abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Melwin   Postava není přítomna 4.3.2018, 10:14:09
Boty jsou dole a Cora se snaží zbavit i toho zbytku.

Pár okamžiků na ni jen zírám, protože se nezmůžu na nic jinýho...

Až její syknutí, když si přtahuje nohavice přes modřiny, mě trochu probere.

"Počkej, pomůžu ti..." zamumlám a skloním se k ní.

Oči mi kloužou po její hladký kůži a jen nasucho polknu.

Podám jí halenu do ruky a rychle se odporoučím přikládat. Tohle už nerozdejchám a nemusí vidět, co to se mnou dělá...

Slyším šustění deky a zluboka dejchám. "Už je přikrytá... už je to bezpečný..." přemlouvám sám sebe, abych konečně odlepil oči od plamenů.

Pootočím hlavu, ale tělem zůstávám dál otočenej k ohni.

Leží a dívá se. Dívá a nezdá se, že by se jí chtělo spát. Rozhodně nemá zavřený oči!

Podívám se na vědro a pak na Coru.

"Tak jo, tohle zvládneš! Nejseš žádná měkota!" bleskne mi hlavou. "Ehmmmmmm... měkota rozhodně ne!" trýznivě se pošklebuju sám sobě. Tohle vážně nemám pod kontrolou. A kdo ví, jestli vůbec nějakej chlap má...

Naliju si horkou vodu do plechovýho lavóru, kterej mám nachytanej na truhle. To, že zůstávám ke Coře zádama, je aspoň malá útěcha.

Shodím halenu a začnu se oplachovat. Chvíli váhám, jestli pokračovat dál, ale kdyby náhodou........... Kdyby Cora třeba nebyla tak unavená.................

Polknu a poočku zkontroluju, jestli se pořád ještě dívá.

Aby to nebylo tak trapný, tak aspoň zamumlám: "Je ti už teplejc? Mám přiložit ještě?"
 
  Cora   Postava není přítomna 4.3.2018, 9:51:54
Mel mi sundá boty a já si začnu pomalejma trochu nejistýmai pohybama sundávat obtažené nohavice a cestovní halenu. Nedívám se na něj. Možná bych se začala i červenat. Pitomá jsem na to dost.
V poslední době.

Na nahý pokožce mě zastudí noční vzduch a naskočí mi husí kůže.
Rychle si přetáhnu přes hlavu dlouhou lososově oranžovou halenu s rozparky po stranách, která mi sahá až do půli stehen a pak už vtáhnu nohy na postel a rychle vklouznu pod přikrývku.

"Počkám na tebe, než se umyješ....a možná bys fakt mohl přiložit. Je mi docela zima." Připustím a lehnu si na bok, abych se něho mohla dívat.
Chci se na něho dívat, ať už jsem unavená jakkoliv.
 
  Gunter   Postava není přítomna 4.3.2018, 9:46:24
Vejdu dovnitř a najdu Nyskel už zachumlanou pod pokrývkou.
"Byla ti zima?" Zeptám se i když dobře vím, že při její vlčí přirozenosti by ji zima být neměla. Halenu, v které jsem přijel pověsím přes stoličku a zbytek věcí vrátím do brašny. Teprve pak přejdu k posteli a sednu si na její okraj.
Najednou cítím, že se mi stahuje hrdlo. A vysychá.
Pořádně.
Dívám se na její krásnou tvář i na linii ruky, kterou si podpírá hlavu.
Je nádherná.
Tak nádherná.....

Raději se rychle skloním, abych se vysoukal z vysokých bot. Kdybych byl sám, spal bych nahý, ale teď si najednou nejsem jistý, jestli by to bylo vhodné.
Spíš dobře vím, že to vhodné není.
Ani bezpečné. I když.....

Upřeně pozoruji podlahu a hlavou mi letí myšlenky jak vzrušení ptáci.
Je moje snoubenka....sama chtěla, aby to tak bylo.
Takže....
Zdravý rozum mi říká, že je určitě velmi unavená po cestě a že si nejspíš nepřeje, abych na ni tlačil zrovna v tomhle ohledu. Už párkrát měla na moji hrozící blízkost velmi divokou reakci, takže....

Jasně, to říká zdravý rozum. Vše ostatní říká něco jiného. Celé mé tělo velmi důrazně tvrdí naprosto něco jiného a Vlk roztouženě vyje jak šílený.
Lavelly. Moje.
Narovnám se a z celého těla mi vyrazí do okolí pronikavá vlčí vůně.
Touha. Chtíč. Majetnictví.
Všechno v jednom.

"Chceš spát nebo si povídat nebo by sis dala ten závin?" Zachraptím tím protivně vyschlým hrdlem a opatrně se na ni podívám.
A okamžitě se otřesu.
"Můžu ti ho donést do postele....." Navrhnu, abych aspoň něco řekl a hladově na ni nezíral.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 4.3.2018, 8:14:42
Jsem ráda, že Terry pochopil. Vážně se mi tam nechce vysedávat .

Poslušně jdu za ním. Je až zarážející, jak je všude jako doma. Jde na jistotu.

Pokoj je to malý, ale hřejivé plameny v krbu z něj dělají útulné místo. Usměju se.

Položím konvici s vodou na malý stolek a s brašnami zamířím k truhle.

Terrymu jen lehce pokývnu. Vlastně jsem ráda, že budu mít ještě chvilku pro sebe. Potřebuju si trochu porovnat myšlenky!

Je pryč a já se zadívám na postel. Mravenčení v břiše zesílí. Jsem nervózní a roztěkaná. Vlastně mám teď kolem žaludku takových pocitů a jsou většinou protichůdné.

Zadívám se na jablečný závin v naději, že by mi mohl pomoct. Na druhou stranu mám pocit, že teď nedokážu pozřít ani sousto!

Vzdychnu a přejedu si dlaní tvář. "No, možná by bylo dobré se převléknout..." nutím se do něčeho smysluplného.

Rychle prograbu brašnu a vylovím..... Cora mi tam nanutila i lehkou, modrou košilku. Na chvilku zaváhám, ale cítím, jak mi tváře rudnou. "Ne, tohle není dobrá volba!"

Chci se sice Terrymu líbit, ale v tomhle bych si připadala... no.... už skoro jako jedna z Masky!

Vzdychnu a sáhnu po volné haleně. Jedna z Terryho domácích košil. Měl jich pár uložených v Masce. Když jsem je objevila, nemohla jsem je tam nechat. Zvykla jsem si na ně ve srubu.

Rychle do ní vklouznu, ale to už zaslechnu Terryho na chodbě. Vlčí uši jsou vlčí uši.

Rozčileně se ohlédnu ke dveřím a dřív, než se otevřou, hodím šipku do pokrývek. Bleskově se zakutám a snažím se zklidnit dech. Chci vypadat klidně a vyrovnaně! Vždyť o nic nejde! Nebo snad ano......?!

Když Terry vchází, ležím na boku, ruku pod hlavou, a dívám se do plamenů, přikrytá až k bradě. "Jen tak. Nic se neděje. Večer jako každý jiný........."
 
  Melwin   Postava není přítomna 4.3.2018, 8:02:43
Překvapeně zvednu obočí. "Myslel jsem, že půjde spát v tom, co na ni navlíknula Nyskel. Ovšem........" Být beztrestně u Cořina převlíkání - o to bych nepřišel ani za nic.

"Jen se pěkně rozdrnkej před spaním, pako! Bude se ti krááásně spát, když budeš v pozoru. Fakt, idiote!" nadává mi protivnej hlas, ale nemůže mě odradit od toho, co je tak krásně nevyhnutelný.

"Jasně, najdu ji."

Rychle přihodím dvě polena na oheň a pak už se začnu přehrabovat v sedlových brašnách. Najdu ji až napotřetí.

S vítězným úsměvem ji hodím po Coře. "Chytej!"

"Tak a teď ty boty..."

Chytím pevně patu a druhou rukou se snažím stahovat měkkou kůžu z lýtka. Je v tom něco... sakra hezkýho, když její noha klouže z boty ven. Jako ještěrka.

Připitoměle se při tý představě uculím. "Tak ještě druhou..." dodám měkce.
 
  Cora   Postava není přítomna 3.3.2018, 22:20:07
Vesele se na něho usměju a zakomíhám nohama.
"Pomůžeš mi s botama? A pak....Mám v brašně takovou delší košili. Tu bych si mohla vzít na spaní. Mám ji až pod zadek....Podal bys mi ji?"

Zeptám se jen tak mimochodem a natáhnu malou nohu k němu, aby mi mohl sundat vysokou jezdeckou botu.
Rukama se pevně zapřu o postel, abych nespadla. Jen tak pro jistotu.
Rozhodně nechci další trapnou nehodu.....
 
  Gunter   Postava není přítomna 3.3.2018, 22:17:22
"To si myslím...je ochota sama, co se Cory týče...." Ušklíbnu se vesele.
Nyskel vypadá váhavě a je vidět, že se jí v šenku moc sedat nechce.
Moc se tomu nedivím, navíc je vykoupaná, takže se ji nemusí líbit představa, že zase natáhne pachy z krbu a z kuchyně.
"Šlo mi hlavně, abys nepřišla vniveč, co se závinu týče. Tak si ho vezmeme do pokoje, je to dobrý nápad.
A já bych se měl také trochu zušlechtit...."
Dodám s významným pohledem na vlastní zaprášenou jsoucnost.

Zvednu se, přehodím si přes rameno sedlové brašny a do druhé ruky popadnu košík se závinem. Nys poprosím o konvici s vodou a bez váhání vyrazím. U východu na chodbu ji předeženu, abych ji ukázal cestu do pokoje, který mi Euro obvykle přiděluje, když je volný. Vyběhnu po krátkých schodech a otevřu hned druhé dveře vpravo. Bez váhání vstoupím a podržím dveře Nyskel.

Pokoj je malý a útulný. Je tu jen jedna postel pod oknem, truhlice a u malého krbu kulatý stolek se dvěma trojnožkami. Na posteli je modrozelený přehoz a v krbu hoří oheň. Před krbem leží velká ovčí kožešina.
Ošatku se závinem odložím na stoleček a brašny hodím na truhlici.
Pak se otočím k Nyskel.

"Tak se tu zabydli a já se jdu trochu očachtnout. Za chviličku jsem tu."
Vytáhnu si z brašny čistou košili a zmizím na chodbě. Opravdu to netrvá moc dlouho a slyší mě tiše si hvízdat na chodbě, jak se k ní vracím, vonící čistotou s vlasy mokrými a zvlněnými....
 
  Nyskel   Postava není přítomna 3.3.2018, 20:33:26
"Jo, Mel mi pomohl. Vcelku ochotně, řekla bych. Už jsou oba nahoře." vezmu zavděk neškodným tématem. "Ta rána vypadá dobře. Už by se zanítit neměla." dodám ještě.

Rozpačitě přešlápnu, s náručí plnou věcí. "Možná... mohli bychom si to vzít nahoru...?" zeptám se. Přeci jen nejsem tak úplně oblečena. Ne vespod. Takže se mi tu moc vysedávat nechce. Navíc se do mě dává po té horké koupeli zima.
 
  Melwin   Postava není přítomna 3.3.2018, 20:27:54
Dole v lokálu poberu naše sedlový brašny. Pan Gunter je zabranej do hovoru s hostinským, tak na něj jen rychle kejvnu a zmízím zase v chodbě.

Solžím sedlový brašny vedle vědra a ještě si venku rychle odskočim. Jakmile jednou zapluju nahoru, už se mi nebude chtít ven!

Voda ve vědru sice už není tak horká, ale pořád se z ní trochu kouří. A mně to bude bohatě stačit!

Nahoře jsem vážně cobydup! Ověšenej jak soumar, ale se spokojeným úsměvem na tváři.

Zavřu pečlivě dveře a zatáhnu závoru. Tak nějak ze zvyku.

Cora sedí na posteli a vypadá to, že se nepohnula ani o píď.

"Čeká na mě...?" bleskne mi hlavou a po zádech mi přeběhne příjemný mrnění. "Ale kuš!" okřiknu se rychle.

"Tak šup do postele! Ať si pořádně odpočineš! Já ještě přiložím a trochu se opláchnu..."

"Postel je tu jen jedna..." bleskne mi hlavou a skoro se zatetelim blahem.
 
  Gunter   Postava není přítomna 3.3.2018, 20:05:39
Ještě než stačím s Eurem probrat všechny novinky, objeví se Nyskel. Voňavá a svěží.
Chřípí se mi zachvěje tou příjemnou vůní a mimoděk ji sjedu obdivným pohledem.
"Vykoupaná? Spkojená? S Corou jste to zvládly? Jak ta její rána vypadá?" Oslovím ji něžně a zdvořile, ale pevně se rozloučím s hostinským.
Nehodlám promarnit jedinou vteřinu, kdy mohu být jen s Nys.

"Předpokládám, že tam jak vždycky?" Zastavím ho ještě na odchodu, abych odpověděl na její dotaz a když vesele kývne, poděkuju a naznačím ji, aby se posadila.
"Ano, trefím. Budeš chtít ještě něco sníst? Euro donesl závin s jablky....." Ukážu na ošatku přikrytou čistou utěrkou.
 
  Cora   Postava není přítomna 3.3.2018, 20:00:44
Zvědavě si přes Melovo rameno prohlížím náš pokoj pro dnešní noc a spokojeně se usmívám.
Myšlenka, že máme náš vlastní společný pokoj se mi hromsky líbí.
Až moc.
"Jasně. Jseš hodnej...." Kejvnu roztržitě a pomalu vejdu dovnitř. Svícínek, kterej Mel položí na truhlu osvětlí vlídným zlatým světlem obyčejnou ne moc širokou postel a měkce ji vyloupne z přítmí. Jinak je jedinej další zdroj světla oheň v malým krbu, kterej vyhřívá celou místnost, takže je tam příjemně teplo.

Nechám Mela vyjít na chodbu a přejdu přes pokoj k posteli. Posadím se a znovu se rozhlídnu. Pak rukou pohladím obyčejnou ale čistou deku a unaveně si povzdechnu.
Je to nádherný.

Navíc tu budeme jen spolu. Jako bychom k sobě fakt patřili. Ne zákazník a jeho děvka, ale dva, kteří spolu chtěj bejt.
Nejdřív mě napadne, že bych se mohla svlíct, ale když se ohnu k botám, zamotá se mi okamžitě hlava, takže se na to hodně rychle vykašlu a opřu se pohodlně o obě ruce a trpělivě čekám, až se Mel vrátí.
Koneckonců, ať si mě svleče sám.... Napadne mě a tváří mi proběhne lišácký úsměv.
 
  Melwin   Postava není přítomna 1.3.2018, 20:46:55
Nyskel nás z prádelny prakticky vyhodí. Spěchá a je vidět, jak se těší, až zmizíme.

Popravdě, moje pocity nejsou zas tak jiný. Taky se těším, až budeme s Corou nahoře. "Ve vší počestnosti, samozřejmě! Vždyť ona už mele z posledního!"

Pod schody se sehnu a čapnu Coru do náruče. "Takhle to bude jednodušší." brouknu spokojeně. Jo, spokojenej sám se sebou.

Nahoře odchytím děvečku, která nám ukáže pokoj.

Přede dveřma Coru opatrně postavím na zem, abych jí neotlouknul o futra.

Otevřu dveře a nakouknu. Připálím svícínek, kterej byl na poličce u dveří, od lampy na chodbě.

Je to vcelku malej pokojík, ale po včerejší noci je tohle úplnej přepych!

"Tak prosím, madam, vaše noclehárna." uculím se na Coru, která čeká u dveří.

"Ještě skočím dolů pro naše věci a taky pro tu teplou vodu. Abych ti tady to........ voněl." najdu to správný slovo. "Nesmrděl" mi do toho nějak nepasovalo.

Položím svícínek na truhlu a otočím se na patě. "Hned jsem zpátky." ujistím ji a hrnu se zase ven, na chodbu.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 1.3.2018, 20:41:15
Cora už je ve dveřích, když se hrnu s vědrem za nimi.

Rozpačitě se na ni zadívám. Tuhle poklonu bych od ní rozhodně nečekala. Ne, že by nebyla hodná, ale... tohle je na Coru až nečekaně upřímný výlev. Bez jediného rýpnutí nebo vedlejší myšlenky.

"Děkuju." šeptnu jen. Na víc se nezmůžu.

Oba mi zmizí z dohledu, když pokládám vědro za dveře. Stále ještě trochu rozhozená z Cořiny dobromyslné upřímnosti.

Horká lázeň ale už voláááá....

Zavřu dveře a zajistím je závorou. Rozčileně se rozhlédnu po místnosti. Co nejrychlejc hodlám všechno nachystat.

Plátno přes ušmudlané okno, nová várka horké vody, utěrák, mé vlastní mýdlo... Poletuju po malé místnůstce jak víla okolo květů.

Konečně mám pocit, že je vše, jak má být. Z kádě stoupá horká pára a já se cítím v bezpečí. Má milovaná chvilka. Jediná, která mi dělala dobře na mém vlčím útěku.

Shodím ze sebe uprášené svršky a slastně se nasoukám do horké vody. Slastně přivírám oči a zhluboka dýchám. Každým kouskem kůže cítím, jak mě voda hladí a laská. Na předloktí mi naskáče příjemná husina.

Vznáším se ve vodě, tedy v rámci možností, které limituje velikost kádě, a pomalu se začínám uvolňovat. Má chvilka slasti...

Myšlenky se začínají líně potulovat v mé hlavě a převalují se stejně, jako chomáče páry v místnosti.

"Cora...
Zvláštní, hubatá a energická. Ale taky křehká a obětavá.
Co ta si musela zkusit... a přesto by to na ní nikdo nepoznal.
Je obdivuhodné, jak se s tím vším dokázala porvat, aniž by ji to zlomilo..."


Natáhnu se pro mýdlo, zamyšleně k němu přivoním, a pak se začnu zvolna mýt.

"S ní a Melem to vypadá vážně. Nebo aspoň pro tuhle chvíli. Je vedle něj taková... jiná. A on se zase kouzelně snaží být jí na blízku. Vlastně jako Terry u mě..." usměju se. Líbí se mi to.

"Terry... můj Terry... a já jeho! Terry ve své rodné vesnici. Vracející se z ciziny. Po letech. S Vlčicí po boku..."

Namočím si vlasy a snažím se umýt i je. Stále myšlenkama jinde.

Bezděky opatrně natáhnu myšlenky za ním. Jen pro jistotu, zda je stále ještě v šenku. Neříkám mu nic, ani se ho nedotýkám. Jen se ujišťuju.

"Terry..." myšlenky se zatoulají na Melebork. Do pokoje, který nám vyhradili. "Obrovská postel na stupních, s nebesy. Manželská postel........."

Potopím si hlavu, abych si spláchla vlasy.

Myšlenky se rozběhnou do podkroví, kde budou zřejmě pokoje. Chtěly by vědět, jak vypadá postel tady. "Možná............ možná bude tahle daleko důležitější, než ta na Meleborku........."

Polknu a najednou cítím, jak uvolněné tělo ztrácí svou vláčnost. Vkrádá se do něj napětí. Očekávání. Nervozita. Pomalu, ale neústupně...

Zhluboka se nadechnu a dokončím očistný rituál. Najednou si nějak svou nahotu v kádi neumím užít. Pohyby zrychlí a už lezu ven.

Rychlými a bezděčnými pohyby se usuším, protřepu vlasy a obléknu se. I když... rychle vklouznu jen do nohavic a volné haleny. Nechci si oblékat všechno. Je to zbytečné a já jsem teď příjemně čistá.

Věci už balím v podstatě ve spěchu. Ani nevím, kam tak spěchám. Vlastně se mi najednou odsud nechce. Jenže...... tak chce. Vlastně vůbec nevím, co chci. A to je dost matoucí a protivné!

Nakonec se u dveří zhluboka nadechnu a odsunu závoru.

Do lokálu vcházím ostražitě. Jako bych si nebyla jistá, co tam uvidím. Tedy... samozřejmě, že tam bude Terry, ale ... je to najednou takové jiné.

"Hotovo." špitnu mu v hlavě a lehce se usměju. "Ty víš, kde je...... náš pokoj?" zeptám se, tentokrát už nahlas. A i když se snažím, nervozita je na mém hlase přece jen poznat.
 
  Cora   Postava není přítomna 28.2.2018, 21:17:17
Naštěstí Mel pochopí, že jsem fakt nemožná a začne se o mě starat jako o malý děcko. Vděčně se nechám vytáhnout z kádě a právě tak vděčně přijmu péči Nyskel.
"Jste hrozně hodní...." Zachraptím, když mi zrzka vysuší vlasy a já se octnu zase vedle Mela, zabalená do jeho pláště.
"Děkuju....
Jste skvělí, oba a obávám se, že já jsem dneska naprosto nemožná."


Zavěsím se do Mela a nechám se odvést z místnosti. U dveří se ještě ohlídnu a znovu se podívám na zrzku, která se nedočkavě třepe nad koupelí.
Vcelku ji rozumím.
"Máš to u mě. Už chápu, proč si tě Terry vybral. Jsi dobrá." Řeknu ještě a projdu s Melem dveřma na chodbu.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 27.2.2018, 14:53:08
Mel se zastaví s roztřepaným plátnem před kádí. Překvapeně zvednu obočí. Myslela jsem, že mu bude jasný, že sama jen tak nevyleze.

Cora si naštěstí zjedná nápravu sama. To už chystám košili a malé plátno na vlasy.

Ještě než pomůžu Coře s oblékáním, rychle zavážu ránu. Je už poměrně čistá a zdá se, že jí koupel pomohla stejně jako Coře.

Pak už jen košili a zamotat vlhké vlasy do plátna.

"Myslím, že to šlo dobře, ne?" pronesu spokojeně, když se na ni zadívám. "Mele, přehoď jí ještě přes ramena plášť."

Stočím pohled na káď a pak na kamna, kde už vře další várka horké vody.

"To vědro ti nechám za dveřmi, ať to nezdržujeme." a hned se hrnu ke kamnům, kde naberu horkou vodu.

"Šup, šup! Teď je řada na mě!" popoháním je v duchu! Už se nedokážu soustředit na nic jiného, než je mé vlastní těšení se na horkou slast!
 
  Melwin   Postava není přítomna 27.2.2018, 14:48:16
Přiskočím, jak kdyby mě bodnuli včelkou. A rozhodně se k tomu nemusím nutit.

Cořiny křivky jsou ve světle svíčky a v oparu naprosto kouzelný. I když sem tam se objevují ošklivý modřiny. "Chuděra malá..."

Zamotám ji do plátna a pak už ji pevně obejmu a vytáhnu z vody. Rožek se namočil ve vodě, ale to je jen drobná ztráta!

Opatrně ji postavím na zem, ale nepouštím ji. "Je to lepší?" brouknu s úsměvem. Je hezký ji mít takhle blízko.......

Až Nyskelino významný zakašlání mě trochu probere.

"No jasně. Teď rychle oblíct a já tě vezmu nahoru!" odpovím ve spěchu.

Opatrně ji poponesu k lavici a nechám ji sednout.

Rozpačitě se ohlídnu po kádi, ale nakonec se rozhodnu jinak. "Já se pak jen vrátím pro vědro teplý vody a umeju se nahoře, v pokoji. Aby tam Cora nebyla dlouho sama..." přemejšlim nahlas.
 
  Cora   Postava není přítomna 26.2.2018, 13:24:42

“Někdy to byla docela fuška….“ Připustím a roztřepu vlasy, který mi zrzka vykroutila od vody.
“Já je mám hrozně dlouhý a naše černá perla zase nepodajný. Zkrotit ty její černý kudrlinky do něčeho kloudnýho byl skoro nadlidskej výkon. Ale Min trvala na tom, abychom chodily upravený.“ Vysvětlím a chytím se okrajů kádě, abych se postavila.
Vlasy setřepu dozadu a otočím se k Melovi, kterej na mě čeká s plátnem na osušení.

Pokusím se zvednout nohu, abych přelezla přes okraj kádě ven, ale moc mi to nejde. Motá se mi ze vší té páry hlava.
Nejistě se na něj podívám a natáhnu k němu ruku.
“Mohla bych se tě aspoň chytit, ať se tu nerozplácnu jak žába?“ Zaprosím zahabeně a fakt je mi to trochu trapný.
Už je otravuju až dost.
 
  Melwin   Postava není přítomna 25.2.2018, 21:59:00
Přešlapuju rozpačitě u kamen a občas pohledem zkontroluju počínání Nyskel. Docela jí to jde...

Mně taky. Usilovně myslim na koně a docela to zabírá.

Kamna pěkně hicujou, když ty dvě skončí.

Podám plátno, na které Nyskel mávnula, a jsem rád, že už to je skoro za námi. Kdyby tu Nyskel nebyla, tak....... Ale takhle...

Vezmu druhý, větší plátno a rozklepnu ho před sebou. "Tak prosim, madam." pronesu a čekám, jestli se Cora dokáže zvednout sama.

"Nebo chceš pomoct?" dodám a je to boj. Půlka ve mně jednoznačně hlasuje pro a ta druhá jí usilovně nadává!
 
  Nyskel   Postava není přítomna 25.2.2018, 21:55:32
"No, něco málo jsem pochytila..." zamumlám neurčitě.

Rána už vypadá o něco lépe než včera. Už by se nemusela zanítit.

Mytí vlasů mi zabere o něco déle, než čištění rány. Chápu, že Cořiny vlasy byly asi v Masce žádanou ozdobou, přestou jsem předlouhatánské a musí být i těžké.

"No nedivím se, že jste se česaly navzájem. Dostat tohle všechno do nějakého účesu, to musí být nadlidský výkon!" poznamenám, vcelku pobaveně.

Asi bych se s tím mohla párat dýl, ale popravdě jsem utahaná a ztrácím trpělivost.

"No, bude to muset stačit. Takhle dlouhý vlasy jsem ještě nikomu nemyla." dodám napůl omluvně.

Mokré prameny vykroutím a houknu na Mela, který lelkuje u kamen. "Podej mi to menší plátno a pojď mi s ní pomoct ven."
 
  Cora   Postava není přítomna 25.2.2018, 20:34:57
Vlastně se na mě vůbec nedívá.
Na jedný straně je to fajn, na tý druhý....jsem trochu zklamaná, nejistá.
Zanořím se rychle do vody a syknu. Některý rány pořádně pálí.
"To je chuť...." Zamumlám směrem k Nys, ale očima pořád loupu po Melovi.

To ho fakt nezajímám?
Ani trochu?
I když hlas nemá zrovna pevnej.....Možná se jen přetvařuje, aby nedal před zrzkou najevo...


S trošku lepší náladou se začnu cáchat ve vodě a nechám zrzavici, aby mi odmočila a sundala obvazy.
Počíná si překvapivě jemně a zkušeně.
"Hele, ty máš s ošetřováním nějaký zkušenosti? Ohromně ti to jde." Pochválím ji upřímně a když skončí, ponořím hlavu do vody, aby mi mohla umýt vlasy.

"Na tohle se těším nejvíc...." Vyprsknu proud vody, když se zase vynořím.
"Na ten báječnej pocit lehkej čerstvě umytejch vlasů. Kdo ví, jak často si ho teď budem moct dopřát...
Asi si budeme muset vlasy zaplítat, aby nám vydržely co nejdýl....
Ty máš krásný vlasy, kdybys chtěla.....v Masce jsme česaly jedna druhou, takže ledacos umým. Různý složitý copy a účesy a tak...."
Navrhnu nesměle, protože ji chci její laskavou péči tak nějak vrátit.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 25.2.2018, 15:14:51
Cora je vypadá vážně na pokraji sil. Snažím se Melovi pomáhat, ale vede si dobře.

Konečně v kádi.

"Tak jo. Ty se v klidu vyhřívej a já se podívám na tu ránu. Pak umyjeme vlasy, to bude fuška, a pak už utřít a do postele!" Až se překvapuju, kde se ve mně najednou bere tolik rozhodnosti.

Ne, že bych nedokázala houknout. Nejsem křehká květinka, za kterou mě spousta lidí má. Ale překvapuje mě, že dokážu být taková zrovna vedle Cory. Snad je to tím, že ona taková být v tuhle chvíli nemůže...

Pustím se do toho opatrně, ale svižně. Možná mě pohání i to, že už se těším, až budu v kádi já!
 
  Melwin   Postava není přítomna 25.2.2018, 15:12:14
"No jasně, od toho mě tu máš, ne?" odpovím s trochu přiškrceným, napjatým úsměvem. Bych bych rád, aby to znělo lehce, ale na to sem až moc nervózní.

Vezmu ji jemně do náruče a přenesu ke kádi. Pomalu ji spouštím do horký vody a pohled mi párkrát uklouzne. Všímá si všech drobností a detailů a drkná na struny mojí fantazie.

Bezděky zadržuju dech, jako by mě to snad mohlo spasit...

Končeně je ve vodě a já se narovnám v zádech a rychle odvrátím oči. Cejtim, jak to na mě jde, ale jsem odhodlanej vydržet!

Přejdu ke kamnům. "Přiložim, aby bylo dost vody i pro ostatní..." zamumlám a mám co dělat, abych si nepopálil prsty. Před očima mi totiž netančí plameny v kamnech, ale Cořino hladký tělo!
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.