abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Melwin
1.4.2016
11:40:55
Hromotluk se konečně pohne. Na můj vkus až moc neochotně, na to, že tady hořelo a že ten přízrak zmizel u ložnice jeho paní. On ví, co se tu děje! A ví, že Deine je v pořádku!

Když se milostslečna vyloupne ve dveřích, jsem hrozně zvědavej na její výraz. A... nic. Není vyděšená. Vypadá, jako by právě vstala. "Sakra..." zabručím v duchu. "Že by tam ten duch nešel?"

Podívám se na pana Guntera, co si o tom myslí. Je to divný, dal bych za to svůj zub!

Nyskel
1.4.2016
11:35:31
Cora se tváří, jako by věděla úplně všechno. Ale zase tak slavné to není. I když toho je o dost víc, než co vím já.

Pozorně poslouchám teorie, které Cora spřádá.

"Kdyby ten duch byl Deineřiny matky, tak by to ta Adell věděla, ne? Asi by ji poznala. I když... kdy umřela ta matka? Možná ji Adell nikdy neviděla. A sochy jsou si všechny podobné."

Cora mi to potvrdí. Zemřela mladá. "Přece si ji tu na hradě musí někdo pamatovat. Přinejmenším Heidrun a asi i Soter. Jako dítě, ne? Ale možná, že toho ducha zatím viděli jen ti, kteří nikdy neviděli matku." Je to jako hra na hádanou. Převracíme všechny argumenty z různých stran, ale stejně nemáme šanci zjistit, kde je pravda, když se nemáme koho zeptat.

"Terry by o tom mohl vědět víc. Nebo Minnie?" navrhnu. "Co myslíš ty?" otočím se i na Kiangu. Možná ví víc.

"A nebo je to Silenka." připomenu si znovu. Terry mi neodpověděl. Ale ne, budu trpělivá. Kdo ví, co se tam nahoře děje. A teď se potřebuje soustředit, ne mít neustále mou zvědavost ve své hlavě. Vydržím to!

Vlk
31.3.2016
17:30:40
Byrr zamračeně přešlápne a na Mela se zatváří skoro zuřivě. Když ale Terry zopakuje prakticky totéž, zkrotne a pokrčí rameny.
"Asi bychom se fakt měli přesvědčit, že je v cajku, když tu hořelo." Zabručí a zamíří po schodech nahoru.

Přede dveřim zůstane stát a rázně zaklepá.
"To jsem já, Dein, Byrr. Jsi v pořádku? Potřebuji s tebou mluvit!" Zahuhlá, ale dost hlasitě, aby ho dívka přes dveře slyšela.

Nejdřív se neozve nic, ale pak uslyšíte jemný hlásek volající, abyste chvíli počkali a za okamžik se otevřou dveře a v nich stane Deine.
Na sobě bílou noční košili, vlasy rozpuštěné a trochu rozcuchané, jako by právě vstala z lůžka.


Gunter
31.3.2016
17:26:52
Melovo odhodlání se mi líbí. Spokojeně kývnu a ostře si změřím Byrra.
"Má pravdu, měl bys jít jako první, ať ji zbytečně nevyděsíme, tebe zná a důvěřuje ti."

Cora
31.3.2016
17:24:55
“No jo, to říkala ta Adell. Ta služka, víš!“ Pronesu triumfálně, protože očividně toho vím dvakrát tolik co zrzka.
A to mě těší.
To, co říká o těch kročejích mi způsobí mrazení na zádech. Vlastně má pravdu.
“Jo, byly divný. Jsem zvědavá, s čím ti dva přijdou.“

Nys se začne vyptávat na ducha, ale já jen pokrčím rameny.
“Nemůžu sloužit. Nic podrobnýho neříkala, ale asi si všichni myslí, že je to nějakej předek těch dvou. Možná jejich matka, ne?“ Napadne mě.
Ta se přece zabila nebo tak něco….“ Mudruju.
“Zemřela dost mladá. V Ilese maj její sochu. Byla mladá.“ Marně dumám, jak se jmenovala.
"Nebo myslíš, že je to blbost? Třeba nemá klid....
Nebo na ni byl Felton hnusnej, a proto tu teď straší. Nedivila bych se, byl hnusnej na kde koho...."
Dumám dál a zvědavě sleduju, co Nys na to.

Melwin
30.3.2016
22:37:02
Pozorně poslouchám všechno, co pan Gunter říká a na Byrra se významně mračim. Pan Gunter má recht. Zatlouká, holomek jeden!

S obviňujícím pohledem zvednu významně ohořelý kabátec jemu pod nos. Ne, tohle jsme si fakt nevymysleli!

Na jeho návrh rychle vyhrknu. "Jasně! Jdeme to zkontrolovat nahoru! Jestli se tady potlouká a zapaluje truhly, kdo ví, co by mohla províst nahoře!"

Prosmýknu se kolem hromotluka a zamířím si to ke schodišti. Ani nevím, kde se ve mně to odhodlání bere.

Se směsicí strachu a vzrušení nakouknu nahoru, na točité schodiště, ale pak se přeci jen otočím na svý společníky s tázavým pohledem. "Milostslečna by se asi divila, kdybych se jí jen tak vyloupnul v pokoji. Asi by měl jít přeci nej první Byrr. Ale budu mít oči na šťopkách, aby se nepokoušel před náma něco zakrejt!"

Připadám si jak ohař. A vůbec to není špatnej pocit. Chlupy na předloktích se mi ježej jak kominická štětka a mám pocit, že bych mohl skály lámat! Aspoň v tenhle moment...

Nyskel
30.3.2016
22:30:31
Při Terryho odpovědi se v duchu zatetelím blahem a bezděky přejedu prsty po zeleném smaragdu na levém prsteníčku. "Snoubenka! Já jsem snoubenka! Pravááá!"

Rychle zamrkám, abych se donutila vrátit v myšlenkách zpět. "Měla bych dávat pozor. Dobrý pozor! A ne se rozptylovat něčím........ tak nááádherným, ech...!" Je těžké se soustředit! Zatraceně těžké!

Cora popisuje, co se dělo. Je zvláštní, že Kianga o ničem z toho neví. Ale zas tak moc mě to nepřekvapuje. Po té scéně na útesech...

Při tom vyprávění o služce konečně Cora získá mou plnou pozornost. "Duch ženský?!" zopakuju udiveně. Jindy bych se neubránila podtónu nedůvěry, Cora si umí podle všeho pěkne vymýšlet, ale Terry mi před chvilinkou řekl v myšlenkách to samé.

Na okamžik se zamyslím a vzpomínám, co jsem kdy slyšela o chování duchů. Co já vím, jestli dupou?!

"No asi kroky dělat může, když jsme je před chvílí slyšeli, ne?" opáčím. "Kdyby to byl někdo jiný, asi by utíkal, co by mu síly stačily. A ty kroky neutíkaly. Byly takové... zvláštní." bezděk znovu natáhnu mysl k Terrymu. Potom ještě o trošku dál. Bezděky propátrávám naše okolí.

"Dokážou Vlci vycítit ducha? Je cítit jinak?" napadne mě. Jsem ráda, že Terry je Vlk. Bojím se o něj trošičku míň.

"A co říkala ta služka? Co je to za ducha? Nebo spíš... čí je to duch? A proč by to tu podpalovala? Je to někdo ze Soterovy rodiny? To by asi měl být, když straší tady, ne?" Má zvědavost zvítězila nad pochybnostmi.

V ten moment ve mně hrkne! "Silenka!!!" Ano, ta žena vězněná v jeskyni! Kianga naznačovala, že je mrtvá. V oceánu! Co když...

Mráz se mi rozběhne po celém těle. "Terry...?" opatrně se dotknu Gunterovy mysli. "A ten duch... nebyl to někdo povědomý? Nepodobal se někomu? Třeba... někomu ze Soterovy rodiny?" dodám rychle.

Nechci mu podsouvat svůj nápad. Obzvlášť proto, že nechci otevírat myšlenku na Silenku v tenhle moment. Teď bych ho mohla příliš rozrušit. Ale kdyby to byla ona........ poznal by ji?!

Cora
30.3.2016
10:38:44
“Jo, to teda byla.“ Zahučím, ale stejně to zní ulehčeně, protože je fajn, že je zase zpátky a normální. Ty její druhý já mě vcelku děsí.
Takhle se s ní dá aspoň mluvit.
“No jo, naplácala jsi toho spoustu, ale to máš fuk. Melwin šel s Terrym pátrat po duchovi! Nejspíš!“ Vrhnu se na bezpečnější téma.
“Slyšeli jsme na chodbě hrozně divný kroky, že jo, Nys!“ Dožaduji se potvrzení od zrzky.
“Nestor děsně vyváděl. Vypadalo to, že se bojí a došel Terry tady s Nys, protože ho slyšeli výt a pak se ozvaly ty kroky a ty jsi u toho upadla do transu.
Oni to šli zkoumat a zatím se nevrátili. „
Podávám raport a pak mě něco napadne.

“Myslíš, že duch může dělat kroky? Teda takový, co jsou slyšet? Jako dupat, víš…
Jedna služka nám totiž povídala, že se tu potuluje duch nějaký ženský. Tak jsem po něm chtěli s Melem pátrat. Prej tu něco zapálila či co a občas ji viděj sloužící.“
Vysvětlím ji spěšně, protože mi dojde, že ona nemá páru, co to tu plácám pro změnu já.

Gunter
30.3.2016
10:32:38
Mel mi potvrdí, že nejsem daleko od pravdy a mě jen na chvíli napadne, od koho se ty zvěsti s hořícími knihovnami dozvěděl. Asi je fakt bystrý kluk, který se baví se služebnictvem, a tak se ledacos dozví, tipuji a v duchu si umiňuji, že se ho na to potom musím zeptat.

Byrr se kroutí jak had a snaží se nás přesvědčit, že vše, co se tu na hradě děje, je naprosto přirozené. Byl bych tomu ochoten i věřit, sám nemám rád nadpřirozené kecy a tajemno za každou cenu. Většina věcí má naprosto normální vysvětlení. Jenže jednak vím, že v našem světě se magie přece jen vyskytuje. A nepřirozené věci také. Já sám jsem toho jasným důkazem. A Byrr taky.
A pak…viděl jsem ji. A viděl jsem záři, která vyletěla z její ruky a zapálila truhlici. Na tom nic přirozeného nebylo.

“Pche. Svíčka. Nedělej ze mě vola, Byrre. Viděl jsem to. A Mel to viděl taky, že Melwine? Ukaž prosím Byrrovi svůj kabátec….
Málem ho usmažila zaživa, Byrre!

Ovládala magii ohně, ať to bylo, co to bylo. A ta byla naprosto reálná.
I ten oheň byl reálný. Sám jsi to viděl. A šla nahoru k Deine.
Ty se o ni nebojíš? Já ano! Takže teď hezky půjdeme všichni tři do jejího pokoje a přesvědčíme se, že je v pořádku!“


Tak nějak jsem si jistý, že v pořádku je, protože kdyby hrozilo jakékoliv nebezpečí, Byrr by tu s námi nekafral, ale už by byl u ní. Proto si také to kafrání povoluji. Protože tuším, že on naprosto přesně ví, kdo byla ta modrá a co se tu děje.

"Samozřejmě, že si dávám pozor, Nys. Na sebe i na Mela. Mám k tomu tisíc důvodů. Teď." Uklidním měkce Nyskel a zadívám se na ty dva.
"Tak co? Souhlasíte?"

Vlk
30.3.2016
10:17:24
Je vidět, že Byrrovi tenhle výslech není ani trochu příjemný.
“To víš, sem tam se stane nějakej malér, hlavně, když sloužící zapalují krby, on se tu dost často ooobrací vítr. A taky nedávno jednomu holomkovi spadla louč. Proto mě to trklo víš, von byl ožralej a právě kvůli němu začalo hořet v tý knihovně.“ Ošije se.

Gunterovo sdělení o modré dívce s ním očividně otřese, ale snaží se to nedat najevo.
“Modrá zář? Co je to za nesmysl? Nejspíš měla svíčku a stíny na tom schodišti udělali svý, takže jste si nejspíš mysleli, že vidíte něco podivnýho.
Nikdo přece nezáří. Nejspíš to byla služka, co šla k Dein. To vona to zapálila? Teda tu truhlu?
Já to říkám furt, že Adelle je hrozně neopatrná. To je její osobní komorná.“
Dodá na vysvětlenou.

Nyskel
29.3.2016
17:56:58
"Duch?" vyjeknu nechtěně Terrymu v hlavě.

Jako malá jsem se příšerně bála, že mě bude hodit strašit duch starého lichváře, který bydlel na opačné straně ulice. Byl starý, seschlý a děsivý. Aspoň tehdy mi tak připadal. Někdo ho zabil a nikdy se nevyšetřilo, kdo to byl. Tesařův čeledín nám pak s Adelaidou navykládal, že lichvářova duše nedojde pokoje, dokud se neodhalí jeho vrah.

Brrr...

"Buď, prosííím, opatrný." úpěnlivě zaprosím tiše v myšlenkách.

Pak už se soustředím zpátky na Kiangu. Ale jde to ztuha. Cítím, jak moc se upínám k Terrymu. Jako bych ho tím snad mohla ochránit.

Melwin
29.3.2016
17:52:29
Významně přikyvuju a pohledem propaluju Byrra. Ať kouká kápnout božskou!

Pan Gunter se do něj pěkně vobul a já mu stojím po boku, aby bylo jasný, že jsme na něj dva a že nám neproklouzne ani myš!

Sem tam hodím očko ke schodišti. Mám hodně silný nutkání se tam rozběhnout. Měli bysme přece zkontrolovat milostslečnu, ne?

Jenže se neodvážím skákat panu Gunterovi do řeči. Vede to tady on...

Gunter
26.3.2016
14:42:02
"V knihovně? Louč?" O čem to mluvíš?" Zareaguji překvapeně na Mela.
"Copak tady už hořelo?" Podezřívavě sjedu pohledem na Byrra, protože mám pocit, že mi něco tají.
"Viděli jsme postavu dívky. Šla nahorů do věže a obklopovala ji modrá záře. To ona zapálila ten oheň.
A není to poprvé, že, Byrre? Už se tu něco takového stalo! Nemám pravdu, Mele?"
Dožaduji se potvrzení mé doměnky, protože zatím to není nic jiného.

Vím prd, jestli tu už hořelo nebo ne, ale zdá se, že Melwin ví víc.
"Kdo má pokoje nahoře ve věži? Deine, že?" Nenechám ho ani chvíli oddychnout, jen na okamžik odpojím svou mysl, když mě osloví Nys.
"Jsme v pořádku. Viděli jsme jakousi podivnou postavu, zaútočila na nás a zapálila truhlici. Už jsme to uhasili. S pomocí Byrra, kterého jsem, možná trochu lehkovážně, přivolal. Ale třeba nám o té naší malé neznámé, co vypadá jak duch, poví něco víc."

Nyskel
26.3.2016
14:14:11
Jasně, Cora přesně ví, co dělá. Věděla, že si Kianga nic pamatovat nebude.

Přeměřím si Coru rychlým pohledem. Nemá smysl to z ní páčit. Nechám to na Terrym.

Záměrně dotaz Kiangy přejdu a odpovím: "Mel šel něco zařídit s Terrym. Jak ti je?" optám se starostlivě. A okamžitě se soustředím na Terryho. Je napjatý jak struna. Nedá mi to. "Jste v pořádku?"

Melwin
26.3.2016
14:05:55
Přimhouřenýma očima si hromotluka měřím. Něco se mi tady nezdá. Ale co? Možná má vážně tak citlivej nos.

Když ale vidím jeho vydešenej pohled, je to jasný.

"Proč by nám padala louč?! Taky spadla tehdy v tý knihovně, jak tady hořelo posledně?"
Je vidět, že mu prostě nevěřím.


Vlk
26.3.2016
10:25:31
Kianga chvíli nereaguje, ale když na ni Cora usilovně mluví, její tvář se postupně vyjasní a ona se nakloní a pohladí ji po tváři.
"Byla jsem zase mimo sebe, že? To mě mrzí. Hrozně nerada vás děsím.
Nevím o čem mluvíš....Jaké tajemství? Čí?"
Opáčí s lehkým úsměvem
"Říkala jsem něco, co si nepamatuji?" Zmateně přejíždí černýma očima z Cory na Nyskel.
"Kde je vlastně Melwin? Nebyl tu s námi ten chlapec Mel?"



Vlk
26.3.2016
10:21:37
Byrr se narovná, takže vypadá ještě větší a rozpačitě si začne pohrávat s prázdnou konvicí.
"No, jo. Měl jsem pocit, že tu něco smrdí, tak jsem pro jistotu vzal vodu." Vysvětlí trochu zaraženě svou nenadálou přítomnost a pak se nejistě zadívá ke schodům vedoucím do věže.

"Co se tu vlastně stalo? Upadla vám louč?" Zeptá se těžkopádně a pak vykulí vystrašeně oči.
"Co jste viděli? Nevím, co jste viděli, byl jsem přece v pokoji..."


Gunter
26.3.2016
10:16:09
Byrr nám takřka okamžitě přiběhne na pomoc a rychle je po problému. Já bych ty plameny plácal jak dlouho.
"Dík. Máš výborný nos." Pochválím ho a svěsím paži s Melovým kabátcem.
"Hádám, že ti dlužím nový." Zakřením se. Moc z něj nezbylo.

Otočím se na Byrra a zatvářím se vážně.
"Máš páru, co jsme tu právě viděli?"

Melwin
22.3.2016
22:38:17
Napůl vyděšeně, napůl nechápavě civím na doutnající kabátec na zemi. Hlava mi to nebere. "Co to, herdek, bylo?!?!?!"

Pan Gunter je naštěstí pohotovější než já. Začne plácat kabátcem oheň na truhlici. Oheň na hradě!!! U všech bohů!

Chce se mi ječet a vzburcovat všechny okolo, jenže v posledním okamžiku mě něco zabrzdí! "Jsme tu natajňačku! Jak to vysvětlíme?! A co když to na nás budou chtít hodit? Že jsme to tu podpálili my?!"

Než se rozhoupu k činu, vyběhne z jedněch dveří ten obrovský Soterův nohsled a... je po požáru.

"Jak to mohl, herdek, vědět?!" bleskne mi hlavou. Mračím se jak sto čertů a v hlavě se mi to všechno motá. Jsem přesvědčenej, že nehořelo tak dlouho, aby se kouř dostal až do jeho pokoje. A že rovnou přiběhnul s vodou?

"Že by to už znal? Hořela tu knihovna, ne?" napadne mě z čista jasna a podezřivavě si hromotluka přeměřím.

Gunter
22.3.2016
22:29:13
Nelíbí se mi tu. Horní patro vypadá idylicky a pokojně. Přesto mám zježenou kůži na rukou. Vlk je v pozoru. Oči mi planou tekutým jantarem a já analyzuji každou unci vzduchu. Jsou tu pokoje Thibauta, toho panáka v sutaně a poslední na konci je Byrrův. A chodívá tudy i Deine....nejspíš do věže. Vždycky měla pokoj ve věži. Což by vysvětlovalo i to, proč tu bydlí Byrr.
Zapátrám po Soterovi, ale toho tady cítím jen velmi vzdáleně. Zřejmě sem chodí, ale ne každý den.

Otevřené okno se mi moc nelíbí. Nevidím důvod, proč by mělo být otevřené, jenže než to stačím blíže zjistit, zaujme mě postava na schodech.
A ztuhnu. Já i Vlk.
Tohle není člověk. Zadrnčí mi kdesi v mozku a okamžitě si uvědomím, kam ta osoba míří.
Deine! U všech bohů, jde to k Deine!

Modré plameny mě oslní a v nich to cosi zmizí.
Kolem mě je horko. Smrad síry a ještě nečeho, modrá oslepující záře a truhlice z níž šlehají plameny.
Hoří a s ní hoří i Mel.

Byrre! Rychle ven! Hoř tu!" Zahulákám zkusmo a rychle se vrhnu ke kabátci, který strhl Mel a začnu po něm dupat. Když se mi podaří plameny udusat, popadnu ho, horký a napůl uhořelý a začnu s ním hasit plameny stravující truhlici.
Vzpápětí se z pokoje vyřítí ramenatý vlk a v ruce třímá konvici s vodou, kterou okamžitě chrstne na oheň.

Nyskel
22.3.2016
22:13:19
Nespustím z Cory oči ani na okamžik. Na pohled nehne ani brvou a tváří se pořád stejně lhostejně, ale jak se na výhradně soustředím na ni, neunikne mi výboj zděšení, nervozity. Je to jen záblesk, ale jsem si jistá, že ví víc, než tvrdí.

Přimhouřím oči a znovu si ji přeměřím. "Mně to neřekne. V podstatě mě nezná. A kvůli Minnie ani nemá důvod brát mě na milost. Přiznejme si to - v podstatě mě nesnáší. Ale Terry by to z ní dostat mohl. Jemu je zavázaná..." spřádám okamžitě v hlavě plán.

Kianga už je při smyslech. Ale nejsem si tak úplně jistá, že právě ona by záměrně prozradila něčí tajemství. A už vůbec ne Cořino. Tedy pokud by to nebylo pro dobro Minnie. Což asi nebude. I když... těžko říct.

Pozoruju ebenovou krásku a trochu se mi uleví. Je děsivá, když je v tranzu.

Cora
22.3.2016
22:04:11
Poslouchám to žlutý blábolení a mrazí mě až u zadku.
Tak ona to ví!
Potvora jedna žlutá! Celou dobu se přetvařuje a ví o mně všechno....
Nebo přeháním a vona drndá úplně vo něčem jiným?
Ona bude asi fakt Deine. Vo koho jinýho by mohlo jít?
To zas má zrzka pravdu.....


S poklidem se na ni zadívám.
Dein já zradit nemůžu a její tajemství je důvěrný.
A moje ještě důvěrnější.
Ani hovno, zlatá rybko.
Nic nebude!


Lhostejně pokrčím rameny.
"Nemám páru, vo čem blekotá.
Zase je mimo. To vždycky mluví z cesty a nikdo ji nerozumí."


Rychle přikleknu zpátky ke Kian a ostře ji tlesknu před tváří. Když se konečně pořádně probere a zamrká, rychle se zeptám.
"Co to plácáš, Kian? Jaký tajemství? O čem jsi to mluvila?" Zeptám se nevinně a dobře vím, že si nebude nic pamatovat.
Nebo aspoň doufám.

Melwin
22.3.2016
21:32:11
Jak stoupáme do schodů, stoupá i moje nervozita. Husinu mám až na zadku a kdyby na mě teď někdo ze srandy bafnul, asi bych si cvrknul.

Normálně tak moc bojácnej zase nejsem, ale tenhle hrad... je v něm něco strašidelnýho.

Horní chodba má na podlaze epesní koberec. Ze zvyku se mi chce stoupnou stranou, na holej kámen u zdi, aby se zbytečně neničil.

Je to podvědomá reakce vypěstovaná v masce. Eve měla totiž v jejich pokoji před postelema taky koberec. Takovej olezlej a vypelichanej, ale byla na něj příšerně háklivá. Max přes něj jednou přešel zaprasenýma botama a do večera nedostal ani suchou kůrku!

A jak tak koukám pod nohy, uvědomim si až s drobným zpožděním, že pan Gunter ztuhnul na místě. Div do něj nevrazim. Zvednu oči a... ztuhnu taky.

"U prašivýho psa, vždyť to je ona!!! To musí bejt ten... duch!"

V hlavě se mi teď mísí hrůza s nevěřícím úžasem. Civim na ni jak tele na nový vrata. Žasnu. Fakt. Jako je strašidelná, ale přitom... Ten můj duch takhle přesnej nebyl. Byl to spíš jen rozmazanej obrys. Ale ona...

Někde vzadu v mojí hlavě něco nervózně sykne. Na štěstí pro mě mě to jakž takž probere ze zasnění. "Co?" snažím se rychle pochopit, co se mi nezdá.

Je to úšklebek. Pokřiveně se ušklíbla...?

Zamrkám. To náhlý světlo řeže do očí. Přijde mi to ale úžasný! Tohle bylo fakt.......

"Heh!" vyjeknu a prudce sebou škubnu. Oheň. Civím na bednu a vteřinu nebo dvě mi trvá, že ten oheň mám blíž, než bych si přál.

"Heh!" kviknu znovu a začnu ze sebe okamžitě strhávat kabátec. Je to jako tanec bláznů. Ale kdo by chtěl uhořet jen kvůli eleganci?!

Nyskel
22.3.2016
21:19:46
Stojím těsně za Corou a nespustím z Kiangy oči. Má zvědavost by nesnesla, kdybych měla o něco přijít.

Cora trochu přitvrdí a já cítím, jak mám v těle napnutý každý sval. Kianga mi trochu nahání strach, ale zvědavost je v tenhle moment silnější.

Když se konečně pohne, bezděky sebou cuknu, jak se leknu.

"Komu? Deineře? Ale ta sama není. Možná sobě nerozumí, ale sama určitě není. I když... Soter ji asi má upřímně rád, ale je pravda, že to dává občas zvláštně najevo."

"Jde o Deineru? To ona se bojí?" zeptám se naléhavě tichým hlasem.

Ovšem to, co dodá...

Šokovaně se podívám na Coru. "Tak ona to celou dobu věděla a hraje si tu na neviňátko?!" Můj pohled ztvrdne, aniž bych si to uvědomila. Přijde mi to od Cory nefér po tom, co jsme ji s Terrym vytáhli z té kobky.

"O co jde?" vyjedu na ni. Chci to vědět. Musím to vědět! Nejen kvůli své zvědavosti, ale kvůli Terrymu.

"Terry..." myšlenky se na okamžik přitáhnou k němu, protože cítím zvláštní, nepříjemné napětí, které ke mně dolétlo jako ostré bodnutí.

Je těžké soustředit se na Coru i na něj. "Cora! Tvůj úkol je tady. On si poradí. A kdyby ne, dá vědět." snažím se donutit myšlenky, aby se vrátily zpět.

Znovu si přeměřím lososovou růži z Masky. Čekám na svou odpověď.

Vlk
22.3.2016
20:55:31
Nejdřív to ani trochu nevypadá, že by vás Kianga vůbec vnímala. Zírá směrem k oknu, tvář změněnou ve ztrnulou masku, oči pichlavé jak trnky a tak černé, že vypadají až přízračně. Není v ních žádný život. Jen ustrnulé prázdno.
Pak najednou ožijí a stočí se na Cořinu tvář.

"Ona se bojí. Hrozně se bojí. Je sama a nerozumí sama sobě. Musíme ji pomoct.
Proto jsme tady.
Abychom ji pomohli. Aby nebyla sama. Aby našla sama sebe."

Podívá se na Nyskel a usměje se.
"Cora ji může pomoci. Ona to ví, že ano, Coro?
Máš tajemství a ona ho má také."
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.