abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Nyskel   Postava není přítomna 28.10.2015, 20:15:21
Nic... ticho... jen jeho záda.

Cítím z něj napětí a když se lépe soustředím, tak i vztek. Zatrne mi. V první moment mám chuť se ohradit. Je to nefér. Vždyť já nic tak strašného neudělala. Měl říct, že mu to vadí. Že je to nevhodné...

Ale nevybuchnu. Vůbec ne. Jen to prohlubuje mou rozmrzelost a... lítost.

Lítost, že to celé byl jen krátký, nádherný sen, který se nikdy nenaplní. Že jsem to prostě podělala! A že se teď na mě kvůli tomu zlobí. A to mě trápí teď nejvíc.

Cítím, že už se uklidnil, ale přesto je ve vzduchu cítit zvláštní zatvrzelost. Ne, v tomhle prostě neusnu. "Promiň, Terry." špitnu tichounce.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.10.2015, 20:11:09
Neodpoví mi, ale podle rytmu dechu vím, že ještě nespí. Možná se zlobí, že se tak mizerně ovládám.
Nedivím se.
Bráno střízlivě, je to neodpustitelné.

Pevně sevřu oči a pomalu sám sebe kolébám do spánku. Koneckonců, mám s tím zkušenosti.
Usilovně si představuji louku obehnanou lesem, potok šumící přes kameny....
Soustředím se jen na jeho zvuk. Tak jsem usínal, když mě trápily vzpomínky.
Neodbytné a vlezlé.

Pomalu se mi to i daří.
Díky milosrdné Ennit!
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.10.2015, 19:56:35
Když vejde, snažím se potkat s jeho pohledem, ale uhýbá. Což je pro mě ještě horší. A vlastně si ani nejsem vědoma, co tak strašného jsem udělala. Vždyť nemohl nic vidět. Aspoň myslím... A nahou už mě viděl. V té koupeli. Úplně nahou. Tak proč teď...

Je to tolik matoucí. Zvláštní. Nepochopitelné.

Vklouzne na druhou stranu široké postele. A pro tenhle moment jsem ráda, že je tak široká. Cítím se totiž navýsost trapně a provinile. A kdybych mu ještě měla přitěžovat tím, že by ležel těsně vedle mě a........... "Sakra!" okřiknu Vlčici, která se hned chytla stébla a vyslala mi do krve nový impuls.

Nervózně se zavrtám hlouběji do deky a zírám do baldachýnu nad námi. "Tohle je šílené! Jak to můžeme přežít?! A to se budeme takhle trápit pořád?" Cítím, jak se mi stahuje hrdlo.

Měli bychom si promluvit. V klidu a pokud možno bez Vlků. Jestli mě miluje jako sestru, já to přežiju. Nebudu se mu vnucovat. A on přece Vlka dokáže ukrotit. Říkal to. Jen se musíme dohodnout, co mu nemám dělat.

Ale proč jsem mu to udělala teď? Nenapadlo mě, co mu to způsobí? Nebo v tom byl skrytý vzdor? Pomsta?! Ach, milosrdná Lorono, jak z tohohle ven???

Mám pocit, jako kdybychom se pohádali. A pálí mě to. Dál zírám do stropu a váhám. "Mohla bych mu zazpívat..." napadně mě, ale nejsem si jistá, jak by si to vyložil. Navíc bych teď z hrdla nevydala ani hlásek. Jen přiškrcené chrčení.

Poočku pozoruju jeho nahrbná záda a mám strašnou chuť ho pohladit po rameni. Aby věděl, že jsem tu pro něj. Že jsem to neudělala schválně. Že budu čímkoli, čím on bude chtít...
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.10.2015, 19:44:54
Její hlas ke mně dolehne zrovna, když je mi nejhůř. Jsem na sebe naštvaný.
Zuřím.
Přece nemůžu takhle reagovat!
Vystupujeme jako snoubenci, přece dokážu tuhle hru hrát aspoň tak dobře jako ona...
Tak přirozeně.
S takovou lehkostí.

Jenže já to někde v nitru beru vážně.
Jako malý kluk, v kterém se všechno třese, kdykoliv pomyslí na dívku, která se mu líbí.

Její hlas v mé hlavě mi připomene, že se zase jednou chovám jako idiot.
Ještě ke všemu jako nabuzený idiot.
To se snáší těžko.

Otevřu rázně dveře a zhluboka se nadechnu.
Nebudu se chovat jako nějaké pískle zmítané pudy.
Prostě nebudu!
Zuřím někde uvnitř, zatímco dojdu k posteli.

"Všechno je v pořádku, Nys. Nedělej si starosti." Zamumlám a rychle vklouznu vedle ní.
"Dobrou noc..." Zašeptám provinile a stočím se do klubíčka
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.10.2015, 19:20:42
Když se soukám pod deku, naprosto ponořená do svých chmurných myšlenek, ozve se Terry.

Nesoustředěně zamrkám a otočím se k němu. A v ten moment do mě narazí prudká vlna. Pár okamžiků mi trvá, než pochopím, co to je. Mé tělo to pochopilo daleko rychlejí a zatímco v hlavě se mi to rovná, Vlčice toužebně zavyje a po těle mi přejede zvláštní mravenčení.

Konečně se už dostává ke slovu i hlava, ale to už je Terry pryč. Zmateně se vysoukám do sedu a zírám na zavřené dveře. Rozpačitá, ztracená. "Co to... sakra... jak to... cože?!"

První, co ucítím, když ozvěna touhy aspoň trochu opadne, je stud. Stydím se, že jsem tohle Terrymu udělala. Ale já myslela... on přece........ Sakra!

Nejistě se zavrtím. Měla bych jít pro něj? Nebo si mám ustlat v předpokoji u Mela? Kde je sakra Mel?!

Rozčileně si přejedu dlaní po čele. Strašně nejistá. Ale nedokážu ho tam jen tak nechat. "Terry...?" špitnu mu v myšlenkách. Potřebuju slyšet, že je v pořádku. Tak nějak... Vím, že neutekl. Cítím ho za dveřmi. A je to hrozné!
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.10.2015, 19:00:17
"Já taky." Přikývnu a na důkaz svých slov hlasitě zívnu. Pomalu dopíjím čaj a ještě přemýšlím nad Deine i nad Kiangou, nad Byrrem a děvčátkem, které se naučil milovat. Můj pohled se vytratí kamsi do ztracena a moje pozornost také.
Pak mě ale vyruší šustění a já si s leknutím uvědomím, že se Nyskel převléká.
Naprosto veřejně.
Uprostřed pokoje.
Nyskel, která mě div nepokousala, když jsem si kdysi sundal u ohniště ve srubu košili.

Vytřeštím oči a polknu.
Její nahota mě zasáhne jako beranidlo.
Pohodí vlasy a vlčí smysly okamžitě zachytí pronikavou vůnil
Zakňučím.
Oči mi zežloutnou a Vlk mě tlačí kamsi do pozadí. Někde do zhoubných hlubin, kde je horko a kde touha láme kosti.

Rychle švihnu tělem do kouta až těsně k oknu a opřu se tváří o studenou kamennou zeď, ruce zaťaté do kožešiny, kterými je pokryté sedátko.
"Nyskel...." Zachraptím, zatímco ona s rafinovanou lhostejností vklouzne do postele, naprosto lhostejná k mému utrpení.

Nedostává se mi vzduchu. Nejdřív zacloumám okno ve snaze otevřít jej, ale pak si uvědomím, že by se mohla v studeném nočním vzduchu nachladit a místo toho, abych strčil hlavu ven, vystřelím na chodbu.
Zavřu dveře a opřu se o ně, jako by hrozilo, že z nich vyšlehnou plameny, které mě právě pálí na popel.
Rychle oddychuji jako běžící pes a zoufale se snažím uklidnit s jedinou myšlenkou.
Nikdo mě tady nesmí vidět!
Tohle bych vysvětloval jen velmi těžko!
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.10.2015, 18:36:56
Pozorně poslouchám, co říká, ale ne, nepovedlo se. Silenka ho ani ve snu nenapadla. Poznala bych to. Zaručeně by ho to rozrušilo!

Odevzdaně přikývnu. Vím, že by nám informace od Deine pomohly. Jen... tlačit na ni bude ještě horší než tlačit na Byrra.

"A jak bys teprve vypadal ty, kdyby se ukázalo, že to opravdu byla Silenka." zanaříkám v duchu.

"Unavená? Strašně." přiznám nevesele. Jen nevím, z čeho víc. Jestli z doměnky o Silence nebo... "Sestra. Milovaná sestra..." ušklíbnu se hořce sama pro sebe.

Pomalu se zvednu a zamířím k truhle. Sundám si kabátec a na chvilku zaváhám. Mám na sobě své zelené šaty a v těch spát nepůjdu. Košilka nebo pyžamo?! Ještě před bych vsadila na košiku. Ale to jsem si ještě myslela, že by se to Terrymu mohlo líbit.

Vzdychnu a vyštrachám pyžamo. Natáhnu si kalhoty pod šatami a pak se zarazím. "Je to vlastně jedno. Svou sestru asi taky při převlékání vídával. Co už..." Cítím se zoufale. Odevzdaně.

Zády k Terrymu prostě přetáhnu šaty přes hlavu, svíčka ozáří má holá záda, na která dopadne rezavý vodopád, jak vlasy vyklouznou z látky nad mou hlavou. Přes hlavu si přehodím pyžamo a šaty uložím do truhly.

Odploužím se do postele a vsoukám se pod deku. Je mi zvláštně smutno...
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.10.2015, 18:23:34
"To je možné....." Kývnu a snažím si představit Deine a její výbuch nenormálnosti, které jsem viděl v minulosti. Mračím se a koušu si spodní ret.
Nezdá se mi to.
"Já ti nevím. Deine nikdy nic nepředvídala....spíš mluvila divně, někdy až cákle a docela často se projevovala hystericky. Možná až agresivně.
Aspoň mám ten pocit....
Kianga hysterická není. Ona....je prostě, jako by spala a mluvila ze sna nebo se dívala na něco, co my ostatní nemůžeme vidět...."
Dumám nahlas.

"Půlkrysa je na to blbý dost." Kývnu na tu její úvahu a pokrčím rameny.
"Každopádně mám pocit, že něco věděla nebo aspoň tušila. Možná si to nespojila přímo s jeskyní, ale to co Kianga říkala....ji přivedlo na nějakou myšlenku, která ji vyděsila.
Musíš se s ní spřátelit, Dein! A možná i s Corou. Ona ji z nějakého záhadného důvodu důvěřuje. Mohla by nám pomoci."


Sedne si proti mě a já se na chvíli přestanu soustředit na Deine a Byrrovo děvčátko a jen se utápím pohledem na její krásu. Ona má ale myšlenky stále tam, kde je má mít. Narozdíl ode mě.
Provinile sebou škubnu a povzdechnu si.
"Nevím. Nejsem si vůbec jist. Uvidím, až se tam dostaneme. Třeba na to přijdu.
Každopádně bych kvůli Byrrovi chtěl, aby byla naživu. Vypadal zlomeně. Asi si ji opravdu velmi oblíbil."


Na okamžik se zadívám z okna do temnoty za ním a pak znovu sklouznu očima na Nyskel.
"Nejsi unavená? Měli bychom přestat dumat nad záhadami a jít spát. Ráno budeme muset brzy vstát a zřejmě nás čeká další náročný den.
Hlavně psychicky...."

 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.10.2015, 18:11:09
Pokrčím nejistě rameny. "Možná vidí to, co Kianga...?" navrhnu nesměle. "Možná je cáklá podobně jako ona. Takže o té dívce věděla jen ze svých vidin. Dolů by ji Soter přece samotnou nepustil. A kdyby hrozilo, že tam Deine tu dívku najde..."

Pak se zarazím. "Co když byla na procházce s Ken... Půlkrysou," opravím se rychle a provinile hodím očko na Terryho. Raději rychle pokračuju, abych to zamluvila. "Co když tam byl s ní on a nenapadlo ho, že tam na tu dívku můžou narazit. Možná nevěděl, že jim tam odvedli. A Deine ji viděla. Ale...... pak by tam asi už nechodila tak ráda. A hlavně by to neodpustila svému povedenému bratříčkovi." zavrtím bezradně hlavou.

Je tu ještě jedna nejasnost, kterou prostě potřebuju vyřešit. "Víš, tak mě tak napadlo........." začnu opatrně a přejdu k Terrymu. Posadím se naproti a úzkostlivě ho pozoruju. "Co když ten pach znáš ze své minulosti. Co když... je to někdo, koho jsi dobře znal a on...t edy ona tebe?" "U milosrdné Lorony, musím to říct nahlas já?!"
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.10.2015, 17:59:25
Chvíli se dívám za mizejícím Byrrem a pak si naleji další hrnek čaje a usadím zpátky na své oblíbené místo na kamenném sedátku u okna.
"Ne." Zamračím se.
"Teď ještě míň než předtím. Ale nenechám to tak být. Půjdu do té jeskyně a pak mě třeba něco napadne, když ho budu cítít z větší blízkosti a delší dobu. Nemohl jsem se příliš soustředit, abych nevzbudil Soterovu pozornost." Dodám omluvně a možná trochu provnile. Navíc jsem si měl uvědomit, že tam cítím i Byrra a že s námi nepřišel. Jenže mi to nepřišlo jako nic divného, takže jsem tomu nevěnoval pozornost.
Dokud nezačal výt....

"Víš co mi ale vrtá hlavou? Proč byla tak nervozní Deine? Víš, jak Kianga začala nahoře blábolit....Myslíš, že o té dívce věděla?" Zeptám se Nys zaujatě.

 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.10.2015, 17:48:59
Za Byrrem zapadnou dveře. Z Terryho je cítit zvláštní klid, ale já ho s ním nesdílím. Neustále se mi vrací obraz dívenky se zašitými ústy, který jsem si vytvořila tehdy, při jeho vyprávění. "Je to ona? Mohla to být ona?!"

Ztrápeně si přejedu dlaní po tváři. Ne, s tímhle jít spát prostě nemůžu!

"Terry..." začnu opatrně. "Vážně si nedokážeš vzpomenout, odkud pach té dívenky znáš?" Záměrně použiju Byrrovo označení, protože mě pomohlo otevřít oči. Jestli se tedy šeredně nepletu.

Číhavě pozoruju jeho tvář. Čekám na jakýkoli náznak, že došel k tomu samému co já.
 
  Vlk   Postava není přítomna 28.10.2015, 17:47:17
"Není zač." Odpoví Byrr Gunterovi a na Nyskel se vesele zašklebí.
"Bude mi ctí."

Lehce a na svoji velikost nesmírně půvabně se ukloní a zamíří ke dveřím.
"Nepochybně. Budu se vás držet." Odpoví ještě a tiše vyjde na chodbu.
"Dobrou noc." Vydechne ještě a zmizí ve hradních stínech.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.10.2015, 17:45:04
Podívám se směrem, který naznačují Nyskeliny oči.
"Tipl bych, že ho hnali domů. Nejspíš se mu sem příliš nechtělo."Odpovím ji, ale Byrrovi na tohle téma neřeknu ani slovo.
"Jen po sobě ale chňapali. Kdyby se jim Byrr postavil naplno, vypadal by jinak a oni taky. Půlkrysu by nejspíš na místě zabil a Tyf....těžko říci, jak by jejich střet dopadl. Byrr je daleko silnější, ale Tyf je záludný a rve se s podivnou urputností, která hraničí až s šílenstvím."

Ovšem jeho slib, že dá na Nyskel pozor, mě potěší.
"Děkuju." Ukloním se jemně a tím dám najevo, jak moc mi na Nyskel záleží. Takže se rozhodně nehodlám spoléhat jen na svoji vlastní ochranu, ale rád přijmu i tu jeho. Cokoliv. Jen aby byla v bezpečí.

"Zítra se tedy uvidíme." Rozloučím se s odcházejícím Vlkem a v mé tváři zůstává už jen přátelství. Ať už jsem měl ohledně jeho osoby jakékoliv pochybnosti, rozptýlil je.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.10.2015, 17:31:56
Sklouznu očima na Byrrovy poškrábané paže. "To mu udělali ostatní Vlci?! Proč?!" optám se ale jen Terryho. Vůči Byrrovi si to netroufnu. Už jsme ho dneska otázkami trápili až až...

Usměju se a uvnitř cítím, že jsem si tohohle obra oblíbila. I když o sobě tvrdí ošklivé věci, něco v něm zůstalo nezlomené. Věřím mu. Tedy ne jak Terrymu, ale vyčlenila jsem ho ze skupiny našich nepřátel.

"Nápodobně." odvětím s trochou rozpustilosti v očích. Zapomíná, že já nejsem Deine. Jsem Vlčice! I když... jestli ho Tyf s Kenzym takhle zřídili, nebude jeho ochrana od věci...
 
  Vlk   Postava není přítomna 28.10.2015, 17:25:33
Byrr vstane a zakrouží rameny. Každé takové gesto u něj působí díky obrovitosti přímo výhrůžně.
"Myslím, že jo. Sot většinou chce, abych Deine doprovázel a když jsem se vrátil....." Oči mu sletí na poškrábané ruce a je jasné, že jeho návrat nebyl zdaleka dobrovolný.
Poštval na něj Soter oba Vlky? Nejspíš ano....

"Každopádně...děkuju." Opětuje Guntherův pevný stisk a pak se otočí k Nyskel.
"Tobě taky děkuju, panenko. Jsem rád, že si tě Terry našel. Jak jsem říkal, líbíš se mi. Budu na tebe dávat pozor." Slíbí srdečně.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.10.2015, 17:21:55
"Ne, nezjistíme." Souhlasím truchlivě a narovnám si bolavá záda.
V napětí jsem se nakláněl k Byrrovi čím dál tím víc a teď jsem to pěkně pocítil.
"Každopádně souhlasím s tím, že bychom se tam měli podívat. Oba."

Překvapeně se podívám na Nys, která má očividně stejný názor a z té její věty mě zamrazí.
Chceme být sami?
Opravdu to chceme?
Já jistě, ale moc dobře vím, jak strašně zhoubné to pro mě je....
A pro ni....pro ni je to každopádně nebezpečné. Ani neví, jak moc.


"Ano, každopádně ti můžu slíbit, brácho, že zkusíme zjistit, co se s ní stalo." Kývnu vážně a krátce, ale pevně stisknu Byrrovi ruku.
"Půjdeš na ten zítřejší výlet s námi?" Zeptám se ještě.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.10.2015, 16:14:34
Podívám se soucitně na Byrra.

"Teď to asi nezjistíme. Ale zítra, až půjdeme s Deine k té věži, bychom se po ní mohli na chvilku podívat. Vymyslím si nějakou záminku. Třeba...... že chceme být s Terrym na chvilku sami." plachým pohledem pohladím svého "bratříčka".

"Zkusíme ji najít, Byrre." ujistím ho s nečekaným odhodláním v hlase. "Protože jestli je to Silenka... jestli to byla Silenka..." polknu. "Dlužím to Terrymu. Slíbila jsem, že mu pomůžu."
 
  Vlk   Postava není přítomna 28.10.2015, 15:57:08
Byrr nešťastně pokrčí rameny a zadívá se na Guntera, jako by mu snad mohl dokázat pomoci.
"Já nevím. Když zmizela tady z hradu, Soter mi řekl, že zemřela. Jenže zrovna dnes jsem narazil na její pach v jeskyni. A zjistil jsem, že tam byla. Ještě nedávno. Teď je ale pryč....Jestli je mrtvá...já nevím. Žádnou krev jsem tam necítil...i když cítil, ale starou a málo. Nevím, jestli tam umřela, nedokážu to poznat...." Vrtí nešťastně hlavou.

"A Soter o ní odmítá mluvit. Neřekne mi nic. Jen, že si přeje, abych se o to přestal zajímat...."
 
  Nyskel   Postava není přítomna 23.10.2015, 20:47:03
"Neví. Samozřejmě, že neví..." zoufám si v duchu.

Terry zatím nic netuší. "Ale... měla bych mu to říct? Měla bych aspoň naznačit? Ale nebylo by to lepší, až tu Byrr nebude? Pokud je to Silenka... byla to Silenka..." Pochybnosti mě sžírají zevnitř.

Nemyslím, že to Byrr ví. Kdyby to věděl, neptal by se tak naléhavě Terryho.

Sklopím oči. Je toho najednou nějak moc. A to, že ze mě Terry chce mít jen sestřičku, je až poslední starost. V tenhle moment...
 
  Gunter   Postava není přítomna 23.10.2015, 20:41:01
Vrtím nad tím hlavou a tak nějak se mi čím dál tím víc zvedá nad Soterem žaludek.
Dlouho se přetvařovat nedokážu. Držet dole v kobkách malou holku.
Proč?
Proč?
Čím mohla být užitečná Dein?
Co na ni chtěl Pietro vypozorovat?
Byla snad stejným způsobem nemocná? Kdesi v hlavě?
Myslel si, že to pomůže, když bude sledovat její reakce?
Nebo na ni zkoušel nějaké druhy léčby?


Je mi z toho na zvracení.

"Vždycky to byl divný pavouk." Podívám se na Nys.
"On i jeho otec se svými křivulemi a flakonky a podivnými pokusy. Pokud si vtom libuje po něm....
Kněz!
Nevěřím tomu ani za mák."


"Kam zmizela Byrre? Zabili ji?" Zeptám se jemně, protože vidím, jak je vyčerpaný. Už chci tenhle výslech skončit. Bylo toho dost.
 
  Vlk   Postava není přítomna 23.10.2015, 20:31:26
Byrr domluví a najednou je ve tváři celý šedivý a vyčerpaný. Pak přece jenom ještě zvedne hlavu a unaveně odpoví.
"Neznám její jméno, nikdy mi ho neřekla. Vůbec toho namluvila hrozně málo. Říkal jsem ji Děvčátko. A Soter ji také nikdy nejmenoval. Říkal ji prostě ta holka."
 
  Nyskel   Postava není přítomna 23.10.2015, 13:01:06
"Děvčátko..." to slovo se mi zaboří do mozku jak nůž. Něco v něm hledá, snaží se to vydolovat, spojit se s tím. Jen netuším, co to je...

Kobky. Týrání a mučení. Cora v cele... Soterova mysl je opravdu zvrácená! Ale aby tohle všechno dělal, musí k tomu mít důvod! I k výslechu Cory! O co tady, zatraceně, jde?!

"Pietro! Moct se tak dostat k němu! A zkusit na něm pár těch ohavných věcí, které Soter zkouší na svých vězních..." zavrčím Terrymu v hlavě.

Pořád se ale nemůžu zbavit pocitu, že něco přehlížím. Že v mé hlavě to někde je... něco... cosi...

"Děvčátko..." zopakuju si zamyšleně to slovo sama pro sebe a v ten moment........

Je to jako když otevřete vchod z podzemí na světlo. Planina zalitá sluncem a na ní stojí... Silenka!!!

Polknu a vytřeštím oči na Terryho. Ještě se ale zdráhám uvěřit a běžím horečnatě v myšlenkách zpátky!

"Silenka! Experimenty! Mučení! Zmizela a Terry ji nedokázal najít!

Žena v jeskyni. Myslela na Terryho, znala ho. Myslela jen na něj. A přitom on si na nikoho z Meleborku nevzpomíná. Ale její pach znal! Zdál se mu vzdáleně povědomý!!!"


Znovu těžce polknu a je vidět, jak to ve mně bouří, rozčileně těkám očima okolo. "Jestli je to ale Silenka, tak je mrtvá! Tohle přece Terrymu nemůžu udělat! Ale... vzpomněl by si na ten pach z jeskyně? Dokázal by si ho zařadit k té dívce? A pokud ano, co to s ním udělá? Mohl by provést nějakou zbrklou hloupost!" sevře se mi srdce.

Nevím, co teď. Jak zjistit, jestli to byla ona, aniž bych se Terryho zeptala přímo?!

Střelím stejným, rozčileným pohledem po Byrrovi. "On ale asi neznal jméno. Neřekli mu ho. Nebo ano?" Musím to vědět, než Terrymu řeknu cokoli dalšího.

Ne, už nedokážu skrýt, že se ve mně něco děje. A ani se o to nesnažím. Jen si chci být aspoň trochu jistější, než v Terrym probudím tu obrovskou bolest z minulosti. "Chtěl ji hledat... se mnou..." vzpomenu si bezděčně a bolí to čím dál tím víc.

"Byrre, tušíš, jak se jmenovala?" vypotím přišrkceným hlasem a naléhavě se zadívám do jeho modrých očí.
 
  Vlk   Postava není přítomna 22.10.2015, 18:46:33
"O ni." Hlesne obr, najednou rozrušený jako malé dítě.
"O Děvčátko."

Chvíli mlčí, usilovně pozoruje svoje lehce se třesoucí ruce a pak se podívá vážně na Guntera a plný bolesti na Nyskel.
"Ardet ji dotáhl jednou v noci." Vyhrkne nakonec.
Pak už se rozmluví. Tiše a chraplavě. Jako by mu to činilo velké potíže.
"Měl ji svázanou před sebou na koni a přivezl ji Soterovi. Nechápal jsem proč.
Když jsem se ptal, jediné, co mi Soter řekl, bylo to, že by mohla pomoct Deine. Měl jsem Dein rád, tak jsem doufal, že mluví pravdu.
Zavřeli ji dole v kobkách. Nikdo k ní nesměl.
Jen Soter a Pietro.
My ji na střídačku hlídali. Jako by mohla utéct....takový malý děcko.
Já...naučil jsem se ji mít rád. Moc toho nenamluvila, ale byl jsem přesvědčenej, že je to ve svý podstatě hodná vyděšená holka.
Přemlouval jsem Sota, aby ji pustil. Nevypadalo to, že by Pietro na něco přišel, Dein měla záchvaty dál a přece už ji musel mít prostudovanou skrz naskrz, ne?
Přišlo mi, že je čím dál tím slabší, přitom jídlo dostávala a já ji nosil i pamlsky.
Jenže je pak nechtěla jíst a hodně plakávala.
Nevěděl jsem, jestli ji něco bolí nebo co se děje, ale Sot tvrdil, že je v pořádku, že se jí jen stejská.
Nikdy nás k ní ale nikoho nepustil.
Jen Pietra.

A pak jednoho dne z hradu zmizela....."
 
  Gunter   Postava není přítomna 22.10.2015, 18:33:37
Byrrovo rozrušení moje přesvědčení jen potvrdí.
"Kdo žije, Byrre?" Zeptám se neúprosně.
Už mám záhadné Té plné zuby.
"O koho se tak bojíš? Kdo tam byl?" Naléhám.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 22.10.2015, 18:32:49
Vidět toho obra v takovém stavu je... hrozné! Je jak malé, nešťastné dítě, kterému někdo vzal jeho ideály. Zlomený, svým způsobem. Mám zvláštní chuť ho obejmout. Uchlácholit. Schovat...

Střelím nejistým pohledem po Terrym. Oba víme, co říkala Kianga. A musela to vědět i Deine. Říkala... nikdo živý.

Polknu a ztrápeně se podívám na Byrra.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.