abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Pán Jeskyně
4.3.2017
17:22:15
Jakmile dorazíte nahoru na hrad, je naprosto jasné, že něco není v pořádku. Ze schodů z nejvyšší věže pochodují vojáci. Zdá se, že jsou to lidé, ale všichni jsou úplně stejní, jeden je druhému podobný jako vejce vejci. Navíc, pokud se na ně podíváte blíže, všichni mají černé oči, ne jen panenky, ale i duhovky a bělmo, prostě celé černé. Oblečeni jsou všichni v rudých kožených zbrojích, mají černé štíty, na kterých je bílý otisk ruky a také širokými meči, které planou černým plamenem. Na jejich tváří není vidět jediný náznak emocí, všichni mají stejný krok, jdou naprosto uspořádaně, ani jeden se neodchýlí ze své pozice.

Když dorazíte do bitvy, již jsou rozprostřeni po velké části hradu a bojují proti obyvatelům. Ze začátku vidíte bojovat pouze Aribeth, ale z okolí slyšíte, že se bojuje i na více místech a brzy vidíte Hazzardu, jak bojuje proti několika protivníkům najednou. Bitva je to brutální, přesto to není nic v porovnání s tím, co se objeví později. Ze schodů ke kovářce slyšíte rámus a za chvilku se objeví nejprve šest obrovských válečníků a za nimi Attylloe, který je zatlačuje směrem k Vám, nejspíše se snažili dostat se dolů do kovárny, ale tento bojovník jim zvládl zatarasit cestu.

Hromotluci, proti kterým bojuje Attylloe jsou jiní, na všech je vidět, že jsou při smyslech, jsou to obrovití orkové, kteří se zuřivě rozmachují svými sekerami proti Vašemu nejvyššímu šéfovi. Ten vypadá dosti vyčerpaně, je celý od orčí krve a orčích vnitřností, ve tváři má unavený výraz a mnoho vrásek navíc, přesto jeho pohyby jsou stejně elegantní, rychlé a přesné jako obvykle. Nikdo si proti němu nemůže být jistý.

Krom těchto událostí se stane ještě něco dalšího. Vstupní brána se rozletí na kusy a dovnitř se nahrne obrovská horda skřetů, ale ne takových, jako znáte, velkých a silných skřetů, většina z Vás je nezná, ale Flantilo ví, že to jsou skuruti, žijí v horách a většinou bojují proti trpaslíkům, kteří jim neřeknou jinak, než prasečí rypáci, což celkem odpovídá jejich vzhledu. Mají velikost průměrného barbara a vybaveni jsou většinou zahnutými meči nebo jedno ručními sekerami.

Jistě byste rádi někomu pomohli v boji, ale k tomu moc nemáte příležitost, protože na Vás okamžitě zaútočili jak skřeti, tak černoocí vojáci. Proti Anglinovi se postaví tři skřeti a jeden voják, další čtyři skřeti se vrhnou na Žiru. Přes ně se někteří dostanou i dál. Merysol, která běží na pomoc Aribeth má zastoupenou cestu jedním skřetem, na Lótiel zaútočí dva vojáci. Flantilo proti sobě má rovnou dva skřety a dva vojáky. Alzan, Karolína a Zar´farro se prozatím dostali mimo dosah útoků, to samé platí i pro Icarium, proto mají možnost podpořit své přátelé z dálky.

Alexander pokud chce, jako obvykle někam zmizí, je jasné, že se objeví jakmile bude mít tu nejvhodnější příležitost k útoku. Skřeti se zdají více nebezpeční, ale brzy zjistíte, že tomu tak není, jsou sice silnější, ale černoocí vojáci očividně nekrvácejí a necítí bolest, i když jim třeba useknete ruku, v klidu dál bojují druhou.

Karolina
4.3.2017
16:22:30
Oba malé balíčky, které jsem získala u Paula jsem schovala do kapes. Přijde na to čas později. Zábava se dobře rozjížděla, když najednou Barth se začal chovat divně a za chvilku Merysol vykřikla, že na hradě se bojuje. Rázem se všechno změní, Alzan mě překvapí, když se u něj objeví křídla a on odletí. Zastaví mě to snad jen na dva údery srdce. Anglino je už taky na nahou a jako vždycky, nikdo by na něm ani nepoznal, že do teď hodoval a popíjel.

" Neboj, my to zvládneme."

Zavolám v odpověď Anglinovi a už se chystám taky vyběhnout. Žira zavelela a běží kupředu. Jak probíhám kolem Paula, jen na něj houknu:

" Dřív nebo později se vrátíme. Děkujeme."

Na víc není čas. Nejsem tak dobrý běžec jako Žira, ale snažím se co mi dech a rychlost stačí. Pochopitelně jsem na tom hůř než třeba Merysol, protože mě ani nenapadlo, abych si brala nějakou zbraň sebou. Mám jenom svou dýku, ale to není moc. A tak když běžíme kolem pokojů, rychle vtrhnu k sobě, popadnu svou novou hůl a v mžiku jsem zase na chodbě.

Běžím dál chodbou, už slyším zvuky boje, na schodech je vidět nějaké muže. Jsou i jinde ve věži, aspoň tam, co dohlídnu.

" Jeden jako druhý? To jsou nějací dvojníci nebo umělé postavy?! Dvojníci by byli lepší, ty po zabití nebo zranění zmizí. Jak se sem dostali? Vypadá to, že shora! Saaldebar a Glaret! Snad se jim nic nestalo. Modřínku můj, dneska nás čeká první společný boj, to už bude něco jiného než jen opatrné zkoušení."

Žira
4.3.2017
15:51:53
V klidu sedíme, kecáme a pochlastáváme. Už začínám být skutečně uvolněná a veselá. Zrovna objednávám další kolečko, když Merysol vstane se slovy, že se na hradě bojuje. Anglina a Alzan tam rovnou vyrazí, nemá smysl teď vydávat nějaké rozkazy, tak jsem okamžitě na nohou a rázem vystřízlivím.

Otočím se k ostatním, co zůstávají zatím u stolu a ještě se pořádně nevzpamatovali. "Jdeme!" Řeknu v klidu, ale důrazně. Potom rovnou vyrazím za ostatními. "Tak teď závidím těm, co se ozbrojí i do hospody. A já kráva blbá se divila, proč si Flantilo bere svůj meč. Pokoje naštěstí máme po cestě, takže stačí to tam popadnout a běžet dál."

Rozeběhnu se co nejrychleji, předběhnu Anglina, ale Alzana rozhodně nedoženu. Jakmile běžíme kolem mého pokoje, rozkopnu dveře, seberu meč v pochvě pohozený na posteli, štít opřený o stůl i kroužkovku a váček s rohatou přilbou na stole a co nejrychleji se rozeběhnu za Merysol a Anglinem, toto naštěstí žádné zdržení nebylo, ale cpát se do zbroje s mečem a štítem v ruce, to je obtížné.

Po cestě naštěstí mineme i pokoje ostatních, místo, kde se bojuje je dál. Za nedlouho to již vidíme. Z nejvyšší věže po schodech sestupují muži. Všichni jsou úplně stejní. Je jich mnoho, celá armáda, každý je vybaven širokým mečem a štítem. Již jsou různě v chodbách hradu. Nejblíže k nám je Aribethin pokoj, kde můžeme zahlédnout, jak lady bojuje proti pěti protivníkům.

To už jsem se naštěstí zvládla nasoukat do kroužkovky, váček s přilbou připevnit k pasu meč s pochvou na záda, kde se nyní houpe pouze ta pochva.

Alzan
4.3.2017
11:38:19
V klidu sedím, klábosím, panáky přesouvám, popíjím pomalu víno a vodu.

V okamžiku, kdy, Merisol vykřikne, že se něco děje, zatrne ve mně. Co? Kdo? Snad Simplicus nedokázal vycítit svůj deník. Toho by si ale Maya všimla. Navíc není blázen, aby útočil na pevnost plnou mistrů.

To vše my proběhlo v mžiku hlavou a už vybíhám za Anglinem před hospodu. Chvíli se soustředím, pak roztáhnu velká černá křídla a vzlétnu co nejrychleji k hradu. Přízrak letěl napřed, aby mě informoval. Stejně tak zkusím kontaktovat Ghůla 2, aby pořádně střežil Mariu a natahuju myšlenky ke ghůlovi 1, jestli nemá nějaké informace.

Anglino
4.3.2017
10:11:01
Už nějaký čas s Merysol putujeme a tak když říká, že cítí ohrožení moc neuvažuji a chopím se svého meče.
Zařvu až se nádoby na stole rozdrčí.

"Kdo si to dovoluje rušit barbara a jeho společnost v hodování. Krutě se pomstím. Merysol doufám že nás Bart dovede tam, kde je největší nebezpečí! Můj meč lační po krvi těch, kteří nás napadli.
Thorovo kladivo na vás darebáci co mne rušíte od pití. Vypil jsem toho ještě málo a to je vaše smůla"


Ještě než následuji Barta a Merysol do víru boje. Zavolám na Karolinku.

"Karolinko jak jsi na tom zvládneš to. Já a můj meč musíme do největší vřavy. Dávej na sebe pozor!
Jestli se někdo ještě neprobral, vzbuď jej a pošli za náma, jestli toho bude schopen."

Merysol
4.3.2017
1:09:05

Nějaký ten panák přesunu jinam, některý ne. Ale slkohol mi stoupně do hlavy celkem rychle. Kruci, to stačí…

Najednou cosi ucítím. něco se děje.

Bart vyběhne přede mnou a já hned vstanu a podívám se po vás.

”Něco je špatně! V naší pevnosti se bojuje! Vstávejte””

Začnu vás všechny burcovat a rozeběhnu s s mečem v ruce za Bartem.

Pán Jeskyně
3.3.2017
23:59:54
Chvilku poté, co se Kája vrátila od Paula, přistála jí na stole čerstvá káva a mísa plná makových, povidlových a tvarohových koláčků. A ani ne pár minut poté už Paul začne nosit z kuchyně všelijaké speciality. Uzené i pečené maso, smažené brambory nakrájené na tenké plátky s výbornou česnekovou omáčkou, obrovskou mísu plnou vařených brambor, špek nakrájený na tenké plátky, několik čerstvě pečených ryb a samozřejmě téměř neomezenou zásobu chleba. Stůl se vám pod těmi dobrotami úplně prohýbá.

"Tak prosím panstvo a damstvo, konečně se povedlo, že můj nový kuchař něco uvařil. Tak bych Vás poprosil, zda byste mi pomohli posoudit, jak dobrý kuchař to je a zda si ho zde mám nechat nebo ho raději doporučit konkurenci." Řekne Vám s úsměvem.

Samozřejmě nezapomíná ani pravidelně doplňovat skleničky či korbely a panáky také nosí i bez vyzvání. Večer utíká, vy se náramně bavíte, přesto už některé z Vás pomalu začíná zmáhat únava, ale do postele se Vám nechce, přeci jen, toto posezení nejspíš chybělo každému z Vás, kdo jste zažil starou Questaqu.

Karolina
2.3.2017
23:31:52
Všichni se baví, jak se zdá a tak se na chvíli zvednu a jdu za Paulem. Chvilku se s ním o něčem bavím a pak se vrátím zpátky. Mezitím už se Anglino, Žira, Flantilo a Icarium pustili řádně do pití. Usměju se.

" To by byla legrace, kdyby se tu objevil Leo. Kdepak, raději ne. Copak asi dělá Maya a Attylloe? Taky se musím stavit u Saaldebara. Pokud není někde na cestách. "

Sednu si zase mezi Žiru a Anglina. Jsem zvědavá co Paul, kouknu se na Anglina. Nadechnu se, ale pak si to rozmyslím a zatím nic neříkám. Drcnu trochu do kamarádky.

" Co myslíš, kolik vás tu zůstane spát pod stolem? Nebo mám počkat a pomoci vám zpátky domů?"

Zasměju se při té představě, jak bych někoho z nich zrovinka já podpírala a vedla je domů.

Žira
1.3.2017
19:58:41
Napiji se, zakouřím, opřu se o židli a chvilku jen poslouchám ostatní, o čem si povídají. Samozřejmě nepřehlédnu, že někteří odmítají pít, ale dál je již nenutím. Jen se zasměji, jak Zar´farro vysvětluje barvu své kůže. "Dobře dobře, tak se nezlob zelenomodrej lišejníku." Řeknu s úsměvem, seberu mu jeho panáka a naklopím ho do sebe.

Když poslouchám Anglinův přípitek, opět se usměji. "Spíš dolů pod stůl."

********************************************************
PJ


Anglinova obava se naštěstí nevyplnila, jakmile má někdo pod polovinu korbelu, či jiné nádoby, rovnou nese další pití. Ani to nestíháte pít.

********************************************************

I Lótielina písnička zní pěkně. "Taky bych se měla naučit na tu flétnu, když už jí mám. No.... možná ji spíš věnuji Lótiel jako dárek, stejně nikdy nebudu hrát." Každopádně dál vychutnávám písničky o tygrovi. "Fakticky je kurva dobrá"

Icarium se začíná také rozjíždět a rovnou objednává další slzy lesa. Uznale na něj pokývu. "Tak to má být!" Zvolám zvesela a jakmile dostaneme skleničky, chopím se té svojí. Nevypiji jí ovšem hned. Když Icarium pronese svých pár slov, povstanu. "Také bych ráda řekla pár slov dokud to ještě umím.

Ráda bych Vám všem poděkovala za to, že jste se mnou vydrželi absolvovat dlouhou cestu, že jste stáli při mě, když jsem na tom nebyla nejlépe. Stejně tak tady vítám naše dva nové přírůstky, Flantila a Icarium. Také jste jistě ve svém životě mnoho zažili a o mnoho jste přišli. Někteří dobří lidé se s námi skutečně museli rozloučit dříve než bychom si přáli. A proto nyní připíjím na padlé spolubojovníky. Odpočívejte v pokoji."


Po těchto slovech do sebe otočím svou skleničku. Chvíli opět poslouchám ruch kolem stolu a vychutnávám společnost přátel, když se pak ke mě Kája nakloní. "Máš pravdu, to bych byla moc ráda. Až budeš mít chvilku stavila by ses? Nebo mám raději přijít já za tebou? Moc ti děkuji."

Před Zar´farrem leží další panák, kterého nechce. Opět po něm sáhnu, ale tentokrát ho posunu před Flantila. "Holt se umí dobře bránit mému nátlaku, musíme se o jeho panáky vystřídat. Je větší, než já, raději se s ním prát nebudu."

Pře Alexanderem již leží dokonce dvě plné sklenice. Jednu šoupnu před Anglina a druhou před Icarium. "Nikoho nesmíme vynechat, holt musíme pít i za ně." Řeknu s úsměvem. Alex se ptá na přezdívky či zkracování jmen. Kája i Merysol se mu to snaží vysvětlit. "Holky možná mají pravdu, ale neplatí to vždy. Zkracovat dlouhá a složitá jména má svůj význam, zvlášť pro lidi, jako jsem já. Jsou jména, na kterých bych si mohla zlámat jazyk, proto je lepší vymyslet nějakou zkratku, už jen proto, že jakmile nastane boj, nemám čas vyslovovat celé jméno. A zkusila jsem ti říct Aleky protože mi to přijde jednoduché, rychlé a hodí se to k tobě. Na Alexe ses moc netvářil, proto jsem to zkusila obměnit." Vysvětlím v podstatě to samé, co holky, jen jinými slovy.

Flantilo opět začne svou přednášku, jak moc toho vydrží. "Je jasně vidět, že jsi ještě nepil s Anglinem. Až s tebou skončí, už si nebudeš myslet, že toho hodně sneseš. Ještě ho budeš prosit, abys už nemusel pít." Řeknu se smíchem. Na jeho poznámku o kocovině pouze souhlasně přikývnu. Když ji ale okomentuje Zar´farro, odpovím mu. "Tak ještě, že tu jednoho felčara máme. A ty k němu máš nejblíž, takže klidně pij."

Anglino debatu o jménech správně ukončí. "Máš pravdu Anglino, nějak zanedbáváme své povinnosti." Odpovím barbarovi a otočím se směrem na Paula. "Paule, ještě desetkrát slzy lesa bych tě poprosil."

Poslouchám i konverzaci mezi Kájou a Icarium. "Zdá se, že je to další oběť války."

Icarium
14.2.2017
19:15:55
Rozproudí se zvláštní debata o jménech a já jsem lehce zmaten a zároveň pobaven. "Ten Alexandr je opravdu zvláštní, ale aspoň s ním bude zábava."

"U elfů se teda zkratky moc nepoužívají, jednou nám dal někdo nějaké jméno, tak jsme na to hrdí a nebudeme ho nijak komolit." zasměji se, načež Anglino debatu rázně ukončí. Jeho přístup se mi líbí, hodně chlastu a zábavy a málo myšlení, kdyby se tím řídilo víc lidí, tak by na světě bylo líp.

Karolína mezitím vstane, obejde stůl, zastaví se u několika lidí a nakonec přisedne ke mně.

"Odkud jsem? Na to nechci myslet... probleskne mi hlavou, když se mě začne vyptávat. "Já...no, vlastně teď už odnikud..." řeknu smutně, ale pak se mi na tvář vrátí nucený úsměv "Ale parta je to tady dobrá, myslím, že tu nějakou dobu s vámi zůstanu."

Cosi se mi začne hýbat pod vestou v náprsní kapse a já doufám, že si toho Karolína nevšimla.

"No tak, buď v klidu, nemužu tě pustit po takovymhle slušnym podniku, to by nás hostinský vyhnal oba."

Karolína se vrátí na své místo a já kouknu po ostatních. Několik skleniček stojí stále nedotčených. "Ale no tak, Zafra...Zaraf...sakra...prostě ty s tim nevyslovitelnym jménem, proč nepiješ?" zavolám na Zar´farra zvesela, ale poněkud se mi po alkoholu plete jazyk a jeho krkolomné jméno nejsem schopný vyslovit.

Anglino
14.2.2017
17:01:43
Dopřávám si pití a milé společnosti a když dojde na přetřes zdrobněliny nebo skracování jmen. na poznámku Karoliny že je zvykla na skráceninu Kaja. Prohlásím spupně.

"Ať si říká, kdo chce co chce. Pro mne jsi Karolinka a basta. A popojedem filozofové. Nějak mi vyschlo v krku a noc je ještě dlouhá."

"Snad si nebudu muset po každém žejdlku objednávat další. Hospodský by měl vědět jak obsluhovat barbara. Ale to nemám strach při nejhorším se dořvu."

Karolina
10.2.2017
20:10:17
Zasměju se, když se znova Alex zeptá na změny těch jmen. Merysol se mu to snaží za sebe vysvětlit a tak k tomu jen dodám:

" No, dali mi jméno Karolína. Jenže když jsem byla maličká a učila se mluvit, nemohla jsem se tak dlouhé slovíčko naučit. Obzvláště pak, když mi babička říkala Karolínko. Pro takového caparta je to moc dlouhé a navíc je tam R. Tak mi začali říkat Kájo a to už jsem se naučila dobře. " Jsem Kája", to mi šlo. Všichni jsme si na to zvykli. Pokud ti to dělá problém, já slyším dávno i na Karolínu, neboj. Klidně mi tak můžeš říkat."

Já už jsem na to tak zvyklá, že mi to ani nepřijde, ale chápu, že s tím může mít někdo problém.

Merysol
10.2.2017
18:57:53

Alex už zase vytahoval tu debatu o jménech. Lehce si povzdychnu.

”Alexi, už jsme se o tom bavili, když jsem zařizovala tu svěcenou vodu. Prostě to vyzní příjemněji a některým lidem je to milejší. Samozřejmě záleží i na preferenci lidí a u delších jmen to šetří i čas, že si ho nějakou sympatickou cestou zkrátíš. Mě by se třeba oslovení Mery nebo Mer nelíbilo. Vyvolává to ve mě představu ….lehké ženy.”

Trochu se pousměju a pokud se začne blížit další runda, nenápadně jí zase někomu vyměním za vypitý pohárek.

Ještě se tak zase opít a pustit si pusu na špacír…

Zar´farro
10.2.2017
12:08:35
Poslouchám rozhovor, kolikrát si říkám zda bych měl, či neměl reagovat .... ale nakonec stejnak nic neřeknu.

Na písničku moc nereaguji, ale tak nějak by mne zajímalo, zda by dokázala Lotiel rozjet na její loutnu něco pořádného od nás.
Ne asi, .... asi ne máme dost rychlý melodie, a většinou pracujeme s bubny a tympány ... to na tu dřevěnou blbinu nedá.

Nakonec slyším Flantila ....

Nakloním se zas do sklenice s ochucenou vodou.
No jasně .... seznamuje, ale s felčarem.

Flantilo
9.2.2017
21:08:52
Při donášce pití pro ostatní jsem zticha. Jen co se Paul otočí na mně a nabízí mi jejich rodinou whiskey, tak pouze přikývnu. Poté Žira nechá před každého postavit Slzy lesa. Trochu se usměju, když prohlásí, že kdo odmítne, tak dostane dvojitého. Na rozkaz od Žiri se usměju a pronesu,,Tak to se omlouvám, ale hned tvůj rozkaz nemůžu splnit. Abych opustil tuhle hospodu po čtyřech, tak to by mi Paul musel nanosit asi dva sudy té jeho whiskey a k tomu ještě asi lahvinku Slz. A já ho nechci zruinovan hned při mé první návštěvě."Poté ještě Kája řekne něco na adresu seznámení se zbytkem. Na to jí odpovím,,Máš pravdu kocovina výborně sbližuje."

Poté zaslechnu Angliova slova o mém pití. Jen se k němu otočím a řeknu,, Chceš si dát soutěž, kdo bude dřív pod stolem ?"Při písni od bardky pouze poslouchám a divím se, jak někdo mohl složit píseň, která i mému nehudebnímu sluchu připadá hrozná. Po konci balady se ovšem napiju společně se všema.

Po zbytek večera už pouze mlčím a piju všechno co přede mně Paul postaví.

Alexander
8.2.2017
22:09:14
Kouknu se po ostatních, když začnou mít poznámky že moc mluvím. Další z nic neříkajících pohledů. "Snad.. Poznali? Ale jak.. To jsem přece.. Ne moment.. Asi to byla legrace.. " dodje mi pomalu, a tak se krátce pousměju. Spíš mi jen cuknou koutky trochu vzhůru.

U hostinského se jen mimoděk ušklíbnu, když mi nabídne plody moře, a radši si vezmu kuřecí maso se zeleninou a chlebem, a pustíms e do jídla, nechávajíc skleničku se Slzami před sebou. A v duchu se bavím nad těmi většinou rádoby pokusy nenápadnosti, když se jí někdo pokusí podstrčit jinému.

Pak se ovšem kouknu na Žiru, a přivřu oči. Ovšem ne výhružně, ale přemýšlivě. "Jak.. Jak jsi mi to řekla?" optám se, když zaslechnu její oslovení. "Aleky.. To jsem.. Někde.. Ale kde? Kdy?" přemítám dál. "Proč jsi mi tak řekla? Když se jmenuji Alexander.. A proč se Karolíně říká Kája.. Ale třeba Lótiel je stále Lótiel a ne Lót? Nebo Merysol Mer?" optává se dál. "Ptal jsem se na to Nysila, ale nebyl mi schopný odpovědět.. " povím nakonec, s pohledem stále upřeným na Žiru.

Dění okolo v tu chvíli ignoruji. "Bylo to dávno.. Hodně.. Hodně dávno.." hlodá ve mě myšlenka dál.

Merysol
7.2.2017
17:18:52

Lótielina píseň mě pobavila. Vlastně mě pobavilo i to, že jí patrně nedošlo, proč jsem navrhla zrovna “tygří píseň”. A následuej další runda.

Sakra, zrada. Já se vožrat nechci…

Přemýšlím, co pitím a pak se ke mne nahne Kája. Haleluja! Jdeš mi do cesty, krásko! Využiju přítomnosti Karolíny a pití opatrně a nenápadně přesměruju k lótiel a vyměním za práznou skleničku.

”Zítra v plánu nic nemám…a pokud se mi podaří udržet si čistou mysl, asi nebude problém si promluvit klidně ještě dnes, pokud chceš…”

Jen žádné další pití…

Po očku zkontroluju Barta, jestli na někoho zase nedoráží a pokud je v klidu, nechám ho být.

Karolina
7.2.2017
0:03:52
Lótiel spustila krásnou melodii a doplnila ji zpěvem o tygrovi, pak přidala i další své písně. Zatím co se připíjelo na její zdraví, nenápadně jsem vyměnila Anglinovi skleničku, kterou už vyprázdnil, za mou, plnou. Pokud si toho všimnul, mrkla jsem na něj a odpověděla zároveň na jeho dotaz.

" To víš, že se nebudu zlobit. Velitelku musíme poslouchat, aspoň někteří. Co jsem dělala? Byly jsme s Mayou pro můj modřínek, potkaly jsme Flantila, pak jsme se stavili v Temném Hvozdu u elfů. Ty si myslíš, že jsem si na tebe nevzpomněla? To víš, že ano. Přemýšlela jsem, jestli sis nepořídil s novou kovárnou nějakou kovářku."

Znova na něj mrknu a šibalsky se usměju. Určitě pochopil, že si ho jen dobírám. V průběhu večera si povídám každou chvilku s někým. V jedné chvíli se nakloním k Žiře.

" Poslyš, možná bychom měly využít volných dnů k dopracování našeho díla. Tedy pokud budeš chtít, je to jenom na tobě."

Pak mě něco napadne a dojdu k Lótiel a tiše jí něco povídám. Když skončíme, přisednu si ještě k elfovi.

" Jak se ti líbí naše nesourodá parta? Řekni mi něco o sobě, odkud jsi přišel? Zůstaneš tady s námi nebo je to pro tebe jen krátká přestávka?"

Počkám si na jeho odpověď a když domluvíme, vracím se zpátky k Anglinovi a Žiře, kde mám volné místečko. Cestou se nahnu k Merysol:

" Prosím tě, chtěla bych s tebou mluvit. Až budeš mít čas dáš mi vědět nebo se můžu stavit kdykoliv ve dne?"

Pak už si sednu na svoje místo a usměju se na Anglina. Pokud nám znova nesou další rundu, drcnu jemně do Žiry.
" Hele a co Zar´farro, ten nedostane?"

Alzan
6.2.2017
13:08:54
Sedím, poslouchám debatu občas něco přihodím. Když se na mě otočí Kája, odpovím jí. "Nemáš za co. Hlavně že to vyšlo a že byl čas si pak odpočinout."

Když Žira objedná všem Slzy lesa, chci odmítnout, ale než riskovat dvojtou dávku, radši jsem mlčel. Tohle bude ještě veselé. Opít se rozhodně nechci.

A pak je tu další runda po Lótielině písni. Zkusím se jí nějak nenápadně vyhnout. Ideálně, kdyby jí přízrak zvládl podstrčit Žiře.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.