abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Rodinné záležitosti ::
družina
stránkovat po:  
 

Isara
27.9.2009
10:25:19
Tavalův úšklebek nikterak nekomentuji a vydám se, následována Kemikem, k druhé z věží, v níž má být ukryto vězení. Svižně, však beze spěchu. Zjevně mám svůj program, a pokud se na něm nechcete podílet, považuji to za čistě vaši věc, nicméně měnit ho kvůli vám nebudu.

A tak vám během chvíle zmizím z dohledu v útrobách věže.


26.9.2009
23:07:02
Jak se blížím k lavici, už už se mi rozšiřují oči nad očekávanou úlevou. Sotva ale shodím ze zad kuši a s lehkou bolestí v zádech se konečně narovnám, vzpomenu si, co mi velí dobré mravy, a počkám, až se usadí Lallie.
Pak sednu i já. Úlevný vzdech není nijak hlasitý, ale přesto je postřehnutelný. Pomaličku, s přimhouřenýma očina, narovnávám nohy a natahuji si je před sebe. Po pár vteřinách opět ožiju. Hodím na stůl, popřípadně na lavici, ranec s jídlem, a začnu vyndavat jednotlivé chody. Mezitím vrhnu pobavený pohled na Tavala, ale jen proto, že jsem si jistý, že je tak zabraný do četby, že si toho nevšimne. Jó můj učitel, ten by tě hnal. Číst si u jídla, kdepak.
Pak už se ale zaobírám žvýkáním a polykáním. Jakmile zasytím nejhorší hlad, začnu Tavalovi nakukovat přes rameno. Etiketa je jedna věc, ale peníze jsou peníze, jak říkával můj otec.


Tavalo
26.9.2009
8:58:02
Když Isara odmítne můj návrh ohledně jídla, tak se na ní jenom ušklíbnu, protože se zase projevilo to, že se nad nás svým způsobem povyšuje...Nic méně když mi předá onu knihu, sednu si s klidným srdcem na nádvoři, pokrčím jednu nohu, vytáhnu z vaku nějaký kus jídla a během ukusování si začnu listovat deníkem. Pak se podívám na Havrana a Lallii a oslovím je:

"Tak se posadtě a můžete jíst, místa je tu dost" usměju se na ty dva tak trochu šibalsky a dál si listuju deníkem... Snažím se najít cokoli co by mohlo být zajímavé..

Isara
26.9.2009
0:27:07
“Uprostřed nádvoří mám alespoň přehled o tom, kdo se kolem nás motá a mohl by poslouchat. Tohle je Sophiin deník, přečtěte si ho a zatím se najezte.“

S těmi slovy podám Tavalovi, který se ujal role mluvčího druhé části skupiny, onu knížku vázanou v kůži, z níž trčí volné listy.

“Já se teď půjdu přeptat Petra na pár drobností, a pak se tu sejdeme a probereme to...“

Něčím takovým, jako je jídlo zjevně nemíním ztrácet čas. Nebo alespoň ne jídlem s vámi, jak je možné si domýšlet z přítomnosti Kemika s talířem polévky a štědrým kusem chleba v rukou.


25.9.2009
12:27:19
Svoje přeřeknutí si uvědomím hned, jak se Tavalo začne nadechovat ke své odpovědi. Zamrazí mě.
"Omlouvám se, samozřejmě vím, že ty jsi Tavalo."
Unaveně si promnu oči a vydám se za Tavalem. Jsem rád, že Lallie sdílí moji touhu se najíst, a vzápětí jsem překvapen tím, že se za nás postaví i Tavalo.


Shledání s druhou partou ve mně nevzbudí žádné viditelné emoce. Ani u mně se prakticky nic nezměnilo, jen velkou kuší na zádech tahnu už s jakousi nechutí. Čekám, jak se Isara vyjádří na dotaz o jídle.

Tavalo
23.9.2009
20:03:45
Výjdu ven na nádvoří a po chvilce co se rozhlížím zahlédnu Revinala a Isaru... Isara se ke mě okamžitě vydá a pronose cosi o vlku.. Na otázku jestli jsme na něco přišli jí odpovím:

"Buďte pozdraveni. Dozvěděli jsme se něco málo, ale možná bychom se o tom nemuseli bavit přímo tady uprostřed nádvoří.. Navíc moji společníci už hladem skoro polikaji hřebíky, takže bychom se mohli někam posadit, něco málo sníst a u toho si povykládat, kdo na co přišel - co říkáte?" domluvím a čekám na odpověď..


23.9.2009
16:17:31
Upřímně ocením, když příroda nedá mnohomluvné kuchařce další příležitost ke zdlouhavému monologu. Když odběhne, zdá se být kuchyň podivně tichá. Mám sice hlad jako tlupa vlků, ale na druhou stranu mám sto chutí využít jedinečné situace a vyzpovídat i ostatní přítomné pracovníky. Když však Tavalo v honbě za informacemi navrhne vyhledat kuchařčina otce, neubráním se úšklebku. Svou neúnavností je ukecané těhulce velice podobný. Proto se přikývnutím přidám k Havranovu návrhu nasytit naše vyhladovělé žaludky.

V němém úžasu sleduji, jakou reakci v Tavalovi vyvolá to nedorozumění. Zdá se, že on je rozhodnutý jít si za svým, jak nám už před nějakou chvílí dokázal. Nervozně přešlápnu z místa na místo a sleduji, jak nám Tavalova záda mizí z dohledu. Pak pohlédnu na Havrana. "Já upřímně dávám přednost obědu. Myslím, že by na chodbě mohly být nějaké lavičky, na které bychom se mohli posadit a najíst se."

Isara
23.9.2009
0:36:46
Sotva domluvím, vyloupne se z jedněch dveří Tavalo.

“A vida, my o vlku...“ a druhá skupina je tu. To však již nedořeknu.

Za dobu, co jsme se neviděli, se toho na mně mnoho nezměnilo. Stále s sebou mám své zavazadlo i sbírku zbraní. V pravici však třímám malou lucernu, či spíše lucerničku s okenicemi. V druhé pak svírám jakousi v kůži vázanou knihu, z pod jejíchž desek koukají nejspíše volně vložené pergameny.

Pozdravím druhou skupinu pokývnutím hlavy a vyjdu jim vstříc tak, abychom se sešli zhruba uprostřed nádvoří.

“Právě jsme o vás mluvili. Zjistili jste něco?“

Tavalo
22.9.2009
10:08:23


Celkem podrážděně se podívám na Havrana když domluví: " Milý Havrane, pokud jsi si toho nevšiml tak pan TAVALO a poslední slovo v podstatě hláskuju "Jsem já a ne onen společník Isari. To jen tak pro pořádek... Co se týče toho zápisníku, není to špatný nápad.. Vyrazíme na nádvoří a třeba budeme mít štěstí a narazíme na ně.. Pokud né, zkusíme je najít na hradě.. Vyměníme si informace a pak, se klidně i sám, pujdu podívat za panem lovcem.." domluvím a vyrazím směrem na nádvoří, kde se rozhlídnu, jestli náhodou neuvidím Isaru s Revinalem.. Pokud né, vyrazím do pokoje slečny Sophie...


20.9.2009
21:22:17
"Ach tak, tohodle otce." usměju se. Pátrání sotva začalo a už je tu postav jako na orloji v jednom známém městě, na jehož jméno si momentálně nemůžu vzpomenout.

"Rád bych se podíval do slečnina pokoje na onen zápisníček, o kterém se naše kuchařka zmiňovala někdy v první části svého úžasného monologu."
Na chvilku se zarazím. Jestli byl zápisníček v pokoji, už ho bude mít druhá skupina.
"Nebo bysme měli spíš za slečnou Isarou a panem Tavalem, možná už jej našli."
Zatvářím se trochu kysele. Vzhledem k tomu, co se nám tu (ne)podařilo zjistit, to vypadá, že se toulání okolo hradu stejně nevyhnem.

Isara
20.9.2009
10:11:52
Dříve, než stihnu vykročit ku vězení, abych poctila Petrovu kobku svou návštěvou, zazní Revinalův návrh. Otočím se na něj a na okamžik se zamyslím, zvažujíc jeho slova.

“Nevím, kde jsou, a nechce se mi ztrácet čas tím, že je budu hledat. A co se Petra týče, nejde ani tak o metody, jako spíše o otázky. Nehledě na to, že tam stále ještě mohou být a nebo se tam třeba dozvíme, kam měli v plánu vydat se dál...“

Nahánění druhé skupiny v tuhle chvíli mi přijde poněkud kontraproduktivní. Čeká nás ještě mnoho práce a kdo ví, jak dlouhá bude cesta do toho Klokočí.

Revinal Derins
17.9.2009
8:30:13
Děkuju. zabručím Kemíkovi v odpověď, stále ještě si nedůvěřivě měříce dveře.
Asi by bylo záhodno se tam podívat také, ale nevím, jestli nebudu muset požádat barona o svolení...
Pak se ale, vzhledem k tomu, že Isara spěchá do vězení, a hoch i strážný ji míní následovat, nechám strhnout skupinou a stejně jako oni vyjdu na nádvoří.
Čert ví, kde se teď fláká druhá skupina...
Možná by bylo nejlepší najít spíš druhou skupinu, než vyslýchat někoho, kdo už vyslýchán byl.
Pokud si ovšem nejste jistá tím, že vaše metody budou o dost lepší než ty jejich.
promluvím na Isaru, když se zastaví na nádvoří a rozhlédne se kolem sebe.

Isara
16.9.2009
23:48:01
Revinalův dotaz nejspíš nepovažuji za nijak stěžejní, a tak si i Kemikovu odpověď vyslechnu za chůze. Nemám důvod zastavovat se dříve, než sejdu na nádvoří.

Rozhlédnu se, zda někde nepostřehnu druhou část skupiny a kudy že se to jde do toho vězení. Druhá z věží je však stejně nepřehlédnutelnou jako ta první.

PJ - RZ
15.9.2009
12:14:47
"Tam byl pokoj paní baronky, než zemřela, pan baron sem potom dal přestěhovat knihovnu, aby to slečna Sophie do ní měla blízko, ona si ráda četla víte?" odpoví Kemik sice vzorně ovšem bez zastavení a pokračuje za Isarou v cestě dolů, davaje pozor, aby nerozlil drahocennou polívku. Nehledě na to, že v opačném případě by ji rozlil asi Isaře na hlavu.

Sejdete tak ještě jedno patro a vcházíte do chodby, kterou jste sem přišli z ochozu a kterou se na něj zase vrácíte. Jak vidíte, na nádvoří se toho zatím příliš nezměnilo, i druhá část vaší družinky je někde ukrytá. Pár schodů a stojíte zase opět na místě, odkud jste své pátrání započali.

Tavalo
15.9.2009
10:46:13

Dívám se na Havrana jak tam tak rozpačitě přešlapuje na místě a potěžkává v ruce pytlík s jídlem...

"Já osobně hlad nemám, postačí mi když něco pojím cestou... Věci si někam hodit asi můžem to je pravda... No a když jsem říkal pana otce, tak jsem měl na mysli pana otce tady té kuchařinky" a ukážu směrem kam odběhla ona slečna.."Tak co tedy navrhuješ Havrane?"


15.9.2009
9:48:55
Rozpačitě několikrát přešlápnu na místě. V ruce držím stále ještě vak s jídlem.

"Eh, Tavalo?" houknu trochu nesměle.
"Neradi bychom tě nějak zpomalovali, ale není teď chvilka času se někde najíst a na chvilku si sednout, popřípadně odložit věci? Na co se chceš vlastně pana barona zeptat?"

Vidina toho, že opět obtěžujeme nerudného barona, když vlastně ani nevím, co bych po něm chtěl, mi zřejmě není příjemná.

Revinal Derins
12.9.2009
20:50:14
Vyjdu z pokoje, následujíce hocha i strážného.
Nemám, co bych ještě v pokoji hledal, a věřím Isaře, že se podělila o všechny své nálezy a stopy.
Její poslední věta mi ale poskytne další možný důkaz, že Isara není takovou dámou, za jakou by se ráda vydávala.

Těma dvěma, milá dámo... nechám si své myšlenky pro sebe a zastavím se až u prvních dveří, které od baronessina pokoje míjíme.
Co je za pokoj za těmi dveřmi ? zastavím chlapce i strážného a pokývnu k zmiňované místnosti.
Jestli baronessa dokázala nějak obalamutit strážce, tak nemohla doufat, že se jí to povede se všemi - a nejjistější by bylo spustit se z okna někde jinde, kde by nebylo dalších nevítaných svědků - třeba v nejbližší volné místnoti, přes provaz, který visí z okna jejího pokoje na kotvičce...

Tavalo
12.9.2009
15:51:05

Pobaveně sleduju, jak kuchařinka těsně před dokončením odpovědi nabere směr, kam tu a tam, každý z nás rád odejde.. Ale alespoň byla její poslední odpoveď skromná a díky bohu výstížná. Když odbíhá, houknu na ní:

"Děkujeme za všechno, slečno!" pak se otočím na Havrana a Lallii, shodnotím dle jejich výrazu, že budou jedině rádi, když tohle místo opustíme.. "Tak co, vyrazíme se podívat za panem otcem? Třeba se dozvíme něco víc, ale upřímně doufám, že je aspoň o něco stručnější." usměju se na společníky a pomalu se vydám směr východ z kuchyně...

Isara
12.9.2009
12:54:23
Vyslechnu si páně Derinsovy úvahy nad celou situací, ale už se k tomu nikterak nevyjadřuji. Budeme-li si počínat šikovně, čas ukáže, který z nás měl lepší odhad. V tuhle chvíli to není důležité. Jsme teprve na začátku...

Se zájmem se otočím na strážného, který se ujal odpovědi na další z mých zvídavých otázek. Pousměji se a lehce přikývnu hlavou.

“Rozumím. Děkuji...“

Pokud u mne měl muž nějaký ten vroubek, že mi nepřivedl vězně, pak to tímhle jistě napravil. Počkám, až všichni vyjdou z baronessina pokoje, ještě jednou krátce pohlédnu k zamřížovanému oknu a pak zamknu, ponechávajíc si klíč ve svém držení.

“Nevím, jak vy, pánové, ale já to v tuhle chvíli vidím na návštěvu vězení. A pak by se hodilo promluvit si s těmi dvěmi a zdejším lovčím,“ svěřím se vám se svými dalšími plány během cesty ke schodišti.

Revinal Derins
11.9.2009
16:51:40
Jen některé - další jsou spíše starší. odvětím na otázku ohledně škrábanců po kotvičce.

Když Isara upozorní na deník ležící na stole, i já zvednu v kůži vázanou knihu a prolétnu rychle několik posledních popsaných stran.
Stále ještě nemůžeme vyloučit dobrovolný odchod - to, že někdo dokázal vylézt za okno a pokusil se odemknout zámek na dveřích, neznamená, že by jí mínil unést. zavrtím hlavou, protože i při prohlížení baronessiných zápisků nezapomínám poslouchat Isařiny vývody.
Navíc, únos většinou znamená donucovací prostředek, ať už k čemukoliv - vše tady bylo uklizené, a baron ultimátum nedostal - nebo se nám o něm nezmínil.odložím knihu zpět na stůl a následuji odcházející trojici.

Vcelku by mě zajímalo, k čemu ta polévka, když je teď tak studená, že už nebude poživatelná, ale zřejmě s ní má dívka své plány, když chudáka chlapce nechá se s ní tahat sem a tam.

PJ - RZ
10.9.2009
23:52:26
"Tatínek říkal, že to byl orel, a prý ... dost... vzácný.. mluva kuchařky Adelaide se podezřele zpomaluje, načež se zatváří nejistě, až někteří mohou získat mylný dojem, že se chystá rodit. Leč důvod se nakonec zjeví mnohem prozaičtější.

"Nezlobte se, ja musím,tatínka najdete v lese kousek za hraadeem..." posledni slova se už ztrácí, jak kuchařka nabrala směr někam do nitra budovy a nechala vás samotné se svými kolegyněmi. Stále nemluvnými, stále pracujícími.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.