovi se nepohne na tváři jediný sval. Na vytí vůbec nereaguje. Pokrčí lhostejně rameny a na Thibautovu rozhořčenou otázku, poklidně odpoví.
"Nejspíš se do děr nahoře ve skalách zatoulalo nějaké psisko a teď tam naříká. Je to plné spletitých chodeb, které nikam nevedou. Pár vstupů jsem objevil nahoře." Vysvětlí.

Pak si všimne, jak je jeho sestra vyděšená, nechá veslování a natáhne se k ní.
"Nemáš se čeho bát, Deine. Vlci se k moři nestahují, nejspíš někomu utekl velký pes a někde v těch děravých skalách bloudí. Tady se zvuk hodně nese, víš? Jsi už trochu velká, aby ses bála vřískajících psů, nemyslíš?" Dodá, ale kupodivu to nezní káravě. Spíš chlácholivě.

Vlk
4.9.2015
19:25:11
Deine několikrát rozčíleně poposedne a nakonec si zadělá obě uši dlaněmi.
"Ať to zmlkne, Sote, bojím se!" Zakvílí a vyděšeně se podívá na z míry vyvedeného Barnabyho.
"Tady vlci nežijí, nebojte se. Tady ne. Nikdy tu nebyli. Musel se sem nějaký zatoulat. Nebo je to jen ozvěna. Že je to jen ozvěna, Sote?" Žadoní.

Melwin
3.9.2015
14:21:36
Ztuhnu na přídi jak taková ta dřevěná figurína na velkých plachetnicích. V tak obrovským prostoru má zavytí neskonalej zvuk. Odráží se dokola a je to fakt strašidelný.

První vyplašenej pohled patří na venek dost nelogicky Nyskel. Ale od tý doby, co jsem ji viděl ve vlčím, si pod takhle táhlým vytím představím hlavě ji!

Ona ale vypadá taky vyplašeně. Ne úplně vyděšeně, ale je napnutá, to je vidět dobře.

Jedinej, s kým to nehnulo, je Soter. Což je fakt dost divný!

"Bláznivý to je, ale slyšeli sme to všichni. Aspoň myslím..." utrousím polohlasně a podívám se na Sotera. On ví! On víc, co to kdesi v temným prostoru zavylo. A to se mi nelíbí. Ani trochu!

Nyskel
3.9.2015
14:17:44
"Byrr? Co tam dělal? A proč na sebe upozornil? Vůbec bychom o něm nevěděli? Nechtěl Varovat Sotra? Že jsi tam byl? Že jsi jejich skrýš odhalil???" mumlám vzrušeně v Gunterově hlavě.

"Ale proč by nás sem Soter tahal, kdyby nechtěl riskovat, že to objevíme? Nemohlo to být varování? Cítil jsi Byrrův čerstvý pach u té jeskyně? A proč, sakra, zavyl?!" mé rozčilení je opravdové a napětí cítím po celém těle. Tentokrát není ochromující, spíš povzbudivé. Žene mé úvahy dál a dál. Chci znát opovědi, které mi Gunter těžko dá, ale přesto na něj nepřestávám dorážet.

Vyděšený hrabě je mi teď úplně ukradený. "Jasně, že je to Vlk!" mám chuť po něm štěknout, ale rychle to spolknu.

Místo toho se zadívám na Sotera. Jako bych ho chtěla vyprovokovat, aby se podřeknul. Aby se buď nespokojeně zamračil nebo vítězně ušklíbnul. Chci vědět, co za tím je!

Vlk
2.9.2015
17:33:23
Ano, Tihbaut z Varnavy je nanejvýše rozčílený. Pomáhá Deine do člunu a když se ozve zavytí, zarazí se uprostřed pohybu.
"Co je to, pro vše na světě? Přece tu nemůže být nějaké zvíře?
To zní jako pes nebo...vlk?
V mořské jeskyni? To je přece bláznivé!"
Vybuchne rozčíleně a nejistě se rozhlíží kolem sebe.

Gunter
2.9.2015
17:30:42
Ohlédnu se do stínů, kde začínají stupně nahoru k druhé jeskyně a je mi jasné, že zvuk přichází odtamtud. Přivřu oči, abych zakryl zlatý svit, který je prozářil jako slunce a všechny moje smysly se napnou jako provaz. Cítím neklid Nyskel, ale teď ho nedokážu řešit.
Potřebuji vědět.
Potřebuji mít jistotu.

Naslouchám táhlému vytí a vtahuji ten zvuk do sebe.
Nořím se do něj a nasávám ho jako houba.
"Byrr." Vydechnu nakonec a pevně zatnu nehty do dlaně, abych bolestí přerušil spojení mezi mnou a naříkajícím vlkem.
"Je to Byrr. Musí být v té jeskyni tam nahoře." Prohlásím s jistotou a ohlédnu se na Sotera.

Jeho tvář je neproniknutelná. Jako by nic neslyšel.
Zato Deine je najednou bledá jak stěna a Thibaut s Tinou rozčíleně těkají očima po jeskyni.

Nyskel
1.9.2015
20:31:02
Jsem pyšná sama na sebe, ne že ne! Terry přikládá mé informaci váhu a to mě zahřeje na dušičce.

Nepatrně přikývnu. "Zkusím to. Ale uvidíme, jestli mě k ní pan hrabě vůbec pustí. Ale možná by o tom mohl něco vědět i Kenzy. A třeba bude mít povídavou. Tohle by mu mělo přijít jako vcelku bezpečná informace. Uvidíme..." nadhodím zamyšleně.

Když poznamená, že to zkusí s Corou, kdesi uvnitř mě něco popíchne. "Co by jako chtěl zkoušet?!" Ale hned bych si dala nejraději pár facek. Tohle mám potvrzené nejen od Cory, ale i od Anne. A ta by mi nelhala. A vůbec, měla bych věřit především Terrymu, ne?!

Z myšlenek mě dost surově vyrve ono zavytí. Oči mi zmedoví a cítím napětí po celém těle. Křečovitě sevřu borty loďky a snažím se donutit klidně dýchat, abych nedokončila dílo skázy. K proměně jsem v tenhle moment vážně neměla daleko. Bylo to tak nečekané, že mě ani nenapadlo držet Vlčici na uzdě.

Rychle zamrkám a zadívám se na krápníky na straně. "Co to bylo?! Nebo spíš který z nich?!" vyjeknu přesto Gunterovi v hlavě.

Gunter
1.9.2015
20:23:19
Překvapeně se nad tím zamyslím.
Nyskel má pravdu.
Cora je opravdu k Minni jak přivázaná.
Navíc, po tom, co má za sebou....Je zvláštní, že nešla s Min zpátky a nevyužila příležitosti, aby si mohla jít lehnout.

"Máš pravdu, Nys. Byl jsem celou dobu přesvědčený, že s námi na ten výlet šla kvůli Minnii. Proč se s ní tedy nevrátila?" Divím se, že mě to nenapadlo dřív.

Zvědavě se podívám na Deine a zvažuji, jestli se mohla Coře svěřit nebo ne. I když otázka je, jestli si vůbec uvědomuje, že něco ví, popřípadě, co ví. Vypadala spíš zmateně a vyplašeně, než že by měla přesnou představu.
Ale i tak.....
Můžeme se dozvědět víc, co nás posune.
"Musíš využít ten zítřejší piknik a sblížit se s ní. Já to zkusím s Corou.
Rád bych věděl, jaké povahy je její přátelství s Deinerou. Je přinejmenším neobvyklé a v jejich kruzích i nevhodné. A Sot ho očividně nevidí rád, což je pochopitelné. Kurtizána se za přítelkyni jeho sestry opravdu nehodí."


Počkám až všichni nastoupí a teprve pak se na Nyskel podívám. Usměji se na ni, odrazím loďku a naskočím na palubu. Soter už se chopil vesel a člun vyrazil na svou cestu pod skalnatý převis.
Kdesi za námi, někde v hlubinách jeskyně se ozvalo táhlé tesklivé zavytí.
Zamrazilo mě.

Melwin
1.9.2015
19:18:53
Sleduju, jak Soter propichuje pohledem pana hraběte. Vlastně štěstí, že tu Deine máme sebou. Vsadil bych se, že by neváhal ani minutu a jeho probodlou mrtvolu hodil do ty zelenavý, pableskující tůně. S rozkoší.

Pomůžu Coře na člun. Opatrně. Trochu zakolísá, ale rychle ji chytnu i druhou rukou za paži. "Jestli nechceš jít spát mokrá, tak dávej větší pozor." zabručím, ale je to spíš starostlivý, než vyčítavý.

Pak už zaujmu místo na přídi, abych mohl odrážet loďku od stěn.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.