abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Battlestar Fenix ::
družina
stránkovat po:  
 

Lisa Hamilton
25.9.2016
10:54:18
Žádnou práci pro mě nevymysleli a tak jsem šla alespoň pomáhat s přípravou lůžek na dnešní noc. Moc jsem toho nenamluvila, zato v hlavě se mi honily myšlenky. David se taky neměl k povídání a tak jsem měla dost času si myšlenky utřídit.

" Potřebuju mluvit s Kathryn."

Když jsme se vrátili do kuchyně, byla tam připravená spousta jídla. Liliana mě dobře zásobenou kuchyni. Určitě je všechno vypěstované tady, vypadá to báječně a čerstvě, až se mi sbíhaly sliny. Mia už se trochu otrkala a povídala, asi jako všechny holčičky v jejím věku.

Ron s Damonem se domlouvají na hlídce. Musím se usmát. Ron je protiklad sám. Věčně akční, drsný, ale taky ohleduplný a laskavý. Prostě Ron. Bezděčně jsem si vzpomněla na Thora. Na jeho varovná slova.Kdepak asi je. Thor a pes.

Nebyla jsem ani moc unavená, ani ospalá. Koukla jsem na Kathryn. " Jak je na tom?" Nakonec to nechám na ni. Před spaním vyjdu na dvůr. Sednu si na lavičku, na chvilku si užívám ten klid. kdopak ví, co nás čeká zítra po cestě a ve městě.

Pán Jeskyně
24.9.2016
0:25:58
V kuchyni připravíte hromadu jídla, skládá se z ovoce, zeleniny a hovězího masa. Zjistíte, že se žena jmenuje Liliana, její manžel David a malá slečna Mia. Docela se rozmluvila. Rozhodila jí přítomnost tolika lidí a navíc poměrně hodně ozbrojená. Až když zjistili, že je mezi vámi kněžna, pochopili ty zbraně.

“Žádné barvy na vlasy tu nejsou, ale tužidlo ano. Možná by se s tím dal změnit účes. Na obličej namalovat nějaké tetování...ornament, nebo tak něco. Trochu pozměnit oblečení...“ Navrhne nesměle Liliana, když se vrátí z kuchyně s jídlem.

Damon se pobaveně ušklíbne a Ron se naplno rozesměje. “Takže problém nebude udržet jí naživu, ale přesvědčit stráž, aby nás vůbec pustili do města.“

Ron se zvedne, z táců posbírá slušnou kupu jídla a vyrazí ke dveřím. “Jdu na hlídku.“ Prohodí.
Damon hned zareaguje. “Za čtyři hodiny Tě vystřídám.“
Ron jen zavrtí hlavou. “Běž se vyspat. Kolik dnů seš na nohách? Pět? Šest? Víc? Já jsem před několika hodinama vstával. Hele. Mám návrh. Sundám tlumiče. Když se něco vysere, uslyšíš to. Slibuju, že Ti aspoň jednoho nechám.“ Usměje se svým zvláštním způsobem a vyjde z domu.

David zavrtí hlavou, že dřevo a ani jiná práce potřeba není. Pak vám ukáže, kde budete moci spát. Poskládal vás kam se dalo. Dům není nijak velký, ale rozdělit ženský a chlapy se mu přece jen podařilo. Docela to uvítáte. Den byl dost dlouhý a po všech stránkách náročný. Představa několikahodinového spánku je velmi příjemná.

Lisa Hamilton
23.9.2016
19:41:11
Když si Kathryn řekne o šátek, zvednu hlavu. Chvilku ji pozoruju a pak pomalu začnu mluvit.

" Mike má pravdu, takhle tě pozná i každý malý capart. Tak mě napadá, že by sis mohla uvázat roušku kolem úst a s tím šátkem na hlavu nebo třeba jen kapucí, je velká šance, že tě nepoznají. Já vím, nebude to úplně příjemné, ale nemusí to být uvázané úplně napevno. Myslím, že v lékárničce rouška bude."

Kouknu na Violet, s její růžovou hlavou je taky strašně "nenápadná". Jenže po ní asi nikdo nejde, pokud jsem pochopila dobře Ronovy informace.

" Pokud bude potřeba i moje pomoc, stačí jen říct. V kuchyni asi ne, že jo. Už by nás tam bylo dost, ale klidně můžeme s Mikem jít naštípat dřevo nebo pomoci s jinou podobnou činností. Samozřejmě, pokud to Mikovi nebude vadit."

Usměju se na něj a uvidím, jestli se přidá. Byl by to docela dobrý trénink. Nevím jestli se mi to zdá nebo ne, ale ta Gina na mě kouká jako na vetřelce. Zkusím s ní pak hodit taky řeč.

Kathryn Prescott
23.9.2016
17:40:39

Lisa si se zaujětím prohlížela záběry z plesu, ale já to jen zahnala jako smutnou vzpomínku, kdy ještě bylo vše úplně normální. Tedy skoro.

Pak se ovšem ozve Mike s tím, že by bylo fajn změnit si účes. Jen vyvalím oči a trohu se ušklíbnu.

”A představuješ si to jak? Že se ostříhám na kluka nebo rovnou si oholím hlavu? A čím bych si ji - tady na farmě - měla odbarvit? Z černé?”

Pak se podívám na ženu farmáře a trochu se usměji. ”Prosím vás, nemáte náhodou nějaký šátek?”

Šikovně uvázaný šátek zakryje vlasy. Ale to mi stejně nepoůže, když někdo pozná můj obličej. ”A nebo možná Violet má nějakou růžovou paruku.” dodám ještě s drobným zasmátím.

Lisa Hamilton
22.9.2016
17:01:59
Ta malá se před námi schovává a mě překvapí jen to, že za tátovu nohu a ne za máminu sukni. Na žvýkačku se nalákat nedala. Na princeznu a nesmysly o tetičkách a hodných pánech se aspoň usmála. Nakonec poznala Kathryn. To bylo jako propustka do domu.

" To je sice hezké, ale jak daleko se s Kathryn dostaneme ve městě? Mike má pravdu, Kathryn je, coby kněžna, profláknutá. Nejspíš jí pozná minimálně každý druhý."

Zatím moc nekomunikuji, jsem ráda, že už nejsem jen sama s Ronem, ale o čem se s nimi mám bavit. Snad později. Moc ráda bych hodila řeč s Kathryn, snad bude čas později večer třeba. Uvnitř je to útulně zařízený a tak, pokud je kam, si sednu. Uši mám napnuté, abych slyšela každé slovo ze zpráv. Garda!!! Mají ztráty? Váženě? Chudáci... dobře jim tak. Ušklíbnu se.

Stejně jako jsem nekomentovala Ronovo prohlížení domu, nekomentuju ani ty zprávy. Jen na obrázek Kathryn z plesu, pozvednu na chvilku obočí. Kouknu na ní, jestli jí taky zacukaly koutky. I při té neradostné bilanci, o které jsme si stihly říci, je mi do smíchu. Nádherné šaty, ples, Suzan, kníže, Brandon, Thomas a dokonce i já v róbě. Tam... raději moc nepřemýšlet. Vzdychnu a začnu smutně provrtávat pohledem podlahu u mých nohou.

Mike "Iron" Collins
22.9.2016
15:57:19
Do hovoru se nezapojuji a celou dobu pozorně sleduji okolí. I přes to, že není nikde nic vidět, mám špatný pocit, že náš příchod nemusel zůstat bez povšimnutí.

Zprvu to vypadá, že budeme mít smůlu a půjdeme o dům dál, ale poté se jakýmsi zázračným způsobem podaří Violet přesvědčit tu malou, že nejsme tak nebezpeční jak vypadáme. O zbytek už se pak postará sama holčina a my můžeme dovnitř.

Ještě se naposledy rozhlédnu po okolí a poté jako poslední projdu dveřmi a zavřu za sebou. I přes to, že všechno vypadá v pořádku a bezpečně, zbraň mám stále odjištěnou a připravenou.

Dům je zařízený vcelku hezky a útulně, ale po zážitcích několika posledních dnů by mi přišla i stará chajda jako útulné místečko. Vlezeme do jakési místnosti, která slouží nejspíše jako obývák a první, co uslyšíme, jsou zprávy o Kate. Do teď mi to nedošlo, protože jsme se s tím nemuseli moc zabývat, ale když je na každém rohu fotka kněžny, dřív nebo později nás někdo pozná. "Musí změnit vizáž a to hned."

"Kate," otočím se ke kněžně "myslím, že bys měla změnit účes a přebarvit si vlasy, protože jestli tě tady ta mladá dáma poznala, pozná tě i kdokoliv jiný a to by nemuselo být dobrý."

Než kněžna odpoví, sednu si na nejbližší židli nebo křeslo nebo na cokoliv na čem se dá sedět. "Jaká úleva, dát si na chvíli oraz."

Gina Torres
21.9.2016
9:35:26
" Tak tohle nevyšlo. Třeba bude mít Violet větší štěstí. Zajímavé je, že oba bratři mlčí. Podle toho, co říkali se mi zdálo, že to je domluvené. Tak ne, vidím, že mě nepřestanou překvapovat."

Loupnu očima po Damonovi. To už se k té malé sklonila Violet a začala k ní mluvit. Uspěla o trochu víc než já, ale i tak žádná sláva. Vypadá to, že se ledy pomaličku začínají prolamovat. Dokonce to vypadá, že i vodu nám tu dají. A pak nastane obrat. Ta malá nejspíš poznala Kathryn. Sice nevím podle čeho, ale určitě to pomohlo.

Ron se najednou rozhodl k akci a se zbraní v ruce vešel do domu, aby se za chvilku znovu objevil s tím, že je dům bezpečný. Po vzoru Damona vejdeme dovnitř. Je tu útulno, voňavo a prozářeno sluníčkem. Uslyším hlasatele, jak mluví o Gardě a chvíli pozoruju trideo.

" Garda má problémy? Kdo by si to dovolil? Ha ha ha. Pokud bych jim mohla poradit, s reorganizací bych ještě počkala. Vida, naše Kathryn na plese. Kočka, načesaná, krásné šaty... je to rozdíl. Proto ji ta malá poznala. Takže atentáty na kněžnu, zajímavé je, že o knížeti se nějak nemluví. Je naživu vůbec? Copak se tam asi stalo? Snad se to jednou dozvíme."

Přejedu pohledem po všech přítomných, u kněžny na chvíli zarazím. Vidím ji teď trochu jinýma očima. Když s Violet nabízejí pomoc, jen kývnu. Proč opakovat stejnou nabídku, pokud bude potřeba, pomůžu taky.

Kathryn Prescott
20.9.2016
20:12:55

Cesta, více méně, probíhala tiše. Trochu jsem zaslechla Violet, jak se snaží s Lisou bavit, ale ta jí ignorovala. Takže tď mám možná trochu času si trochu srovnat myšlenky. Tedy kdyby to šlo. Možná bude lepší nechat všechno prostě plavat a….ne, nebude to lepší! Do čeho jsem se to sakra dostala! Měla jsemtady jasný úkol! A kolik lidí už tenhle výlet stál život! A ze mě je kněžna. Ale já nejsem žádná kněžna! A vlastně…já nechci být, byl to jen žert…jde to nějak vzít zpátky?

Pomalu jsem si ani nevšimla, že jsme někam došli. Na nějakou farmu. Stála jsem tam duchem mimo. Probrala jsem se, až když Ron vyšel ze dveří domku s tím, že je vše v pořádku.

No tak, Kathryn. Volá tě Země!

Pokusila jsem se p úsměv a vešla dovnitř. Violet si pak všimla televize a rovnou okomentovala situaci. Hm, když chceš, tak umí být vážně diplomat…ještě pořád jsem jí nepřišla na kloub. Pak se nabídla, že pomůže. ”Já vám klidně také s něčím pomůžu. Stačí říct” řekla jsme s úsměvem a snažila se zakrýt, že jsem pořád ještě lehce myšlenkama mimo.

Ne Kathryn, tohle vzít zpátky nejde…

Violet G. Adams
20.9.2016
19:07:59

Nakonec se ledy prolomily. Tedy díky té malé. Sice jsem jen mohla tušit, co svým rodičům pošeptala, ale představu jsem měla. Drahá Kath, díky tobě máme asi štígro…

Ron se mezi tím nasáčkoval rodince do baráku a prorejdil to tam, jak mohl. Pak vítězoslavně vylezl s tím, že je vše ok.

”Ehm…příště trochu taktu” syknu po Ronovi a na vystrašenou rodinku se usměju.

Vezmu ze země zbraň a vlezu dovnitř. V televizi pak na mě začne zírat fotka Kath z plesu a je mi jasné, odkud vítr vane.

”No obvykle kněžna takhle nevypadá, ale situace je…složitá, takže jistě pochopíte, proč róbu nechala doma” nadhodím a podívám se na farmářovu ženu. ”Nechcete s něčím pomoc?”

Pán Jeskyně
20.9.2016
10:46:42
Muž položí otázku a na chvilku zavládne ticho. Damon se pomalu přemístí blíž ke Kathryn. Na muži je vidět velká nervozita.

Gina zkusí prolomit ledy, ale nedaří se to. Dívka si pro žvýkačku nemíní jít a její rodiče nijak neuklidní, že to nejsou manévry.

Violet už má větší úspěch. Aspoň u té dívky. Dokonce na její tváři vyloudí úsměv.

“Vodu vám dáme. Té máme dost.“ Vydechne pomalu muž a oči mu po vás nervózně těkají.

Situace se pomalu klidní. Farmářům možná došlo, že kdyby jste je chtěli zabít, už by jste to dávno udělali a nezkoušeli na ně nějaké řečičky.

Najednou zatahá dívka otce za ruku, ten se k ní sehne a ona mu vzrušeně cosi pošeptá. Muž se zprudka narovná a nasucho polkne. Nervozita opět stoupá.

“Po-pojďte dál. Prosím.“ Vyzve vás farmář. Jeho žena se na něj podívá. Pak jí sklouzne pohled na dceru. Dívka pohybuje rty, ale ze svých úhlů si můžete jen domýšlet co asi říkala. Bylo to, ale velmi krátké. Tak jedno slovo. Na matku to však rozhodně zapůsobilo.

Damon podezíravě přimhouří oči a Ron zničeho nic vyrazí. Mine vyděšené a překvapené farmáře jen o krok a se zbraní v ruce pokračuje k budovám za nimi. Na chvíli se vám ztratí z očí, ale není slyšet ani střelba ani nic jiného, co běžně doprovází jakýkoli boj. Za chvíli se otevřou dveře do domu a z nich vyjde Ron.

Rodinka sebou trhne a znovu, když Ron krátce zahlásí.“Čistý.“

Damon se po vás krátce podívá, jestli od nikdo nic nechce dál řešit venku a pokud ne, vyrazí k domu.

Dům je zařízený jednoduše, ale pohodlně. Voní po květinách a po slunci. Okna jsou otevřená ve směrech, kde nejsou krávy a nevidět je venku, ani by jste o nich nevěděli. Kuchyně je dobře vybavená a v obýváku je na stěně trideo. Zrovna běží zprávy, mluví se o reorganizaci Gardy a o obrovských ztrátách na životech, které musela Garda v posledních dnech čelit. A také o kněžně, která je stále nezvěstná a na kterou bylo již spácháno několik pokusů o atentát. Mluví se i o její ochrance, které se vždy podařilo atentát odvrátit a dostat kněžnu do bezpečí.

Po celou dobu, kdy se mluví o kněžně, se na vás z obrazovky krasotinka z plesu.

Violet G. Adams
16.9.2016
21:00:40


Madam Lisa se odpovědi vyhnula mlčením. No dělej jak myslíš, tímhle si to fakt ulehčíš… řekla jsem si pro sebe a přemýšlela nad nějakou chlastací hrou. Chlast umí prolomit ledy a rozvázat jazyk. A mohl by i kněžně….Gina něco určitě vydrží, já jsem zvyklá a ty dvě…no to bych se na to podívala…

Zbytek cesty, více méně, opětuju mlčení. Tedy až na občasné zakletí při zakopnutí nebo nadfávání na případné hmyzí nájezdníky.

Jazyk mi rozváže až poznámka Lisy ohledně farmy. ”Upřímně, ti dva jsou samé překvpaní. Netuším, co mají nebo nemají vymyslené, ale nechala bych to na nich…”

Jakmile se dostaneme k farmě, dojde mi, že asi to až tak vymyšlené nemají, pokud tedy ty nebožáky nechtjí ke spolupráci donutit násilím. A malá se nás navíc začala bát. No jasný, vrthne sem banda debilů se zbraněma, aby se nebála…nebo spíš oni všichni.

Trochu se plácnu do čela a zbraň odložím stranou, pak udělám dva kroky blíž a přikrčím se. Chci vidět na tu malou.

”Neboj, princezno! Tu růžovou barvu ode mě nechytneš….stejně jako nechytneš blbost od támhletoho pána…” ukážu směrem na Mika ”…a támhle ten pán sice vypadá možná hrozivě, ale určitě by s ním byla hrozná psina….” ukážu prozměnu na Rona…”…no a tenhle pán…ten…” trochu znejistím, fakt mě nenapadá, co o Damonovi říct. Je to magor. Stejně jako jeho brácha…”tenhle umí vyprávět moc fajn pohádky a támhle teta plete moc hezké copánky!” řeknu a ukážu na Ginu. ”No a támhle ty dvě tety by ti mohli uzdravit nemocné panenky, pokud nějaké máš, hm?”

Pak se usmeju a prodívám se na rodiče. Jooo, jsme banda dobráků od kosti a proto máme zbraně! A pokud ta holka přežije tohle a nezdrhne, už přeřžije všechno…což se nedá říct o nás, mám občas takový pocit.

Gina Torres
15.9.2016
9:54:08
Maličko jsem se ušklíbla, když jsem zaregistrovala, jak se Lisa obratně vyhnula odpovědi Violet.

" Ta je sdílná jako meziplanetární zprávy, taky se dozvíme jen sem tam něco a kdopak ví, co je z toho pravda. Kathryn má podle mě sdílnější povahu. I když... jeden nikdy neví. Kněžna. Chvílemi to vypadá, jako kdyby ani kněžna nebyla. Kdopak ví, co za tím je. Snad tomu přijdeme na kloub. Zatím víme leda kulový a to se mi moc nelíbí. Nejsem na to zvyklá."

Znadávám v duchu, ale vím, že s tím nic nenadělám. Zatím. Třeba se holky časem rozpovídají. Nakonec, jsem tu jako ostraha, ne jako zpovědník. Cesta se zdá v klidu, sem tam zahlídnu záda Rona nebo se mihnout Damona. Když docházíme k údolí, přitočí se ke mě Mike. Poslechnu si ho a stejně polohlasně mu odpovím:

" Tušení... moc ne, vůbec to tady neznám, baterku mám vybitou, takže nemám žádné spojení. Podle toho co říkal Damon, je město, kam směřujeme, asi dva dny daleko. Spát se bude někde na farmě. Hele, to je asi tady, řekla bych. Koukni na ty lidi, nevypadají, že by to byl uvítací výbor. Spíš jsou tak nějak vystrašení. Copak na to asi naši "bráškové"?"

Když přijdeme blíž, je ta malá cácorka schovaná za tatíkem. Nemá význam prohlubovat to mlčení, jejich strach i naše obavy, že to tu není v pořádku. Napětí by se dalo krájet. Usměju se a pokročím blíž.

" Přeji dobrý den. Nebyli byste tak laskaví a neposkytli nám trochu vody na pití? Nás se nemusíte bát, nechystáme se na manévry. Na, maličká, něco ti dám."

V natažené ruce, na dlani, leží poslední plátková žvýkačka, kterou jsem vylovila na dně kapsy.

" Učili nás, že máme brát ohledy na civilisty a pomáhat prolomit ledy, pokud dojde k nedorozumění. Musí to pro ně být stresové, když vidí takovou, po zuby ozbrojenou, skupinu. Pokud to není léčka, ale myslím, že ten strach hraný není."

Jak ustupuji od rodiny, postavím se tak, abych kněžnu kryla zepředu, ta Lisa je za ní, tak snad to bude dobré. Kouknu na Kathryn a pak i na Violet.

" Jeden by řekl, že diplomat se ujme nějaké iniciativy, když to vypadá na nějaké vyjednávání. A co Damon s Ronem?"

Mike "Iron" Collins
14.9.2016
17:10:31
Už jsme na cestě několik hodin, ale stále nic. Největší nebezpečí, které nás zatím potkalo byli dva králíci, kteří vyběhli zpoza keře a hejno otravných komárů, které se na mě nalepilo a nehodlalo odletět.

Zanedlouho nás cesta zavede do malebného údolíčka, kde se před námi ukáže jakési stavení, nejspíše nějaká farma. Rozhled je zde celkem dobrý, a tak se můžu vrátit zpátky ke skupině bez obav, že nás někdo přepadne ze zálohy.

"Gino, promluvím k ní polohlasem, když je na doslech "máš nějaké tušení, kam to vlastně jdeme a nebo koho tam máme čekat? Protože už jen ze zkušenosti vím, že taková skupinka ozbrojenců jako my nikdy není moc vítána a skoro vždycky způsobí pořádný rozruch, což by mohl být náš konec."

Počkám ne její odpověď a okamžik nato si všimnu tří osob před budovou, ke které míříme. "A je to tu, už si nás všimli a nevypadají nadšeně, tohle by nemuselo dopadnout dobře." pomyslím si, když uvidím jejich vyděšené výrazy. Jakmile se přiblížíme, začnou ohánět takovými těmi otázkami, které vlastně znamenají "Vypadněte, my nic nemáme a nic vám nedáme."

Do rozhovoru s těmi vyděšenými farmáři se nezapojuji, od toho tu přeci máme růžovlasou diplomatku, místo toho radši sleduji okolí a pátrám po jakékoliv známce nebezpečí.

Lisa Hamilton
11.9.2016
11:43:38
Nečekala jsem, že cesta bude tak poklidná. Rona bylo vidět jen sem tam se mihnout. Když jsem se párkrát ohlídla, všimla jsem si Damona. Klid a mír. Dost nepřirozené, ale žádné zvuky boje, ani střelba. A tak pochodujeme dál a je čas přemýšlet.

" Zajímalo by mě, jak se dostaneme pryč. Dva dny pochodu do města. Co ta farma? Budeme tam spát, takže předpokládám, že to nebude opuštěná farma. Koho tam tak můžeme čekat? Nepřišlo mi, že by Damon s Ronem měli nějaké obavy. Takže to je nejspíš domluvené. "

Cesta do údolí vypadá nadějně. Konečně jsme se zbavili úmorného vedra. I příroda se tady změnila, hned se lépe dýchá. Údolí nabízí krásný pohled. Voda v říčce doslova láká k opláchnutí, zelená tráva, stromy i listy obalené keře plné květů. Farma se vyloupla uprostřed té nádhery. Dala o sobě vědět bučením krav a dupotem podkov koní.

A pak přijde překvapení, aspoň pro mě určitě. Před domem jsou muž se ženou a holčička sotva desetiletá. Nevypadá to moc, že by nás čekali, spíše naopak. Strach z nich čiší na dálku, děvčátko se raději schovalo za tatínka. Jeho dotaz jen potvrdil mou domněnku. Pohledem hledám Rona nebo Damona, je to jejich plán.

Pán Jeskyně
10.9.2016
22:07:01
Nasadíte tempo a jdete. Je až podezřelý klid. Tu a tam zahlédnete někoho z vašeho průzkumu, ale žádná střelba se neozývá.

Po několika hodinách se cesta začíná svažovat. Tráva se ze žluté pozvolna mění na zelenou a horko se o pár stupňů sníží. Asi o hodinu později dojdete do poměrně širokého zeleného údolí. Tráva, keře, stromy. Je to úplně jiný obraz než o pár set metrů vedle.

Farmu zahlédnete o chvilku později. Je to nevelký obytný dům, stodola, stáje a několik kůlen. V ohradách se popásá dobytek a několik koní. Říčka, která se táhne celým údolím tu tvoří velkou tůni.


Před domem je vidět trojici lidí. Muži a ženě je okolo 35 let. Třetí člověk je asi desetiletá dívka.

Když si vás všimnou, zjevně je to vyděsí. Dívka se schová za otce a ten se bezradně po vás dívá. Pak si dodá odvahy a přiškrceným hlasem promluví. “Kdo jste? A co tu chcete?“

Kathryn Prescott
7.9.2016
13:19:04

S jistou neochotou si vezmu prášek a stejně, jako ostatní ho do sebe vhodím. Jo, tak tohle je vážně odporné. A aby toho nebylo málo, vyrukují na nás s nějakou injekcí, která nás má „vyčistit“


“Ach jo…“ tiše si povzdychnu. Za posledních pár dní je to pořád nějaké čistění a odstrańování sledovacíh zařízení. Začínám si připadat jako laboratorní zvíře. A prý že kněžna.


Ron nám pak prchne, aby byl před náma, Damona budu mít v patách a vedle sebe Ginu.


Doufala jsem, že budu mít klid na to, abych si promluvila s Lisou. Takže zřejmě ne.


Lisy se ujmula Violet a jen jsem slyšela, jak se s ní pustila do rozhovoru. Jo, taky bych si ráda s Lisou promluvila. Ale možná bude lepší, když to bude mezi čtyřma očima a ve větším klidu.


Otočím se za sebe a podívám se za Damonem. A u tebe mám pocit, že se mi pro změnu vyhýbáš. Proč?


Violet G. Adams
7.9.2016
13:18:20

Poslouchám, co nám to vůbec pánové nabízí a pak se nejistě natáhnu po jedné tabletce. S velkým odporem jí hodím to pusy a…


…no kurva!


Mám co dělat, abych neskončila na kolenou. “No to je ale hnus…“ neodpustím si komentář k tabletkám a následně si beru vzorně do ruky tu jehlu, která by z nás údajně měla dostat veškeré svinstvo, pokud do nás u Pavla něco dostali.


Na rozdíl od Giny příliš dlouho neváhám, stáhnu si rukáv a píchnu si injekci do ramene. Prášek, injekce, a co teď? Kapačka? Mastička? Léčivý zábal?


Během okamžiku mě přestane bolet kotník. Svoje překvapení příliš neskrývám. Když se mě pak Lisa zeptá, jestli pořád potřebuji ošetření, jen zavrtím hlavou.


“Noooo…a víš, že ani ne? Ale díky! „


Damon pak začne udílet rozkazy a já si opět neodpustím drobný vtip...


“Ale my přece nekoušeme, že jo holky? Před náma se klidit stranou nemusíte…“


Lisa se rozhodne, že zaujme místo za Kath a Gina zase mezi ní a Mika.


Sice bych se mohla taky nacpat vedle Kath, ale…


“Tak já půjdu vedle tebe Liso. Snad ti to nevadí…“


Zaujmu místo vedle Lisy a mrknu na ní. Třeba z ní vytáhnu něco o Kathryn… Ještě si zkontroluji, jestli jsem nachystaná na cestu – zbraň, zavázaný tkaničky a tak…a může se vyrazit.


“Vy jste asi ze stejný…planety, co?“ spustím pomalu svou palbu otázek.


Gina Torres
2.9.2016
10:42:34
Po Damonově vysvětlení natáhnu ruku a vezmu si jednu kapsli. Opatrně ji vložím do úst a čekám, co se stane. Rázem se mi rty zkroutí do zhnuseného šklebu. Ta chuť! Je to jako kdybych měla v ústech pelyněk a hned vzápětí pro změnu cukrkandl. Chci se pohnout, rukama si zakrýt ústa, ale chvilku se nemůžu ani pohnout. Najednou se cítím čilá a odpočinutá.

Není všemu tomu konec. Dostaneme bodlo, které si máme jako prevenci bodnout do těla. Chvilka zaváhání neznamená, že bych se bála, ale rozmýšlím, kam se bodnu. Nakonec obnažím bříško a přesně jako to dělají cukrovkáři, si bodnu injekci tam. Vrátím bodlo a rychle si připravuju všechno na cestu. U toho poslouchám, jaký je plán.

Na doktorku nekoukám, jen zaslechnu, že půjde za kněžnou. Pokrčím rameny, dobře. Postavím se mezi Kathryn a Mika na levou stranu. Pak se Ron vydá dopředu jako předsunutá hlídka a na Damonovo znamení, se všichni vydáváme na cestu.

" Dva dny cesty, nocleh na farmě, voda bude tam. Znamená to snad, že celý den nenarazíme na vodu? Tak musím s pitím šetřit."

Mike "Iron" Collins
1.9.2016
20:28:14
"Jo tak směska bylin." zasměji se v duchu a hodím do sebe tabletku. Chutná odporně, ale okamžitě se dostaví účinek. Aby toho ale nebylo málo, Ron nám dá jakési injekce, které by měly eliminovat jakékoliv nežádoucí látky, které do nás Pavel a jeho přisluhovači naládovali. "Nu což, jedna malá injekce mě doufám nezabije a jak se tak říká, co tě nezabije to tě posílí....nebo že by to bylo - Co tě nezabije to se tě pokusí zabít znovu?" hlavou se mi honí podobné divné myšlenky a já jen doufám, že to není způsobeno něčím, co jsem do sebe právě vpravil.

Damon s Ronem čekají, až si každý poctivě píchne svoji dávku a jakmile jsou spokojení, zavelí k odchodu. Ještě rychle zkontroluji svoji výstroj a můžu taky vyrazit.

Ron jde v čele, Damon jde vpravo a k tomu nám ještě kryje záda a mně je svěřeno levé křídlo. Držím se přibližně v padesáti metrové vzdálenosti, očima pročesávám terén okolo a samopal mám připravený ke střelbě.

Lisa Hamilton
1.9.2016
12:23:35
" Mike? Vypadá jako sympaťák. Zato ta holka, co se tváří jako ruská carevna, ta mi je dost nesympatická. Uvidíme, co se z ní vyklube. Violet je taky takový samorost, si myslím. Kotníček? Tak jo, Liso, dej se do práce."

Než se dostanu k nějakému ošetřování, bráškové začnou rozdávat tabletky. Taky natáhnu ruku a jednu si vezmu.

" Ne, že bych byla unavená nebo tak něco, ale jak znám Rona, požene nás fofrem a kdoví, jak dlouhá cesta nás čeká."

Neváhám, hodím do pusy kapsli. Byla jsem připravená na pořádný lomcovák a taky jo, ale křeč mě překvapila. Naštěstí to netrvalo moc dlouho a cítím se fit.

Když pak dostávají ostatní injekce, já si neberu. Nebyla jsem uvnitř a nikdo do mě nic nemohl tím pádem ani nacpat. A tak stojím připravena pomoci, kdyby to někdo z ostatních potřeboval. Ještě než si poslechneme plán cesty a rozdělení, zeptám se Violet:

" Tak co ten kotník? Je potřeba jej ošetřit?"

Podle toho co se dozvím tak ji buď ošetřím nebo, pokud nebude potřeba, od ošetření ustoupím. Pak už Slyším Rona, jak se hlásí o přední linii, usměju se. To jsem předpokládala. Damon nás bude jistit vzadu, dobrý. Takže my se můžeme ve středu postarat o Kathryn, když je teď ta kněžna.

K mému překvapení se fofr konat nebude. Podle toho, co nám řekl Damon, mělo by se jít tak, abychom vydrželi pochodovat až do večera. Jen přikývnu a poznamenám:

" Kathryn, budu kousek za tebou."

Na Violet a té...Gině, nechám, kde budou pochodovat ony. Já budu vlastně mít docela pěkný přehled, kdo je kde. Budu si taky moci přemýšlet o tom, co bylo a co bude, to hlavně.

" Dík, Thore, teď se mi tvoje průprava bude hodit."

Nasadím lenonky, upravím si maskáčový klobouk tak, aby vlasy byly pod ním schované. Trochu se napiju, nadhodím si batoh na rameni. Na pistoli nasadím tlumič a dám si ji do kapsy na stehně. Ještě zkusím, jak se mi k ní bude dostávat. Kývnu, super, je to přesně jak potřebuju. Přejedu si zkušebně i přes kapsy, kde mám granáty. Jsem připravená na pochod.

Pán Jeskyně
31.8.2016
18:39:56
Damon se ztěžka oklepe. “Je to směska glukózy, kofeinu a hromady různých bylin s povzbuzovacími účinky. Vše samozřejmě v extrémních dávkách. Je to vysoce návyková záležitost. Ale lepší risknout detox, než to zalomit a chcípnout.“ Zavrčí Damon a dokonce se i zlehka zapotácí.

Kdo si vezme kapsli, tomu se v ústech rozlije nepříjemná hořká chuť, která se po chvilce změní na sladkou. Tělo dostane na pár vteřin bolestivou křeč. Slabší povahy by to mohla i srazit na kolena. Trvá to však jen chvilku a jak rychle to přišlo, tak to rychle i zmizí. Po chvíli se začíná dostavovat účinek kapsle. Cítíte se o dost lépe. Únava ustupuje a smysly se zbystřují.

“Teď si každej z vás píchne tuhle injekci.“ Prohlásí rozhodně Ron. “Pokud do vás napumpovali nějaký svinstvo, tak tohle ho zlikviduje.“ Rozdá vám malá plastová bodla. Uvnitř je vidět červená tekutina.

Oba důsledně sledují, jestli si každý z vás vpálí injekci. Na chvilku se vám udělá tak trochu mdlo, ale nepříjemný pocit rychle ustoupí. Violet dokonce přestane bolet noha.

“Vezmu si předek. Budu se držet tak tři sta metrů od vás.“ Prohlásí Ron a rovnou vyrazí. Damon přikývne. “Já si vezmu záda a pravou stranu. Miku, Ty máš levou. Zbytek zůstane na středu.“

Ron odkluše.

“Budeme se držet přímo na jih. Nežeňte zbytečně. Pohodový tempo, který vydržíte několik hodin. Do večera dojdeme k rokli, kde je voda. A když to dobře půjde, na oběd jsme ve městě.“

Mluví klidně a nečekaně mírně. Bez úšklebků. Nechá Ronovi domluvený náskok a kývne na Vás. “Tak jdeme.“

Čeká vás několika hodinový pochod. Na mluvení bude dost času.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.