abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Vlk
3.12.2015
21:53:43
Maud se otočí a krátce si Guntera i Nyskel přeměří. "Máte pocit, že tu mám někde báječného mladého sluhu, který by ta povidla dělal za mě? Že bych ho před vámi schovávala v truhlici?" Významně zdvihne obočí a pak netrpělivě škubne koutkem úst.
"Samozřejmě, že tu žiji sama. Neznám nikoho, kdo by tohle studené místo chtěl sdílet se mnou."Letmo se dotkne studených kamenů, které tvoří zdi věže a její oči jsou oproti ironickému úšklebku láskyplné.

"A ty jsi odkud, chlapče? Čím se živíš? Vvypadáš jako chlap. Skoro jako on." Ukáže bradou na Byrra a pak se zamračí na Sotera s Thibautem. Očividně se jí zdají příliš zpanštělí.
"Tahle je tvoje?" Podívá se na Nyskel a pochvalně kývne.

"Neupejpáš se! Chutná ti, tak jíš. To se mi líbí. Jak se jmenuješ?"

Nyskel
3.12.2015
15:49:50
Gunterova dlaň příjemně hřeje a já z ní mám radost. Předtím by ho to sotva napadlo. "Možná, že když ho trochu otrkám na těchhle maličkostech, půjde pak snáz i ten zbytek." povzbuzuju své naděje.

Poslušně se usadím vedle něj a pohledem, nutno přiznat, že opět hladovým, přehlédnu lahůdky na stole.

"Dvojčata?" navrhnu Terrymu v duchu. Jestli jsou si tak moc podobné, že si je spletl... Ale dvojčata by přeci musela mít vlčí dar obě, ne?

Sladce se usměju na to jeho oslovení. A tentokrát to není ani trochu hrané. Jen nepatrně víc stisknu jeho dlaň.

Natáhnu se pro koláček a ochutnám. Je vážně výborný. Skoro jak z naší pekárny. Pak si ale všimnu Terryho pohledu. "Povidla si děláte sama? Jsou výborná." Vážně mě nenapadlo nic chytřejšího. Navíc mi našeptával věčně prázdný žaludek.

Gunter
2.12.2015
21:29:44
Když Deine bratra konečně pustí, červená až za ušima a celá rozpačitá, Soter nás vyzve, abychom se posadili. Vezmu Nys za ruku a bez dalšího otálení se nasoukám na lavici vedle něj. Vzápětí přede mnou přistanou dva velké hrnky s puntíky plné čehosi, co voní po šípkách a rumu. Sot má před sebou stejný. Mimoděk se mi zachvěje chřípí, protože vůně je to vskutku lahodná. Bělovlasá žena se na mě zašklebí a přisune před nás ošatku plnou maličkých koláčků s marmeládou a povidly.

Poděkuji ji a ona se zase vrátí k ohništi. Mimoděk ji sleduji očima. Její podobnost s Ruth je neuvěřitelná.
"Ona má i stejné pohyby." Pronesu užasle k Nys a usměji se na Minnii, která si s Tinou sedne naproti vedle Půlkrysy.

Stůl je vůbec plný nejrůznějších dobrot z kuchyně. Je vidět, že se chlapci činili. Je tu podnos s klobásami, sýry, uzená šunka, paštičky, pečená kuřata, houstičky i křupavý chléb. Nechybí ani ovoce a zelenina. Museli toho dovézt nejmíň dva plné koše.

"Vyhládlo ti, miláčku?" Zeptám se vesele Nys a zdvořile se zatlemím na Maud.
"Bydlíte tady úplně sama, Maud?" Zeptám se zdvořile a očima prosím Nys, aby se s ní pustila do společenského klábosení.
Potřebuji slyšet její hlas!

Nyskel
24.11.2015
22:10:46
I když je to uvnitř tak nějak strohé, má to své kouzlo. Bezděky si vzpomenu na pekárnu. Na své rodiče. Potřepu hlavou. Teď bych měla mít mysl otevřenou a ne se utápět ve vzpomínkách. Navíc bolestných.

Zdá se, že Vlci jsou tu jako doma. To je ironie. Pokud má Terry pravdu a Ruth se s Maud nestýkala kvůli tomu, že je Vlčice, není tohle opravdu výsměch? Teď se jí v domku povaluje Vlků hned pět!

Usměju se jen na Byrra. Kenzymu věnuju jen pousmání a zdaleka není tak upřímné, jako to na Byrra. Možná bych si Kenzyho měla předcházet a tím získat dalšího Vlka na naši stranu. Ale je v něm něco... falešného? Nestálého?

Kdybych už neokusila, že je Maud podobná Heidrun, hrnula bych se jí pomoct. Takhle se ale raději držím u Terryho. Jak se na snoubenku patří. No ne?

Gunter
24.11.2015
22:01:10
"Ano, řeknu jí to. Chci vědět vše, co mi může říct o Ruth." Odpovím dychtivě. Zamířím ke dveřím s Nys po boku a postavím se vedle Minnie, která také trochu váhá. Tina ale energicky otevře dveře a pustí ná dovnitř.

Vnitřek věže je tmavý, plný těžkého vyřezávaného nábytku. Samé dřevo a kamení. U velkého kamenného krbu stojí Maud a míchá v kotlíků nádherně vonící polévku. Tyf s Půlkrysou se válejí na lavici za stolem a Byrr sedí na kamenném sedátku přikrytém huňatou kožešinou u krbu. Usměje se nám v ústrety a zdvihne mohutnou tlapu k pozdravu. Podlouhlý dřevěný stůl, u kterého sedí ti dva, je plný jídla, které dovezli. Deine sedí v čele a pohostině se usmívá. Jako malá paní domácí. Nejpíš se tak i cítí.

Když vejdeme, vrhne se k Thibautovi a osobně ho dovede ke stolu. Teprve pak se otočí k bratrovi a trochu provinile ho obejme kolem krku.
Maud se otočí od ohniště a stroze nás vyzve, abychom se posadili a já mám znovu pocit, že jsem se znovu vrátil v čase a poprvé vešel do malého domku Ruth. Vonícího a plného čehosi neuchopitelného, co z toho skromného místa dělalo domov.

Nyskel
24.11.2015
21:14:38
To, co říká, dává smysl. Ale i tak je to neskutečná náhoda. Že se ti dva teď najednou setkali.

"Řekneš jí, kdo jsi? Že jsi znal Ruth?" vyjede to ze mě, aniž bych přemýšlela. "Tedy samozřejmě, pokud bude vhodná přiležitost." poopravím se rychle.

Soter si nás měří zkoumavým pohledem. Nepatrně se na něj pousměju, čistě ze slušnosti, a udělám krok kupředu.

Gunter
24.11.2015
21:03:00
Hluboce se zamyslím nad její otázkou a pak pomalu kývnu.
"Asi ano, mám pocit, že jednou mi něco vyprávěla a uvedla to slovy, kdysi, když jsem ještě měla sestru. Pochopil jsem to tak, že zřejmě zemřela a neptal se, připadalo mi, že ji zmínka o ní zraňuje.
Jenže jsem to očividně pochopil špatně. Není mrtvá."


Zadívám se na dveře, v kterých zmizela Maud a pak potřesu hlavou.
"Ona mě nezná. Řekl bych, že v době, kdy jsem se já spřátelil s Ruth, ona se s ní příliš nevídala. Aspoň jsem ji neviděl a Maud o ní nemluvila. Kromě té jediné zmínky. Nemůže mě znát. Ledaže by se někde v mezičase, kdy jsem byl na cestách, setkala s Ruth a ta ji o mně řekla. Ale pochybuji.
Tak nějak tuším, že to, že Maud není Vlčice, bude mít hodně co do činění s tím, že ty dvě nežily spolu.
Půjdeme dovnitř?"
Zeptám se, protože náš bezeslovný rozhovor už začíná být Soterovi nápadný.

Nyskel
24.11.2015
20:42:18
Tentokrát se i já upřímně ušklíbnu. Vážně mě to nepřekvapuje. Ty dvě, Maud a Heidrun jsou jak dvě strany jedné mince. Obě hubaté, jen jedna bohatá a druhá chudá.

Pak se ale v myšlenkách vrátím zpátky k Ruth. Tedy vlastně k Maud. Ještě než vejdeme dovnitř, neodpustím si krátkou myšlenku. "Tahle tě ale nezná. Ani na jméno nereagovala. Zmínila se někdy Ruth, že má sestru?"

Gunter
24.11.2015
20:38:27
Zírám na tu přesnou kopii Ruth s otevřnou pusou. Když usadí Sota a zmizí ve dveřích, otočím se k Nys a zakoulím očima.
"Habet! Ona i mluví stejně! Musí to být její sestra! Prostě musí. To jinak není možné."

Zazubím se na Sotera a přitáhnu Nys blíž k obě.
"Možná bych se na ty drzé úsměvy vykašlal. Vypadá nebezpečně. Skoro jako Heidrun." Upozorním ho lehce a on mi oplatí vyceněním zubů a ujistí mě, že Maud je ještě horší. A že jsou kamarádky. Což je informace sice šokující, ale pochopitelná. Držkaté a nebojácné jsou stejně.

Nyskel
23.11.2015
22:17:27
Pozorně sleduju Gutnera. Teď už to musí být jasné i jemu. Ale... co z toho pro něj vyplývá?

Ta žena ho zjevně nezná. Nebo to na sobě nedává znát.

Nevydržím to. "Je to její sestra?" V mém tónu je otázka, ale já sama jsem si jistá.

Překvapeně zamrká, když je se Soterem tak rychle hotová. "Ta by si dokonale rozuměla se Soterovou tetičkou..." napadne mě ještě a musím se tomu aspoň v duchu pobaveně ušlíbnout.

Vlk
23.11.2015
22:09:18
Postarší žena si vás krátce prohlíží nezvykle živýma bystrýma očima. Její oči jsou mladé a plné přirozené inteligence.
Neusměje se na vás. Na nikoho. Jen krátce a energicky kývne hlavou, až se ji bílé vlasy zavlní kolem hlavy jako svatozář.
Přitáhne si vlněný šál úžeji k tělu a a pohodí bradou směrem k dveřím.

"Je vás hodně. Hodně lidí znamená hodně povyku. Ti chlapci z hradu nachystali uvnitř pohoštění a já jsem uvařila polévku a horký čaj. Nejspíš vám příjde k duhu.
Pojďte dál. I ty, Sotere z Meleborku. A přestaň po mně házet těmi drzými úsměvy. Nebojím se tě."


Otočí se, modrá zaplátovaná sukně zavlaje kolem prošoupaných kožených bot a Maud vejde zpátky do věže následovaná Deine, která vás netrpělivě pobízí, abyste šli dále.

Melwin
23.11.2015
21:30:18
Zaraženě si Coru přeměřím. Ještě před chvilkou se těšila jak malá holka na pouť a najednou mi přijde nějaká... no... nevim, zaražená?

Když vidím, jak se tak plouží, okamžitě mi začne hlodat svědomí. "Hale, jestli se na to ale necejtíš, tak můžeme jít pozdějc. Mají ještě v plánu jet na hon. Někdy..." navrhnu opatrně.

Cora
23.11.2015
21:22:03
Sotva vylezu ze dveří, kouknu na něj a pořád tak nějak doufám, že je ten šílenej výraz nechuti pryč. Že se zase čučí jako ten bezelstnej kluk s haldou rozpaků a troškou zvědavýho obdivu vůči všemu ženskýmu. Aspoň, co by se do děravýho hrnce vešlo.
Jenže prd a dva ořechy.

Když se objevíme, vypadá, že si zrovna nadělal do kalhot nebo tak něco.
Nebo, že zahlíd něco, vo co vůbec nestojí.
Jasně.
Mně.
Cora, rohožka na boty páně Ardeta.
Seznamte se.

"Jasně, že vím, kde. Dole." Zabručím v odpověď a dokonale bez života se začnu šourat ke schodům.
Kianga se nese vedle mě jak královna, nezvykle spokojená a nezvykle zářící.
Ďas, aby to spral.

Nyskel
22.11.2015
22:35:25
Zazní to jméno. Je to jako by do země udeřil obrovský balvan, až to zadunělo. Nebo mi to aspoň tak přijde, když vnímám Gunterovy pocity.

"Sestra! Je to její sestra!!!" zajásám v duchu z naprosto neznámého důvodu. Proč jásat? Tohle není Ruth! Očividně ani Terryho nezná! Není to Vlčice! Ale přes to přese všechno...

V ten moment mi bleskne hlavou myšlenka na Silenku. "To by vysvětlovalo, proč by se tu Silenka zdržovala. Ale... to je vlastně hloupost. Silenku někde našli Vlci z Meleborku. Tedy... jestli je to vůbec Silenka... byla..." Polknu a podívám se poočku na Terryho.

Hrozně moc bych mu o tom všem chtěla říct, ale teď ne. Není ani správný čas a on toho má teď na bedrech víc než dost!

Melwin
22.11.2015
22:27:43
Čekám na chodbě a nervózně se rozhlížím sem a tam. A nemůžu se zbavit obrazu jejího mučenýho těla.

Teď, když si ho jen vyvolávám sám, si uvědomuju i její křivky. A musím si přiznat, že je fakt krásná. Bohové... Jenže... všechno to má hořkou příchuť. Krásná asi připadala i tomu zatracenci. Kdybych teď tady na chodbě potkal Ardeta, musel bych mu přinejmenším jednu vrazit! Hajzl!

Když Cora vyklouzne na chodbu, v závěsu za ní Kianga, načapají mě s pěkně zarputilým výrazem. V duchu totiž zrovna bojuju se svým úhlavním nepřítelem. A samozřejmě ho zadupávám do prachu, jak jinak!

Nadskočím, jakoby mě přistihly. "No... jasně. Jo, vyrazíme." vyhrknu. "Ty víš, kde tady mají sklep?" zeptám se rychle, abych zamaskoval svoje rozpaky. A taky abych přišel na jiný myšlenky!

Vlk
22.11.2015
22:27:14
"Jen pojďte za námi." Pobízí vás Deine.
"Chci vám představit moji přítelkyni. Tihabute...
Minnie, vy také a Tina samozřejmě."
Mávne rukou směrem k majitelce Masky a když obě ženy přistoupí a zůstanou stát kousek od vás, Deine nadšeně vezme starou ženu za paži a usměje se na ni.

"Tohle je moje dobrá přítelkyně Maud Egret. Známe se už z dob, kdy jsem byla docela malé děvčátko a vždycky byla ochotná uvítat mě horkou polévkou a posloužit mi radou a laskavým slovem.
Přivedla jsem ti svoje přátelé, Maud. Tady stojí Jasminne Corfu, nejkrásnější žena, jakou jsem kdy poznala, tohle je Tina a zde host mého bratra, hrabě Thibaut z Varnavy. Terry se ti už představil a jeho snoubenka také. Škoda jen, že s námi nemohla Cora, ale tu už jsi viděla."
Dodá dívka z vesela.

Cora
22.11.2015
22:21:52
Mel najednou vystřelí na chodbu, jak postřelenej zajíc a mně se udělá knedlík v krku. Asi se mu opravdu hnusím.
Pohled mi mimoděk zaletí ke Kianze, jestli nepronese nějaký to svoje moudro, který všechno rozřeší, ale ona se na mě jen zazubí a píchne mě dlouhým prstem do hrudníku.
Taky útěcha.

Pak mi podá kabátek a netrpělivým gestem mě popožene. S povzdechem si ho obleču a pozapínám. Je mi docela chladno. Pak se na ni pokusím zazubit zpátky, protože rozhodně nechci, aby mě viděla takhle zničenou a vyjdu za Melem na chodbu.

"Tak co? Vyrazíme?" Nutím se do bodrýho tónu, ale pořád mám před očima ten jeho pohled.
Kruci!

Gunter
22.11.2015
22:18:28
Rozněžněle se na ni podívám, protože najednou mám díky ní pocit, že ke mně opravdu patří. Že stojí vedle mě jako moje součást a že mě neopoustí.
Je to nádherný pocit.
Opětuji její stisk a na okamžik propletu prsty s jejími, pak ji dvorně políbím hřbet ruky a nabídnu ji rámě.
Okázale a s noblesou.

Zastavím se vedle Sota a stařence i Deine se lehce pokloním. Když ji teď vidím z blízka, uvědomím si, že je Ruth jen velmi podobná. Opravdu to není ona. Ruth byla o fous vyšší a hubenější a měla tmavší pleť.

"Lovec Gunter, k vašim službám paní....Má snoubenka, Nyskel." Dodám ještě a tázavě se zadívám na Deineru.
Chci, aby mi ji představila! Chci, aby mi řekla její jméno!


Nyskel
22.11.2015
21:33:48
To, co říká, by sedělo na mou teorii. A nebudou jen spřízněné. Jestli si ty dvě spletl, dala bych ruku do ohně, že to musí být sestra!

Buď jsem tak umanutá, nebo mám tak neochvějnou důvěru v Terryho stopařské dovednosti. Nebo obojí.

Každopádně se trochu uklidním, když se nepatrně vzpamatuje. Chtnu ho za ruku a pevně ji stisknu. Povzbudivý pohled napovídá, že ho v tom nenechám.

Připravena zavěsit se do něj, nasadím milý poloúsměv a hrdě zvednu bradu. Tak, jak se na snoubenku hraběte z Tronje patří!

Melwin
22.11.2015
21:30:47
Cejtim její rozpaky a o to trapnější mi to celý přijde. Nejradějc bych si nafackoval. Asi jsem jí moc nepomoh.

Najednou nedokážu chvilku postát. Chci před tím utíct. Potřebuju to!

"Počkám na chodbě. Radějc zkontroluju, jestli někdo není v doslechu." zabručím a, aniž bych se na ty dvě podíval, vyrazím ke dveřím.

Gunter
22.11.2015
21:26:25
Ztěžka se opřu o Bellu, nešťastnej jak šafářův dvoreček. Naštěstí to klisna strpí celkem bez mrknutí oka. Také jsem mohl skončit na zemi.
"Já nevím. Nedokážu si to vysvětlit. Vypadá úplně stejně. Včetně vlasů, očí...postavy. Jen možná....Ruth jsem nikdy neviděl takhle zaplátovanou a otrhanou. Oblékala se hezky.
Možná jsou nějak zpřízněné nebo co....
Zavrtím nechápavě hlavou.

"Každopádně....To hodlám zjistit." Pronesu trochu energičtěji.

Cora
22.11.2015
21:18:49
Zatímco na sebe soukám hadry, Mel mi jde pro boty a když se s nima vrací, zjistím, že se na mě najednou nějak divně kouká.
Není to zrovna žhavej pohled.
Spíš vyděšenej.
Že by ho ženský fakt tak děsily?
Potažmu nahý ženský?


Jenže mi to tak nějak nepříjde jako panicky vyděšenej pohled, spíš znechuceně vyděšenej.
Su moc hubená....
Lezou mi žebra, visej prsa.
Vyděsím se okamžitě, ale pak sjedu očima vlastní tělo a dojde mi, že to asi náhlou vychrtlostí nebude.
Pořád mám pevný tvary.
Uff.
Zato pořádně barevný.

"Hotová omalovánka, co?" Heknu rozpačitě a rychlým pohybem si zapnu obtáhlý gatě. Kian mi podá halenu a já si ji rychle přehodím přes hlavu.
"Díkes. Seš fakt poklad!" Zamumlám ještě k Melovi, ale najednou su celá rozpačitá. Jako bych za ty modřiny mohla nebo co.
A najednou se bojím, že se mu nejspíš ani trochu nelíbím.
No, upřímně, hezkej pohled na mě fakt není.
Ale i tak....

Melwin
22.11.2015
21:00:45
No, úplně mě nepřesvědčila, ale co už. Je fakt, že když už bloumat, sklep je docela dobrý místo. A logický. Jestli tady něco skrejvaj, v salónu to nebude, to dá rozum!

Bezděky pohladím tesák u pasu a najednou se cejtim trochu jistější.

Cora se hrne do oblíkání. Nejistě ji pozoruju, ale nakonec se pootočím a přejdu k oknu. Přijde mi trapný ji očumovat. I když... jí by to asi nevadilo. Nebo aspoň myslim. Musí bejt zvyklá, ne?

A jak si tam tak mudruju, Cora mě zaúkoluje. "Jasně." otočím se na ni, abych dal najevo, že přání rád splním. V ten moment zahlídnu její skoro nahý tělo. Teda... má na sobě spoďáry....... Ale místo, abych se kochal, mě vyděsí šrámy po celém těle. Zarudlé spáleniny, modřiny, škrábance.

Nedokážu pohled odtrhnout a v tu chvíli je na mojí tváři vidět, jak moc mě to vyděsilo. A jak moc je mi to... líto.

Konečně odtrhnu oči a celej rozhozenej zamířím ke krbu. "Tady jsou." položím boty kousek od ní a oči nechám sklopený. Je mi najednou trapný na ni čumět. Ne kvůli tomu, že jsem chlap a vona ženská. Ale že se stydím za toho podělanýho Ardeta! Za to, že jí tohle všechno udělal chlap! Hergot!

Přejdu zpátky k oknu a, celej zakaboněnej, sleduju vlny venku.

Cora
22.11.2015
20:47:20
"No, však jo. Tady tak kolem, dokola. A taky dolů." Zabručím a zalovím v truhlici, kterou mi otevřel Mel.
Vytáhnu černý nohavice a tmavomodrej kabátek, kterej ráda nosím do sedla a hodím obojí na postel. Pak přidám smetanovou halenu s balonovitýma rukávama, která mě moc sluší a odbelhám se k lůžku, kde se za pomoci Kian začnu celkem bez okolků převlíkat.
Spěcháme na výzkum, ne?

"Heleď, hodíš po mně boty?" Ukážu bradou na moje kožený křusky do půli lejtek, který se válí u krbu.

Nyskel
22.11.2015
20:44:11
"Jak je to možné??!?!?!" vyjekne ve mně ozvěna a na okamžik se chytím bláhové naděje, že by to šlo! To, po čem jsem toužila celé ty roky! Zbavit se svého prokletí, zbavit se Vlčice! Šlo by to? Opravdu???

Ale v ten moment Vlčice uvnitř temně zamručí. Ne výhružně nebo vztekle. Je v tom nepochopení a... smutek. Ublíženost.

Překvapeně zamžikám očima. "Já... vlastně....." už si nejsem zdaleka tak jistá, že se jí chci zbavit. Kvůli Terrymu! "Uch..." vyheknu sotva slyšitelně. Další pádný důkaz, jak moc mě Terry dokázal za těch pár týdnů změnit.

Jenže... všechno je jinak! Zamračím se. "Tak kdo je to? Jak to, že sis ji spletl?!" dorážím na něj v duchu. Terry má výborné pozorovací schopnosti. Nespletl by si jen tak nějakou ženu s Ruth. Musí jí být hrozně podobná. A pokud je.........

Vykulím na Terryho oči. Nějak mu to nedokážu říct. I kdyby to byla jen Ruthina sestra, přijde mi to vůči němu neskutečně kruté. A já ho nechci trápit!
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.