abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Alenky v říších Eosu ::
družina
stránkovat po:  
 

Dianthé
10.1.2017
19:22:20
Svírám v rukou horký hrnek s čajem a vdechuju jeho vůni. Když mi Falazur odpoví na mou otázku, na moment mě to zarazí, a pak mě polije mráz. Kdybych totiž měla pravdu, tak…

Když Alex za Falazura promluví, přikývnu. "Ano, to dost pravděpodobně je… a to z velmi dávných dob…"

Poslouchám dál ostatní. Tolikrát je tu vyřčena ta “Amerika”! Kde to, u Dia je? A přece je tu Falazur z mně známého Egypta a Andrew z… no, tak nějak tuším, že Evropa je prostě jen jiný tvar pro Európu.

Multikulturní, zopakuju si pro sebe v duchu s nadzviženým obočím. Nenápadně se rozhlédnu po domorodcích. No, to tedy ano. Alespoň už chápu, že i nás berou s relativním… klidem.

Poté co pronesou něco o tom, že bychom mohli lhát, jim věnuju Pohled… velice přímý, ostrý a vše hovořící za to, jakou hloupost teď pronesli. Nejprve jím sjedu Lanu, poté se zahledím na Ebenira.
Zajímalo by mě, pro co bychom museli vynaložit tolik úsilí, řeknu docela potichu. Trochu se zamračím. Mapa nám alespoň ukáže, kde jsme se to vlastně ocitli. Mimochodem, musím podotknout, že přinejmenším zneklidněná jsem z té hatmatilky i já… v životě jsem se se takový jazyk neučila… přesto jsem mu ihned rozuměla a dokonce jím mluvím… a předpokládám, že v tom nejsem sama… řeknu a podívám se po ostatních.

Mikuláš Zavřel
8.1.2017
20:50:45
Tak něco podobného jsem doposud neviděl. Musí to být nějaký cizokrajný druh myši.
Dívám se na ni, ona se dívá na mě. Oba na sebe hledíme. Nikdo nehledí na nás.
Kolem je chaos. Ve středověku. Zrovna někdo umřel. Nějak nemám zájem vytvářet kolem ještě větší misérii. Ať už to platí pro člověka nebo hlodavce.
A tak zastrčím myš zpátky pod sako, jako by šlo o náprsní tašku, sic narozdíl od ní, taška vám obvykle neběhá po zádech.

Poté mi zbývá jen tiše sledovat Ágnes, ale do jejího kříšení se nezapojuji, neboť křísitelů má kolem sebe spoustu. A čekám...

Bílý králík osudu
8.1.2017
13:34:37
Mikuláš Zavřel

A tak, zatímco strážníci marně křísí Ágnes, která jen v jednu světlou chvilku cosi nesmyslného zamumlá a zase upadne, Mikuláš loví ve svém saku malé chlupaté zvířátko.

Zvířátko se chvilku zdatně brání, ale nakonec nahmátneš ocásek a zvířátko (snažící se drápkama zachytit tvé košile) vytáhneš proti jeho vůli ven.

Tak a teď bych ho měla asi popsat. Mnoo... Vypadá to jako kříženec mezi myší a miniaturním klokanem. Obrovské zadní nohy, krátké přední, spíše větší uši a obrovské černé oči jak korálky. Bříško do běla, zatímco většina hrubší srsti je béžová, místy až do hněda. A čumák, ten zvířátko dozajista podědilo po nějaké myši.

Když jsi jej vytáhl, přestalo se zmítat a krajně vyčítavě na tebe hledí.

Mikuláš Zavřel
8.1.2017
13:14:20
Jsem ve středověku.
Uvěřím tomu, jakmile se ocitneme za padacím mostem a kolem nás jsou jen střelci s kušemi.
Hlavou se mi honí zběsilé myšlenky - jak jsem se sem dostal, kdo jsou tito lidé, Petra je mrtvá, Riveroth je mrtev, jsem ve středověku, co bude teď, Petra je mrtvá, pane bože, Riveroth umřel, kdo je Ágnes, co mám teď dělat, jak se mám vrátit domů, je zima, proboha živého, právě někdo umřel, jsem úplně promočený a klepu se zimou a nechci tu být, jak se můžu vrátit domů, chci se vrátit domů... -, ale žádnou z nich neudržím dlouho.

Tupě zírám na mechanismus brány, dokud na mě důležitě vyhlížející muž neobrátí pozornost. Jeho řeč mě trochu uklidní, neboť zmíní Útočiště a to už samo o sobě zní dobře.
Otevřu ústa, abych mu odpověděl, ale ihned zapomenu co, a tak je zase zavřu.

Netuším, co je s Ágnes. Ale taky mi není nejlíp.

Vzpomenu si na zvířátko pod sakem, seznám, že je zrovna nejklidnější doba na to jej vytáhnout, a hmátnu po něm.

Bílý králík osudu
8.1.2017
13:01:00
Souhvězdí Alenek

"Mno..." Ebenirův pohled po Andrewovo otázce jaksi nezadržitelně zabloudí tam, kam hledí Dianthe. "Bohyně červánků, třebaže neznám žádnou, která by nesla toto jméno, skutečně nebude to, co mám na mysli. Ale její přítomnost a práci bych tady teď docela dokázal ocenit." ušklíbne se s povzdechem. "Každopádně Eos je," promne si spánek, "název světa. Poměrně multikulturní, abych tak řekl."

"A názvy vašich kontinentů mi opravdu nic neříkají, což je vzhledem k vaší znalosti obecné řeči přinejmenším zneklidňující." dodá pak skoro neštastně. "Ta mapa bude, obávám se, opravdu k ničemu. Tedy obě dvě."
"Za předpokladu, že říkáte pravdu." dodá dosti úřednickým tónem Lana.
"No, ano..." připustí Ebenir pochybovačně Lanino prohlášení. "Tedy za předpokladu, že říkáte pravdu."

Bílý králík osudu
8.1.2017
12:58:37
Mikuláš Zavřel

Dívčině pomáhá i ten strážný a to i po cestě. Zdrháte.

Nahoru, po plošině do jakéhosi dřevěného hangáru nad zemí (no hangár je jen relativní, má uvnitř tak 5x15m a zadní stěna je dřevěná, východ z něj jsou malé, třebaže dvoukřídlé dveře). Muži, kteří jsou ve "vchodu" hangáru zakleknutí, jsou oděni do vpravdě středověkých úborů. Haleny, pokované kožené zbroje, těžké kuše v rukou a rychlé pohyby paží naznačující zkušenosti v jejich používání. Pálí v salvách.
"Teď!" zakřičí kdosi. Uvnitř se dá do pohybu několikero dalších lidí, zatímco venku znovu bolestí a zlostí zakvílí vlci. Za úctyhodného rachotu se plošina ne nepodobná padacímu mostu začne zase pomalu zvedat.
Zjeví se prošedivělý muž, který původně velel těm, kteří byli s tebou venku a něco zakřičí, třebaže v tom rachotu opravdu není vůbec nic slyšet. Strážný u tebe jen zavrtí hlavou. Velitel čety, či jak ho označit nemaje vojenských prýmek, přijde až těsně k vám a zařve vám do obličeje: "Riveroth!!" a rukama zběsile zašermuje aby zdůraznil, že jde o otázku. Zkrvavený chlapec dokáže, že i pod takovým nánosem krve je možné vykázat prokazatelné zblednutí. "Není... teda vlastně NENÍ!" zakřičí a ani se neotočí, aby ho hledal. "MRTVEJ!"
Aha, tak proto.
Staršímu muži sjede pohled k zavírajícím se vratům a tvář se mu zkroutí do bolestivé grimasy.

Vrata se po chvíli zavřou. Venku ještě pořád řvou vlci, ale zní to už jakoby z větší dáli. Muži s kušemi zajišťují své zbraně a věší je věšáky na zdi. Jiní, kteří zde tvořili mraveniště kvůli zavírání dveří, teď přetahují jakousi zástěnu přes složitý mechanismus na zdi, plný koleček, řetězů, provazů a převodů.
"Měl aspoň rychlou smrt?" zeptá se "velitel čety".
"Měl." odpoví za mladíky jiný muž, který právě rovná na zdi svůj samostříl.
Šedovlasý přikývne. "Dík za něj." odpoví potichu.
Odpovědí na to je mu přikývnutí.

"Co jsou zač tihle dva?"
"Našli jsme je v bezvědomí bez zjevnejch zranění na místě, kde se podle všeho porval ten velkej barbar, co dneska přišel s tou divnou kumpanií." odpoví za vás starší muž.
"Aha..." řekne zamyšleně ten pro vás nový muž a prohlíží si vás od hlavy až k patě a tváří se u toho, jakoby si vás teprve teď doopravdy všimnul. "No tak v tom případě... já jsem strážník Maron. Zavedu vás do Útočiště, teda, no... zázemí hlídky města. Myslím, že by vás chtěl vidět velitel... a taky vám tam hádám daj něco pro zahřátí."

Ágnes se beze slova sesune k zemi. Tedy podnikne alespoň půl cesty k ní, od druhé půlky jí zadržela ruka toho mladého strážníka, co ji podpíral celou cestu sem a ještě toho nenechal. Tak jako tak, Ágnes omdlela.

"Hej, do háje, co je s ní?"

Andrew Angel du Nox
1.1.2017
20:50:32
Sleduji ostatní, kteří projevili nemalý zájem o mapu, a jeden koutek se mi zvedne do úsměvu, když se ptají zda bych dokázal něco překreslit. "Když se objevím někde a nevím dke to je, prvně chci vidět mapu ne? Jak jinak by se to asi chtěli dozvědět?" pomyslím si, ale kromě menšího pobavení nad překreslováním nejde žádná z mých myšlenek vypozorovat. To už je pro mapu ovšem posláno.

"Nejspíše dokázal, ale evidentně to nebude třeba.. " povím proto, a s kývnutím hlavy přijmu nabízený čaj, snažíc se nemyslet na to, jak často tu asi budou šálky mýt, načež se napiju horké tekutiny, a se spokojeným výdechem přivřu krátce oči. To už jsme ovšem dotazováni. na kontinent. "Evropa.. Stejně jako Řecko.. A netuším co označujete za Eos.. Svět? " optám se.

Alex Craig
27.12.2016
14:43:46
Nabízený hrnek s čajem si ochotně vezmu. Přeci jen je mi stále zima a jsem stále poněkud mokrá. Horký čaj přijde vhod. A dají se o něj zahřát i ruce.
Grog by byl sice lepší, ale darovanému koni na zuby nekoukej. Čaj je taky dobrý.

A další dobrá zpráva přijde vzápětí - bude mapa. Sice nevím, co si od toho slibuji, fakt si nejsem jistá, jestli to, co na mapě uvidím mi bude povědomé - ale aspoň si budu moct být jistá. Ať tak nebo tak.
No, obávám se, že máš pravdu, že na náš problém mapa stačit nebude. Tak ale někde je třeba začít.
Moje nadšení z mapy vyprchává, jak se všichni strážní přiznávají, že neslyšeli o místech, která jsme jim jmenovali.
Tak ale... třeba tomu prostě jen říkají jinak...
Jenže je mi jasné, že tak jednoduché to není. Tady nejde jen o místo. Tady jde i o čas. Což mi došlo hned v začátku, když jsem potkala Dianthé. A jak tak vidím ostatní...

"Jak jsem řekla, já jsem z Ameriky," odpovídám za sebe.
Falazur nevypadá, že by si byl jistý, co za odpověď se od něj očekává.
"A tipla bych si, že tady Falazur je z Egypta. To je v Africe," rozhodnu se pomoci.

Mikuláš Zavřel
22.12.2016
16:08:49
Snažím se dojít k tomu, co má Ágnes vlastně na mysli, ale když se mnou jeden z mužů hrubě zatřese, nechávám to být.
Skoro mechanicky vyskočím na nohy, pomohu vstát Ágnes, a pak běžím kamkoliv mě směrují, protože to tam pravděpodobně bude bezpečnější.
... A sušší.
Při běhu pořád cítím to chlupaté zvířátko pod mým sakem. Jako mimochodem mě ještě napadne, jestli je Riveroth pořád s námi, ale když se ohlédnu na zbylé mládence, všichni mi v šeru připadají stejní...

@freaky_leia
21.12.2016
19:52:48
"Nojo, to je překvapení, že nejsme z tohohle vymyšlenýho světa. Vždyť jsme každý z jinýho.", pomyslím si a začnu přemítat, zda-li mám hrát postavu a říci přítomným, že pocházím z vodní planety Kamino, nebo jim mám říct Ameriku. Chvilku o tom dumám, zatímco se stihne vyjádřit sličná Dianthe se svým ancient 'nd cute přízvukem o bohyni červánků a pak i ten co hraje špinavého makáče?. Teda ten se vlastně moc nevyjádří.

Nicméně všichni se drží své role, takže přitakám: "Kamino. Jeden velkej oceán. Nebo Amerika. Jak chcete..."

Falazur
21.12.2016
18:53:49
Dostanu otázku, kterou bych úplně nečekal, ale na druhou stranu odpověď na ní zná velmi dobře každý otrok z daného kamenolomu.
"To záleží na tom, kterej dozorce se zrovna ptá." pokrčím rameny, protože mě moc nesejde na tom, jestli ten pro jehož slávu pracujeme si říká tak a nebo takhle. Na druhou stranu někteří dozorci si dali spoustu práce, aby nás naučili mu říkat "správně".

Ostatní se začnou bavit o mapě, což mi moc neříká. Jednak si nedokážu představit, jak taková věc vypadá a jednak mám pochybnosti o jejím přesném účelu.
Ebenir se nás navíc začne vyptávat na název něčeho mě neznámého. A já tuším, že opět přijde vodopád slov beze smyslu. Cizí názvy a jména vyskytující se i tam, kde by je člověk ve větě příliš nečekal...

Trochu mám obavu, že by se mohli ptát přímo i mě. Raději tyhle obavy zanechám osudu a spíše se zabývám myšlenkou, že od kamenolomu musím být vzdálený opravdu hodně, protože tady prší furt už hodně dlouho a tam takhle nepršelo nikdy. Což je jistě povzbudivá zpráva. Přinejmenším tedy pro mě ano.

Bílý králík osudu
21.12.2016
17:53:29
Mikuláš Zavřel

"No..." dívka zaváhá. "Já... já nevím." zamrká zmateně a docela nešťastně, tohle evidentně nedomyslela. "Já... Tohle prostě vůbec není dobrej p... dobré místo." trochu po onom krátkém zaváhání potřese hlavou, aby se zbavila nějaké myšlenky.

Někdo uchopí Mikuláše za rameno a hrubě s ním zatřese. Je to jeden z těch, kteří se tu doteď oháněli mečem. Nějak nejsi sto ho v tomhle stavu identifikovat přesněji.
"Na co tu do hajzlu čekáte?? Zvedejte se!" křičí jeho nervy nadranc na Mikuláše. Onen mladík je rudý a není to hambou ani vzteky. Umazaný od krve je téměř celý, pokousán jest na několika místech, na levé ruce dokonce více než zle. Je dobře, že je taková tma. Tušíš, že některé věci je lepší nevidět. Snaží se teď Mikuláše drapnout za ruku pod ramenem a přinutit ho vstát.

Teprve teď si Mikuláš matně uvědomuje ten velký lomoz, který se rozléhá, když se z nejbližší stavby nad vámi spouští obrovská dřevěná nájezdová plošina. Nahoře jsou nějaké postavy. Zaklekají. Těžko říci, která Mikulášova část teď vlastně zaregistrovala ten několikanásobný svist kolem něj. Vlci v různých okamžicích zařvou. Vztekle a bolestivě.

Z mladíků, kteří zůstali dole, bojují teď jen dva. Třetí se snaží přimět Mikuláše a Ágnes k pohybu a toho posledního není nikde vidět.

Dianthé
21.12.2016
17:51:33
Mé oči těkají z jednoho na druhého. Nakonec se zadívám na Ebenira s jeho podlední výzvou.

"Název kontinentu, ze kterého pocházím jsem už řekla, takže vám pravděpodobně skutečně nic neřekne... Európa..." odpovím a s posledním slovem na moment zavřu oči.

Pak se trochu zamračím. "A že by někdo nazýval nazýval náš svět Eos jsem nikdy neslyšela..." Poněkud cynicky se ušklíbnu. "Znám jen Éós..." řeknu a s jedním obočím nadzdviženým se podívám z okna. "... bohyni ranních červánků." dokončím větu a svůj výraz nějak nejsem schopna sundat z tváře.

Bílý králík osudu
21.12.2016
17:17:08
souhvězdí Alenek

Při Falazurově odpovědi Ebenirova tvář poněkud ztvrdne a jeho oči zabloudí směrem k Maronovi, strážnému jež doprovázel Leiu. "Marone, ty jsi udeřil tu dívku?"
"Ne, pane. Ale starej Terek se jí lekl a jednu jí ubalil. Teda myslím, že se jí lekl, ale vytřeštěný voči měl na to dost a navíc se mu, s prominutim," pokrčí omluvně rameny směrem k Leie," není moc co divit. Pak mě zahlíd, tak zacouval a šel radši hasit. Já jí jen dostal sem."

Ebenir přelétne pohledem k Leie, ale protože se hovor vyvíjí rychle dál, přestane se ptát. Stiff mezitím obkrouží Alenky i některé strážné a pověnuje jim dle libosti šálky s čajem.

"Hm, mapu k nahlédnutí pro vás zařídit mohu." přisvědčí Ebenir nakonec. "Marone dojdi prosím pro ty mé, jsou ve střážnici severozápadní brány, nahoře na polici. Vezmi prosím oba ty futrály, do něčeho je pečlivě zabal a budeš je bránit vlastním tělem, ano?"

Maron přikývne, ukázněně odpoví: "Ano pane!", a pak se s neradostným výrazem vydá zpět do toho psího počasí.

"Teď chvilku vydržte, ale obávám se, že je váš problém pozoruhodně velký a má mapa vám asi stačit nebude. Zaslechl někdy někdo z mých lidí o těch místech?" zeptá se Ebenir, i když jeho oči směřují z nějakého důvodu k Laně.
Sborové vrtění hlavou a přelétání očima z jednoho na druhého dává tušit, že odpověď nebude kladná - a vskutku, není. "Ne, Ebe, já o ničem takovém také neslyšela." odpoví pak Lana.
"Ani já ne. Ale musej bejt z celýho zatracenýho Eosu." ozve se Stiff. "Jen se na ně podívej: Dva nevypadaj stejně. Dokonale jiný šaty, dokonce i mluví každej úplně jinak. Oni se dokonce každý úplně jinak i pohybují."
"Na takovou různorodost ti stačí jeden kontinent." namítne Ebenir.
"No... dobře. Tak proč se sem tahat s tvou mapou, která stejně nejni dost velká, když to jde udělat jinak? Obecnou řečí evidentně mluví všichni dost dobře, takže názvy svýho kontinentu by měli umět všichni." ušklíbne se Stiff povýšeně.
Laniny oči mlčky sklouznou k Ebenirovi.
"To je pravda." připustí špičuška. "Mapa už je sice stejně na cestě, ale název kontinentu by mohl věci obecně dost usnadnit." přelétá s vyčkávajícím pohledem přes souAlenkoví.

Alex Craig
20.12.2016
21:07:13
Povytáhnu obočí, když Andrew začne se svým "... otroci... zuby..."
"Spousta?" doplním to povytažené obočí ještě otázkou. Pohledem přejedu jeho oblečení.
"Co se týče výkupného, u mě by si moc nepomohli... ani u mé rodiny," zazubím se.
Jestli by nechtěli nějakou tu krávu, bejka, koně nebo starej tahač...
"Ani do žádných nelegálních obchodů nejsem namočená," doplním.

Pak se uchechtnu. "Ale že je něco špatně s tebou souhlasím. I když bych to něco nahradila slovem všechno."

Occamovu břitvu dále připomínat nechci. Andrew vypadá, že ví, o čem mluvím, a to mi stačí.
"Mapa?" vyhrknu unisono s Leiou a Dianthé. Obočí mi tentokráte nahoru přímo vyletí.
"Dokázal bys... dokázal bys aspoň něco z ní nakreslit? Jestli ji tedy tady k nahlédnutí nemůžeme dostat..." otáčím se na strážné.

@freaky_leia
20.12.2016
11:12:23
"Mapa?", otáži se pomalu. "Sem s ní! Konečně něco..., výsknu a chystám se vyskočit, jenže...

Klid. Sedíš na trestné lavici, vzpomínáš?

Vzstávání ze svého místa si rozmyslím a místo toho s klidným hlasem řeknu: "Dianthe má pravdu! Mohli byste nám dát nahlédnout mapu vašeho... Ehm... Světa?", zeptám se v naději, že se konečně dozvím, v jakém románu či frenčajzi jsme skončili.

Dianthé
20.12.2016
9:28:03
Srdce se mi rozbuší.
"Mapa? Dostala se ti do ruky mapa? Mé veliké teď ještě navíc rozšířené oči hledí na Andrewa, poté se přesunou na Ebenira.
"Snad by nebylo od věci, kdybychom do ní mohli nahlédnout my všichni..." řeknu a snažím se, aby můj hlas nezněl příliš autoritativně.

Andrew Angel du Nox
19.12.2016
18:21:43
Kouknu se na Alex, a nakloním hlavu mírně na stranu. "Otroci.. Zuby.. Něco horšího.. Důvodů proč by tě měli unést může být spousta.. " pokrčím rameny. "I když je pravda že je zvláští, že nikdo nechtěl ještě výkupné.. Že si tu můžu chodit prakticky svobodně.. Něco je prostě špatně... " Zamračím se, když přemýšlím a hledám jakoukoliv souvislost, kterou ovšem tak nějak nenacházím.

Z mého přemýšlení mě vytrhne až Alexina další poznámka. "Occamova břitva? To ani ne.. Nebo možná ano, ale rozhodně mi to přijde uvěřitelnější, než ž jsme se sem prostě propadli.. Čím? Jak? A kde to vlastně jsme? Podle mapy, do které jsem mohl nahlédnout, tu není nic podobného normálnímu rozložení kontinentů.. " povídám, a mračím se dál, když stále uvažuji nad tím co se vlastně děje.

Dianthé
19.12.2016
11:48:36
Andrew Alkinsen von…co? S každou další částí jeho jména mi obočí vyjíždí o něco výš. A vida, že je to aristokrat… Trochu se zamračím. Španělsko… Britské imperium? Největší koloniální říše?! Žaludek se mi sevře ještě víc.

Na jeho prohlášení o únosu sklopím oči, které zvednu až při Russilově výpovědi. Tiše to všechno pozoruji… lidi, jejich, gesta, tón hlasu, mluvu. Kdyby alespoň v něčem z toho bylo nějaké znamení… čehokoliv.

Otrok… pomyslím si a jen si tím potvrdím svou předchozí myšlenku o Falazurovi. Přísně ho sjedu pohledem… ne opovržlivě, ani povýšeně. Prchlivý, ustrašený… Kde že říkal, že to pracuje? V kamenolomu? Nedivím se, že je takový… s otroky se nezachází dobře, natož pak tam… A pro čí že slávu… Amenothepa? Nechtěl říct Amenhothepa…? U bohů… Egypt...?

Na Alexinu poznámku na Adrewa se kousnu do rtu, abych se neusmála.
Occamova břitva, co to proboha je? Asi nějaké přirovnání… nevím. Nicméně, už to, že byl s námi unesen i ten otrok… to zní divně. Falazur…

Trochu přivřu oči a zahledím se na otroka svýma temně šedýma očima. V našem domě se (pravda, jako jedni z mála) k otrokům chováme slušně... jsou to lidé, kteří v životě akorát neměli štěstí. Moje matka mi často říkala, že chybělo málo k tomu, aby jí sama byla. Kdyby se do ní otec nezamiloval…
Proto i teď můj pohled, kterým na něj hledím není nijak opovržlivý… snad jen, jako celou tu dobu, podvědomě přísný. Otroci jsou lidé, ano, ale s jejich těžkým životem se často pojí i určitá zatvrzelost a obecně povaha, která bohužel občas tvrdý zásah vyžaduje. Mám zkušenosti i s problémovými otroky… člověk i musí dávat veliký pozor na to, jak se chovají. A občas je to velice těžké... často jsou to výborní herci.

Nadzvednu bradu. ”Falazure…” oslovím ho jménem docela jemně. Jsi si jistý, že…
Kousnu se do rtu. Nechci ho urazit. Tak mě napadá… může se otrok vůbec urazit. Mají zaryté to, že na to nemají právo… možná ten pocit ani neznají… nebo ano? V duchu zatřesu hlavou, abych se neztratila ve vlastních myšlenkách.
”Nehctěl jsi říct… Amenhothepa?” zeptám se nakonec opatrně s pohledem upřeným do jeho tváře. Po těle mi přejede mravenčení...


 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.