abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Mar-Dol
28.4.2017
22:12:15
V hájence
Přikývnu na Ikariova slova. "Asi máš asi pravdu. Mě spíš udivuje nelogičnost jejich úsudku a předsudky, které mají k něčemu, o čem zřejmě nemají ani základní ponětí." Dál Merysolina slova nekomentuji, ačkoli si přímo protiřečila a nebyla schopná vyvrátit mou prostou logiku ohledně démonů.


V táboře
Boji se nám nakonec podařilo vyhnout. Asi díky nějakému trollovi, kterého ostatní znají.

Do vyjednávání nemůžu co kecat, takže jen stojím opodál a když je vše vyřízeno, vracím se s ostatními k hájence. Než se však otočíme a vyrazíme, s díky přijmu od Žiry koně.

Icarium
27.4.2017
14:24:30
Nově příchozímu nikdo moc nevěří, ostatně, že bych mu já nějak přespříliš věřil, to se říct také nedá. Jedna věc je však někomu nevěřit, ale druhá vyhrožovat mu smrtí.

"Mar-Dole, nic si z nich nedělej, jsou to jenom lidé. Myslí si, jak jsou jedineční, ale jejich pomíjející životy jsou směšné. Nikdo z nich nebude žít tak dlouho, aby zažil proměnu světa, v tom máme my výhodu nebo možná nevýhodu, kdo ví. Jedno vím ale jistě, každý člověk si v sobě automaticky nese cosi, co mu neustále napovídá, že ostatní lžou a nedá se jim věřit, nejspíš je to ale akorát odraz celé jejich společnosti v jejich vlastním nitru." nemluvím nijak naštvaně nebo zle, nechci nikoho urazit, pouze říkám, co si já a podle mě, i ostatní dlouhověké rasy o lidech myslíme.

Rozhovor netrvá dlouho a předem vybraná část družiny se zanedlouho vydá do nepřátelského ležení, aby zlikvidovali zbytky nepřátel. Do této skupinky já nepatřím a tak si jen sednu kousek od krbu a povídám si s Kruppem.

Anglino
27.4.2017
3:55:16
Tábor se vyprázdnil a my jsme nemuseli bojovat, nakonec to dopadlo uspokojivě pro všechny a Zar´farro se ukázal jako zdatný vyjednavač zvláště v otázce trollů.

"Tak tady se to vyřešilo jdeme za ostatními do hájenky? Kdy a kudy vyrazíme dál ví to z vás někdo?"

"Sice se ptám, zda půjdeme do hájenky, ale pro mne je to hotová věc, když tam zůstala Karolinka."

Cítím jak mi pomalu klesá adrenalin a proto se rozhodnu, že zpátky do hájovny to vezmu poklusem, běh mi prospěje k uvolnění napětí,chci tam být co nejdříve, abych vyhledal Karolinku a mohl ji vyprávět jak se to tady seběhlo.

Žira
26.4.2017
14:23:02
Má slova mi nikdo nevyvrátil, proto vyrážíme směrem k vojenskému ležení. Mar-Dol varuje, že v boji není moc zdatný, usměji se na něj a pokývu. "To je v pohodě, nemusíš být užitečný v boji, ale ráda bych viděla, co umíš, až nastane boj, do kterého se budeš muset zapojit, abych věděla, jaké rozkazy ti dávat."

Když mluví Icarium, mírně svraštím obočí. "Za pomstu Králi severu bych rozhodně nepovažovala zabít mu pár vojáků, to je jen hnusná a špinavá práce, mnohem důležitější je splnit náš úkol, tím se ho nadobro zbavíme."

Alzanova slova mě dost udiví a informace od něho jsou velice cenné. "To je super, pak nám musíš říct co nejvíc podrobností, až se vrátíme. Každopádně je super, že se zbaví armády nemrtvých, která by chodila po světě."

Jakmile vidím Zar´farra u nepřátel, jak je léčí, dost mě to zaskočí. Jakmile se schyluje k boji, Zar se mezi nás postaví a snaží se všechny přesvědčit, abychom se nezabíjeli. Meč nechám tasený, ale sklopím ho. "Zbláznil ses?! Chtěla jsem ušetřit co nejvíc lidí, ale ty tady léčíš nepřítele! Nemůžeme dovolit, aby tady zůstali a chtěli se kvůli nám mstít lidem z vesnice, zejména hajnému, který nám v boji tolik pomohl!"

Trollové jsou připraveni k boji, ale neútočí, spíše čekají, co uděláme my. Podívám se po přeživších. "Běžte. Okamžitě vypadněte co nejdál odsud, seberte své rodiny a zmizte, jinak Vás čeká trest od krále severu. A pokud byste zůstali a bojovali, moc šancí na přežití nemáte."

Všichni nepřátelští vojáci mě poslechnou a okamžitě utečou. Dojdu tam, kde jsou přivázaní koně, vyberu toho nejlepšího a jeho uzdu podám Mar-Dolovi. "Nevím, jak funguje tvůj létající koberec, ale věřím, že kůň se ti bude hodit."

Za PJ


Trollové se nesebrali a neodešli. Sklopili zbraně a zůstali zde stát. Jeden z nich předstoupil a až moc spisovným lidským jazykem začal mluvit. "Král severu nám nenabídl, že budeme žít v míru s lidmi. On nám nabídl, že budeme žít u lidí a pokud ti se nám nepřizpůsobí, my si můžeme dělat co chceme. Lidé by neměli mnoho šancí proti našim zbraním, přesto bychom nějaké ztráty utrpěli. Většina trollů ovšem války vyhledává. Klan z rybích ostrovů se k Vám ale přidá, na to Vám dávám své slovo. Je dobře, že jsme odděleni od lidí, my si nevšímáme jich, oni si nevšímají nás. A tak to má být. Nyní půjdeme a přivedeme zbytek našeho klanu za paní Aribeth, s tou se vždy dobře jednalo. Náš šaman ji zvládne najít."

Je vidět, že lidský jazyk se naučil dobře, ale nepoužívá jej moc často, proto nezná hovorové výrazy. Rozhodně ho musel učit někdo velmi vzdělaný.

"Opět Žira"


To, co tvrdil náčelník trollů mě potěšilo. "To by naší věci mohlo velice pomoci. Každý, koho přetáhneme na svoji stranu je dobrý.""Dobrá tedy, běžte."

Jakmile tábor zůstane prázdný, můžeme se sebrat a odejít. "Mám ráda boj, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby to takhle dopadlo pokaždé."

Anglino
26.4.2017
11:45:40
Zar´farro mne překvapil tím, že se postavil mezi nás a trochu utlumil mé bojové šílenství, takže jsem schopen vnímat co říká.
Kupodivu co říká má smysl a po tom co pro nás vykonal jemu věřím.

"Zar´farro nejsem krvelačná bestie, jsem jen nesmiřitelný bojovník má diplomacie je meč a pěst, ale ve společnosti naší skupiny jsem se naučil naslouchat a přijímat řešení, která by barbara dříve nenapadla.

Dřív by stačilo, aby někdo jen naznačil útok a popadlo by mne bojové šílenství z kterého by mne vysvobodila smrt všech útočníků, nebo má vlastní.

Pokud tví soukmenovci trollové zůstanou v klidu, nebudu na ně útočit ani já .

Snad pochopí,že je král zneužil a pokud by se tak stalo, mohli by se postarat o to, aby část šla za námi a kryli nám záda a část, aby sebrala jejich rodiny a utekli s nimi na místo, které by při putování naši skupiny bylo tak odlehlé a nepřístupné, že by je mohli bezpečně osídlit.

My barbaři jsme se stěhovali za lepším bydlem a osídlovali krajiny jako málokdo v historii.

Ragnar
26.4.2017
10:46:20
Zpráva o tom, kde se nachází troll mě pobaví. “Felčar.“ Pokrčím rameny. “Potkal jsem takové. Nedělají rozdíly mezi svými lidmi a nepřáteli. Ošetřují všechny, které jim přinesou.“

Na kloním se k Merysol a tiše jí něco řeknu.

Sevřu rty. V duchu se zastydím, že jsem souhlasil k vyhlazení tábora. Jsou to jen lidi, kteří musí bojovat za krále severu. Nemají na výběr. Boj jim dává šanci na přežití. Vzdor by znamenal smrt pro ně a jejich rodiny. Povzdechnu si. Teď už je stejně pozdě. Kati vyrazili na cestu.

Podívám se na mistry. “Tedy...taková příležitost. Tolik jsem toho o vás slyšel. Mohl bych vás požádat o malý soukromý rozhovor?“ Oči mi svítí nadšením a s poslední větou ukážu na dveře do vedlejší místnosti.

Se zaujetím poslouchám Alzana. Řada informací je velmi zajímavá. “Bylo by opravdu snazší, nechat Simplicuse, aby zničil kostěje sám. Na druhé straně, teoretická možnost získání nějakých artefaktů z toho místa je lákavá. Otázkou zůstává, zda to riziko stojí za tu teorii.“ Řeknu zamyšleně.

Alexander
24.4.2017
22:03:56
Zavrtím hlavou. "Z rychlé akce další povídání.. Mezitím se zotaví a seženou i posily ne.. " pomyslím si, ale vyčkávám. Pak přijde ještě Alzan se svým sáhodlouhým monologem.

"To je skvělé, ale myslím že na to bude čas pak.. Teď máme naléhavější činnost.. " povím, si tričko vyměním za o něco tlustší, a z výstřihu vylovím přidělanou roušku přes pusu, načež si nandám i kapuci, takže lze vidět jen oči, a zkontroluji si katanu. "To co jsem zjistil v táboře taky vydrží až na potom.. " pomyslím si, když se kouknu po ostatních zda už konečně můžeme vyrazit.

Červenému démonovi stále nevěřím, ani když se za něj přimluví Lady. "Přeci jen nemusí mít vždy pravdu.. Předtím tvrdila že Onyx a Theodor jsou mrtví..." pomyslím si, ale nahlas to nevyslovím. Démon se prvně vykrucuje, což mu moc na důvěryhodnosti nepřidá, ale nakonec souhlasí že půjde. Jelikož ostatní stále něco řeší, napadne mě, že bych se ještě kouknul po Zarovi, ale tuto otázku zodpoví Alzan.

A pak již konečně vycházíme. Nejdu s hlavní vlnou. Držím se stranou. A sleduji jak nepřátele, ke kterým se blížíme, tak občas stočím nenápadný pohled i na náš nový přírůstek.. V táboře se pak schovám za nějaký stan.

Ušklíbnu se, když spatřím, jak tábor dopadl. Avšak to mě přejde když spatřím jak Zar ošetřuje místní. "Koho si nezabiješ sám.." pomyslím si, a sleduji vojáky jak klesají na kolena. "To snad ne.. Jen mrtví nemluví... I když u Simplica a Alzana už si nejsem jistý ani tím.. Ale proti normálnímu člověku je to dostačující ochrana. Vědí kde jsme. Kudy jsme prošli.. Když jim nehrozí meč, tak se pusa dá rozpovídat lehce.. " nesouhlasím v duchu, když nechávají vojáky jít.

Anglino se vrhá na trolly a ti jsou připravení na útok též. Ale pak tam vleze Zar.. "To už je vážně vrchol tohle.. Tady zatraceně nejde o krev, ale o bezpečnost a anonymitu.." sleduji co se bude dít, přičemž si pro jistotu neslyšně vytáhnu katanu z pochvy.

Karolina
24.4.2017
20:43:23
Pomalu se začínám probírat. Najednou ucítím, že mi něco tíží kapsu. Zapátrám opatrně rukou a vytáhnu Punťu. Usměju se.

" Moc děkuji, Punťo, žes přivedl posily. Teď tě zase uložím a můžeš odpočívat."

Pak ho ještě pohladím a schovám do jedné kapsičky na opasku. Mezitím se dozvídáme o Zar´farrovi, kterého našel jeden Alzanův pomocník a taky náš nový společník budí rozruch. Poslouchám, mezitím se zvednu ze země a sednu si na židli kousek od Merysol.

Poslouchám i Aribeth a souhlasně kývnu. Merysol je stále proti, mlčky si ji chvilku prohlížím. Pak ji položím ruku na rameno a tiše jí řeknu:

" Prosím tě, mohla bys se mnou jít na chvilku ven? Já bych se potřebovala s tebou o něčem domluvit."

Pokud bude souhlasit, vyjdu ven před hájenku.

Zar´farro
24.4.2017
19:23:08
Tornu mám těžkou jak prase, tolik peněz jsem snad nikdy neviděl. A to jsem vlastně jen poskytl první pomoc těm nejtěžším případům.

Jen škoda, že ta předchozí skupina to nedala. Je pravda, že jsem jejich zombie neviděl, ale když se snesl ten hajzl z nebes, pak ta rána, světlo a ten bordel ... nedivil bych se, kdyby tam byl kráter 10m hlubokej ...

Znovu se kouknu na Trolly.

Hele a to si myslíte, že vám to povolí? Ten král severu?

Nechci nic zpochybňovat, ale díky svým zkušenostem tak nějak vim, že u všech lidí vždycky budem my ti co žereme jejich děti, ti co jim zapálili stodolu a ti co za všechno můžou.

Tedy alespoň tak to u mě bylo. A to jsem potulnej doktor, kterej jim pomáhal, kterej jim ty děti léčil, a kterej je tahal ze spárů smrti.


Navíc nevím, zda máte nějakou pojistku. Protože pokud ne, tak co brání tomu novýmu králi, aby si zvednul popularitu u poddaných vymlácením Trolský vesnice. Lidi nemyslí jako my, zvláště ti na vysocích postech, jsou jen politika, žádný smysl pro čest, či pro povinnost jako to máme my!

Vím, že to není ideální, ale podle mě jediná šance, je najít si vlastní území a dostatečně izolovaný. No a následně díky obchodu se dostat do podvědomí lidí jako lepší, než jen horda svalů, kterou nějakej král využíval pro svou špinavou práci.

Opět chlapi, nechci vás nijak urazit. Ale příjde mi to trochu přitažený za vlasy.


Při rozmlouvání s příslušníky své rasy se ještě podívám na pár dalších lidí.
Peněz není nikdy dost a co já vím, třeba se mi povede některýho z těch trolů přesvědčit i penězi.

****

Něco podivného zaslechnu, zvednu hlavu a nestačím se divit.

U hadí Moy. To snad není pravda, oni to nějakým zázrakem .... přežili.

Vidím jak Anglino a někteří další zajímají lidi v táboře. Vedle mně Trollové zareagují a s Anglinem proti sobě vyrazí.

Ihned vyskočím, a dostanu se mezi ně.

Tohle je snad nejdebilnější nápad co jsem měl.

Stojíc mezi dvěma skupinami bojovníků lačnících po krvi, s roztaženýma rukama, každou k jedné skupině promlouvám k oběma skupinám.

Nechte to ho! Copak už nebylo dneska napácháno dost násilí?! Copak je tohle nutné?

Nemůžeme se prostě rozejít bez krveprolití?

Vždyť vy ani nemáte pořádný důvod tady bojovat! Bojujete za člověka,
kterej vám slíbil medový maso (zlatou husu) co sám nemá. Copak tohle má smysl?


Zařvu k trollům.

Pak sen naopak otočím k našim.
A vy co, jste tak zaslepení touhou po pomstě, že by jste zavraždili,
cokoli co se hýbe? Vetšinu těhlech sedláků a otců od rodin co by nejradši chtěli domů. Nebo tady pár posledních bojovníků z mé domoviny, kde nás už moc nezbývá?

Věděli jste, že pokud by jste je zabili, můžete zrušit celý kmen? Někdy možná i s tisíciletou historií?

A jak si odůvodníte tři samotné manželky co může mít doma. Rasisticky, že to byl trol a tedy nemůže pořádně myslet, a bojovat za správnou věc, pod třeba i špatnou stranou?


Pořádně nasaji vzduch do plic a pak vydechnu, v hubě mám vyschlo a chuť krve. O jeden z mých klů jsem si škrábl jazyk. Tak rychle jsem se snažil mluvit a artikulovat.

Sakra, myslete, myslete. Vždyť tohle nemusí končit na chirurgickém stole pod mým skalpelem.

No hlavně abych tady nezemřel já ...


ps: zelená - trolím jazykem
žlutá - oběma po sobě

Merysol
24.4.2017
19:11:57

Chystala jsem se spustit jedovatou spršku, ale do rozhovru se vložila Aribeth.

”Ale já nemůžu jen tak věřit někomu, kdo sloužil našemu nepříteli! To po mě nemůže nikdo chtít. Chápu moc dobře, že jsem tu v menšině a že nic nenadělám, takže ho tady budu trpět. Ale ať po mě nikdo nechce, abych mu jen tak věřila! Zachránil nám kůži, ano. Ale to z něj ještě našeho pomocníka a spojence nedělá. Nejsou to slova, co mluví, ale činy. Ukáže až čas, jaký opravdu je.”

Pak se vztekle kousnu do rtu a rozbolí mě mé rány. Sakra! V myšlenkách si vzpomenu na Lótiel a přemýšlím, jestli by byla na mé straně. Pak to pustím na chvilku z hlavy, především, díky fénixovi Aribeth.

Ale jakmile zase odletí, budu běsnit, že s sebou táhneme tuhle opici.

Mezi tím se zjistilo, kde je Zar. Sice jsem ze začátku trochu udivená, ale pak jen pokrčím rameny.

"No pokud nás jim nechce nechat jako jednohubky..." řeknu a trochu se pousměji. Tedy tak, jak mi tomá zranění v obličeji dovolí. Což moc není. Asi spíš něž úsměv se mi na tváři objeví úšklebek.

Anglino
24.4.2017
16:05:14
Otázka jestli máme zabít zbytek vojáků když si nedají říci se vyřešila. Jsou ranění a popálení, Zar´farro je léčí a oni padnouvše na kolena žádají naší shovívavost.

Né tak trollové, ti se chápou zbraní a jdou nám v ústrety se zřejmými nepřátelskými úmysly.

Pozvednu svůj meč, abych jim dal najevo, že mne nezastraší, namířím špičku meče směrem ke trollům a zařvu bojový výkřik seveřana.

"O Odine ve jméně mých předků veď mou ruku v boj."

To mne dostává do bojového transu a vrhám se proti nim divoce mávaje svým dlouhým mečem, který zpívá svou píseň smrti.

Mar-Dol
24.4.2017
0:21:27
Po mém proslovu se ozve jako první Ragnar. "Až bude někdy čas, můžeme si o tom promluvit, budeš-li mít zájem. A váš postoj chápu. Nemůžete věřit každému na potkání. Stejně tak byste ale neměli každému hrozit zabitím." Při těch slovech se ještě jednou zamračím směrem k Merysol.

Pak se mi představí další člen družiny. Elf, který venku obrátil nemrtvého proti svým, a vypadne z něj, že je nekromant... Věří nekromantovi, její bůh toleruje nekromanta, ale mě by zabila. Radši to už nebudu komentovat.

"Těší mě a udělám vše proto, abych ji nezklamal."

Následně se mě ještě jedou zastane ona žena, zřejmě Aribeth, jestli jsem to správně vypozoroval. "Děkuji paní za důvěru a Vaše slova. Rád bych potvrdil jejich pravost o mém rodu, ale jak jsem řekl, byl jsem nucen to vše zapomenout nebo potlačit. Obávám se však, že kdybych byl z královského rodu, už by mě poznali a řekli mi to jiní démoni, při komunikaci s nimi."

Pak se už chystá k cestě do tábora a já měl jít taky. Chvíli se tedy ještě poštrachám v mé truhličce a pak jsem připraven jít.

V táboře se nám postaví trollové. Pokud se s nimi nebude možné domluvit, budu stát opodál válečníků a hlavního boje. Když budu mít výhled, vyšlu z prstenu rudé záblesky na nějakého trolla. V okamžiku, kdy by se blížili ke mě, sešlu na sebe ochranu a začnu se bránit svým tesákem. K překvapení soupeře pak použiji svůj ocas, což by mi alespoň zprvu mělo poskytnou výhodu překvapení.

Pakliže by se boj vyvíjel moc špatně, povolám k sobě pomoc živlů.

Alzan
23.4.2017
23:40:53
Pozdravil jsem se s Mar-Dolem, vyslechl Aribeth a po jejích slovech dodám.

"Našel jsem Zara. Zrovna léčí vojáky v táboře a baví se s nějakými trolly. Myslím, že minimálně u těch vojáků to po dobrém půjde, pokud přijali pomoc od jednoho z nás. Trollí úmysly si netroufnu odhadovat."

Pak počkám v hájence, neboť na boj jsem nebyl vybrán.

Pán Jeskyně
23.4.2017
23:37:04
Nakonec jste se tedy rozhodli jít a pobít zbytek vojáků. Asi je to tak opravdu lepší. Ještě předtím se ale strhne zajímavá diskuse o Mar-Dolovi, kde Merysol vyjádřila svou nedůvěru. Ostatní s ní ale moc nesouhlasí. Nakonec se zvedne Aribeth. Opře se o okraj své židle, je vidět, že je ještě stále slabá a že přišla na pomoc jen kvůli tomu, že jste byli ve skutečném nebezpečí. Přesto promluví pevným hlasem. "Cením si toho, že máš svůj názor a že mi slepě nedůvěřuješ Merysol, tak to má být. Nicméně pro jednou zkus prosím udělat výjimku, Mar-Dol pro Vás bude skutečně užitečný a pomůže vám splnit Váš úkol.

Díky jeho znalostem zvládnete mnohem lépe najít co potřebujete. Není to jen tak obyčejný démon, jsem si jistá, že je z královského rodu, to se pozná.

Jinak, takjy se mi nelíbí, že jdete pobít ty vojáky, ale jak řekla Žira, moc jiných možností nemáte. Přesto to prosím nejprve zkuste po dobrém. Navrhněte jim, aby odešli a zachránili si vlastní životy. Lidé určitě odejdou, ale pokud tam budou orkové nebo trollové, tak ti ne. Těm Král severu nabídne něco, co my ostatní nemůžeme, prostor, nechá je žít mezi lidmi, nechá je vraždit nevinné."


Poté si opět sedne k Merysol, vezme šálek svařeného vína a pořádně se napije. Elfka je bílá jak stěna, rozhodně se neměla ještě nějaký čas vůbec hýbat. Oknem přilétl její fénix Marius a sedl jí na rameno. Teplo, které z něj sálá Vás všechny uklidňuje.

Alzanův přízrak Zar´farra v lese nenajde, zato jeho Ghoul ho vidí v táboře nepřátel, jak se tam zvesela vybavuje s osmi trollama a jak léčí zraněné vojáky.

Když konečně zamíříte do tábora, vidíte, že tam vznikl požár, je tam mnoho popálených vojáků, kteří jsou v péči Zar´farra, jsou prakticky bezbranní. A také rovnou kleknou na kolena a vzdávají se. Trollové by se bránit zvládli a okamžitě vzali své veliké sekery a jdou proti Vám. Budou to sice krutí protivníci, přesto moc šancí nejspíš nemají.

Alzan
23.4.2017
14:10:41
Vejdu spolu s ostatními do hájenky a poslouchám vyprávění nově příchozích a následnou debatu o tom, kdo půjde bojovat. Mě vyloučili, takže se této volby nemusím účastnit.

"Ještě než se vydáte do boje, chtěl bych něco dodat já. S pomocí paní Shachath jsem přebral jednoho Simplicova kostěje a ten má teď za úkol do poledne likvidovat tu armádu nemrtvých. Nevím kolik toho stihne, ale netroufl jsem si mu dát méně konkrétní příkaz.

Každopádně jsem od něj zjistil následující. Omluvte mě, pokud budu duplikovat, co už víme. Král severu jedná v dobře víře, aby bylo možné se bránit Impériu. Koruna, kterou má, je falešná a pravou má někde Simplicus. Ten krále severu jen zneužívá, aby měl větší moc.

Kostěj, kterého jsem přebral, byl původně dračí jezdec Azgard. Jeho vazebný předmět je schován v bludišti pod městem Vajgar. Prý k tomu místu má Simplicus nějaký vztah z dětství."
Při těch slovech se podívám na Aribeth. Jen letmo, nechci ji rozrušit ještě víc, a hned pokračuji. "Pravděpodobně by tam mohlo být dost jiných věcí a pokladů. Možná včetně Azgardovi výzbroje. Ale to jsou jen domněnky.

Co je podstatné. Pokud ten vazebný předmět najdeme dřív, než se k němu dostane Simplicus, bude nám ten kostěj sloužit do té doby, dokud Simplicus nenajde kopii předmětu ve světě mrtvých, nebo dokud se s ním opět nesetkáme a nevezme si ho zpět. Pochybuji totiž o tom, že se ho pokusí nezničit. Ale i jemu by mohlo chvíli trvat hledání ve světě mrtvých. Na druhou stranu, když to nebudeme řešit, Simplicus relativně rychle zničí toho kostěje sám, my to mám bez práce."


Na chvíli se odmlčím, abyste si to přebrali. Pak ještě dodám: "Na mě ohled neberte, já se bez kostěje obejdu. Je to užitečný pomocník, když se získá jeho důvěra, ale nechci ho za každou cenu. Snad jen ještě jedna výhoda, když najdeme ten předmět my. Pokud ho Simplicus nezničí a někdy si ho vezme zpět, budete ho moc zničit vy. Předpokládám, že v ten okamžik už já nebudu mezi živými."

Poté přejdu k neznámému, který se představil jako démon Mar-Dol. "Mé jméno je Alzan, asi jsi už poznal, že jsem nekromant. Taky jsem se zprvu kuli tomu setkal s nedůvěrou. A měl bys ji i ty. Ale jestli Ti věří paní Aribeth, budu Ti věřit i já. Doufám, že nás nezklameš."

Pak mi dojde jedna věc. Kde je Zar? U lesa si udělal první pomoc, ale to už by se musel vrátit. Následně vyšlu přízrak, aby lítal nad okrajem lesa a podíval se po něm. Ghůla postavím před hájenku tak, aby viděl na tábor a okolí hájenky a v případě potřeby hlásil změny.

Následně počkám, jak se co vyvine dál.

Ragnar
20.4.2017
9:43:48
Pozoruji, jak se část družiny chystá na zbytek vojáků v táboře. Pokrčím rameny. Tohle není můj boj. Obyčejní vojáci. Možná stoupenci. Možná žoldáci. Možná byli prostě odvedeni bez možnosti výběru.

Zvědavě se na Mal-Dora zadívám. Merysol mu nevěří a taky mu to řekne. Sice její postoj chápu, ale jsou tu i jiné úhly pohledu. Otočím se na ni a tiše se zeptám. “Alzan je nekromant. Znamená to tedy, že nevěříš ani jemu?“ V tónu není nic než zvědavost. Není tam ani stopa po ironii či něčem podobném. “Za Mal-Dora se zaručila Aribeth. To by samo o sobě mělo stačit. Jemu věřit nemusíš, ale Aribeth by jsi měla.“ Chvilku čekám na její reakci a pak se otočím na Mal-Dora.

Mluví zajímavě. Se zájmem ho poslouchám. Až na chvíli úplně zapomenu kde jsme a proč. Teprve když řekne, že je připraven odejít, uvědomím si vše a ta slova mě vrátí do reality.

“Musím se přiznat, že z tohoto úhlu jsem se na kouzelné zbraně nikdy nedíval. Nikdy mě ani nenapadlo, že bych se mohl s někým takovým osobně setkat. Rád bych si s Tebou o tom promluvil, ale na to snad přijde čas později.

Pokus se nás pochopit. Kam se vrtneme, tam bojujeme o holý život. Nevím jak na tom jsou magické bytosti, ale lidi mají z takové situace nervy na pochodu. Je dobře, že jsi počítal s nedůvěrou. Ta je opravdu nevyhnutelná.

I to zahnání Simplicuse. Kdybych chtěl být paranoidní, mohl bych říct, že jste se na tom dohodli, aby mezi nás dostal svého člověka. Ale to bych nemohl věřit nikomu.

Ale jak jsem řekl. Aribeth o Tobě řekla, že jsi na naší straně a já ji věřím. Takže za mě...vítej. A žádné obavy. Merysol Tě nenapadne.“
S poslední větou mrknu na paladinku.

Mar-Dol
19.4.2017
23:12:17
Nečekal jsem vřelé přijetí. To by byla bláhovost. A bláznovství z jejich strany. Počítal jsem s nedůvěrou, to ano. Ale nepřímé vyhrožování smrtí, je už trošku moc i na mě, který jinak váží svá slova.

"Pokud vím, paladinové prosazují vůli svého boha. Kněz slovy a paladin mečem. Pokud Ti Tvůj bůh káže zabíjet démony, jako já, posluž si. Zabij mě. Jen s chutí do toho. Pak Ti ale káže zničit všechny vaše magické zbraně a vybavení, neboť v nich jsou začarováni moji bratři z nižších sfér. A že jich tu cítím požehnaně. Jsem velice zvědav, jak budete bojovat proti Simplicovi a Saldebaarovi pouze obyčejnými zbraněmi. Věř, že za takových okolností si ten pohled budu náramně užívat ze sféry, do které se mi podaří navrátit, neboť jen zničíš tuto schránku, nikoli mě. A ani bych se nedivil, kdyby se po tak bezdůvodném napadení jednoho z nás, moji bratři rozhodli sami opustit vaše vybavení. Nebo je snad rozdíl mezi tím, když se démon usadí například ve zbrani vyrobené lidským kovářem, a když se já, usadím ve mnou uměle vytvořené schránce? Jestli Ti vadí nazývat mě démonem, pak mě nazývej magickým tělem. Stejně jako své zbraně nazýváte magickými zbraněmi a ne démony. Mezi tím totiž není žádný rozdíl.

A trošku pochybuji o víře v tvého boha, jestli Ti káže zabíjet démony jako já, ale dovolí, abys nechala odpochodovat armádu nemrtvých, jako je tato."
Při těch slovech máchnu rukou směrem k odcházející armádě.

Celou řeč jsem pronesl naprosto chladně, ale je vidět, že to ve mně vře.

“Nečekal jsem přivítání s otevřenou náručí. Počítal jsem s nedůvěrou, což je v situaci v jaké jste vy přirozené. Stejně tak jsem doufal v první setkání za jiných podmínek, jak jsem již řekl. Pokud ale pomoc odmítáš výhružkami smrti, pak tu nemusím být. Opustil jsem člověka, který mě sice zotročil, ale měl jsem u něj největší šanci naučit se dovednostem k návratu domů, po čemž toužím ze všeho nejvíc. A toho jsem se vzdal, abych vám mohl pomáhat. Jestli pomoc odmítáte, můžu jít někam bádat sám. Nebo mě třeba, po ukrutném mučení za to vše, co jsem mu provedl, vezme zpět Saldebaar, a o to dřív budu doma.“

Dokončím svou řeč, napůl nachystán se rozloučit a odejít. Ale hlavně s přichystaným kouzlem zmizením, kdyby bylo potřeba. Není vhodné se takhle rozčilovat na člena družiny, se kterou bych rád cestoval. Ale nehodlám zůstávat tam, kde nejsem vítán.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.