abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Železné měsíce ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Eliáš   Postava je přítomna 20.2.2017, 19:31:02
Ano, bylo by hloupé, nedívat se do těch průzračných očí, když jsem před okamžikem oslavoval jejich krásu. Zvlášť, když mě samy lapají jako do pasti. A tak snad ani nevnímám, co má slova udělala s oběma dámami a s Igorem.

Ale pohledem to končí. Jako by právě neproběhlo to, co proběhlo, jako bych neřekl nic já, ani Adrien.
Pak už se otočím k odchodu, bez jediné reakce na Adrienova slova. Ostatně, nedostanu se moc daleko, zadrží mě Igor. Pohlédnu na něj.
"Jistě že tamtudy ne..." zamumlám rozpačitě a spíš než překvapeně, tak rezignovaně. Jako bych byl zvyklý na to, že vyrážím špatnými směry.
"Děkuji." pousměji se na muže, a raději se rozhodnu držet u něj. Ostatně, byl to právě Igor, kdo říkal, že ví, kde ta vzducholoď je.

"Adriene?" ozvu se pak tiše, jako bych si na něco vzpomněl. Počkám, až se mladík ke mě otočí.
"Můžete přece, co chcete." usměji se. Těžko říct, jestli mluvím jen o cestě vzducholodí na druhý kontinent.
"A pevně doufám v to, že neslibujete nic, co byste nechtěl splnit." zajiskří mé oči vesele.
 
  Adrien   Postava je přítomna 20.2.2017, 19:06:11
„Bude mi ctí, Sal.“
Usměji se na ženu. Je zřejmé, že mi touhle nabídkou udělala skutečnou radost. A vlastně mi udělá radost i svým dalším prohlášením. Konečně někdo, kdo mě chápe. Kdo si nemyslí, že bych měl sedět na zadku a …raději nic nedělat.
„A kde všude jste byla, jestli se smím zeptat?“
Než se dočkám odpovědi na svou otázku, promluví na mě Eliáš. Jeho prohlášení mi vezme vítr z plachet a naprosto mě zmate…
Co? Cože?
Žertuje snad?
Nežertuje.

Letí mi hlavou. S poslední myšlenkou se potěšeně usměji.
Je to upír.
Dojde mi vzápětí. Při téhle úvaze ucítím kolem žaludku příjemné mrazení. Je to vzrušující.
„Potom vám jistě bude příjemné mít po cestě nepřetržitý přístup k letní obloze a zanecháte těch pošetilých nápadů, že bych snad nemohl cestovat s vámi.“
Během svých slov schválně udržuji očí kontakt…protahuji ho a prohlubuji.
 
  Valeria   Postava je přítomna 20.2.2017, 16:06:03
Nezbyde mi než přijmout Adrienovo rámě, přestože mi jeho pozornost není příliš příjemná. Snad si však vystačí se Salimenou a já nebudu muset vést rozhovor.
Otočí se na mě skutečně jen krátce, takže se opět zdvořile usměji. Brzy mi tato reakce nebude stačit, jak často ji používám. A přitom to vůbec nemyslím nikterak zle.

Ostatní snad vyrazili za námi. Ohlédnu se. Igor vypadá... rozladěně? Jeho nepohodlí by mě mrzelo, teď se však nemohu zeptat.
A Eliáš se dívá zcela okouzleně na Adriena a dokonce mu složí kompliment. Neudivuje mě to zřejmě tak, jako ostatní. Nebo bych měla předstírat překvapení? Ne, to by bylo hloupé.
 
  Igor   Postava je přítomna 19.2.2017, 15:38:58
Na dotazy ohledně Smrtihlav nestačím odpovědět, což je dobře, neboť přesně nevím, co. Narozdíl od madam mohu nabídnout jen dohady, a nerad bych rozšířil fámu, ať už je mi dotyčná sympatická či nikoliv.

Vyjdu z budovy, ale zůstávám stát trochu stranou a sleduji nastalé dění se zdvořilým odstupem. Což je také dobře, neboť si tak pan Adrien nevšimne mého kamenného výrazu a přimhouřených očí.
Hlavně klid. Důvěřuji madam. U ní takový floutek nepochodí... A nezáleží na tom, že mu nabídla vykání!

Pak Adrien dá na srozumněnou, že letí také.
Šermu jsem vždy holdoval pouze ze sportu... Nebylo by od věci si pořídit zbraň.

Mé, poněkud rudé, myšlenky přeruší Eliáš.
Modré letní nebe?

"Heh?"

No, někomu se takové fráze líbí (například madam). Co je divné je, že k letnímu nebi nepřirovnává ani oči paní Valirie, ani madam Salimeny, nýbrž vybledlé bulvy toho mladého proutníka.
Chudák, musí být mimo sebe.

Když mě vzápětí míjí - kam jde, netuším - raději jej chytím za loket a otočím nazpět. "Tamtudy ne."
 
  Salimena z Hürigernu   Postava je přítomna 19.2.2017, 15:14:16
Pan Alias mi připomene vzducholoď, ale to není samozřejmě třeba, jsem si vědoma, že k ní dojdeme.
"Ah, jistě. Ale kdo ví, co uvidíme cestou," odpovím.

Což se v blízké budoucnosti vskutku projeví. Začíná to zřejmě už páně Elisovým podivným popocházením různými směry.

A pan Andreas je nadšen - jeho vlasy a zuby dohromady září jako úplňková luna.
Do toho si vzpomenu, že jsem na něco důležitého zapomněla... Ah, už vím:
"Sal! Říkejte mi Sal! Nebo Salimena, chcete-li... Víte, oslovení titulem se mi zdá poněkud neosobní."

Když Ariel zmíní, že se i on vydává na cesty, také se usměji od ucha k uchu: "Výtečné! Oh, pro lidi ve vašem věku by mělo býti cestování nutnost... Také jsem měla tu výsadu. Zbylo mi tolik krásných vzpomínek!"

A pak se poněkud zarazím, když k nám znova přistoupí pan Elias... A řekne... řekne... řekne Adriánovi něco tak krásného, že celá zjihnu.
Již dlouho jsem nepotkala nikoho, kdo dokáže složit tak básnický kompliment. A to na to na první pohled vůbec nevypadal...
 
  Eliáš   Postava je přítomna 19.2.2017, 12:43:26
Zarazím se po pár krocích, když se zase ozve Adrien. Zdá se, že mě jeho prohlášení ve smyslu, že letí s námi, překvapilo. Otočím se a udělám zase těch pár kroků zpátky. Zdá se, že chci něco říct nebo se na něco zeptat. Ale jak se tak zadívám na Adriena, na jeho tvář, zarazím se a skoro vypadám, jako bych ho snad v tuhle chvíli viděl poprvé. Lehce se usměji.
"Roky a roky jsem neviděl modré letní nebe... až teď, ve tvých očích..." vydechnu úplně jiná slova, než jsem chtěl původně.

Vzápětí rozpačitě sklopím zrak. Rozpačitý z toho, že jsem se nechal unést tímhle okamžikem, těma průzračnýma očima, že jsem až moc familiérní, když jsem tak snadno přešel k tykání.
Pak se ale zase do těch modrých očích podívám. Klidně a vyrovnaně. Sebevědomě. Ano, chovám se nevhodně, to ale neznamená, že si za tím, co jsem řekl, nestojím. Nesnažím se tvářit a chovat tak, že to bylo myšleno jinak, než jak to myšleno bylo. Než se po chvíli zase otočím k odchodu, můj úsměv se o něco rozšíří. Přátelský, milý a hřejivý.
A pak zase vyrazím - a zase špatným směrem, jak jinak.
 
  Adrien   Postava je přítomna 19.2.2017, 12:07:04
„Můžu vás ujistit, že pokud mi dáte jen trochu příležitost, Vaše čekání se bohatě zúročí.“
Usměji se na Salimenu a moje oči jen září.
„Můžeme tedy vyrazit?
Hraběnko?
Valerie?“

Nabídnu rámě nejdříve jedné a pak druhé dámě.

Jen zavrtím hlavou, když se ozve ten mladíček – očividně se rozhodl, že mě bude řídit…že bude určovat, co budu a nebudu dělat. Plete se. Tak moc se plete.
„Jak bych si mohl nechat ujít tak vzrušující cestu.“
Mrknu na Valerii.
„Bez ohledu na skutečnost, že poletíme vzduchem, je společnost natolik lákavé, že by váhal jen blázen.“
Otočím se pro změnu na Salimenu.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225] 
www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2020 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.