abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Železné měsíce ::
družina
stránkovat po:  
 

Eliáš
12.6.2017
18:00:02
A Salimena se odhodlá k tomu, k čemu já odhodlání nenašel. Pokusit se tohle všechno zarazit. Jenže je pozdě. Pro mě určitě. A nejsou to její slova, která mě uvedou do stavu vnější strnulosti a vnitřního zmatku a zranění. Ano, bolí to. Protože Adrien už nehájí sám sebe. Už útočí a to tak, že zevšeobecňuje. Nečekal bych to od někoho, jehož život je spojen s mágy, od člověka, který musí mít zkušenosti s tím, jaké to je, když jeho blízké lidé hází do jednoho pytle s ostatními. S tím, jaké to je, když si myslí nebo říkají, že všichni mágové...

A to teď říká on... celá řada upírů bude mít problém... těžko najdeme své místo... zasloužíme si svůj osud... já si zasloužím... i když o mém osudu nic neví, je přesvědčený, že si ho zasloužím...

Upřeně na mladíka zírám. Tvář strnulá, jako celé mé tělo.
Ta nenávist... kde se v něm bere ta nenávist?
Vážně si tohle myslí?
O Salimeně, o Valerii... o mně?


Zhluboka se nadechnu, a jistě, zase to nepomůže. Tak alespoň dopiji krev z poháru. Ruka se mi chvěje a ani krev moc nepomůže zlepšit můj stav. Tak nějak zoufale se rozhlédnu kolem sebe, jako bych hledal, kudy utéct. Můj pohled se záměrně vyhne Adrienovi a skončí u Salimeny.
Nemohu... nemohu odejít a nechat jí tady mezi těma dvěma...
A tak jen stojím dál a při té vší mé rozháranosti si uvědomuji, že má podpora ženě je spíš symbolická, než konkrétní. Že spočívá jen v tom, že tady... stojím.

Salimena z Hürigernu
12.6.2017
13:05:22
Užasle naslouchám prudké výměně názorů, jenž se odehraje mezi Adrienem a rudovlasou ženou.
Nejsou jako vlasy Valerie, v barvách podzimu. Tyto jsou jako nejčervenější růž. Jako krev.

Sex - zase to slovo. Mám pocit, že to neznamená, co si myslím, že to znamená...

Nemohu se ubránit výrazu největšího údivu - takto přímo nikdo ve vyšší společnosti nikdy nemluvil, byla vždy plná jen nejasných narážek. Téměř mám chuť se Adriena zastat. Je kruté někoho obvinit, že by se otočil zády ke svým přátelům.
Zároveň mne však přemůže náhlá zvědavost. Ne z toho, co žena u stolku říká, ale z Adrienovy reakce:
"... nikdy nenajdete člověka, který by ocenil, že mu lezete do hlavy."

Do hlavy? Chce říct, že čte myšlenky.

Adrien opět použije slovo sex. Asi to nebude nic hezkého, kdo jej to uráží a když se přitom pije krev. A taky se zdá čím dál více rozladěný.

Tak to nakonec nevydržím a vstoupím do malého prostoru mezi jimi dvěma, ruce pozvednuté ve smířlivém gestu.
"Prosím! Dnes v noci nás již jedna nepříjemnost potkala, naštěstí jen jako vzpomínka. Proč vytvářet další?"

Věnuji Adrienovi prosebný pohled, doufaje, že to snad nechá být.

Adrien
11.6.2017
13:27:02
„Potom jste si tedy všimla, že na vaši poznámku reagovali všichni.
Ale jen u mě vidíte, jak moc bažím po sexu a opouštím své přátele.“

Je to tak – otočili jsme se na ni všichni!
„Jak jsem řekl, zkrátka vidíte, co chcete vidět.“

„Pokud je to vážně tak, bude mít tedy celá řada upírů problém se zabydlením.
Ale možná je to tak lepší.
S tím, jak se chováte, jen těžko najdete svoje místo.
Asi to sama cítíte.
Asi proto se nedokážete usadit.“

Za svojí sestrou nepůjdu ani za nic!
„Zasloužíte si svůj osud.“
Vyprsknu nenávistně.

Paní Jeskyně
11.6.2017
13:06:41
"Má poznámka byla k tématu hovoru," poznamená.
"Jenže nenajdete nikoho jiného. Nikdo ve vás neuvidí někoho, na koho má smysl plýtvat city. Jen povyražení.
A ne, usadit se nechystám. Ostatně, oproti jiným ani neutíkám,"
ušklíbne se, odloží zbytek karet a začne odkrývat ty vyložené.
"Za sestrou byste si měl zajít spíš vy, aby vás naučila, jak si chránit myšlenky. Dříve nebo později se bude kolem vás pohybovat dost těch skutečně starých upírů a tahle dovednost se vám bude zatraceně hodit."

Eliáš
11.6.2017
12:51:38
Než stačí Salimena zareagovat, pustí se do sebe ta rusovláska a Adrien. nepěkně. Jenže já nedokážu myslet na to, jestli ta žena je v právu, když mu říká tak neomaleně takové věci, nebo jestli jeho reakce je až moc bouřlivá. Protože první půlka jejího proslovu, i když je určena Adrienovi, hluboce zasáhne mě.

Skloním oči k poháru s krví, který držím, lehce jím pohupuji a pozoruji přelévající se tmavou a hustou tekutinu.

Získal jsem já pověst muže, u kterého nemá smysl nic hledat? Nebo je to tak, že to já nic nehledal?
Je pravda, že po té, co mě Nicolas dal do pořádku, už jsem tak moc necestoval. Na každém dalším místě jsem se zdržel vždy déle a déle... Mohu si nalhávat, že to bylo pro to, že to, co bylo s Jolií zábava a vzrušení, bez ní byla jen nuda. Jenže ten pravý důvod byl ten, že jsem chtěl, aby mě Nicolas mohl snáz najít, když zrovna chtěl...

A je také fakt, že jsem na místech, kde jsem se posledních deset let zdržoval, asi dobrou pověst neměl. I to je pravda, že si za svou samotu můžu sám. Když jsem se spokojil s neustálým čekáním na někoho, kdo o mě asi nikdy doopravdy nestál a s kým mě pojil jen sex - a neustálé hádky.

Zvednu oči od poháru, pohlédnu na Salimenu a s rozpačitým a nejistým úsměvem pokrčím rameny. Tahle situace mi není příjemná, i když se mě zdánlivě netýká. Zdánlivě.

Konečně si uvědomím, co za slova zde padlo. S údivem, kolik toho ta žena o Adrienovi ví. Tohle není jen její odhad, řekl bych... od koho ví a proč?
A zase mě zabolí Adrienova slova. Najít někoho, kdo s ním stráví chvíli v prožitku nekonečné rozkoše? Jde mu vážně jen o tohle? No a i kdyby ano, já to asi nejsem...
Nemohl při svém způsobu života poznat nic jiného, ber to tak...

Vůbec mám dojem, že dnešní noc jsem nějak moc přecitlivělý a všechno si moc beru. To není dobré... možná bude lepší brát to tak, že to se jen ozývá má uražená ješitnost, že se mi nepodařilo Adriena dostat... uvěřit tomu... že nejde o nic jiného...

Cítím ale, že bych měl něco říct. Ale co? Zasahovat do toho sporu? Proč?
"Pití krve při sexu..." vypadne ze mně nakonec dřív, než si uvědomím, že je to ta nejméně vhodná poznámka.

Adrien
11.6.2017
12:16:27
„Naopak – nebráním se pravdě. Ale očividně vidíte jen to, co chcete vidět.“
Vyhrknu, tváře mi rudnou. Začínám být vážně rozčílený.
„Ostatně to vy jste vstoupila do probíhající rozhovoru poznámkou o pití krve po sexu.
Ale zřejmě jen proto, abyste mohla moralizovat…a poučovat.
Rád vám dám taky jednu radu.
Já na místě, kam míříme, určitě najdu někoho, kdo se mnou stráví chvíli v prožitku nekonečné rozkoše, ale vy nikdy nenajdete člověka, který by ocenil, že mu lezete do hlavy. Takže pokud se vy hodláte USADIT…
Jako byste snad měla jinou možnost.
…tak se tohle hezky rychle odnaučte.“

Nadechnu se. Po tomhle proslovu se mi dech vážně nedostává.
„A pokud vážně máte tak silné nutkání řešit můj sexuální život a pohled na svět, stavte se za mou sestrou. Z toho co slyším, nenajdete téma, ve kterém se neshodnete.“
Ušklíbnu se.
„Určitě budete spokojená.“

Paní Jeskyně
11.6.2017
11:47:50
"Soudím jen člověka, co se otočí zády k přátelům a probíhajícímu hovoru, aby někoho dostal do postele. Pravda často nebývá příjemná, ale zavíráním očí a odvracením pohledu se na ní nic nezmění," poznamená, ale to už rozdělí balík karet na tři části a po chvíli už si je začne před sebou rozkládat podle určitého vzoru, rubem s pentaklem nahoru.

Adrien
11.6.2017
11:00:26
„Děkuji za takový rozbor, ale myslím, že mě znáte příliš krátce. Ve skutečnosti o mně nic nevíte, a přesto soudíte? Zvláštní chování na někoho, kdo se ještě ani nepředstavil.
Možná vám stačí jen informace z doslechu a jste příliš….“

Pustím se do ženy, protože tohle chování bytostně nesnáším. Přeci jen je to ona, kdo utíká, ze své domoviny a měla by být…no při nejmenším normální, když už ne přátelská. Náhle však zmlknu a zůstanu stát. Ruce zatnu v pěst. Ve tváři se mi objeví ještě hlubší náznak nespokojenosti.

Paní Jeskyně
11.6.2017
10:03:23
Rudovláska se malinko překvapeně podívá na ženu a jedno obočí jí vyletí vzhůru. Nakonec jen nevěřícně zakroutí hlavou.
"Člověci jsou ti, kterým tluče srdce. Lidé jsou upíři," poopraví pak Salimenu.

"Máte jen týden na to přehodnotit svůj přístup, protože nomádský způsob života už končí. Teď už se nezdržíte jen pár dní a pak pryč a čistý štít, teď už to všechno zůstane. A vy byste měl brzy pověst muže, u kterého nemá smysl nic hledat, leda románek na jednu noc. Z nucené samoty by byla samota, za kterou si můžete sám. Zejména pokud se budete otáčet zády k těm, co o vás stojí a kteří vás mají za přítele, chovat se povýšeně k těm, kteří vám věrně stojí po boku a utíkat od těch, co by pro vás dýchali," neodpustí si, s pohledem upřeným do Adrienových očí.

"Myslím, že se mýlíte," obrátí se pak na Eliáše. "Jen by pak po nás šli lovci mnohem víc. Jak to popisujete, to funguje spíše v teritoriích."

Eliáš
11.6.2017
8:32:03
Začínám nabývat dojmu, že tady vzniká spousta drobných nedorozumění. Pozoruji, že Salimenu má odpověď překvapila a tak nějak zarazila. Rád bych ji vysvětlil to, co jí není jasné, ale když netuším, co to je, nemám jaksi šanci.

Jsem nakonec rád, že jsem o Jolii nezačal mluvit. Není tady na to to správné místo - a asi ani čas.

Ostatně, máme tady jiné zajímavé situace. Rusovláska by mě mohla dostat do prekérní situace svými slovy o získávání potravy a sexu, když je vyslovuje s pohledem upřeným na mě. Ale nedostane.
Protože jak tak koukám, tak Salimena je opět zmatená a Adrien... ten má oči jen pro rusovlásku. Ani ten jeho úsměv vyslaný před tím ke mně tohle nezachrání. Jako bych rázem přestal existovat...

Jeho slova vážně zabolí.
Osobní zkušenost by potřeboval? Copak jsem mu ji nenabízel?
Ale mě odmítl...

Jistě, je v tom uražená ješitnost, ale také mě to vážně mrzí.
Měl bych se omluvit a jít za Nilgrenem... zjistit, co potřebuji... ale přece tady nenechám Salimenu samotnou... s těma dvěma... tudíž samotnou...

Chvíli zaraženě koukám na Adrienovo počínání a když nemá tolik slušnosti, aby představil i nás, já se do toho nehrnu. Otočím pohled na Salimenu.
"Myslím si, že nebýt toho, že je to některým lidem příjemné a že poskytují krev dobrovolně, žádní upíři mimo teritoria by nebyli." snažím se vysvětlit, i když se tím dostávám na tenký led. Vážně netuším, co budu dělat, jestli se mě Salimena zeptá třeba na to, jak je to s tím dobrovolným dárcovstvím a sexem.
"Ostatně, i tuhle krev musel někdo darovat." usměji se lehce a pozvednu pohár, než se z něj zhluboka napiji.

Adrien
11.6.2017
7:24:17
„Dělá dobře?“
Otočím se zmateně za hlasem. Moje oči se ihned rozzáří – rudovlasá žena se mi líbí. Jen chvíli se otočím na Eliáše. I jeho jsem poslouchal. Nedokážu si představit sto pět let, ale dokážu pochopit, že byl s někým sto pět let a přesto spojoval příjemné s užitečným. Slabě se na muže usměji.

A pak se znovu ozve ona žena.
„Myslím, že na ověření tohoto tvrzení bych potřeboval osobní zkušenost“
Zadívám se na ni vyzývavé a zároveň trochu nejistě.
„Obávám se, že nás nikdo nepředstavil.
Dovolíte, abych to napravil?“

Pokračuji a na odpověď čekám jen chvíli…vlastně mě ani nezajímá, protože představit se chci.
„Adrien“

Salimena z Hürigernu
9.6.2017
16:35:04
Žena? Překvapeně zamrkám. Jak je možné, že je někdo mého pohlaví tak neuvěřitelně krutý?
Když Eliáš dodá, že to trvalo sto pět let, zalapám po dechu. Jak může někdo zůstat po tak dlouhou dobu v utrpení?

To jsou ovšem jen okamžité myšlenky. A porušila bych svá vlastní přání, kdybych se ptala víc, tak jsem ráda, že je naše konverzace v tomto přerušena.

Alespoň v mysli se připojím k Adrienově otázce. No ano, proč by to lidé vlastně dělali dobrovolně?
Vím jen, proč to tehdy udělal Igor...

Rusovlasá dáma hovoří zcela otevřeně, jen zcela nechápu, co vlastně říká.
Komu by to mohlo být příjemné?

"Člověci? Tím myslíte lidé?"
Sex? To jako šest?

Paní Jeskyně
8.6.2017
21:34:43
"Jen člověci si obvykle ani nevšimnou, že jim po sexu zmizí nějaká ta krev, tak nevím, zda mluvit o dobrovolném dárcovství," popíchne si a s pohledem na Eliáše začne zase míchat karty.

Eliáš
8.6.2017
21:24:56
Když vznese svůj dotaz Salimena, jen se drobně a krátce usměji.
"S tou... byla to žena." uvedu věci na pravou míru. Nedivím se, že vzhledem k mému ne moc skrývanému zájmu o Adriena nabyla Salimena dojmu, že můj život byl spojen s mužem.
Ne, nestydím se za to, jaký jsem. A ani nemíním vysvětlovat to, že jaké má pohlaví osoba, ke které mohu pocítit náklonnost či city, je ten nejméně důležitý faktor. Ale chápu, že některým tahle má... otevřenost může přijít zvláštní či dokonce nevhodná.

Pak ale zvážním.
"Ano, poměrně dlouho. Přes sto let... sto pět let přesně jsme byli spolu..."
Odmlčím se. Dumám, jestli jsem připravený mluvit o Jolie. Ale vždyť... vy jste mí přátelé... možná bych mohl... stejně jste asi zvědaví, jen se ze slušnosti přímo nezeptáte...

No, jak se zdá, tak ale Adrien s otázkami problém nemá. Nechám tedy Jolii spát. A udělal jsem dobře, když se vzápětí ozve ta rusovláska. No, vytrhne mi tím trochu trn z paty. Jistě, dokázal bych Adrienovi vysvětlit, jak to s dobrovolným poskytováním krve může být - a jak já to preferuji, ale to opravdu není vhodné téma do společnosti.

"Nu ano." kývnu děkovně ženě, která se ozvala, než se zadívám na mladíka. Do jeho očí.
"Není špatné spojit příjemné s užitečným." mrknu na něj a zase se usměji.

Paní Jeskyně
8.6.2017
20:58:34
"Někdo to prý dělá z přátelství, někdo to dělá místo placení a pak jsou tu ti, kterým to prostě jen dělá dobře," ušklíbne se od blízkého stolu rudovlasá upírka, na kterou zdá se konečně přestalo být příliš brzo, zatímco nechá karty, se kterými si doteď hrála. "Ale ano, občas je v tom i pud sebezáchovy."

Adrien
8.6.2017
20:49:20
Na mračení zapomenu – tohle téma mě skutečně zaujme. Nakloním hlavu na stranu.
„A proč by vám nějaký člověk dával svou krev…dobrovolně?“
Zeptám se až s neomalenou upřímností.
„Proto aby ten neklid nepřesáhl únosnou hranici?“
Napadne mě. Očividně se moc nestydím a nemám problém se ptát.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.