abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Cora
8.11.2015
17:58:17
"Díky moc." Pípnu skromně a vezmu si od Melwina horkej hrnek s kávou.
Je to balada.
Nahřívám si ruce a užívám si tý postelový pohody a jeho péče.
Bylo by to dokonalý, kdyby tu nebyla Tina.

Jenže je.
A ona si nedá pokoj. Nikdy si ho nedá. Bude rýt, dokud se zase nepohádáme jako koně. Vím, že je za tím starostlivost, ale sere mě. Obzvášť teď před Melem a obzvlášť, když se mi nechce přiznávat, že jsem z Ardeta podělaná až za ušima.
Povzdychnu si.

Otázku s polívkou vyřeší Tina za mě a já jen zavrtím hlavou a natáhnu se pro jakýsi horký opečený houstičky.
"Tohle docela stačí. Sedni si a dej si s námi. Je toho hromada." Vyzvu ho a snažím se vypadat mile. Fakt snažím.

Vlk
8.11.2015
17:49:30

Tina se přiloudá ještě blíž a ležérně se opře Melovi o rameno, čímž mu poskytne bohatý výhled do krajin, kam by se patrně velmi rád vydal na průzkum. Protáhne se jako kočka a znovu přimhouří oči.
"No, hekala jsem docela dost s Půlkrysou. Když jsem přišla za tebou, tak jsme po sobě chvíli řvaly, ale pak jsem spala tiše jako myšička. Narozdíl od tebe.
Ty jsi měla noční můry!"
Obviní ji vážně.

Pak se podívá na Melwina a pochvalně ho pohladí po rameni.
"Je to od tebe vážně milý, jakou si děláš o naši lososovou krásku starost. Ale Kianga tu s ní zůstane. Říkala, že se toho výletu nezúčastní. Že si potřebuje odpočinout.
Takže s Minnie pojedu já. Kianga se o Coru přes oběd postará, takže ji polévku určitě donese. Můžu si vzít taky kávu?"
Zavrká vzápětí.

Melwin
7.11.2015
21:58:46
"Kafe! Haloooo... chce kafe! To z Tinina prsa fakt nevykoukáš! No tááááák! Halooooo!!!" mé vědomí se snaží, seč mu síly stačí.

Konečně se mi podaří odlepit tak trochu rozpitý pohled od Tiny a sáhnu po konvičce s horkým kafem. Div se nepopálím.

"Jasně! Kafe! To je dobrá volba..." upřeně pozoruju horkou tekutinu, která plní šálek. Je to tak bezpečnější.

"Nemám ti přece jen skočit pro ten vývar? Protože dneska ráno se vyráží na nějakej výlet s Deine či co, takže nevim, kdy ti budu moct donýst další jídlo. Radši by ses měla najíst pořádně, protože ti to zaručeně pomůže. Jo, vývar je dobrej. Je taky horkej..." mumlám dost nesmyslně. Ale pomáhá to. Trochu.

Cora
7.11.2015
21:48:59
Znovu se usměju na Melwina a s překvapením docházím k přesvědčení, že ho fakt ráda vidím. Nejen kvůli žvanci. Začínám si libovat v tom pocitu, že vo mně někdo pečuje.

"No, nevyspala." Kejvnu a šlehnu očima po Tině. Sice se šklíbí, ale má starosti. Znám ji.
"Jo, měla. Ale to s tím nářkem se ti nejspíš zdálo. Jestlis náhodou nehekala ty." Vypláznu na ni jazyk a znovu se podívám plna naděje na Mela.
"Kafe bych si fakt dala." Pípnu nadějně.

Melwin
7.11.2015
21:48:47
Úkosem sklouznu pohledem k Tině a tentokrát už oči prostě neudržím. Je to jak magnet. Hodně silnej magnet.

Polknu. Znovu. A už to tak moc nepomáhá...

"Jo... jo... je tam to... čaj." vykoktám s očima přilepenýma na Tině.

Kdesi vzadu, v hlavě, je mi to trapný, ale je to prostě silnější než já!

Vlk
7.11.2015
21:46:25

Tina za tebou zavře a přiloudá se blíž. Rameno noční košile ji teď spadlo úplně dolů a odhaluje holou paži a kus bělostného ňadra. Je si toho samozřejmě vědoma, protože se natáčí tou stranou k tobě.
Dívá se ale na Coru. Její oči jsou najednou vážné.

"Mělas zase můry. V noci jsi naříkala." Oznámí ji tiše.
"Najez se. Doufám, že dones něco horkýho. Čaj nebo silný kafe nebo tak něco."

Melwin
7.11.2015
21:16:51
"Ufff..." ocením reakci Cory v duchu. Ona ví, proč tu jsem. A nenechá mě v tom! Určitě ne!

Až teď si všimnu, jak popelavou má tvář.

Položím tác vedle její postele a starostlivě se zamračím. "Ty ses asi moc nevyspala, co?" skoro ji pokárám.

"To jsem měl dole vzít nějakej vývar nebo něco." vzdychnu nespokojeně, když se podívám na přetékající tác. "Nemám pro to ještě skočit?" navrhnu upřímně. Vypadá fakt děsně. I když...

Jak se usměje, tak jí to na chvilku sluší o něco víc.

Tiny........ té si raději v tenhle moment nevšímám. Rozhazuje mě víc, než bych si byl ochotný připustit.

Cora
7.11.2015
21:12:04
Celou noc mám příšerný sny. Topila jsem se v moři Zbloudilejch duší, utíkala před vohněm a nechala se prznit Ardetem. Znovu a znovu. Jeho ksicht mě s přestávkama děsil celou noc. Rozkrok mi hořel v plamenech a plíce se plnily vodou.
Šílený.
Tinin hlas byl jako vysvobození. Otevřela jsem oči. Rozlámaná a totálně nevyspaná.

Přesto to tady bylo daleko lepší než tam. Ve snech.
Posadila jsem se a hleděla přímo do tváře Mela.
Tak tohle bylo ještě vo moc lepší.

Nesl tác!
Fakt ho nesl! Nezapomněl.
Výraz děsu a štvanýho zvířete zmizel z mý tváře jako mávnutí proutku.
Tváře mi zrůžověly a tak nějak jsem se prostě musela usmát.

"Tys na to nezapomněl?" Vyhekla jsem a oplatila zlostný zamračení Tině, která na mě za Melovými zády plazila jazyk a dělala sprostý gesta.

Melwin
7.11.2015
20:41:57
Vykulím oči a zalapám po dechu. Snažím se to ovšem dělat tak, abych nebyl za úplného troubu. Beztak si ze mě zase dělá šoufky! A já jí na to pokaždý skočím! Zatraceně!

Dovnitř vpluju dost neochotně. Dokud to Tině nevysvětlím, je jak neřízená střela. Naprosto nevyzpytatelná... A kdyby se tady teď na mě vrhla, co bych asi tak udělal?!

Polije mě horko!

Očima hledám Coru. Potřebuju zachránit! Moc! Obzvlášť poté, co se o mě Tina tak výmluvně otřela.

Nestu tác ke Cořiné posteli a modlím se, abych to celé nevylil nebo nevysypal. Veškerou svou vůli totiž soustředím na to, abych zarazil proud myšlenek, který se rozběhl jako povodeň!

Vlk
7.11.2015
20:33:29

"Tak jo nebo ne?" Zívne Tina a prohrábne si plavé vlasy.
"Jo, tak tys mi donesl snídani do postele. Dobrý." Hvízdne, když se vytasíš s tácem.
"To není špatnej začátek. Najím se a pak si můžeme střihnout číslo, co říkáš?" Tvoje sdělení, že je snídaně pro Coru, ji trochu rozladí.
Našpulí spodní ret jak trucovité dítě a pohodí hlavou.
"Ale ona se k nám asi nepřidá, Mele. Je ještě pořád celá rozbolavělá, víš? Tady dole?" Sjede si rukou do rozkroku a ušklíbne se.
"Ale najíst se s náma může, to je fakt." Dodá, otevře ti dveře dokořán a nechá tě projít.

Když se protahuješ kolem ní, nenápadně se o tebe otře bokem, zahaleným do tenké látky.

Melwin
7.11.2015
20:16:00
Když Tina otevře, stojím tam v tu chvíli vlastně s prázdnýma rukama. Tác totiž poslušně čeká ve výklenku.

Oči mi okamžitě sjedou, kam by sjíždět neměly. Nebo aspoň já je k tomu nenutil. Sakra!

"Ne... já... teda... jo, ale... " konečně se otočím a bafnu do rukou tác. Držím ho před sebou jako štít!

Mohlo mě taky napadnout, že holky jako Tina nespí v noční košili, kterou nosila Eve!

"Cora!" vyhrknu konečně, jakoby to mělo všechno vysvětlit. "Snídaně!" dodám už úplně vyčerpaný z toho, jak se snažím soustředit na svůj úkol a snažím se udržet oči nahoře.

Vlk
7.11.2015
20:09:13

Na tvoje zaťukání ti otevře Tina. Tina ve fialové noční košili, na prsou hříšně rozhalené. I ona vypadá hříšně. Rozcuchaná, oči přimhouřené, bosé nohy. Je vidět, že právě vylezla z postele.
Přeměří si tě od hlavy až k patě a ušklíbne se.
"Přišel sis mě usmířit?" Zeptá se a olízne si růžovým jazykem horní ret.

Melwin
7.11.2015
19:59:37
Noc byla vcelku klidná. Byl jsem utahanej, jak kůň, takže jsem se v malý cimře za stájema, kde se skladujou sedla, cejtil vlastně jak doma. Štolba tam měl slamník a pár zatuchlých dek, asi když rodí klisna. Hodilo se to.

Ráno jsem se rychle umyl ve žlabu, tak, jak jsem zvyklej, a vyrazil do kuchyně obstarat nějakou snídani pro Coru. Slíbil jsem jí to, ne?

Po cestě nahoru po schodech, s plným tácem v rukách, mě napadne, že bych se měl postarat nejdřív o pana Guntera, ale....... Podle toho, jak se oba tvářili večer, bych je mohl ještě vyrušit. A to já bych vááážně nerad!

Dojdu až k pokoji, který Cora sdílí s Tinou. Položím tác do výklenku okna, hned naproti dveřím, a opatrně zaťukám. Čekám. Přeci jen je tam i Tina...

Gunter
7.11.2015
19:48:44
Znovu polknu.
"Asi." Chraptím dál. Odkašlám si, abych nezněl jak po chřipce a dodám.
"Ono to bude i pohodlnější. Nevím jak ty, ale já se těším, že se pořádně projedu. Když už nemůžeme běhat."

Přimhouřenýma očima sleduji, jak si přehazuje župánek a jen kývnu na tu housku.
"Jasně. Jen....neměla by sis ten župánek zapnout?" Upozorním ji jemně.
"Bude ti zima." Dodám rychle, abych nevypadal jako prvotřídní idiot. Stačí, že se tak cítím.

Nyskel
7.11.2015
19:29:08
Když vidím jeho reakci, na okamžik přimhouřím oči a v hlavě se mi rodí plán na večer... No, uvidíme!

Ledabyle pohodím košilku zpátky na truhlu. "Dobrá. Takže mi asi nezbývá, než požádat Tinu o ty jezdecké šaty..." vzdychnu.

Hodím na sebe župánek a zamířím ke dveřím. "Nech mi tam ještě jednu housku na cestu, ano?"

Gunter
7.11.2015
19:21:58
"Není to plýtvání krásou, jen na chodbu?" Mrknu na ni a ještě se natáhnu pro další houstičku a další sýr. Fakt jsem hladový jako pes.
Nys mezitím vezme do ruky kus oblečení, který jsem u ní nikdy neviděl, a tak nějak si nejsem jistý, že to je oblečení.
Spíše mi to připadá jako kus z některého snu, které mě dneska trápily.
Polknu.

Pak zavrtím rázně hlavou a polije mě horko.
"Ne, tohle ne. To není ani trochu vhodné. Řekl bych, že rozhodně nesouhlasím, aby sis to na sebe vzala kamkoliv za tyhle dveře." Ukážu bradou na dveře a hlas mám najednou chraptivý a obrazotvornost rozjitřenou až na půdu.

Nyskel
7.11.2015
18:52:45
Zchichotám se. "Já myslela jen ven, na chodbu!" Pak se otočím a zvednu před sebe tu krásnou, tenkou košilku, kterou mě podarovala Minnie. Splývá v bleděmodrých, průsvitných záhybech a je patrné, že by mi byla sotva po kolena. "Ale jestli chceš, aby mi to na honu vážně slušelo, nemám si vzít rovnou tohle?" lišácky na něj mrknu.

Nechce se mi za Tinou. Ani trochu. Obzvlášť poté, jak dopadl večer a noc. Takže každé zdržení je vítáno. I diskuzse nad noční košilkou.

Gunter
7.11.2015
18:33:46
"Pec, pec..." Bručím.
"To je pořád požadavkůů...
Dobře, udělám pec. Bude stačit jedna?"
Ta představa mi způsobí mravenčení po celém těle. Hlavně fakt, že na pevno počítám s tím, že se do údolí vrátíme. A že ona se tomu ani trochu nevrátí. Jako by s tím počítala taky.

Na její tvrzení, že se mnou půjde, se trochu zamračím, protože její bezpečnost je pro mě vším, ale na druhé straně, nebyl bych klidný, kdybych ji neměl na očích.
A nechávat ji samotnou na hradě plném Vlků a Pietrů není vůbec dobrý nápad.
Ani trochu.

Vezmu si kus sýra a s gustem se zakousnu.
"Páni, já mám fakt hlad." Pronesu překvapeně a po očku sleduji její dilema s oblečením.
"No, můožeš..." Zahuhlám s plnou pusou.
"Já buu nadšený a nebuu mít oči pro nic jinéuho. A všichni ostatní tauky." Upozorním ji pořád s plnou pusou.
"Ale toubě bue zima. Asi by ty lovecké šaty byly vhodnější." Dodám už zřetelně, protože konečně polknu.

Nyskel
7.11.2015
12:29:37
Nepatrně ztuhnu. "Myslel tohle jako provokaci?! Nebo se chce vážně vrátit do Údolí jako bratr?!" "To bys mi v údolí musel udělat taky nějakou pec, víš?" rejpnu si zpátky.

Bezděky mi vytane na mysli můj sen. "A nejen pec... ale i dětský pokoj... protože já se s tebou do údolí rozhodně jako sestra vrátit nehodlám!"

Je to zvláštní, ale místo aby mě odradil, mé odhodlání roste čím dál tím víc. Odhodlání mít ten obraz s mosazným štítkem! Chci to! Toužím po tom. Toužím po životě s Terrym. Po něm...

Polknu. Už zase mi myšlenky utíkají jinam. Sakra!

"No jistě, že chci jít s tebou!" ohradím se ostře. Rychle se ale zase stáhnu. Pokud se potvrdí ta má myšlenka se Silenkou, bude mě tam potřebovat...

Rychle do sebe natlačím ještě dvě houstičky a vysoukám se z postele. "No jo, jenže lovecké šaty mám sbalené u Tiny. Myslíš, že můžu jít ven v tomhle?" ukážu rukou na modrý župánek. V pyžamu samotném, tedy vytahaném Terryho oblečení, bych to vážně neriskovala.

Gunter
6.11.2015
22:04:52
Nálada se ji pozvolnu lepší. Sice si mě pořád měří, jako by mi brala míry na rakev, ale už nevypadá tak zlostně, spíš přemýšlivě.
Přitáhnu si k posteli židli, protože sednout si na lůžko nemám odvahu. Tác přece jen nevypadá příliš stabilně a nerad bych měl postel plnou čaje.

Nyskel mi blahosklonně oznámí, že nějaké ty drobty z královského stolu pro oddaného sluhu zbyly, tak se natáhnu pro opečenou houstičku a namočím ji do másla.
"Tak na tohle bych si zvykal rychle." Mlasknu.
"Neměla by ses to naučit? Představ si tuhle dobrotu v údolí...."

Rychle si uzmu další a tentokrát ji vyráchám v marmeládě. Ovšem Nyskel už zase přemýšlí dopředu.
"Výletu s Dein se nevyhneme, to je jasné, ale hrozně rád bych se do té jeskyně podíval ještě dnes. Pokud možno večer.." Dodám zamyšleně.
"Ty chceš jít opravdu se mnou?"

Nyskel
6.11.2015
21:42:37
"Lepší buzení od služebné, než kdyby nám sem napochodoval Soter osobně. Protože jeho milovaná Deine už se nemůže dočkat..." vzdychnu a překulím se na břicho. Podepřu se na loktech a zamyšleně Gutnera sleduju.

"Takže ty o tom nechceš mluvit. Evidentně. A budeš dělat, jako že nic! Jenže co s tebou mám, sakra, dělat?! To na tebe mám začít řvát, abys to pochopil? Nebo..." polknu. Další varianta, která mě napadla, je poněkud fyzického rázu. A svou podstatou připomíná spíš chování vlků. Uhnu pohledem a mé tváře nepatrně zrůžoví.

"Nějaké drobky tady ještě zbyly..." odtuším tak trochu roztržitě. Na tácu přitom zůstalo až až. Ovšem já ještě neskončila. Chytím do prstů další koláček. Jsou vážně dobré!

"Vím, že teď musíme na ten výlet s Deine, ale kdy se vypravíme na obchůzku do jeskyně?" nadhodím tentokrát už k věci. Vzpomínka na Silenku, která mi najednou vytanula v hlavě, je teď důležitější.

Gunter
6.11.2015
21:34:13
Žudlím se opravdu důkladně. Možná nějaká forma úniku, nevím. Je to pravdědopodobné.
Ona se zatím poklidně cpe a nebaví se se mnou. Možná to tak dneska bude celý den.
Nejspíš jsem včera zlobil...
Samozřejmě, že se zlobí! Zase jsem ji řekl, že ji miluji a tohle ona nechce slyšet.
Jsem v trestu. Uáááá.

Promluví a já se otočím, vlasy vlhké vodou.
"To těžko....Když už jsem otevřel té služebné....To jsi měla říct hned a mohli jsme předstírat, že ji neslyšíme.
Určitě by se neodvážila vstoupit."


Určitě by se neodvážila vstoupit, protože by očekávala, že snoubenci mohou....ehm....trávit v čas v bujarých radovánkách.
Těžko může vědět, že tihleti podivní snoubenci tráví čas pokojným spánkem s připitomnělými sny a nemluví spolu.
Tedy ne moc.


"Nechala jsi mi něco? Nebo mám ještě skočit do kuchyně?" Zeptám se věcně a natáhnu si čistou košili.

Nyskel
6.11.2015
20:48:37
Nic. Nechytnul se za nos. Ani omylem!

Místo toho jen shodí halenu a začne se umývat. V ten moment mám chuť chrstout mu tu studenou vodu na hlavu!

Raději se uraženě otočím a pustím se do snídaně. A v duchu přemítám, že to vůbec není fér. Vždyť tohle by měl řešit muž, nebo ne?!

U třetího koláčku mě to ale už pomalu začne přecházet a jak jinak... začnu si připadat tak trochu hloupě.

Rozmrzele se zavrtím. Tohle není dobré ráno! Vůbec. Navíc se mi nikam nechce. Cítím stále ještě únavu.

Dám si do pusy zbytek koláčku a spadnu spátky do peřin. "Asi tady nemůžeme zůstat a předstírat, že jsme zaspali, co?" zakňourám a dlouze se protáhnu.

Gunter
6.11.2015
20:22:08
"Samozřejmě, že ano." Rozhodnu se, že se absolutně nehodlám nechat vyprovokovat.
Už žádné diskuze!
Žádné!
Chci klid Medového údolí. Příjemnou atmosféru a aspoň relativní pohodu!

Vrátím se pro podnos a opatrně ho položím vedle ní.
"Prosím, má krásko." Zaševelím a zamířím k procelánovému umyvadlu. Naliji do něj studenou vodu ze džbánu a s pohvizdováním si začnu umývat obličej, krk a paže.
Skoro jak doma v potoku!

Nyskel
6.11.2015
20:16:04
"Jen si vtipkuj..." zavrčím v duchu. Ani nevím, proč jsem vlastně tak naštvaná.

"Jistě. Jako tvoje snoubenka si to zasloužím, nebo ne?" odpovím mu rádoby stejně veselým tónem. Je v něm ale nepatrná hrana.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.