abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Karolina   Postava není přítomna 25.3.2017, 19:52:14
Anglino se snaží mě rozehřát končetiny. Usměju se na něj, celá červená. Dílem je to od mrazu, dílem od tepla z krbu a trochu i studem. Avšak, zabralo to, dokonce nad očekávání rychle. Mezitím se už ostatní představují Ragnarovi. Než se mohu znovu postavit, zatím si ho prohlížím.

" Vypadá jako trpaslík, udělaná postava, spletené vousy, trochu zachmuřený pohled. Jenže se mi zdá, i v sedě trochu větší než běžně trpaslíci bývají. Minimálně v porovnání s Oghrenem se mi zdá větší. Co se divím, ani lidi nejsou stejně velcí, ani elfové."

Když mě Anglino zabalí do kožešiny, trochu ji podkasám a opatrně dojdu ke stolu, kde už se ostatní představují. Usměju se na Ragnara a řeknu:

" I já tě zdravím, Ragnare. Mě říkají Karolína nebo taky Kája. Byla jsem zvědavá, kdo na nás čeká, doufám, žes na nás nemusel čekat moc dlouho."

Počkám na jeho reakci, bude-li nějaká. Pokus i i ostatní přisednou, po vzoru Alzana, pak si taky sednu, když to jen trochu půjde mezi Žiru a Anglina.
 
  Alzan   Postava není přítomna 25.3.2017, 19:34:15
Ještě na hradě se Icarium zeptá, kde najít Stíny noci. Nebo jednorožce.

"Stíny noci nejsou běžně volně žijící tvorové. Najdeš je jen ve společnosti jejich pánů. Není tedy tak snadné je najít, i když jisté stopy zanechávají. A teď nemyslím spálenou půdu od jejich kopyt.

Jak jsem říkal, prý jich ještě pár mají nejlepší válečníci temných elfů. Takže teoreticky by mohli být k nalezení v jejich sídlech ve městech temných elfů. Avšak dle mého názoru bude snazší jít pro příznacích jejich přítomnosti. Ale ani to nebude snadné. Vyvražděná vesnice, či elfí klan, bez zřejmého důvodu či pachatele může být jejich dílo. Stejně tak mohou stát na pozadí menších i větších bojů, rozepří a sporů, kde tahají za nitky, našeptávají a vyžívají se ve zmatku a strachu, který tak působí. Nevysvětlené vraždy vnášející strach do srdcí, kdo bude další. To vše může být dílo temných elfů. A když budeme mít štěstí, bude mít nějaký z nich i temného oře. Jen nebude snadné je porazit.

Jednorožci pak většinou žijí ve hvozdech, hlubokých lesích stranou od civilizace, na posvátných nebo čistých místech."


-------------------------------------
Cesta z hradu je krutá, a zima se nám zařezává až do morku kostí. Trošku závidím svým nemrtvým, že nemají cit. Trošku hodně.

Chvíli přemýšlím, zda si vzít příklad z Anglina a Merysol, abych se rozhýbal. Dojdu ale k závěru, že mé tělo by snášelo sníh mnohem hůře, tak se radši přikloním blíže ke koni, aby mě hřál a jeho šíje mě chrání proti nejhoršímu větru. Snažím se nemyslet na to, že necítím prsty, a jen doufám, že tam budou, až dojedeme do vesničky.

K večeru opravdu dorazíme na místo určení. Stejně jako většina ostatních zaplatím pacholkovi, aby se mi postaral o koně, pomalu se rozhýbu, abych si aspoň trošku prokrvil končetiny a zbytek snad zvládne příjemné teplo hostince a jeho krbu.

Uvnitř hostince si už troufnu i na rozhýbání prstů a pak se také vydám ke krbu, kde si prohřeju tělo a dám sušit vrchní části oděvu a boty.

Poté se více zaměřím na jediného hosta, který tu krom nás je. Zve nás ke stolu, k jídlu a pití, a prý je to ten, se kterým se zde máme sejít.

Přijdu k němu, podám ruku a představím: "Alzan, těší mě. A děkujeme za pozvání." Při těch slovech si ho důkladně prohlížím Je mi nějaký povědomý. Ale odkud"

Každopádně pozvání neodmítnu, posadím se ke stolu, přerovnám si věci a dopřeji si teplé jídlo a pití.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 25.3.2017, 16:42:26
Neskutečně unavený, nechám vypadnout věci z mých rukou.
Odeberu se od posledního pacienta a sesbírám si své nástroje a rovnou je vyčistím.

Všichni vylezeme z první pomoci a já se kouknu zpět dovnitř.
Kdyby tohle někdo viděl a nevěděl co se tu dělo ... dospěl by k názoru, že tam byla bitva mnohem krvavější nežli venku.

Odbelhám se k sobě na pokoj a padnu na postel. S převlékáním se neseru, normálně celej od krve, od peřin. Dopřeju si minutu odpočinku a pak se zas zvednu.

Pořádně si sbalím. A vylezu ven. Tam je debata o meči a jiných věcech. Já si donesu věci k Fleggymu a připevním je na něj.
Vyhlídka, že na něm pojedu mne moc nepovzbuzuje, a jeho taky ne.
Co bych dal za jízdního raptora ....

Vylezu ven a táhnu za sebou svého ... koně ..

Co se mrtvol hrdinů týče, doporučuju hromadný hroby po velkejch a starejch bitvách. Však víte, tech bitvách z bájí, jak ti mocní hrdinové jedou proti druhý armádě mocnejch hrdinů .... klasika.

******

Cestou spíš jdu, než jedu, nohy mám velký a je to pro mě méně vysilující. Navíc pro ostatní i rychlejší. Za sebou na uzdě táhnu Fleggyho.
Jsem poslední, a je mi jasný, že pokud nás nepřítel doběhne budu první na ráně.
Ještě, že jsem troll a tedy můžu všem nakecat, že patřím k nim a že jsem lékař, kerýho zajali ti odporní lidi a elfové ...

*****

Cestou nás nic nedožene, a tak se dostanu do stejné hospody co ostatní.

Vlezu dovnitř, narovnám se a tak jsem vyšší než všichni v místnosti. Křupnou mi záda, a mě se uleví. Pak se zas ohnu do mé klasické podoby.

To už na nás mává trpaslík a něco mele. Chvilku mi to trvá, než si uvědomím co říká. Vždycky jsem měl problém s jejich přízvukem s obecném jazyku. Plus není to můj rodný jazyk, že ano?....
 
  Ragnar   Postava není přítomna 24.3.2017, 17:32:17
Dveře se rozlétnou a dovnitř vtrhne promrzlá banda. Pobaveně se usměju. Není to dlouho, co jsem byl na tom podobně. Vím, že vůně pečeně na dlouhém stole potýrá jejich čich. Zmrzlí a hladoví.

“To jídlo je tu pro vás.“ Řeknu hlasitě, aby mě opravdu nikdo nepřeslechl. “Pivo se chladí a pan hospodský jistě rád hned připraví horkou medovinu a svařené víno.“ Kývnu na hospodského.

Postavím se a rukou vás pozvu ke stolu. “Pojďte. A nechte si chutnat.“

Když si to ke mně namíří zrzavá dívka, lehce přimhouřím oči a uznale našpulím rty. Hmmm... Pěkná.

“Ragnar.“ Kývnu na Merysol v malé úkloně. “Doufám, že jen v dobrém.“
 
  Icarium   Postava není přítomna 24.3.2017, 15:39:27
Odjíždíme z hradu a všichni jsou jaksi smutní, já ale jejich smutek nesdílím, ne že bych byl nějaký necita, ale přece jenom jsem zde nestrávil tak dlouhý čas.

Zima právě vrcholí a všude je proto sníh a mráz, ale to pravé peklo, tedy ledové peklo, začne, až když se dostaneme od hradu dál. Sněhu víc, než jsem v životě viděl, mráz takový, že by snad i tomu drakovi zamrzl plamen v hubě a to nemluvím o tom strašném vichru.

"Ano Kruppe, vím, že se ti to nelíbí, ale mně se to taky nelíbí. Zlatej hvozd, tam nikdy tolik sněhu nebylo. Hlavně zůstaň ale zalezlej, jinak mi tu umrzneš."

Brodíme se dál a vlastně ani nevím, jak je to dlouho, co jsme se dali na cestu, naštěstí se ale na obzoru ukáže jakási budova, nejspíše se bude jednat o hostinec. "No sláva." pomyslím si a tato skvělá novinka mi doslova vlije novou sílu do nohou. Netrvá to dlouho a už stojíme před dveřmi oné hospůdky a já předávám svého koně i s nějakou tou mincí podkonímu a už se ženu dovnitř. Nekoukám moc kolem sebe, rychle si sundám rukavice, mokré boty a plášť a sednu si co nejblíže ke krbu. Ruce a nohy začnou příšerně pálit.

Kruppe je zmrzlý stejně jako já, a tak mi vyleze na rameno. V tuhle chvíli neřeším, jestli to někoho bude pohoršovat, dotyčný má prostě smůlu, stejnak tu budou krys mít spousty, tak o jednu víc nebo míň není velký rozdíl.

Konečně trochu roztaji a začnu si všímat svého okolí. U hostinského si objednám něco k snědku a nějaký horký čaj nebo medovinu. Uvědomím si, že v hostinci nejsme sami, je tu ještě nějaký podsaditý člověk nebo je to možná z části trpaslík, kdo ví. Od Žiry se následně dozvídám, že se k nám má přidat, a tak se dojdu představit a u krbu čekám, co se bude dít dál.
 
  Merysol   Postava není přítomna 24.3.2017, 13:18:38

Debata pomalu utichla a dali jsme se na cestu. Naposledy se podívám na sídlo, které opouštíme a v duchu mě přepadnou výčitky.

Ani nevím, kdy se zase shledáme… Do očí se mi pomalu začnou drát slzy, ale vzhledem k třeskuté zimě se snažím nebrečet. Patrně by mi snad ty slzy hned zamrzly na tváři. A to by nebylo dobré. I vzhledem ke zranění.

Mráz je opravdu neskutečný, i Bartovi je pěkná zima. Chvilku přemýšlím, jestli by nebylo lepší, kdyby se proběhnul, ale v okamžiku, kdy jsem Barta chtěla postavit na zem, na mě vrhl opravdu hrozný pohled, ze kterého mi bylo jasné, že to nemám ani zkoušet.

Nakonec jsem, stejně jako Anglino, seskočila z koně a šla alespoň chvilku po svých abych se trochu zahřála a rozhýbala.

Slunce se už pomalu slunce se už pomalu loučilo a schovávalo se za obzor, když jsme došli do hostince. S povděkem jsem dala pár mincí někomu z hospody, aby se mi postaral o koně a Barta jsem konečně položila na zem. Po něm zůstala jen chvilku před očima zrzavá čmouha a pak…nic. Bez sebemenšího zaváhání se rozeběhl ke krbu a už se tam rozvaloval jako nevěstka ve vykřičeném domě.

Trochu jsem si oddychla a šla se na chvilku zahřát k němu. “Barte ty jsi hrozný lump“ pokárala jsem svého pomocníka, když jsem trochu rozmrzla a šla jsem ke stolu, kde už na nás čekal náš nový člen.

“Zdravím, jsem Merysol. Aribeth mi o vás….vyprávěla.“ představila jsem se našemu společníkovi a požádala jsem hostinského o něco teplého k jídlu a k pití.
 
  Anglino   Postava není přítomna 23.3.2017, 23:06:02
Karolinka se v sedle ohlédla a bylo jí vidět smutek v očích.
Já se neohlížím, ale i když barbar si nemá připouštět city, které by jej činily zranitelným, jsem ve společnosti Karolinky přístupnější něžným citům.

Mé kovárny je mi líto i když mám příslib, že bude přenesena. Je škoda, že již nebudu moci navštívit kovářku dračích jezdců třeba by mne naučila kovat speciální oceli a nebo dračí šupiny a zuby.

"Karolince musí být strašná zima, když i já ji začínám cítit a můj kůň jde taky nějak divně líným krokem. Koně musí strašně trpět, musím tomu zvířeti ulevit."

Seskočím z koně a vedu ho před koně ostatních. Já se zahřeji chůzí a ulehčím koni spolu pak prošlapeme sníh pro ostatní. Čím rychleji opustíme toto nehostinné místo a vyhledáme nějaké stavení tím lépe. Tak snad předejdeme omrzlinám.

Buď jsem po tom zranění trochu ztratil na schopnosti odolávat mrazu nebo je ten mráz tak intenzivní. V každém případě budu také rád, když dojedeme k nějakému stavení.

Naštěstí jsme přejeli přes úbočí a zahlédli jsme hostinec. Všichni si nechali koně opatřit stájníkem já ,ale najdu v sobě ještě dost sil a vůle a postarám se o něj sám dám mu jablko a Karolínčinu oři také.
Abych rozproudil krev prstech rukou naberu si hroudu sněhu a třu si s ním prsty. Prudké ohřátí rukou zapříčiní bolesti. naberu do dlaní sníh, abych mohl pomoci Karolince.

Vejdu do hostince a vidím jak se všichni cpou ke krbu a tak zavolám.

"Karolinko pojď za mnou. Promasíruji ti ruce a nohy, aby se ti do nich rychle vrátila krev a nebolely tě."

Sníh položím na podlahu před židli
Pokud to přijme sundám jí boty a sněhem jí třu chodidla a prsty až zčervenají to samé na rukách a pak jí zabalím do medvědí kožešiny.

A když jsme upozornění na muže který si dopřává pečeni z kance a je nám vysvětleno o koho se jedná.

Zašeptám Karolince.
"nebude ti vadit když tě odnesu ke stolu a dám ti boty usušit ke krbu?"

Hned jak se postarám podle přání Karolinky, zuji si boty a stejným způsobem si ošetřím vlastní nohy. Boty si dám také sušit, v tom teple mi nebude vadit že jsem bos.

Když vidím tu hostinu kterou si dopřává ten trpaslík, nelením a požádám hostinského.

"Jestli tam ještě něco zbylo z toho kance a nemá to tady objednané náš průvodce, tak mi to přineste a hlavně pivo. Pro jistotu dejte péci ještě jednoho kance pokud už ho nepečete."
 
  Karolina   Postava není přítomna 23.3.2017, 1:22:56
Žira nakonec zavelela a vyjeli jsme vstříc novému dobrodružství. Jenže tentokrát mě z toho bolí u srdce. Co chvíli se ohlížím na sídlo dračích jezdců. Krásné, pohostinné a teď navíc opuštěné. A přesto už začínám cítit jak se mě zmocňuje takový pocit napětí. Jako vždycky, když vyrážíme za dobrodružstvím.

Ještě se naposledy ohlédnu a zůstanu zírat. Za námi se tím vysokým sněhem žene černá koule. A pak mi to dojde. Reg!

" Ty tuláku, tys mi dal. Já tě nemohla najít, kde ses schovával. No moc na mě nedělej vlčí oči. Nooo, dobře, já se přece nezlobím. Pojď, nesmíme zdržovat, nebo zmrzneme. Tobě to tak nevadí, ale já už klepu kosu a rukávníček jsem si sebou nevzala."

Moje hudrání je jen na oko, ale pravda je, že jsem si oddechla. Docela mě vyděsilo, že ve stáji nebyl a nikdo ze stájníků o něm od včera nevěděl. Pobídla jsem Hel a vyrazili jsme dál, s Regem po boku. Za jízdy jsem si zvedla kapuci svého teplého pláště a přitáhla co nejblíže k tělu, aby mě kožešinka uvnitř zahřála. Jenže mráz, sníh,vítr se snaží, aby mi dlouho teplo nebylo. Hel chudinka se brodí tím vysokým sněhem, hříva jí vlaje a co chvíli se jí kopýtko podklouzne.

Slunce sice svítí, ale ještě je takové zubaté, zimní. Snažím se myslet na to, jak je krásně na jaře. Sluníčko hřeje, vytahuje kytičky ze země, tráva se zelená a vzduch se tetelí teplem. Na chvíli to zabere, ale pak si uvědomím, že mě i v teplých vysokých botách, příšerně zebou nohy. O prstech na rukou a tvářích ani nemluvím. Nejhorší je, že se ke všemu začíná přidávat únava. Občas se otočím, jak je na tom Zar´farro, jestli jsme všichni, abychom v tom počasí o někoho nepřišli.

" Jak je asi Žiře a Anglinovi, oba dva na tom z nás byli nejhůře. I když je dal Zar´farro dohromady a oni, se samozřejmostí jim vlastní, dělají, že je to dobrý, moc tomu nevěřím. To tělo se musí zase pořádně dát do kupy, a kdy jsme spali naposledy? Kdy budeme v té vesnici? "

Když se blíží slunce k západu, konečně uvidím, že jsme před vesnicí. Ani nevím, jestli se mi podaří dostat z koně, tak jsem promrzlá. Když konečně zastavíme, skoro se svalím do sněhu. Vyhrabu se na nohy a zmrzlými prsty se snažím odepnout brašny, pak ještě modřínek do ruky. Druhou rukou najdu po nějaké chvíli minci, kterou dám pacholkovi a druhou ještě, aby mohl jít i Reg.

" Nechte ho prosím někde stranou, on nikomu nic neudělá. Jen mu dejte vodu. Děkuju."

Ještě poplácám Hel a pak už se hrnu taky do tepla hospody. Vůbec nevnímám, jestli jsem u krbu první nebo poslední, je mi to pro tuhle chvíli úplně fuk. Důležité je, že jsem už v teple. Ve dveřích jsem se snažila pozdravit, ale ani nevím, jestli mě bylo slyšet neřku-li rozumět. Teď to neřeším i když vím, že slušné to není. Jen stojím co nejblíž u krbu, jak jen to jde, aby mohli k teplu všichni. Ani si nesundavám rukavice nebo kapuci.

Za chvilku začínám roztávat, pomaličku, zlehounka. Brašny jsem položila hned při příchodu ke stěně a opřela tam i hůl. Když mi začínají ruce přicházet k sobě, docela pěkně to bolí, jakoby mi někdo do nich jehličky píchal a tváře mi planou jako rudé růže. Nohy se mi třesou, cítím strašnou únavu. Teprve teď mi dochází, že na hospodu je tady nějaké ticho. Rozhlédnu se zjišťuju, že je tu jen jeden host, kromě naší smečky.

Sundám si konečně rukavice a kapuci, ale plášť nechám na sobě. Chvilku lovím něco v kapsa, potom vytáhnu cigaretu a zapálím si jí. " Teplo i zevnitř." Odněkud zaslechnu Žiru, otočím se po hlase, stojí kousek ode mě. Oznamuje nám, že ten muž, který vypadá téměř jako trpaslík, je Ragnar. Prohlížím si ho a nejspíš nejsem sama, i on si nás prohlíží. Vůbec se nedivím, musíme vypadat kapku podivně.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 22.3.2017, 21:26:53
Opět vyrážíte na cesty. Je smutné, že ten nádherný hrad opouštíte za takovýchto okolností, přesto pociťujete vzrušení z věcí budoucích. Čeká Vás honba za nemožným, za nereálným, za napínavým cílem. Prostě Honba za dobrodružstvím!!!
Pohled před Vámi je děsivý, přesto úžasný. Zima právě vrcholí, ještě než začne jaro, chce ukázat, co vše tato ledová královna umí. Vaši koně se brodí sněhem, až skoro po vaše špičky nohou, terén je to téměř neschůdný. Vlasy Vám zamrzají na hlavě, ten ledový vítr ani nemůžete dýchat aniž byste si dali něco přes ústa. Pokud to takto půjde dál, za chvíli se Vaše kůže zbarví stejně jako ta Zar´farrova. Pardon.... jako Zar´farrův lišejník.

A to jsem ještě nemluvil o tom, jak Vám mrznou prsty na rukou. Je skoro jedno, nakolik kvalitní máte rukavice, za chvíli už ty prsty necítíte nikdo. A nohy jsou na tom ještě hůř. Když těsně před soumrakem vyjíždíte z hor a na obzoru vidíte malou vesničku, všichni již máte boty úplně promáčené. Klepete se zimou a sotva se držíte na koních. Dnešní den byl asi ten nejkrutější z celé zimy. Dnes by válečník nejspíš ani neudržel meč a kouzelník by neseslal jediné kouzlo. Dnes zamrzlo snad i peklo.

Naštěstí se dostanete do knajpy ve vesničce společně se západem slunce. Nikomu z Vás se nechce starat o koně, raději dáte pár mincí pacholkovi a necháte to na něm. Pokud nejste masochisté, skoro se poperete, kdo z Vás první přiběhne k ohni hořícímu v rozlehlém krbu u protější stěny knajpy.

Poté, co alespoň trošku roztajete a rozhlédnete se kolem sebe, zjistíte, že hospoda je skoro prázdná. Jako host tu sedí jediný muž. Je zarostlý, mírně zakrslý, zato velmi robustní. Zdá se, že v sobě má něco z trpasličí krve. Sedí u největšího stolu v celém lokále. Samozřejmě hned kouká po Vás zatímco mu hostinský začne na stůl nosit obrovské hromady jídla. Poznáte v tom nejrůznější speciality z kančího masa.

Žira si ho prohlédne a sdělí Vám, že toto je Ragnar, muž se kterým se zde máte setkat.
 
  Icarium   Postava není přítomna 22.3.2017, 19:41:57
Žiřiny argumenty jsou přesvědčivé, ale při jejím krátkém proslovu mě zaujme jedna konkrétní věc. "Tak Král severu mohl Simplica přes tu korunu ovládat, zajímavé..."

Počkám až Žira domluví a přijdu s další námitkou "Tak jestli se přes korunu dá Simplicus ovládat, tak na co potřebujeme tolik ten meč? Stačí mít korunu a budeme ho moct ovládat, no a pak budeme mít času na výrobu meče dost a dost. Jasně, neni to uplně geniální řešení, ale pořád lepší, než vykopávat 150 mrtvol a doufat, že nepřítel mezitím nic nepodnikne." mluvím rozvážně a pečlivě volím každé slovo, nechci totiž, aby to vypadalo, že se chci nějak z výpravy vykroutit nebo nedej bože utéct. Pouze mě zajímá, jestli jsme si zbytečně nevybrali tu složitější cestu.

"A když už jsme u toho, víte kde sehnat ty...Alzane jak si jim to říkal?...Stíny noci? Popřípadě kde sehnat nějakýho jednorožce, teda ne že bych chtěl..." při poslední větě a myšlence na mučení těch bájných zvířat se oklepu a hned tuto možnost zahodím jako nemyslitelnou.

Mezi tím, co plánujeme naše další kroky, vyběhne z hradu krysa a namíří si to přímo k nám. Bohudík je lišák daleko, takže má volnou cestu a poslušně mi vyleze na rameno.

"To je dobře, že je hrad prázdný a jsem rád, že si se nenechal od nikoho zašlápnout. Na tady máš kousek slaniny." vyhrabu z torny kousek pochutiny a dám ji svému mazlíčkovi. Kruppe už je zpět a tak jsem konečně připraven na cestu, takže už jen čekám na povel, jakým směrem vyrazit.
 
  Ragnar   Postava není přítomna 22.3.2017, 19:17:04
Ponořen do myšlenek dojedu až do vesnice. Trochu zmateně se rozhlédnu, když se kůň zastaví před domem s vývěsním štítem hospody. “Knajpa!“ Ušklíbnu se spokojeně. “Šikula, příteli.“

Koně odvedu do stáje a dohlédnu na to, aby se o něj dobře postarali. Jistě že bych to mohl a měl udělat sám, ale když tady ti lidé jsou, proč je nenechat vydělat. Hodím podkonímu minci. Dost za starost o jednoho koně.

Hospoda je tmavá. Malými okny moc světla neprojde, ale dostatečně osvětlena ohněm v krbu a svícny. Nasaju vzduch. Pivo, medovina...cibule...sýr?...mno...tady se mi bude líbit.

Vytáhnu z váčku minci a hodím jí na pult před hospodského. “Tak hospodo...“ Spokojeně se usměju. “Dej chladit soudek pivo. Nebo radši dva. A napíchni na rožeň nějakou zvěřinu. Takový kanec by nebyl od věci.“ Usměju se na něj a posunu k němu minci. “To není platba. Jen záloha na Tvé služby.“

Usadím se u stolu a spokojeně se rozvalím. “A Teď mi přines medovinu. Horkou.“
 
  Alexander   Postava není přítomna 21.3.2017, 22:12:12
Přijdu k ostatním, když jsme svoláni, načež se strhne nehorázná debata na téma meče. Celou dobu spíše jen poslouchám. "Obtížné.. Ale s tím se dalo počítat.. Nic není nemožné.. Otázkou je, jestli to stihneme.. Zabere to dost času.." pomyslím si.

Dál poslouchám. Střídají se názory. Padají připomínky. Každý říká co už se dozvěděl. Nakonec i já promluvím. "Mě to nepřijde nemožné.. Obtížné, to ale.. Ale když nic jiného nepomůže? Spíše zda to stihneme.. Simplicus ani Sadebaar nebudou jen čekat.. A otázkou je co do té doby stihnou oni.. " nechám otázku viset ve vduchu, než po chvíli promluvím znova.

"Ta kovadlina.. Jednu se mi podařilo získat.." povím, ale evidentně nemám v plánu říkat jak. "Má jí ten dřevorubec, u kterého jsme kdysi přespávali.. Pokud si jí tedy nechal.. To už je další položka.. A k těm ostatkům.. Dospělý lidský jedinec má přibližně dvě stě kostí v těle.. Jde o to kolik si kdo vzal.." ušklíbnu se mimoděk tomu přirovnání. "Navíc každý další za prvním byl vyhledán jednou méně že ano.. A ano, je jich hodně, ale každý z nich vlastnil ten legendární meč, ne? Ellesar.. A když už si někdo dal tu práci s jeho výrobou, asi ho nechtěl na okrasu.. Určitě o nich, nebo minimálně o těch činech bude nějaká zmínka v nějaké knize.. To nám dá jména.. Podle jmen dohledat hroby je už lehčí.. I když bdue složité je všechny oběhnout.." povídám dál.

K ostatním věcem jako jsou jednoržci draci a ruda z nebe nic nevím, a tak se k tomu nevyjadřuji. I tak jsem toho napovídal snad víc než za celou dobu. Ne že by se zdálo že mi to dělá nějaký velký problém. "Jednoročci.. Vážně koni s rohem? Ono to existuje? Plus chci vědět co byly zač ty potvory zelený.. Ale na to bdue čas potom.." pomyslím si ještě.
 
  Merysol   Postava není přítomna 21.3.2017, 9:13:23

Kolem meče a našich dalších kroků se strhne samozřejmě velká debata. Jen tiše poslouchám názory všech, až se ozve Icarium. Jeho reakce na snahu získat meč mě trochu dopálí.


“Tak podívejte. Ten recept je vážně síla. Ale snad jste si nikdo nemyslel, že vytvořit něco tak mocného bude hračka? Přiznávám, i já jsem čekala, že to bude o něco…lehčí. Ale nedá se nic dělat.


Situace je taková jaká je. A já věřím, že my ten meč získáme! Já ten návod na jeho vytvoření nezískala jen tak. Věřím tomu, že je to vůle bohů. A že když dokážeme dostatek snahy, bohové nám pomohou.


Další věc je, že nejen bohové nám věří. Ale i Maya, Aribeth…všichni, kteří nás poslali meč získat. A na to bychom neměli zapomínat. „



Pak pohladím Barta, který si začal vynucovat mou pozornost a dám mu kus sušeného masa, aby mi dal pokoj.


Žira pak ještě zmíní, že se musíme stavit ve vesnici Hexar kvůli dalšímu členovi naší výpravy.


“Ano, vím. Aribeth se zmiňovala. Tedy nevím kolik toho Hazzarda řekla o něm tobě?“


 
  Anglino   Postava není přítomna 21.3.2017, 8:08:10
Poslouchám všechny přítomné a čím dál víc se mi to přestává líbit.

"Ta spousta magie, prokletí, magický předmět meč, který musíme získat jinak nemáme šanci. Ten Simplicus to je ale řádný neřád. nejvíc mi vadí, že je klasickými zbraněmi nezranitelný a mnoho jiných bytostí s magií taky."

"Těm magickým věcem nerozumím, ale když Žira říká, že bez výroby meče nemáme šanci tak to beru jako hotovou věc a půjdu tam kam nám ukáže.
O to víc mne zajímají železní elfové. Kdyby se nám to zdařilo je najít a dostat na naší stranu, u Odina, to by byli spojenci jak se patří. S těmi po boku to by byla řádná bitva.

Jsem připraven k odjezdu kdyby jste potřebovali pomoci s odnesením knih a nebo i jiných věcí do kovárny, aby tato mohla být i s ostatními věcmi přenesena tak jsem k dispozici.

Já jsem sbalený rychle. Medvědí kůže, meč měch s vodou, soudek piva a pečené maso, pro které jsem si zašel do hospody a kůň.
Jakmile přijedeme tam, kde by bylo možno sehnat povoz tak bych jej mohl řídit.
Naložit do něj věci z koní ostatních, tak by se ulehčilo jízdním zvířatům.
Mohli by se v něm vést i zranění či si v něm postupně i zdřímnout a najíst se aniž bychom zastavovali.

Určit cíl a směr to nechám na vás a já půjdu kam se rozhodnete putovat."


Až moc slov na barbara. Rozhlížím se po Karolince, abych se jí zeptal co mi uniklo. Můj osedlaný kůň mne čeká přivázaný opodál.
 
  Žira   Postava není přítomna 20.3.2017, 21:25:02
Poslouchám, co říká Alzan o padlých jednorožcích a trošku se mi zvedne žalude. "No to je hnus." Okomentuji to. "Doufám tedy, že nějakého takového najdeme. Mě totiž nikdo nepřinutí, abych něco takového vyráběla. A doufám, že se mnou všichni souhlasíte." Ještě dodám.

Kájina slova mě také zaujmou. "Dobrá, to je seper, takže máme dvě jména a 135 nám jich zbývá. A u žádného zatím nevíme, kde má hrob. Řekla bych, že moc nadějné vyhlídky nemáme." Odpovídám a u toho opět balím cigaretu.

Když začne mluvit Icarium, bedlivě ho sleduji. Na to, abych mu odpověděla si musím zapálit a zhluboka natáhnout kouř do svých plic. "Bohužel Icarium, my ten meč vyrobit musíme. Abychom porazili Krále severu, musíme se zbavit Simplica, jeho pobočníka. Ale toho není možné zabít. Není znám jediný způsob, jak bychom se jej mohli zbavit. Ale poté se Merysol dověděla o tomto meči. A ten by měl zničit naprosto vše a zabít snad i boha.

Přesto to bude téměř nemožný úkol. Trošku jsem totiž pátrala. Povedlo se mi zjistit, že Simplicův život nemá vůbec nic společného s jeho tělem. To znamená, že tělo můžeme poškodit jak chceme, třeba rozsekat na malý kousky, spálit a rozprostřít po celém světě, přesto Simplicus nezemře, pouze se převtělí a během pár hodin zase může páchat zlo. Jeho život je zakletý v koruně Krále severu, která je samozřejmě nezničitelná. A tu my potřebujeme zničit. A poté, co tu korunu zničíme, tak bude Simplicus smrtelný.

Samozřejmě že ani s tou korunou to není nijak snadné. Minulý týden se na chvilku stavil Hugh Ruka. Jen aby podal hlášení. Náhodou jsem ho odchytla a vyzpovídala. Zjistila jsem, že koruna Krále severu se ztratila a byla vyměněna za padělek. Díky té koruně Král severu mohl Simplica ovládat, teď nemůže. Ale stále si myslí, že může. Vsadím se, že tu pravou korunu má Simplicus a někde ji velice důkladně ukryl. A my ji budeme muset najít a zničit.

Poté, co toto uděláme, čeká nás souboj se samotným Simplicem. Je to neobyčejně dobrý mág, čaroděj a nekromant. Je nebezpečně inteligentní a nedávno dokonce porazil Attylloea, který tenkrát jen tak tak unikl. Navíc je naprosto nezranitelný normálními zbraněmi a i těma očarovanými se dá zranit mnohem méně, než jiní lidé. To ovšem platí pouze v případě, že se k němu dokážeme dostat natolik blízko, což je také prakticky nemožné.

Tak a to je prozatím ode mě vše. Celkem jednoduchý úkol máme. Stačí přece zabít jednoho kouzelníčka, ne?"
Poslední slova řeknu s ironickým úšklebkem.

Poté, co konečně vyrazíme, po cestě ještě dodám pár slov. "V Hexaru se sejdeme s ještě jedním člověkem. Říkala mi to Hazzarda, bude tam na nás čekat v hospodě a měla by to být vítaná posila. Je to bojový klerik, který se zasvětil ve jménu spravedlnosti. Prosím, zkuste ho přijmout mezi nás. Pomoc se nám hodí a pokud mu věří Hazzarda, myslím že si zaslouží i naši důvěru."
 
  Icarium   Postava není přítomna 20.3.2017, 19:30:46
"Ellesar, Ellesar....to mi něco říká....no jasně." zasměji se v duchu, když Merysol čte.

"Neni tak náhodou Ellesar z tý jedný pohádky? No znáte ji, ta o nějakejch těch prstýnkách a tak, tam určitě taky Ellesar měli." neodpustím si sarkastickou poznámku, protože nečekám, že se ani výrobou tohoto artefaktu budeme zaobírat. Moje domněnka je však mylná a kupodivu už padají návrhy, jak bychom měli začít.

"Počkat, to snad nemyslíte vážně zaobírat se výrobou toho meče? Bude nás to stát takovýho času, času kterej dáme našim nepřátelům, aby seskupili svoje síly a pro co? Pro jeden meč, kterej se nám stejnak nejspíš nepovede vyrobit a i kdyby ano, armádu s nim zastavit nedokážem. My potřebujeme něco víc, než jednu zbraň, my potřebujeme vojsko, opravdu velký vojsko."
Na moje námitky nikdo moc nedá a stále se baví o mýtech a legendách, na kterých máme založit naše pátraní po surovinách, ze kterých je meč možné ukovat. Poslouchám je a stále nemůžu uvěřit tomu, že mají v plánu zahodit takového času a úsilí pro jednu jedinou zbraň. Už chci odejít a připravit se na odjezd, když v tom promluví Žira a přijde s něčím, co by mi za normálních okolností přišlo jako nesmysl - pokusit se najít a zverbovat Železné elfy.

"Jindy bych asi řekl, že to nemá cenu, protože Železní elfové jsou dnes už spíše legenda, ale řekl bych, že pořád je tu větší šance je najít a přetáhnout na naši stranu, než vykovat ten meč, takže já jsem pro jít na jih."

Pokud už nikdo nic nemá, zavolám k sobě Kruppeho a odejdu s ním do svého pokoje, kde se sbalím a připravím na odjezd.
 
  Karolina   Postava není přítomna 20.3.2017, 18:12:17
Poslechnu si Žiru a občas přikývnu. Přemýšlím, jak navázat na její řeč, když se ozve Alzan. Jeho informace o jednorožcích je velmi zajímavá. I tady kývnu, když mluví o Geranovi. Když domluví, začnu mluvit i já.

" Koukám, že každý máme nějaký střípek z té mozaiky, snad se nám to podaří dát dohromady. Já znám další jméno, ale neznám zatím místo, kde je tělo. Prozatím poslední, kdo vyrobil meč, je Avelan. Od ní jsem se dozvěděla, že už 137 lidí meč vyrobilo. Takže to bude trvat nejspíš léta, než to dáme dohromady.

Proto se taky přikláním k ostatním a šla bych hledat v okolí tvrze zaklínačů. Líbí se mi i nápad Žiry, že bychom zavítali i do Impéria, i když pravda, zdá se mi to dost riskantní. Jenomže mi přijde, že by nebylo od věci, kdyby se nám podařilo přetáhnout je na naši stranu. I ta knihovna by mě velmi zajímala a mám dojem, že nejsem sama. Možné je, že někdo z moudrých mágů by nám mohl dát nějaké další vodítko."


Skončím a postavím se kousek stranou, aby se mohli vyjádřit i ostatní. Když už později nikdo nic nemá, začneme se rozcházet. Někdo si jde do pokoje pro věci a jiní už do stájí. Hel už hrabe kopytem a frká, abych si pospíšila. Není ráda, když je ve stáji poslední. Poděkuji stájníkovi, že se mi o ni staral, na dlani podám koníkovi jablíčko a začnu všechno ukládat.

Do speciálního pouzdra vložím svou novou krásnou hůl, kterou jsem se ani nestihla pochlubit. Sedlové brašny zaplním, grimoár je v jedné zamčený a uložený na dně. Nějaké psací potřeby, pár svitků pergamenu, několik svící a další potřebné věci, vložím do jedné brašny. Druhá obsahuje náhradní oblečení, hlavně teplý plášť, kazak i zateplené kalhoty. Deku smotanou do celty připevním na jejich místo mezi obě sedlové brašny, na hřbetě Hel.

Nasednu, upravím ještě všechno tak, aby mi nic nepřekáželo. Dokonce jsem vzala i svůj meč, který má také pouzdro u sedla. Už ho asi nebudu používat, ale je kvalitní a kdyby bylo potřeba, rezervní meč se může hodit. Poplácám Hel po plecích a zařadím se někam do středu skupiny, po boku Merysol.
 
  Alzan   Postava není přítomna 20.3.2017, 15:54:45
Dobalím v pokoji věci, nechám je zatím v pokoji, a vrátím se na ošetřovnu. Merysol akorát začne číst návod na výrobu toho meče, o kterém už padlo pár slov kdysi ve mlýně.

No, není to snadné. Těla, kosti a kov. Kovář, oheň, kovadlina a náčiní. Runy, drahokam a jednorožčí kůže. A magie. Opakuju si v hlavě, co je třeba udělat. Těla budou složitá. Draky když najdeme, tak z nich snad kosti získáme. Kov by snad šlo taky nějak najít. Když najdeme draky, jeden z nich by mohl být ohnivý a měli bychom oheň, kovat by snad mohla Rhunön plus někde sehnat lirium...

Z myšlenek mě vytrhne Maya, která to také začne rozebírat. Fajn kosti snad budou a tím pádem snad i oheň. Následně zmíní i relikvii, na kterou jsem chtěl zavést řeč, další téma snad vyřešeno. Než jsem se stihl nabídnout, že se za elfy vydám, můžu letět a pomocí nemrtvých pak najít skupinu, Maya navrhla Lótiel. Nic nenamítám, obzvláště, když s ní mají jít další.

Když Maya domluví, zajdu k ní. Potřebuju vyřešit pár věcí. Karolina je však rychlejší a vyřeší jednu z nich. Krystal. "Mayo, vím, že teď budeš mít starostí až až, ale bylo by možné přenést i knihy z mé pracovny? Nerad bych o ně přišel, ale když nezbude čas, obejdu se bez nich. Klidně je nanosím Anglinovi do kovárny, ať se vezme vše najednou. "

Dále zareaguji na Žiru: "Já bych se vydal hledat toho padlého zaklínače. Je to sice slabá stopa ale lepší než nic. Existují kouzla, která dokážou vyvolat duši mrtvých a získat od nich informace. Neučil jsem se ho, netušil jsem, že by se mohlo hodit. Je k němu potřeba něco, co patřilo dané osobě za živa. Navíc není jisté, že se podaří duši přivolat a že bude sdílná.

Neříkám, že je nutné to udělat"
dodám poté, co pravděpodobně uvidím kyselé obličeje. "Ale zoufalá doba si žádá zoufalé řešení. Jinak by mě ani nenapadlo rušit někoho, jako byl on. Mohli bychom aspoň zjistit, kolik a čí těla sháněl on.

A ještě než se rozejdeme bych měl pár informací o padlých jednorožcích. Původně jsem myslel, že se jedná o padlého jednorožce, jakožto o mrtvého. Ale něco mi na tom nesedělo. Čím víc o tom přemýšlím, tím spíš se domnívám, že se bude jednat Stíny noci. Tvory, kteří kdysi bývali jednorožci, než jim ublížili. Začal s tím kdysi dávno můj lid z otcovy strany, temní elfové, ale jen pár vyvolených dnes zná postup této mutace.

Staré historky a legendy vypráví o tvorech černých jako ta nejtemnější noc, s rudými oči, jimž od kopyt odskakují jiskry a kudy projdou, zanechávají jen spálenou půdu. Živí se masem a krví. Libují si v bolesti a utrpení.

Jak jsem říkal, jednalo se kdysi o jednorožce, jehož tělo i duše byly týrány a změněny. Při temném rituálu mu byl uříznut roh a jeho duše navždy zjizvena. Pod temným rituálem si nepředstavujte rituál temných sil jako je nekromancie. Ale temný svou podstatnou, neb co jiného by dokázalo změnit stvoření tak čisté jako jednorožec na takovou ohavnost.

Říká se, že pár jich ještě mají nejvyšší a nejlepší bojovníci temných elfů, kteří jezdí po světě a roznáší strach do srdcí obyvatel na povrchu. Ta horší varianta pak je, že jsem při svém bádání odhalil podstatu tohoto rituálů a vím jak na něj.


Počkám na reakce a odeberu se dořešit své věci před odjezdem. Poté zajdu dle pokynů do stájí a připravím se na cestu.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.