abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Žira   Postava není přítomna 19.3.2016, 12:50:17
Jakmile projdeme portálem, hned je jasné, že v Orkské vesnici je něco v nepořádku, zamračím se a svůj zrak zaměřím na vesničku, ale potmě a takhle daleko nic nevidím. Rychle se vyhoupnu do sedla, Kájinýho koně dám na starost Lótiel a vydám povely.

"Něco se tam děje, musíme rychle. Rychle, ale ne zbrkle. Kájo! Vidíš něco ze vzduchu?" Pak ovšem vidím jeden bílý záblesk za druhým. Stejné záblesky, jako sesílala Kája. Popoženu koně a během chviličky jsme v orkské vesnici a vidíme Orky, Alzana a Zar´farra, jak bojují proti kostějovi. Okamžitě vytáhnu své kopí, zařvu "Uhněte!" a tryskem se rozjedu přímo na kostěje a snažím se ho nabodnout. Ať se mi to povede nebo ne, rychle se snažím dostat z jeho dosahu, abych nechala volný prostor Káje. "Když jsem ho rozšlapala koňskými kopyty, pro draka by to neměl být problém."

Také vidím Oghrena jak bojuje a přitom má jen půlku hlavy. Což mě dost zarazí.
 
  Alzan   Postava není přítomna 19.3.2016, 11:08:23
Ještě jednou děkujeme za vaši ochotu. Poté za pomoci orků nanosíme do jeskyně vše potřebné, necháme tam koně, přebytečný náklad a postavím tam na stráž ghůla.

No jo, co teď s Bartem? Bez dozoru ho tu radši nenechám, to by mě Merysol zabila... Radši ho vezmu s sebou.

Pak se již vydáme na hostinu, kde si užíváme jídla a pití, ale všeho s mírou. Barta se mi už zřejmě nepodaří udržet celou dobu u sebe, tak bude pobíhat okolo. Bedlivě ho sleduju, aby někam nezaběhl... Pochybuju, že mě poslechne na zavolání jako Merysol. Ale občas to zkusím, kdyžtak pro něj dojdu, aby se mi moc nevzdálil. Během hostiny zajdu za šamanem a něco s ním řeším.

Pak se to stane. Já poznám, že někdo zabil Vyžli a šaman upozorní nad kostěje nad námi. Ne, to nemůže být ten samý... ten by to sem tak rychle nestihl. Napadlo je něco jiného. Na víc úvah není čas, protože začíná boj. Barta rychle dám do péče Zarovi, pokud je poblíž, jinak ho položím na zem a budu doufat, že se nezaběhne.

Než stihne kdokoli cokoli udělat, Oghren padne mrtev k zemi a půdu okolo smáčí jeho krev. Začnu čarovat a po dokončení prvního kouzla se Oghrenovo tělo zvedá ze země, bere svůj meč a vrhá se opět na kostěje.

Poté vzhlédnu k nebi a vyhlížím onoho varana. Jakmile ho najdu, začnu pronášet další slova ve starověkém jazyce a pokud to vyjde, po skončení bude z varana má loutka (Roz+int∼10∼ovládnutí/neovládnutí; hod 9). V takovém případě s ním zaútočím na kostěje.

Jakmile padne varan, zbývají mi poslední možnosti... Začnu kostějovým směrem vrhat jednu malou bílou kouli za druhou. Ta v místě určení vybouchne. Takto sešlu maximálně 4, pak mi dojde energie. Dle situace se rozhodnu, co dál.
 
  Anglino   Postava není přítomna 19.3.2016, 7:29:46
Je po boji. Každý se něčemu věnuje a já jen stojím, dýchám z plných plic a nabírám síly. Meč jindy po boji od krve je čistý a tak jej vkládám do pochvy na zádech.

Zvířata kromě tygra se rozprchla. Kletba byla zrušena.
Žira táhne meče té obludy tak jí s jedním pomohu. Pro mne jsou těžké a nezvykle tvarované. Vyměníme je asi s Orky za něco užitečného.

Karolinka si ošetřila zranění a vyčarovala portál.
Bez váhání do něj vstupuji.
 
  Žira   Postava není přítomna 19.3.2016, 2:03:51
Démon je mrtev. Lótiel na Kájinu žádost prošacuje psa. V jeho kapsách najde hned tři zajímavé věci. Knihu vázanou v zelené kůži, velký a krásně broušený safír a nakonec šperkovničku z ebenového dřeva zdobenou zlatem na které je nápis: Aribeth de Tylmarande. Šperkovnice nelze otevřít.

Když táhne ty veliké meče, jdu jí s tím pomoci. Jeden si vezmu do rukou a zkoumám ho. "Na mě i na Anglina jsou moc těžké, ale orkové za ně budou vděčni." Říkám, pak si prohlédnu ostatní věci. Ta kniha je napsaná elfštnou, ale té já rozumím pouze omezeně a nedovedu přečíst, o čem to je. Ale v názvu je jméno Simplicus. "Tak myslím, že jsme zvládli získat knihu, která patří Simplicovi. Myslím, že je to jeho deník. Umí někdo z vás elfsky?"

Všechno to vezmu a uložím do sedlové brašny. "Pak se na to kouknem v klidu s ostatními. Zatím to nechám u sebe."

Když se kouknu na Káju stále v dračí podobě, uvědomím si jednu věc. "V sedlových brašnách na Nysilově koni je ještě jedna tahle lahvička, Lótiel, pak mi připomeň, abych ti jí dala. Určitě se ti bude hodit víc, než Riegalovi. Ten si na obranu vyrobí elementála. A my ostatní ji máme. Teda samozřejmě asi kromě Alzana a Oghrena."

Když nakonec Stopař vrátí poklad a společně s ním odevzdá naše úspory, účinek se projeví okamžitě. Zvířata se rozprchnou. "Ještě, že tak, kdyby zaútočila..... no Kája by si s nima poradila." Kupodivu ale, zůstane tady tygr, kterého si Lótiel oblíbila a otírá se jí o nohu. Zdá se, že se mu od ní nechce.

Poté nám již nic nebrání projít portálem a objevit se kousíček od orčí vesnice. Já projdu pěšky a za uzdu vedu i svého i Kájinýho koně a druhou rukou popoháním Rega, kterému se vůbec nelíbí, v co se proměnila jeho panička. Zmateně ji sleduje, snaží se na ni dorážet čumákem a moc se mu do portálu nechce.
 
  Lótiel   Postava není přítomna 19.3.2016, 1:25:15
Ten boj je neskutečný. Nevím kdy naposledy jsem doslova cítila uvolněnou magenergii. Narveduen říkal, že po každém kouzlu zůstane na místě zbytková magenergie. Tady jí je tolik, že čekám, kdy kolem mě začnou poskakovat růžové žabky.

Do bestie buší meči a kouzly. Je to takovej nářez, že se divím, že hora ještě vůbec stojí. Asi by mě nepřekvapilo, kdyby byl v jeskyni stříbrný drak a držel strop jeskyně, aby mu nezavalil poklad.

A najednou je po všem. Dračice hned začne udílet rozkazy. To se Ti to machruje, když jsi takhle velká. Pomyslím si spíš z povinnosti a uznale na kývnu. A je po provokacích. Umí se proměnit v draka. Senzace.

Zatřepu rukou, abych uvolnila prsty. Tahle odrhovačka sice atmosféru v knajpách vždycky rozpálí, ale mě z ní bojel prsty. Uklidím loutnu, přehodím přes rameno a jdu splnit příkaz dračice Karolíny a prošacovat čokla. “Doufám, že nemáš blechy.“ Utrousím a už koukám, co by kde mohl mít. Hlídám si, abych nevdechla ten fialový kouř a než se ho dotknu, natáhnu si rukavice.

“Teda lidi. Opět se vám klaním. Nejdřív drak, teď tohle. Až se dostaneme někam do knajpy, koupím vám panáka.“ Prohlásím. Pokud se přes tyhle hory dostaneme živí.

Prošacuju bestii a co najdu dám na hromádku a odnesu ji kousek stranou. Odnesu i meče. Opatrně. Určitě nebudou obyčejné.
 
  Karolina   Postava není přítomna 19.3.2016, 0:55:21
Další rána mečem, do hlavy, ale naštěstí jsem cukla hlavou a tak to byla rána naplocho. Zato křídlo dostalo plný zásah a tak už nepoletím.

"Škoda, mohla jsem se pak kousek proletět."

Vidím na čoklovi, že už je z nás hotový a pak uslyším nějakou odrhovačku a docela se se i zasměju:

" Ha ha ha, tancuj tancuj, znáš? Tak si dáme čardáš!"

Zaburácím na čokla a ocasem smejkám po zemi sem tam, čokl uskakuje a snaží se mě zasáhnout. Pak se mi konečně podaří podrazit mu nohy. Přišla moje chvíle, na to jsem čekala. Postavím se nad polomrtvého démona, vím, že to je jen symbolické, ale přesto to udělám. Odkopnu meče a pak po něm začnu dupat, až se okolí celé otřásá.

" Pozdravuj ho, toho svého pána! Řekni mu, že jdeme na severní pól, tam neseme vzácný rampouch, který je kouzelný. Nezapomeň."

Burácím ještě. Pak konečně přestanu a chvilku pozoruju, jak z něj uchází ten jeho fialový dým. Oddychnu si a otočím se k našim.

" Jste všichni a celí? Stopaři, běž do jeskyně, musíme se vrátit. Potřebujeme se zbavit těch zvířat. Nevím, jak dlouho takhle budu, naštěstí můžu kouzlit. Až pak udělám portál, vemte Hello a Rega. Žiro, seš v pořádku? Měli byste ho prohledat, třeba u sebe něco bude mít."

I když se snažím šeptat, přesto to zní, jako kdybych hulákala do amplionu. Drak je prostě drak. Pak mi dojde, že je tam pořád ta plošná ochrana. Vyšlu na ni zlom kouzlo a pak se stáhnu stranou, aby mohl Stopař do jeskyně a ostatní, aby se podívali co má u sebe démon.

Kouknu na to křídlo, pak natáhnu přední nohy tím směrem a začnu vysílat léčivý paprsek. Po chvilce zkusím mávnout křídly. Jde to! Hurá.
" To jsem zvědavá, jak dlouho budu drakem. I lítat zase můžu, to je skvělé."

Když už je čokl prošacovaný a Stopař se vrátil z jeskyně, vykouzlím portál. No, proti jindy jsou to vrata jako od stodoly, to víte aby drak taky prošel. Otevřu portál a počkám, až všichni projdou, nakonec projdu i já a portál zavřu.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 19.3.2016, 0:40:23
U orků

Šaman pokývá. "Ale jistě, běžte si do jeskyně připravit vše, co potřebujete. Na to vám půjčíme kolik orků budete potřebovat, aby vám to nezabralo moc času. Dřeva máme také zásoby, takže stačí to tam nanosit."

Pokud souhlasíte, vše jde jako po másle. Orkové vám pomohou s přípravou jeskyně na spaní, připravíte ohniště a zásoby dřeva, nyní stačí již jenom zapálit. Stejně tak vše ostatní, co je potřeba.

Pak již vás dovedou zpět do své vesničky a nechají vám čestná místa u ohně po boku náčelníka. Hodujete, radujete se, je to skutečně celkem vstřícný kmen, nejen šaman a náčelník, ale i všichni ostatní. Kromě šamana je tam ještě jeden válečník, který umí velmi dobře společný jazyk.

Jak večer postupuje a postupně se mění v noc, světla ubývá, vy se bavíte s orky. Když už je noc pokročilá a vy se pomalu chystáte jít do jeskyně, Šaman vstane a ukáže na nebe. Je tam obrys něčeho velikého. Když se to přiblíží víc, zjistíte, že je to jezdec na varanovi. Ale na obrovském varanovi, větším, než jste kdy v životě viděli.

Alzan v něm pozná kostěje. A varan je také nemrtvý a zdá se, že má hlavu hodně spravovanou. To už je osm orčích válečníků v pozoru s náčelníkem v čele. Všichni mají vytaseny obrovské sekery, jen náčelník má obouručák, ale pořádný, Anglino by ho těžko unesl.

V tom samém okamžiku Alzan pozná, že zemřel jeho nemrtvý drak, Vyžle.

Kostěj ještě ve vzduchu seskočí z varana a před vás dopadne již s kostěným mečem a štítem přímo před vás. Rovnou začíná útočit na Oghrena. Zar´farro v něm pozná toho samého kostěje, se kterým už jednou skupina měla problém, ale tenkrát neměl takovýto meč ani štít a zdál se být menší.

S Oghrenem si stihne vyměnit dva údery, než se k němu orkové dostanou, pak již začíná pořádná mela. Naneštěstí, Oghren dostal zásah mečem do tváře, nejprve se zdálo, že bude mít pořádnou jizvu, ale jen do té doby, než mu odpadla polovina hlavy, teď už ho nějaká jizva trápit nebude.

Boj s čoklem.

Žira i Anglino se vrhli na Aleanoa a dost ho poranili. Opět to na něm není moc znát, ale přeci jen, ten fialový dým už mu stoupá z více ran po těle. Nejspíš je to něco jako krev.

Anglino mu přesekl achilovku. Je to zvláštní, ale vůbec nic to s ním neudělalo, jen další oblak fialového kouře.

Karolíniny útoky mají přeci jen větší účinek. Pekelný oheň ho podpálil dokonale, stejně tak dračí dech předtím. Jedna bílá střela za druhou mu také už začíná vadit. Zdá se, že je pekelně naštvaný. Ale stále ne a ne chcípnout. Oběma meči se zběsile ohání. Jakmile se Kája přiblíží k zemi a chce mu ocasem podrazil nohy, rozežene se a mečem ji švihne přes hlavu a druhým rovnou do křídla.

Ale Kája stihla dokončit svou otočku a zvládla čoklovi podrazit nohy, ten sebou plácl do sněhu až to zasyčelo. Poté ovšem dopadla na zem a už nezvládá vzletět protože z křídla má jen cár. Kupodivu zásah do křídla nebolel, jen už neslouží.

Nicméně čokl leží na zemi a už není problém ho dorazit. Je mrtev.
 
  Žira   Postava není přítomna 19.3.2016, 0:00:08
Anglino jde se mnou a také útočí. Ještě celkem odvážně podběhne pod Kájou. Zběsile bušíme do démona, dokud Kája nezavelí, ať zdrhnem. Byla bych blázen, kdybych jí neposlechla. Rychle se stáhnu zpět za bariéru, kterou předtím vyčarovala, pak raději ještě dál. Když vidím, co se tam děje, vůbec toho nelituji. "Tohle nemohl přežít." Řeknu, ale velmi rychle vidím, že to byl omyl. Démon stále žije i když ho Kája celého spálila, několikrát na něj nalítla a bůhví co všechno na něj seslala.
 
  Alexander   Postava není přítomna 18.3.2016, 23:50:10
I když je Karolína drakem, ta obluda se jen tak lehce nevzdává. "Podpořit z dálky.." přemýšlím pár vteřin než dostanu nápad. Otočím se k Riegalovi, a vytáhnu čtyři vrhací dýky. "Dokázal bys je nějak očarovat? Aby letěli průrazněji nebo se vraceli nebo něco.. " ptám se ho rychle. Když zjistím že na to potřebuje klid tak něco zamručím a otočím se zpět, kde jsou anjednou dračice dvě. "To bude něco jako tehdy u těch kostlivců.. Ale že to zvládne i s drakem.." pomyslím si překvapeně.

Zaslechnu že máme utéct. Všichni to udělají takže nemám důvod to neudělat též, ančež sleduju jak si Karolína počíná ve vzduchu. Otočím se na Anglina. "Až přistane zpět na zemi, zksu se nějak dostat k tomu čoklovi a zapřít se... Já se od tebe odrazím.. Ty to ustojíš v pohodě.." povím mu, když si ho rychle prohlédnu.
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 18.3.2016, 23:21:39
Nehádám se, když mi Žira odpoví, ale nelíbí se mi to.


Usilovně přemýšlím, jak z toho ven. Znovu si postesknu, že nemám nic co bych mohl použít. Ani jeden zasranej očarovanej předmět na kouzlo. Kvůli tomu nevnímám okolí, prostě obhlíżím situaci a vymýšlím możnosti.

K ničemu lepšímu neż poużít Undinu se nedostanu. Už to chci udělat, kdyż tu se náhle objeví drak a s ním začne ohnivé peklo. Nadskočím a rychle začnu utíkat k východu. Ostatní ale stojí, tak se zastavím a opatrně se vrátím k nim.

Teď teprve si všimnu, że Žira je nějaká otřesená. Co se jí asi mohlo stát?


Dostanu rozkaz, także to neřeším a nechám Undinu, ať splní co Žira chtěla.

Dále mi nezbývá neż se uchýlit do bariéry. Ten drak, vlastně Karolína, jak zjistím, na nás zařve, ať utečeme. To milerád splním a odběhni o kus dál, odkud sleduji to ohnivé peklo.
 
  Alzan   Postava není přítomna 18.3.2016, 21:07:38
Jakmile vyslechnu náčelníkovi a poté šamanovi první slova, uleví se. Super, aspoň jsem to nezvrtal hned na začátku. Trošku mě zmate jméno, kterým oslovili stopaře. Přesněji řečeno: na chvilku mě to zarazí, aby mi při následujících slovech došlo, o kom mluví.

Když poté slyším o sjednocených orcích pod Simplicovým velením, moc radosti mi to neudělá... To hlavně nesmíme zapomenout říct ostatním. Snad se nesemele nic v noci.

Poté přijde pozvání k ohni. Jak to říkala Žira. Neodmítnout, aby se neurazili... Ale potřebujeme nachystat dříví do jeskyně, nanosit tam naše věci.

"Děkujeme za vstřícnost. Vážíme si toho. Simplicovi činy nás ani trochu netěší, ba naopak, trochu děsí. O to víc si vážíme nabídnuté pomoci vašich válečníků.

Děkujeme za pozvání, jsem si jist, že se všichni rádi připojíme."
Při těchto slovech se podívám na ostatní, zda to potvrdí. "Nicméně nejprve bychom asi zašli do jeskyně, abychom tam složili věci, nanosili dříví na noc a nachystali ji na příchod ostatních. Pak se rádi přidáme. Při té příležitosti bych si s vámi rád promluvil a zeptal se na pár věcí, jestli na mě budete mít čas."
 
  Lótiel   Postava není přítomna 18.3.2016, 17:45:45
Žira se náhle posbírá, vymaní se z mého objetí, odhodí štít a s mečem v rukách zaútočí na psa. Já chci psí démoní fenu, co hárá.

Nakloním hlavu na stranu. “Podpora na dálku? Jo jasně. Není problém. Mám na výběr obyčejné šípy a nebo sněhové koule.“ Zabrblám a na okamžik se přistihnu, že ty sněhové koule opravdu zvažuju. Trefit ho ledovkou někam kam to bolí, to by ho minimálně překvapilo. Určitě by povolil v útoku a zajímalo ho by co se asi stane. A než by zjistil, že se nestane nic, že to byl opravdu jen sníh, poskytlo by nám to čas. Jenže a co?

Tiše zanadávám. Je to jen další bestie, proti které nemám šanci. A jít tam jen na zkoušku, že se třeba trefím a udělám jí drobné bebí...to mi přijde jako zbytečně riskantní.

Tak znovu. Budu dělat to, proč tu jsem. A zabíjení bestií mezi to nepatří. Vytáhnu loutnu a začnu hrát starou přístavní odrhovačku. “ Patnáct mužů na bedně s mrtvým, jo ho ho a láhev rumu...“

Víc udělat nemůžu.
 
  Anglino   Postava není přítomna 18.3.2016, 17:08:44
Karolinka na něj sama nestačí. Žira se vzchopila a jde bojovat s mečem v obou rukách.

"Jak to říkala Karolinka v takových situacích nesmím propadnout bojovému šílenství. Musím reagovat na změny situace."

Popadnu svůj meč oběma rukama. Proběhnu rychle mezi nohama rudého draka a i mezi nohama toho čokla. Seknu mu po achilovkách. I kdybych se netrefil aspoň ho trochu rozptýlím. Snažím se mu motat pod nohama a přitom sekám kolem sebe. Pohybuji se co nejrychleji aby mne nezašlápl.

Pak uslyším Dejte pozor a za čoklem se objeví druhý drak. o to víc musím dávat pozor abych nebyl na ráně.
Se slovy Utečte se rudý drak vznese do vzduchu. neváhám a přemisťuji se rychle zpátky k ostatním, abych nepřekážel.

Opírám se o meč a vydýchávám boj, abych byl znovu připraven.
Pozoruji tu hektickou bitvu, připraven znovu vyrazit.
 
  Karolina   Postava není přítomna 18.3.2016, 1:03:51
" Už asi vím jaké to je, když Anglino říkal, že ho boj úplně pohltí."

Alzanův drak se snažil pomoci, ale bohužel, moc dlouho nevydržel, byl dost slabý a bez svého pána poblíž toho moc nezvládl udělat, ale i to pomohlo. Pokousal ho pěkně. Chvílemi nevnímám nic než to, že musím toho čokla zabít. Nic jiného nevnímám, ale pak mě rána do hrudníku probere. Zařvu bolestí a vychrlím na čokla dračí dech. Je to jiné než jen ten oheň předtím, cítím to, že v tom je kus magie.

Pak k němu přiskočím a pustím se do něj. Nejdřív pravou tlapou udeřím vší silou ve snaze rozpárat ho svými drápy. Pak ještě udělám to samé druhou tlapou. Nejraději bych ho zašlapala do země a už jsem se na to i chystala, když se objevila Žira a Anglino.

Kousek jsem couvla, maličko se zarazila a stálo mě to další ránu od čokla, tentokrát do pravé přední nohy. Znova zařvu a když vidím, že se do něj přátelé taky zakousli, přemýšlím, jak to udělat, abych je nezranila. Ze všeho nejdřív na oba sešlu kouzelné brnění, takže kolem nich je známý obrys, který by je měl taky chránit. Pak jen houknu:

" Dejte pozor!"

Jen trochu dupnu a objeví se druhý, na vlas stejný drak jako já. Jen stojí za zády čokla. Teprve teď začne ten pravý tanec. Začnu do něj bušit bílými koulemi a z druhé strany dostává to samé do zad. Mezitím seknu sem tam pravým drápem a z druhé strany dostane stejnou ránu do zad. Čokl se prostě nechce vzdát a tak mě znova sekne do nohy, druhá rána skoro do stejného místa. Zařvu bolestí a vidím, jak se druhý drak rozplynul.

" Tak dobře hošane, zkusíme to jinak ještě."

Prudce zamávám křídly a zadníma nohama se odrazím. Rázem jsem z dosahu čoklových mečů.

" Utečte!"

Zařu a hned vypustím z hora na čokla pekelný oheň. Přeju si, aby ho oblil od hlavy k patám. Pak udělám menší okruh a kolem něj a vždycky chvilkami zastavím a vypálím bílou kouli. Snažím se, aby se mu zamotala hlava, jak se za mnou bude otáčet kolem dokola.

Pak se rozhodnu pro větší útok, prudce se k němu snesu, udělám otočku a vší silou do něj švihnu ocasem. Snažím se mu podrazit nohy, kdyby byl na zemi, bude to už lepší. Znova vyletím a udělám stejný manévr, ale z druhé strany. Pak se ještě otočím a znova vypustím dračí dech. Už musím na zem, přeci jenom nejsem zvyklá lítat a navíc u toho chrlit oheň.
 
  Žira   Postava není přítomna 18.3.2016, 0:22:49
Když jsme dorazili, čekalo tam na nás nějaké stvoření, které jsem nikdy neviděla a ani o něm neslyšela. Jen pohled na něj byl děsivý, ale to, co uměl, to bylo ještě mnohem děsivější.

Když jsem před sebou viděla obraz toho, jak ten bastard zabil mou dceru, bylo to příliš silné. Najednou jsem si připadal stejně jako by to udělal znova. Možná to bylo ještě silnější. Vlastně ne možná, určitě. Bylo to tisíckrát silnější. Nedokázala jsem myslet na nic jiného, celou mě to pohltilo. Najednou to, že stojím tváří v tvář nebezpečnému démonu bylo zanedbatelné, bylo mi jedno, že mě to bude stát život, bylo mi dokonce jedno, že to bude stát život mé přátele.

Meč jsem upustila na zem, štít mi stále visí na ruce. "Smrt bude vysvobozením. Já chci zemřít. Teď. Hned." Nevnímám, jak Kája vypije lektvar, když se promění v draka, nezajímá mě to, je mi to fuk. Když cítím něčí silné ruce, jak se mě snaží odtáhnout, nechám se.

Slyším zvuky boje. Začíná se mi trošku vracet vědomí. Zvednu svou hlavu. Kouknu na Káju, jak jako obrovský drak bojuje proti démonovi. "Jasně, lahvička od Attylloea. Každý z nás ji má. Ale víc draků by se jen pletlo. Musím Káje pomoc. Jak jsem jen mohla jí nechat samotnou. Musíme jí chránit!"

Očima plnýma slz se kouknu na Anglina. Můj pohled je odhodlaný. Vstanu, vezmu si od Stopaře svůj meč. "Je moc silný, Kája to nezvládne sama, musíme jí pomoci." Štít setřesu z ruky a odhodím ho stranou, svůj meč chytnu obouruč. Kouknu na Anglina. "Dávej pozor na Káju, ať jí nesekneš, ale hlavně, ať na tebe nešlápne. Snaž se zatím bránit se bojovému šílenství." Řeknu mu pár pokynů. Pak kouknu na zbytek. "Zůstaňte tady v bezpečí, odtud se nás a hlavně Káju snažte podpořit na dálku. Riegale, undinu posílej jen, když budu já nebo Anglino hořet, ať nám dá spršku. Ohně je tam hodně, bude se hodit. Ale ať neuhasí toho čokla, to by mu jen pomohlo."

Pokud mi to všichni odkývají, zuřivě vyběhnu z kopule a s velkým nápřahem seknu psí bestii do stehna. Otočím se kolem své osy a sekám znova a znova. Snažím se využít momentu překvapení co to jen jde. Stále ale dávám pozor na Káju, nerada bych skončila pod dračí tlapou.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 18.3.2016, 0:03:18
U orků

Alzanova slova na orky zapůsobila a dary ještě víc. Po jeho krátké řeči promluvil náčelník. "Žira. Růžovokožec bez růžový kůže. Já znát." Poté šaman jeho slova přeložil. "Náš velký vůdce se snaží říct, že žiru známe. Že je to dívka s tmavou pletí. Stejně tak známe Talhuta. Je to nepřítel našich nepřátel, proto je to náš přítel. A konkrétně můj je to vylmi dobrý přítel. Jen tyto dvě známosti by vám zajistili nocleh v jeskyni za vesnicí. A tyto dary nás velice těší."

Náčelník mezitím spustí něco orksky a proto se Šaman odmlčí. Když domluví, opět se dá do překládání. "Za tyto dary vám náš náčelník propůjčí dva válečníky ze své osobní stráže. V horách není bezpečno, nyní je tu více nebezpečí, než kdy dřív. Většina orků se sjednotila pod nadvládou lidského pána a jeho poskoka. Jeho poskoka, který ovládá stejně temné umění jako ty šikmouchý."

Chvilku přemýšlí. "Poskok si říká.... lidská jména jsou tak složitá na výslovnost. Už vím..... Simplicus." Nakonec vysloví to jméno. "Nás také nutili k tomu, abychom se přidali, ale odmítli jsme, nyní nás čeká válka. Krutá válka, která bude stát život mnoho dobrých válečníků."

Pak se opět vrátí k tématu. "Každopádně, jeskyně je vám k dispozici, můžem vás tam hned odvést. Nebo jako poděkování za vaše dary přijměte místo u našeho ohně a naše pohoštění, lovci se vrátili z velmi úspěšného lovu, jídla je dost pro všechny."

Boj s čoklem u jeskyně

Karolínina proměna proběhla rychle a během chviličky je zde obrovský ohnivý drak. Začíná na čokla sesílat jedno kouzlo za druhým. Ten ale nezahálel, oběma svými obouručáky se rozmáchl a hmed několik ohnivých koulí odrazil zpět na Káju. Tu to samozřejmě nezranilo, ale Aleanoa také né.

Na svou velikost se pohybuje velmi svižně. Udělal otočku a rozmáchl se po Karolíně. A znova a znova. I přes svou dračí sílu má co dělat, aby uhýbala a jednou se jí to nepovedlo. Jeden z mečů ji zasáhl do hrudníku, odkud se vyvalil proud krve.

V tom se ze vzduch snesla dračí kostra a zakousla se čoklovi do jedné tlapy. A rvala a rvala. Ale moc dlouho jí to nevydrželo, dvě rány stačily a z vyžle je jen hromádka kostí.

Pak se opět psí mutant vrhá na Káju, která mezitím vás všechny zvládla ochránit svým kouzlem. Jedna bílá střela za druhou doplněné o ohnivé koule létají na psí kreaturu, všude samý oheň a bílé světlo. Je to velmi krutý boj a pro Káju to nevypadá dobře, i přes její obrovskou sílu, Aleanoe ji zatlačuje dál a dál. I když také utrpěl mnoho zranění, na jeho boji to moc nezměnilo, možná, že je naopak ještě silnější.

Ohnivý paprsek na čokla neustále doráží, ale jeho to nechává chladným. Čas od času mu chytne i srst, ale díky větru brzy zhasne, také to čokl ignoruje.

Rána na ruce od vyžle mu nekrvácí, místo toho se z ní vznáší fialový plyn připomínající kouř.
 
  Alexander   Postava není přítomna 17.3.2016, 20:01:15
Můj návrh že by měli jet jen někteří byl ignorován, stejně jako moje osoba. Tedy až do doby než to samé navrhl někdo jiný. “Opět…“ probleskne mi hlavou a poslouchám, jak si Žira usmyslila nás opět rozdělit. Když zjistím, že se musím pro nic za nic plahočit zpět k jeskyni moc mě to nepotěší. Ale tak co už.

Cesta je to opravdu stejně tak hrozná jako sem. Pokračujeme ale přesto dostatečně rychle. Ani si nikde neodpočineme. Což mi zas tolik nevadí, ale takhle dlouho v kuse jsem na koni nejel již docela dlouho, takže to trochu nepříjemné je.

Konečně dorazíme k jeskyni. Ovšem u ní už stojí jakási další obluda. “Pro všechny padlé Anděli co přijde příště? Tady je to jak obludárium.. Proč prostě nemohou být jen humanoidní bytosti? Proč dělat psi?“ přemýšlím ale přitom poslouchám co nám ona šeredka chce říct. “Neporazíme? Hmm.. Cokoliv krvácí se dá zabít.. Umíš krvácet?“ na venek opět není nic znát. Jen nakloním hlavu mírně na stranu.

Jenže pak se začnou dít věci, které i mě nasadí na tváři udivený výraz. Žira se složí jen z pár jakýchsi obrysů. “Hmm.. neříkala že přišla jako otrok o dítě? Tohle muselo být jak se ho zbavili.. Nehezké..“ pomyslím si, a vytáhnu svou nekouzelnou katanu. Ovšem není to všechno. Kája vypila jakýsi lektvar. A najednou je z ní… “Drak? Tohle že dokáže nějaký lektvar?“ povím překvapeně. Pak ale zavrtím hlavou a vrátím se zpět do reality. Shluknu se k ostatním když Karolína chce na nás něco seslat a čekám co se bude dít dál. V ruce se mi objeví vrhací dýka, která je vyobrazena jako peruť z křídla. Stojím a vyčkávám, připraven zakročit kdyby dračí síla nestačila.
 
  Lótiel   Postava není přítomna 17.3.2016, 18:22:15
Bestie udělá cosi, co Žiru zlomí. Nevěřícně zírám na tu hromádku nervů schoulených na zemi. I když mě pře několika hodinama pořádně hnula žlučí, teď je mi jí líto.

Podívám se na čokla. Teď jsi mě ale nasral.

Merysol jde proti démonovi. Poutá na sebe pozornost. “K čertu! Stopaři! Tohle bude drahý!

Kája mě sice pohled žádala, abych šla k velitelce, ale u ní je už Anglino. Nevidím důvod, proč se tam cpát. Mám sama se sebou dost práce. Obrysy dávné vzpomínky vypluly částečně napovrch. Jakoby byla za záclonou. Ztěžka polknu a zatnu zuby. Žira to schytala naplno. Já jen okrajově.

Anglino se Stopařem asi vůbec. A nebo jsou mnohem tvrdší a neskolilo je to.

Karolína cosi vypije. Spíš to jen tuším, protože jsem ten povědomí pohyb zahlédla jen koutkem oka. Netuším, co se stane po jeho vypití, ale to co se stane, mě ohromí. Vyděšeně zírám na dalšího draka.

Pokoušejí se o mě mdloby a chvíli mi trvá, než pochopím, že se v to proměnila Karolína.

Přejdu do vytyčeného kruhu a obejmu Žiru. Anglino tam postává s mečem, Stopař s lukem. Mohla bych na čokla třeba vypláznout jazyk, protože Sedmu na něj tasit prostě nebudu. Ale mám pocit, že u Žiry budu důležitější.

“Zkouší to, víš. Protože se bojí.“ Řeknu tiše a pohladím jí po vlasech. Je to zvláštní pocit, jak mi mezi prsty prokluzují tenké pevné copánky. Zatnu zuby a snažím se potlačit slzy. Snažím se vzpomínku zatlačit zpět na nejhlubší místo své duše. Nechci znovu prožívat odchod z domova. Ani slyšet o otcově smrti.
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 17.3.2016, 10:57:06
Vypadá to, že ten pes je chytřejší než se zdá. Dokonce nám předvedl svou sílu, po které se Žira zhroutila na kolena.

Merysol si to s ním snad chtěla v boji rozdat, ovšem Karolína mi vytrhla dech. Vypila lahvičku od Attyloea a proměnila se v červenou dračici. Pokud by Anglino potřeboval s Žirou pomoci vezmu přehodím si její druhou ruku přes rameno a seberu ze země její meč. Ještě se jí bude hodit. Potom společně s nimi odstoupím do bezpečné vzdálenosti a sleduji jak si proměněná Karolína počíná.

Dokonce na nás seslala i nějaké ochranné kouzlo, aby na nás ta bestie nemohla. Snad to zvládne. Pokud by bylo potřeba připravil jsem si do ruky luk, abych jí byl trochu nápomocen a nějakým šípem démona rozptýlil.

Než došlo k jejímu boji hlavou se mi hodili myšlenky na to, že bych tomu psovi hodil svou falešnou napodobeninu Sekáčovi relikvie, které nám Maya vyrobila.
 
  Anglino   Postava není přítomna 17.3.2016, 2:15:55
Vykulil jsem oči na to co se přede mnou odehrávalo. Žiru to zjevení totálně oddělalo.
Rychle jsem seskočil z koně a pomáhám jí na nohy. Vemu za uzdu svého a jejího koně a kousek ustoupím.
Dílem proto abych zjistil co je se Žirou a dílem když jsem se podíval na Karolinku. Ta vypila nějaký lektvar a najednou tu místo Karolinky vyrostl ohnivý drak a pěkně zatápí té obludě s psí hlavou.

"Držím Žiru a snažím se aby i ostatní ustoupili a udělali Karolince dostatek místa. Jistě se jí líp bude bojovat když bude mít jistotu, že nás omylem nezraní."

"Ustupte ať se do toho může Karolinka pořádně opřít. Hele vidíte seslala na nás i ochranné kouzlo. Budeme dávat pozor ať jí nikdo nenapadne zezadu."

S taseným mečem sleduji jak se boj vyvíjí.
 
  Karolina   Postava není přítomna 17.3.2016, 1:19:59
To co jsem si já pouze promýšlela, to i když trochu jinak zkusila Merysol. Avšak byla to marná snaha, takže nemělo smysl udělat něco podobného. Jen se tím ten čokl rozzuřil a pak nám ukázal, zač je toho loket. Objevily se dva chlapi, samozřejmě jen iluze a... a pak nám předvedli hrůzný obraz. Až jsem musela odvrátit zrak, i když jsem věděla, že to je iluze, došlo mi, že se to stalo. Vzápětí se Žira ze strašným výkřikem zhroutila na zem.

" Co udělám, kruci, velitelka nám nepomůže, druhý kouzelník ani léčitel nikde. No, musíme to dát, nemůžeme je v tom nechat."

Otočím se k Lótiel a s prosbou v očích ji jen ukážu na Žiru. Do toho začne Merysol doslova lákat toho čokla na sebe. Teď už je situace zoufalá a to vždycky vyžaduje zoufalé činy.

"Avelan, Leo, Saldebar, Maya, Aribeth, Attylloe... kdo by mohl pomoci? Kdo? Rychle mysli Kájo, mysli! Počkat, Attylloe? No jo někde to mám, kam jsem to... do které kapsy? Tady tady je, tak uvidíme. Doufám, že jsi nám Attyllo dal lektvar obrovské síly. Jinak jsme doslova v prdeli."

Opatrně ještě v kapse otevřu lahvičku a po očku hlídám toho čokla. Rychle lahvičku vyndám a celý její obsah do sebe kopnu, jako jsem viděla Anglina nebo Žiru v hospodě, když pili alkohol. Jenomže pak se začalo něco dít. Nejdřív se mi zdálo, jako kdybych se zvětšovala, podívám se na ruce a zjišťuju, že to jsou pracky s drápama. Podívám se na sebe a vidím, že mám nohy taky takové a už začínám tušit. Během chvilky se moje tělo proměnilo do výšky a do zvířecí podoby. Cítím nejen zvětšení těla, ale i síly a taky se ve mě rozlévá silný proud magenergie.

Chci zakřičet hrůzou, podívám se na toho čokla, co to se mnou udělal, ale místo hlasu ze mě vyletěl plamen. A pak mi to dojde.

" Už je to tak holka, seš drak. Velikánskej, červenej drak! Attylloe... nevaroval nás, asi proto, abychom toho nezneužili. Dobře, ale teď si podám toho hajzlíka!"

" Uhněte!"

Sama se leknu, když zaburácí můj hlas, takovým hrdelním tonem. Znova vypustím plamen z dračí tlamy i nozder a do toho začnu vrhat nejdříve ohnivé a bílé koule, na střídačku jednu za druhou. Musím využít toho, že ho to nejspíš taky překvapilo. Napřáhnu pařát přímo na čokla a chvilku tak vydržím. Je to jen okamžik, ale najednou se objeví asi sáh dlouhá a coul široká "plamenná tyč", která se by měla čokla pronásledovat naprosto všude.

Doufám, že ostatní rychle seberou Žiru, zvířata a stáhnou se kus za mě. Nerada bych na někoho šlápla nebo někoho srazila svým ocasem, který má na konci tři bodce. Pro jistotu jsem na všech čtyřech, pamatuju se, jak dopadl můj "kolega". Mě by to to určitě taky bolelo, kdyby mi někdo chtěl rozpárat břicho.

Nesmím ho nechat, aby někoho zranil. Už nikoho nezraní, ne.

" Tohle máš za Žiru!"

Zaburácím a přední tlapou se po něm rozeženu a pak se rychle natočím a švihnu po něm ocasem, doufajíc, že dostane těmi bodci na konci. Pak se najednou otočím na naši skupinu a zařvu:

" K sobě, hned!"

A začaruju na ně velké ochranné kouzlo. Pokud se to povede vytvoří se neviditelná půlkruhová bariéra. Něco jako poklop. Všichni, kdo jsou uvnitř, by měli být chránění. Můžou vyjít ven, ale pak už se dovnitř asi nedostanou. Pokud budou ven střílet nebo házet předměty, mělo by to fungovat. Kouzlit z bariery taky jde, ale nemá to moc velký účinek.

Pak už se zajímám jen o čokla, doufám, že ani démon nevydrží moji magickou palbu i oheň, který na něj čas od času pouštím.

" Tolik energie kdybych měla pořád, to by se to kouzlilo."
 
  Merysol   Postava není přítomna 16.3.2016, 22:37:00

”Dost! To stačí…”

Lež s pokladem evidentně nezbrala, takže zjevně přišel čas na plán B.

”Ty, poslyš…proč si myslíš, že jsme se spolu v devítipeklí setkali. A s kým jsem tam byla? Hm? Pravdou je, že otázkou není, co vezeme a hlídáme, ale koho…”

A jestli to sežere, jsem v prdeli. Tentokrát už bez “anděla strážného”.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 16.3.2016, 22:00:50
Když Riegal namítá, že není potřeba dávat vše, Žira se ozve. "Ale je. Je potřeba dát tolik peněz, aby se to skutečně nějak projevilo. Aby nám to uškodilo. Pro někoho to může být zlaťák, pro jiného 1700 zlaťáků. Možná by stačilo dát půlku, ale já to nebudu riskovat, to fakt ne. Radši obětuji všechny peníze, než abychom se sem museli vracet."


U jeskyně

Psí obluda vydá hrozivé zavrčení. "Nedělejte ze mě hlupáka. Prokletý poklad stříbrného draka rozhodně neodnášíte z Questaquy. Nejsem sice tak moudrý, jako můj pán Simplicus, ale to neznamená, že mě dokážete napálit. A zrovna ty zrzečko by sis měla pamatovat, co zvládnu. Tobě musí být jasné, že v souboji se mnou vyhrát nemůžete."

Pak mávne mečem a začne se dít něco divného. Před vámi se objeví nějaké postavy. Jsou ale mírně průsvitné, něco jako duchové. Jsou to dva muži, jeden mladý, druhý starší. Ten mladý drží v rukou dítě, novorozeně. Vidíte, jak ho přivazuje k velkému kameni a poté háže do vody. Jen to žbluňkne a je po scéně. Ale další scéna se odehrává u vás.

"Nééééééé!!" Zařvala Žira. Celá se začala klepat, z očí jí tečou slzy. Meč upustila na zem a padla na kolena. Pokud nastane boj, nevypadá to, že by byla nějak prospěšná.

"Vidíte. Jen jednou jedinou myšlenkou nebo vzpomínkou vás odzbrojím. Tohle zvládnu s každým z vás. Takže jak vidíte, máte volbu mezi životem a smrtí, žádnou jinou. Je zbytečné již chránit tajemství." Mluví dál psí obluda naprosto nevzrušeně.

Všichni pociťujete strach a v hlavě se vám pomalu vybavují ty nejstrašnější zážitky vašeho života. Zatím to není příliš intenzívní, ale je vám jasné, že jakmile by se před vámi objevilo zjevení, jako u Žiry, dokázalo by vás to pohltit.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.