abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Riegal Faer
16.3.2016
21:31:27
Zdá se, že většina přijala mou obhajobu, tak se uklidním. Tím ovšem nastává ošemetná otázka, kdo to tedy byl. To já teda netuším.

Ale přizná se Stopař. Cože? Tak on je tu ještě někdo podobný jak já?
Aha, tak on to neslyšel... No budiż, tak stane se. Já ho nemám jak soudit.

Pak ovšem uvidím, jak na to reagují ostatní. Coże?! Tohle kdybych udělal já tak uż z toho útesu letím, zatímco na kohokoliv jinýho se ani nekřikne?! Tak z toho se dá usoudit, jakej pro ně sem. Zatnu trochu naštvaně zuby.

Naštěstí se dá kletba odčinit. To, co mi vadí, ale je, že by se měly dát veškeré naše úspory. ,, Hele, a proč všechno? Neříkalas náhodou, že musí dát něco navíc, co ON skutečně potřebuje? Jestli je to opravdu takhle, tak nevidím důvod proč dávat všechno..." , řeknu.

Snad si to vezme k srdci. Pak uż se začne řešit dělení. Sám bych nejradši zůstal tady, a chvíli to i vypadá, że to tak bude, ale nakonec musím jet zpět s ostatními, a to i přes to, že Undina zpomaluje. Vykašlu se na to a nějak přetrpím cestu.

V jeskyni je ale jakýsi démon, a ne zrovna ze sfér. To tudíž není moje parketa, takže se stáhnu dozadu připraven k boji.

Zar´farro
16.3.2016
17:32:03
Skupina u Orčí Vesnice

Cestou se ze mne Alzan snaží tahat moudra. No nevím vše, ale poukouším se odpovědět.

Když konečně dorazíme k palisádě mám úplně vymluvený hlasivky.
Grom-ka válečníci Ledového Spáru. Pozdravím strážné.

Jsem Zar´farro jsem mladší witchdoctor (šaman/léčitel) kmene temného kopí z Ostrovů Ztracených. Jsem zde abych vyjednával za skupinu s kterou cestuji.

Nechají nás laskavě projít a my jsme na cestě k baště (hlavní budově).
Odkašlu si, jelikož už lehce chraptím.

Grom-ka, veliteli. Pozdravím náčelníka.
Zde se vrhne ke slovu Alzan a já ho nechám, ať si to vyzkouší, akorát se doplním o titul. Jinde si na něj nepotrpím, ale tady. No tedy znovu: Jsem Zar´farro jsem syn Jin´farra a mladší witchdoctor (šaman/léčitel) kmene temného kopí z Ostrovů Ztracených.

Pozoruji Alzana při vyjednávání, na to že to dělá poprvé, je poměrně sebevědomý, což musí, a celkové mu to jde. Pokud se na mne někdy ohlédne kývnu na souhlas. Jinak pouze celý narovnaný s založenýma rukama na hrudi stojím po jeho boku.




Lótiel
16.3.2016
16:16:17
Poslouchám plánování. Mě se nikdo na nic neptá. Proč asi. Nejsi ani mág ani válečník. A tohle je očividně záležitost pouze mágů a válečníků. Ale aspoň se nemusím nikam plahočit.

Karolína mi začne vysvětlovat, že to asi nepůjde. Zasměju se a přitakám, aby pochopila ona, i ostatní, že to byl jen žertík. “..že kradu prý koně, to bídná je lež. Když běžet chceš se mnou, tak koníčku běž.“ Zazpívám kousek hospodské odrhovačky a znovu se rozesměju. Vážnost situace si podle všeho nepřipouštím.

Merysol prohlásí, že když jede Stopař, pojede ano taky a lišáka nechá u mě. “Jasně. Pohlídám ho. Nebudeme se nudit. A je to fér, aby jste jeli spolu. Anglino taky prohlásil, že pojede s Karolínou a nikdo proti tomu neměl námitek. Tak co by jste nejeli vy dva.“ Pokrčím rameny.

Žira je tvrdě proti účasti Merysol a já se stejně paličatě postavím na stranu Merysol.

Najednou zjišťuji, že mě vlastně opravdu nezajímá kdo kam půjde, ale aby měla Merysol možnost být se Stopařem. Docela mě to zjištění překvapí. Ale jen na chvilku.

Na cestě můžu konečně ocenit Divocha, tak jak si zaslouží. Zima mu nevadí, sníh mu nevadí a po úzkých cestičkách jde s naprostou jistotou a zcela uvolněně. Vlastně ho musím celou cestu brzdit. I když jsem unavená, kávu s rumem odmítám. Být bez rumu, tak bych neváhala. Ale kombinace únavy a chlastu mě vůbec neláká.

Když konečně dorazíme k jeskyni s pokladem, už skoro poklimbávám. Pohled na přerostlého skoro čokla mě ale rychle probudí. Zaplaví mě směsice strachu a zvědavosti. Zvláště po té, co potvora promluví a nepřetáhne nikoho z nás rovnou mečem.

Merysol promluví a mě je okamžitě jasné co plánuje. Čokl si vezme věci z dračího pokladu a potáhne za sebou kupu zvířat. Ty zabije, pochopí, že jsme ho oblafli a půjde po nás. A nebo to možná uděláme jinak.

Zhluboka se nadechnu a zklidním dech. Mám špatný pocit, že naše šance se budou odvíjet od toho, jak budeme přesvědčiví komedianti.

Alzan
16.3.2016
16:06:12
Převezmu od Merysol Bárta, pokud tedy nedá přednost někomu jinému. Snad si již na mou přítomnost a auru aspoň trochu zvykl. Popřeji všem šťastnou cestu bez překážek a se slovy, ať se vrátí co nejdřív, se spolu se Zarem, Oghrenem, ghůlem a pár zvířaty vydáme směr orkská vesnice.

Cestou se pokusím ze Zar´farra dostat pár zvyklostí divokých národů a rady, jak nejlépe s nimi jednat a chovat se. Předpokládám, že asi budu mluvit já, spolu s ním. Oghrena upozorním, aby mluvil co nejméně. Respektive vůbec, pokud nebude tázán. Snad se neurazí, ale doposud na mě nepůsobil jako vyjednavač a diplomat.

Orci nás přijmou bez problémů. Alespoň na první pohled.

Dokud jsme v chatrči, do které nás zavedli, jen s náčelníkem, který mlčí, stojím pokorně s mírně skloněnou hlavou, také mlčím a čekám na vyzvání. Jakmile se dostaví a promluví šaman, podívám se na něj a odpovím: "Zdravím klan Ledového spáru. Přicházíme za vámi jménem skupiny, jejímiž členy jsou také stopař Tal nebo válečnice Žira." Snad se s nimi rozešli v dobrém. Kdyby ne, tak bychom sem snad vůbec nechodili. Probleskne mi hlavou.“Mé jméno je Alzan a toto jsou Zar´farro a Oghren“ Když je jmenuju, ukážu na ně.

„Zde přinášíme dary pro pány zdejší oblasti.“ S těmito slovy před ně položím šupiny a zub, které mi byly za tímto účelem svěřeny. Pokud mi však Zar´farro cestou říkal, že dary se dávají až po dojednání prosby/dohody, tento čin zatím nedělám.

Poté pokračuji: “Naše kroky přes hory vedou skrz vaše území. Avšak na neštěstí jsme se museli rozdělit a část z nás se vrátit o kus cesty zpět. Předpokládáme, že se vrátí pozdě v noci. My jsme byli vysláni, abychom vás požádali o svolení přenocovat na vašem území. Žira říkala, že nedaleko je vhodná jeskyně. Pokud bystě nic nenamítali, rádi bychom ji připravili dřív, než se ostatní vrátí a poté v ní přečkali noc“

Celou dobu se snažím chovat a mluvit uctivě. S orky jsem ještě nikdy nejednal a nerad bych někde udělal chybu. Nyní každopádně čekám na jejich reakci a doufám, že jsem neřekl něco špatně.

Stopař Talhut
16.3.2016
10:18:18
Ještě před zpátečný cestou se do Žiry trochu obuje Merysol. Černá velitelka však má svoji hlavu a jen tak si nenechá podkopat svoji autoritu.

Změnu přinese až Alzan. Po jeho slovech se naše vracející skupina rozrostla. Naše cesta byla opravdu ubíjející. Při vědomí mě udržovalo pouze to, že je to kvůli mě. Musel jsem dávat o dost větší pozor, kdyby se někomu něco stalo, abych ho včas zachytil. Vítr i sníh nás sice lehce zpomalovali, ale rozhodně ne tolik, jako když jsme jeli k orkské vesnici.

Pomalu jsme se blížili k místu určení. Jako bych i cílil, jak ze mě ta kletba opadá. Tedy její hlavní část. O zbytek se bude muset postarat můj šamanský přítel.

Ovšem nečeká nás moc klidu. Před vchodem do jeskyně na nás čeká nějaké zrůda. Vypadá, že ji postal nějaký jeho pán jméno však neprozradil. Beztak to mělo jenom dvě varianty a ani jedna nebyla lákavá.
"Co je pro Attyloea důležité víme všichni. Teď jen jestli to víš i ty, nebo jen taháš za nos. Boj s tebou teď asi nezvládneme. Už jsme dost unavení cestou."

Vrtalo mi hlavou co mu dát. Pak mě sice napadla neskutečná šílenost, ale raději si to nechám v rezervě.
"Pokud byl ten poklad uvnitř prokletý mohlo by nám to teď pomoci. Je tam spousta věcí, které vyzařují magií. To by tohohle psa mohlo přesvědčit."

Náhle se do řeči dala Merysol. Snad ho její slova o chytrosti neurazí. Dokonce měla stejný nápad co já. Sice dost možná za jiným účelem, ale pokud to vyjde budeme mít od něj klid.

Já sám jsem zatím mlčel a vyčkával jak bude démon reagovat a zda i někdo jiný k tomu něco nedodá.

Merysol
16.3.2016
10:06:15

Do mé debaty se Žirou se vloží Alzan. A přijde s třetím plánem.


“Výborně, tak tedy můžeme jet?“


Vyhoupnu se na koně a podívám se na „vyjednavačskou skupinu“, která tu zůstává. “Tak hodně štěstí s orky.“ rozloučím se a vydám se s ostatními pryč. Barta jsem jim raději nechala v péči, trochu jsem se bála toho, že by mohl něco provést.


Cesta to nebyla zrovna dvakrát příjemná, na druhou stranu, počasí by přeci jen mohlo být horší.


Skoro celou cestu jsem jen zírala dopředu a sem tam jsem se v myšlenkách zatoulala ke druhé skupině, doufaje, že jednání pokračuje dobře a nenajdeme je třeba na kůlu před vesnicí. Pokud tedy orkové něco takového dělají, příliš jsem o nich nevěděla.


Naše uznávaná cesta nakonec došla svého cíle, ale před jeskyní nás čekalo nemilé překvapení. Ztěžka jsem polkla při pohledu na Aleanoea, který tu na nás čekal.


Bylo zřejmé, že neví, pro co ho jeho pán poslal, což nám hrálo do karet. Co naopak hrálo proti nám, byl fakt, že boj s ním byl daleko horší, než boj s tím drakem. V hlavě mi ožily všechny ty hrozné vzpomínky. Snažila jsem se rychle poslat pryč a koukla jsem se po ostatních.


“Divím se, že ti nedošlo, co má být to, jež je tvého pána tak moc zajímá. Ale zřejmě tak chytrý nebudeš, když děláš jen poskoka, co plní úkoly. „

Možná bychom mu mohli nalhat, že nám jde o ten poklad. Otázkou je, jestli je takový idiot, aby na to skočil, pokud ne, asi budu muset přistoupit na plán B. Hlavně aby odsud všichni mohli vypadnout…


“Ty nevíš, co v té jeskyni je?“



Anglino
16.3.2016
9:40:09
Vítr ani zima mi nevadí. Věřím že můj kůň je dost zkušený a tak ho neřídím. Nechávám ho, aby si cestu volil sám. On instinktivně stoupá kopyty do stop Žiřina koně.
Jsem přichystán odrazit útok kdyby nějaký přišel. Rum s kávou nemám rád a tak si místo toho dám do pusy velký žvanec pemikanu. Pomalu žvýkám a vychutnávám si tu dobrotu a nabírám energii.

Přešli jsme tu nebezpečnou část pouti a ve chvíli, kdy už jsme si oddechli, že nás nic nenapadlo na té kluzké úzké stezce, se nám do cesty postavila kreatura. Obr se psí hlavou.

Vyhrožuje a já čekám co mu Odpoví Žira nebo Karolinka.
Chytám svůj meč a čekám na chvíli kdy ho budu muset vytrhnout a začít bojovat.

Karolina
16.3.2016
9:25:05
Nakonec jsme se vydali zpět skoro všichni. Starostlivě se ještě ohlídnu po zbylých členech skupiny, ale pak už se musím plně věnovat cestě. Počasí jakoby si usmyslelo, že nás taky vytrestá. Sněží a i když už není mráz jako předtím, fouká ledový vítr, když jsme jeli tam, sněžilo sice víc, ale teď jsme pro změnu víc unavení. Jak jinak, zvířata se táhnou za námi jako smrad za tchořem. Aspoň, že nepřekáží, ale jdou ukázněně ve stopě. U první jeskyně sundám na chvilku kapuci a uvážu si na hlavu šátek a znovu se zakryju kapucí.

Pokud to cesta dovolovala, jelo se rychleji, ale v místech, kde jsme minule šli pěšky, překvapivě Žira nesesedla, ale jela dál na koni. Oči už jsem měla skoro vykoukané, v jedné ruce pochodeň a druhou svírala sedlo.

" Kdybych byla náš nepřítel, kde bych naplánovala napadení? Někam sem, to je jasné, nedá se tady pořádně pohybovat, o úhybných manévrech nemůže být řeč. Navíc všechna ta zvířata... Kdyby teď zaútočil třeba kostěj zase ze vzduchu, jsme v háji. Musíme doufat, že se to nestane."

Chmurné myšlenky se mi honí hlavou, celou dobu jsem ve střehu a to taky unavuje. Žira nechává kolovat kávu s rumem. Jen ji pošlu dál, aniž bych se napila. Když už se cítím hodně unavená, napiju se a vezmu si jablko. Únavná cesta se blíží ke konci, doslova očima přitahuju jeskyni.

Když bychom si mohli oddechnout, že je to za námi, spatřím nějakou zrůdu. Obří muž se psí hlavou. V obou předních tlapách obouručák. Čenichá tady a pak se obrátí přímo na nás a začne dělat bububu. Je vskutku impozantní a hrůzostrašný i bez toho. Trochu se zachvěju. " Do prdele!"

Poslouchám co to mele a pak najednou zpozorním.
" Tak hochu, zajímavé. Takže tvůj páníček neví, co máme u sebe? Tak je jasné, kdo je tvůj pán a vládce! Saldebar to nebude, ten o tom ví. Takže Simplicus! To je dost důležitá informace, kterou jsi nám právě prozradil, tak on neví co máme? Takže musíme něco předvést. Mysli Kájo, mysli!"

Přemýšlím a maličko couvnu, abych si udělala místo na boj. Jsem krytá Anglinem. Reg je celý naježený, připravený na boj. Mlčím, nechci na sebe zbytečně upozorňovat. Spíš přemýšlím, co bychom mu mohli dát, aby si myslel, že to je to, co neseme. Zatím mě nic nenapadá. A tak se zaměřím na kouzla která už umím...

Pán Jeskyně
16.3.2016
1:19:02
Tak je tedy rozhodnuto. Většina z vás se vydává zpět do jeskyně, nedaleko bojiště s ledovým drakem. Pouze tři vyvolení zůstávají zde na místě a jdou vyjednávat s Orky. Zvířata některá zůstala zde se Zar´farrem, Alzanem a Oghrenem. Ale většina jde se zbytkem.

"V orkské vesnici"

Dostali jste se do orkské vesnice. Při průchodu bránou v dřevěné palisádě vás zastaví 4 orkové. "Co vy chtít zde?" Zeptají se. Pokud jim nějakým způsobem řeknete, že chcete vyjednávat, bez řečí vás odvedou do jedné chatrče, je hnusná a rozpadlá, ale oproti zbytku budov, spíše stanů, je to luxus. Tam je místní Náčelník a za chvilku se dostaví i šaman. Náčelník mlčí, šaman k vám promluví.

"Buďte zdrávi poutníci. Rozhodli jste se projít skrz hory. Co žádáte od nás?"

**********************************************************

"Po cestě"

Cesta je to krutá, dlouhá a náročná. Zdržuje vás vítr i sníh. Kratší úsek k jeskyni, kde jste spali dnes, jste prošli bez problémů, ale tam poklad nebyl, ten byl v té předchozí, minule vám cesta trvala od noci až do další noci, skoro 20 hodin. Nyní ji potřebujete ujet mnohem rychleji. Žira jede první a zapálila louči jakmile se setmělo. "Držte se přesně v mých stopách, jedno špatné šlápnutí a je po vás."

Zvířata vám kupodivu cestu nekomplikují, jdou vždy tak, aby nepřekážela. Dostáváte se do míst, kde jste minule museli koně vést, Nyní Žira ale neslézá. Jen opět varuje, ať se ani kousíček neodchýlíte od jejích stop.

Kdo je moc unavený, podá mu Žira jednu láhev ze svého vaku. Je v ní kafe namíchané s rumem. Ani na chvilku nezastavíte, cesta je přímo úmorná. Naštěstí vítr a sníh nejsou tak silní, jako včera opačným směrem.

Tentokrát tu cestu stihnete o mnoho rychleji, možná také proto, že jste tolik riskovali a jeli na koních celou dobu. Také jste skutečně ani jednou nezastavili. Zhruba hodinu po půlnoci jste konečně dorazili do jeskyně, do které jste potřebovali. Respektive před ni, kde již na vás čeká překvapení v podobě něčeho, co většina z vás ještě nikdy neviděla. Jen Merysol to zná.

Aleanoe je démon. Má lidské tělo, ale psí tlapy a hlavu velikého zuřivého psa. Velký je jako obr a v každé tlapě(nevíte, jak se mu to povedlo) drží obouruční meč. Zrovna větřil a zkoumal okolí jeskyně, kde jste spali a místo, kde Alzan zpracovával draka. "Vida, myslel jsem, že se budu muset obtěžovat za vámi. A vy mi přijdete naproti." Řekne, meče připraví do bojové polohy, ale zatím neútočí.

"Mě neporazíte. Ale mohu vám nabídnout obchod. Máte něco, co je pro Attylloea velice důležité. Můj pán chce vědět, co to je a abyste mu to dali. Za to je ochoten ušetřit vaše mizerné životy. Tahle zrzečka moc dobře ví, čeho jsem schopnej, že? Tak co, domluvíme se?"

Alzan
15.3.2016
16:13:51
Že by má slova zapůsobila a vyřešilo se to?

"Nemám nic proti. Také jsem nad tím uvažoval. A protože tyhle hory znáš nejlíp ty a víš pak, kde je jeskyně, měla bys jít zpátky ty. S námi tu zůstane Oghren." Podívám se na něj, zda souhlasí.

Plus bych s vámi poslal draka. Měl by jeden jediný úkol. Hlídat a strážit Karolínu a v případě jejího zranění ji odnést sem. Doufám, že to nebude potřeba, ale jeden nikdy neví. Opatrnosti není nikdy dost, obzvláště, když proti nám je někdo jako Simlpicus.

Žira
15.3.2016
15:56:37
Už už chci Merysol odpovědět, když se ozve Alzan. Zamrazí mě v zádech a rychle se uklidním. To mě donutí přemýšlet. "Máš pravdu. Hádat se nemůžem. Ale skutečně bychom se moc zdrželi, kdyby nikdo nedomluvil s orky nocleh. Takže pokud vám to přijde schůdnější, přikloním se k té tvé poslední variantě. Zůstaneš tu ty a Zar´farro a domluvíte to. Ale necháte si tu buď mě, Anglina nebo Oghrena. Bez válečníka tu nezůstanete. Ani u orků nejste úplně v bezpečí.

Jelikož Anglino s Kájou prostě pojede, tak mě nebo Oghrena. Můžete si vybrat."


Řeknu svůj názor, respektive kompromis, na který jsem ochotná přistoupit. "Abychom jeli všichni je nejbezpečnější, ale jak jsi správně poznamenal, nejpomalejší. A čím pomalejší budem, tím víc hrozí, že nás dožene nějaký z nepřátel. Zatím je stále šance, že nevědi, kde jsme, ale ta se každou minutou snižuje. Takže skutečně nemáme času nazbyt."

Alzan
15.3.2016
15:23:25
Převezmu od Káji šupiny a zub v domnění, že je vše vyřešeno. Ač se mi to nelíbí, podřídím se. Pak se opět ale nadnesou další věci, argumenty a námitky. A spustí se hádka, při které si vytahují osobní vazby. Není nic horšího, než když se do sebe pustí dvě ženské. Snad mají ostříhané nehty.
Chvilku poslouchám, ale když to vypadá, že by po sobě opravdu mohly vystartovat a říct si něco, co nechtějí a čeho by mohly litovat, tak radši zakročím: “Tak dost!“ Při těchto slovech mi zasvítí oči, plášť se rozevlaje okolo mého těla a mé nejbližší okolí na chvíli lehce potemní. “Nemá cenu se hádat. A už vůbec do toho tahat osobní vztahy. Rozhodněte si sami, co je pro vás přednější. Osobní vztahy nebo současný úkol? Když ho splníme, budeme pak snad víc času sami na sebe. Když ne, Simlicus po nás půjde tak dlouho, dokud nás všechny nezabije. Co si budeme povídat, to možná bude dělat i pak, ale taky ho v tu dobu může zajímat jiná věc, která zrovna nebude u nás. Jeden vztah už byl kuli tomuto úkolu zničen,“ smutně se podívám na Žiru. Nechceme, aby tak dopadli další. A tím, že se tu budeme hádat, a zdržovat se, tomu moc nepřispějeme.

Já osobně vidím tři možnosti řešení této situace. První jsem již zmiňoval a byla zavrhnuta. Jsem si jist, že moji nemrtví by stačili koním, pohromadě jsme nejsilnější a všichni bychom věděli, co se komu ze skupiny děje. Nejpomalejší a nejbezpečnější varianta.

Druhá možnost, která se mě osobně líbí nejmíň, je rozdělení dle Žiry. Za těch pár dnů s vámi jsem pochopil, že Žira tu má rozhodující slovo. Proto tento plán akceptuji, i když se mi nelíbí. Jak řekla Merysol, budeme na tři skupiny po dobu, než se domluvíme s orky. A jak jsi Žiro sama řeka, je to na delší dobu. Já se Zarem bychom byli v bezpečí orků. A zbytek?

Jak jsem už říkal, když vás jede několik, pár lidí navíc už to tolik nezpomalí. Když tu zůstanu jen já a Zar, dojednáme s orky nocleh. Zbytek se vydá zpět do jeskyně. Může si vzít mého, a snad i Zarova koně na střídačku nebo náklad, a přebytečný náklad nám tu nechat. Tím pádem každý uvidí na svého milého, a zároveň budete dostatečně obrany schopný. A budete se mít, doufejme, kam přemístit.

Pokud bychom se měli dál hádat, držel bych se druhého plánu. Jak jsem říkal, Žira má poslední slovo.“


Na chvíli se odmlčím, pak si ještě na něco vzpomenu a dodám: “Navíc, na čím víc skupin se rozdělíme, tím víc se rozmělní lákání zvířat. Takže nakonec budou zvířata obtěžovat i mě se Zarem u orků, Místo toho, aby se drželi velké skupiny.“

Tím jsem skončil své výtky a návrhy. Usadím se na koni a vypadá to, že se do další hádky zapojovat nehodlám. Řekl jsem vše. Pokud se na mě nikdo přímo neobrátí, jen mlčím a čekám na konečný verdikt.

Merysol
15.3.2016
12:46:26

Rýpnutí od Žiry ohledně toho, jak jsem spěchala, jsem čekala. A nějak se nemůžu ubránit tomu jí to vrátit.


“Jo, hnala. Ale co naplat. V horách se stejně spěchat nedá, to sama uznej. A kdyby byl v té samé situaci Nysilo, asi by si taky z toho nebyla nadšená a chtěla jsi vědět, že je pořádku. Ta mi to nevyčítej…“


Výborně, takže budu trčet tady. S hromadou zvířat, smradlavým trpaslíkem a chamtivým Riegalem. Bože, ještě že ty zvířata nejsou podobně mocná, jako ten náhrdelník, to by to dopadlo.


“Jak myslíš, ať je po tvém…“

Nemám nejmenší chuť se se Žirou dál hádat, protože se mi na jazyku začala shromažďovat pěkně jedovatá slova. Ani nevím, kde se ten vztek ve mně vzal. Ale bylo mi jasné, že hádkou bych to teď jen „vyšperkovala“.


Zar´farro
15.3.2016
12:22:33
Všude se něco děje, každý něco řeší. Dávám pozor, ale moc se nevyjadřuji. Je jen pár okamžiků, kdy se projevím.
Když trpaslík vyjmenuje co vše kdy sežral, tak mi v očích stoupne. Kdyby jen věděl co chutná mně. Nejraději bych si s ním dal highfive, či fistpump, a tu druhou možnost taky zkusím.

Podruhé, když stopař řeší svou přeměnu v orla, a Alzan prohlásí, že neví kdo by seslal vytrvalost a rychlost. Tehdá si odkašlu.

A pak až na konci k dělení skupiny, kdy jsem za jedno s Žirou. Naprosto chápu její plán na rozdělení, tedy plán s orlem byl taky super, ale tohle je taky možnost. A proto jí to odkývám.

Žira
15.3.2016
12:08:21
nevěřícně koukám na Merysol, co právě řekla. "Kurva děláš si ze mě prdel? Neříkám, že se mi líbí se dělit. Ale jiná možnost není. A když už nějaké rozdělení řeknu, tak to tak zůstane. Pojedeme rychle a já nehodlám riskovat, že Stopaře shodíš někde ze skály. Nějaký důvod, proč mu pořád ubližuješ je, nejspíš to bude spojené s tou první kletbou. A dokud přesně nezjistíme, o co jde, chci vás od sebe držet co nejdál.

Pokud chceš mermomocí zůstat se Stopařem, vrátíme se co nejrychleji zpět všichni, tam přespíme a ráno nás Kája vrátí portálem. A tím už skutečně ztratíme dva dny. A pokud vím, bylas to právě ty, kdo spěchal nejvíc ze všech a zakazoval spánek."

Merysol
15.3.2016
11:11:38

Lotiela poznámka o horách a romantice mě trochu rozhodí, ale ne na moc dlouho.


Začne se totiž řešit, vracení dračího pokladu a samozřejmě se mámě zase rozdělit. Ani trochu se mi nelíbí, že bych Stopaře měla ztratit z dohledu. Obzvláště, když vím, že má na sobě kletby hned dvě.


A jak se ukáže, nejsem jediná, komu se naše rozdělení nelíbí. V duchu tiše jásám, že s návrhem nedělit se přišel Alzan, ale Žira jeho návrh zamítne. Jednak kvůli jednání s Orky a jednak kvůli tomu, že by nás zdržovala undina a Alzanovi nemrtví.


“Pak stejně nebudeme rozdělení na dvě částí, ale na tři. Jedna část se bude vracet, druhá půjde k orkům a třetí bude někde postávat a čekat, kvůli tomu stádu. O tom, že se mi ani trochu nelíbí, že bych ztratila Tala z očí, ani nemluvím. Pokud trváš Žiro na tom, že se rozdělíme, jedu taky. Bart nás zdržovat nebude, může jet se mnou anebo ho nechám s Lótiel. Alespoň ji nebude líto, že přišla o tygra.“

Žira
15.3.2016
2:55:38
Kája nakonec přidá další šupiny a i ten zub usoudí že bychom měli dát. Nic nenamítám, přeci jen, kája tohle ví líp, než já. Všechno to dá Alzanovi, aby mohl vyjednávat s Orky.

Pak ale alzan vznese další dotazy. Nejdřív moc nechápu, co chce říct. Když to konečně pochopím, musím se chvilku zamyslet. "víš... Alzane.... jednání s Orky není na půl hodiny. Oni vám nejspíš nabídnou nějaké pohoštění, lteré by bylo neslušné odmítnout.

Potom vás odvedou do jeskyně a budem potřebovat, abyste rozdělali oheň. A třeba taky připravili nějaké jídlo. Bude to náročné a budeme mít hlad.

A taky... velká skupina je prostě pomalejší, než malá, tak to je. Riegalova undina by nás zdržovala, tvůj nemrtvý také, nejsou dostatečně rychlí, aby dohnali koně, který běží rychle.

Reg nás bude určitě stíhat a Stopařovi psi by měli taky. Alespoň doufám. Ti by nám mohli pomoci. Teda... kdyby nastal problém. Což doufám, že nenastane.

A my dorazíme snad těsně po soumraku. Pokud nás Kája přesune zpět, ušetříme jednu cestu."


Pokud již nikdo nemá námitky, vyhoupnu se zpět do sedla. A jakmile jsou připraveni všichni, popoženu koně a co nejrychleji se rozjedem zpět.

Nicnéně, pokud jsou stále nějaké námitky, vše vyslechnu, mezitím si ubalím cigaretu, popřípadě ještě za každé ucho jedu.

Alzan
15.3.2016
2:11:18
Poslouchám, jakým směrem se ubírá debata. Vypadá, že je rozhodnuto o rozdělení skupiny a jejích rolích. Nicméně mi to nedá a ještě vznesu jednu námitku:
"Já bych měl ještě jeden dotaz. To, že se rozdělíme na dvě skupiny podle mě ztrácí smysl. Dokud šlo jen o to, oddělit, zní to blbě a nenapadá mě lepší slovo, jednoho, aby byl rychleji tam a zpět, to bych pochopil. Ale proč se rozdělit na dvě půlky, když ta, která se vrací, bude stejně rychlá, jako bychom šli všichni. To už je podle mě lepší, když půjdeme všichni zpět a pak nás Karolína všechny přenese sem. Jak tu někdo správně podotknul, myslím Žira, nevíme, kde jsou naši pronásledovatelé. Ale můžeme tušit, že Simplicus už ví, kudy jdeme. To jsem říkal hned, jak jsme zabili toho draka. A teď chcete v oslabení jít na místo činu, kde nás bude hledat nejdříve, neboť ví, že tam jsem byli? To se mi nezdá jako dobrý nápad.

V danou situaci bych teď zašel vyjednat k orkům možnost noclehu v jejich blízkosti, abychom se měli v noci kam uchýlit a hromadně pak vyrazit zpět k jeskyni."

Odmlčím se, aby všichni měli čas, přebrat si, co jsem právě řekl. Mezi tím se otočím k Žiře: "Ne ne. Já neovládám žádné plošné kouzlo přemístění. Ani na krátkou vzdálenost, natož na osm mil. Jednotlivce zvládnu. Skupinu ne. Ikdyž ani toho jednotlivce na takovou vzdálenost asi nezvládnu."

Karolina
14.3.2016
23:24:51
Zamračím se, když uslyším Žiru, jak bere vinu na sebe. Už se nadechuji, že jí něco povím, když začne Stopař mluvit. Nepřestávám se mračit, dalo by se říci, že jsem zakaboněná čím dál víc. Pak dokonce zakroutím hlavou.

" On pojede na koni jako sokol nebo orel? A poveze tu truhličku? To je nesmysl a navíc, samotného ho nemůžeme pustit. Už jsme přišli o Nysila, tentokrát už to nesmíme dopustit."

Jakmile mluví Alzan, jen přikývnu. Je jasné, že oba víme, že takhle bychom to nedali ani jeden. Lótiel chce, aby kletba na ní zůstala. Podívám se na ni překvapeně. Vyhrknu:

" Lótiel, to nejspíš nepůjde, aby někdo byl vyňat ze zrušení kletby. A myslím, že bys mohla být ráda. Nebo myslíš, že by se ti líbilo, být neustále obklopena všemi možnými zvířaty? Stále a všude?"

" A co takhle obklopena tím zvěřince bude dělat? Bude jim asi zpívat ukolébavky? Třeba tu její ... Spi medvídku spi, zavři očka svý... Nápadníci se k ní nejspíš ani nedostanou, chudák holka."

Dračí gulky, o kterých mluví trpaslík, mě na chvilku pobaví. Pak už se zase soustředím na domluvu, co a jak dál. Padají různé návrhy a nakonec to vypadá tak, že se budeme vracet ve složení Stopař, Anglino, Žira a já. Přikývnu. Vyndám ze sáčku ještě sedm šupin, znovu je zvětším a přidám je k těm třem předchozím. Spolu se zubem to podám tedy Alzanovi, aby měli dar pro orky.

" Tady je teda deset šupin, myslím, že to bude dostatečné množství a ten zub bude mít šaman třeba jako nějaký artefakt. Může si do něj něco začarovat. Tak jsme tedy domluvení. V sedlech máme rychlost, takže pofrčíme rychleji a zpátky se dostaneme portálem. Jen potřebuju přesně vidět místo, kam nás portálem vrátím. "

Čekám, až mi Žira řekne, kam se pak vrátíme a u toho dávám ještě Hello napít. Pak se vyhoupnu do sedla, Reg hned zaujme místo po boku Hello a jsme připravení na cestu.

Anglino
14.3.2016
23:03:59
"Rozumím proč Karolinka musí s sebou. Zkrátí nám cestu na polovinu.
budu jí hlídat jak oko v hlavě."


Žira
14.3.2016
21:21:24
Anglino rovnou říká svůj názor. "Máš pravdu, taky se mi to nelíbí. Ale Kája nás pak úomocí portálu může dostat zpět. A to by nám strašně pomohlo, pak bychom nedprazili o půlnoci, ale těsně po soumraku. Proto chci, aby s námi Kája šla.

Nebo ty neumíš ten portál, co Kája, Alzane? Nebo nás sem jinak přemístit? Je to zhruba 8 mil vzdušnou čarou."

Anglino
14.3.2016
20:44:56
"Žiro pokud tedy půjdeme se stopařem. Jaký způsob dopravy použijeme když proměna nepřichází v úvahu? Klasicky na koních?
Dost riskujeme, když nositele artefaktu posíláme zpět v našich stopách do jeskyně.
Jak to navrhuješ. Tak já, ty, Karolinka a stopař jsme silná parta.
I přesto kdyby nás napadla taková obluda jako byl drak bylo by zle. Měli jsme co dělat, abychom jej zvládli v plné síle a jeden to zaplatil životem.

Musíme to, ale nějak udělat a zrušit tu kletbu.
Každopádně rozhodnete-li se pro toto uskupení. Jdu do toho, na mé svaly a meč se můžete spolehnout."


Dále již k tomu nic nedodám a začnu chystat koně na cestu.

Žira
14.3.2016
20:13:07
Poslouchám, co tu padá za návrhy. "V žádném případě nedovolím, aby jel Stopař sám. Máme v patách kostěje a dost možná už ví, kam jsme šli a mohl by ho potkat.

Taky proměnu nedoporučuji. Drak by mohl poznat, že sis to takhle usnadnil a prokletí tě nezbavit. Je krátce po poledni, když pořádně máknem, o půlnoci jsme zase tady. Kousek odsud je jeskyně, kde se vyspíme.

Pokud se skutečně chcete rozdělit, tak hlavně musíme důkladněji než předtím. Nejradši bych, abychom jeli všichni, ale pak bychom mohli pobouřit orky, kdybychom v noci přespali blízko jejich vesnice a nepoprosili je o to.

A necháme tam celou tu truhličku. Nebudem riskovat, že to bude málo.

Takže já bych to viděla tak, že zpět do jeskyně pojede Stopař, já, Anglino, Karolína. Vy ostatní byste tu zůstali, Alzan by někoho přemístil do orkské vesnice, nelepší sebe a Zar´farra, nekromant šamanovi vadit nebude, tím jsem si jistá. Orkové zde se nebrání temným praktikám.

Každopádně byste vyjednali, aby nás nechali přespat. Asi raději v té jeskyni. Poprosili byste je, aby vám ji ukázali, to pro vás udělají. Tím dárkem rozhodně nic nezkazíte. Klidně bych obětovala pár šupin. Radši, než zuby. Orky to více potěší, z toho si mohou také vyrobit zbroj. Meč ze zubů orkové nedokáží, takže by to měli jen jako hezkou věc."


Pak se na chvilku odmlčím a čekám, až všichni vstřebají mé návrhy. "Tak co, mohlo by to takhle být? A ráno budem mít dost času, aby se Stopař mohl stavit ve vesnici a pozdravit starého přítele a abychom mohli jít poděkovat.

Nebude sice tolik času, abychom si s nimi dávali čajový dýchánek, ale na prohození pár slov to stačit bude."

Alexander
14.3.2016
19:39:28
Zvířata se nás evidentně nehodlají pustit. Zamračím se a kouknu se okolo co se to tu všechno sešlo. Kouzelníci chvilku něco řeší, a pak přijdou s tím že jsme prokletí. A stopař hned dvakrát. “Ale.. prokletí.. A jak?“ optám se a zamračím se. To že si nás jen tak někdo prokleje se mi vůbec nelíbí. A navíc nikdo o tom neví, aby toho nebylo málo.

Do toho se řeší jak půjdeme do osady, kdo půjde za šamanem, a vůbec všechno. Zrovna teď. Mezi všemi těmi zvířaty. Najednou ze Stopaře vypadne že vzal něco z toho pokladu. “Ach to je skvělé.. Žira to řekne asi třikrát, naschvál všem.. jsme tam všichni a nikdo se toho ani nedotkne.. To vůbec není zvláštní.. Peníze a majetek.. Všichni stále chtějí jen víc…. A k čemu? „

Žira vypadá že ho zavraždí, což bych se ani tolik nedivil. I když by to asi moc nepomohlo. Ovšem pak poví že je to její vina.. Opět.. “Ne, není to tvoje vina.. Nesmíš si stále všechno dávat za vinu… Může za to Stopař.. Ale pravda je že hádka nám moc nepomůže.. Důležité je se té kletby zbavit..“ povím, a poslouchám její nápad jak by to asi šlo. “Všichni? To ztratíme dva dny? Někdo mezitím může vyjednávat s těmi orky.. Kdyby se Stopařem jela Karolína, znamenalo by to že by jel i Anglino, a Karolína by je pak mohla všechny přemístit zpět sem.. Nebo ne?“ optám se a kouknu se po zmíněné kouzelnici.

Anglino
14.3.2016
19:28:23
Věci okolo kletby se vyjasnily. Nedopatřením se nedostala informace k stopaři a on vzal něco z pokladu.
Pokud se tam vrátí a přidá k tomu co vzal i něco ze svého může kletbu zlomit.

"No stopaři stalo se a doufám, že se ti podaří kletbu ze sebe sejmout.
já budu každopádně ve střehu, kdyby se chtěla zvířata na nás vrhnout.

Co se týče daru pro šamana jsem pro Karolinko dobrý nápad."


"To by mohlo fungovat i na orka takový dar. Vždyť artefakty z draka jsou velkou vzácností. Možná nás přijmou ve vesnici a dají nám na cestu průvodce. No uvidíme.

Vybalím jeden dračí zub uříznu kousek dračí kůže, zub do něj zamotám a tento balíček přidám k šupinám.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.