abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Stíny Haradu ::
družina
stránkovat po:  
 

Pán Jeskyně
24.8.2017
19:04:08
Grimmnir, Arya

"Zdravím, já jsem kapitán Aren, mám to tu na povel." pozdraví s úsměvem voják trpaslíka a na znamení dobré vůle mu podá ruku.

"Poníka tu nechte, vojáci se o něho postarají a věci si zatím hoďte do nějaké kajuty v podpalubí. Jinak tady mladá dáma se jmenuje Arya, je to další členka vaší výpravy. Zatím jste tu tedy dva, ale snad brzy dorazí i další."

Pán Jeskyně
21.8.2017
11:52:10
Jakmile si všichni vyberete vše potřebné, vrátíte se zpět k vojákovi, který čeká venku. Než se však voják ani stihne zeptat, zdali jste spokojeni, dá se do řeči Bobulda. Příval dotazů strážného očividně poněkud vyvede z míry.
"Ehm, zásobovací loď?" zeptá se voják zmateně.

Pak mu ale dojde, že to bylo myšlené jako vtip a usměje se, leč úsměv ho přejde hned poté, co Bobulda začne diktovat seznam potřebných věcí, možná by to opravdu chtělo zásobovací loď.

"Samozřejmě základní věci, jako jsou stany, přikrývky, jídlo a tak podobně už na lodích jsou. Pokud vím, lodě zakotví v opuštěném malém přístavu poblíž Umbaru, kde pak vojáci budou mít i ležení, takže takovouhle výbavu s sebou mají." začne voják mluvit trochu nejistě a doufá, že některé z jeho slov nespustí lavinu dalších otázek.

"Vaším velitelem bude kapitán Aren, tedy on to organizuje, Umbar bude jen a pouze na vás, ale zprávy budete podávat jemu. A co se týče plánování, s tím vám moc neporadím, na to se ptejte kapitána, ten vás seznámí s podrobnostmi. A zlodějskou lampičku vám seženu, to nebude problém." přikývne nakonec strážný, přivolá jednoho z vojáku a potichu mu cosi řekne.

"Pokud tedy nemáte další prosby, můžeme se vypravit do přístavu." prohlásí voják nakonec, ale pak si ještě na něco vzpomene. Začne se hrabat v tlumoku, který má hozený přes rameno a vytáhne čtyři váčky.

"Málem bych zapomněl, přece nepojedete švorc, že?" usměje se vesele a každému z vás hodí jeden měšec.

Peněz je to vcelku dost, tedy hrad si za to nekoupíte, ale na normální výdaje to bude bohatě stačit. Pokud už nikdo z vás nemá žádné připomínky, voják nasedne na koně a vede vás ven z města. Za pár minut jste u hlavní brány a namíříte si to na jih. Za necelou hodinku už vidíte přístav Harlond i se spoustou zakotvených lodí, ty tři největší jsou vaše.

Est-Cuir
21.8.2017
11:40:09
"To si ten mrňous dělá legraci? To je věcí jak pro krále na diplomatické cestě. Já hlava děravá.

Ještě, že je ten půlčík tam upovídanej. Málem bych zapomněl na pár důležitých drobností. A plášť se bude taky hodit."


Prošel jsem ještě jednou mezi policemi a přibral tmavý plášť s kapucí. A taky dobrý kožený opasek s pochvou pasující na moji šavli.

Pobral jsem všechny věci a přidal se k půlčíkovi čekajícímu u strážného. Toho jsem hned oslovil. "Většinu toho, co potřebuju už mám. Některé drobnosti mám svoje vlastní, ale pořádnou tornu, nějaké trvanlivé jídlo a pár zlaťáků, bych asi měl dostat od vás." zadíval jsem se na vojáka.

Bobuldovi jsem odpověděl: "Plánujeme sami. Zjištěné informace předáme kapitánovi lodí, ten pak plánuje dál. V případě potíží můžeme kapitána požádat o vojáky, kteří nám pomůžou." řekl jsem odměřeně. Nemínil jsem opakovat nemístné družení se, jako před chvílí.

Anairë
20.8.2017
18:50:19
Usměji se na hobita. ,,Já jsem Anairë." Řeknu krátce. ,,Nikdy jsem nebyla dna dlouhá představování.." Po krátkém představení se vrátím k hledání skrz zbrojnici. Když sjem si jistá, že už jsem našla všechny zbraně začnu si ještě prohlížet zbroje. Jen tak pro jistotu ale všechno nechávám tam. Měla jsem svojí vlastní výbavu se kterou jsem byla spokojená.

Když mám pocit, že jsem dokončila vše potřebné vydám se na chvíli pomoct hobitovi vybírat zbroj. Nakonec se ukáže, že tahle zbrojnice je na hobita krátká, nebo spíše dlouhá. Takže se nakonec musí vybírat kus po kusu a ve výsledku nenajdeme vše. ,,Hádám, že nic lepšího už nenajdeme. Máš cestovní plášť? Jinak mě už nic nenapadá."

Nakonec vyjdu ven a pokynu strážníkovi. Sama jsem už nic jiného nepotřebovala a tak jsem si rychle doběhla zpátky pro koně. Na jeho zádech jsem pak klusem dorazila zpět k ostatním. V mé absenci jsem tedy zmeškala hobitovi dotazy.

Bobulda Medjed
20.8.2017
17:41:35
Při představení se dalším členem výpravy se na něj usměji. Odpovědí je mi zamračení, ale moc si z toho nedělám. Nemůžu si každýho získat hned.
Otočím se na elfku a se zájmem se zeptám: "A ty jsi?"

Posbírám svou novou výzbroj: meč, spíše účelový, než okrasný, krátký luk, na koncích u upevnění nažloutlé tětivy vyřezávaný, s toulcem šípů a cestou ke koutku s brněním se mi k věcem náhodou dostane i krásný damaškový nůž s rohovinovou rukojetí částečně krytou rudě barvenou kůží. Spíš pro radost.
Vyzkouším si několikero zbrojí, ale žádná mi úplně nesedne, buď jsou moc dlouhé, nebo ...dlouhé. Tak hledám aspoň části. Přijmu a ocením u toho pár rad od přítomných. Seženu k sobě ladící nárameníky složené s krytím i pro lopatky a prsa, nátepníky a náholenice z pevné tmavě hnědé kůže se zlacenými vytlačovanými přírodními motivy na lemech. Vezmu si k nim rukavice z jemné kůže. Moje prsty budou potřebovat ochranu i pohyb.
"Ještě něco nutně potřebuju?" Vyzvídám od ostatních. Pohledem sklouznu k helmám. V tom si snad ani nechci pařit hlavu... pomyslím si zhýčkaně.

Když už mám dojem, že mi odsud nic nechybí, jdu ke dveřím prohodit pár slov se strážným.
"Buď zdráv," řeknu přátelsky a bavím se s ním jako rovný s rovným. I když u toho samozřejmě vzhlížím nahoru. "Můžeme začít s dalšími požadavky? Na cestu budou rozhodně potřeba spousty jídla, pití, nejlíp i kuřiva." Mrknu na něj, přičemž doufám, že to není suchar. "Samozřejmě podle délky výpravy, takže občas by se možná šikla zásobovací loď. Nejspíš nějaké stany, nádobí, přikrývky a další potřebnosti na rozložení tábora, kdyby byl nějaký postup, ale i něco jen pro nás, kdybychom se nechtěli pokaždý vracet až na loď. A mám s sebou osla, tak asi i nějakej větší člun na jeho dopravu z lodi na břeh a tak." Na následnou otázku se otočím spíš ke členům výpravy. "Jsme přiděleni někomu nadřízenýmu, nebo si všechno budem plánovat sami? A víme, proti čemu jdeme a kudy nejlíp do města? Nebo kam jinam? Přišel jsem pozdě, tohle mi uniklo." Obrátím se zpátky k vojákovi. "Možná to bude chtít i nějakýho poštovního ptáka. Holuba, sokola... A k tomu kdyžtak i další náležitosti, ať je třeba i čím a na co psát. A nemáte nějaký tlumený světlo? Jestli to má být výzvědná akce, ať o sobě nedáváme vědět na míle daleko, ale taky kdyby bylo potřeba cestovat tmou, ať vidíme. Třeba taková ta lucerna se zakrejvacíma stěnama." Nejradši bych si nadiktoval třeba i pravidelnou horkou koupel s pěnou a vonnými oleji, ale to nepočítám, že by se shledalo s pochopením. A když už s pochopením ano, tak s realizací ne.

Est-Cuir
20.8.2017
13:57:29
"Vojenská podpora, jak jsem na takovou důležitou věc mohl zapomenout. Ještě, že se ten hraničář zeptal...
Co to je? Dítě? Ne, už si vzpomínám někde na západě prý žije národ takových mrňousů. Půlčíci se jim prý říká. Možná se někdy i do jejich země podívám."
během všeho toho dění jsem si vydatně nabíral z královské tabule. Výtečné víno, skvělá pečeně a nadýchaný, běloučký chléb. Už roky jsem nejedl nic tak dobrého.

Král odpověděl na moje i hraničářovy dotazy. Nemohl jsem být spokojenější. Vypadalo to na novou zbroj, oblečení i výbavu. Možná i na nějaký ten zlaťák na nutné výdaje. Právě jsem dojedl, když nás král vybídl k odchodu a popřál nám štěstí. Uklonil jsem se králi a následoval vojáka. Když jsme později míjeli onoho přehorlivého strážce brány, ostentativně jsem mu zasalutoval a spiklenecky jsem na něj mrkl.

Zbrojnice, byl jsem u vytržení. "Doufám, že si mého nadšení nikdo nevšiml, nejsem přece malé dítě, abych se tolik radoval. Další výbavu máme prý nadiktovat později. Jó, jó později, teď zbraně." vydal jsem se na prohlídku věcí na stojanech, policích i stolech."Nějakou dýku. Štít. A reflexní luk s toulcem a šípy." zatím co jsem poslouchal elfku jak radí půlčíkovi, přebíral jsem se mezi zbraněmi.

Nejdéle mi trvalo najít dýku, kterou by bylo možné nosit skrytě. Všechny byly takové příliš robustní, dlouhé spíše jako doplněk hlavní zbraně. Ale nakonec jsem našel, co jsem hledal, kratší, ostrou dýku s malou záštitou a žíháním, které prozrazovalo kvalitně zpracovanou ocel. Dokonce měla i řemení umožňující nosit ji vzadu u pasu a vytahovat ji spodním úchopem.

Najít lehounký, dřevěný štít zpevněný kovovými proužky nebyl problém, takových tu byla spousta. Pečlivě jsem je zkontroloval, aby neměly žádnou viditelnou vadu. Nakonec jsem našel jeden nabarvený načerno s páskem umožňujícím nošení na zádech, ale zároveň ho mít rychle po ruce.

A nakonec jsem si vybral jezdecký luk, s krásnými, lepenými vrstvami dřeva a kosti. Po napnutí tětivy, jsem luk natáhl a pustil tětivu. Vypadal, přesně na moji sílu. Doplnil jsem ho dvěma toulci šípů s ocelovými hroty a letkami z orlího peří.

A jakoby společné probírání se zbraněmi a přítomnost bezelstného půlčíka uvolnilo zábrany, začali se mí noví druzi představovat. "Už jsem je slyšel před králem, ale zopakovat si jména není nikdy na škodu. Hraničář je Ardon, půlčík si říká Bobulda - výmluvné jméno k takovému kulatému chlapíčkovi. Exotická elfka je Anairë." a tak nějak bezděčně z mě vypadlo:

" Bobuldo já jsem Est-Cuir. Aby jsi tu nebyl s cizinci." zamračil jsem se, překvapený tím nečekaným družením a raději se začal věnovat hledání zbroje.

Ač to voják nezmínil, byl tu i široký výběr zbrojí. Začal jsem pevnými, koženými botami, přidal volnější, hnědé kalhoty z jemně vydělané kůže a pak to nejdůležitější - zbroj. Po delším hledání jsem získal i tu. Šupinová zbroj, se šupinami z tmavého kovu, lehká, ale dobře sedící. S balíkem věcí v rukou jsem se začal ohlížet vojákovi, který nás sem přivedl.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.