abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Nyskel
12.9.2015
20:55:29
Zamyšleně se úkosem podívám na Terryho. "To, že to nepoužil, ani když mu šlo o život...... ví to o sobě, ale nepřijal to." poopravím si svůj úsudek. A pak mě napadne, jestli by to fungovalo i na mě... Když dokázal zkrotit staršího bratra, i když tak trochu proti své vůli, dokázal by to i se mnou?

Tahle myšlenka není úplně příjemná. Alfovství je pro mě čím dál tím tajemnější. Ale taky mi připadá čím dál tím... znepokojivější. Nevěřím, že by to proti mně použil o své vůli, ale už to, že tuhle moc, nebo jak to nazvat, má...

"Otevírá nám to ale nové možnosti, pokud by došlo na nejhorší..." uzavřu debatu pro tuto chvíli. Velice užitečnou debatu!

Proti nám se do schodů žene Melwin. Vypadá rozpačitě a provinile.

Když pronese svou žádost, trochu mě popíchne mé svědomí. "Já si tu hraju na hraběnku, ale popravdě patřím tam, co on. I když bych díky mým rodičům a tomu, že jsem jedináček, měla asi o trochu lepší postavení a patřila bych k měšťanům. Přes to přeze všechno jsem ale vlastně jen zaběhlá Vlčice."

Sklopím oči. Nechci, aby Mel viděl mé vlastní pochybnosti.

Melwin
12.9.2015
20:48:02
Cítím se ještě hůř. Pan Gunter se mnou jedná, jako bych byl jeden z nich. Jako bych patřil mezi panstvo. "Soter se nezblázní... Copak se hodí, aby hrabě čekal na čeledína z hospody?!" Znovu mě polije horko.

"Vlastně... bylo by mi příjemnější, kdybych vás mohl obsluhovat." přiznám a podívám se zpříma na pana Guntera. A v tom pohledu je zvláštní..... hrdost? Vím kam patřím a nedělá mi to potíže. Jsem s tím úplně srovnaný a nestydím se za to. Je to pro mě mnohem přirozenější, než sedět u stolu a bejt jak hrom do police.

Gunter
12.9.2015
20:38:08
Zaraženě se zastavím. Tahle varianta mě nikdy nenapadla. Když jsem se střetl ze smečkou, rozhodně to nebylo v úmyslu, že bych ji chtěl velet. Přebrat ji Stephenovi.
Chtěl jsem je zabít.
Zlikvidovat.

"Já nevím....Možná by to fungovalo. Těžko říct, nikdy jsem to nezkoušel. Ani na někoho uplatňovat moc alfy....vlastně jednou s Herlanem. Nakonec se mi podrobil a mně se to nelíbilo. Pak už jsem to nikdy nechtěl zkoušet. Přišlo mi to nedůstojné a ponižující. Pro něj i pro mě.
S Byrrem a Půlkrysou by to nejspíš fungovalo a možná i s Tyfem. S Ardetem bychom se nejspíš servali a pokusili se zabít jeden druhého."
Dumám nad tím, co řekla.

Z myšlenek mě probere Melwin, který se najednou zjeví na schodech celý udýchaný.
"V klidu, za nic se neomlouvej. Nejsi můj...otrok. Máš právo si taky trochu vydechnout. Až příjdeš, tak příjdeš, však on se Soter nezblázní. Hlavně se přijď najíst. Jsi mladý a mladé tělo potřebuje dobrou výživu." Uklidním ho vlídně.
"Podívej se na Nys, ta jak nemá stálý přísun, je nervozní jako kůň, kterého ponejprv sedlají." Zašklebím se na svoji drahou snoubenku a dvorně a hravě ji políbím hřbet ruky.

Na schodišti nad námi se objeví Minnie ve vyšívaných fialkových šatech lemovaných tmavěhnědou látkou, důstojná a odměřená, jak to umí jen ona.



Provází ji fialová Tina a za ní Kianga, opět ve žlutém a opět obklopená aureolou tajemna.

Melwin
12.9.2015
20:12:52
Ve stájích je dobře. Obejdu všechny naše koně a i když je o ně dobře postaráno, ještě jim přisypu na přilepšenou. Čas tady utíká jinak. Koně nejsou tak komplikovaní. I když... možná jsou komplikovaní jinak než lidi, ale mám pocit, že jim prostě líp rozumím.

V myšlenkách se vracím ke Coře. Je zvláštní... Unvitř hrdá a přitom se prodává. Moc mi to nejde k sobě.

Myšlenky mě zavedou až k Lisbeth a v tu chvíli se zastydím, že jsem si na ni za celou dobu skoro nevzdechnul. Růžová Lis... Mohla to být ona. A možná ještě bude. Zatraceně! Jak dlouho ještě?!

Do stájí vejde čeledín a zvědavě po mně pokukuje. "Sakra! Že už jsem měl být u večeře?!" hrkne ve mně.

Otočím se na patě a peláším do paláce. Na schodech div nevrazím do pana Guntera s Nyskel. Vypadají, jako by jim to tu patřilo. Ve stejných barvách, vznešený a nóbl.

O to hůř si připadám já. Zadýchaně se zastavím o dva schody níž a rychle vysypu. "Strašně se omlouvám, ale zapomněl jsem se ve stájích. Já se hned dám do pořádku a rychle se převlíknu a doběhnu za váma. Já nechtěl přijtí pozdě, ale nějak jsem to......." jen bezmocně pokrčím rameny, protože teď už to nevylepším.

Nyskel
12.9.2015
20:04:25
Nepatrně se zarazím, je to jen drobounké opoždění před dalším krokem, ale neubráním se zkoumavému pohledu jeho směrem. "Takže to má v sobě a ví to."

Dodává to další odstín jeho osobnosti. Hrabě, který odmítnul titul. Alfa, který nemá potřebu vést smečku. Muž, který odmítá dívky z Masky, i když by byly nadšené z trochy jeho pozornosti. "Proč jdeš ve všem proti proudu, Terry? Proč si nebereš, co se ti samo nabízí...?"

"Znamená to, že pokud bys chtěl Soterovi jeho bandu přebrat, dokázal bys to udělat přes to..... přes alfu?" vyslovím trochu bláznivou myšlenku. A asi to tak nefunguje, když ho minule málem v přesile zabili.

Gunter
12.9.2015
19:55:44
Vedu ji po schodech dolů, hrdě jako královnu. Baví mě to!
Přejde do myšlenek a možná je to dobře. Může tu být nechtěných uší, že bychom se divili. Navíc slyším nad námi z patra u dveří Minnie brebentění, které svědčí o tom, že naše dámy už také vyrazily.

"Podrobit si mě?" Zasměji se upřímně.
"To už zkoušel Stephen z Meleborku. Nepodařilo se. Mám v sobě krev svého otce a můj otec je rozená alfa, muž předurčený pro vůdcovství. A z nás dvou, z Herlana a mě, jsem to po něm podědil já. Byl bych přirozenou alfou, kdybych někdy zatoužil založit smečku. Ovšem nikdy jsem to nechtěl."

Nyskel
12.9.2015
19:10:29
Pozorně poslouchám a neubráním se zkoumavému pohledu v panujícím šeru. "Jsi to ty, Guntere z Tronje? Máš to po svém otci? Cítíš to v sobě?"

Nezeptám se. Teď ne. A možná to ani sám neví. I když zocelený musí být až až. Už jen podle toho, co mi vyprávě. Luna Lyn a Herlan... tohle zocelení by málokdo přestál bez úhony. Jestli potřeboval tvrdou zkušenost, tohle musela být určitě ona. Ale... má to v sobě? A co by to znamenalo pro mě... pro nás...?

"Pokud je Ardet alfa, co to znamená pro nás? Může si nás chtít podrobovat, i když nejsme v jeho smečce?" zeptám se pro jistotu už raději v myšlenkách. Tohle alfovství je hrozně zajímavé.

U toho se ale poslušně nechávám vést dolů, na večeři, na kterou se mi vůbec nechce.

Gunter
12.9.2015
19:03:52
Děsím se, aby nenavrhla, abychom ho vzali s sebou. Myšlenka, která se mi zaryje do mozku jako ocelový hrot.
Příšerná.
Tepající.
Dřív bych proti tomu nenamítal nic.
Možná bych se i pokusil....

Já byl vždycky ten, kdo to chtěl zkusit, kdo měl pocit, že se každý může změnit, když se mu dá šance.
Ostatně, myslím si to stále i když u Vlka, který strávil tolik času s Ardetem Deiem mám své pochyby.
Každopádně to není důvod.
Ten je jiný.
Důvodem je ona. Jen a jen ona.
A fakt, že jsem si zvykl být s ní. O nikoho jiného nestojím. Je moje a představa, že se kolem ní motá další Vlk, byť v dobrém....
Děkuji. Nechám si zajít chuť.

Naštěstí to nenavrhne, položí svojí útlou ručku do mé dlaně a nechá se vést ke dveřím. Poslušně a mírně.
Svým způsobem mě to dojímá. Zvláště u ní.

"Jak se Vlk stane alfou? To je v něm. Rodí se s tím. Roste to s ním. Prostě v sobě má tu sílu vést jiné. Někdo ji má, někdo ne.
Svou roli hraje také to, jaký život hraje, jak ho zocelí a udělá ho mužem. I ve Vlčím světě. Takovým, jaký může vést jiné, má na to dostatečné schopnosti, sílu a také rozum. Protože nerozumný alfa, to je vždycky hrozba.
A šílený Alfa.......to je Ardet Dei. Nic horšího se stát nemůže."
Dodám chmurně.

Otevřu dveře a vyvedu ji na chodbu.

Nyskel
12.9.2015
18:08:53
Myšlenku, která mě napadne, okamžitě spolknu.

Přirozeně jsem chtěla namítnout, že my jsme taky smečka a že může žít s námi, ale tahle představa děsí i mě. A Terry by mě, byť jen při nenápadné zmínce, překousnul vejpůl. A taky bych mu asi už nedokázala vymluvit, že se mi Kenzy zamlouvá. Což....... no, Vlčice na něj reaguje o fous líp než na Byrra, ale to nic neznamená. A k reakci na Terryho to je na hony vzdálené! S Terrym je to prostě jiné. Jen on to zatím asi neví...

Pousměju se a vložím prsty do jeho dlaně. "Jak se vlastně Vlk stane alfou?" zeptám se zvědavě. Vím, že asi není ten správný moment, protože musíme jít, ale nemůžu si pomoct.

Gunter
12.9.2015
17:57:47
Pokrčím rameny.
"To nevím. Ale nevím také, co vše je spojuje a jak moc a čím jsou provázáni. Je pravda, že Soter byl vždycky sugestivní bytost a jeho bratr také. Dokázal druhé úplně zblbnout, okouzlit je. Umluvit. Sot to má zčásti po něm. Ale to byl Vlk, to máš pravdu.
Stephena chtěli všichni poslouchat. Nebyl to přirozenný vůdce jako je můj otec, Vlk, který se narodil proto být alfou, ale přesto v něm bylo něco, co tě nutilo ho následovat. Možná, že vše dělal se stejným nadšením."


Natáhnu ruku a pomůžu Nyskel stoupnout.
"Nedivím se, že se vůdcem stal zrovna Ardet. Byrr je na to příliš dobrácký a Tyf samotářský. Navíc Ardet měl problém s tím nechat si poroučet i od Stephena. Nakonec se nechal vždycky strhnout, ale byl dost dominantní. Ale oddělit Půlkrysu od smečky...nevím, jestli to vůbec jde a jestli by o to stál.
Kdo si zvykl žít ve smečce, těžko si zvykne být sám. Navíc, když je odlišný."

Nyskel
12.9.2015
17:43:22
Přest tvář se mi mihne stín a uhnu pohledem. "Ale jak to Soter dělá? Jak je dokáže přinutit dělat všechno tak, jak chce? Není to Vlk. Není to jejich alfa. Tak proč ho poslouchají?" přemýšlím nahlas.

"Ptala jsem se na to oklikou Ken... Půlkrysy." opravím se rychle. Před Gunterem si na tohle budu muset dávat pořádný pozor! "Říkal, že jejich smečku nevede. Že to spíš Ardet Dei. Ale že Sotera z praktických důvodů zatím poslouchá... Možná by se ale Půlkrysa dal od smečky oddělit, kdyby... kdyby šlo do tuhého." navrhnu tiše.

Vím, je to smělý plán a asi bych na něm neměla stavět, ale vážně mi Kenzy přijde jen jako milý kluk ve špatné společnosti. Možná, kdyby měl takový vzor, jakým je třeba Gunter, možná by byl jiný...

Gunter
12.9.2015
17:20:36
Kývnu na komornou, jako že beru na vědomí a pak se znovu otočím na Nyskel. Rozhovor s ní je mi vzácný a nechci ztratit ani minutu.
"Tak to si jen myslíš! Pokud tedy nebyly vulgární. Měla bys vidět, jak se umí hádat urozenné dívky. Jednou jsem zažil na dvoře krále Albericka, že rozzuřená dcera vévody Semmila vrazila facku Priscille z Maxfordu. Milá Priscilla vrkala s jejím snoubencem a ona si připadala zhrzená a podvedená." Zachechtám se a pomalu se narovnám. Protáhnu si klouby a pak zvážním.
Vím moc dobře, proč to Coře vadí.

"Cora nebere Půlkrysu jako běžného zákazníka. Jednak nejsme v Masce a jednak má o Tinu strach. Jen si vezmi, jaké má zážitky ona s Ardetem. A teď poté, co byla zavřená v sídle Sotera...Myslíš, že je zvláštní, že nechce, aby měla Tina cokoliv společného s někým z okolí Sotera z Meleborku? Neříkám, že je Půlkrysa špatný...."tohle mi jde přes hrdlo opravdu těžko........."ale Soter ho dokáže donutit dělat velmi špatné věci. A z toho má Cora obavy.
Dokud Půlkrysa tvoří součást Sotovi smečky, lpí na něm jeho stín a hlavně nikdo nedokáže zaručit, že i kdyby snad teď opravdu byl tím docela pohodovým mládencem, na něhož vypadá, že jim také zůstane....

A pak...i když je s ním legrace a umí pobavit ženy, Nyskel, napadlo tě už, že zcela jistě byl ve skupině kořistníků Ardeta Deie, které Soter poslal do Labutího pírka?"
Dodám tiše a bolavě.

Nyskel
12.9.2015
13:58:05
Spokojeně se usměju na zacelenou jizvu. Byl to dost drsný zážitek, šmátrat mu prsty v břiše.

V pokoji se prohlubuje šero. Kdybychom měli zůstat déle, asi bych šla zapálit svíce. Ale v tu chvíli strčí do dveří hlavu komorná. Trochu sebou cuknu. Je to jak vetřelec ve srubu.

"No, kdyby viděla, jak se Tina s Corou hádá, rychle by jí došlo, co jsou zač. Vkročila jsem jim zrovna do hádky. Cora Tinu pucovala, že se tak motá kolem Půlkrysy. Kdyby... kdyby se neživily tím, čím se živí, asi bych to chápala, ale takhle? Proč by to Coře mělo vadit?" zpetám se s upřímnou zvědavostí. Svět dívek je pro mě tajemství obestřená záhada. Ne, že bych potřebovala znát detaily, ale zajímalo by mě, jak to obecně funguje. Bylo by užitečné tomu rozumět...

Gunter
12.9.2015
13:11:27
"Já?
A krví?"
Divím se okatě.
"To by se mi nemohlo stát. Jsem zručnost sama. To víš, Vlk."

Zeptá se na můj raněný bok a já si místo odpovědi vykasám košili a předvedu ho. Rána je čistě zahojená, zůstala jen světlá skvrna, nic víc.
"I ta časem zmizí." Mrknu na ni, když vtom se ozve klepání na dveře a dovnitř strčí hlavu jedna ze služek.

"Pan z Meleborku se dává poroučet a očekává panstvo u večeře." Zadeklamuje a zase zmizí.

Uchechtnu se.
"Zajímalo by mě, jestli panstvem nazvala i naše děvčata nebo jestli se tomu diplomaticky vyhla. I když.....pokud je nezná z Ilesy, nejspíš to na nich nepozná, oblečené jsou víc než vybraně, Min na to hodně dbá."

Nyskel
11.9.2015
22:28:10
Cítím, že mi stoupá červeň do tváří. Tohle nebyl dobrý nápad. Lichotky sem a tam jsou roztomilé. Ale tohle...

Sklopím pohled a zadívám se na ruce složené v klíně. "Asi by nás z těch zahrad rychle vyvedli. Obzvlášť, když bys opět předvedl svou šikovnost a začal jim tam třísnit oblázky krví." připomenu mu jeho dramatický úraz.

Najednou se zarazím. "Co vlastně ten tvůj bok? Ta tříska. Je to už zahojené úplně?" je to asi zbytečná otázka, když se údajně hojí naše rány tak rychle, ale přesto... bylo to ošklivé.

Gunter
11.9.2015
22:10:02
"To ne, to opravdu nezní." Musím souhlasit.
"Ale na druhé straně, každé místo je takové, jakým si ho uděláme, takže pevně věřím, že kdybychom byli na královském dvoře my dva, házeli bychom po sobě šiškami v zahradách a topili se v jezírkách o sto šest a bylo by nám tam krásně." Ušklíbnu se a pak znejistím. Její další otázka je záludná.

Přemýšlím, jak se s ní popasovat, abych jí přímo nelichotil, ale pak prostě pohodím hlavou a opět zvolím starou známou cestu.
Jsi-li na pochybách, jednej přímo.

"Červy a špína. Tak. To jsem říkal. Jenže co krásného by o tobě mohli říct, aby to nebyla pravda? Takže, co se lichotek a komplimentů týče, věříl bych jim. Jsou to intrikáni a falešní hráči, ale slepí nejsou. A nevšímaví také ne."

Nyskel
11.9.2015
22:03:47
"Tak, jak o tom mluvíš, to nezní moc lákavě." usměju se. "Ale když si odmyslíš protivné, falešné lidi, musí to být krása."

"Jak můžeš vědět, že by to nebyla lež? Když se tam lže úplně o všem... Červy a špína, neříkal jsi to tak?"

Gunter
11.9.2015
21:45:53
Opřu se o kamennou zeď a na chvíli zavřu oči.
Hlavou mi letí desítky vzpomínek.
"No.....jak na kterém. Ale obecně na pytel, řekl bych. Všechno je tam takové falešné. Jen pozlátko, víš?
Na povrchu. Když hrábneš do hloubky, objevíš červy a špínu.
Ale občas to bylo i zábavné. Byl jsem na dvou královských dvorech. Jestli chceš, budu ti někdy vyprávět o panovnících, které jsem poznal a co jsem tam zažil....

Každopádně je tam k vidění spousta krásných šatů a šperků, složitých účesů, strojených úsměvů a občas překrásná umělecká díla, která opravdu stojí za to. A zahrady. Zahrady jsou jako malý ráj. Líbilo by se ti v ních procházet, poslouchat zurčení vody ve fontánách a cítit jak křupou malé bílé kamínky, kterými jsou vysypané cestičky...

Kdybys tam byla ty, musela bys k tomu ještě poslouchat celý stoh lichotek a dvorných řečiček o tom, jak moc jsi krásná.
A nebyla by to lež...."
Dodám tiše.

Nyskel
11.9.2015
21:27:13
I když to vážně není srub, to přitmí ve výklenku, odcházející den, slabá vůně bylinek, která se line z Terryho vlasů... Je mi hezky. Moc...

"Spát... jasně... bude to v pohodě. Jen jsme se oba potřebovali trochu uklidnit. No ne?"

Zamyšleně nakloním hlavu na stranu. "Jaké to vlastně je, na královském dvoře?" zeptám se. Znovu mi dochází, kolik toho on už stihnul prožít. A kolik toho musel vidět. Hezkého i hrozného. Ale to všechno si nese sebou.

Gunter
11.9.2015
21:15:19
"Toho se nebojím. Oni by nás nenechali to prošvihnout." Poznamenám kysele, ale pak se rozveselím.
"To znamená, že máme ještě chvíli času." Popadnu plátno a osuším si ruce i obličej. Zamířím za ní a sednu si na protější sedátko k oknu a pohodlně natáhnu nohy před sebe.

"Ano, to bych měl zjistit. Jenže s Kiangou není zrovna lehká řeč. Navíc pochybuji, že by Deine měla stejné vize jako Kian. To snad není tak časté, ne? Já se s tím tedy poprvé setkal u ní. Každopádně Deine sice cáklá je a vede divné řeči, ale tohle jsem u ní nikdy nepozoroval. Já si spíš myslím, jestli něco neviděla ve skutečnosti, víš? Něco, co ji třeba vyděsilo, a tak to mu sama nechce věřit. Aby ochránila sama sebe. Někdy je smyšlené spíš k unesení než skutečnost." Zamyšleně se poškrábu na bradě a složím ruce na hrudi.

"Zcela určitě to necháme na zítra. Dneska už mám všech záhad a vjemů plné zuby. Chci se najíst, vycenit zuby na Sotera a jeho příšernou tetičku a jít spát."
S tebou.... Málem dořeknu, ale zavčas se zrazím. Ne, jedno políbení na tvář, mě opravdu neopravňuje k takovým řečem.

"A na tetičku si opravdu musíme dávat pozor, odhadla jsi ji dobře. Je chytrá, zlá a intrikánská. Strávila většinu života na královském dvoře a tam měla mnoho příležitostí, naučit se všemu užitečnému pro palácovou drbnu." Vysvětlím ji kysele.

Nyskel
11.9.2015
20:56:03
Potěšeně se zapýřím. I když mi Gunter lichotí často, tohohle není nikdy dost!

Pokrčím jen rameny. Nedělala jsem si naděje, že by to mohlo klapnout. Ale zkusit jsem to musela.

"Nevím, já tu nechrněla." připomenu mu s úsměvem. "Ale u Cory s Tinou nikdo nebyl. A Tina se teprve chystala. Tak snad jsme to neprošvihli."

Zatímco se jde cáchat, já přejdu k oknu. Moře je teď temné a na obloze zůstalo ještě pár narůžovělých cárů. Usadím se na sedátko a pozoruju obzor.

"Ne, za Minnie jsem nešla. Nechtěla jsem je rušit." zavrtím hlavou a otočím se zpět do místnosti.

"Asi bys měl zkusit zjistit, co viděla Kianga. Nebo co o tom ví. Možná by mi to pomhlo s Deine. Jestli dokážou vidět to samé, mohla bych na to navést řeč." přemýšlím nahlas.

"I když tohle asi necháme až na zítra, co? Jestli bude u večeře ta Soterova povedená teta, moc se k řeči nedostaneme. A kdyby ano, je chytrá jak lasička. A mohlo by jí leccos dojít." přemítám dál.

Gunter
11.9.2015
20:44:16
"Aha...vykoupat. Tak proto máš jiné vlasy...." Zívnu rozespale a spustím nohy na zem.
"Počkej, máš je vyčesané. Tina tě učesala?" Hvízdnu obdivně.
"Vypadáš jako královna." A nepřeháním. S touhle labutí šíjí vždycky.

Zastaví se kousek od postele a najednou je samý žert.
Zavrtím rázně hlavou. "To by nám asi neprošlo. Ne, při první oficiální večeři na Meleborku....i když je to velmi lákavé. Už tu byl sloužící s pozváním?" Váhavě se postavím a zatřepu hlavou.
"Sakra, ani jsem nevěděl, že jsem tak unavený. Musím se probrat." Zamířím ke komodě, na které stojí porcelánové umyvadlo a namočím obě dlaně do vody, abych si pořádně opláchl obličej.

"Doufám, že leží...tedy Cora." Vyfrknu vodu jako zvíře a otočím se k ní.
"Min jsi neviděla?" Dělá mi starosti. A velké. V poslední době.

Nyskel
11.9.2015
20:29:25
Uvolněně se zasměju a otočím se k němu čelem. I když je už dost šero, vlčí oči pomáhají. A opravdu vypadá rozespale.

"Kde bych byla? Šla jsem se vykoupat. A pak jsem se stavila za Corou. Nevypadá úplně nejlíp, ale má pořád dost síly, aby se hádala s Tinou. Takže myslím, že to bude dobré."

Popojdu k němu blíž a zastavím se u stupňů k posteli. "A co ty? Mám tě dole omluvit, že jsi společensky unaven? Nebo se tu zašijeme oba?" dodám šibalsky. Teď se mi dolů chce ještě míň. Bude to dlouhé a otravné... A takle v šeru to tu aspoň vzdáleně připomíná srub. Jen odlesky ohně chybí...

Gunter
11.9.2015
20:03:52
Probudím se trhnutím a posadím se jako sklapovací nůž.
"Co...co se děje?" Zamžourám a v mém zorném poli se objeví štíhlá postava skloněná nad truhlou.
"Nyskel? Kde jsi byla?" Zamumlám, protože najednou s ní něco není v pořádku. Vypadá jinak, jen si nedokážu plně uvědomit jak.

Nyskel
11.9.2015
19:41:24
"Nepatřím." vyhrknu. Ale hned vzápětí toho lituju. Asi to nemyslela tak, jak to vyznělo mně. "Tedy... ještě nebyla svatba." žehlím to rychle. "Bohové, hlavně už se do toho víc nezamotávej!"

Rychle vstanu a rozpačitě zamířím ke dveřím. "Já ti něco donesu, ano?" usměju se povzbudivě na Coru. "Kdybys potřebovala ještě něco, stačí říct." Je mi jí líto, jak ji tak vidím na posteli.

To už jsem ale v otevřených dveřích. Nebylo to tu tak strašné, jak to mohlo být, ale pohodově se s nimi prostě necítím.

"Uvidíme se na večeři. A děkuju, Tino." usměju se na blondýnku a vypadnu na chodbu.

Když za mnou dveře zapadnou vydechnu si. Už se těším za Terrym. Vyrazím rychle k pokoji, věci z koupele přehozené přes ruku.

Vcházím do zšeřelého pokoje. Slunce už zapadlo a tma padá rychle. Chvíli mi trvá, než pohledem najdu Terryho. Válí se na posteli. "Abys tu večeři nezaspal..." poznamenám s úsměvem. Vyklidnila jsem se. A jsem tomu ráda. Vážně!

Přejdu k truhle a uložím tam krémové šaty. Jsem připravena. I když nedá se říct, že se úplně těším. Tyhle oficiální večeře na můj vkus trvají příliš dlouho. Ve srubu to bylo lepší...
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.