abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Merysol   Postava není přítomna 16.3.2017, 11:45:02

Zarovi jsem rozhodně neulehčovala práci. Neustále jsem se ohlížela za ležící Aribeth, takže musel být partně vzteklý a doufat, že se mě už brzo zbaví. A jakmile byl se mnou hotový, odpotácela jsem se za Aribeth a složila se vedle její postele. Aribeth, bojuj s tím. prosím! Záhy mě polil studený pot, když mi došla další věc. Bojuj pro nás tři! Křišela jsem na ní v duchu, ale nebyla jsem si jistá, jestli mě slyší nebo vůbec cítí.

K noze se mi přišoural Bart. Byl špinavý od krve, ale byl v pořádku. ”Sakra Bartíku, já na tebe málem zapomněla. Kde Má Aribeth fénixe? Můžeš ho sem přivést, chlupáčku?”

Bolest mé myšlenky přiváděla trochu k sobě. Začala jsem vnímat silněji ten zmatek, který kolem je a docházelo mi víc a víc co se to vlastně stalo a děje teď.

Zvedla jsem se od postele Aribeth a vzpomněla sem si na meč, který by tomuhle mohl zabránit. Na meč, který ovšem zatím nemáme. Na Ellesar. Někde to mám…ten návod jak ho vyrobit! Ten meč…musíme mít. A chci to být já, kdo s ním vykoná spravedlnost!

Odpotácela jsem se na pokoj pro pergamen a horlivě jsem začala číst. Postupně se mi na čele začaly objevovat vrásky od toho, jak jsem krčila čelo a sem tam jsem se nechápavě kroutila hlavou. Pak jsem pergamen položila na chvilku vedle sebe a zhluboka se nadechla. ”U všech bohů, to je nemožné!”

Znovu jsem si návod přečetla a pak vyrazila za ostatními. ”Ehm, můžete na chvilku, prosím? Chápu, že je na spěch, ale tohle je potřeba také vyřešit. A čím dřív tím lépe. Tohle je návo na meč Ellesar, o kterém už jsem mluvila. Ale vyrobit ho je…snad nemožné! Leč myslím, že my se o nemožné budeme muset poksuit.”

Pak jsem vzala do ruky pergamen a začala číst…

Kdo chce stvořit ničivou zbraň Ellesar, musí provést několik velice obtížných úkonů.


Nejprve musí sehnat všechny předchozí vlastníky tohoto meče a od každého z nich získat nějakou část jeho těla. Proto každý další majitel má úkol obtížnější. Všechny tyto části těl společně s částí svého těla následně spálí a popel si uschová, bude potřeba k výrobě. Toto je zapotřebí udělat těsně poté, co seženete poslední chybějící část těla, jinak sehnané suroviny budou znehodnoceny.


Další přísadou je prášek z rozdrcených dračích kostí, musí to být ovšem kombinace alespoň čtyř různých drakůzastupujících čtyři různé elementy a jednoho pátého, který elementy svazuje.


Třetí velice potřebnou přísadou je kvalitní ruda. Není to ovšem pouze obyčejný kov, který najde každý stopadesátý trpaslík. Musí to být božský kov, takový, který spadl z nebe.


Poté, co toto vše máte, může začít samotná výroba. Tu ovšem zvládne pouze ten nejlepší kovář. Je to extrémně náročná a přesná práce. Jediná chyba znamená neúspěch a zničení veškerých dosud získaných surovin. Ruda se ztvrdí páškem z dračích kostí a zatmaví popelem ze spálených částí předchozích majitelů. Toto je možné roztavit a spojit pouze pod nejžhavějším plamenem prastarého ohnivého draka. Kovadlina k výrobě této zbraně musí být prastará a mocná, musí to být jedna ze tří kovadlin vyrobených trpasličím kovářem, Vracasem. Také nástroje pro výrobu této zbraně nemohou být obyčejné, musí být vyrobeny z té nejkvalitnější oceli s příměsí liria.


Poté, co je vykován základ meče, je potřeba jej pokrýt prastarými magickými runami, se kterými se žádný dnešní runový mistr ještě nikdy nesetkal, ani o nich neslyšel. Nejobtížnější z těchto run je nápis Ellesar v runovém písmu.


Do záštity je potřeba zasadit rudý diamant velikosti pěsti dítěte, který je dokonale vybroušen tak, že má sto přesně stejných stěn. Rukojeť bude omotána tou nejkvalitnější a nejjemnější kůží z padlého jednorožce.


V tuto chvíli máte vyroben velice obdivuhodný meč, přesto to stále není ničivá zbraň Ellesar. Nyní je zapotřebý provést velice obtížný rituál, ve kterém je zapotřebí aby temná a světlá magie spojily své síly a společně vytvořily kouzlo natolik mocné, že přemluví bohy, aby meči propůjčili svou moc. Z toho také plyne, že toto kouzlo je zapotřebí vyslat přímo k bohům a k tomu je zapotřebí velice zkušenéhokněze či paladina.


Až poté, co bohové akceptují vaše kouzlo a propůjčí meči svou moc, sešlou na něj i na jeho majitele požehnání. Část duše majitele se oddělí a usídlí se v meči, ten se díky tomu stane inteligentním a bude smýšlet stejně jako jeho majitel. Zvládne zničit téměř cokoliv, mocné artefakty, zabije nesmrtelné a doknce by dokázal zabít i boha, pokud by jej majitel ovšem zvládl porazit.


Dočetla jsem a rozhlédla jsem se po těch, co mi věnovali pozornost. ”Uznávám, že teď je potřeba to tu zabalit a zachránit životy všem, kterým můžeme. Ale bez toho meče tohle nikdy neskončí a mi budeme jen utíkat jako lovná zvěř.”
 
  Alexander   Postava není přítomna 15.3.2017, 16:48:28
Nepřátel jsou opravdu mračna. Spíše než boj to připomíná jatka. Nepřehledná událost… Přítel, nepřítel? Těžko poznat. Zvlášť když většina z nich vypadá stejně. Ne moment, tamto voják měl modré oči, a ne černé? Nebo to byl jen přelud? Brnění je stejné… Každopádně není čas na dlouhé hledání. Při zběžném ohlédnutí už opět onoho modrookého vojáka zahlédnout nelze. Nebo snad? Co bylo tamto? Mihnutí matné čepele, máchnutí pláštěm. Po vojákovi už ani stopy. Jen další ork padá na zem a z otevřené krční tepny stříká krev.. Ne moment, to není z krku ale z rozpárané hrudi. Nebo je to už další?

Otočím se okolo své osy a ladným pohybem ukončím další život. “Jak jen by ta bitva mohla dopadnout jinak? Co by se stalo, kdyby tamten skřet, nebo co to vlastně je, onoho vesničana zabil? Jak by se změnila bitva?“ napadá mě otázka, když zezadu zarazím nůž do zad jedné té zelené potvoře, která se svou obouruční sekerou zrovna chystala přetnout nějakého místního.

Zavrčím, a saltem vzad se jen tak tak vyhnu jeho sekeře. “Zatracený potvory..“ zamručím, když se po dopadu odrážím, a jedním pohybem ho rozpárám od břicha až po krk, než se vůbec svojí těžkou zbraní stačí opět rozmáchnout. “Nesnáším tyhle potvory.. Nic není kde má být.. Měl tam mít míchu.. No co, na to bude čas potom.“ rozmyslím si to, a radši se opět vrhnu do vřavy.

Bez dalších příchozích vojáků se nám daří útok odvrátit, a nakonec i zcela potlačit. Nakloním hlavu na stranu a koukám se na tu spoušť. Tělo přes tělo, podlaha kluzká od krve, což ale nikomu nevadí, protože stejně prakticky není šance na ní přes všechna těla a vnitřnosti šlápnout. Ostatní se snaží pomoci raněným. S jedním se též vydám k Zarovi, ale spíše jen abych zjistil jak na tom kdo je. Všichni přežili. Alespoň že tak.. Sice se chci zeptat co jsou ty zelené potvory zač, ale vypadá to že většina má důležitější práci. My musíme opět odejít. “Riegal ví o minci..“ napadne mě, a naštvu se na sebe ještě víc, že se mu podařilo uniknout mi.

A tak se vydávám na ubikace, zabalit si.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 14.3.2017, 21:28:24
Zaslechnu Alzanův dotaz. Zrovna nemůžu ani vzhlédnout od těla co chce býti mrtvolou.

Umej si ruce v alkoholu, ať nikdo nedostane otravu krve nebo sněť. A jinak vítej ve hře, zachraň si svého sedláka. Ve frontě jich čeká ještě hodně.
 
  Alzan   Postava není přítomna 14.3.2017, 10:11:12
A je konec. Díky našim bojovníkům a statečným lidem z města se k nám kouzelníkům a střelcům nikdo nedostal.

Bitevní vřava utichá a kolem se rozléhají skřeky a sténání raněných. Všude mnoho mrtvol. Připomíná mi to dětství a studentská léta. Nechť je paní Shachath všechny přijme.
Stejně jako Karolína se vydám na ošetřovnu pomáhat a při tom vyšlu prvního ghůla balit věci do pokoje a kontaktuju druhého ghůla, zda je Maria v pořádku. Pokud dostanu kladné info, pokračuju na ošetřovnu a vzkážu jí, ať se jde sbalit. (Kdyby s ní náhodou něco bylo, rozběhnu/rozletím se za ní.) Přízraka nechám kroužit kolem hradu a po hradě, kdyby se náhodou hnali další nepřátelé, aby nás včas varoval.

Cestou na ošetřovnu mi dojde děsivá pravda. Riegal. Ten parchant. Vždyť on i ví, kde je ukrytý artefakt. To vyřešíme pak, teď se musíme postarat o raněné.

Dojdu na ošetřovnu a vidím, jak se Zar zabývá asi tím nejvážnějším případem z dnešní bitvy: Aribeth. Kája mu hned nabídne pomoc. Nechci ho moc rušit od soustředění, tak jen rychle pronesu: "Zare, kde můžu pomoc. Nejsem tak dobrý jako ty, ale základy ovládám." Pokud nebude nic namítat, pustím se do ošetřování méně závažných zranění. Něco sešít, srovnat lehkou zlomeninu či jen vyčistit ránu bych měl zvládnout.

Jakmile mě nebude potřeba, půjdu si v rychlosti dobalit svoje věci (včetně Simplicova deníku, který opět zmenším) a vyrazím na místo, kde jsme si domluvili sraz.
 
  Icarium   Postava není přítomna 13.3.2017, 16:56:19
Je po boji, konečně klid. Stojím mezi mrtvolami v kaluži krve, meč na rameni a rozhlížím se, jestli je opravdu po všem. Kupodivu zjišťuji, že jsem vyvázl skoro bez zranění, jen levá ruka pěkně bolí kvůli modřině, kterou způsobil náraz skřetího štítu.

Procházím mezi těly, sbírám použitelné šípy a mezitím dorážím cukající se nepřátele.

"Kruppe, jsi na živu? ... Dobře, skvěle. Teď se hezky proběhneš po hradu a zjistíš, jestli tu ještě nějakej z těch smradlavejch parchantů nezustal. Tak běž a pak se ke mně vrať." předám nové informace svému malému zvědovi, ale vím, že pro průzkum větší plochy, jako je hrad a přilehlé okolí se Kruppe tak úplně nehodí, a tak hledám nějaké jiné řešení. Podívám se nad sebe a přímo nad hlavou mi ono řešení krouží. Krkavci už zjistili, že se tu bojovalo a tak se slítají na hostinu. Vyberu si jednoho, který krouží ve výšce asi deseti metrů a pokusím se s ním komunikovat.

"V klidu kamaráde, jen mi řekni, jestli v okolí hradu nevidíš nějaké lidi nebo skřety a nechám tě být."

Zařídím se podle jeho odpovědi, pokud bude všude klid, namířím si to směrem k ošetřovně, kde pomůžu s ošetřováním, ale pokud dostanu informaci o tom, že se na hradě nebo v jeho okolí potuluje další tlupa nepřátel, vyburcuji ostatní a sám se připravím na boj.
 
  Anglino   Postava není přítomna 12.3.2017, 20:00:58
Karolinka mne upozornila na Žiru a já slyšel jak se nabízí felčarovi, že donese lektvary. Tak, aby to i Karolinka slyšela řeknu.

"Žiro doprovodím tě, opři se mi o pravé rameno to nemám poraněné. Budeme schopni doručit ty lektvary rychleji. A pokud tu máš už svoji výzbroj a zbraň tak ti ji ponesu, já mám svůj meč na zádech.
Víš co až dojdeme k tobě, tak ty si odpočineš a můžeš se sbalit, dáš mi balíček s lektvary a já ho doručím.

Víš jestli se máme sbalit tak, já určitě budu potřebovat vůz. Mám v kovárně věci od kterých nejsem schopen se odloučit. Potáhnu je sebou a nebo je někde mimo město zakopu, nesnesl bych pomyšlení, že by je používal někdo jiný.

Ve voze se určitě najde místo i pro tvoje věci, Karolinky a ostatních."


Nabídnu galantně Žiře své pravé rámě a vezmu vše co mi podá, aby to nenesla sama. Čekám zda nabízenou pomoc přijme.
 
  Karolina   Postava není přítomna 12.3.2017, 19:10:14
Přesně podle pokynů Zar´farra si umyju ruce a pomáhám mu. Jestli je to dostatečné nevím, ale snažím se pokud možno přesně plnit veškeré příkazy, které mi uděluje. Konečně to vypadá, že uvnitř Aribeth je všechno co se dalo dát dohromady, spojené a narovnané a doktor už se věnuje šití.

Potom dostanu další úkol, dělat výběr. Přikývnu a jen si přejedu přes čelo, abych utřela kapičky potu. Procházím mezi raněnými a těm, co jsou schopni pomáhat, říkám, aby lehčí případy přesunuli ke stěně vlevo a ty, na které se bude muset doktor podívat přednostně, postupně do "fronty" před Zar´farra.

Jakmile je "přebráno", pokusím se vyčistit rány a ovážu lehce zraněné. Nikdy bych neřekla, co lidi vydrží. I když kolem sebe slyším sténání, sem tam výkřik, přesto se obdivuji všem, kteří trpělivě čekají na ošetření. O tom, že Zar´farro je doktor od boha, o tom už dávno vím, ale když jsem viděla dnes jeho práci z blízka, musím smeknout.

" Leo, slyšíš mě? Prosím tě, najdi můj batoh, je ve skříni dole. Naskládej mi do něj náhradní oblečení, prádlo a všechno potřebné na cestu. Já se tam pak pro to zastavím. Moc děkuju a připrav se na cestu taky."

Snažím se v duchu domluvit na dálku s Leem. Pak uslyším jeho chraplák, jak mi rozdrnčí myšlenky.

" Jasně Kájenko, už se na tom prrrracuje, počkám tady na tebe."

Jen kývnu hlavou a usměju se. Potom už se věnuju zraněným. Když se ozve Anglino, zvednu hlavu a usměju se na něj.

" Někam se ukliď a odpočívej a prosím tě, dej pozor na Žiru, znáš ji, ona sedět v klidu nebude."

A přesně to se po chvilce stalo. Je mi jasné, že ji nic nezastaví, ale Anglino by ji mohl třeba aspoň podepřít. Avšak něco mi ta její slova připomněla.

" Riegal! Ten hajzl za tohle všechno může!!! To mu nesmí projít, všichni ti mrtví a ranění, všechna ta krev jde na jeho hlavu!"
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 12.3.2017, 18:47:12
Myslím, že to tu zvládnu i bez lektvarů, hlavně se moc nepřetěžuj, ať si nepotrháš stehy.
Hlavou kývnu směrem k jejímu boku.

Ale pokud je přineseš, zlobit se nebudu. Támhle tomu to možná zachrání nohu od amputace.

Znovu kývnu hlavou, tentokrát na osoba jenž si drží škrtidlo kolem nohy . Nevím kdo to je, ale noha mu asi nedoroste co?
pošeptám směrem k Žirě a doufám v opačnou odpověď.

Bezejmenná osoba vypadá, že se modlí, aby ji Žira donesla ten lektvar ... a docela vypadá připravená vyjednávat i cenu, či hrozit prokletím.
 
  Žira   Postava není přítomna 12.3.2017, 15:59:06
Je po boji. Z posledního nepřítele vyprchal život pod Anglinovou nohou. Najednou začínám cítit, jak mě vše bolí a jak děsně jsem unavená. Bez okolků si sednu na zem, sundám přilbu a lehnu si na záda s pohledem upřeným na strop. Na tu spoušť kolem sebe ani nechci koukat. Když mi Kája zapálí a dá cigáro, stočím k ní na chvíli pohled. "Děkuji ti." Řeknu potichu a zhluboka natáhnu dým do svých plic.

Poté se mě Samuel snaží odnést, odmítnu to. "Dojdu tam, jen mi pomoz na nohy a možná trošku podpírej. A nech mě nejprve dokouřit." Poté, co odcvrnknu vajgla mezi mrtvoly nepřátel, se Samuelovou pomocí se vydrápu na nohy a dobelhám se k Zar´farrovi. "Nezapomeň na mou helmu a meč prosím." Řeknu ještě Samovi, který mi mé věci jistě rád přinese.

Poté jsem již v péči našeho trolla. Alkohol ani vařečku na zakousnutí samozřejmě neodmítám. Když se mi začne hrabat v boku, nejspíš jsem na chvilku i ztratila vědomí. Proberu se stále s vařečkou v puse a vidím, jak se modrásek věnuje již někomu jinému. Mé věci leží na podlaze vedle mě. Sáhnu pro přilbu a nasoukám ji zpět do váčku u pasu. Pokusím se vstát a jít s něčím pomáhat. Moc se nedaří, zvládnu si akorát sednout a ubalit si cigaretu.

Chvíli si odpočinu, vydýchám se a pak skutečně opatrně vstanu. Meč a štít si zatím neberu, nechám to tu ležet. Jen přejdu někam, aby mě slyšeli všichni ze skupiny. "Až dorazí Maya, budeme muset vypadnout. A to co nejrychleji." Začnu pomalu a zřetelně mluvit. "Takže všichni, kdo nepomáháte a jste schopni se hýbat, běžte si zabalit, potom běžte zabalit i těm, co pomáhají nebo se nemohou hýbat."

Pak ještě jednou dojdu za Zar´farrem. "Ještě mi zbylo několik léčivých lektvarů, které vyráběl Riegal. Budou ti tady k něčemu? Mám pro ně dojít do pokoje?" Pokud řekne, že je chce, pomalu se začnu belhat směrek ke svému pokoji, pokud je nechce, udělám to samé. V pokoji si zabalím, vypiji jeden z těch lektvarů, po kterém se cítím o něco lépe a poté se vrátím. Zabalené věci si zatím nechám v pokoji, možná bych je ani neunesla v tuto chvíli. Ale cítím, jak léčivý lektvar koluje mými žilami a že mi brzy bude lépe.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 12.3.2017, 11:59:46
Zvednu hlavu od práce.

Ty hlavně nezatěžuj tu ruku! Jinak pokud to zvladnes tou druhou, tak kdekoli... prace je dost.

Odpovim rychle Anglinovi.
 
  Anglino   Postava není přítomna 12.3.2017, 11:13:27
Najednou nebylo do koho sekat a bušit. pomalu mne opouští bojový amok a s ním i síly které vyvolal. Nemohu udržet meč v levé ruce, ta mi padá podél těla jako by mi ani nepatřila.

"Bude to potřebovat Zar´farra, ale ten má určitě dost zraněných a určitě hůř než já. No nebudu obtěžovat nikoho s pomocí. Dobelhat se na ošetřovnu zvládnu i když s obtížemi sám. Budu mít zase pár hezkých šrámů."

Dojdu na ošetřovnu a sednu si. Když mne zve náš felčar k ošetření, chvíli vzdoruji, že tu má těžší případy, ale pak uznám že felčarovým argumentům se nedá vzdorovat.
Nechám se ošetřit a pak si sednu venku a chvíli odpočívám abych nabral sil.
Náš felčar je báječný to rameno bylo skoro pryč a světe div se už skoro normálně funguje. Bolest to je pro barbara denní chleba té si nevšímám.

"Mám dojem, že jsem tam zahlídl Karolinku, no nakouknu zpátky třeba jí budu moci s něčím pomoci."

Vstrčím hlavu do ošetřovny a zeptám se.

"Karolinko nebudeš něco potřebovat s čím bych ti mohl pomoci nebo vy felčare?"
Usmívám se a stojím vzpřímeně, jako bych neprošel bojem a ošetřením.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 12.3.2017, 10:40:51
Z okna mé provizorní ambulance vidím vřavu. Musím se pořádně připravit.
Najdu druhý stůl a dám jej vedle sebe, na něm mám věci k operaci a mísu s nejsilnější pálenkou co jsem našel.

První vážný případ mi do dveří přímo přiletí, levitující Aribeth.
No věděl jsem, že na týhle srandě uvidím hodně.

Naštěstí je osoba co mi tělo poslala inteligentní, a když přistálo leží na břiše. Okamžitě uvidím ošklivou ránu na zádech.

No do hajzlu.

Narvu ruce do alkoholu a pořádně si je umeju. Umeju také okolí rány.
Jediné štěstí je, že je to čistá sečná rána, nejspíše sekyrou. Tkáň je oddělená, ale není potrhaná. Horší je, že se dostala až k páteři. To, že je zrušených pár žeber, no vem to čert.
Prozkoumám, zda se nějak nedostali dozadu za páteř, ale nekrvácí to tolik, takže nejspíš ne.

Uff, no holka máš štěstí v neštěstí, dál už se nedostal.
Chytnu se páteře. Nejdříve začnu spojovat vše pod ní a následně spojím i páteř, jsem hodně opatrný, jak jen to jde.

(kdokoli kdo přijde, instruuji ho jak si má pomoci sám, já mám aktuálně dost práce)

Propojování jednotlivých nervových konců v páteři samozřejmě nejde. Ale ačkoli si nejsem jist zda bude ještě někdy Aribeth chodit, či ovládat svůj močový měchýř ... přežije.

Po nějaké té hodině, co mám ruce v Aribetinných zádech, a co se tu vystřídalo mnoho lidí, jenž se ošetřili vlastně sami, nebo navzájem, se objeví Karolína a nabízí pomoc.

Hej vy tam, vy už ošetření!
Houknu na podivně zafačované sedláky a jiné místní.
Skočte ven a začněte sem tahat zraněné, bitva už asi končí. Také se pokuste vybrat ty co vypadají nejhůře.

Otočím se na Karolínu.

Vedle mně je mísa s alkoholem, umej si ruce, budeš mi asistovat. Věřím, že na rozdíl od tamtěch mi do aribeth zvracet nebudeš.

Dále pracuji, ale teď mám 2 ruce navíc, 2 ruce co mohou něco podržet, či mi něco podávat.

Když konečně mám pocit, že páteř drží, začnu se soustředit. Dotknu se páteře z obou stran a něco zahuhlám.
Snad si to pomatuji dobře, a snad to pomůže...

Z konců prstů mi vyteče trochu zlatavého světla, a nateče přímo do páteře.
Pak se vrhnu na ránu, postupně ji celou zašiji, ale to už je rychlá práce. Když už mám vše hotovo, poděkuji Karolíně a začneme s obvazováním. Je nutné aby to zůstalo sterilní.

******¨*******************

Hotovo.

Nechám si pomoci, a přesuneme Aribeth na lůžko. Nemělo by se s ní hýbat alespoň 32 hodin.

Pak se přesunu na další a Karolínu pošlu na výběr, či na předoperační .. ať řeší jednodušší případy.

Další na řadě jsou Žira a Anglino. Oba protestují, že nejdříve někdo jiný.
Blbost! A sednout! Pokusím se je zkrotit.

Anglinovi jednoduše přišiju část ramene spátky. Higiena, nervy, svaly, kůže. Poté prošetřím zbytek jeho těla a vydezinfikuji co najdu.
Rameno si pro změnu zas vyžádá trochu léčivé pomoci, mimo praxi normálního chirurga.

Žiru nechám vysléct a projdu ji bok a ostatní rány. Krom boku to jde, vždy max pár stehů, ale ....
Podám jí silný alkohol.

Napít!
Pak ji podám vařečku.
Skousnout!

No a pak se začnu rýpat v boku.
Divím se, že neřve mnohem víc, neomdlela už? ... Jasně.
No je to pořádný humus a čekal jsem to lepší, na druhou stranu střeva nejsou poničená a tak to jde líp.
Sešít, sešít sešít ..... Co bych zas dal jednou za blbou chřipku.

Když je konečně hotovo obvážu ji obvazem a nechám odnést.

Poté se objeví Merysol a já ji skoro nepoznám. Obličej má zkrvavený a pošramocený.
Inu dáme se do práce.

Začnu stehnem, tam se může podělat hodně, ale naštěstí skřet byl asi idiot a nemířil do vnitřní strany a tak nepřesekl arterii. Sval sešiji a kůži také. Je to jen 20 stehů.
Obličej je horší, evidentně to schytala slušně.
Zkusím zda fungují oči ... naštěstí se pohybují obě.
Nechám ji ať si omyje tvář a pak to projdu znovu.

Sečná rána se táhne přes celý obličej, kdejaký trpaslík by z toho měl radost. Začíná na levé straně v tváři, kde prochází až do úst, přesekla nos a končí těsně u pravé oční bulvy.
Naštěstí vypadá oko v celku, i když je mírně naťuklé a povrch lehce naseknutý.

Měla jsi neskutečné štěstí, tedy myslím. Budeš chtít druhou pusu z boku na tváři?

Podám ji alkohol s přimíchanýmy bylinkami, aby méně cítila, a začnu s pravou tváří, kde vidím i na zuby.
Sešiji jí tvář a spravím chrupavku na nose, snad se neposune a nebude ho mít nakřivo.
Následně ji znovu projdu, vyčistím a zkontroluji oko. To následně zalepím, aby mělo šanci na zlepšení.

Mezi dalšími se naskytne i Flantilo se sečnými ránami a nějakými zlomenými žebry. U žeber zkontroluji zda jsou na správném místě, a u sečných ran opakuji dokola stejný postup jak doteď.

Kromě známých se mi dostane pod ruku snad nespočet místních, kteří to také slušně odnesli. Mezi nejtěžší rozhodnutí patřila amputace ruky a nohy, pokaždé u někoho jiného.
*********************

Vylezu ven a nadýchnu se "čerstvého vzduchu". Protáhnu si záda a ruce.
Mám štěstí, dneska mi nikdo pod rukama nezemřel.

Pak se však z oblohy podívám dolů na zem, a dojde mi, že nezemřeli pouze ti, kteří měli to štěstí a dostali se ke mně ...
 
  Karolina   Postava není přítomna 11.3.2017, 20:25:52
Byl to strašný boj. Nepřátelé snad ani neubývali. Možná to bylo i tím, že Alzan zabité nepřátele oživoval a tak se mezi sebou mydlili třeba i orkové, do toho naši a tak si našinec musel dávat velký pozor, kam míří svoje kouzla. Když už to vypadalo, že snad tuhle bitvu prohrajeme, protože síly docházely, bez Merysol a Aribeth jsme byli dost oslabení, přišla pomoc.

Bráškové, Paul a ostatní lidé z města. Nakonec jsme uslyšeli, jak křupla poslední nepřátelská lebka. Ta hrůza kolem v tom nenadálém tichu, byla až neskutečná. Rozhlídnu se a uvidím dokonce i jak se k zemi poroučí Attylloe. Nevidím zranění, ale vrhám se jeho směrem, avšak Maya je rychlejší.

Okamžitě se o něj stará a tak si jen poslechnu její instrukce a už se otáčím k Žiře. Sáhnu do kapsy, vyndám cigárko, zapálím a podám jí ho.

" Same, prosím odnes jí na ošetřovnu, je to tamhle, díky. Olivere pomůžeš tady Anglinovi, taky na ošetřovnu."

Pak mi něco dojde a přejdu na schody, vylezu asi na třetí a zavolám:

" Moc vám děkujeme, že jste nám přišli pomoci. Prosím vás, vraťte se do svých domovů, sbalte si nejnutnější a rychle pryč. Tady nebude v bezpečí nikdo."

Rozhlídnu se a pokud nikdo nepotřebuje podepřít na cestě na ošetřovnu, otočím se a zamířím tam sama. Kousek ode dveří se setkám s bratry. Obejmu je a jen jim řeknu to samé co ostatním a návdavkem, aby se postarali o rodiče a všichni na sebe dávali pozor. Pak už jen kouknu, jak rázují ven z brány.

Na ošetřovně jdu k Zarovi a nabídnu mu pomoc.

" Pokud bys potřeboval pomoci, jsem tady. Můžu třeba obvazovat, nebo zastavit krvácení, ale ta větší zranění... ošetření a hlavně léčení zůstane na tobě."
 
  Merysol   Postava není přítomna 11.3.2017, 19:31:52

Kryju Ikarium zadek když dostanu ránu od orka. Padám k zemi, svět mi zčerná a….nevím o světe nic. Jakmile se začnu sbírat zase ze země, jen se poohlédnu po Ikarium, jestli je v pohodě, Lótiel, která mne zachránila kývnu jako poděkování a vrhám se znovu do bitvy. Celkem se mi daří ignorovat má zranění než…

ARIBETH! cítím jak leží na zemi a utíká z ní život. Samozřejěm se za ní chci rozeběhnout, ale nápor nepřátel je velký, co jsem postřehla, tak na ní Maya seslaal nějaká kouzla, i tak jsem se k ní snažila dostat. Ale byl to boj s větrnými mlýny.

Jakmile bylo po boji, začala jsem si uvědomovat víc a víc svá zranění, hlavně to na hlavě a …špatně jsem viděla. V té divné mlze a obrysech se snažila doklopýtat došetřovny za Aribeth. Zajímalo mě jediné - jak jí je.

Pokud jsem se do svého cíle dostala, rovnou jsem si to namířila za ní. Nebylo těžké ji najít. Možná jsem špatně viděla, ale cítila jsem ji. Alespoň jsem v to doufala, že to co cítím je ještě stále živá Aribeth.

”Neodcházej…” zašeptala jsem ji.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 11.3.2017, 18:23:43
Merysol rozhodně měla dost práce, aby zvládla zajistit Icarium klid na střelbu, nejprve se tam dostal jeden z černookých vojáků, tomu zvládla celkem v pohodě podseknout nohy a poté oddělit hlavu od těla. Další byli rovnou tři skřeti, to byl trošku problém, ale s notnou dávkou štěstí se Merysol zvládla uhnout každé ráně, dostat se protivníkům za záda a jednoho z nich rozpárat skoro na dva. S dalším si poradila obdobně, ale bohužel ten poslední se rozhodl, že nechce zemřít.

Když na něj Merysol útočila, zvládla jej zasáhnout, ale skřet sebou prudce trhl a vyškubl Merysol meč z ruky, který zůstal trčet ve skřetově břiše. Skřet samozřejmě okamžitě udeřil svým zahnutým mečem a zasáhl zrzečku do pravého stehna a také do obličeje. Merysol se na chvilku zatemnělo před očima. Když opět mohla vidět, zdálo se, že je již pozdě, naštěstí se přesně v tu dobu objevila Lótiel a zarazila svůj meč hluboko do skřetova hrudníku.

Poté, co Icarium dojdou šípy a vrhá se do přední linie, je Vás tam již skutečně dostatek na to, abyste zajistili prostor těm, co čarují nebo střílí z dálky. Na Icarium rovnou zaútočí obrovský ork se sekerou, toho to ovšem ani na vteřinku nevyvede z rovnováhy, podběhne mu pod sekerou a zvládne mu zezadu useknout ruku pod ramenem. Hned poté přiletí šíp elfí výroby a trefí orka přímo do oka. Pokud se někdo podívá, kdo to střílel, vidíte babičku hostinského Paula, Urolóqui, jak stojí opodál a vysílá jeden šíp za druhým směrem k nepřátelům.

Merysol se zatím drží při vědomí a dokonce zvládne bojovat. Rána na stehně mírně pálí, ale dokáže v klidu chodit, nejspíš není příliš hluboká. Horší je ta na obličeji, z té dost možná vznikne pěkně ošklivá jizva. Na jedno oko vidí Merysol rozmazaně, ale bohové vedou její ruce. Není problém vytáhnout meč ze skřetovi mrtvoly a pokračovat v boji.

Aribeth, jakmile zranili Merysol se lekla, chtěl se k ní rozeběhnout, ale jeden z orků v přední linii ji zasáhl svou sekerou přímo do zad. Krásná elfka se zhroutila na zem přímo uprostřed té největší bitevní vřavy a nehýbe se. Zdá se, že je mrtvá. Maya zvládla nějakým kouzlem odpálkovat skřeta skrze bránu ven do hor a hned poté seslala hned několik kouzel na ležící Aribeth. Kolem té se nejprve omotala zlatá stužka, poté zelená, obě dvě hned zmizely. Pak se ještě objevilo něco jako průhledná rukavice stříbrné barvy a obklopilo to bezvládné tělo elfky. Nakonec Aribeth začala šednout až se proměnila v kus kamene.

Hned poté něco rychle šeptne Amber a sama se rozeběhne přímo do bitevní vřavy. Jakmile je dostatečně blízko, namíří holí na Aribeth a ta se začne vznášet do vzduch a pomalu se přesouvá směrem k Zar´farrově ošetřovně. Naprosto běžně se stane, že na ni nějaký nepřítel zaútočí, ale od bezvládného těla se všechny útoky odráží a vůbec mu neubližují.

Amber zdálky rozptyluje nepřátele, kteří by mohli Mayu ohrozit a díky tomu Aribeth celkem rychle zmizí v této luxusní polní nemocnici, kde všechna ta kouzla opět zmizí, ale to již vidí jen Zar´farro. Ten také okamžitě vidí, že Aribeth sice žije, ale jestli bude žít i za pět minut, to není vůbec jisté.

Maya jen vyběhne z místnosti a křikne jediné slovo. "Žije!" Poté se opět vrhá do boje. Začne ale tentokrát sesílat kouzla na Vás, nejprve na Anglina něco sešle, ten se začne pohybovat ještě rychleji, poté na Žiru a Flantila to samé. Na Merysol sešle něco jiného, tu okamžitě přestanou pálit a bolet její zranění a také hned zase dobře vidí.

Alexander se vždy někde zjeví, pomalu nikdo neví, jak. Probodne nepřítele a hned zase uteče.

Díky Flantilově pomoci se Žira zbavila hordy nepřátel kolem sebe, nyní konečně vidíte, jak moc je pomlácená. Je celá od krve, jak od vlastní, tak od cizí. Na boku má dokonce poškozenou svoji zbroj a je vidět ošklivá rána. Přesto se nezdá, že by ji to nějak zdržovalo. Zuřivě zakřičí a vrhá se na další a další nepřátele.

Anglino se také konečně pořádně rozjel, nyní si před jeho mečem nemůže být nikdo jistý, nepřátelé padají tři na jednu ránu, barbar opisuje obrovské oblouky, nezastaví ho ani nastavené štíty či zbraně. Přesto se neobejde bez zranění, mnohokrát ho některý nepřítel zasáhne, jeden ze skřetů mu dokonce odsekl pořádný kus masa z ramene. V této ruce není možné držet zbraň, přesto se zdá, že si toho Anglino ani nevšiml, a bojuje dál. Jak je možné, že mu meč z ruky nevypadne vás velmi zaráží, ale je to tak.

Na Flantila zaútočí hned několik orků najednou. Zaklínač se hrdinně pustí do boje, prvního z nich zvládne v pohodě oddělat, druhého těžce raní, ale třetí a čtvrtý zaútočí společně a zaklínač také vyfasuje několik ošklivých ran, než pod jeho údery nepřátelé padnou.

Attylloe mezitím zabíjí vojáky na schodišti a postupuje schod po schodě nahoru, až Vám zmizí z očí. Netrvá to ovšem dlouho a tento mocný bojovník schází po schodech zpět s mečem přes rameno a za ním již nejde jediný nepřítel. Zdá se ale, že Attylloe se již sotva drží na nohou. Jde pomalu a unaveně. Přesto se dál zapojuje do bitvy a začne společně s Anglinem kosit jednoho nepřítele za druhým.

Karolína svými kouzli také velice pomáhá. Z dálky bez problému zneškodňuje jednoho nepřítele za druhým. Její kouzla mají pro nepřátele ničivé následky a díky jejímu přispění za chvilku opravdu začínáte zaznamenávat úbytek protivníků. Přesto je jich stále mnoho a vy jste čím dál tím více unavení.

Už už to vypadá, že to snad nezvládnete, když zespoda z města slyšíte bojový popěvek. Nejprve přibíhají dva Karolíniný bratří, Oliver a Samuel. Oliver se rozmachuje svým řemdichem a drtí lebky nepřátel, Samuel se svým obouručákem jde bratrovi v patách a doráží ty, co po něm zbyli. A hned za bratry přichází hostinský Paul s kvalitní trpasličí sekerou u pasu a dlouhým elfským lukem v ruce. Paul vede mnoho lidí, přišlo prakticky celé město. Jsou ozbrojeni vidlemi, kosami, sekerkami nebo i pánvičkami.

Všichni se okamžitě vrhají na Vaše protivníky. A tentokrát to již skutečně dobře dopadne. S touto pomocí dokážete pobít úplně všechny. Když náhle nastane ticho a vy slyšíte pouze poslední křupnutí, jak Anglino rozšlápl lebku posledního orka, je Vám jasné, že jste vyhráli.


*********************************************************

Je po boji. Každý z Vás je nějak zraněný. Anglino se ztěžka opře o svůj meč a je vidět, že ho sotva drží nohy. Žira uchopí svou přilbu za rohy, sundá ji a poté padne na zem. Leží na zádech, ztěžka oddychuje, ale je stále při vědomí. "Dejte mi někdo cigáro." Řekne ztěžka. Z pod zbroje ji vytéká krev, nejspíš by měla okamžitě se dostavit na ošetřovnu.

Flantilo má také dost šrámů, jistě má také zlomených pár žeber a také pro něj není snadné, udržet se na nohou.

Merysol opět začínají pálit její zranění a opět začíná vidět rozmazaně.

Karolína, Alzan, Alexander, Lótiel, Maya, Amber a Urolóqui jsou úplně v pořádku, totéž platí i o Paulovi, Oliverovi a Samuelovi, kteří dorazili později a nestihli ten největší nápor.

Icarium má pouze pár oděrek, ten snadno přežije.

Aribeth je stále v bezvědomí.

Ale nejhůř ze všech je na tom Attylloe. Nevidíte na něm žádné viditelné zranění, nejspíš ho nikdo nezasáhl, přesto je natolik vyčerpaný, že rovnou padne a už se ani nehne. Maya vyskočí, běží k němu a zjišťuje, zda žije. Poté se mírně usměje, sešle pár kouzel a Attylloeovo tělo se vznese do vzduchu. "Ošetřete raněné a připravte se na evakuaci. Musíme odtud vypadnout. Já musím uklidit Attylloea, aby ho nikdo nemohl najít. Normálně by to byla Saldebaarova práce, ale momentálně tu není a dlouho nebude. Vrátím se za pár hodin." Řekne stroze, odejde ven z hradu a hned za branou vstoupí do portálu.
 
  Anglino   Postava není přítomna 11.3.2017, 17:13:14
Z mého hrdla se ozve řev. To je znamení, že mne posedl bojový amok.
Je to varování pro každého aby se ke mně nepřibližoval. nepřátelé kteří to nepochopí již nikdy žádnou myšlenku nebudou mít. Poznají jen bolest a smrt.

Přátelé už ví co to znamená a udržují odstup.

Nepřátele kosím dlouhými seky jako obilí. kdo se dostane blíž tomu rozdrtím hlavu hlavicí meče, přerazím žebra kopnutím, nebo rozbíjím hlavy čelem. Šrámy necítím jen mne víc rozpalují.
 
  Žira   Postava není přítomna 11.3.2017, 16:48:52
Jakmile Icarium tasí meč, již není potřeba, aby ho Merysol bránila. "Merysol, přesuň se za nás, pomoz Aribeth a Flantilovi, držte se dál od Anglina, za chvíli se skutečně nasere!" Vydám rozkaz a také se k barbarovi moc nepřibližuji, zatím ho sice nepohltilo bojové šílenství, ale to brzy přijde. I u mě to přichází čím dál tím víc.

Z rohů mé přilby mi visí orčí střeva, zuřivě se rozháním mečem a dělám co mohu, abych ochránila své přátele. Čím zoufaleji situace vypadá, tím agresivněji bojuji, pod mým mečem padá jeden nepřítel za druhým, přesto se zdá, jakoby vůbec neubývali.
 
  Flantilo   Postava není přítomna 11.3.2017, 16:34:59
Zvládl jsem zasáhnout oba skřety, kteří po mě šli a zdržel jsem je dostatečně na to, aby nebyl problém dorazit je. Poté poslouchám povely Žiry a držím hlavní nápor útočníků co nejdále od ostatních.

Vyhlédnu si dalšího prasečího rypáka, který se snaží dostat kolem Žiry, dvěma rychlými kroky jsem u něj a rovnou útočím. Naznačím útok na hlavu, ale v poslední chvíli stočím meč dolů a útočím na skřetí bok.

Když dovnitř vtrhnou orkové, zaskočí mě to. "Tolik nepřátel nemůžeme nikdy porazit." Prolétne mi hlavou, ale pouze na vteřinku, hned tuto zoufalou myšlenku potlačím a dál se vrhám do boje. Jakmile se přidá i Maya s jakousi zrzavou dívkou, hned se cítím lépe, svými kouzly nám obě velice pomáhají.

Rozeběhnu se přímo do skupiny obklopující Žiru a začnu postupně oddělávat jednoho protivníka za druhým, je mi jasné, že tento nápor dlouho nevydrží. Díky mé pomoci se zvládneme rychleji přesunout k dalším protivníkům a snad i vyhrajeme tuto krutou bitvu
 
  Merysol   Postava není přítomna 10.3.2017, 16:26:25

Od Káji se mi dostane pomoci, pokud ji v tom zmatku někde zahlédnu, křiknu za ní “Díky”, i když těžko říct, jestli to slyšela. Všichni máme dost práce. Chci pokračovat az Aribeth, ale Žira mě stáhne zpátky, abych šla pomoci Icarium a bránila ho.

Chvilku si říká, jestli to Žira myslí vážně a stojí zaseklá na místě. Pak se za spršky nadávek a kleteb stáhnu a jdu chránit našeho lukostřelce.

Bart byl někde v trapu, snad u Aribeth. V duchu se je snažím oba najít a zjistit, jestli jsou v pořádku. Zároveň se snažím odrauit všechny, kteří by se chtěli k Icarium jakkoliv dostat. Ten však nakonec pustí luk a vrhne se do bitvy.

”Počkej ty blázne!” křiknu za ním a běžím mu pomoci. ”Mám tu být s tebou, tak opatrně s blbostma”. okřiknu ho ještě jako mladšího sourozence.

Když už tu sakra mám být s tebou místo u Aribeth, tak mě alespoň poslouchej a hlavně nedělej voloviny!
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 8.3.2017, 21:15:00
V mé provizorní polní nemocnici ošetřuji co se dá. Je mi jedno co se mi dostane pod ruku. Pokud mi začnou nosit zraněné naši nepřátelé, snad si toho ani nevšimnu.

Zdraví je hlavní, stejně většina co se ke mně dostala nebude moc použitelná v tomto boji. Jde o to zachránit co nejvíce životů.
 
  Karolina   Postava není přítomna 8.3.2017, 0:07:57
Asi za deset minut, prostě za malou chvíli, jsem zpátky a nejdu sama. Jde se mnou elfka, nesoucí dlouhý luk přes rameno. Možná někdo poznáváte Paulovu babičku, Urolóqui. Obě dvě se okamžitě pustíme do nepřítele.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.