abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Neznámo ::
družina
stránkovat po:  
 

Lada
18.7.2018
22:02:06
" Takže Arwin nám nepomůže, Rukh taky ne a dokonce ani Angar. Moc hezký teda."

Zamračím se jako čert a váhám, jestli se na to taky nevykašlu.

" Podle mě je hloupost stavět několik malých vorů. Jestli ti tvorové žijí ve vodě a zaútočí na nás, tak malé vory převrhnou spíš než velký. I když je pravda, že i velký vor můžou převrhnout. Nejlepší by bylo, kdybychom nemuseli do té vody vůbec."

Odpovím Angarovi. Jdu pomáhat s vorem, ale neochotně a pěkně naštvaně. " Beztak se ve vodě neubráníme."

Angar Rudovous
15.7.2018
21:41:55
Poslechl jsem si co mi radí zaklínač Rukh.
Pokývávám při tom lehce hlavou a hledím mu do očí, aby věděl , že jej beru na vědomí.
V hlavě mi šrotí myšlenka.

"Že jde o obojživelníky to podle vzhledu, jak jej kapitán popisuje bude pravda. Zbraně sečné budou ve vodě málo platné. Chtělo by to oštěp a nebo harpunu. Musím však vzít zavděk lehké kuši a šipkám do ní je přesná a jen se nabíjí o něco déle než luk, ale mám dost síly abych jí nabil bez navijáku. ještě že jsem měl svůj dlouhý meč, jednoruční bojové kladivo a dýku s kuší navěšené na sobě a neztratil jsem je při ztroskotání."

Sotva mi myšlenky proběhnou hlavou Rukhovi odpovím.

"Děkuji za radu. Chtěl jsem se podívat ještě na vrak co kdyby tam zůstal nepoškozený záchranný člun. Máš pravdu, plavat nebo brodit by bylo krajně nebezpečné a nezodpovědné. Musím si nejdříve postavit malý vor z vyplaveného dřeva a na něm doplout k vraku. Tam se poohlédnout zda najdu něco k užitku. Na svou obranu mám spolehlivou lehkou kuši. Pokud by útoky těch tvorů byly hodně divoké, vrátím se ke břehu, aniž bych doplul k vraku."

Kouknu jak ostatní makají na výrobě voru.
A jen tak filozoficky pronesu.

"Uvažovali jste jak velký ten vor budete stavět? Velký bytelný budete muset na druhou stranu přemístit po vodě, naopak několik menších by se dalo přesunout po souši. No, ale to nechám na vás, já si jeden tak pro tři osoby vyrobím hned a zkusím prozkoumat vrak."

S těmito slovy hledám v troskách na břehu trámy, desky, soudky či jiné plovoucí věci a kusy lan k zhotovení voru.
pak se vydám na plavbu k vraku s kuší připravenou k výstřelu.kuši mám pověšenou za patku na krku a tak mi stačí po ní jen hrábnout a vystřelit, přitom když nestřílím tak mám volné ruce.
Pokud se mi tam podaří doplout pomocí lana a lodního navijáku pokud bude fungovat, vor vytáhnu na palubu, abych o něj nepřišel dokud budu prohledávat vrak.
Snad se mi podaří najít něco co se bude hodit. Navštívím postupně zbrojnici, tu záhadnou místnost ve předu podpalubí, stáje, kuchyni, prostě prošmejdím vše kam se dostanu.

Rukh
15.7.2018
16:01:08
Pomalý kapitána sprevádzam s tym že keď sa niečo vyrúti som pripravený zasiahnuť.

"Čo to su za tvori? Zdá sa že to žije pri vode rovnako ako topivci ale tie žraločie hlavy? S tym som sa ešte nestretol... Každopadne strieborný meč by mal spôsobiť dosť veľké zranenia."

Ak nas nič nenapadne a dostaneme sa k skupinke rad by som išiel pomocť s pltou. Zajdem za Angarom.

"Rad by som pomohol s plťkou ale lepšie bude ak zostanem tu a pomôžem zabezpečiť miesto a pripraviť sa na prípadnu obranu. Viem že som povedal že by sme mohli zajsť na vrak a nejake drevo najsť tam ale teraz sa mi to zda ako nebezpečné. Podla opisu paladina to vyzerá na nejaký druh topivca, jedosť pravdepodobne že maju žiabre a vedia dýchať pod vodou. Zišla by sa nejaka strelna zbraň ako kuša alebo luk keď na teba vo vode zautočia. Kvoli tomu že je voda hustejšia ako vzduch budu tvoje utoky z mečom alebo prhacimi nožmi neefektivne a oni na to prostredie možu byť zvyknutý. Rozhodnutie necham na teba zvaž pre a proti."

Počas monologu celý čas udržujem oční kontakt mojimi mačacími očami. Snaď o zaklinačoch už čo to počul a dojde mu že pri nom prave jeden z nich stoji a nebude moje varovanie brať na lahkú váhu.

Velký vypravěč1
8.7.2018
22:06:17
Většina z vás se vydá stavět vor a burcovat lidi k přesunu jen Arwin zůstane a ptá se. Paladin se na něj podívá a pak odpoví.

"Kdo křičel ti nepovím. Jelikož jsou trosečníci rozeseti po celé délce skalisek tak to mohl být kdokoliv. Co na nás útočí to je dobrá otázka. Jedná se o podivné obludy. Jsou šedé s ploskými nohami a mají bílá břicha. Chodí po dvou a jsou velcí jako lidé. Dalo by se říci, že jsou lidští, ale mají hlavy žraloků. Mají hodně zubů a dlouhé drápy. Viděl jsem i nějaké primitivní oštěpy a určitě loví ve smečkách."

Stavba voru pokračuje dobře i většina lidí se začíná zvedat, ale jste vyrušeni náhlým vytím, které se ozve až příliš blízko a je následované druhým jakoby v odpověď. Zvýšíte své úsilí, pak uvidíte obrysy na skalách. Jsou podivně lidské, a zároveň nelidské. Pomalu se blíží.

Arwin
8.7.2018
15:30:43
Jaké překvapení nás čeká za kamenným pobřežím. kapinám, a s ním i naši přátelé, jenž nás chránili před blesky. "Možná chránili.. Kdo ví jak se to celé seběhlo.." pomyslím si, když se kouknu na kapitána, a hledám poblíž nějakou mrtvolu.

"Kdo to křičel před chvílí?" optám se, když nic takového nenajdu. "A kdo se vblastně blíží?" optám se, když to nikdo jiný neudělá. "Na pár slov se čas najde vždycky.." pomyslím si. Pokud mi odpoví, navrhnu že se kouknu na kapitána. Když nedostanu dopověď, nechám ho ať si pomůže sám.

"Já se zatím kouknu po přeživších. Vor nechám na vás." prohlásím pouze, a rozejdu se po konci všech debat směrem zpět.

Lada
5.7.2018
11:00:51
" Už to vypadalo, že posádku sežrali žraloci. Ne, jen je to vyvrhlo jinde. Kapitán nevypadá právě v nejlepší kondici, ale je aspoň naživu, což se ne všem podařilo."

Poslechnu si mágy i oba moje společníky a přikývnu.

" Dobře jdu všechny vyburcovat, aby někdo pomohl Angarovi a ostatní, aby se připravili na pochod nebo plavbu dál."

Po boku Angara se vydám zpět a zatím co on jde obhlédnout, co by se dalo použít z vraku lodi, já se snažím dát dohromady všechno, co ještě nebylo rozebráno a mohlo by se nám hodit. V jedné chvíli skoro zajásám. Můj vak i se všemi věcmi byl ještě namočený ve vodě, proto jsem ho prve neviděla. Věci uschnou, jsem ráda, že je mám.

Pokud někdo z přeživších potřebuje nějak pomoci, pomůžu. Pak ze svého vaku vysypu všechny věci, oděvy vyždímám, prázdný vak taky, aspoň co to půjde. Pak věci pořádně roztřepu, aby se zbavily písku a složím. Všechno urovnám do vaku, Přes každé rameno mám jeden vak, ale to nevadí. Dojdu k Angarovi.

" Myslíš, že je to hodně hluboké a nebezpečné na přeplavání? Třeba by to šlo přebrodit.Myslíš, že bych to měla zkusit? Nebo jsi našel něco, na čem bychom mohli přepravit věci a raněné? Ostatní by mohli kolem toho plavat a vor nebo člun postrkovat před sebou. Co myslíš?"

Angar Rudovous
5.7.2018
3:06:26
"Tak konečně víme, že nepřítel se blíží a že nemáme čas na odpočinek. musíme se odsud dostat rychle a přeplavit se na voru. jak tam dostat dostatek dřeva na výrobu voru? Trosek je tu dost."

"Není čas nad ničím moc uvažovat, jdu k vraku lodi. podívám se jestli nějakým zázrakem nepřežil nějaký z koní či jiných tažných zvířat. Nebo nějaký záchranný člun který bychom přetáhli po souši pomoci kulatin na druhou stranu. pokud ne tak z trámků a desek udělám sáně, které by jsme táhli sami naložené dřevem a tak dotáhli dostatek dřeva na postavení prámu. Já jsem dobrý plavec, když si sundám brnění a dám jej na prám, tak pokud tady nejsou žraloci, mohl bych se prámu jen držet a tlačit jej před sebou, abychom přepluli na druhou stranu co nejrychleji. Pokud nás je více co umí plavat a nebojí se udělat to co já, nemuseli bychom stavět tak velký vor."

Nelením a vracím se k vraku, abych hledal co jsem si předsevzal, kusy potrhaných lan a to na čem bychom mohli přeplout na ostrov.
Pokud narazím cestou na přeživší, informuji je o naší situaci a nutnosti co nejrychleji se dostat přes pruh moře na vedlejší ostrov.

Rukh
5.7.2018
1:20:45
Keď narazim na skupinku trošku ma zarazi že najdem práve kapitána paladinmi, ale nedam to na sebe vedieť. Vypočujem si čo nam povie paladin a popri tom ako hovorí davam pozor na okolie aby nas niečo neprekvapilo.

“Takže my ešte nie sme na ostrove, to sa tam budeme musieť dostať pltou. Zda sa že jednoduché veci v živote neexistuju.“

“No dobre teda, navrhujem aby niekto išiel zmobilizovať tych čo prežili aby boli pripravený. Ja by som len potreboval vedieť čo vas napadlo a zostanem kryť kapitanov postup k skupinke, tu sa moje znalosti z boja proti monštram a besom zídu. Kym aj s kapitanom dojdeme k skupinke nech už budu pripravený na odchod aby sa to zbitočne nenaťahovalo. Ale v prípade že tych prenasledovatelov nie je veľa by sme ich mohli pobiť na mieste a použiť drevo z neďalekej stroskotanej lode. Tak čo navrhujete?“

Počas rozhovore občas pozriem paladinku či si nevšimnem nejaky jej prudký pohyb čo by naznačovalo, že sa chystá na útok alebo na obranu.

Velký vypravěč1
3.7.2018
22:57:03
Při prohledávání okolních zbytků posádky a věnování té přeživší části se vám všem více méně podařilo zkompletovat vaše vybavení. Vypadá to, že nejčastější zranění jsou tržné rány a zlomeniny od nárazu. Po chvíli zjistíte, že tu nejsou všichni. Minimálně chybí většina důstojníků s kapitánem, paladinové a kněz.

Křik sotva dozní, když se Rukh vydá směrem za ním. Vede ho mezi dvě skály kde to vypadá, že bude cesta. Už se skoro chystá zatočit za roh a zmizet ve skalách, když v tom málem narazí do trojce co kráčí proti němu. Během okamžiku dorazí i Arwin následován Angarem a Ladou. Trojce co vyjde zpoza rohu jsou naši paladinové a mezi ni my je kapitán. Ten se sotva drží na nohou a je zavěšen rukama kolem krku paladinů. Poté co vás potkají mu pomohou si sednout a muž začne hovořit.

"Díky bohu, že jsme vás našli. Nás to vyplavilo kousek dál. Vzbudily jsme se už před pár hodinami. Vydali jsme se vás hledat, ale byli jsme napadeni. Většina přeživších z naší skupiny je mrtvých."

Mezitím co paladin hovoří tak jeho kolegyně hlídá cestu po, které přišli. Teď si všímáte, že jsou celý od bláta a krve, že postraceli většinu své zbroje, ale meče si uchovali. Paladin pokračuje.

"Musíme dostat většinu lidí pryč z téhle pláže. Tady jsou jako hostina. Nemáme moc času. Blíží se."

V odpověď jeho slov se ozve vytí, ale není to vytí vlka, či jiné normální šelmy. Je to zvuk, který jako by vycházel z úst, které proto nejsou stvořené.

"Musíme se přesunout na druhou stranu těch skal a přitom sebou vzít co nejvíc dřeva. Nejsme totiž na ostrově. Ostrov je očividně ohraničen pásmem skal co vyčnívají z moře a oddělují ostrov od okolí. Pomocí dřeva postavíme vor, abychom se přeplavily přes ten úzký kousek moře co oděluje skály a ostrov. Co na to říkáte?"

Lada
1.7.2018
13:42:46
Přikývnu, ještě se sehnu pro pár věcí, které si nacpu do příruční kabely, kterou jsem u někoho našla. Je to všechno sice napůl promočené, ale to uschne. Moje dýky i hvězdice mi zůstaly, ty jsem měla naštěstí u sebe, baret se válel kousek ode mě. Jinak jen boty a oblečení, které už na mě schne, to mi toho zůstalo teda.

" Můžeme tam jít, i když si nemyslím, že ještě někomu stihneme pomoci."

Vydám se po boku Angara za Rukhem a Arwinem. Najednou se zarazím. HARMONIČKA! Rychle prohledám kapsy a z jedné vítězoslavně vylovím mou oblíbenou hračku. Znova se rozejdem. " To mi spadnul kámen ze srdce, uf."

Arwin
1.7.2018
13:12:23
K sobě znova přijdu ale překvapí mě hodně nových a nezvyklých vjemů. Už nejsem na lodi. A tam kde jsem, tedy ležím, se mi rozhodně nelíbí. Zvednu se, ze země, pravda, trochu strnule, a rozhlédnu se okolo. " No to je hezké.. Takže jsme na tom ostrově? Nebo co se vlastně stalo? napadne mě, když hledám tu vysokou horu, abych zjistil, kde jsme vlastně ztroskotali.

Když zjistím že mi nehrozí žádné konkrétní a akutní nebezpečí, opráším se od písku, a párkrát si projedu rukou vlasy, abych je neměl úplně všude. Prohlédnu si své věci, a jelikož mám s sebou jenom brašnu přes rameno, tak ta mi kupodivu i zůstala. Je dobře zavřená, takže věci uvnitř snad též. Jako všechno mé oblečení je i tohle stará kvalitní elfská práce vytvořená s odolností proti nepříznivým jevům, takže snad i věci budou v pořádku.

Spatřím, že se zrovna rozhlíží i nějaký muž, a jako první začne prohledávat mrtvoly. Musím tedy využít situace a zamířím rovnou k Morgkanovi, kterého o jeho cennosti oberu já. Dalších mrtvých si nevšímám a začnu raději obcházet ty zbylé, kontrolovat ty, co přežili. Dostanu se i k naší hlídkující skupině, a každého se optám, zda nemá nějaké zranění.

Netrvá to ani moc dlouho, a je slyšet křik. Vykradač mrtvých s obnaženým mečem rovnou běží po tomto zvuku. Pokud není nikdo, kdo by akutně potřeboval mou pomoc a hrozilo by, že jinak zemře, vydám se za ním i já, i když jen rychlou chůzí. "Tak co? Budou dva zmírající výkřiky?" ušklíbnu se ještě, než trochu přidám do kroku.

Angar Rudovous
28.6.2018
18:52:13
"Co se to děje, že mi v hlavě zní slova písnička... Jsem stará rezem zasviněná kotva, zpuchřele lano omotáno kol...
To bude asi tím, že se tak cítím."


Když zamžourám, do očí mne bodne ostré sluneční světlo. Kolem je slyšet hukot příboje, výkřiky hrůzy a neidentifikovatelné skřeky.
Zvednu hlavu uvidím vrak lodi a kolem leží trosky a postavy v podivných úhlech. Ty pokroucené postavy mne nenechávají na pochybách.

"Na bojištích jsem viděl hodně mrtvých a některé postavy tak vypadají. I když jsem otlučený jak jablko v sudu je s podivem, že ačkoliv jsem v brnění tak jsem neuvízl pod vodou, asi jsem se podvědomě chytil něčeho co mne vyneslo nad hladinu.
Musím pomoci těm co ještě žijí! Doufám, že Lada ta šikulka taky přežila."


Jakmile se rozkoukám zpozoruji, že Rukh už prohlíží ty co jsou evidentně mrtví a bere si od nich věci. Jakmile se ozval ten výkřik rozběhl se tím směrem s rukou na meči.

Pak mi srdce poskočí radostí.

"Lada žije! Stojí s dýkou v ruce a sice neslyším co říká z jejich očí a pohybu rtů vyčtu otázku. Co to bylo. Stojí jako by strnula hrůzou.
musím se vzchopit ajít za ní!"


Zbraně mi zůstaly. Trochu nejistě se stavím na nohy a nutím se rychle přispěchat k Ladě.
Písek mi zaskřípal mezi zuby a tak si několikrát odplivnu, abych si trochu vyčistil ústa a hned jak se přiblížím k ladě na ní promluvím.

"Podle všeho jsme ztroskotali loď je na útesech. Jestli to půjde zkusím se na ní dostat abych posbíral věci co by se nám mohli hodit. Moc tomu sice nevěřím, ale snad by se dali zachránit koně dokud příboj loď nerozdrtí a nepošle ke dnu.

Viděl jsem jak Rukh prohlížel ty co to podle všeho nepřežili. Podle postav a oblečení to jsou Dismas, Morgkan a Syké, nikde nevidím Arwina tak snad to přežil.

Rukh běžel tam kde se ozývaly ty skřeky a křik půjdeme mu pomoci?
Cítíš se na to, že by jsi to zvládla? Doufám, že nejsi zraněná?"


"Každopádně jí tu nenechám samotnou! Kdo ví co za nebezpečí tady číhá."

Čekám na její odpověď a ruku nachystanou kdykoliv tasit meč.

Lada
28.6.2018
13:35:05
" Proč už mě nehoupeš? Jak to, že je najednou ta síť tak podivně tvrdá? Co bylo v tom pití? Přijde mi jako kdybych měla plnou pusu bláta!"

Prudce otevřu oči a zase je hned zavřu. Sluníčko! Pak už se rychle probírám, sednu si a chvíli pozoruji jak Rukh obchází ostatní. Dojde mi, že mám v puse asi opravdu bahno. Vyskočím a odběhnu kousek stranou. Zvracím jako zjednaná, chaluhy, opravdu asi i bláto.

" Já se topila? No jo, kde je vlastně loď a kde jsme my?"

Pomalu mi začíná docházet, že je něco jinak. Hned na mělčině je vrak lodi. Zdá se, že jsme narazili na mělčinu . Nejspíš jsem ležela v moři než mě příliv vyvrhnul na břeh. Pocit mokrých šatů, které na mě usychají, fuj. Připadám si, že smrdím rybinou a bahnem.

Než se dostaví pocit, že se musím litovat, udělám to, co Rukh. Obcházím ty, co neměli to štěstí a nezůstali na živu. " I když, je to štěstí? Kdopak ví." Všechny moje věci, které byly v kajutě jsou nejspíš nenávratně pryč. Už zase nemám nic a budu začínat znova. Do háje! Najednou se ozve
souběh zvuků tak děsivých, až mi naskočí husí kůže. Nelidský křik, běh Rukha a já? Já stojím, v ruce dýku, kterou jsem právě zvedla, oči vytřeštěné, pusu dokořán, neschopná pohybu.

" Co to... co to bylo?!"

Rukh
28.6.2018
13:17:40
Pomaly sa preberam. Ako prvé mi do nosa udrie slany morský vzduch a je počuť škriekot čajok, po chvilke zacitim tvrdý povrch na ktoróm ležím. Otvorím oči a uvidím jas slnka. Vyzerá obyčajne, to znamená že účinky elixiru už vyprchali. Postavím sa a poobzerám sa okolo seba. Skontrolujem si veci ktoré som mal pri sebe, nič nie je poškodené, flakonky s elixirmi nie su rozbite akurat tabak je trošku premočený. Napijem sa z vaku na vodu, akosi ma smedí a v ústach mam nie veľmi príjemnú slanú chuť.

Všimnem si spoločníkov ktorý su v neprirodzenej polohe. Skontrolujem im životné funkcie ako je tep a dychanie, len tak pre istotu aby som si bol istý. Ak su mrtvý prehladam ich a zoberiem si to čo sa mi zide ako su napriklad peniaze, zbrane, obvezi, tabak a vak na vodu. Ak najdemniečo zaujmavé prezriem si to a potom sa rozhodnem ži sa mi to zíde alebo nie.

Keď si zoberiem od zosnulich to čo uznám za dôležitézačujem krik. Okamžite utekám smerom z kade sa ten krik ku mne niesol. Počas poklusu siahnem na rukoväť meča a vytasim ho.

Velký vypravěč1
28.6.2018
13:06:41
První co slyšíte jsou vlny, první co cítíte je nerovný tvrdý povrch na kterém ležíte. Když otevřete oči uvidíte něco co vám ze začátku bude připadat zvláštní. Jste v nějakých skalách a okolo lítají raci. Po chvíli soustředění vám dojde že jste nejspíš na nějakých útesech u moře. Bolí vás celé tělo a máte pocit, že vy a voda jste byli v jednu chvíli velmi provázaní. Je překvapivé, že neste úplně mokří, jen lehce vlhký, jako byste již z části oschli na tom velice silném slunci. Pomalu si sedáte a dáváte si dohromady další informace. Okolo vás jsou vidět další pasažéři, někteří se také probouzí, jiní vypadají, že jsou v bezvědomí a možná i mrtví. Ti jež leží v nepřirozených uhlech jsou určitě mrtví. Dále okolo leží spousta dřeva a pokud se podíváte směrem k moři uvidíte vrak lodi jež se nad vámi tyčí a hrozivě skřípá. Celá scéna je zalitá sluncem, které občas na pár vteřin zakryje malý mrak a je slyšet jen moře a křik racků. Dalo by se říct, že je tady skoro pěkně. Celou idylku rozbije zděšený výkřik, který se promění v děsivé chrčení umírajícího a nakonec oslavný děsivý skřek nelidských rozměrů.

Dismas, Morgkan a Syké leží ve velice podivných uhlech jejich těla byla zlámána a už v nich není život.

Arwin
25.6.2018
10:46:27
Zamračím se, když na mě promluví Angar, ale nemračím se na něj, ale na ostrov. Kouknu se na něj, když se mě zeptá, proč se nepřivážu. "To nezní jako špatný nápad.." podotknu a skutečně se přivážu.

Pak se zeptá jestli nevím, co se tu děje. "Copak jsi neslyšel tu ženu ráno? 'Starý kontinent není, schořel. Krvavý portál. Bouře nachových blesků. Magie jiných světů.' Zdá se, že jsme tu měli věštkyni.." povím mu, a opět se zamračím. Kněze a okolní blesky naprosto ignoruji.

"Že by se k tomu vázal i ten sen?" napadne mě ještě, ale než se rozhodu konečně něco začít skutečně řešit, objeví se mi před očima temno, a já upadnu do bezvědomí.

Angar Rudovous
21.6.2018
16:39:53
"Kam sem se to dostal?! Samá magie, které nerozumím."

"Lado ty víš co to vše znamená? Já na to koukám jen jako bitvu magických sil kterým absolutně nerozumím.
Blesky, štíty výbuchy barevných, ohnivých koulí. kdybych netušil, že je to smrtelné nebezpečí, byla by to krásná podívaná."


Než mi Lada stačí odpovědět. Něco do nás s velkou silou narazí a ta rána mne odešle do bezvědomí.

Lada
17.6.2018
20:16:13
Ta scéna u kapitána vyrazila dech dokonce i mě. " Bouře je oko. Oko je brána. Krev je klíč. Krev přichází a za ní železná smrt. Není naděje jen doufání. Ti co se postaví osudu jsou, již vybrání... co to může znamenat? A koho a hlavně, kdo někoho vybral?"

Teď nejsem schopna nějaké diskuze a tak poslušně odcházím do podpalubí, kam jsem byla poslaná. Najdu kněze Syna světla a čekám co přijde. Modlí se a jsou u něj i jeho paladinové. Mlčky je pozoruji a zatím v hlavě otáčím ze všech stran to co jsem slyšela a snažím se porozumět tomu. Nejspíš nějaké vidění nebo věštba.

Najednou se kněz i paladinové zvednou, kněz září celý bílým světlem. Zvednu se taky a zpovzdálí je sleduji na palubu. Tam se postavím stranou a celou tu scénu pozoruju. Fascinovaně sleduju jak se od štítu odrážejí blesky, vidím ty barevné koule, vnímám tu krajinu kolem a začíná se ve mě všechno svírat. Pak najednou ucítím nějaký náraz a zdá se mi, jako bych padala do nějaké temné díry...

Velký vypravěč1
17.6.2018
11:28:19
Všichni slyšíte hlasitý zpěv, který vychází z podpalubí. Vyjdete na palubu a z podpalubí vyhází kněz Syna a oba jeho paldinové. Kněz něco prozpěvuje a září bílím světlem. Dojde ke kormidlu a zvedne ruce. Z nich vyletí bílá koule. Ta se začne roztahovat, až kolem lodi vznikne štít. Blesky se odráží od štítu a moře je kolem vás klidné. Plujete zase rovně a spirála vás neovlivňuje. Námořníci si klekají a modlí se. Ti co dokáží vycítit tok energie, tak cítíte jak modlitby doslova nabijí kněze energii.

Nebe nad vámi však zrudlo až skoro do černa a pak najdou se jakoby prolne do sebe. Vy koukáte do krajiny jakoby z nočních hrůz. Vidíte hořící krajinu a města v plamenech. Oblohu křižují lodě, jakoby ze železa. Najednou z měst začnou vylétávat podivně barevné koule. Míří přímo skrze kruh na ostrov. Jedna z lodí se začne přibližovat ke kruhu. Najednou se blesky zkoncentrují do mohutného úderu a udeří letící loď. Tu zničí, ale část blesků se odrazí a naberou podivně nachový černý. Narazí na štít. Ozve se výkřik, pak jekot a vše zalije bílá záře. Všichni upadnou do bezvědomí

Syké a Morgkan se s námi rozloučí. Dismas dostává výtku a pokud zareaguje tak se zachrání. Jinak samozřejmě končíme kapitolu.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.