abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Melwin
10.11.2016
19:38:32
Sednu si vedle Cory, ale tak nějak opatrně. Přijde mi to... no... nevhodný. "Přeci jen je ještě nemocná, tak aby měla dost místa, že jo..."

Výsledkem je, že sedim jak na trní. Jsem rád, že ruce můžu zaměstnat drbáním Nestora. Jinak bych s nima nervózně šmejdil.

Až když mi řekne o tý klisně, zvednu oči od Nestora. "V Pírku jsme měli grošáka, byl pěkně zlo..." zarazím se. Dívá se na mě, jako bych byl duch.

Uhnu pohledem, ale nedá mi to. "Je tam pořád..." znejistím ještě víc, když se její výraz nezmění.

Zabodnu pohled zpátky do Nestora a o to houževnatějc ho začnu drbat, abych se zbavil toho divnýho pocitu. "Zlomyslenej, sem chtěl říct. Ale to určitě nebyl případ tý tvý kobylky." dodám potichu.

"Proč se, heredek, tak tváří? Vadí jí, že sedím na její posteli? Ale sama mě sem tahala?!"

"Nežebral ten pacholek?" snažím se to aspoň trochu zachránit a odvíst pozornost k Nestorovi.

Gunter
10.11.2016
18:36:25
Když vstoupím do hodovní síně, zdá se, že je dokonale utopená v kouři. Jednak vesele čadí velký krb, který opilí pozůstalí nejspíš nakrmili kde čím, jednak se v rohu pohodlně rozvalují Tyf s Byrrem, oba s dlouhými dýmkami v rukou.

Uvítají mě bouřlivými pokřiky. Je na nich vidět, že Půlkrysovu smrt už řádně zapili.
Soter vypadá lépe i když i jemu se podezřele lesknou oči. Zdá se ale, že se snaží ovládat, kvůli společnosti svoji sestry, která sedí celá bledá vedle něj, ruce křečovitě sepjaté v klíně.
Thibaut s Varnavy, ponořený do hovoru s Geidrun a tím černým pavoukem Pietrem Binochem, je zcela střízlivý.
Geidrun také. U Pietra si nejsem zcela jist, protože mu oči svítí také a nedokážu tak úplně rozpoznat, jestli za to může alkohol nebo fanatické zaujetí.... Geidrun...
Strašná představa.
Otřesu se a hlasitě odpovím na to bujaré vítání. Pak si přisednu k Byrrovi a poprosím šenka o trochu vína, sýr a bílý chléb.

Byrr se ke mně natáhne a uštědří mi pořádný úder pěstí do ramene.
Zamumlá něco o tom, že jsem se konečně uráčil přijít a já se na něj přátelsky zašklebím.
Tyf jen kývne. Strohý a odměřený jako vždy. Dokonce i když je opilý a to on zjevně je.

Soter mi přes stůl podá svoji vlastní láhev opletenou proutím a vybídne mě, abych se napil.
Poděkuji, přinesený pohár ze zeleného skla naplním rubínovou tekutinou a připiju na Půlkrysovu památku.
Tohle musím. Nevyhnu se tomu, tak proč to odkládat.

Po počku přitom pozrouji Deine a tu podivnou trojci.Zajímá mě o čem mluví, ale oni s mým příchodem v hovoru ustanou a Geidrun se na mě podívá jako dravec na kořist.
Mimoděk se přikrčím.
Tohle bude bolet.
Každopádně.


Cora
10.11.2016
17:40:20
Pohodlně se uvelebím na posteli, opřu se a talířek si položím na klín přikrytý dekou.
"Jo, to půjde." Zamumlám a nadšeně se zavrtím.
"Díky."

Odběhne a místo něj se mi k posteli nacpe Nestor. Slintající a nadšeně poulící oči na moje jídlo. Mrská silným ocasem jak obuškem a snaží se mě přesvědčit, že je nejhladovější pes pod sluncem.
"Moje!" Houknu výhružně, ale chechtám se. Je neodolatelnej, jak sklání hlavu na stranu, oči prověšený a prosebný jako by nežral nejmíň týden.
"Dobrá. Možná ti něco nechám. NĚCO MÁLO. Uvidíme." Nechám se obměkčit a pohladím ho po hlavě.
Je fakt nádhernej.

Mezitím, co se cpu za psovi neustálý pozornosti, vrátí se Mel s nádherným voňavým čajem.
"Fakt je horkej?" Vydechnu nadšeně, protože ten kluk mi právě teď připadá jako hotovej zázrak.
"Jakej jsi uvařil?"Čuchám zvědavě a honem se šoupnu na stranu, aby si moh Mel ke mně přisednout.

Položí mi čaj vedle a já významně plácnu rukou do peřin, aby si sedl.
Muchlá se s Nestorem a pak se začne vyptávat na Gwen.
Ztuhnu a najednou mám divoký vyplašený výraz. Přesto odpovím.
Jemu musím.
Tak nějak.

"Byl to kůň....klisnička. Štíhlá a drobná. Na ježdění, víš.....Můj otec si nemohl moc koní dovolit a jezdeckýho už vůbec ne. Měli jsme jen statnýho valacha Gastona, kterej tahal vůz, ale přesto mi ji koupil. Jen pro mě.
Byla nádherná.
Nádherná. Grošovaná. S černou hřívou a ocasem. Jako černej samet."
Vypadne ze mě rozněžněle, ale ten vyplašenej výraz mám v očích pořád.

Vlk
9.11.2016
18:02:19
Krajinou táhnou černí havrani a ona spí.
Lhostejná a mlčenlivá.
Křik stovek černých hrdel přehluší její zatvrzelé ticho a utopí hrad v šumu pačích křídel.
Přináší na temných letkách Skalar.
Hladovou a nelítostnou.
Prahnoucí po krvi.

Hrad tone v temnotě, jen pár oken světélkuje do tmy.
Tajuplný, stežící si své po staletí.
Skalar ale nepátrá po tajemstvích časů. Dávných ani současných.
Nezajímají ji.
Je svá.
Zarputilá a surová.
Přímočará.

Zlatý vlas se zablyští v závanu větru a bledá tvář nahlédne do oken.
Skalar nelítostná. To je ona.
Pyšná a nepokořená.
A žízní....

Smrt ji přitahuje jako černý kámen z magnetové hory.
Nedokáže k ní zůstat hluchá.
Mladý Vlk zemřel ošklivě. Ošklivě a surově a Skalar surovost miluje.
Je jí věrná.

Jedna z oken probleskujících teplým měkkým světelm patří hodovní síni, kde Soter se svými druhy přípíjí Kenzymu na dobré spočinutí.
Vycházejícího Guntera uvítají bujarým pokřikem.
Vlci jsou divocí a zapíjejí smrt.
V takovou chvíli k nim patříé i Gunter.
I když by si rád myslel, že to tak není.
Je jedním z nich.
Vlk.

Připíjejí na mladíka, který téměř mohl patřit mezi jeho přátele a on s nimi soucítí. Aspoň na okamžik.
Vzpomínka je silná a živá a Skalar vyje za okny a zatíná štíhlé pěstěné prsty do mrtvého těla Vlka Kenzyho.

Melwin
7.11.2016
21:51:11
Uculím se. Je mi jasný, že tenhle mlsnej jazýček neodolá.

Natáhnu se pro talířek na skříni a přejdu k její posteli. Musím rázně drcnout bokem do Nestora, protože si div krk neukroutí.

"Jedeš, potvoro! Jako bys neměl máslo na hlavě už za tu porci pro Tinu!" hubuju ho, ale rychle ztlumím hlas a podívám se směrem k Tině. Dál spí. Nebo tak aspoň vypadá.

Provinile pokrčím rameny a svěřím Coře talířek.

"Hned jsem tady." usměju se a zmízím opět ve dveřích. Psa ani nenapadne, že by měl jít se mnou. Cora má žrádlo, takže se od ní ani nehne. A mně to je konec konců vcelku vhod. Aspoň ji ohlídá!

Zpátky jsem, než bys napočítal... no... zase taková rychlost to nebyla, ale dělal sem, co se dalo.

"Jeden čaj pro milostpaní..." zaševelím od dveří. Naaranžuju jí čaj na stoličku u postele. "Nestore, ani se sem nepřibližuj! Opařil by sis packy!" usměrním pro jistotu ještě psa a pořádně ho podrbu.

"Co jsi měla za zvíře doma?" vrátím se k té myšlnece, o které mluvila, než jsem odešel. A přitom dál hladím a drbu mohutný zvíře.

Cora
6.11.2016
22:17:20
Konečně se dočkám a dovnitř se vhrne jak velká voda Nestor. Nadšeně ho přivítám a on mi oplátí cintama všude po posteli, jak bouřlivě se se mnou vítá.
Potěší mě to.
"Podívej! Má mě rád!" Otočím se k Melovi rozzářeně, protože tohle je pro mě nový.
Na oddanou lásku nejsem zvyklá. V mém světě je láska jenom obchod a její jméno je hrubě zneužité.

"Nikdy jsem žádný zvíře neměla. Teda tady. Doma jo." Zarazím se při prudké vzpomínce na to, co jsem hluboko pohřbila a rychle se chytnu berličky v podobě Melova návrhu.
"A víš, že bych si horkej čaj dala. Jsem zmrzlá jako hovínko. Nějak se nemůžu zahřát." Svěřím mu a přitom mi pohled sklouzne na talířek. Vlastně ani to není špatný nápad. Při takovém koupání a následném zmrzání jednomu vyhládne.

Melwin
6.11.2016
21:40:20
Je vidět, že Nestor by se fakt rád proběhnul. Jindy by si jen rychle označkoval nejbližší roh a mazal domů, je línej jak veš, když na to přijde. Ale dneska se nadšeně rozběhne do tmy.

Stojim tam a klepu kosu. Trochu jsem podcenil oblečení. Vyběhnul jsem bez pláště.

Když už toho mám právě dost, hvízdnu ostře na Nestora. Musím dvakrát, protože se, prevítovi, nechce, ale to už přiběhne. Jeho vyčítavej pohled by pochopil i úplnej blbec.

Omluvně ho poplácám po hřbetu. "No jo, no jo. Já vim, zejtra ti dám do kožichu, jo? Ale dneska už bych tady umrznul! A navíc, nahoře čeká panička!" připomenu mu důrazně. A musím si přiznat, že i mně tahle představa není proti mysli.

Do schodů to vezmu po dvou. Jednak abych stačil Nestorovi a druhak, abych se trochu rozehřál...

Před dveřma do pokoje ho chvíli přidržím a párkrát se nadechnu, abych nevypadal tak uhoněně.

Potom oba tiše vklouzneme dovnitř. Teda... tiše... Nestor se tam nahrne jak velká voda a nenapadne ho nic lepšího, než jít okamžitě a s nadšením poslintat Coře postel.

Zavřu za sebou a s uspokojením si všimnu, že Cora je zachumlaná až po bradu.

"Tak co, už je ti líp?" zeptám se povzbudivě. "Nemám ještě sehnat horkej čaj, nebo tak něco?" navrhnu. "A co trochu jídla?" otočím se ke skříni. Talířek bezpečně trůní na jejím vršku.

"Taky bych si asi měl dojít pro věci na spaní..." dodám a rozhlídnu se. Možná bych si mohl dotáhnout i slamník, jinak budu spát na zemi. Teda, ne že bych to nepřežil, ale proč si dělat zbytečně nepohodlí, že jo?

Cora
6.11.2016
21:30:48
"Tak fajn." Uklidním se okamžitě, když zjistím, že nemíří nikde daleko. Nechce se mi tu být dlouho sama, když Tina spí. Byla jsem sama celý den a vůbec mě to nebavilo!
"Neboj. Převleču se a zalezu si. Je mi fakt zima." Ujistím ho, když je plnej starostí a rozverně mu zamávám.

Jen se za ním zavřou dveře, nechám osušku spadnout na zem a rychle si vyhrabu zpod polštáře meruňkovou noční košilku. Nechala nám je šít Minnie, takže zrovna dvakrát praktická není, zato je to samá krajka a průsvitná nadýchanost, která zdůrazňuje vše, co by měla.
Podle Min.

Mně je taková zima, že bych momentálně uvítala pořádný kus lnu nejlépe podšitý kožešinou.
Jen mi chladivým závanem obteče tělo, zvednu osušku ze země a rozprostřu ji přes truhlici, aby uschnula. Navleču si ještě právě tak svůdný a nepraktický župánek a začnu si kusem čistého suchého plátna frotýrovat zběsile hlavu, aby mokré vlasy aspoň trochu nabyly tvar a přestaly tak moc studit.

Konečně naznám, že víc vody z nich už nevymačkám, hodím plátýnko k osušce a vlezu si do postele. Kolena pokrčím až po bradu, opřu se o zeď a zakryju se.
Zima je mi pořád, ale s tím už asi nic víc nenadělám.
Snažím se na to nemyslet a toužebně pozoruji dveře, jestli se Mel už nevrací.
Tina mi do toho pokojně oddychuje.

Melwin
6.11.2016
21:05:27
Překvapeně zvednu obočí.

"No, kam bych chodil? Jen na nádvoří, možná kousek okolo, jestli nás stráž pustí, aby se trochu protáhnul. Dneska se válel celej den. Ale nikam daleko..."

Ta otázka mě překvapila a vzbudila mý podezření. Přeměřim si Coru, ale nevypadá, že by chtěla sama vyrážet na nějaký výpravy a snažila se získat čas.

"Ty se každopádně koukej zakutat do peřin. Jsem tu dřív, než mrkneš!" zahudruju, aby ji snad nenapadaly nějaký pitominy.

Nestor už natěšeně kňučí, takže vezmu za kliku a vyklouzneme oba ven.

Po schodech ještě dumám, co že ta Cora měla za lubem...

Cora
6.11.2016
20:33:33
Jeho podpora je k nezaplacení. Spoléhám se na ni čím dál víc a je to fantastický.
Drží mě pevně a já vůbec nemám žádný obavy, že bych mohla spadnout. Vděčně se nechám odvést do pokoje a zamířím okamžitě k posteli, abych si sedla.
Teď bych sebou opravdu nechtěla prásknout o zem. Bylo by to nedůstojný a Nestor vypadá přichystanej, že by mi vtom hrozně rád pomoh.

"Počkej, mameluku...." Odsunu jeho velkou hlavu stranou, dokud si nesednu.
Teprve pak ho obejmu a políbím na temeno.
Chvíli, ale nepostojí, protože Mel se chystá ven a on rozhodně není blbej.
Nadšeně poskakuje u dveří a těší se.

"Jasně." Zamumlám. Že se pes musí taky vyvenčit, chápu.
"Já se zatím oblíknu." Ukážu pohledem na svý mokrý tělo zabalený do osušky a trochu rozpačitě se ušklíbnu.
Vlasy mi ucouraně visí podél obličeje a mně je trochu líto, že nejsou suchý a lesklý. Třeba by se mu líbily víc.

"Kam s ním půjdeš?"
/

Melwin
6.11.2016
19:54:15
"No jo, je jí blbě." přitakám sám sobě v duchu a můj stisk ještě zesílí. Ani se nebrání. Cejtim, jak se klepe zimou. Nutí mě to ještě zrychlit, takže ji na schodech chvilkama spíš nadnáším, než podpírám. Je jako pírko...

Jak se zmíní o Masce a hadříčcích, ošiju se.

Je mi jasný, proč je tam pořád teplo. Jsou samá krajka a průhledný hadříky. A i ty jim většinou dlouho nezůstanou... Sakra!

Jo, štve mě to. Fakt mě to štve. Teda... ne u všech, ale u Cory jo. Asi i u Lisbeth...


Lis... ne, už si nedokážu přesně vybavit její obličej a je mi při tom tak nějak trapně.

Jsme u dveří. Šťouchnu do nich a strčím Coru napřed do pokoje. Rychle za sebou zavřu a podívám se na Tinu. Spí.

Nestor už je na všech čtyřech a stepuje u dveří. Nechce se mi tu Coru nechávat samotnou, ale na druhou stranu se hodlá převlíkat a u toho bejt nemusim.

"Já jen skočím s Nestorem, než půjdeme do pelechu." omluvně pokrčím ramena a otočím se k odchodu.

Cora
6.11.2016
19:39:20
"No jo, vzala." Zamávám balíčkem pod paží a omluvně se zakřením.
"Jen tam bylo hrozně páry a trochu se mi motala šiška, tak jsem se nechtěla oblékat, abych s sebou náhodou nepráskla.
Obleču se v pokoji."
Ujistím ho, nechám se obejmout kolem pasu a trochu se k němu přitisknu.
Tentokrát tím nic nemyslím. Jen je mi zima, jak mi táhne na holé nohy a u něj je přece jen tepleji.

Opírám se o něj plnou vahou a snažím se jít co nejrychleji.
"To je šílený. Na těch hradech je fakt hrozná kosa. Nemohla bych tu žít furt.
V Masce se pořád všude topí, v každým krbu plápolá oheň, takže je tam pořád teploučko.
Jinak bychom tam v těch našich hadříčcích nepřežili."
Vysvětluju.

Melwin
6.11.2016
19:21:45
Konečně vyleze ven. No, musim si přiznat, že už to bylo vcelku dlouhý.

Je ale jen zabalená v osušce. "Já myslel, že sis vzala věci s sebou?" řeknu omylem nahlas a obočí se mi stáhne starostlivostí. Napadne mě totiž, že jí možná bylo tak blbě, že by to nezvládla.

Aniž bych se s ní o tom dohadoval, přitočím se k ní a provlíknu paži kolem jejího pasu. Přece ji nenechám sebou říznout na schodech.

"A teď šupem nahoru! Na chodbách to tady pořádně protahuje!" zavelím bez milosti a podpírám ji směrem ke schodišti.

Samozřejmě mě napadne, jak se bude oblíkat nahoře... Jenže tam stačí, když se svalí do postele a přikryje se. Teda aspoň myslim...

Cora
6.11.2016
19:11:28
Louhuju se a čím dál tím víc se propadám do svý vlastní trudnomyslnosti.
Jako by mi ty bylinky lezly na mozek.
Mám pocit, že to nedokáže spravit nic. Ami dlouhý prameny hnědejch vlasů vznášející se na hladině, ani vlastní štíhlý a pevný tělo.
Nic.

Jen všudypřítomný křeče, který mi přivolávaj obraz Ardeta Deie.
Hnusný.
Fakt.

Zase se ozve Mel a na chvíli mě vytrhne z letargie.
"No, trochu jo. Budu to muset popohnat." Huknu zpátky a opravdu se začnu umejvat.
Pomalu, abych byla v bylinách naložená co nejdýl, ale přece jen už to má nějakej směr.

Hlava se mi zatím nemotá, takže se zvládnu sama umejt i s vlasama a nakonec se vyškrábu ven a začnu se utírat. To mi de o poznání hůř, protože mám nohy slabý jak moucha z tý horký vody a z křečí, který se zase probudily k životu.
Přesto to ale zvládnu.
Musím, představa, že bych měla volat Mela na pomoc mi přijde naprosto nehorázná.
I když jsem ho sem vlekla především proto, abych ho pokoušela a donutila ho, aby se na mě musel koukat a dotýkat se mě.
Přesně jak děvka.

Zamotám se do osušky, protože oblékání v místnosti plný páry fakt nezvládnu. Uzlíček svejch šatů popadnu do ruky a vyjdu na chodbu. To už je mi trochu šoufl, ale držím se.

"Skvělý. Bylo to absolutně skvělý." Zafuním a snažím se, aby to znělo vesele.
"Měl bys to taky zkusit." Natáhnu vůni vody a bylinek a zazubím se.
Jo, tohle je opravdu skvělej pocit, navzdory všem těm myšlenkám tam ve vodě.
Čistá.
Lehká.
Svoje.

Jenom svoje.

Melwin
5.11.2016
22:34:59
Spokojeně se zavrtím a je mi tak nějak hezky.

"Frajer..." připomenu si, co mi řekla, než zmizela za dveřma. "Frajer..." to slovo se na jazyku téměř rozplývá.

"Řekla to vo mně někdy nějaká holka? Nebo dokonce ženská? Protože Cora je ženská. I když... jak se zatvářila na těch schodech, když mluvila o Nestorovi... skoro vypadala jako holka..."

Cora dál pluje v mejch myšlenkách a mně je dobře.

"Bude to takovýhle i v Masce?" bleskne mi najednou halavou. A pohoda je v tu ránu pryč. "V Masce bude Cora zase... tím, čím je. A já budu podomek. Čeledín. Nic víc. Nic..." vzdychnu.

Ještě před pár dny mi služba v Masce přišla jako to nejlepší, co mě mohlo potkat, ale už to tak není. "Kvůli Coře? Těžko. Ale proč teda?!"

Najednou se zpoza rohu vyloupne děvečka. Teda, tady by se asi řeklo služebná. Je to zrovna ta, co mi pomáhala nýst jídlo nahoru. Máme na sebe vážně štěstí. Náhoda...

Chce se vybavovat, ale mně se nechce. Prohodim jen pár slov a pak jí připomenu, že měla určitě něco důležitýho zařídit nebo vyřídit. Chytí se za pusu a odběhne. Konečně...

Znovu se pohodlně opřu o dveře. "Nechládne ti už voda?" houknu znovu na Coru. Vim, že se v těch bylinkách má camrat co nejdýl, ale určitě by nepomohlo, kdyby k tomu všemu nastydla.

Cora
5.11.2016
21:43:37
"Jo, jasně. Zavolám." Zahuhlám.
"A díky. Seš frajer. Fakt." Dodám rozpačitě a rychle vklouznu dovnitř.
Věci si hodím na lavici a bleskurychle se svlíknu. Pospíchám do vody jako by mě něco píchlo.
Nasypu z pytlíku bylinky a rukou je zamíchám. Voda už sice zchládla, ale služka, která vešla chvíli po mně, přináší obrovskej džbán horký. Sotva ho unese.

"Obrať to tam." Požádám ji a znovu byliny zamíchám.
Je to daleko lepší.
Služebná si mě po očku prohlíží, ale to mi nevadí. Koneckonců jsem zvyklá na pohledy. A tyhle jsou navíc závistivý a to potěší...

Jen od Mela mi ta představa nesedí.
Možná mám strach, že se mu přece jen nebudu líbit.
Tina je hubenější. Nemá skoro žádný prsa a kosti ji trčej.
Třeba má rád zrovna takový.
Nebo prdelatý jako naše růžová nádhera. Prsatý a prdelatý.
Jo, to bude ono. Líbila se mu přece Lisbeth. Aspoň to říkala Tina.
Byl z ní tumpachovej.
Tumpachovej.
Kurva to slovo přímo pálí.


Zalezu do vany a ponořím se do teplý vody. Rychle a trochu zbrkle.¨
Jako bych se styděla. Jako by mě mohl vidět.
I když je za dveřma.
Služka se zeptá, jestli něco nepotřebuju a já ji s díky pošlu pryč.
Nechci tu nikoho. Najednou mě vadí i její pohled.
Jsem skoro tak útlá jako Tina....aspoň pas mám stejnej. Jen nejsem tak kostnatá.
Jen prsa mám větší i když ne jak Lisbeth. Ale pevný. Tak co.


Snažím se utišit sama sebe, ale moc mi to nejde.
Raději uvolním vlasy a rozsypu je kolem sebe.
Jasně! To je ono!
Takový vlasy jako já nemá žádná druhá v Masce.
Vlnitý. Hustý. Lesklý. Mám je až po zadek.
Takový nemá z holek ani jedna!


Snažím se trochu zvetit a zvednout si sebevědomí. Jenže to vůbec nepomáhá. Jednak je stejně nevidí a jednak mi podbřišek v bylinkový vodě začnou kroutit křeče a to mi zrovna dvakrát nepřidá.

Na co si vlastně hraju?
Su kurva a to pořádně použitá kurva.
Ö takový by slušnej kluk jako je Mel neměl stejně zájem.
I Tina říkala, že si Lisbeth nakonec neodvedl. Jsme děvky a on je slušňák. Možná někdy až bude mít chuť a nedostatek příležitostí, tak nějakou využije, ale vážně to stejně myslet nebude.
Jen tak na pobavení.
Jako ostatní.
A tohle vlastně vůbec nechcu, takže se můžu přestat zabejvat pitomýma myšlenkama....


"Voda je skvělá!" Zavolám hlasitě na Mela a zašpolouchám.
Rozkošnicky se ponořím pod hladinu, ale myšlenky mám pořád černý.
Děvka, kterou si Ardet Dei zmlátí a znásilní kdykoliv ho napadne.

Melwin
5.11.2016
20:45:25
Neskutečně se mi uleví. "Né, já počkám venku, ať tam máš klid." Je na mě fyzicky vidět, jak moc jsem si oddechl.

"Ale kdyby ti bylo blbě, tak na mě samozřejmě zavolej." horlivě ji ujistím. To je přece jasný, že bych ji tam nenechal sedět až do rána.

Zatímco vklouzne dovnitř, opřu se o dveře a nechám mylšenky jen tak bloumat okolo. A že je to okolo doslova. Protože jejich středobod je Cora. Jo, napadně mě i to, jak asi v tý lázni vypadá nahatá... Ale tyhle myšlenky si rychle zakážu. Nepřijde mi to... no... správný.

A tak se jen sesunu na zem, zádama se opírám o dveře, lokty opřený o pokrčený kolena.

Když zaslechnu šplouchání, nedá mi to a aspoň zahalekám přes dveře. "Jaká je voda?"

Přijde mi to najednou tak nějak vtipný. Veselý...

Cora
5.11.2016
19:21:44
"No jo, mám ho ráda, jako by byl na Masce odjakživa. Je to strašně správnej pes." Přiznám bez mučení, ale trochu u toho zrudnu. Cejtím to, protože mě pálejí tváře.
Naštěstí se ozve zrzka a vysvobodí mě z rozpaků.
"Hehe, ještě se cáchá." Ušklíbnu se na Mela a trpělivě čekám, až vyleze.

Mel se začne vykrucovat z tý pomoci do koupele a já potlačím neodolatelnej pekelnej hlásek, kterej mi našeptává, abych ho vtom pořádně vymáchala. Strašně by mě zajímalo, co by s ním udělal pohled na mý nahý tělo, jenže někde hluboko si uvědomuju, že by se nejspíš akorát topil v rozpacích. A tohle tak nějak nechci.
Nechci ho trápit. A z nějakýho záhadnýho důvodu se ani nechci chovat jako děvka.
I když děvka jsem,

"V pohodě. Tam to zvládnu. Zavolám tě jenom, když se mě bude motat šiška, až budu vylejzat. To je nejhorší." Ušetřím ho milosrdně a přešlápnu.
Už se to tý lázně fakt těším.
Budu mu vonět, až vylezu? Napadne mě i když o tohle jsem se nikdy nijak zvášť nestarala. Šlo mi vždycky o můj vlastní pocit, na zákaznicích mi nesešlo.
Jenže Mel není zákazník.
Ani nechci, aby byl. Po pravdě je mi tahle představa přímo odporná.
Mně. Děvce.....

Nečekám dlouho, Nys vyklouzne na chodbu a provinile se omlouvá.
Mávnu blahosklonně rukou.
"V pohodě. Já to chápu. Mám to taky tak. Kolikrát jsem v horký vodě i usnula." Zamumlám a otočím se na Mela.
"Počkáš tu? Nebo si chceš sednout někde uvnitř?" Zeptám se, abych zase já nevypadala, že couvám nebo se bojím.

Nyskel
5.11.2016
18:19:10
Pluju v myšlenkách daleko dosud. V Medovém údolí. Ve srubu. A je tam Terry. Usmívá se a je k zulíbání.

Zasněně přivírám oči a vnímám horkou vodu každým pórem svého těla. Je to...

Cuknu sebou, až voda šplouchne na podlahu. Úplně jsem zapomněla spěchat. Ach jo!

"Hned jsem venku!" zavolám přes dveře a jsem opravdu jak úhoř. Jen to nejnutnější a ven z vody. Košilku, župan a vlasy zabalit do plátýnka.

Ven vyklouznu jen chvíli poté, co se Cora dožadovala vstupu.

"Omlouvám se. Zapomněla jsem se..." a má omluva je opravdu upřímná. Proklouznu kolem nic a vyběhnu do pokoje. Tam si začnu v klidu vysoušet vlasy.

Melwin
5.11.2016
18:15:15
"Náš?!" zarazím se a stejně zaskočeně se podívám na Coru.

Na jednu stranu se ve mně ozve zavrčení, že je jen můj! Zbyli jsme si... my dva, po tom strašným v Pírku. Ale na druhou se to ve mně zatetelí blahem. Proč, to vlastně netuším. "Náš..." zopakuju si v duchu to zvláštní slovo. Nikdy jsem neměl nic, do bylo "náš". Aspoň myslím.

Když se podívám na Coru, vypadá taky nějak zvláštně. Až se bezděky začervenám. Je to takový nějaký... nevim... hezký?

Uhnu pohledem a poslušně sbíhám ze schodů za ní.

Sotva se dostaneme ke dveřím, vzpomenu si znovu na to, co po mně chtěla Cora. Pomoct... do lázně... nahatá... herdek!

Uvědomím si ale, že po schodech div neposkakovala.

"Asi bych měl počkat tady. Budu ti hlídat dveře..." navrhnu snaživě.

Cora
5.11.2016
17:32:54
Nadšeně se na Mela zatlemím.
"Já se ji nedivím. Prošla jsem si ledasčím a občas jsem byla špinavá jak děcko co si hraje v blátě na ulici, ale možnost vyráchat se ve vodě mě nikdy nepřestala fascinovat. Možná proto, že jsem tu a tam neměla příležitost umejt se, víš. Žádnou.
A špína příšerně kouše.
Ani si nedovedeš představit jak. Je to hnusný."


Na jeho sdělení o Nestorově neposedný žravosti se zachechtám.
"A cos čekal, kdyžs mu to tam naservíroval na zlatým podnose.
Takový dobroty. Ani člověk by neodolal natož pes. Hlavně že si pochutnal, miláček."
Rozněžním se, protože Nestor mě fakt dostal.
Už jsem ho začala považovat za něco, co k nám prostě patří.
"Je náš." Dodám jemně a najednou mají mý oči úplně jinej výraz,
Takovej jakej mívali dřív. Kravooká. Tak mi říkali. Tam....v těch časech, kdy se svět otáčel, jak byl nastavenej.
Klidně. Mírně. Jednoduše.
Svět zbrojíře Skrie a jeho kravooké dcery.

Potřesu hlavou, abych zahnala vzpomínky, který maj zůstat tam, kde patřej. Hluboko.
Zastavím se před koupelnou a opatrně zaklepu.
"Schválně, jestli se kachna ještě cáchá." Usměju se na Mela a těším se vesele dál.

Nyskel
1.11.2016
19:16:29
Služebná je k mé spokojenosti opravdu rychlá a za chvíli už jsem naložená v horké vodě. Před tím jsem, samozřejmě, bezpečně zajistila všechny možné i nemožné vstupy do lázně. Síla zvyku. Bez toho bych si to prostě nedokázala užít.

S vonnou solí tentokrát šetřím, majíc na paměti, že lázeň ještě čeká Coru.

Aspoň na chvilku se uvolním a nechám vodu příjemně hladit mou kůži. V podobných momentech si připadám tak nějak........ lehká. Bezstarostná. Čistá. Jo, miluju horkou vodu!

Melwin
1.11.2016
19:12:52
Zatímco Cora loví všechno potřebný u paní Minnie v pokoji, vklouznu tiše do vedlejších dveří, kde tiše oddechuje Tina.

Nestor se ani nezvedne a tak nějak se krčí v koutě. Zamračím se a přejedu pohledem ke spící holce. Vypadá klidně a dejchá, což je dobrý znamení.

Pak mi padne pohled na prázdnej, doslova vymetenej talířek.

"Ty hade!" syknu rozzlobeně k Nestorovi. No, mohlo mě to napadnout, že se obslouží. Aspoň, že je mu to blbý! Vzdychnu. Teď ho tady peskovat nebudu. A konec konců, byla to moje blbost.

Natáhnu se a novej úlovek jídla dám až nahoru, na skříň.

Přejdu k provinile se tvářícímu se psovi a bafnu ho pod tlamou, aby se mi díval do očí. "Opovaž se! Fuj je to!" syknu výhružně a mračim se jak sto čertů. To jen pro jistotu, aby mu to došlo.

Když Cora vychází na chodbu, stojím už v pozoru a čekám. Ještě se trochu mračim, ale vcelku rychle mě to pustilo.

Na její otázku pokrčím rameny. "No, ona je to hrozná kachna... teda jako, že má ráda horkou vodu." opravím se rychle. "Ale když ví, že na to čekáš ty, tak by mohla pohnout..."

Poslušně ťapu vedle Cory. "Si představ, že ta slintavá bestie sežrala celej talířek." odfouknu si.

Cora
31.10.2016
22:21:26
"Podle mě Tina chrápe jak zabitá. Byla dost vyřízená a zřejmě ji ta hlava pořádně bolela.
Ale klidně to vem. Jídlo se nikdy neztratí. U nás ne. Máme pořád hlad."
Ujistím ho a vyskočím čile na nohy.
"Tak jdem. Docela se na tu svou bylinkovou koupel těším. Vždycky mě to postaví na nohy."

Protáhnu se a vydám se ke dveřím.
Vejdu na chodbu jako první a suvernéně zamířím k pokoji Min. Vyznám se tam.
Rychle najdu její cestovní brašnu a v ní plátěnej pytlík s bylinkami. Popadnu ho, štípnu ji ještě slušivou noční košilku, kterou má složenou jako náhradní, kdyby bylo potřeba a vypluju zpátky na chodbu, kde čeká Mel.

"Tak jo, razíme. Myslíš, že už bude Nyskel venku?" Zeptám se natěšeně.
Na koupel se fakt až dětinsky těším. Odjakživa louhování ve vodě miluju. Zvlášť od dob, kdy jsem byla párkrát tak špinavá, že se ze mě dala špína loupat nožem. A zavšivená samozřejmě, což v mý houšti vlasů....hotová tragédie a přímo šíllený mrnivý utrpení.

Melwin
25.10.2016
22:16:01
Ten závěr, kterým Cora ukončí diskuzi, je tak nějak smutnej.

Zamyšleně se mračim a najednou mi dochází, co ta holka asi musela zkusit. A co ještě zkusí, až na to Soter přijde!

Doteď to byli hlavně naši nepřátele. Ale když o nich takhle mluví Cora, kterou jsme zuboženou vytáhly z kobky... Já nevim. Ale asi na tom něco bude. Dyť vona je první, kdo by je měl nenávidět. První...

Bezděky zakroutim hlavou. Je to nějaký složitý...

"Co já vim..." utrousím tiše a jsem z toho celej rozkejvanej. Tolik přemejšlení mi nedělá dobře. Nebo to aspoň vždycky říkala Eve, když jsem o něčem mudroval.

"Víš co? Půjdeme dolů. O to rychlejc Nyskel vyleze. Ať se dostaneš co nejdřív na kutě..." pronesu naprosto prakticky a sám se zvednu.

Přejdu k tácu a naložím další talířek. Jo, jsem rád připravenej. "To kdyby tamto měla Tina už snědený, nebo kdybys dostala v noci hlad." dodám poučně.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.