abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Nyskel   Postava není přítomna 14.2.2016, 22:51:09
"Nemohla jsem si pomoct. Znáš můj vlčí hlad..." odtuším navážno, i když tomu chybí ten provinilý tón, který by tam byl, kdyby to byla pravda.

"Ale třeba si vystačíš s tou troškou, co zbyla támhle, u zrcadla." kývnu hlavou k mému úlovku a čekám pochvalu. Připadám si teď skoro jako poslušný pejsek, který čeká na páníčkovo poplácání.

A to přijde. Jen v jiné podobě, než by mě napadlo. Jak kolem mě projde do místnosti, vzduch prosytí jeho vůně. První doušek nasaju dychtivě, div že se mi chřípí nesevře blahem. Na okamžik přivřu oči, protože Gunter a bylinky, to je naprosto neodolatelná kombinace.

Rychle se pokusím vzpamatovat, protože cítím, že se mnou nadšeně větří i Vlčice. A to by mohlo znamenat zatracenou lapálii...

"Jestli je tak úžasná, tak... to abych se nezdržovala, že?" zadrmolím polohlasně a snažím se nevnímat ten prafém, který šíří kolem sebe.

"Doufám, že mi tam něco necháš. Já ještě nejedla." přiznám poctivě, protože cítím, že těch pár kousků slaniny můj hlad opravdu nezasytilo.

Vyrazím k truhle, na které je župánek a v něm zabaleno všechno, co bych mohla potřebovat. Včetně té Cořiny košilky.
 
  Gunter   Postava není přítomna 14.2.2016, 22:42:57
Otevře mi, půvabná a žádoucí ve svých zelených šatech a ohromí mě hned první větou.
Překvapeně zamžikám.
"Poslyš, já vím, že toho docela dost sníš....ale přece jsi nemohla za tak krátkou dobu....." Zvědavě nahlédnu přes její rameno do pokoje v představě vybíleného táce a káravě si ji přeměřím.

"To jsi mi fakt nic moc nenechala? Jsem hladový jako pes....
Mám dojít ještě pro nášup? Po té koupeli mi vyhládlo ještě víc.
Mimochodem byla fantastická.
I ty se svým fajnovým nosíkem musíš uznat, že voním jako pole kytek!"
 
  Nyskel   Postava není přítomna 14.2.2016, 22:24:44
Sedím u stolku s podnosem, v zelených šatech, a zamyšleně uzobávám. Pečlivě svá sousta vybírám, aby na oko z tácu nic nezmizelo.

Je toho tam až až, ale nechci pokazit první dojem. Líbí se mi tak představa, jak Terry vejde a rozzáří se nad vším tím jídlem, které jsem nám ulovila.

Vlastně... líbí se už samotná představa, že Terry vůbec vejde. Usměvavý, s laskavýma očima, v domácím oblečení, ve kterém vypadá spíš jak mlynářský tovaryš než lovec a žoldák. Líbí se mi v něm. Tedy... v loveckém mu to taky sluší, ale takhle...... takhle je jen můj!

Zasněně se usměju a v mé puse zmizí kulička hrozna. Je sladké, možná už přešlo prvními mrazíky.

"Jaké by to bylo, kdybychom nebyli Vlky?" napadne mě bezděky. Zadívám se do plamene svíčky a vytáhnu si kolena pod bradu, paty opřené o kraj stoličky.

Kdybychom nebyli to, co jsme, asi bychom byli těžko v honosné komnatě na Meleborku. Ale... vadilo by to?

Myšlenky se mi zatoulají domů. Do útulné kuchyně s teplou pecí a pečlivě umetenou podlahou.

Pluju dál ve svých představách. Je tam najednou jiná kuchyně. Ta ve srubu. Podlaha je z červených borovicových prken a je umetená zrovna tak.

Usměju se a uzobnu další sousto. Nechci se vytrhávat z myšlenek a tak ani nevím co jím.

Místo ohniště je v rohu nevelký krb. Na trojnožce v kotlíku klokotá polévka. A na poličkách jsou různé vyřezávané figurky a předměty. Od Terryho. Vyřezává je za dlouhých zímních večerů. A vypráví mi příběhy...

Vzdychnu. Tak nějak poklidně a mírně.

Srub... náš srub. Náš domov...

Cuknu sebou, když uslyším tiché zaklepání. Pata mi ujede a málem se rozpácnu na zemi.

Vyplašeně se podívám na tác, kde v jednom místě, kde byly kousky slaniny, zeje díra. "Sakra!" zakleju a bleskově to uhňácám, aby nebylo nic poznat.

Podívám se ke dveřím, jestli mě snad Terry nenačapal, ale nic se neděje. Znejistím, ale Vlčice mi potvrdí, že za dveřmi je on.

Vstanu a přejdu až k nim. Otevřu a přeměřím si ho od hlavy až patě s poťouchlým výrazem. "Copak? Přišel jsi na návštěvu? No, já už jsem skoro po večeři, ale něco málo snad zbylo."

Strčím rukou do dveří a ty se otevřou do kořán. Já zůstanu stát na druhé straně futer.
 
  Gunter   Postava není přítomna 14.2.2016, 22:00:20
S posledními zbytky důstojnosti se dopravím do pokoje a nachystám si svoje oblíbené domácí oblečení. Volné kalhoty a halenu. Nic jiného není zapotřebí. Přeletím pohledem pokoj a trochu mě zamrazí z představy, že tam už za chvíli budeme dva. Jenom dva.
Na jedné straně se těším jak malý kluk, na straně druhé se kapku bojím.
Sám sebe.
Svých reakcích.
Nezvládnutých pudů.
Své paličaté touhy, s níž se pořád řítím vstříct problémům....

Lázeň je na takové myšlenky tou nejlepší vzpruhou. Ponořím se do horké vody se směsí bylinek a snažím se aspoň chvíli nemyslet vůbec na nic.
Jen relaxovat.
Nakonec se musím ponořit pod hladinu, abych toho dosáhl.
Je to úžasné.
Nesmírně úlevné a povzbuzující.

Zbytek koupele se mi daří myslet na Maud. A na Ruth. Na tu především.
Na ni a na Silenku.
Je to bezpečnější.
Smutné, ale nezávadné.
Aspoň v stávající situaci.

Umyji si i vlasy a důkladně je vyždímám, než se do nich pustím voňavým plátnem, abych je trochu vysušil.
Do pokoje se vracím vonící, mokré vlny roztřepané po ramenou a tělo blaženě uvolněné.

Nejdřív chci rovnou vejít, ale pak mě napadne, že by se Nyskel také mohla převlékat a raději zaklepám a počkám na chodbě, dokud mi sama neotevře.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 7.2.2016, 23:03:56
S úsměvem přikývnu a otočím se na patě ke schodišti. "Nevycamrej mi v lázni všechnu teplou vodu!" připomenu mu ještě.

Když nemusíme nosit a ohřívat vodu my dva, co bychom si horké vody nedopřávali podle libosti. V tomhle chytám panské móresy rychle i já. "Když jde o horkou lázeň, mohla bych být naráz královnou!"

Sbíhám svižně po schodech a v hlavě se mi motá naše přestřelka v chodbě.

"Myslela jsem si, že se jen tak bavíme, ale ta jeho reakce na Byrra... nemít vlčí smysly, byla bych přesvědčená, že se mi to zdálo. Ale Vlčice by se nespletla! Měl strach a byl podrážděný. Nejistý. No ale přece by..." zastavím se už dole, v chodbě, a soustředěně se zamračím.

"To nedává smysl! Proč by žárlil na Byrra?! Jak ho tohle mohlo napadnout? Kvůli té procházce? Ale tam se vůbec nic nedělo. A navíc Byrr..." nepatrně se oklepu a pokračuju dál ke kuchyni.

Chca nechca opět docházím k přesvědčení, že by bylo nejlepší si promluvit. V klidu a otevřeně. A opět nevím, kudy do toho. A vlastně ani nevím, jestli chci.

Ty naše nevyřčené narážky, pohledy. "Je to něco tak nádherného, že si nejsem jistá, jestli o to chci přijít. Sice mě to svým způsobem hrozně rozčiluje a rozptyluje to nás oba, ale... Takhle nějak jsem si to kdysi představovala. A teď to mám! Vážně, mám!"

V kuchyni se mi hned věnuje kuchtík a za chvilku už mám tác napěchovan podobně, jako ten Melův. Nezapomenu ani na čaj. Jenže tohle sama nepoberu. Rozpačitě se na kuchtíka usměju a ten se najednou může přetrhnout, aby mi pomohl. "Že by to dělaly ty elegantní šaty?" bleskne mi hlavou. Upřímně už se těším, až ze sebe tu šedou nádheru svléknu.

Nahoru se vracíme ve dvou. Já a kuchtík. Trval na tom, že to všechno unese sám. Sebrala jsem mu aspoň konvici s horkým čajem. Druhou rukou si beztak musím přidržovat sukeň.

Do pokoje vklouzneme po tichém zaklepání. Nějak mi nepřišlo vhodné tam jen tak vtrhnout.

Projdeme přes předpokoj a já nakouknu dovnitř. Terry musí být v lázni. Podvědomě ho zkontroluju v myšlenkách. Není daleko.

Kuchtíkovi ukážu na toaletní stolek se zrcadlem. S úslužným kýváním to tam odloží a zmizí.

Spokojeně pozoruju naši večeři a těším se ještě víc. Jo, tohle by mohl pokládat za dostatečné "postarám se o tebe".

Vysoukám se z šatů a zaváhám. Mohla bych přeběhnout do lázně jen v měkoučkém župánku? Smí se to? Bylo by to nejjednodušší. Pak si to ale rozmyslím. Zelené šaty budou jistější. Ale s sebou si vezmu tu košilku od Cory. Chci být k večeři co nejkrásnější, i když jíme jen ve dvou. Nebo právě proto......?
 
  Gunter   Postava není přítomna 5.2.2016, 23:10:03
Paráda. Docela se mi daří udržet se v relativním klidu. Jen mi trochu nepřirozeně září oči. Ale to už tak u nás u Vlků je. A ruce mám pro jistotu sevřené v pěst, aby náhodou neměly nějaké nepřístojné choutky.
Zato zbytek taje.
V jejím pohledu je taková něha, že by rozpustila i ledové hory na severu.
Postará se o mě....
To už taju naprosto veřejně a docela se divím, že pode mnou není loužička.
"Slibuješ?" Šeptnu a to už je čirá koketérie.
Brzdi, kreténe!
Zabředáš!


Hltám ruměnec na její tváři a cítím se jak školáček, který se poprvé baví normálně s holkou svých snů, což je daleko těžší, než ji tahat za copy.
Naštěstí tu kuchyň myslí vážně a vysvobodí mě.
"Jasně." Zachraptím statečně.
"Já se zatím vykoupu a převléknu, mám neodbytný pocit, že jsem cítit koněm a obávám se, že to není jen pocit."
 
  Nyskel   Postava není přítomna 5.2.2016, 23:00:49
Najednou tak nějak... zkrotne? Vážně? Vystihuje tohle slovo změnu, která se v něm udála ve zlomku okamžiku?

Tyhle podtóny jeho povahy jsou pro mě neznámé a těžko uchopitelné. Nedávají smysl. A zároveň jsou svým způsobem roztomilé.

"Ne, já se o tebe postarám." pronesu pevně, ale je v tom i stopa čehosi, co by se při troše fantazie dalo nazvat něhou. Nebo aspoň myslím.

Líbí se mi to. Líbí se mi představa, že se o něj starám. Jako ten sen ve srubu. Jako my dva ve srubu. My... tři...

Polknu. Má fantazie se vydává naprosto nepatřičným směrem. Tváře mi lehce zrůžoví a pro jistotu uhnu pohledem. Jeho čtení myšlenek, o kterém mi tvrdil, že nejde, už známe, že?

"Za chvíli jsem zpátky. A kdyby něco, můžu ti to říct i na dálku." připomenu mu zbytečně, ale snad ho to aspoň trochu uklidní.
 
  Gunter   Postava není přítomna 5.2.2016, 22:53:40
Vyčkávavě ji pozoruji, jestli mi to malé manipulativní citové vydírání vyjde a jsem si skoro jistý, že ano.
Musí!
I sebejistý úsměv na mé tváři potvrzuje, že si věřím.
Rozloží mě.
Jak to, kurva, dělá?

Přistoupí ke mně a poruší veškeré bariéry sebejistoty, které jsem si snad, aspoň ve své ješitné hlavě, stačil vystavět.
Moje sebejistota rázem vezme za své.
Stoupne si na špičky a políbí mě.
Jen tak. Jako by se nechumelilo. Prostě a jednoduše.
A strašně strašně sebejistě.

Kurva, jak to dělá?
Jak? Jak? JAK?
Jak dokáže, že jsem během vteřiny úplně na sračku a ona se nepřestane tvářit jako vítězný harcovník, který právě rozšlápl botou hordu řvoucích polonahých divochů.
Ha! Ten divoch jsem já.
Rozšlápnutý.
Poražený.
Omámený jejím dechem lechtajícím moji tvář i sladkostí příslibu, který ji zavrněl v hlase.
Kurva! Tohle je nebezpečné, Nyskel. Hrozně moc.
Jednoho dne se přestanu ovládat a Vlk mi nakope prdel.


Tauplně se na mě podívá a já se hvízdavě nadechnu.
"To doufám." Pronesu s duchaplností těžkopádného slona a zkouším zklidnit zběsile valící tep.
"Opravdu nemám jít s tebou?" Zeptám se zbytečně, protože najednou se bojím říct cokoliv, aby to nevyznělo dvojsmyslně a nebo, abych ji neurazil.

Či co hůře....nepokazil tu křehkou pohodu mezi námi nějakým zběsilým chtíčem, který v mém případě vždycky číhá hned za rohem.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 5.2.2016, 22:24:20
Jak tak stojím před Terrym, vlna rozčílení do mě narazí plnou silou. Div se nezapotácím. "Co...... cože...?" překvapeně zamrkám.

V tu chvíli se kolem mihne Mel. Ale jsem tak rozhozená, že mu věnuju jen roztržitý úsměv. Nemůžu odlepit oči z Terryho tváře.

Vypadá, jako bych mu právě hlavu zabořila do peří z koroptve. Takhle nějak by vypadal, kdyby snědl živou žábu. Prostě...... vypadá najednou, no, nakvašeně? Otráveně? Pohoršeně?

"Co blázní?"

Úsměv na mé tváři ochabuje a střídají ho rozpaky. "Co se děje?!" Teď už je to takový nedomrlý poloúšklebek.

Nepatrně nakloním hlavu na stranu a znovu si ho přeměřím. "To bylo tohle všechno vážně kvůli Byrrovi?!?!" nechce se mi tomu věřit. Vážně ne. Co to do něj vjelo?!

Mám chuť si do něj ještě rejpnout, ale ta jeho reakce mě tak překvapila, že už si to raději nechám pro sebe.

Místo toho přistoupím blíž, stoupnu si na špičky a lehce ho políbím na vousatou tvář. "Tohle k večeři ale Byrr rozhodně nedostane." špitnu mu do ucha a když se má tvář oddálí, zahlédne můj spiklenecký, tajemný pohled.
 
  Gunter   Postava není přítomna 5.2.2016, 22:07:06
Tak ona si rozumí s Byrrem!
Hezky pěkně!
To jsme to dopadli.
To jsme to dopracovali.
Že já idiot vůbec kdy souhlasil, že pojedeme na Melebork, když jsem věděl, že tu žije několik pohledných statných Vlků.
A BYRR!
Především Byrr.
Byrr, který má na rukách to co já na stehnech.
A je obrovský a svalnatý.
Zarostlý.
Chlupatý.
A má pekáč. Kurva.
Překynutej.
CHLAP!


Trpím.
Usmívám se na ni a trpím jak pes.
"To je moc hezké, že si s Byrrem rozumíte. Je to skvělej chlap."
CHLAP! Procedím mezi zuby a nasadím výraz nakamarádabychnikdynežárlil.
Nefunguje. Popopravím ho na žoviálnější vlastněnažádnýhochlapabychnikdynežářlil.
A žárlím.
Kurevsky.
Svinsky.
Houževnatě.
Tradá jupí!
Jsme šťastní, že naše milovaná je tak nesmírně společenská, že ji z dlaně zobe i velký zuřivý Vlk.

Hrdinsky se vyrovnám s faktem, že si ONA rozumí s BYRREM a příjde další rána.
"Prvně jemu?
Večeři?
Ty mu chceš dělat večeři?"
Zafuním a vidím rudě.
Úsměv neodvratně odvál vichr mé žárlivosti.

Za Nyskel se vynoří Mel a já si ho změřím prázdným, pološíleným pohledem. Na nic jiného prostě nemám.
Ani ho nedokážu pořádně vnímat. Vzmůžu se na nepřítomné kývnutí a znovu se otočím k Nys.

"Byrr se o sebe dokáže postarat sám!" Pronesu nesmoumlavě a pak vynesu poslední trumf.
"Ale JÁ ne! Sama jsi říkala, že nedokážu přežít ani do večeře. Já potřebuji naprosto nutně, aby ses o mě starala. A potřebuji tě úplně celou. Pro sebe.
Na Byrra ti už prostě nezbývá. Jsem náročný!"
 
  Melwin   Postava není přítomna 4.2.2016, 22:22:55
Nadšeně kejvnu a vyrazím na chodbu.

Kde málem vrazím do pana Guntera, kterej zrovna stojí před Nyskel. Ta má ruce v bok a tváří se jak vychovatelka. Ztuhnu a najednou si připadám dost nepatřičně. Asi jsem je vyrušil v hovoru nebo tak něco.

Omluvně se ušklíbnu. "Pardon. Já jen... běžím pro Nestora. Aby pro jistotu hlídal se mnou." vyhrknu. Prosmýknu se kolem nich a pádím dál po schodech. Vlastně ani nechci vědět, co tam řeší.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 4.2.2016, 22:11:55
"Hmmmmm..." zamyslím se nad jeho argumentem. "Byrra, povídáš..." kupuju si ještě chvilku k dobru.

"Náhodou si s Byrrem náramně rozumíme." pronesu nakonec, jakoby nic.

"Možná dám večeři první jemu, když hezky poprosí. Ty jsi totiž nepoprosil ani trošičku!" mhouřím oči kamsi ke stropu, jako bych vážně uvažovala, jestli si Terry tu večeři zaslouží nebo ne.
 
  Gunter   Postava není přítomna 4.2.2016, 22:08:15
"Zoufale nešikovného?
Ukňouraného?
To nemůžeš myslet vážně!"
Vybuchnu pohoršeně, ale pro jistotu trochu odstoupím, když se přede mě tak rozhořčeně postaví.
"Náhodou, já jsem náramně soběstačný a s přežíváním mám bohaté zkušenosti. Obzvláště v divočině. Ovšem na hradě by to mohlo být rizikovější, to připouštím."

Její návrh, či spíše oznámení, že dojde pro večeři, se mi dvakrát nepozdává.
Ani třikrát.
"Jasně. A co když tam potkáš Byrra?"Zafuním bojovně.
 
  Cora   Postava není přítomna 4.2.2016, 22:05:33
Málem se udáví a já překvapeně nechám ruku s dalším soustem klesnout na postel.
"Co trojčíš?" Vyheknu. Vyskočí, jako by mu u zadku hořela koudel a překotně mi začne vysvětlovat, že na psa zapomněl.
"Já si říkala, žes ho sem dávno nevzal. Takový hovado nás přece uhlídá zdaleka nejlíp, ne?
Navíc se mi líbí. Jen pro něj klidně doběhni, Kianga má zvířata ráda, že jo, Kian?"


Černá kráska souhlasně přikývne a skoro nezvedne oči od svých korálků a nití.
"Bude mu s náma fajn a já mu nechám něco k snědku." Rozhodnu se veleušlechtile.
 
  Melwin   Postava není přítomna 4.2.2016, 21:43:57
Plácnu se do čela. "Nestor! Zatraceně!"

Nechal jsem ho sice pod dozorem Torgeho, se kterým se rychle spřátelil, ale dočista jsem na něj zapomněl. Mý svědomí už je černý jako tér.

Rychle vyskočím a hrábnu po housce. "Hneu bu-u pátky." zhuhňám s plnou pusou a v letu ještě našátrám kus šunky. Něčím ho uplatit musím.

S nehranou lítostí se podívám na Coru. "Promiň. Já jen... má jen mě, víš. A já......... no, zapomněl jsem na něj." nejradějc bych si nafackoval!

"Jen pro něj skočím dolů. Teda..." váhavě se otočím na Kiangu. "Nevadilo by, kdybych ho vzal sem?" Je vidět, jak moc mi na tom záleží.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 4.2.2016, 21:38:06
Terry vypadá v první moment jak ztracený, malý kluk. To trochu znejistí i mě. "Přehnala jsem to? Zlobí se na mě?" Tváří se mi na okamžik mihne stín pochybností.

V ten moment ale začne zase s tím svým rejpáním. Ahá, už jsem doma!

"Máš na mysli zoufale nešikovného, ukňouraného lovce?" Skvělá nálada je zpátky. Ty naše pošťuchovačky... je to něco úúúžasného!

Vykroutím mu ruku z dlaně a stoupnu si před něj, ruce v bok, přísný, káravý pohled. I když musím mírně zaklonit hlavu, abych se mu podívala zpříma do očí, nic to neubírá na mém přísném vzezření.

"Právě proto, že se o sebe nedokážeš postarat sám, musím si tě vzít pod svou ochranu! Vždyť ty bys nedokázal přežít ani do večeře!" můj tón je káravý a přísný. Jen oči a nepatrně cukající koutky mě prozrazují.

"A protože bez večeře bys nepřežil zaručeně, půjdeš pěkně do pokoje, nebudeš se dotýkat žádných ostrých, ani jinak nebezpečných věcí, a já zatím zařídím tu večeři." ostře pokývnu hlavou, aby bylo jasno.
 
  Cora   Postava není přítomna 4.2.2016, 21:34:30
Konečně se odsunou pryč a já spokojeně rozkejklám nohy. Mám je sice ráda, ale pro teď jsem ráda, že jsou fuč.
Zmocní se mě rozvernost a rozpustile mrknu na Kian. Ta se chápavě usměje a natáhne se pro svoji příšerně složitou výšivku, kterou už chvíli zabíjí čas.
Nadechnu se, abych dala průchod svý radosti i nahlas, ale Mel mě přeruší otravným sdělením, že hodlá opravdu kontrolovat ty koně.

"A je to nutný? Torge je vcelku schopnej, zmákne to." Upozorním ho popuzeně a pak mě napadne ještě jedna věc.
"Poslyš, neměli bychom na to pátrání po duchovi vzít s sebou toho tvýho psa? Kde ho vlastně máš?
Psi přece vidí různý věci! Jsou citliví! Moh by nás upozornit, kdyby se něco blížilo.
A jo, chutná mi moc!""
Dodám už veseleji a znovu se začnu cpát, abych mu to dokázala.
 
  Gunter   Postava není přítomna 4.2.2016, 21:24:55
Zaraženě se na ni podívám.
"No, spěchal."Přiznám poctivě i když se nedokážu tak úplně ubránit zčervenání.
Spěchal jsem jak malej kluk na ryby. Nebo na první rande. To je fakt.

Ona však mluví dál a rudnutí nebere konce.
Postará se o mě?
Jak je možná, že to teď říká tak nějak jinak než dřív?
Jako by ke mně opravdu patřila.....


Jsem z toho zmatený, ale líbí se mi to. Dokonce moc. A její péče se mi líbila také. Přesto se provokativně zašklebím.
"Noooo, líbila. Skoro vždycky. I když se mi něco motá v hlavě o nějakých šiškách a těžce zraněném lovci a taky jakési lechtání nebo tak něco. Ale možná se mýlím....možná se mi to jen zdálo.
Na druhé straně byla i spousta náramně příjemných věcí...."

Kurevsky příjemných.....
Třeba její prsty v mých vlasech.....


Hlasitě vzdychnu a protočím teatrálně oči. A kdesi uvnitř nejsem ani trochu teatrální.
Kdesi vevnitř se ve mně všechno chvěje křehkou krásou.
 
  Melwin   Postava není přítomna 4.2.2016, 20:53:47
Vděčně se usměju na Nyskel a neubráním se provinilýmu pohledu na pana Guntera. Jo, mám trochu černý svědomí. Vlastně docel adost černý. "Ale může za to Nyskel, já bych kliďánko dolů sebehnul." snažím se trochu ulehčit sám sobě.

"Beztak budu muset seběhnout dolů zkontrolovat koně." pokračuju bez souvislostí už nahlas. "Teda... že se tam jako budu muset otočit." zopakuju zbytečně to samé.

Nervózně si poposednu. Moje černý svědomí je mi protivný až hrůza, ale moc s tím nenadělám.

"Chutnalo ti aspoň?" zeptám se Cory a je vidět, že mě to žere. Tedy co, to Cora asi netuší, ale neumím to skrejt.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 4.2.2016, 20:47:48
Terrymu to moc není po chuti. "To si na ty panské způsoby zvyknul rychle!" pokárám ho v duchu. I když asi tak trochu neprávem. Je fakt, že Mel by to měl rychleji a ví, co a jak.

Konečně se za námi zavřou dveře. "Konečně?! Vždyť jsme sotva prohodili pár slov." přiznám si poctivě, ale mně to připadalo jako věčnost!

Otočím se na něj, svou ruku stále v jeho dlani, a spiklenecky na něj mrknu. "A nespěchal jsi už ty tam dole, na nádvoří?" připomenu mu, jak mě vláčel nedočkavě ze Soterova dohledu.

"Ostatně umím se o tebe postart i bez Mela. Nebo se ti má péče ve srubu nelíbila...?" vemlouvám se mu dál rozpustilým tónem. Až teď si uvedomuju, jak moc povznesenou náladu mám. Těším se, jako bych měla jít večer na tancovačku!

"Tancovačka... kdo ví, kdy si zase s Terrym zatančíme..." opět mi to přivolá tu kouzelnou vzpomínku, což mě povznese ještě o obláček výš.
 
  Gunter   Postava není přítomna 4.2.2016, 20:22:03
Už se chystám přikývnout, protože mě Melova nabídka potěší, ale Nyskle mě předběhne a jeho přívětivou nabídku zavrhne.
"Proč? Když už se tu vyzná?
Cora se bez něj tu chvíli nezblázní a navíc tu má Kian...Nevím, proč by ses měla po hradu toulat ty a sama."
Namítnu a nahlas navrhnu.

"Dobře, skočíme si pro jídlo sami, ono nás neubude.
Ty se potarej o děvčata."
Mrknu na něj a nechám se vléct ke dveřím.
"Spěcháš, jako by ti za patama hořelo, stalo se něco?" Vyzvídám nechápavě.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 4.2.2016, 18:55:38
Přikývnu, když Terry navrhne, že se vydáme po svých. A mám co dělat, abych se neculila jak pitomeček.

Do toho se ale naveze ještě Melwin. "To nebude potřeba. Já se o to postarám." vyhrknu až nápadně rychle. Představa, že se nám tam potuluje ještě on... "Pan Gunter má pro tebe úkoly tady." dodám ještě vážným tónem, aby pochopil, že své jemnování nemůže brát na lehkou váhu.

Je vidět, jak moc se mu uleví. "Takže jemu se taky moc nechce... Kvůli Coře?" překvapeně si změřím brunetku, ale dál to nekomentuju.

Než bych nechala Terryho zase promlouvat Melovi do duše, cuknu rukou a táhnu ho ke dveřím. "Hezký večer a dobře se vyspěte." hlaholím ještě přes rameno.
 
  Melwin   Postava není přítomna 4.2.2016, 18:51:43
Pýřím se jak kohout na smetišti, když mě Cora chválí. Na tváři takovej ten výraz "to je jasnačka, né" a uvnitř tak krásně teploučko.

I když... přijde mi, že je najednou Cora jak na trní. Zamyšleně ji pozoruju. Co se jí nezdá?

"Jasně, rád." vyhrknu snaživě, když si vyžádá moji pomoc.

Jenže pak se zmíní pan Gunter, že by chtěli taky jídlo na pokoj. Rozpačitě se podívám na Coru a pak zase zpátky na něj. Povinnost je ale holt povinnost.

"Já vám tam skočim, už vím, kde co je." nabídnu se, i když přehnaná ochota z toho nečiší.
 
  Gunter   Postava není přítomna 3.2.2016, 22:45:26
S nepatrným úsměvem je pozoruju a začínám mít pocit, že jim opravdu nic nechybí.
"Tak fajn. Jde se loupit do kuchyně a ty odpočívej, Coro. Jsem rád, že je ti líp. Nechám ti tu Mela, aby se o tebe postaral a byl ti k ruce, kdybys cokoliv potřebovala a upřímně doufám, že zítra už zase budeš ve své kůži.
Ale nijak to nepřeháněj. Sot se nezblázní a nejdřív se musíš zotavit."


Otočím se k Nys a snažím se zamaskovat dychtivost v očích.
"Půjdeme? Já mám opravdu hlad jak vlk a zdá se, že těm dvěma nic nechybí. Třem." Opravím se a usměju se na Kiangu.
"Dej na ně pozor, ať nevyvádí nějaké hlouposti." Dodám, protože Coru a její bláznivé nápady přece jen znám.
 
  Cora   Postava není přítomna 3.2.2016, 22:41:31
"Fajn. Takže o nic nepříjdeme." Zívnu a snažím se bejt co nejstručnější, abych nezavdávala příčinu k dalším hovorům. Nějak na ně nemám chuť a hlavně ani trochu nepotřebuju, aby si odvedli Mela.
Máme přece svoje vlastní plány a já se na ně těším.
"To bys měla. Musíte bejt pěkně vyhládlí, venku je docela zima a na koni vždycky vyhládne. V kuchyni jsou moc milí. Mel toho donesl hromadu." Pobídnu je nenápadně a významně si ukousnu sýra.
"Zítra už mi bude líp a nejspíš bych mohla přijít normálně na snídani. Nebo to aspoň zkusím." Slíbím, jen abych už je vystrnadila a významně se zatlemím na Melwina.
"Mel mi pomůže."
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.