abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Stíny Haradu ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 22.7.2018, 18:53:53
Uprostřed jezírka se najednou objeví postava. Nikdo ji neviděl přicházet, nikdo neviděl, jak se tam dostala, prostě tam je. Vaše oči se od ní nemohou odtrhnout. Je jedno jestli jste muž či žena, člověk či trpaslík, tohle je jednoznačně ta nejkrásnější bytost, kterou jste za svůj život viděli.

Jemné rysy a zpěvavý hlas naznačují elfku, ale elf to určitě není. Ne jenomže jí chybí ty typicky špičaté uši, ale hlavně si vesele poskakuje po vodě a to nedokáží ani elfové. Zlatavé vlasy jí splývají k ramenou, v modravých očích jako by se ztrácel celý svět a téměř průhledné šaty protkané stříbrnou nití se na slunci lesknou snad všemi barvami.

"Daleké azurové pobřeží,

do něhož vlny naráží,"
začne zvesela líbezným hlasem a přes hladinu jezírka poskakuje směrem k vám.

"hvozd temný strašlivý,

planina a obzor zářivý,

tam všude se potok rozlévá,

tam všude jsem a budu já,

tam všude jitřenka vychází,

tak řekněte, kdo sem přichází?


Při posledních slovech nabere do rukou trochu vody a namíří si to k umírajícímu hraničáři. Skloní se nad ním a krvácející ránu mu vodou polije. Stane se něco zvláštního, rána se zatáhne a i přes to, že Ardon stále sténá bolestí, zdaleka to není tak hrozné, jako před několika okamžiky, už to dokonce vypadá, že by se mohl postavit na nohy.

"Poutníci milí, nemluvte ještě chvíli, voda rány zacelí a sílu do žil navrátí." usměje se rozpustile a začne kolem vás tancovat.

Většina z vás nejspíše nevěřícně zírá a dokonce i Arenovi došla slova. Bytost se tím však nedá rozrušit a opět se melodicky zasměje.

"Vody bát se přeci nemusíte, to zjistíte, až ji okusíte."

Ladným skokem se opět dostane k jezírku, do rukou nabere vodu a sama se napije.

Pokud v tu dobu někdo sleduje cokoliv jiného než poskakující bytost, zjistí, že podivné věci se dějí všude kolem vás. Tam, kde předtím leželi ohlodané kosti a mrtvoly, kvetou najednou krásné květiny a dokonce i z písku se začínají drát výhonky kdejakých rostlin. Není pochyb, že Paní Oázy je skutečná a že tancuje přímo před vámi.
 
  Grimmnir Corwigern   Postava není přítomna 20.7.2018, 16:49:04
Útok na bestii mi vyjde skoro tak, jak jsem plánoval. Jen v těch plánech nebudu já ten, kdo to schytá.
Když mi potvora rozerve ruku, zařvu podrážděn bolestí i vztekem. Odskočím stranou a má krev se rozstříkne po okolí. Napřáhnu se k další ráně přesto, že jsem bez štítu a potvora po mě vyloženě jde. Já se už však k ráně nedostanu, stejně jako bestie. Oba nás předběhne voják, který ranou svého meče potvoru dorazí.

Zhluboka zafuním a namířím si to k nejbližší mrtvole, abych ji obral o kus šatu, který použiju jakou obvaz. Okolí si teď moc nevšímám. Chci si jen vyčistit a ovázat zraněnou ruku.

Zase jsme prořídli. Škoda hraničáře. Řeknu si v duchu. Ne, neměl jsem ho rád a jeho smrt mi je vcelku fuk. Byl to prostě jen další člověk, který mohl pomoci v našem úkolu. Protože, i když jsme na tom tak, jak jsme, pořád máme úkol. Elfka ještě k někomu svolává pomoc, ale ke mně to není a Arya vypadá v pohodě, takže se věnuju sám sobě.

Dětský smích mě překvapí. Upřu podezíravý pohled směrem, odkud smích zazněl a rychle si ovážu ruku. Do zdravé vezmu opět sekeru. Štít je teď k ničemu, tak ho nechám přehozený na zádech.
 
  Anairë   Postava není přítomna 15.7.2018, 20:37:26
Další šťastný zásah tentokrát do nohy. Rána účel splnila ale litovala jsem, že jsem utrpení zvířete nemohla ukončit okamžitě. Můj pohled pak rychle přejede ze strany na stranu, nakonec zahlédnu pulčíka jak se vrhá na jednoho z vrků a následně je vyhozen do vzduchu. Okamžitě pozvednu obě čepele a rozeběhnu se vstříc zvířeti.

Nakonec se na zvíře vrhneme společně s Estem a Ardonem. Rychle vedu čepele z vrchu dolů v dlouhém seku po boku bestie načež přejdu jednou čepelí do obrany a druhou do přímé ofensivy. V momentě kdy se tesáky sevřou na hrudníku hraničáře vytřeštím oči, chvíli jsem schopná tam jen stát jako přikovaná ale nakonec se ve mě probudí vůle jednat.

Ardon je už pohozen stranou když se mi povede přiskočit k šelmě a prudce jí zabořit svoji elfí čepel do hlavy prudkou sečnou ranou vedenou shora. Zvíře padne mrtvé, to mě moc nezajímá jelikož se můj zrak okamžitě stočí k hraničáři vedle kterého pokleknu rychle mu sevře rameno a pozvednu ho jak ho rychle přejíždím pohledem. Pro člověka mohl vypadat mrtvý ale já jsem tohle viděla lépe, musela jsem se přesvědčit zda tomu tak opravdu je.

Držím pohled na hraničářovi i když Aren mluví. ,,Tady jsme hotovi, život se do tohoto místa vrací což je jasný znak toho, že celá smečka je mrtvá. A tenhle potřebuje okamžitou pomoc." Poukážu na Ardona. Pak zazní smích a já okamžitě pozvednu hlavu a začnu se rozhlížet ze strany na stranu hledající původce zvuku.
 
  Bobulda Medjed   Postava není přítomna 9.7.2018, 15:39:49
Podaří se mi, o co jsem se snažil, nicméně skutek není tak přínosný, jak jsem doufal. Ani mečem neproniknu tvrdou kůží moc hluboko. Do první rány jsem dal skoro všechnu sílu, další už byly jen marné pokusy. Šelma sebou začne kroutit a házet, až mě přes snahu se udržet vyhodí vysoko do vzduchu.

Mám víc štěstí než rozumu, tak jsem jí nespadl přímo před tlamu nebo pod tlapy a tak se mi z boje podaří vyváznout jen s pár pohmožděninami od přistání. Ne všichni ale takové štěstí měli. Dva z vojáků neměli šanci dřív, než něco vůbec čekali, další pak skončil pod vahou druhého z vrrků. Další ztrátou, která mě z nich zasáhne nejvíc, je Ardon.
Přes krátký společný čas jsme se spolu bavili o něco víc už díky jeho svaté trpělivosti a snaze naučit mě střílet. Slzy se pomalu obmění od paniky za žal. O luk, který mi pomáhal vybírat, jsem přišel už někde na lodi nebo v moři. Snad vzpomínkou na tebe zůstane aspoň můj chabý um. Loučím se s ním v duchu, protože si ani nejsem zrovna jist, že proběhne nějaký pohřeb.

Arenova slova příliš nevnímám. Rozptýlí mě až ...smích? Zbystřím a rozhlížím se, ale spíš očima. Tělem moc nehýbu, přesto připravuji svalstvo k rychlému startu, kdyby byl potřeba.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 23.6.2018, 15:51:24
Asi každý z vás už někdy slyšel o pověstných lukostřeleckých schopnostech elfů a dnes jste se o nich mohli přesvědčit na vlastní oči. Nejenom že první Anaiřin šíp už poslal jednu bestii do věčných lovišť, ale necelých pět vteřin nato, další vypuštěný šíp, jenž prosvištěl trpaslíkovi nad hlavou, zasáhl dalšího vrrka do levé přední tlapy. Šelma zakňučí a zpomalí běh. Nejedná se sice o smrtelné zranění, ale zvířeti značně omezuje schopnost pohybu.

Bohužel ne každý umí střílet jako elf, a tak šipka z Aryiny kuše způsobí již zraněnému vrrkovi jen lehké škrábnutí.

Nic to však nemění na tom, že je šelma zraněná a poněkud zmatená, co jí to vlastně zranilo. Toto je nejlepší čas k útoku. Oba vojáci na nic nečekají a po boku Grimmnira proti vrrkovi rozběhnou.

I přes to, že zvíře pajdá, stále je nebezpečné, o čemž se vzápětí přesvědčí jeden z vojáků. Jakmile se totiž přiblíží dostatečně blízko, šelma se s nečekanou hbitostí pomocí silných zadních nohou odrazí a skočí. Voják před sebe stihne dát štít, avšak to mu ani v nejmenším nepomůže, váha obrovského těla ho doslova zamáčkne do země. Ozve se zapraskání. Těžko říct, zdali to byly kosti, či jenom prasklý štít, voják se však nehýbe.

V tu chvílí provede výpad Grimmnir svou sekerou, která se zatne hluboko do stehna zadní nohy šelmy, ta se však ještě stihne po trpaslíkovi ohnat nezraněnou přední tlapou. Grimmnir se sice pokusí uhnout, ale i tak mu drápy ošklivě potrhají ruku. Avšak těchto pár okamžiků, ve kterých šelma vnímá pouze trpaslíka, stačí druhému vojákovi, aby si připravil útok a vší silou ťal šelmu přes krk. Meč se zabořil hluboko, hlavu téměř oddělí od těla a bestie padne k zemi.

Mezitím se na druhé straně fronty dostane k vrrkovi jako první Est. Šelma se po přibližujícím válečníkovi ožene tlapou, avšak Estovi se podaří uhnout a tnout šavlí po nechráněném boku zvířete. Rána je však vedena poněkud nešťastně a nezpůsobí tak žádné vážnější zranění.

Zvíře zastaví, rozhodnuto zabít toho, kdo ho právě poranil. V tom okamžiku se však stane něco zvláštního, z houští vyběhne malá postava s mečem v ruce a zarputilým výrazem ve tváři. Hobitovi se zázračným způsobem podaří vyšvihnout na záda bestie a několikrát bodne. Rány to nejsou nijak zvláště silné, ani smrtelné, ale stačí na to, aby sebou šelma začala házet a dezorientovaně se točit dokola a hledat útočníka.

Jak je známo, hobiti se sotva udrží na poníkovi, takže na hřbetě zmítajícího se vrrka nemá Bobulda ani nejmenší šanci vydržet nijak dlouho. Hobit je tedy vyhozen do vzduchu a po krátkém ladném letu tvrdě dopadne na břeh jezírka. Je hodně potlučený, ale naštěstí živý. Tohoto zmatku využijí Ardon s Arenem a Anairë , aby společně s Estem přešli do útoku. Všechno se seběhne strašně rychle. Sice se podaří šelmě zasadit několik ran, avšak ta se nepřestává bránit a Ardon v jednu chvíli udělá krok navíc a už nestihne před obrovskou tlapou bestie uhnout. Drápy ho zasáhnou do krku a přetnou průdušnici i s hlavní tepnou. Hraničář zachrčí a skácí se k zemi.

Šelmě postupně dochází dech a její útoky už nejsou tak razantní. Netrvá to dlouho a elfka zasazuje poslední úder mířený na hlavu. Je po boji.

Všichni jste vyčerpaní, potlučení a ztratili jste jednoho z vojáků a hraničáře. Trpaslík má potrhanou ruku a hobit je pomlácený.

"Jak jste na tom?" ozve se unaveně od Arena, který se posadil vedle zabitého zvířete. "Až se trochu vzpamatujeme, měli bychom těm vesničanům zanýst něco na důkaz, že jsou ty potvory vážně tuhý."

Kapitán sotva dořekne větu a z husté vegetace, která obklopuje celou oázu se ozve zvuk, který byste tu opravdu nečekali - téměř dětský smích.

Smích jakoby přicházel každou chvíli z jiné strany. Kapitán se opět vyškrábe na nohy, pozvedne štít s mečem a sleduje okolí. "Co to kurva je?"
 
  Grimmnir Corwigern   Postava není přítomna 22.6.2018, 11:21:41
S napětím sleduju zahájení bitvy. Lučíšníci zaútočí a když jedna bestie chcípne po první ráně, překvapeně pozvednu obočí. Vím co lučišníci dokáží, ale tohle na mě vážně udělalo dojem. Druhá potvora, ale tak snadno chcípnout nehodlá. Navíc nás zadní hlídka, svým smrtelným výkřikem, varuje před útokem třetí bestie.

Aren vydá rozkazy a námořníci rychle reagují. A Arya se samozřejmě oddělí a zůstane stát na volném prostranství, nikým a ničím nekrytá a s vystřelenou kuší v ruce. Můžu jen doufat, že jí potvora nechá na pokoji a rozhodne se napadnout námořníky.

Est si to chce rozdat s jednou bestií sám. Je to stejně šílené jako odvážné. Bohužel až na konci boje se ukáže, jestli to riziko stálo za to.

V duchu pošlu krátkou modlitbu k celému trpasličímu pantheonu a rozeběhnu se k bestii, která by mohla ohrozit Aryu. Útok cílím na zadní tlapy.
 
  Bobulda Medjed   Postava není přítomna 20.6.2018, 13:58:40
Vzpomenu si na příběhy z dětství. Oni neumí lézt na stromy, co?
Ne že já bych uměl, ale zatímco se ostatní plíží blíž k spícím vrrkům, pokouším se se vší tichostí vyškrábat na blízký strom. Jde mi to asi jako jim plížení, ale ani nespadnu, ani neurvu větev, než se dostanu do, aspoň jak doufám, bezpečné výšky.

O luk, se kterým jsem se nedávno tak pracně učil, jsem ve vodě, nebo možná ještě na lodi přišel, tak si připravím svůj prak a kamínek z pláže.

Dřív, než přijde povel k útoku, se kousek ode mne ozve výkřik. Leknutím sebou trhnu, až málem spadnu. Chvíli visím zavěšem za ruce a nohy zespodu větve jako nějaký lenochod. Do čeho já se to zas uvrtal! Zalamentuju v duchu a snažím se zkontrolovat situaci dole. Lépe vidím na ostatní, než pod sebe, ale vrrci si už mezitím všímají dalších vojáků.
Spustím se do houští pod sebou, kde najdu prak, který jsem při chytání sám sebe upustil, a pokouším se tam ukrýt. Můj pád naštěstí nepřehlušil nastalou vřavu boje, ale teď už mě bestie můžou cítit po větru. Můžu jen doufat, že krev mrtvých vojáků bude silnější.

Přehlížím oázu, abych našel vhodnější místo a přemýšlím, kudy tam utéct, aby si mě nevšiml ani ten, co stojí čelem ke mně.

Šíp se vrrkovi zabořil hluboko do masa. A nic. VŠICHNI TADY UMŘEM! Začínám panikařit. Mnou vržený kámen by mu přes srst způsobil nanejvýš modřinu. Měním prak za meč. Vybíhám z úkrytu vrrkovi do zad. Z vypětí mám oči zalité slzami a v tváři zoufalý škleb. Přesto nevydám hlásku.
 
  Arya   Postava není přítomna 20.6.2018, 12:13:26
Rychle nacházím vrrka, který mi tu chyběl. A to přímo za svými zády. Otočím se za řevem vojáků. Vystřelím šipku z kuše k vrrkovi, ale znovu nabíjet se už neodvažuji. Jen ztráta času. Oddělím se od skupinky, abych měla svůj prostor. Pak vezmu kuši do obou rukou a doufám, že vrrk se ke mně nerozeběhne, jinak mám v plánu ho kuší praštit vší silou.
 
  Anairë   Postava není přítomna 7.6.2018, 23:33:05
V momentě kdy můj šíp naprosto odpraví vrrka tak rychle spokojeně přikývnu. Neměla jsem z toho zrovna radost, ačkoliv vrrci byli brutální stvoření byli stále jen pouhou součástí přírodního cyklu. A tahle smečka byla jednoduše ve špatný čas na špatném místě. Nenucená smrt zvířat mi nepřinášela radost.

Teprve v momentě kdy jsem si jistá, že můj šíp trefil vrrka se rychle otočím a podívám se co se děje vzadu. Neváhám ani půl vteřiny abych popadla další šíp z toulce a prudce natáhnout tětivu abych vyslala další šíp směrem k bestii co napadla vojáky co nám měli krýt záda.

Pak se to všechno začalo sbíhat najednou. Rychle jsem si přehodila luk přes rameno a tasila jsem své dvě čepele, pozvedla jsem je nahoru obě směrem k šelmám abych si zatím udržela odstup kdyby se jakákoliv rozhodla vrhnout na mě. Pomalu jsem přešlapovala a rozhlížela se ze strany na stranu.

Bylo jasné, že pokud se bestie dostane moc blízko nemá smysl se snažit bránit proti něčemu co je větší než já. Pokud by tedy na to mělo dojít přejdu do kompletní ofenzívi a doufám, že rychlé útoky bestii zaženou zpět.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 1.6.2018, 14:45:50
Vše je připraveno. Elfka s hraničářm vepředu, ostatní za nimi se zbraněmi v pohotovosti. Všude kolem je hrobové ticho. Každý z lučištníků si vybere jeden cíl, natáhnou, zamíří a přesně v tom okamžiku se to stane. Hrobové ticho prořízne výkřik, výkřik smrti.

Lučištníci naráz vystřelí, ale chtě nechtě, trochu sebou trhnou, neboť stejně jako vy ostatní se rychle ohlíží, co se to stalo. Křik přišel od vojáků, kteří vám měli krýt záda. Místo nich tam však stojí obrovská šelma, jednoho vojáka drží tlapou na zemi a druhého v tlamě, ani jeden z nich už se nehýbe. Tohle vše se seběhne v několika vteřinách a mezitím šípy, které vystřelila Anairë s Ardonem doletěli ke svým cílům. Šíp od elfky prošel vrrkovi těsně nad okem hluboko do mozku, neměl ani čas se zvednout. Ardon však takové štěstí neměl, jeho šíp zasáhl pouze nohu a nevypadá to, že by vrrkovi vážněji ublížil, spíše ho jen naštval. (máte docela štěstí na kostky, nečekal jsem, že padne 10/10 a rovnou jednoho odpravíte bez boje :D )

Jedna šelma je mrtvá, avšak dvě stále zbývají. Vrrk, který ještě před chvílí spal, se rychle zvedne a neotálí ani vteřinu. Rozběhne se proti vám. Současně s ním vyrazí i vrkk, který vám vpadl do zad. Zvířata jsou to vážně obrovská, vypadá to, jak kdyby se proti vám z každé strany řítil zubatý rozzuřený býk.

"Kurva!" ucedí Aren mezi zuby. "Rozdělte se, v tomhle hloučku nás pobijou hned!" zakřičí.

Zbylé dva vojáky však nemusí nikdo pobízet. Udělají mezi sebou asi dvoumetrový rozestup, připraví si štíty a postaví se čelem k vrkkovi útočícímu zezadu. Aren se postaví před elfku s hraničářem, ale tak aby oba mohli ještě vystřelit. Okolo hlavy mu prosviští Ardonův šíp. I přes to, že se šíp zaboří hluboko do masa, šelmě je to očividně jedno, jen zavrčí a běží dál.

Jako by vaše situace už nebyla takhle dost šílená, Est se nejspíš rozhodne, že jednu ze šelem vyřídí sám. Proběhne kolem Arena vstříc vrrkovi útočícímu zepředu a při tom cosi křičí. Rozumět mu není, ale nejspíš to bude cosi rhûnsky. Bobulda celou situaci sleduje z houští.

Vrrci se rychle blíží, ještě máte několik vteřin a pak se strhne mela.
 
  Arya   Postava není přítomna 1.6.2018, 11:47:45
Grimm mi předá nabitou kuši i s několika radami.
“Já to zkusím.“ Uculím se jako nějaká husa a tajně doufám, že se jeho slova nevyplní. Vydám se blíže k vrrkům, když zaslechnu Arena s jasnou instrukcí. Ušklíbnu se, ale docela jeho nápad uvítám.
“Myslím, že se s tebou tentokrát hádat nebudu.“ Odpovím potichu a zařadím se dozadu za skupinku, kterou v tichosti následuji. Více než dvojice spících bestií si všímám okolí a hledám třetí, která mi tu chybí.
“Tak kdepak jsi?“ Vyčkávám, až lučištníci vystřelí první šípy. Mám kuši připravenou, ale pochybuji, pokud se nepodaří zabít bestie šípem, že moje střelba bude k něčemu platná.
 
  Grimmnir Corwigern   Postava není přítomna 30.5.2018, 10:46:46
Vo bojích s Vrrky něco vím a tak jen přikyvuji na souhlas. Bez brnění jsem sice pohyblivější, ale nic mě nechrání. Všechno půjde do masa. pomyslím si kysele a hodím po kapitánovi vyčítavý pohled. “Celej tenhle průser je Tvoje chyba.“ zamumlám tiše.

Ardon si nedá pokoj. Zhluboka vydechnu a poslouchám dál jeho žvásty. Najdi si jinou voběť, nebo se jí sám staneš. “Pač nevydržíte ani v boji, ani v chlastu. Tebe a Tvý kamarády by přepil každej trpaslík. Vo boji o Velkou síň nemáš ani páru, tak mi dej laskavě pokoj. Mým vočím tohle slunce nesvědčí. Tak abych si Tě nesplet s Vrrkem. Z huby vám smrdí stejně.“ zavrčím vztekle.

Poslouchám, jak se kapitán baví s člověkem z vesnice a protočím oči. Kdyby jsi zběhem nazval mě, urazil bych Ti palici. Začínám zcela vážně přemýšlet, zda by nebylo lepší se kapitána zbavit. Nevím jestli byl vždycky takhle mizernej vyjednavač a nebo se to stalo až při ztroskotání, ale nazvat jen tak vojáka zběhem...

Vyrazím spolu s ostatníma daným směrem. Oáza je nádherná. Stín a voda. A Vrrci. Smutně sleduju, jak se někteří dokáží tiše pohybovat. V tom jsem nebyl nikdy dobrý. Natáhnu kuši a založím šipku. V mém případě se jedná o jedinej výstřel. Než bych kuš znovu natáhl, stihnul by se Vrrk vysrat, zahrabat to a třikrát oběhnout celou oázu.

Elfka s nevyslovitelným jménem vysvětluje a radí. Poslouchám. Zjevně ví o čem mluví. Pak se přiblíží Arya a vyžádá si kuš. Pokrčím rameny a nabitou zbraň jí podám. “Neubliž si. A snaž se trefit ty čokly. Né že mi s tím prošpikuješ řiť.“ ušklíbnu se. Připravím si štít a potěžkám sekeru. Nečekám, že by je dokázali ustřílet.
 
  Anairë   Postava není přítomna 27.5.2018, 22:36:25
Kývnu na Aren a vytáhnu svůj dlouhý luk. Trochu se zamračím když dřevo, které uchopím je hrubé a vůbec ne povědomé. ,,Někdy ho budu muset získat zpátky. A nebo si obstarat nový, tyhle lidské luky jsou jako ze železa." Pomyslím si trpce zatímco se tiše pohybuji s ostatními do pozice, oba meče jsem měla povytáhlé pro případ rychlé akce.

Pomalu založím šíp a mírně povytáhnu tětivu. Každý z mých pohybů byl instinktivní bez nějakého širšího rozmýšlení. Očima jsem přejížděla oázu ze strany na stranu ale hlavou jsem nehnula ani o píď. Dostaneme se celkem blízko k vrkům to bylo dobře. Zároveň si nás šelmy evidentně ještě nevšimli.

Pomalu natáhnu tětivu na maximu a zaujmu svoji polohu očekávající jasný pokyn. Můj cíl byla hlava bestie a byla jsem připravena po vyslání prvního šípu okamžitě vytáhnotu a založit druhý a poslat ho směrem k jejím nohám.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 26.5.2018, 23:39:56
Mimo hru

Krátké shrnutí vaší situaci pro ty, kteří mají stejně krátkou paměť jako já. :D

Byli jste vysláni do Umbaru, abyste prošetřili údajné nepokoje, ale cestou vás napadli korzáři a vaše lodě potopili. Přežila vás jen malá skupinka v čele s Arenem, avšak jen co jste se dostali na pláž, piráti zaútočili znovu. První vlnu se vám podařilo odrazit a zbytek připlouvajících pirátů smetlo do temných hlubin několik jakýchsi chapadel, která se z ničeho nic objevila nad hladinou.

Nedlouho poté se vám podařilo objevit vesničku, kde vám dali nabídku, která se neodmítá-zabijete vrrky v oáze a oni vám poskytnou nezbytné zásoby na další cestu. Momentálně se tedy nacházíte u oázy a sto metrů od vás podřimují dvě obrovské šelmy. Oáza je obklopena bujnou vegetací, ve které se snadno schová i dospělý muž a vítr vane proti vám, tudíž vás vrrci zatím necítí...
***


"Tak dobře, jdem na to. Hezky pomalu a potichu, kdo má luk, tak si ho připravte a vy dva tu zůstaňte a kryjte nám záda." ukáže na dva vojáky vzadu. Ti s radostí uposlechnou, přeci jen vyhlídka na boj s těmi bestiemi není příliš lákavá.

Než ani kapitán stačí domluvit Arya se tichým krokem vydá vpřed. Aren ji však zastaví.

"Drž se vzadu, proti nim ti ty tvoje dýky moc nepomužou." sykne.

První jde tedy kapitán s Estem, který v rukou třímá dlouhý luk se založeným šípem, zbytek skupinky je následuje. Snažíte se pohybovat tiše, ale minimálně trpaslíkovi a vojákům to moc nejde. Tedy ne že by byli nějak zvláště hlasití, ale kolem oázy je naprosté ticho a tak každá zlomená větvička a každý převrácený kamínek znějí jak ohlušující lomoz.

Dostanete se na vzdálenost padesáti metrů, ale šelmy si vás naštěstí stále nevšímají a podřimují. Aren zastaví a naznačí cosi, co má nejspíš znamenat pokyn k zahájení zteče.

Ardon se tedy neslyšně přemístí dopředu vedle Esta a připraví si luk. Na tuto vzdálenost je zásah do nepohybujícího se terče téměř jistý, oba lučištníci tedy jen čekají na ostatní, až budou připraveni.
 
  Bobulda Medjed   Postava není přítomna 15.1.2018, 20:57:32
Připojím se a cestou vyslechnu plány. Ostatní, zdá se, aspoň něco vědí. Sám nic neříkám, ale snažím se pochytit cokoli, co by mi pomohlo přežít. Zpoza křoví obhlížím situaci a čekám na rozkazy. Ujistím se, že mám po ruce meč a kapsy plné kamínků z pláže, a připravím si do ruky prak. Kolem jezírka hledám další vrky a taky místa k ukrytí, i když váhám, jestli mi proti nim pomůžou. Pro případ nouze koukám i po stromech, kam by se mi dobře lezlo.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14] 
www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2020 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.