abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Anglino   Postava není přítomna 20.5.2017, 15:17:59
Cesta byla skoro idylická, koně se nemuseli probíjet závějemi a tak jsem jen koukal okolo. Občas jsem seskočil z koně abych si protáhl svaly.

Nechal jsem Karolinku v klidu stejně jsem nevěděl na co se zeptat.
Ostatně již jsme tady.

"Prý to kdysi bývalo přístřeší no teď to jsou jen tři stěny. Aspoň budete kryti před větrem. Mrkněte jestli je tam nějaké ohniště já nanosím dříví.
Jsem dostatečně odpočinutý a jsem zvyklý zůstávat v otevřené krajině i v horším počasí.
Mohu se proto ujmout hlídky.
Koně můžete uvázat do řady místo čtvrté zdi, budou v závětří a okamžitě k dispozici."


Než se ostatní zabydlí tak zajdu nasbírat velké náruče dřeva.
 
  Merysol   Postava není přítomna 19.5.2017, 14:54:29

“No Aribeth, moc se mi nelíbí, že nám budeš krýt záda. Jsi dost slabá, to by to nezvládl někdo jiný?“

Ještě jsme Aribeth objala na rozloučenou a odjeli jsme. Tentokráte nám počasí přálo až jsme nakonec dojeli k nějaké zřícenině. Žira nám slíbila, že možná noc ztrávíme pod střechou, bohužel do střechy se zakousnul zub času a vzala za své.

“Stále lepší tři stěny než nic.“
 
  Karolina   Postava není přítomna 18.5.2017, 10:49:11
Rozloučíme se s mistry a Aribeth. Žira nás vede do Vajgaru. Reg celý šťastný, že se může zase proběhnout, se rozeběhnul kolem naší "karavany". Skoro to vypadalo, že si prohlíží nové členy, které ještě nezná. Nejdelší dobu si "prohlíží" a nejspíš i "očuchává" Mar-Dola. Od něj se pak ke mě vrátí a něco zavrčí. Přikývnu, ano je členem skupiny. Reg se upokojí a pak už dál běží, někdy blíž a někdy opodál, s námi.

Máme nejspíš štěstí, pro jednou. Přestalo sněžit, dokonce i mráz není tak silný. V lese se i koňům ulevilo, protože tu neleží tolik sněhu a jede se jim lépe. Cestou moc nemluvím, vypadám dost zamyšleně. Avšak pokud na mě někdo začne mluvil, klidně přeruším svoje myšlenky a budu se mu věnovat.

Žira nás, v dobré víře a se znalostí okolí, vede ke zřícenině hradu. Zastavíme. Seskočím z koně a trochu si protahuji tělo, zdřevěnělé celodenní jízdou. Mezitím se vrátí velitelka a oznámí nám, že na noc mít střechu nad hlavou nebudeme. Sněhu je tu jen trochu a možná, že u stěny to bude dokonce i kousek bez sněhu.

" Myslíte, že můžeme rozdělat oheň? Když se budeme střídat ve hlídání a udržování ohně, mohli bychom se vyspat a odpočinout si. Žiro, jak to vypadá u těch "tvých třech stěn"? "

Zasměju se na kamarádku, abych trochu rozproudila náladu.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 17.5.2017, 22:43:10
Je tedy rozhodnuto, vyrážíte do Vajgaru do Simplicova bludiště. Maya se tentokrát tváří nezvykle vážně. "Dávejte na sebe pozor, tohle bude pěkně nebezpečné." Říká Vám, zatímco lezete před hájenkou na koně. Aribeth její slova potvrdí. "Maya má pravdu, zvládnu Simplica zdržet, aby se tam nedostal osobně, ale to neznamená, že ta skrýš není chráněna. Simplicus je opravdu velice chytrý a nic nepodceňuje. Taky se mi nelíbí, že tam jdete, kdyby to nebylo tak nutné, nehnala bych Vás tam. Ale myslím, že tam toho můžete najít víc, než máte vůbec tušení. A třeba byste mohli zvládnout odhalit nějakou jeho slabinu."

Onyx a Theodor se s Vámi taktéž rozloučí a pak již Vám nic nebrání, abyste vyrazili.

Tentokrát se jede celkem příjemně, vítr se ustálil, nesněží a za chviličku jste v lese, kde se jede ještě příjemněji protože se nemusíte brodit hlubokým sněhem. Žira Vás bez problémů vede, až večer dorazíte ke staré zřícenině hradu. "Tady je jedna místnost, kde jsou ještě zbytky střechy, tedy alespoň před pár lety byla." Řekne, seskočí z koně a zamíří dovnitř. Hned se ale zase vrátí. "Tak střechu nemáme, nejlepší, co mohu nabídnout jsou tři stěny."
 
  Merysol   Postava není přítomna 16.5.2017, 11:19:53

Nad nápadem dát sošky jediné osobě jen zavrtím hlavou.

“Alzan má pravdu. Pokud by někoho zajaly i se všemi soškami, máme po legraci. Asi by si všichni měli nechat „svou sošku“ Tedy spíš sošky.“

Ohledně skutečnosti, že mají můj můj portért se znovu ušklíbnu. No jo, vzdroující Merysol pomáhající zlé lady Aribeth. Jděte k čertu.

“No pokud naše debata skončila, asi bychom měli hnout zadkem. Máme práce více než dost.“
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 14.5.2017, 10:40:19
Když se mně snaží vyvézt z omylu, jen pokrčím rameny a dál se zas nijak nevyjadřuji.

Poté však zazní mé jméno. Kouknu na Alexandra.

Můžu? Zeptám se a půjčím si papíry.

Projdu ostatní a zastavím se u sebe, chci zjistit co tam o mně všechno je.

Je tam jen obrázek? popis? vlastnosti?
Tak se ukaž Kolbene, ukaž co tam o nás máš.


Při vzpomínce na ukecaného trpaslíka Kolbena, co chtěl abych o něm věštil, je uchechtnu.
 
  Alexander   Postava není přítomna 13.5.2017, 16:16:46
"Ne.. Měli obrázky Žira, Zar´farro, Anglino, Karolína, Nysilo, Riegal já.. A Merysol.."
povím, a vytáhnu složené papíry.

Následně si poslechnu povídání o soškách a znova si poslechnu Alzana a jeho řeč o kostějovi.

Flantilo se zvedne a odejde. Zvednu se, jako bych ho chtěl zadržet, a chvíli uvažuji že se vydám za ním, ale ostatní se pomalu chystají k odchodu, a Flantila evidentně nikdo moc neřeší.


"Dobře, tak jdeme tedy do bludiště.."
souhlasím s ostatními a jdu se sám připravit k odjezdu.
 
  Alzan   Postava není přítomna 10.5.2017, 12:41:55
Tak to vypadá, že se nakonec skutečně jde do Vajgaru. Ještě před tím však Žira navrhla, že by nebylo špatné, dát sošky jedné osobě.

"Nemyslím si, že by to byl dobrý nápad. Pokud by se někdy s někým něco stalo, je takto riziko menší, že nepřítel získá několik sošek najednou. Z toho důvodu by do jisté míry bylo i lepší nevědět, kdo jich kolik má a jaké, protože v případě vyzrazení by jejich majitelé byly v největším nebezpečí. O kolika z nich věděl Riegal?" Vznesu otázku do pléna.

"Ale to už je teď jedno, když se to řeklo. Snad jen, jestli máš dvě, stálo by za zvážení jednu dát někomu, kdo žádnou nemá. Jeho myšlenky tak budou chráněné, jak říká Mar-Dol, a kdyby se s tebou něco stalo, ztratíme jen jednu. Nechci být pesimista, ale jeden nikdy neví. Kdyby jednu měl Flantilo, tak bychom o ní právě teď přišli.

Ale ano, i dát jich šest jednomu válečníkovi má svá pozitiva. Proto, pokud se na tom bude trvat, navrhuji, aby se domluvilo, kdo v případě nouze je dostane a od koho, aby to proběhlo dostatečně rychle. Stejně tak pak ale musíme ustanovit osobu, která by se všemi soškami utekla, kdyby šlo do tuhého. K tomu se nejlépe hodí Karolína, protože jako jediná umí vytvořit portál na vzdálená místa.

Všechno to jsou ale jen návrhy pro krajní nouzi. Nemůžu a hlavně nechci nikoho nutit, vzdát se svých věcí a na druhou stranu na někoho navalit takovou zodpovědnost."


Pak ještě poděkuji Mar-Dolovi za jeho ochotu a také se rozloučím s mistry a nachystám k odjezdu. Jak řekla Merysol, diskutovat se dá i za cesty.
 
  Mar-Dol   Postava není přítomna 10.5.2017, 12:19:35
Po mém vyprávění se spustí další debata a plánování. Aribeth při tom potvrdí mou domněnku téměř nezničitelnosti sošek.

Místní troll v této souvislosti vysloví svůj laický názor, že by šlo hodit sošky do sopky. "Obávám se, že Tě musím vyvést z omylu. Schopný theurg či kouzelník by dozajista dokázal dostat sošku i z aktivní sopky. Kdyby o ní věděl. Což věc jiná. A veř, že Saldebaar je na to mocný dost.

Během Žiřina proslovu ukážou svou sošku, načež se mi dostane větší důvěry a sdělí mi, co je jejich cílem.

"O tom meči jsem něco málo slyšel." Odpovím. "Neznám jeho přesný postup výroby, ale pokud budu moci, rád pomohu. Říká se, že umírá spolu s majitelem, tedy soudím, že k výrobě je potřeba nějaká oběť, nebo něco jiného, čím se přenese kus života do meče. Pokud máte návod, můžu se na něj podívat a říci vám víc."

Další otázka směřovala na čtení myšlenek pomocí sošek. "Čtení myšlenek není automatické a nelze je číst každému. Jen osobě, se kterou se vlastník baví. A nesmí být o moc zkušenější nebo proti čtení nějak chráněna."

Pak už zbývají jen dvě věci. Alzanova prosba a nachystat se k odchodu.

K Alzanovi pronesu: "Bude-li někdy čas a pomůže-li to naší věci, nevidím důvod, proč blíže neprozkoumat sošku."

Pak už se chystáme k odchodu. Rozloučím se s lidmi, kteří tu zůstávají, nachystám koně a jsem připraven vyrazit.
 
  Merysol   Postava není přítomna 9.5.2017, 20:49:21

Mar-Dol konečně promluví a vyslechneme si s Kájou nějakou průpovídku o tom, že jsme ho konečně nechaly mluvit.

Jen mávnu rukou a tiše zamlumám něco tom že “U Matky, no jo, chlapi…aby ses nezbláznil” a pak dál soustředěne poslouchám. A čase se dozvím, že můj plán zničit alespoň jednu z nich, nelze realizovat. Coč potvrdí i Aribeth.

”Ano, vím, ničení artefaktů je barbarské, ale myslela jsem…no to je jedno. Zřejmě jsou ty sošky našimi spojenci.”

Žira se pak rozhodla být upřímná k Mar-Dolovi a já jen pokrčila rameny. ”No když už je to venku, hádám, že bys něco mohl vědět? O tom meči, jak ho vyrobit? Případně ti můžeme dát k dispozici návod, třeba nám pomůžeš…nebo určitě tě napadne kde začít hledat?”

Pak lehce obejmu Aribeth a pošetám jí, aby se šetřila.
Hned potom se začnu pomalu chystat k odchodu. ”možná bychom v děbatě mohli pokračovat za pochodu, ne?”
 
  Karolina   Postava není přítomna 8.5.2017, 23:39:51
" Dát všechny sošky jednomu? Podle mě, pokud nebudeme mít všech dvanáct, tak bych to nedělala. A číst něčí myšlenky? To mě ani nikdy nenapadlo. To by bylo dost ... už vůbec žádné soukromí? Bát se něco si pomyslet? No, to nevím. Leo! "

Nevypadám zrovna nadšeně, ještě pak, když slyším Zar´farra, jak mluví o sopce, zamračím se ještě víc.

" Ničit vzácné artefakty? To mi přijde strašné. Vždyť je nemusí mít jeden člověk. Když budou v rukou třeba deseti nebo jedenácti lidí, tak budou mít svou moc, pravda, ne tak velkou jako všechny najednou, ale i tak. Mě se to nelíbí. Určitě jsme je nezískali jen tak, to nemůže být náhoda. Rozhodně si myslím, že to má důvod."

Z mojí ne právě nadšené nálady mě dostane Anglino. Jako vždycky, v pravou chvíli řekne něco, co mi rozjasní tvář.

" Kdepak, na nikoho se nevrhej, nikomu raději krkem nekruť. Jsi hodný, vím, že to myslíš dobře. Jen mě trochu mrzí to s těmi soškami. Teď už to víš, už jsem to řekla. A samozřejmě, až bude čas, klidně se zeptej, pokud budu vědět, ráda ti vysvětlím, co bys nevěděl."

Usměju se na něj, ještě než odejde do stájí. A pak nám Ragnar ukáže svou sošku.

" Omyl. Nemáme sošek pět, jak jsme si mysleli, ani šest jak se domnívá Ragnar. S Mar-Dolem a Ragnarem jich máme už sedm! To znamená, že pokud má dvě Saldebaar a my sedm, znamená to, že jsou ještě někde tři sošky. Velmi zajímavé a pozoruhodné."

Když se pak začne Žira loučit s mistry, přidám se k ní a taky poděkuji. Vyjdu taky ven a když vidím, že se Anglino vede i mého koně, uculím se na něj.

" Moc děkuji, Helo tak, koukni jak na tebe mrká."

Řeknu se smíchem, vezmu uzdu a dojdu až k Žiře.

" Poslyš, Žiro, jak dlouho asi pojedeme? Nebo spíš, jak je to asi daleko k té jeskyni? Znáš cestu?"
 
  Ragnar   Postava není přítomna 8.5.2017, 15:37:50
Jsem potichu a poslouchám hovor. Jak říkal můj učitel:Mlč, když nemáš co říci.

Když se Flantilo zvedne a spěšně naši společnost opustí, nehnu ani brvou. Na rozdíl od ostatních vím, co ho k tomu přimělo.

Athaja. Tu tak získat... Pomyslím si neskromně.

O cestě do Vajgaru je rozhodnuto. Spokojeně zamručím. Poněkolikáte se zopakují informace o Kostějovi. Doplní mi to některé díry. Když se člověk nenechá zamotat do určitých slov, je to vlastně jednoduché.

Hodně z hovoru se točí okolo sošek. Počet, kterým disponujeme je pro mě fascinující. Nakonec mi ale zatrne. Žira ví, že by jsme jich měli mít šest, ale ví jen o pěti. Ztěžka povzdechnu a neochotně potáhnu řetízek na krku. Na svět vykoukne soška.

“Tu šestou mám já.“ Řeknu tiše.
 
  Anglino   Postava není přítomna 7.5.2017, 12:23:40
"Jsem rád, že mi bylo připomenuto k čemu ta má rubínová soška slouží. Při mém způsobu boje stříká krev nepřítele a já jsem jí celý zbrocen. Proto mne nejsou schopni vyřadit z boje menšími zraněními a i ty větší se mi rychleji zhojí, když mne ještě k tomu ošetří Zarˇfarro nemám na co bych si stěžoval."

Když vidím, že vše potřebné bylo vysloveno a hajný byl štědře obdarován za svou pomoc a pohostinství. Ostatní se chystají k odjezdu. Jdu se připravit také.

"Karolinko mnoho učených slov mistrů magie zde bylo vysloveno.
Až bude k tomu vhodná doba, zeptám se tě co mám dělat. Teď jdu přichystat svého oře a pokud by jsi chtěla tak i tvého, abychom mohli vyrazit.
Co se ti honí v tvé krásné hlavince, že se tváříš tak sveřepě, komu mám zakroutit krkem nebo mu dát okusit pěstí či meče?"


Počkám na odpověď Karolinky a půjdu přichystat koně svého a možná i jejího.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 7.5.2017, 11:22:21
Pro změnu zas sedím v rohu, není tu židle, tak sedím v podřepu a opírám se o koleno a svou hůl. Zvou naditou tornu mám vedle sebe, když jsem ji položil, bylo slyšet zadunění a zachrastění.

Poslouchám ostatní jak se dohadují o soškách. Zní to jako mocné artefaktu a lehce zneužitelné.

Pak se ozve myšlenka o zničení.

I kdyby byly opravdu 100% nezničitelné, pokud je hodíte do sopky,
myšleno hodně činnou sopku a necháte je propadnout se lávou.

Pokud je to pravá sopka, a dostatečně hluboká, pak se to dostane někam dolů do země a tam se nikdo nedostane.
Ano, je tu ta možnost, že jednou kdo ví za jak dlouho sopka vybuchne a vyhodí i sošky, ale do té doby je po problému.


Pokud se mně někdo nezdá, nebo docela se mně i zeptá, projdu jakékoli poškození a pomůžu s uzdravením.

( Nového červeného kolegu neřeším, evidentně ostatní už ho nějak přijali, nevidím důvod vytahovat to co už si asi zažil.)

Jako vždy do rozhodování skupiny nezasahuji, já jsem jen dvorní lékař, nic víc. A bonusové informace nemám, tak není důvod.
 
  Žira   Postava není přítomna 7.5.2017, 0:44:45
Na Mar-Dolovu žádost hajný odešel ze svého domu. "Máte pravdu, čím méně toho vím, tím lépe pro mě. Nespěchejte, já si zatím připravím dříví na topení a dojdu se podívat do lesa, jestli je vše v pořádku se zvěří."

Zdá se, že proti výletu do Vajgaru nikdo nic nenamítá. Ještě se chvíli bavíme o soškách, to se zájmem poslouchám. Zajímá mě Mar-Dolovo vyprávění i to, co říkají mistři. "Souhlasím s Merysol, nebylo by nejrozumnější ty sošky prostě zničit?" Zeptám se.

Aribeth nás obě dvě vyvede z omylu..

Co říká Aribeth


"Tato myšlenka už Attylloea taky napadla. Hledal způsob, jak by se sošky daly zničit, ale nenašel jej. Ty sošky totiž nejsou dvanáct různých artefaktů, je to jeden artefakt. Ale jak dobře všichni víme, zničit artefakt se jen tak nedá, musíte zničit nezničitelné srdce artefaktu. Krom toho, že takové srdce je prakticky nemožné zničit, tak taky není možné jej najít, nevím, jak to Saldebaar dokázal, ale ty sošky mají srdce někde úplně jinde, nevím kde, nikdo to neví. Attylloe je, mimo jiné, i velice schopný theurg, studoval tyto sošky velice dlouho a nenašel jediný způsob. Zjistil, že existují a vlastně neexistují. Čas na ně nepůsobí, prostor kolem nich se zkresluje.

Když nenašel způsob, jak je zničit, rozházel je všude po světě. A nakonec to možná není špatně. Mohou nám velmi pomoci, myslím, že už teď jich máme víc, než šest, takže jich Saldebaar určitě nebude mít víc, jak polovinu."


Když ji navádíte, aby se šetřila, jen se unaveně usměje. "Nebojte se o mě, už jsem toho zažila víc, než dost. Simplica znám docela dobře, přeci jen, je to můj syn. Vím, že ho nedokážu zabít.... a vlastně to asi ani nechci, ale také vím, že ho dokážu natolik zdržet, abych vám poskytla dostatek času. A přitom se s ním ani nepotkám. Jen si udělám krátký výlet a vyšlu fénixe na jiný výlet. Víc Vám toho zatím neprozradím, to by nebylo bezpečné ani pro Vás ani pro mě."


A opět Žira


Když nám to Aribeth vysvětlí, usměji se. "Hned mi bylo jasné, že to nebude tak snadné."

Alexanderova informace mě vůbec nepřekvapuje. "Je to jasné, dobyli Questaquu a tam ty informace všechny našli." Řeknu prostě. Flantilův odchod mě na chvíli zaskočí jako všechny, ale bohužel není čas podivovat se nad tím. "Mohl se rozloučit lépe." Řeknu s ironickým úsměvem ve tváři.

Merysolina otázka mě trošku zarazí. "Nejse si jistá, nakolik bezpečné je znát tyto informace, ale na druhou stranu, vědět bychom to asi měli." "No... já ti nevím, tuším, že nějakou máš ty, jednu má Kája, tu nám kdysi ukazovala, platinovou, že? Pak já mám dvě, jednu Mar-Dol. To mi vychází zatím na pět sošek, ale tuším, že to není vše, Hazzarda naznačovala, že ve skupině budeme mít ještě nějakou. Abych pravdu řekla, nechtěla jsem vědět jako ani kdo ji má, ale možná, že ta informace by neměla být tajná, nevím, je to na Vás, zda to prozradíte nebo ne."

Mar-Dolovo vyprávění mě velice zajímá, hltám každé slovo. Krom toho, že miluji staré legendy, je to téma, které se nás velice týká. "Možná by stálo za to, žačít se zajímat i o Almir, zkusit zjistit nějaké informace. Pokud nebudeme vědět, kam dál, bude to další věc, které se můžeme věnovat.

Podle toho, co říkáš, je dost nesmyslné, abychom měli každý nějakou sošku, skoro bychom je měli dát jednomu člověku a díky tomu bychom měli víc šancí. Ale zatím bych s tím počkala, nechala bych to až na později, přesto bychom tu myšlenku neměli zavrhovat. Skoro by se mi líbila myšlenka, dát všechny sošky Anglinovi, to by se roztřásl strachy i Saldebaar.

Ale ještě jedna věc, říkáš, že kdo má jen jednu sošku, může číst myšlenky, ale ještě se mi nikdy nepovedlo číst něčí myšlenky.... Ale možná to bude protože jsem se o to nesnažila, že?"
Odpovím červenáčkovi.

Na chvilku se zamyslím a pak ještě něco dodám. "Ještě o jednu věc bych tě ráda poprosila. Nechci vypadat, že ti nevěřím, ale mohl bys mi tu sošku ukázat? Jen bych se ráda podívala." Pokud mi ji ukážeš, poprosím Mayu, aby se na ni podívala a zjistila zda je pravá.

Mar-Dol mi sošku ochotně ukáže, Maya po chvilkovém zkoumání potvrdí její pravost. Soška vůbec neopustí Mar-Dolův krk, ani mu ji nezkoušíme sundat.

"Moc děkuji Mar-Dole. Jsem přesvědčena, že jsi k nám upřímný a proto bychom měli být také upřímní. Možná ostatní nebudou souhlasit, možná mi budou i nadávat, ale chtěla bych ti říct, co je naším hlavním úkolem. Abychom se zvládli zbavit Simplica, potřebujeme vyrobit meč Ellesar. Máme na něj návod, akorát výroba je děsně složitá a budeme muset hodně dlouho chodit po světě a shánět ingredience. Ze začátku potřebujeme zjistit všechny jeho předchozí majitele a najít jejich hroby."

Kája se mě ptá, kdy vyrazíme. Jakmile dostanu odpovědi na všechny své dotazy, otočím se k ní. "Myslím, že nám nic nebrání vyrazit. Jedeme do Vajgaru."

Než odejdeme, vytáhnu z kapsy váček s penězi a hajnému na stůl vysypu několik zlatých mincí. Spíše dostatek zlatých mincí na to, aby nemusel alespoň rok pracovat. "Tak pojďte, raději odejdeme, než se hajný vrátí. "

Rozloučím se i s mistry. "Moc Vám děkujeme za pomoc a ať Vám vše dobře dopadne. Snad se brzy opět shledáme."

Poté již před hájenkou nasednu na koně a počkám, až budou připraveni i všichni ostatní. Mezitím si ubalím cigaretu, zapálím ji a dlouze si potáhnu.
 
  Alzan   Postava není přítomna 6.5.2017, 22:01:38
Alex si není jist, jak dlouho je kostěj pod mojí kontrolou. "Tak ještě jednou pro tebe. Kostěje není možné zabít běžnými způsoby. Jeho ne-život je ukryt ve vazebném předmětu. Zabít ho lze tedy pouze tak, že zničíš tento předmět nebo jeho odraz ve světě mrtvých. V případě, že se k němu Simplicus dostane dřív než my, zničí ho. A předpokládám, že se o to pokusí. Že nám ho nenechá jen tak. Když ten předmět budeme mít my, on bude muset do světa mrtvých, aby zničil jeho odraz. A hledání tam mu chvíli zabere.

Pokud samozřejmě neplánuje nás osobně vyhledat a vzít si ho zpět. A i v této situaci bude pro vás, neboť nepředpokládám, že já bych to setkání přežil, výhodné mít ten předmět u sebe, protože pak toho kostěje budete moci zničit vy."


Chvilku se odmlčím a pak ještě dodám. "Říkal jsi, že mají naše portréty, podoby a informace o nás? I o mně? Protože pokud ano, znamenalo by to, že spolupracují i s cechem temných magů, kde jsem vyrůstal."

Poté poslouchám jedno vyprávění za druhém a snažím se pochytit to nejpodstatnější. Na Mar-Dolově vyprávění mě zaujme soška Vorome. Má nejblíž k nekromancii. Komunikuje a oživuje. Toho by možná šlo využít. Jen ji mít. A pak z něj vypadne, že ji má.

"Myslíš, že bychom se někdy mohli podívat na tu Tvou sošku? Jak funguje, co přesně umí a dokáže. Třeba bych z jejího fungování mohl odvodit něco pro mé kouzla a rituály."

Pak se ještě otočím k Aribeth. "Je hezké, že nám chcete získat čas, ale jak řekla Kája, ne za cenu vašeho zdraví, natož života. To radši oželíme ten předmět a do labyrintu se podíváme, až tam nebude. To tam třeba bude i méně ochran."

Karolína pak navrhne, abychom už vyrazili. Do jeskyní. Ostatní, krom Žiry, se zatím nevyjádřili kam. Tak jako tak asi brzo vyrazíme, tak se přichystám na cestu.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.