abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Cora   Postava není přítomna 13.2.2018, 20:33:21
Tak nějak mám pocit, že Mela potěšilo, co jsem mu řekla. Ještě pořád poznám, když chlapa potěší něco, co jsem řekla a když to na něj má účinek.
A na Mela to má účinek. Sálá z něj horko, který cejtím až ke mně.
A kurevsky mě to těší. Je to pro mě naprosto novej pocit, ale nádhernej.
Nadšeně se zavavrtím a natáhnu se pro maso.
Najednou mám hlad.
Příšernej.

Přiberu i kus sejra a chleba a nevinně se na Mela zaculím.
"Nalil bys mi trochu vína s vodou?"
 
  Byrr   Postava není přítomna 13.2.2018, 20:29:36
"Tohle je úžasný." Zabručím nadšeně.
"Mít Vlky takhle v rodině. Prožívat to tak nějak přirozeně. Postupně se s tou myšlenkou seznamovat a sžívat.
Líbí se mi to.
Je to daleko, no...normálnější. Zní to normálněji. Tak by to mělo bejt.
Člověk by si pořád tak nějak víc uvědomoval, že je člověk pořád.
Aspoň myslím."
Na mě je todle přímo proslov. Ale tak nějak to ze mě vyjede.

"Nedivím se, žes mu záviděl. Malej kluk se skoro vždycky vidí ve velkým bráchovi.
Potřebuje ho ve všem napodobit. Tys to měla jak, Nys? Taky seš z rodiny, kde se vyskytujou Vlci?"
Otočím se na Terryho snoubenku.
 
  Gunter   Postava není přítomna 13.2.2018, 20:25:40
"Ale já jsem polobůh. Tedy skoro!" Nafouknu se vesele a vzápětí mě zasáhne vlna touhy od Mela a já se překvapeně zachvěji a otočím se na něj.
Jistě, Cora je nebezpečně blízko a mládencem to pořádně cloumá. Zašklebím se, ale mám co dělat, abych se nenechal těmi pocity nakazit.
Přece jen, Nys taky není zrovna nejdál.....

"Ano, starší bratr taky. Daleko dřív a docela dost mě to lákalo. Záviděl jsem mu. Příšerně." Snažím se sebe i Mela přivést na jiné myšlenky.
Když se mi to podaří natolik, že nehrozí, že zrudnu jak rak, ve chvíli, kdy se otočím k Nys, opatrně si odkašlám a odpovím ji.
"Mám nápad, co kdybychom si o magii popovídali v pokoji. Před usnutím. Tak jak jsme to dělávali v údolí."

A pak.....
Kurva.
Je to tam zas.
AUuuuuuuuu!
Touha mnou proletí jako bouřlivý závan a rozbuší mi krev v žilách.
Pak....
Možná, třeba, kéž by.....
 
  Melwin   Postava není přítomna 11.2.2018, 21:52:51
Pan Gunter se na chvíli odmlčí a zadívá se na Nyskel.

Bleskne mi hlavou, jestli teď spolu zrovna nemluvěj myšlenkama, jak to tom mluvili prve.

Než mám ale čas hloubat, co to tam asi tak probíraj, ucejtim Cořin horkej dech na uchu.
Ztuhnu a celým tělem mi projede příjemný mrnění.
Opatrně se nadechnu, protože mám tendenci zadržet dech. Cejtim, že to na mě jde a hodlám to ustát!

Jenže ona zašeptá něco tak nádherně sladkýho, že zůstanu civět před sebe jako tele a culim se. Zasněně a pitomě.

Je to nezadržitelný!

"Cora... jen moje! Ne všech, ale moje! A napořád!!!" duní mi v hlavě. "A tak často, jak budeme moct!!!" přidá se k tomu naprosto bezděčně jiná věta, kterou mi zašeptala včera večer...

Před očima se mi míhá její dokonalý tělo a plamínky v očích... A ty nádherný.......

Už jsou mi zase malý kalhoty!
Šlo to rychle a samo.
Herdek!!!

Chvilku mi trvá, než pochopim, že pan Gunter už zase mluví na mě.

Na tváři prázdnej, zasněnej výraz a v kalhotách napěchováno. To naštěstí není pod stolem vidět, ale nějak se mi nedaří přitáhnout svý fantazii uzdu.

"Jasně... jeho starší bratr...
Cora a odlesky plamenů z krbu na její hebký kůži...
Otec! Taky má otce! Teda Vlka.... otce vlka...
Pramínky jejích vlasů jako neposedný háďata....
Modlil se, aby se proměnil. Jistě!
Nadherný, plochý bříško..."


Zamrkám a zhluboka se nadechnu. Je to jako bejt v jednu chvíli na dvou místech. Dost ujetý a matoucí!

"Ehrrr.." snažím se vyčistit si krk, kterej je sevřenej touhou. "No jasně. To chápu. Jestli starší bratr taky..." mumlám, ale soustředit se nedokážu. Cora je na to příliš blízko! Je na dosah...
 
  Nyskel   Postava není přítomna 11.2.2018, 21:32:51
"Já vlastně nevím. My se o tom od Pírka spolu nebavili." přiznám poctivě. "Ale myslím, že to o tobě dlouho nevěděl. Těžko říct, jestli mu to došlo už dřív, nebo až v podzemi Meleborku."

"Občas mám ale pocit, že si o tobě myslí, že jsi polobůh! Poslouchá tě na slovo a může se strhat, aby se ti zavděčil..." dodám, napůl v žertu. "Věrnějšího panoše už nikdy mít nebudeš."

Znova se stočí hovor ke Coře. Terry nebezpečně podněcuje mou zvědavost, kterou jsem jen pře chvílí utišila. "Možná bychom mohli začít tím, že mi řekneš ty, co o tom víš. O magii... Ale určitě bude příležitost si s Corou promluvit. Myslím, že by to potřebovala..." dodám zamyšlene a znovu se na ni podívám. To už se ale tulí k Melovi a smutek je pryč. Téměř...

To už ale cítím záchvěv Melovy touhy. Je to...... zvláštní. Zrovna od něj. To u Byrra by mi to tak divné nepřišlo, ale Mel je v podstatě... kluk. Je jedno, že jen o rok či dva mladší než já.

Lehce se ošiju, abych se zbavila Melových pocitů. Je to tak nějak... nepatřičné. Jako kdybych ho špehovala.

Terry se rozpovídá o své první proměně. "Kéž bych to i já tak toužebně vyhlížela..." vzdychnu si v duchu a znovu se ošiju. Tentokrát svou vlastní příšernou vzpomínkou. Je to odzbrojující, jak Terry zjihne při zmínce o své rodině.

Vezmu si kus sýra a zamyšleně ukusuju.

"Jak se tak dívám kolem stolu, je mi tu s nimi vlastně dobře."

Ta myšlenka je nečekaná a překvapující. A hezká...
 
  Cora   Postava není přítomna 11.2.2018, 18:51:19
Tetelím se čím dál víc a horko mi projíždí celým tělem jako nějaký malý holce nepolíbený.
Nádherná?
Ohnivá?
Bohyně?
To jako fakt?
Já?


Otřu se rty o jeho ucho a zašeptám v odpověď.
"A jenom tvoje. Napořád. Už ne všech. Jen tvoje."
Teda nejspíš.
Aspoň bych to tak chtěla.
 
  Gunter   Postava není přítomna 11.2.2018, 18:48:20
"Se nezdá....prevít. Tajemnej jak zákon káže. Vůbec jsem neměl tucha, že má tucha....
A co si myslel o mně?
Věděl to?"
Vyzvídám vesele.

Překvapeně zamrkám, když ke mně doletí slova Cory a hrkne ve mně podobná zvědavost jako v nich.
Také bych chtěl vědět o jejich schopnostech víc.
Její slova, ale nebyla určena mně. Mluvila s Melem, takže si tak úplně nedovolím na ně reagovat. I když je to také celé hrozně zajímavé.

"Zajímalo by mě, jestli si vůbec uvědomuje, že je to magie. Je čarodějka...teda myslím. A taky by mě zajímalo, jestli ovládá jen oheň a do jaké míry to ovládá. A vůbec, celé je to zajímavé. A.....riskantní. Mohla by být docela nebezpečenou zbraní. Což je nejspíš důvod, proč to celou dobu nepoužívala."

Konečně odpoutám oči od Nys a zadívám se na Mela. "Překvapivé?
To rozhodně ne. Nedočkavě jsem si to přál. Čekal jsem a doufal. Modlil se. Abych se také proměnil. Můj bratr byl Vlk. Starší bratr. A já jsem ze všeho nejvíc chtěl být jako můj starší bratr a otec...."
Vysvětlím a vesele pohodím dlouhými tmavými vlasy.
Tohle jsou hezké vzpomínky.
Hřejivé.
Láskyplné.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 11.2.2018, 12:31:57
"Mno....." zaváhám. Ale nemá smysl teď mlžit.

"Jak jsem to tam byla obhlídnout ve vlčím, když jsme tam přišli, krčil se v mlází. Všimla jsem si ho až po chvíli. Byla jsem hodně rozrušená." můj tón je lehce omluvný. "Ale teď už je to jedno, ne? Aspoň jsme si vyzkoušeli, že Mel dokáže držet jazyk za zuby... tedy aspoň nějakou dobu." dodám.

Popravdě nemám potřebu dodávat, čím jsem mu tehdy pohrozila. To už přece není podstatné, ne?

"Kdo jsem... CO jsem..." slova Cory se mě silně dotknou. "Co jsem......."

Tahle otázka mě pronásledovala několik měsíců. Do chvíle, než jsem potkala Terryho a než mi začal poodhalovat vlčí svět.

Vlastně... je mi Cory najednou líto. Vím, čím si prochází. Jak se teď cítí. A tou svou ohnivou koulí jsem to asi moc nevylepšila.

Dívám se na její sklopenou hlavu.

"Promluvím si s ní..." umíním si. "Než půjdeme spát."

V Melovi se probudila zvědavost. Až se musím usmát. Teď, když se nepídí, jak je to s vlčími novorozeňaty, mi to už vůbec nevadí.

Sama zvědavě poslouchám Terryho. Už mi spoustu věcí vysvětlil, takže je to pro mě spíš opakování. Ale i tak ho ráda poslouchám.
 
  Melwin   Postava není přítomna 11.2.2018, 12:23:48
Pan Gunter nezačal vyvádět kvůli Pírku. Jen významně zvednul obočí.

Tiše doufám, že kvůli tomu nebudu mít u Nyskel škraloup. Ale po tom všem... kdo by to ještě řešil?! No ne?!

Zaraženě se podívám na Coru. "Co?! Snad kdo, ne? A to víme. Jsi Cora. Milá holka a..." uculím se. Napadá mě spousta pitomin a tak nějak mi přijde trapný je tady říkat nahlas, přede všema.

Nakloním se blíž a jen jí do ucha tichounce šeptnu: "A taky moje nádherná, ohnivá bohyně..."

Zase se odtáhnu, ale zůstanu na ni koukat a významně se culim. Tohle jsem jí prostě říct potřeboval!

Pak se rychle otočím. Už na ni culim až moc dlouho! To poslední, co bych chtěl, aby si ze mě ostatní dělali šoufky.

Musím si přiznat, že celý tohle vlčí povídání mi přijde hrozně zajímavý. Najednou mám pocit, že jsem, aspoň tak trochu, jako jeden z nich.

Dojídám guláš a zálibně se podívám na maso. Břicho se mi už plní, ale oči by ještě chtěly. A tak se natáhnu a ulovím plátek masa a kuch chleba.

"A jak se to stalo, ta vaše proměna? Teda ta první? Vy jste věděl, že se můžete proměnit? Teda že se to jako může objevit i u vás? To muselo bejt docela... no... překvapivý. Přinejmenším. Ne?"
 
  Cora   Postava není přítomna 11.2.2018, 12:14:43
Zavrtím prudce hlavou.
"Nevím, jestli to dokážu. Spíš ne, než jo. Teda teoreticky asi jo, ale prakticky jsem to nepoužila strašně dlouho a teď bych to taky neudělala, kdybych se nebála o vás všechny.
Kvůli sobě nikdy.
Já....nevím. Budu o tom muset nějak přemejšlet. Co s tím a tak....
Kdo vlastně jsem. Nebo co...."
Očima šlehnu po zrzce a najednou skloním hlavu nad talíř.

Možná fakt monstrum. Pro všechny......
 
  Byrr   Postava není přítomna 11.2.2018, 12:11:58
Zvědavě poslouchám Guntera a moji pozornost naruší jen otázka jeho partnerky.
"Já? Já ani nevěděl, že nějaké Vlčice existujou. Byl jsem z tebe pěkně vykulenej. Znal jsem jen samce. Teda nás. Smečku. A mimo smečku jsem potkal Vlka jen jednou. A to byl starej chlap a žil sám v divočině a s nikým se nestýkal...neměl lidi rád. Nechovali se k němu hezky."

Provinile kouknu na Mela a přiznám poctivě.
"No, děsivý jsme někdy byli. To je fakt. A moudří ani trochu....."
 
  Gunter   Postava není přítomna 11.2.2018, 12:08:27
Nyskel už vypadá klidněji. Zřejmě ji to krátké vypadnutí ven pomohlo.
Reaguje daleko mírněji.
"Řekl bych, že žádné jiné vlky nezná. Stejně tak jako my neznáme žádnou jinou ženu, která by dokázala to co ona. Když je teď Dein mrtvá.
A ani o ní jsem to nevěděl. O magii jsem už ledacos slyšel, ale žádné velké zkušenosti s ní nemám."
Usměju se na ni a pak se konečně obrátím zase k Byrrovi a Coře.

"Popravdě jsem za celý život potkal jen jediný pár Vlků. Tedy, kde byli oba dva...jako já a Nyskel. Nellidé." Zašklebím se na Coru a je vidět, že mě to neurazilo. Nikterak.

"A ti měli jediné dítě a to bylo stejné. Vlčice. A to bylo shodou okolností jediné, které jsem viděl proměnit se tak brzy, že bylo skutečně štěnětem. " Odpovím zároveň i Coře.
"Já sám jsem se změnil poprvé v deseti letech a už jsem měl podobu plně vzrostlého Vlka. Ne tak silného a svalnatého jako teď, ale v plné velikosti."

Na chvíli se odmlčím, protože nám Euro se svoji děvečkou nese prkýnko plné pečeného masa, dvě ošatky s chlebem a sýr. Poděkuji, počkám až odejde a pak teprve pokračuji s pohledem na Mela.

"Málokdy se ti může poštěstit, abys potkal naráz smečku Vlků, nedejbohové v jejich Vlčí podobě. Největší šanci jsi měl asi na Meleborku. Zvláště dokud byla pohromadě celá smečka. Snažíme se na sebe neupozorňovat. Zvláště ti rozumnější.
Víš, jak by to dopadlo, kdybychom se dostali do širšího povědomí lidí? Lovili by nás a zkoumali a pitvali a snažili se přijít na to, všem tkví tajemství naší proměny. Ostatně jako Sot. Málo zla to přineslo?"
Opatrně se dotknu očima Silenky a je to i varování, že by bych tohle téma už nerozhrabával. Ne před ní.

"U Pírka?" Zeptám se tázavě Nyskel a obočí mi vyjede pěkně vysoko.

 
  Melwin   Postava není přítomna 11.2.2018, 10:44:56
"No, pan Gunter je výbornej stopař. A ty zase... no... dokážeš se o sebe postarat." mrknu na ni. Zatím o tom vím málo, abych dokázal vyjmenovat všechno, ale přijde mi to....... rozhodně zajímavý!

Debata je víc než zajímavá.

Sice láduju jídlo do pusy, ale mou plnou pozornost má pan Gunter. Nikdy o tom nemluvil a teď najednou říká, že celá jeho rodina se Vlkama jen hemží!

"To musí bejt dost děsivý, potkat vás, jako celou smečku, někde v lese..." hlesnu napůl pro sebe. "Mně stačilo, když jsem tehdy uviděl poprvý Nyskel tam u Pírka a málem jsem si..."

Vykulím oči a zabodnu pohled do Nyskel. "U psí řiti!!! To jsem asi neměl..."

Ona se na mě jen dlouze podívá. Ztuhnu. Vážně jsem nechtěl...

Ale nakonec se jen pousměje a hodí očkem po panu Gunterovi.

"Takže nevadí...?!" znejistím.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 11.2.2018, 10:40:21
Zdá se, že Cora se v mezičase vyptávala dál. Uch...

Pokud bych dala všechnu tu nejistotu, rozpaky a vztek stranou, vůbec bych se jí nedivila. "Vždyť já sama bych ji nejraději rozebrala na kousíčky, abych pochopila, jak funguje její oheň..."

Tahle myšlenka mi pomůže. Dobře si uvědomuju, jak by všechny ty otázky asi zněly z mých úst. Zvědavá holka, která chce vědět. Nechce zraňovat...

Polknu další sousto a trochu posunu ten vzteklý knedlík v krku níž.

"Já... jo, asi jí rozumím..." přiznám nakonec neochotně. Tímhle přiznáním totiž jen potvrdím to, že jsem se chovala nemožně!

"Jen....... tak nějak je to pro mě zvláštní, protože nerozebírala Vlky obecně. Rozebírala.... nás dva...." špitnu a dovolím si krátký pohled na Terryho. Je v něm něco plachého, zranitelného.

Podívám se na Byrra. Je na čase zapojit se do konverzace.

"Ty jsi, Byrre, kromě meleborské smečky nikdy žádného dalšího Vlka nepotkal? Nebo... Vlčici?" zeptám se.
 
  Gunter   Postava není přítomna 11.2.2018, 9:56:19
Neklidně se dívám za Nys, která nejen že nezastaví, ale ani mi neodpoví a zmizí na chodbě. Nelíbí se mi to. Nechci, aby se cítila jakkoliv špatně nebo ve stresu.
Zhluboka si povzdechnu a odpovím tiše Byrrovi.

"Ano, to se stává docela často. Například přímo v mé rodině." Zaraženě poslouchám sám sebe. Nemluvil jsem o své rodině nikdy a před nikým. Léta.
Vyjimkou byla jedině Nyskel. Ale zdá se, že co jsem s ní, ledacos se změnilo. Ledy se prolomily a já najednou nemám důvod tajit svůj původ a své kořeny. Už ne.
Ne, před přáteli. A to oni jsou.
Jednoznačně.

"Můj otec je Vlk. Matka byla normální člověk...Já a můj bratr jsme získali schopnost po otci, mé sestry nikoliv. Ani jedna. Ale děti jedné z nich.....co vím, tak aspoň dva z nich jsou také Vlci.
Takže je to o zapeklitostech dědičnosti a...."
Nedořeknu, protože se vrací Nyskel.

Tiše si sedne a s nikým nepromluví. Jen se natáhne po guláši...
"Je všechno v pořádku? Jsi ty v pořádku? Nezlob se na ně....je to pro ně nové, tak jsou zvědaví. A řekl bych, že Cora si neví rady z vlastní výjimečností a bojí se, co by jí to mohlo přinést nebo jejím dětem....pokud nějaké bude mít." Oslovím ji jemně. Něžně.
Zbytek Byrrových dotazů, stejně tak jako otázky Cory prozatím ignoruji...

Nys je důležitější.

 
  Cora   Postava není přítomna 11.2.2018, 9:46:11
"No, právě...." Přidám se k Byrrovi.

"Právě mi připadá nepravděpodobný, že by se dvěma...vlkům narodilo lidský dítě. Teda, ne že byste vy nebyli lidi, ale chápeš, jak to myslím....
A je....je to taky vlče? Teda víš jak to myslím, jestli se dítě mění do štěněte nebo už je to dospělej vlk....v kolika ses vlastně změnil poprvý...."
Vyptávám se zvědavě, protože tohle mě fakt zajímá.
Navíc zrzka ufoukle odešla, takže co.

Sice se mezitím, než mi Terry odpoví, stačí vrátit, ale i tak....Pokud ji tohle téma vadí, může jít klidně zkontrolovat ještě i koně. Jestli dostali vodu, jsou vykoupaný nebo tak něco....

Šťastně se tlemím, nad tím, co řekl Mel a čekám na odpověď. Terry totiž zatím usilovně čumí na svoji zrzavici, která stejně usilovně čumí do guláše a neodpovídá ani mě ani Byrrovi.
Ale to je fuk. Je to zdvořilej chlap a mně je jasný, že svou odpověď dostaneme.

Mezitím se zadívám na Mela a usměju se.
"Takže ty se nás nebojíš.....a můžeš mi prozradit, jaký výhody máš na mysli?" Škádlím ho a najednou se směju docela uvolněně.
Je mi fajn.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 10.2.2018, 10:39:42
Sice vystartuju od stolu, jenže........

Zaváhám, kam zmizet. Ven ke stájím? Těžko. Měla bych teď hledat hostinského někde v kuchyni, jenže...

Terry mi jemně připomene, že má výmluva na koupel je trochu mimo. Vztekle sevřu rty a chce se mi v tu chvíli brečet.

Přešlápnu a zmizím chodbou dozadu, na dvůr. Zřejmě tam bude někde na hnoji kadibudka.

Vyjdu na čerstvý vzduch a přejedu si tvář dlaní.

"Tohle se ti vážně nepovedlo..." vzdychnu v duchu.

Vracím se k otázce, která mě pálí v hlavě.

"Dítě... ale nemůžu přijet na Křivý klíč s dítětem pod srdcem! Jak by to přijali?! Mí rodiče by to rozhodně nepřešli jen tak...

Jenže....... Z domu jsem odešla dřív, než jsem v tomhle ohledu mohla získat nějaké babské rady.

Tehdy... po Darkinovi....... nepřišlo mi to vůbec na mysl. Došlo mi to až o pár týdnů později, že to mohlo skončit i jinak. Jenže zakázala jsem si na to vůbec pomyslet.

Je jasné, že to nemusí být hned. To by mě mohlo uklidnit. Jenže.... co když......

Jediná, koho bych se mohla zeptat, je Cora. Ale to bych si raději ukousnula jazyk! Obzvlášť teď, když jsem na i tak vyjela.

Anne... ona by mi poradila. Jako prve s Terrym. Proč tu jen není Anne?!"
vzdychnu a cítím se podivně ztracená a nejistá.

Znovu zhluboka natáhnu do plic studený vzduch. Potřebuju čistou hlavu.

Je to sice jen chvilka, ale měla bych se vrátit, pokud nechci, aby to bylo obzvlášť trapné.

"Tohle budu řešit potom. Přinejmenším po jídle!" rozhodnu se nakonec. Můj žaludek souhlasně zamručí. Polévka mu rozhodně nestačila.

Cestou do lokálu se rozhlížím po hostinském. Místo toho zahlédnku kluka, jak vychází se džberem horké vody z kuchyně. Aspoň něco!

Nemá smysl se ho na cokoli ptát. Jen mu lehce kývnu a zamířím zpátky.

U stolu, zdá se, probíhá tichý rozhovor.

Usadím se zpátky, aniž bych se na někoho podívala. Obzvlášť ne na Coru.

"Už na tom ten klučina pracuje..." utrousím jen, jakoby nic.

Znovu zabořím lžíci do skoro netknutého guláše a nacpu si pusu.

Guláš... nejdůležitější věc na světě... zaslouží si mou plnou pozornost! Pro jistotu...
 
  Melwin   Postava není přítomna 10.2.2018, 10:20:52
Představuju si Nyskel se vlčím štěnětem v náruči a je to dost ujetý. Popravdě...

Byrr to začne dál rozebírat. Je to zajímavý, ty jeho úvahy.

Poočku se podívám na Coru. Jsem rád, že není Vlčice, jenže......... co když se takhle dědí i to její ohnivý já? Teda jako.... asi není ta správná chvíle přemejšlet zrovna o tomhle, ale i tak.

Před chvilkou taky spolknula svý "poprvý".

"Poprvý ohnivá pochodeň... to muselo bejt...... příšerný! Musela bejt k smrti vyděšená!" bleskne mi hlavou. Tak nějak doufám, že mi to jednou povypráví, ale ne teď...

Otočí se na mě Byrr.

"Vlastě ani ne..." uculím se. Tak nějak je vnímám jako....... no..... jako svou novou rodinu. Aspoň pro teď. A když takový jsou, tak to tak prostě je.
"Popravdě... má to i svoje výhody." mrknu na Byrra.

To, že si já sám připadám dost vobyčejnej, už je zase jinej příběh. "Obyčejnej pacholek, co ví trochu o koních. No, dokud jim bude stát zato tahat se se mnou, tak s nima zůstanu..."
 
  Byrr   Postava není přítomna 9.2.2018, 11:49:06
Cora má tisíc dotazů a já zvednu zvědavě hlavu od polívky, protože tohle téma mě teda zajímá.
Uvědomuju si, že vlastně sám nevím, jak to je. Vím o Vlcích a hlavně jejich náladách a tělesných aktivitách ledacos, ale o partnerkách a o dětech….nic.
Nyskel ale místo odpovědi vypění a já si zklamaně povzdychnu.
Tak nic.

Silenka se za ní zvědavě a trochu vylekaně dívá, tak se natáhnu a pročísnu ji dlaní vlasy.
“To je dobrý….“ Šeptnu a zadívám se na Terryho, kterej zmíní, že se děcka rodí normální.

“Takže vlastně vůbec nevíš, jestli to bude Vlk nebo ne. Dobrý. A myslíš, že se může stát, že jedno dítě by bylo normální a druhý ne?
Je otázka, co považuji za normální. Jestli běžný dítě nebo vlčí.
A zažil jsi někdy, že by oba byli vlci a narodilo se jim normální dítě?“
Zeptám se, když Nyskel ošustí pryč a chvíli nechávám polívku bez povšimnutí. Pak mi dojde, že se tu kliďánko bavíme před Melem a že mu to třeba nemusí bejt příjemný.

"Hele, neděsíme tě, krapánek?" Otočím se k němu omluvně.
 
  Gunter   Postava není přítomna 9.2.2018, 11:47:32
Nyskel vypadá pořádně rozladěně. A nejen vypadá, ona i očividně je. Rozladěná jak zákon káže.
Vyjede po Coře tak, že mimoděk zvednu obočí. Je to trochu podpásovka, ale na druhé straně chápu, že se jí to dotklo. Teda úplně nechápu, ale asi je to pro ni vážně citlivé téma.

Hrne se pryč a já bezmyšlenkovitě odpovím Coře.
“Jasně, že je to v pohodě. Dítě ji rozhodně nehrozí a jestli bude po nás i v tomhle, to se ukáže časem.“

Dítě…..
Naše dítě…
Moje a Nyskel….
Ještě jsem ani…..a teď dítě…..


Je pravda, že mi to zatím nepřišlo na mysl. Měl jsem tak nějak jiné starosti…..
Vždyť ještě před nedávnem byla moji snoubenkou jen na oko a já trpěl jak zvíře marnou touhou. Teď….touha už tak marná možná není, ale tím, že není naplněná je pořád stejně úporná.
Neměl jsem čas přemýšlet o společném životě, natož o jeho pokračování.
I když ta myšlenka je úžasná….
Na okamžik se zasním, ale dovolím si opravdu jen mžik, protože Nys nasraně a nesmyslně odchází.

“Koupel je zařízená, Nys. Raději se vrať za námi. Ona to Cora nemyslela zle a přece se nenecháš ujít maso….“ Lákám ji zpátky.
 
  Cora   Postava není přítomna 9.2.2018, 11:45:12
Překvapeně telím oči, protože vona je najednou naježená jako had.
“Snad jsem tak moc neřekla……“ Vyjeknu, když si všimnu, jak se tváří. Ovšem nezůstane u tváření.

Vyjede jak vzteklý psisko. Zabolí to jako čert, ale nedám na sobě nic znát. Jen se kousnu do rtů.
Zevnitř, aby to nebylo moc vidět.
“Možná právě proto….Proto to řeším. Ale jestli je to problém, tak už mlčím.
A jako koule jsem se nenarodila. Teda asi. Pamatuju si, že poprvé……..“

Nedořeknu. Jednak je to hnusná vzpomínka, jednak máma u porodu zemřela, takže kdo ví….Třeba jsem se jako ohnivá koule narodila, a proto umřela….Táta o tom nikdy nemluvil….

Terry mi odpoví a já se na něj vlídně zaculím.
Aspoň ten má rozum….
“Tak to je fajn, aspoň máte jistotu, že kdyby náhodou, tak to zrzku neohrozí. Nebo ne víc než jiný.
Vzpomenu si na svý mrtvý dítě a krev všude okolo a trochu se mi zhoupne žaludek.

Zrzka zatím odpluje vznešeně pryč.
Bum.
Tak jo.
Podívám se na Mela a zatlemím se.
“Asi ju, fakt citlivý. Promiň, Terry, jsem nechtěla. Vážně….“ Omluvím se a pak neodolám a dodám.

“Heleď, neříkal ten chlap hospodská, že tu koupel zařídí. Že se o to jeho podomek postará?“
 
  Melwin   Postava není přítomna 5.2.2018, 23:20:32
Cora se na mě podívá tak, že bych ji nejradějc umačkal v náruči! A pak bych........

"Ale kuš!" okřiknu se. Před očima mi okamžitě probleskne, jak padá koni přes krk.
"Brzdi, kamaráde! Potřebuje odpočívat a spát! Jasný?!"

Než stihnu umravnit sám sebe, Cora se pusti do diskuse. Vcelku zajímavý, popravdě.

Jen Nyskel u toho vypadá, jako by žvejkala šťovík. Rudne a funí.

Jak se tak odrazí od stolu, na okamžik se vyděsím, že chce skočit do vlčího a vrhnout se na Coru!

Viděl jsem Nyskel sice jen v klidu, ale taky jsem viděl bojovat pana Guntera a Ardeta. Nechtěl bych jí stát v cestě, když by se vážně nakrknula... A teď nakrknutě rozhodně vypadá.

Otočím se nervózně na pana Guntera. Měl by ji uklidnit, ne?

To už ale Nyskel odsupí za hostinským.

"Ehmmm...." odkašlám si tiše a zabořím lžíci do guláše. "Mno, asi je tohle pro ni nějak to...... citlivý....... " nadnesu řečnickou otázku a rychle si strčim sousto do pusy.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 5.2.2018, 23:10:30
Kéž by to Terry zachránil! Kéž by!

Jenže to by Cora nesměla být umanutá jak zimnice.

"Proč ji to, sakra, tak strašně zajímá?! A právě teď?!?!?!" začínám se vztekat.

"Samodruhá?! To jako že......?!" v ten moment je proti mně rajče úplná bledule!

Mám chuť jí odceknout! Strašnou chuť!

"Proč to řešíš zrovna teď?!
Ty ses taky nenarodila jako ohnivá koule! Nebo snad ano?!"


A je to venku! Muselo to ven!

Tedy... nemuselo, ale.........

Pevně sevřu rty a zabořím pohled do guláše.

"To její vyzvídání bylo tak strašně protivný!
Co je jí do toho?! Terry toho snad o Vlcích ví víc než ona, ne?!
Copak já se jí ptám, jestli se jí zapalují lejtka?!"
soptím v duchu, ale cítím, že už se tím jen snažím zakrýt rozpaky a pocit studu, který tam naskočil okamžitě potom, co jsem to vypustila z pusy.

Terry tomu nasadí korunu.
Poslušně začne Coře vysvětlovat, jak to chodí u Vlků.

"No bezva! Ještě jí začni popisovat, jak to dítě budeme dělat!! Sakra! SAKRA!" vztekám se dál.

Štve mě to! Zastaceně mě to štve!

"Tohle je jen mezi mnou a Terrym, tak co do toho strká nos?!?!?!"

Cora se zároveň nechtěně dotkla i mé obavy, která mi tam naskočila před chvilkou. "Co by na to řekla Terryho rodina, kdyby mě tam přivedl........ ehm.............."

Konečně si všimnu, že na mě Terry zírá.

Šlehnu po něm zlostným pohledem. Teď ještě on!

"No bezva! Chce vědět, jestli bych dokázala porodit štěně?!"

Rázně vstanu od stolu.

"Půjdu se zeptat na tu koupel." utrousím, napůl vzteklá, napůl v rozpacích.

Připadám si fakt pitomě!
Těžko říct, čím je to způsobené víc... Že jsem tak vykypěla, nebo že jsem si sama tak nejistá...?
 
  Gunter   Postava není přítomna 5.2.2018, 21:41:43
Spokojeně zamručím v odpověď na sdělení Nyskel, ale daleko víc mě zajímá fakt, že budeme jen spolu.
Celou noc.
Bez všudypřítomných očí, beze svědků.
Jen my dva.

Do tváří mi stoupá červeň a horko, které se snažím, co nejrychleji ovládnout, aby si Nys nevšimla....
I když pochybuji, že by vlčici ušlo vzrušení, které se mě zmocnilo....

Ačkoliv....
Počkat....
Ona mě snad vůbec nevnímá!
Její pozornost je upřená úplně někam jinam.
Ba co víc, ona se dokonce dívá jinam.
Přesněji řečeno na Coru.
Proč se dívá na Coru, když komunikuje se mnou a já.....

Má tvář je ztělesněný úžas a když si začnu všímat, o čem se s Corou vlastně baví, dojde mi, proč je najednou rozpačité ticho a Silenka s Byrrem se tváří, jako by byly zrovna někde u sousedního stolu a nezajímalo je nic jiného než kvalita dřeva stropních trámů.

Než stačím pobrat, na co se to Nyskel ptá a projdu si škálou různých odstínů nachu, oboří se přímo na mě.
Jako bych za populační krizi u Vlků mohl jen a jen já..
A navrch přivedl Nys násilím do rizikového těhotenství.
Paráda.

Skoro mám tendenci se Coře omluvit, že jsem tak strašně nezodopovědný, ale je to kravina. Já jsem přece nikdy....
Tedy, ne že bych nechtěl....Po téhle stránce jsem uznán vinným. Několikanásobně.

Otevřu pusu, abych Coře odpověděl. Místo toho ze mně vyjde podivný táhlý zvuk a zase tu pusu zavřu.
Co jí mám jako říct? Na kterou z jejich četných otázek mám vlastně odpovědět. Vždyť je to na hodinové probírání vývoje a zvyklostí Vlků....
Navíc mě nikdy nenapadlo, že by Nys se mnou chtěla dítě....
A chtěla?


Pohled mi sklouzne na Nys a najednou ji doslova propaluju očima.
"Ono...ehm....děti Vlků se rodí jako děti. K proměnám dochází později. Žádné zuby tedy nehrozí....." Dostanu ze sebe tiše.
 
  Cora   Postava není přítomna 5.2.2018, 21:19:53
Podívám se na Mela. Hrdě a plná nadšení.
Je tak opravdovej.
Tak kavalírskej.
Ke mně nikdy nikdo nebyl kavalírskej.

Vděčně natěšeně se uměju a najednou se nemůžu dočkat, až půjdeme spolu do NAŠEHO POKOJE. OFICIÁLNĚ NAŠEHO POKOJE. Jako....
Jako bychom k sobě fakt patřili.
Oni to tak berou.
Respektujou to.

Teprve po chvíli odpoutám oči od Mela a zadívám se na Nyskel. Ovšem to, co říká, si získá moji plnou pozornost.
Co to mele, kurva?

"Jak nemusí? Jako že to nemusej bejt vlci jako vy dva? To jako vážně?
Když vy oba...."
Nedořeknu a zavrtím nevěřícně hlavou.
"Není to divný. Pokud přece oba rodiče....není nepravděpodobný, že by vaše dítě nebylo jako vy?
Nejseš ještě samodruhá, že ne?
Heleď, ptal ses na to vůbec někde, Terry. Jseš si jjistý, že je bezpečný, aby s tebou měla dítě? Neroděj se třeba rovnou se zubama nebo tak něco?
Jako štěňata?
Přece jen, tebe je pořádně zuřivej kus, když....."
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.