abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Melwin
8.1.2016
22:13:14
Nemůžu se ubránit pobavenýmu úsměvu. Cora se bojí, to je jasný.

Tahle bytůstka je vážně neskutečná! Tak Ardetovi se postaví, i když ji mučí, a teď by se bála tmy. I když... možná právě proto? Nechci jí křivdit, to vůbec ne. Jen je roztomilý, jak dokáže dělat ramena a pak se tu schovává za mě, i když nám nic nehrozí.

Podívám se na Kiangu a čekám, jestli se hne. Nemůžeme ji tady nechat. "Půjdeme?"

Něco mě ale rozptyluje. Je to... ta Cořina ruka v mý dlani. Je to moc hezkej pocit. Zatraceně dobrej pocit. Poočku se na ni podívám. Moc jí to v tom světle louče sluší. I tady dole, na takovým hrozným místě.

"Cora by si měla odpočinout. Jinak mě paní Minnie zardousí." dodám na oko vyděšeně. Ale ta starostlivost hraná není.

Nyskel
8.1.2016
22:08:56
Ufff..... Uleví se mi, že jsem to dokázala uhrát.

"Melbork je nádherný hrad. Nikdy jsem nic tak krásného neviděla." dodám horlivě.

"A myslím, že byste měla i o společnost postaráno. Hraběnka Heidrun je velmi družná." odtuším s milým úsměvem a tentokrát nic nenaznačuje, že bych si snad chtěla dělat šoufky. V duchu jsem totiž opravdu přesvědčená, že ty dvě by neskonale bavilo štěkat se, jak je den dlouhý.

Cora
8.1.2016
22:02:33
"Výbornej nápad!" Vyhrknu rychle, protože Kianga se stejně k žádný odpovědi nemá. Akorát čumí bez pohnutí tam dolů.
Sjedu Melwinovi po lokti dolů a popadnu ho bez cavyků za ruku.
Je tu tma jak v pytli a bojím se. Nehodlám si na nic hrát. A kecy Kian k tomu nijak nepřidávaj.
"Jde se zpátky. Už jsem celá utahaná a mám hlad. Řekla bych, že pro dnešek stačilo a v noci máme nahánět ducha!"

Vlk
8.1.2016
21:57:11
Maud se zdvořile pousměje a něžně se dotkne očima Deinery.
"Všechno závisí na tom, abych měla dost topiva. Zimy tu jsou docela krušné a já už nejsem nejmladší. Moc si toho sama nanosit nezvládnu. Ale tady Dein se stará, abych neumrzla a vždycky mi pošle Byrra, aby mi obstaral dost dříví na celou zimu. Také se tu co chvíle stavuje, aby zjistil, jestli mi něco nechybí. A vozí mi koše jídla. Dein je velmi starostlivá. Nebýt ní, nejspíš bych tu už sama žít nemohla."

"Nemusíš tu žít." Ozve se dotčeně Deinera.
"Říkám ti pořád, že se máš odstěhovat za mnou na hrad, tam by ti bylo líp.
Měla bys všechno pohodlí!
Řekněte sama, Nyskel, že je na Meleborku krásně? Copak je to špatný domov?"

Melwin
8.1.2016
21:53:42
Po krátkým zaváhání prostrčím ruku i s loučí mříží, abysme viděli o kus dál, ale moc to nepomůže. Ta tma jakoby světlo z louče hladově polykala.

Přebehne mi mráz po zádech. Už ta představa, že někoho tam dole můžou zavřít, brrrr... Ošiju se zimomřivě. Ale rychle se vzpamatuju, protože Cora vedle mě je vystrašená až až. "Je tu zima." pronesu tiše, abych ospravedlnil ten zimotřas.

Protáhnu ruku zpátky, zatímco Cora se vzteká. Já taky nemám ánunk, ale radějc bych to řešil někde jinde. Navíc Kinazin hluboký hlas se tu dost strašidelně rozlýhá.

"Nemůžeme si to říct zase až na denním světle?" navrhnu s notnou dávkou naděje v hlase. Mluvito o tom tady je fakt za trest!

Cora
8.1.2016
21:47:36
Ne. Nechcu tam jít. Rozhodně tam nechcu jít. Bojím se.
Kurevsky.
Ale něco zvrácenýho ve mně, něco, co se prostě musí postavit všemu tomu černýmu, co v sobě mám, mě donutí, abych popoběhla za Melem a znovu ho čapla za loket.
"Počkej. Nenechávej mě tu." Šeptnu a rozhodně se ho nehodlám pokoušet zastavit. Je mi jasný, že i když jemu se tam do tý tmy chce právě tak málo jak mně, Kiangu to vůbec nezajímá.
Má zase ten svůj ztracenej výraz.
Něco čuchá.
Jak pes.

Dorazíme bez úhony na konec chodby a já si hlasitě odfuknu, protože fakt, že na mě ani z jedný kobky nevybafl Ardet Dei, je hrozně primovnickej.
"Asi to má tam dole další patro." Ukážu na schody mizící ve tmě a zamračím se na Kiangu.
"Kdo zas, kurva? Kdo tam byl? O kom pořád mluvíš?"
Mám těch jejích tajuplnejch žvástů tak trochu plný zuby a taky mě docela bolí břich. Špatná kombinace.

Vlk
8.1.2016
21:41:23
Naprosto nerušeně projdete chodbou, která skrývá dveře do jednotlivých kobek a kromě toho, že je tu zima a vlhko, nepřekvapí vás nic neočekávaného a to první se čekat dalo. Kianga však ani jednou nezaváhá a kráčí dál. Rychle a sebejistě. Chodba končí silnou mříží zapuštěnou do zdi. Světlo louče ozáří mohutný zámek, který vám zabraňuje ve vstupu a schody nořící se kamsi hluboko do tmy.

Kianga se k vám otočí a pokrčí rameny.
"Byla tam. Ta, která naříká v moři. Tam dole." Pronese tiše a pak pevně sevře tmavýma rukama mříže. Její tvář je strhaná a smutná.
"Cítím její smutek. A beznaděj...."

Melwin
8.1.2016
21:18:20
Zavrávorám, když do mě Kianga strčí. Odtud jsem útok nečekal.

Rychle se vzpamatuju a zamračím se jako stádo čertů. Větřím potíže. Podívám se otráveně na Coru, ale nedovolím si odporovat.

Vyrazím za ní a zvednu louč nad hlavu, aby svítila co nejdál a zároveň aby mě neoslňovala.

Snažím se pohledem proniknout tmu a taky natahuju uši, co to jde, ale nepřijde mi, že by tady někdo byl. Teda aspoň někdo živej... brrrr...

Nyskel
8.1.2016
21:15:54
Cukají mi koutky, když začne tak zaujatě vyprávět o králících. Mám co dělat, abych u toho stihla aspoň napůl sledovat konverzaci u stolu.

Příběh ovšem skončí dramaticky a já si nejsem jistá, jestli si ze mě nedělá šoufky. Jenže teď není moc prostor na to, abych to zjišťovala.

No jo, promluvit si.

Rozhodnu se to trochu urychlit. I když je Maud dobrá hostitelka, sedět tu se Soterem a všemi těmi dalšími je trochu... namáhavé.A u stolu mají už skoro všichni dojedeno.

"Maud, už jsem moc zvědavá..." a pak ve mně hrkne! Tohle mi řekl Terry v myšlenkách a já přece nemám jak vědět, co má v plánu. Nepatrně zpanikařím, ale rychle dodám: "jak tu zvládáte zimy?"

Ufff... "Tahle krajina je krásná, ale může to tu být i dost drsné, ne?" teď už je můj hlas zase klidný. Ustála jsem to... snad.

Trošku provinile loupnu pohledem po Terrym. Měla bych být opatrnější!

Vlk
8.1.2016
21:04:26
Zatímco nahlížíte do chodby, Melwin vcelku zvědavě, Cora s hrůzou, Kianga rázně odstrčí Melwina a projde kolem něj do studené vlhlké chodby.
"Budu potřebovat světlo." Řekne dutě a beze stopy strachu vkročí do chodby, aniž by se ohlédla, jestli jí Mel světlo zajistí.

Gunter
8.1.2016
21:00:16
Nevěřícně na ni hledím.
Jak si může myslet, že bych byl odvázaný z králíků?
I když, když tak o tom přemýšlím, nejspíš bych byl. Neviděl jsem pořádnou králíkárnu od dob svého předchozího života na Křivém klíči a ta vzpomínka pro mě znamená bolestivé rýpnutí. Sladce bolestivé.


"Když jsem byl malý, měl jsem oblíbeného králíka. S černýma ušima! Byl jediný z celého vrhu. Ostatní byli bílí! Měl jsem ho moc rád, abys věděla. Hrál jsem si s ním jako s pejskem. Pak nám kuchařka jednou připravila králíka a mně dala na hraní ucho. Černé ucho!" Zatvářím se tragicky, aby si uvědomila, jak moc mě to zasáhlo.
Pak s očima navrch hlavy dodám.
"A má ovečky, ne králíky. A hlavně je to šance si s ní promluvit!" Že si s ní musím promluvit, je přece jasné!

Melwin
8.1.2016
20:48:10
Cora se mi zvědavě prosmýkne kolem ruky a kouká dovnitř, já přes její rameno taky. No, nic moc. Co si budeme namlouvat, vážně to nevypadá jako místo, kde bych chtěl trávit svý chvíle.

Když se zase stáhne, uleví se mi, že nechcel lízt dovnitř. Pravda, v něčem mě to připomíná to podzemí pod Soterovým domem u jezera. Stejně nehostinný jako tam. Ale tady to vypadá opuštěně.

"No jo, máš recht. A taky by to tady asi víc smrdělo, ne?" přidám další argument, proč nechodit dál.

Dobrodružství je fajn, ale tady to až moc zavání průserem. Jsem připravenej ty dveře zase zavřít, ale nechci to udělat bez Cořina náznaku, že jsme tady skočili. Přeci jen nechci, aby si myslela, že jsem posera.

Nyskel
8.1.2016
20:36:44
Musím si přiznat, že mě hrozně baví ty jeho pohledy, kdykoli ho chytnu za ruku. Stále se mi nechce věřit, že to ještě nepochopil.

Jeho výčitku přejdu. Co taky říct? Vím, že bych asi reagovala stejně, ale druhá část mého já, ta divoká, vlčí, má chuť podrážděně zavrčet. Proč, to mi úplně není jasné, ale konec konců je to fuk. Tady si vrčení nemůžu dovolit a Vlčici to beztak za chvilku přejde.

Rozhodnu se tentokrát usmát na Terryho, takže mi neujde jeho výhnamný pohled. "Proč? Kvůli zvířectvu?! Co to má být? To je tak nadšený z králíků?" na okamžik se mi v očích mihnou otazníky.

"To už se nemůžeš dočkat drůbeže?" nedá mi to. Tuhle narážku jsem nepochopila a vrtá mi hlavou.

Cora
8.1.2016
20:33:34
Nakouknu zpoza Melwinova ramene. bezpečně schovaná za jeho chlapáctvím, zaklesnutá do jeho paže.
Louče osvětlí další chodbu a několik dveří s malejma zamřížovanýma okýnkama. Spíš otvorama. Tak na prostrčení ruky. Víc ne.
Zamrazí mě a zase se stáhnu. Na čele se mi zrosí pot.
Takhle to vypadalo tam dole. V Soterově domě. Nebo hodně podobně. Akorát, že tady jsou stěny z hruběji tesanýho kamene.
A voní slaně.
Zatmí se mi před očima a na chvíli se octnu zase tam dole a ucejtím Ardetův zrychlenej dech ve svý tváři.
Není hezký, že má všude po ruce takový útulný kobky?

"Vězení." Zachraptím tiše.
"A nikoho tu nejspíš nemá. Jinak by tu měl nějakýho strážnýho, ne?" Dodám plná nadějí.

Gunter
8.1.2016
20:18:20
Konečně se ti dva vrátí a já si zhluboka oddechnu.
Hodně zhluboka.
Nyskel vypadá....inu jako Nyskel. Pořád stejně. Usmívá se a rozhodně se tváří naprosto normálně. Žádné známky totálního pobláznění do Byrra a okouzelní horou jeho svalstva na ni nevidím.
Skoro se až zastydím za své obavy.
Zvláště, když se její ruka snese ledabyle na moji. Naprosto přirozeně a samozřejmě.
Překvapeně se na ni podívám a samotného mě udiví, že nahlas nepředu.

"Lišku? Kde jste u všech bohů vyčmuchali lišku?" Zeptám se užasle, ale pak neodolám a trochu vyčítvě dodám.
"Byla jsi pryč hrozně dlouho. Čekali jsme na vás. Maud řekla, že nám po jídle ukáže svoje malé zvířectvo. Ostatní ho už znají, takže půjdeme jen my a Tina s Minnie." Mrknu na ni významně, protože, tohle je šance promluvit si s ní..

Melwin
1.1.2016
14:42:33
Je tam tma. Mám nejistej pocit, že ten prostor je větší a rozhodně tam není žádný okýnko ani světlík. Temná vlhkost. Fakt nic moc. Bezděky se oklepu. Ale jen nepatrně, protože Cora se mě chytla za loket a před ní si takovou slabost prostě nemůžu dovolit! Nevim proč, ale prostě ne!

Natáhnu se pro louči, která mihotavě bliká v držáku kousek od dveří.

"Nevim, ale brzo to zjistíme." zašeptám ke Coře.

Natáhnu ruku s louží do temného prostoru a zvednu ji vysoko, aby nás tak neoslňovala.

Nyskel
1.1.2016
14:37:18
Do domu vcházím s mírným, klidným úsměvem, který si pečlivě nasadím hned u dveří.

Jako prvního pohledem najdu Terryho. Ten jeho výraz... mluví sám za sebe. "Ach jo. Co zase má?! Vždyť se mnou byl Byrr! Nemohlo se mi nic stát!"

Poslušně zapluju na své místo vedle Terryho. Až poznámky Sotera a Tyfa mi napoví, proč se Terry tak strašně šklebí! Vůbec mě to nenapadlo. Nikdy bych na Byrra nemyslela takhle. A Terry tohle přeci ví! Nebo ne?!

Přičinlivě mu podám jednu sušenku a mile se na něj pousměju. "Blázínek! Jak ho TOHLE mohlo vůbec napadnout?! Ale pravda... jestli tu do něj Soter s Tyfem ryjou už takovou dobu, není se zase tak čemu divit."

Přisednu si blíž, až se svým bokem dotýkám jeho. Aniž bych se na něj podívala, přikryju dlaní jeho ruku, která volně spočívá na stole. Významně se při tom zadívám na ty dva pošklebáčky.

"Zavětřila jsem lišku a nějak jsem nemohla odolat." špitnu Terrymu v myšlenkách.

Pak se podívám na Byrra a významně pronesu. "Byrr něco ulovil pro Deine. Bude z toho krásný límec." a při tom na hromotluka spiklenecky mrknu.

Cora
1.1.2016
14:27:07
S vervou se vrhnu na zkoumání všech dostupnejch a otevřenejch dveří a s každýma dalšíma jsem zklamanější a zklamanější. Z části. Na druhý straně se mi vždycky trochu uleví, když za nimi nenajdu osamocený lůžko s koženýma řemenama na připoutání noh a rukou a vysokýho chlapa v masce. Nebo hůř....rozšklebenej ksich Ardeta Deie. Pořád jeho nepřítomnosti tak úplně nevěřím.

Ty velký těžký dveře zastaví i mě a na krátkou chvíli zaváhám. Hlavně kvůli Kian. Nějak moc dlouho na ně čumí a tady ten upřeně ztracenej pohled je u ní vždycky na pováženou.
Pak je ale Mel energicky otevře a já pocítím nesmyslnej záchvěv pýchy. A pro jistotu se ho chytím za loket.
Nastrčím hlavu podél jeho ramene, abych viděla a zvědavě zamžourám do tmy před náma.
"Co tam je?" Zeptám se zvědavě a trochu nejistě.

Vlk
1.1.2016
14:21:51
Byrr bezmocně nasaje vzduch a je vidět, že tahle situace je pro něj nová a moc si s ní neví rady. Pak krátce zavrčí, jako by to něco mohlo vyřešit a rozběhne se zase za tebou.

Promění se takřka ve stejném okamžiku a cynicky si zavěsí lišku za ocas k opasku.
"Nemyslím si, že bych si musel něco vymýšlet." Zabručí a protáhne si paže, až mu klouby zapraskají.
Pak vyrazí dlouhými kroky vpřed a zastaví se až u domku Maud a to jen proto, aby ti podržel dveře.

Vevnitř panuje družná zábava. Hosté mají před sebou dřevěné poháry plné vína a očividně se dobře baví. Přivítají vás dvojsmyslné poznámky Sotera a Tyfa, mnohoznačné úsměvy Půlkrysy a kyselý škleb Guntera.
Maud vás přivítá kývnutím hlavy a okamžitě na vaše místo přistaví další poháry a nalije vám víno ze zaprášené láhve. Vyzve vás, abyste se posadili a položí před vás tác plný tvrdých medových a zázvorových sušenek. Pak se trochu ironicky zeptá, jestli se vám procházka po okolí líbila a sedne si naproti vám. Napůl přátelská a napůl zlomyslná.

Melwin
1.1.2016
0:37:43
Cora šmejdí okolo jak lasička. Já se držím spíš zpátky a co chvíli se zastavím a zaposlouchám. Chci si bejt jistej, že nás nikdo nesleduje.

"Tady nic nebude. Sem chodí služebnictvo pro zásoby, takže by tady těžko trajdal někdo nepozorovaně." mumlám napůl pro sebe.

Změřím si pohledem těžké dveře, u kterých se zastavila Kianga. Po krátkým zaváhání se kolem ní prosmejknu a chytnu těžký okov. Ještě si přeměřím panty, abych věděl, jestli tahat nebo tlačit a pak se do toho opřu.

"Ta naše historka, že se potřebujeme někam zdekovat ve třech, je pořád ještě uvěřitelná. Za těma dveřma by nás vážně nikdo nehledal!" uklidňuju se v duchu a s napětím čekám, co bude na druhé straně.

Nyskel
1.1.2016
0:33:10
Už už mám na jazyku, že se to mohla naučit od Ruth. V posledním okamžiku to naštěstí spolknu.

"To netuším." odpovím neutrálně, ale v hlavě mi tahle myšlenka začala klíčit jak semínko.

"Byla to dvojčata. Jsou si podobné ve spoustě věcí, aspoň Gunter to říkal! A pokud nezdědila Dar, mohla zdědit aspoň tohle." Ta myšlenka je omračující a je mi jasné, že se o ni budu muset podělit s Terrym!

Najednou se nemůžu dočkat, až budeme zpátky.

Jakmile se přiblížíme natolik, že už by bylo riskantní pokračovat ve vlčím, položím lišku na zem a nechám přeběhnout mrazení po zádech. Pak lišku opět seberu a počkám na Byrra. "Koukej si vymyslet zápletku, jak jsi ji ulovil." ušklíbnu se tak trochu škodolibě. Jsem ráda, že se nebudu muset potit já.

Vlk
31.12.2015
21:46:56
Sejdete do spodních prostor hradu a uvítá vás vlhko a chlad. Trochu zarážející nicméně logické, když si uvědomíte, že Melebork stojí na břehu moře a jeho spodní prostory jsou zatopené vodou.
Stěny tady dole jsou kamenné a obrostlé mechem, klenuté stropy a dveře, které sem tam porušují jednotvárnost chodby, jsou z těžkého tmavého dřeva, které samo o sobě vypadá jakoby bylo nacucané vodou.

Cora samozřejmě nevydrží a začne zkoumat, co je za nimi, ale kromě místností plné sudů nebo láhví, další, kde jsou uskladněné bedny plné jablek a nejvzdálenější, v které jsou rozvěšené uzené šunky, klobásy a špek, nenajde nic moc zvláštního.
Chodbu vám zahradí další dveře, s velkým kruhovým držadlem na straně. Těžké a mohutné. Zámek na nich však není, takže zamčené očividně nejsou.
Kianga se před nimi zastaví a tázavě se na vás otočí, jako by váhala, jestli jít dál.

Vlk
31.12.2015
21:01:16
Byrr kluše pokojným vyrovnaným tempem zpátky k domku Maud, smysly napjaté a neustále větří na všechny strany. Na tvoji mlčenlivou otázku jen potřese hlavou.
"Ne, nic, co by jakkoliv vybočovalo z normálu. Jsem z toho kapku nesvůj." Připustí.

Tvoje další myšlenka ho jednoznačně zaujme.
Zaraženě přejde do pomalejšího klusu. "Maud? Stará Maud, že by dokázala komunikovat po našem?
No, trochu divná je, ale Vlčice to není, to bychom přece cítili. Jak by se u ní mohla taková vlastnost vyskytnout? Je to přece obyčejný člověk...."

Melwin
31.12.2015
16:46:56
Trochu zaraženě nakrčím obočí. "Že by ji to vážně tak zajímalo?"

Najednou se mi v hlavě mihne Pírko. Max a Dora. Seník. Takhle přesně táhla Dora mého kamaráda na seník a oči přitom oběma divoce zářily. A mě táhne Cora......... do sklepa! Zatraceně! "Zklidni se, jo?!" okřiknu se nakvašeně.

"Navíc... Cora je... nemocná. Takže zapomeň, kamaráde!" polknu a klopýtám za ní.

Nyskel
31.12.2015
16:21:18
Vyrazí a liška tam zůstane ležet. Překvapeně se po něm ohlédnu. Myslela jsem, že jsme se dohodli. Ale co už... blíž ji poponést můžu.

Chytnu ji opatrně za hrdlo a klušu za ním, rezavé tělíčko se mi houpe před předníma packama.

"Nikomu? Tím myslel i Terryho? Ale jemu to přece říct musím?!" dumám si pro sebe. Neumím si představit, že bych před ním měla tajemství. Tedy... ne takové, které se týká naší vlčí podstaty. Jinak mě tajemství tíží až běda. Takové, které mu nebudu moct říct nikdy... sakra!

Směr, kterým se ubírají mé myšlenky, je mi z duše protivný. Proto doběhnu Byrra a vypustím k němu myšlenku: "Necítíš něco? Já, jak mám v tlamě tu lišku, moc necítím."

A pak mi to přesto nedá. "Nemohla to být Maud?" možná by si Byrr její hlas snáze přiřadil.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.