abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Žira
12.5.2016
22:00:19
Když se Alexander ptá, ujistím ho, že to pochopil správně. "Přesně tak, myslím, že po dvojicích nebudem přitahovat takovou pozornost a navíc to zvládneme rychleji. Každý byste si měl promyslet, kam byste to zhruba chtěli schovat."

Pak se otočím na Riegala. "Taky nevím, kam ji schováme. Možná by bylo nejrozumnější, dostat se do přístavu, vyplout na širé moře a tam ji prostě hodit do vody. Nebo jen někam do řeky, ale někde mimo Beörské hory, ať sem nikoho nenalákáme. Dneska jsem si trošku prošla hory, den cesty a jsme z nich venku, pak se můžem na koních vydat náhodným směrem a něco prostě najdem." Odpovím a pak se věnuji přemýšlení.

Ještě chvilku posedím a pak se také odeberu na pokoj. "Omlouvám se, ale také bude muset jít spát, dnes jsem nějak unavená, dost jsem toho nachodila. Takže dobrou noc." Řeknu a po vzoru Káji se vytratím.

Alzan
12.5.2016
15:51:47
Když mi Karolíná říká, kdy bude mít čas, tak jsem spíš pro dnešek: "Jestli budeš mít chvilku po večeři, tak by to možná bylo lepší. Nejde o nic složitého. Aspoň dle mého laického pohledu soudím."

Poté se věnuji společenské debatě. Aspoň do té chvíle, než mi Karolína řekne o nové Anglinově kovárně. "To asi bude. Díky." A v okmažiku kdy se otáčím na Anglina, abych se se ním domluvil, on promluví na mě.

"Jestli budeš mít chvíli, rád bych využil tvých schopností a rád tam zašel s vámi oběma. Jde jen o drobnost. Myslím. Než jsem sem dorazil, tak jsem akorát dokončil jeden výtvor. Proto jsem přišel pozdě. Rád bych ho také navlékl do zbroje, ale na rozdíl od toho prvního má křídla. Takže bych potřeboval upravit pár kroužků. Samozřejmě by asi šlo patřičnou část zbroj naseknout a nechat to tak, ale domnívám se, že lepší bude když se to zase spraví a zůstane tam jen ty díry, kterými povedou křídla. Ale je potřeba to spravit přímo na něm. Holt tu zbroj už nebude sundavat.

Nechtěl jsem tím otravovat ty, co mají důležitější věci na práci a zároveň jsem místního kováře nechtěl děsit nemrtvým. Teda dokud jsem myslel, že tu nějaký je."


Počkám, co mi na to Anglino řekne a až se domluvíme, tak počkám co dalšího chce Attyloe řešit po jídle.

Při čekání se rozloučí s Kájou, jestli odchází dřív, a popřeju dobrou noc.

Zar´farro
12.5.2016
10:56:07
Sedím u stolu, postupně se začne s představováním, následně s dalším představováním a celé mi to příjde nekonečné.

Napadne mne, že asi není dobré dát si nohy na stůl a tak si je hodím na vedlejší ( prázdnou) židli. Když se ozve mé jméno, jen ledabyle zasalutuju pravou rukou.

Další debaty a já jsem myslí napůl u výzkumu a napůl u jídla. To nepatrné procento, zabývající se obsahem diskuze však zaznamená ty nejdůležitější informace.

Když se ozve mé jméno a skupina s Alexem, pouze pokrčím ramena.

Kam jen dát tu minci, kam ji schovat?

Riegal Faer
12.5.2016
9:52:02
Přijde Attylloe, zbytek družiny a i několik nových příchozích, kteří jsou hned představeni. Pokud se na mě někdo z nich podívá, kývnu mu na pozdrav, jinak si je pouze prohlížím. Jak uslyším, że Saldebar ukradl tomuhle Saldebaarovi jméno, neudrżím se a vyprsknu smíchy. Zdenda... Pak zase nasadím neutrální výraz.

Dozvíme se od Merysol, že jsme ty mince měli schovat. Fakt jo? Aha... Hned začnu vymýšlet, kam by se to dalo, ale na nic nemůžu přijít, koneckonců, já tady okolí neznám.

Proto jsem rád, że Żira přijde s řešením. ,, S tím bych souhlasil Żiro, sám vůbec netuším kam bych ji schoval... "

Pak se už pustím do večeře.

Alexander
11.5.2016
23:16:59
V klidu sedím a poslouchám výklad, který ze začátku vůbec nedává smysl. Až ke konci dostávám informace, které mi dopomohou pochopit i začátek takže to celé začne dávat smysl. Avšak netuším co, ale něco se mi prostě nezdá. "Ale co.. Co.." přemýšlím a snad navenek až líně si prohlížím okolí.

Najednou nás začne představovat. "Heh.. Ve městech.. Nejméně důležitá informace má být všem na očích? Nu proč ne.." povím, a jen se otočím na nově příchozího aby bylo vidět kdo vlastně Alexander je.

Nejím ani nepiju.. Jen se tak trochu přehrabuju v té trošce jídla, kterou jsem si nabral. Pak se začne mluvit o mincích a rozdělování. "Chmm.. Takže teď je v plánu se rozdělit a jít schovat mince? Takže výprava na několik dní?" optám se, jestli jsem to správně pochopil.

Když je chvilka času, stavím se za našimi vyššími, a na něco se ptám.

Anglino
11.5.2016
18:44:23
Karolinka mne potěšila tím jak byla ráda, že mám svou kovárnu. Už dlouho jsem neměl tak příjemný pocit z toho, že s někým sdílím radost z úspěchu.

"Je to zvláštní dříve při bujných pitkách sem se jako barbar chlubil svými udatnými činy, jizvami a vyhranými bitvami. A teď se chlubím Karolince s kovárnou.
Asi už jsem dlouho mimo domov a nebo se mnou takhle cvičí to malé, křehké, chytré a impulzivní stvoření."


Otočím se k Alzanovi a zeptám se ho.

"Jak to Karolinka myslela, že by jsi mohl být zákazníkem? Víš já jsem zjistil že v této komunitě chybí kovář, který by koval pro město. A Maya s kovářkou dračích jezdců mi pomohli postavit novou kovárnu.
Jestli potřebuješ nějakou kovářskou práci vysvětli mi co potřebuješ.
Ještě než Karolinka vyjede za svým úkolem, tak mi slíbila, že se zaskočí podívat se do mé nové kovárny. Pojď s námi a tam se můžeme domluvit, zda budu schopen vyhovět tvým požadavkům."




Karolina
11.5.2016
15:08:38
Smutně se usměju na Icaria a kývnu na souhlas.

" Máme to všichni podobné. Místa jsou jiná, ale okolnosti jsou stejné."

Poznámka Merysol mě rozesměje. Živě si představuju, jak Bart pobíhá po lese a voní na celé okolí. Pak se na obě dívky usměju a jdu si sednout. U jídla nás ještě osloví Merysol.

" No jo, sakra, zapomněla jsem na ni úplně. Teď budu několik dní cestovat a tak to nějak udělám."

Pak už poslouchám nadšené řeči o kovárně a kovářce. Přitom si ji prohlížím a jsem dost udivená, kde se v ní ta síla bere. Už jsem pochopila, když mi říkali, že budu hodně překvapená. Taky že jo a nejen kovářkou. Jakmile uslyším o Anglinově kovárně, zbystřím.

" To je báječné, poslyš, budu pro tebe mít hned prvního "zákazníka", Otočím se na Alzana " Slyšel jsi to? To bude lepší řešení než skřítkové, co myslíš?", zeptám se ho.

Je vidět, že Anglino je celý nadšený a nejraději by to tady zabalil a už zase mazal do svojí kovárny.

" Hele než utečeš, tak jen abys věděl, že tady tři nebo čtyři dny nebudu. Brzo ráno jedu s pryč a až se vrátím, jdeme s Mayou pryč. Drž mi palečky, aby mi to vyšlo. A ty mince, slyšel jsi Žiru, půjdeš se Stopařem. Já ji schovám někde po cestě."

Potom chvíli pozoruju Žiru a o něčem přemýšlím. Když už to nevypadá, že by se snad mělo něco podstatného dít, zvednu se od stolu. Nakloním se k Anglinovi, něco mu pošeptám do ucha a pak ho políbím na tvář. Trošku se začervenám, ale už to není jako dřív.

" Alzan by to mohl vyřešit s Anglinem, takže to by bylo vyřízené. Tak kdo první? Asi Žira, vypadá unaveně, taky aby mohla jít brzo spát."

Nahnu se k ní a tiše ji něco řeknu. Nakonec se otočím ke všem.

" Přeju všem dobrou noc. Nezlobte se, že už odcházím, ale potřebuju si ještě před cestou dodělat neodkladné záležitosti. "

Pak už se pustím chodbou do svého pokoje.


Žira
10.5.2016
22:20:19
Jak již náš drahý PJ řekl, dorazila jsem poslední a pěkně pozdě. Kdyby to bylo možné, jsem rudá až na prdeli, ale jek je známo, my barevní jsme stále jen černí, ať je nám špatně, stydíme se, jsme nemocní či dokonce mrtví, stále černí.

Když se mě Kája ptá, unaveně se usměji. "Samozřejmě. Vždycky si na tebe udělám čas." Odpovím jí poté, co Attylloe domluví.

Když se ostatní představují novému členovi, usměji se. "Ahoj, jak jsi slyšel, já jsem Žira. No... a umím.... vlastně asi neumím nic, možná trošku rozbíjet hlavy. Každopádně jsem ráda, že jsi tu s námi, pokud Attylloe usoudil, že se ti dá věřit, mě to stačí."

Pak mluví Icarium, spíše odpovídá Káje, vložím se do toho. "Neboj, Akadský hvozd nepadne dokud bude žít jeho srdce. A to stále žije." Řeknu a rukou svírám něco, co mám v kapse.

Když potom Merysol promluví o mincích, nahlas se rozesměji. "No ty vole.... nejsme my banda idiotů, že jsme si na to vůbec nevzpomněli? Jistý je, že to rozhodně nějak musíme zařídit."

I Stopař něco dodá. "To, že se nemáme dělit platilo na výpravě, ale myslím, že teď moc jiných možností nebude. O Merysol a Lótiel se nebojím, když jde s nimi Maya. A pokud jde o ostatní, nejraději bych to viděla na dvojice. A abychom se nějak domluvili, kdo s kým, kam, a podobně. Přeci jen, v úplně bezprostředním okolí by to být nemělo. Pokud vím, Kája bude mít také nějaký výlet s Mayou, to by se s tím dalo spojit. Tím pádem, pokud správně počítám, zbývá nám nějakých 6 mincí. Já, Anglino, Zar´farro, Alexander, Riegal a Stopař. Takže tři dvojice. Třeba já s Riegalem, Anglino se Stopařem a Alexander s Zar´farrem, co říkáte?"

Zareaguji rovnou rozsáhleji a navrhnu jedno možné řešení, samozřejmě ale možností je více. Rozhodně se nebráním diskusi.

Stopař Talhut
10.5.2016
11:57:56
Postupně se tu všichni pomalu sejdeme. Kromě nás je tu i několik nových postav, které sedí na místech, kde sedávali mistři v Questaqua. Takže ce dá očekávat, že tady v síni dračích jezdců tomu bude podobně.

Nakonec přijde i Žira. Jakmile se usadí začne Attyloe všechny představovat. Můj odhad byl celkem přesný. Jeden dračí jezdec vedle druhého.

Když začne hostina neujde mi počítání malého zrzavého nezbedy.
"Už aby jsi vyrostl."

Merysol je z něj trochu do studu, ale je to malé lišče. Bude zapotřebí velkého tréningu než se podaří lišákovo ego zkrotit.

Vzal jsem si dva větší kousky masa a počkal až si pro ně Guru i Gira dojdou, aby se taky nažrali. I já sám jsem měl docela hlad, ale dával jsem si jen menší sousta. Víno i jiný alkohol jsem si nedal a spokojil jsem se s obyčejnou vodou.

Merysol potom začala mluvit o těch mincích, které jsme před naší dlouhou cestou dostali. Skoro jsem na ni zapomněl. Jak se mi to jenom mohlo stát.

Na nového člena naší skupiny se podívám až naposledy. Ale i já k němu řeknu pár slov.
"Jak už Attyloe řekl, jsem hraničář. Jak mé oslovení naznačuje stopování je mojí nejsilnější stránkou. Stejně tak i zamaskování své přítomnosti v lese. Jinak jsem obstojný střelec. A toto jsou mí společníci Guru a Gira."
Ukážu postupně na oba psi.

V hlavě mi stále koluje otázka kam s tou mojí mincí.
"Ukrývání mincí bude pro osamoceného člena nebezpečné. Měli bychom se nějak rozdělit a pokusit se je ukrýt ještě dnes v noci. Kdo ví, co nás bude čekat zítra."

I když jsme si říkali, že se už víckrát dělit nebudeme tak přesto to vypadá, že Merysol a Lótiel to udělají. I když budou mít u sebe jako doprovod Mayu. I tak se mi to moc nelíbí. Raději bych ji měl pod dohledem. Ovšem je otázkou co na to bude říkat Žira nebo Attyloe.

Anglino
10.5.2016
6:59:01
Počkám až se s novými členy pozdraví ostatní a pak přistoupím k Icariumovi.
Podám mu ruku a představím se.

"Já jsem Anglino barbar se vším všudy. Vítám tě v naší společnosti."

Pak se začnu věnovat jídlu. Kouknu poočku na lišáka jak loudí. Počínání Barta viditelně dostává Merysol do rozpaků. ten malý dareba jí dává zabrat. Mám co dělat, abych se nezačal smát.
Nenápadně se přiblížím ke Karolince a sdělují ji své nové dojmy.

"Karolinko představ si, že jsem byl pozván do kovárny Dračí kovářky Rhunön. Dokonce jsem s ní i koval zbraně. Nic tak úžasného jsem ještě nezažil. Dokonce jsem si odlil kovadlinu pro svou kovárnu.
Představ si, že kousek od Paulovy hospody mám zařízenou kovárnu a budu moci kovat sám. Kdokoliv od nás by potřeboval něco v kovárně jsem k dispozici. Už se těším až skončí tahle sešlost, jak si půjdu vyrábět nástroje pro kovárnu.

Jak to uděláme s těmi mincemi poradíš mi prosím tě.

Ještě se musím zeptat Maye jakým způsobem dáme na vědomí občanům města, že kovárna je jim k dispozici."


Dojím kus pečeně, kterou sem si vzal a vyhledám Mayu.

"Mayo prosím tě jak dáme vědět všem, že ve městě mají k dispozici novou kovárnu s kovářem? Ví už o tom Attylloe?"

Lótiel
8.5.2016
21:38:27
Do jídelny vstoupím vymydlená, navoněná, s vlasy staženými ozdobnou sponou, s lehce vyzývavou rozhalenkou a s menším zpožděním. Po boku mi kráčí čerstvě vykoupaný tygr. Co na tom, že koupelna s kádí vypadá jakoby se tam porvaly dva vodní elementálové.

Odložím plášť i šavli. Když vidím, co tu je za společnost, připadá mi zbraň zbytečnější než kdykoli před tím. Loutnu si však nechám blízko sebe.

Attylloe pak začne představovat jednoho po druhém. A je to společnost opravdu zajímavá. Saldebaar? Tééda! Tak to je něco. Poslouchám představování dalších. Když jmenuje mě, jen se usměju a zlehka pokývnu hlavou.

Je to pro mě velmi zvláštní pocit. Sedím ve společnosti legendárních postav. Já. Malá bezvýznamná bardka. V místnosti, kde je to samý válečník či čaroděj. Každý z nich tak mocný, že by jim celá naše družinka dokázala vzdorovat možná i pět úderů srdce.

Když nakonec jmenuje Karolínu, zvláštně se ušklíbnu. Zavrtím nevěřícně hlavou a krátce pohlédnu na Merysol. A je to tu.

Nový člen družiny mě zajímá. Jako člen družiny, ale i jinak. Velkej, mohutnej...hmmm...holka.... tohle je výzva.

Když se u mě zastaví Karolína, mile se na ni usměju. “Jéé. Děkuji. Určitě jsi to dobře odhadla. Máš moji důvěru.“ Řeknu vesele.

Pobaveně sleduji Berta s kusem masa. Merysol z toho moc radost nemá. Klid. To co Ti dělá Bert je je stín toho, co by mohl udělat Win. Ne! Ať Tě to ani nenapadne! Jedna věc je, když jde na lup masa malý lišák a druhá když to samé páchá dospělý tygr.

Zrovna si začínám dávat dohromady těch pár vět pro družinku na téma neschované mince, když promluví Merysol. Tak jo. Není důležité, kdo to řekne, ale že to řekne. Pokrčím rameny.

Pustím se pomalu do jídla. Nespěchám. Rozhodně nebudu rvát holýma rukama kusy masa. Po včerejší noci to bude spíš pianko. Pokud se mi někdo pokusí nalejt víno, zakryju pohárek rukou a požádám o mošt nebo čistou vodu.

Smutně se zadívám na Icaria. Taky jsi přišel o domov? Jsme na tom stejně. I když o něj každý z nás přišel jinak.

V klidu jím. Na seznámení s novým členem i ostatními bude čas po večeři. Snad.

Merysol
8.5.2016
14:05:28

Ve snaze udělat z Barta zase lišáka, protože z procházky přišel celkem slušně špinavý a zanechal po sobě pár nehezkých, blátivých stop( (naštěstí jich bylo vážně jen pár, nechtěla jsem riskovat, že mě za toho malého prasáka někdo seřve, tak jsem ho do pokoje raději odnesla), jsem zapomněla na čas. Byla jsem celkem slušně zamazaná od Barta, mokrá a ještě ke všemu jsem začala vyšilovat, že jdu pozdě. Bart se samozřejmě odmítal nechat utřít a vyválel se mi, ještě mokrý v posteli. Jenže nebyl čas to řešit. Popadla jsem první čistě oblečení, rychle jsem se vysvlékla z toho mokrého a běžela na tu večeři. Do toho za mnou běžel, ještě stále morký Bart a ůstalo po něk pár mokrých stop. Jestli někdo uklouzne na chodbě, tak to aby při nás stáli zase všichni bohové.

Vběhla jsem do jídelny a k mé úlevě jsem zjistila, že pozdě vlastně ani nejdu a nejsem ani poslední. ”Dobrý večer” pronesla jsem s nuceným úsměvem a možná bylo zjistit, že jsem ještě trochu zadýchaná. Do toho se u mě ubjevila mokrá, zrzavá, chlupatá koule, která momentálně ani trochunepřipomínala mého lišáka Barta. Máš být paladinův maskot a pomocník a ty mi tu děláš jen ostudu. No to snad není možné!

Na Barta jsem se nehezky ušklíbla, ovšem s tím to ani neuhnulo. Takže jsem se rychle posadila a doufala, že tu nikoho, ve svém mokrém stavu, nebude příliš obtěžovat.

Pak začal Attylloe všechny představoval. Kromě té drobné elfky, jeho dcery, po které budou určitě od teď všichni slintat, jako hladoví psi a toho elfa z hvozdu, tu vlastně pro mne žádné nové tváře nebyli. Pak začala hostina a Kája se u mě a Lótiel ještě stavila s lahvičkou parfémů. ”Díky Kájo, snad nepadne za oběť tomu zrzounovi…” pronesla jsem a kývla hlavou k Bartovi, kterému se odněkd povedlo ukrást kus masa. Bože, proč mi děláš takovou ostudu?!”

Ovšem skrze Barta jsem málem zapomněla na ty mince. Postavila jsem se a trochu si odkašlala. ”Ehm…pardon, že vás ruším od jídla a pití, ale raději to řeknu hned, dokud máme ještě všichni čistou, alkoholem nezastřenou, mysl. Před odjezdem jsme všichni dostali mince, jistě si to všichni pamatujete. A nevím jak vy, ale já v tom všem zmatku úplně zapomněla, že jsme ty mince měli někde, šikovně schovat. Podle toho, co mi Maya dnes řekla, ji ještě nikdo neschoval, takže bychom to měli co nejdříve napravit. Já proto ještě dnes v noci odjedu s Mayou a Lótiel pryč, ukrýt někam ty mince. Bylo by dobré, kdyby všichni udělali co nejdříve to samé. Hlavně neschovávejte všichni ty mince na stejném místě. A te’d se můžete pustit zase do jídla, dobrou chuť.” rychle jsem si zase sedla zpátky a trochu se mi ulevilo. Nejsem zrovna velký řečník a byla jsem z toho svého projevu celkem nervózní. Přeci jen, zrovna pát nás tu nebylo.

Takže seznámit se s novým hraničářem budu muset později, promiňte.

Sotva jsem tuhle větu v duchlu vyřkla, Bart začal otravovat a loudit na našem novém přírůstku ve skupině. V tu chvíli jsem si už vážně přála tady nebýt. Matko, tohle snad nikdy neskončí….

Icarium
8.5.2016
12:12:08
Do jídelny se dostanu až jako jeden z posledních. Při vstupu se rozhlédnu a jediného koho poznám je Attylloe a čaroděj v černém rouchu. Opětuji jejich pozdrav a jdu ke stolu. Ke svému zděšení zjišťuji, že v krčmě jsem to možná lehce přehnal.

"Co to tam proboha nalívali, to byla snad nějaká trpasličí pálenka..."

Naštěstí se mi podaří jít vcelku rovně a tak to snad na mně není ani moc poznat, že jsem dnešní den musel trochu zapít.

Usednu ke stolu, pozdravím ostatní a čekám co se bude dít dál. Zanedlouho dorazí jakási válečnice a Attylloe začne svůj proslov.

Všechny u stolu představí a já se snažím zapamatovat si co nejvíc jmen, ale moc se mi to nedaří. Jak tak zjišťuji, tak všichni okolo jsou slavní a mocní válečníci, mágové a kdo ví co ještě a já jsem jen obyčejný hraničář. Mám trochu obavy z toho jak mě přijmou a jestli s nimi budu schopen držet krok.

Attylloe domluví, usedne do křesla a v místnosti začne být rušno. Všichni se představují, povídají si tak podobně.

Jsem ze všeho poněkud zmaten a ta kořalka, kterou jsem pil, tomu moc nepomohla. Už přemýšlím, že bych se odsud ještě vypařil, dokud mám tu možnost, když v tom ke mně přistoupí čarodějka.

"Jak jen ji Attylloe představoval? Sakra, nějak jako Karolina, doufám..."
proběhne mi hlavou, když mi podá ruku, avšak jakmile začne mluvit o Akadském hvozdu, myšlenky se mi začnou ubírat úplně jiným směrem.

"Bylo tam přímo překrásně, ale teď už tam není nic. Prožil jsem tam v podstatě celý svůj život a teď je to všechno zničeno... odpovím jí smutně. "Ale ti, kdo to provedli, za to zaplatí a to několikanásobně." dodám tvrdě.

Počkám na Karolininu reakci a poté usednu ke stolu a pustím se do jídla, i když teda po připomínce masakru v Akadském hvozdu moc hlad nemám.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.