abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Železné měsíce ::
družina
stránkovat po:  
 

Valeria
31.3.2017
0:14:06
"Nic se neděje," odpovím. Ani jsem si pořádně neuvědomila, že mě Salimena za ruku drží, nějak rychle jsem si na to zvykla a začalo mi to být milé.
Jídelna se poměrně liší od té, v níž jsme se stravovali předtím - jak také jinak, není to již na zemi.
A když o tom mluvíme... Salimena vykřikne a já sebou mírně trhnu, pak si ale uvědomím, o co šlo.
Stoupáme vzhůru.
Pohlédnu z okna. Vše mizí dole, v mlžném oparu, a já se chvíli opájím tím fascinujícím výhledem. Neletíme příliš rychle a nevidím toho tolik, stejně je to však úžasné. Jiné slovo se na to snad ani nehodí.

Veškeré myšlenky na to, kde se ubytuji a co další musím zařídit, jsou na nějakou dobu puštěny z hlavy. Jen se nechávám unášet krásou světa pod sebou.

Salimena z Hürigernu
29.3.2017
10:43:51
Vstoupíme do malého sálu se stolky, jehož stísněný dojem narušují jen čtveratá okna. Ale co mi dnes nepřipadá malé...? K jednomu přistoupím a dojde mi, že stále svírám Valeriinu ruku.
Pustím ji a omluvně se usměji: "Oh, omlouvám se. Nechala jsem se zase trochu unést..."

Má snaha o střídmost má však takřka jepičí život. Místnost se zvláštně pohne - tak trochu do strany, jako houpačka, a pak pomalu vzhůru.
"Letíme!" Obrátím se na Valerii, jako by si toho sama nevšimla.

"Igore! Igore, podívejte se! Letíme!"

Igor
29.3.2017
10:35:08
Zastavíme hned v jídelně - jsme i s paní Valerií v závěsu za madam a nic jiného nám nezbývá.
Madam se obratně proplétá mezi lidmi, zavazadly a přítomným nábytkem až k oknům. Já, jakožto pouhý člověk, takto obratný nejsem a tak mám od obou dam pár metrů zpoždění, ale vždy se nakonec nějak dostanu do cíle.
Madam se na mě ohlédne a široce se usměje. To mi, i beze slov, sděluje vše.

Nechávám madam, aby v poklidu hleděla ven, a raději sleduji dění uvnitř. Kývnu na pozdrav panu Eliášovi a ostentativně ignoruji jeho společníka.

Očima vyhledávám členy posádky a snažím se zjistit, kdo z nich má nastarosti cestující. Budeme potřebovat navést do naší kajuty a zjistit, kam uložili naše věci.

Krátce mě vyruší jen nadšený výkřik madam, když ukazuje ven z okna. Teprve tehdy si uvědomím, jak si najednou připadám zvláštně těžký - jako by mne něco tahalo k podlaze. Tento pocit mnoho nepomine, ale překvapivě rychle si na něj zvyknu.
Stoupáme.

Eliáš
29.3.2017
6:36:48
Následuji Adriena při tom, když si prohlíží loď. Jistě, takhle jsem to členům posádky u vstupu do lodi řekl, ale přece jen by podle mě bylo moudřejší, kdyby se tady tak nepromenádoval. Neřeknu ale nic. Jen mě překvapí, když se nikdo nemá k tomu, aby se zajímal, jestli loď opustil nebo ne. Je to až moc snadné...

"Ano, vskutku.
Fascinující."
přisvědčím s úsměvem, s pohledem upřeným na mladíka. Když vejde do kajuty, vejdu, celkem samozřejmě, za ním a zavřu za námi dveře.

Adrien
28.3.2017
22:24:26
Nechám Eliáše, aby převzal vedení. Nebráním se. Dokonce se slabě usmívám. Očima přejíždím po přítomných. Sal očividně nabrala druhý dech - chová se mimořádně přátelsky a uvolněně. Stále mě překvapuje, kolik tváří ta žena má. Jeden úsměv věnuji i jí a pak už se vydám do lodi.

První problém nastane hned u vchodu. Překvapeně sleduji ohromného vlka. Jistě, viděl jsem ho už v jídelně…ale tady, tváří v tvář, je to jiné. Eliáš zareaguje dřív než já. Asi proto, aby si udržel to pomyslné vedení. Znovu se usměji – tolik se snaží.

Sice to chvíli trvá, ale nakonec je cesta volná. Se zájmem si prohlížím každý kousek lodi…každé zákoutí. Je to vážně obdivuhodné plavidlo.
„Fascinující, že?“
Otočím se na Eliáše, než nazdařbůh zapadnu do jednoho prázdného pokoje.

Paní Jeskyně
27.3.2017
9:12:40
Nakonec jste na palubě všichni, letištní dělníci přestávají držet loď na místě, začnou se ozývat motory. Kdybyste však nepohlédli z oken, ani si nevšimnete, že už stoupáte... Tak hladký, tichý, nenápadný pohyb to je.
Wolfram nakonec zavolal vlka dovnitř, jakmile si Kristina vybrala postel, a na protější straně nechal svého zvířecího společníka ulehnout. Díky uvolněné chodbě se pak mohli ubytovat i ostatní. Někteří tak však zatím neučinili a společně s dalšími se prozatím v jídelně kochají nočním výhledem.
Adriena, snad k překvapení jiných, nikdo neviděl odcházet a ani nikdo z posádky seě po něm nesháněl, že by měl loď opustit.

Loď zvolna nabírá výšku a východní kurz. Z oken na pravoboku je možné vidět světla Reminsbergu, poblíž kterého se letiště nachází.

Valeria
26.3.2017
22:06:44
A tak se brzy všichni naloďujeme. Vzdáleně zahlédnu mezi lidmi Eliáše, nemám však čas ho ani matně pozdravit.
Salimeny se očividně zmocňuje cestovní horečka, rozbíhá se vstříc kolemjdoucím a porůznu je zdraví. Ještě chvíli postávám vedle Igora, než mě uchopí za ruce a šťastně táhne dovnitř.
"Ale jistě," odpovím a nechám se unášet, její nadšení je opět téměř nakažlivé. Pouze ještě vrhnu dozadu omluvný pohled na Igora, který je ponechán kus za námi. Doufám, že ne nadlouho.

Můj bože, to plavidlo je tak obrovské... ovšem, že jsem si toho všimla předtím, ale teď, když máme nastoupit, mě jen nepatrně jímá úzkost. Rozhlédnout se po místech, která opouštím, už nestihnu, ale to mi tak nevadí. Poslední dobou toho opouštím příliš mnoho na to, abych lpěla na každé věci.

Salimena z Hürigernu
26.3.2017
20:56:58
Chybí mi ten pocit... Kdy jsem ještě cítila, jak mi buší srdce...

Komusi stisknu dlaň, někoho jen obdařím úsměvem... Na odpovědi nečekám, vždyť fronta proudí rychle a já mám chuť zastavit úplně každého.

Nakonec se vrátím nazpět a bez delšího váhání stisknu Veleriiny ruce.
"Pojďte, drahá! Je čas."

S úsměvem se vydám vstříci vzdušnému plavidlu, její ruku stále ve své.

Igor
26.3.2017
20:47:54
V následujících - trochu hektických - okamžicích se shledáváme se všemi, jenž jsme viděli během doby našeho čekání, i s těmi, kteří náhle zmizeli a nyní se opět objevují.
K mé nelibosti je mezi nimi i Danteho povedený synovec.

Madam Salimenu uchvacuje nadšení a radostně vychází vstříci všem okolo, byť jde jen o rychlé stisknutí rukou a zdvořilé fráze, typu:
"Také se těšíte na let? Já se nemohu dočkat!" nebo "Doufám, že budeme mít dobré počasí, bude nádherný výhled!"
Myslím, že jí padli za oběť i zcela neznámé osoby, ale to jde v té rychlosti těžko rozeznat a madam to nejspíš stejně netrápí.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.