abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Noční můra ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Felicia Fey   Postava není přítomna 29.3.2020, 20:09:39
Město:

 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 29.3.2020, 20:05:15
Ze začátku ses spíš musela brodit krví a mrtvolami. Později, ale naštěstí těla začali mizet a s tím se cesta zlepšila. Řeka byla v celku čistá a občas se v ní něco pohnulo. Během večerů ses vždy utábořila a nic zlého se ti nedělo. I stres se ti kapku snížil. Podél řeky jsi šla asi šest dní než jsi narazila na zbytek starého světa.

https://cz.pinterest.com/pin/276056652144677217/

Před tebou se otevřelo údolí a v něm bylo velké město. Nebo aspoň jeho zbytky. Již z dálky bylo vidět, že jsou to jen ruiny a prach. Řeka tekla přímo do města, kterým následně protékala. Nebo to tak aspoň mělo fungovat. Nic bližšího si, ale nemohla vidět.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 24.3.2020, 20:46:13
Jen nerada si přiznávám, že otupuji – nejspíš i díky tomu zážitku s kanibalem. Podívaná kolem…mi připadá …no neděsí mě. Prostě ji přijímám jako skutečnost.
Co když…co když jestli potkám normálního člověka…zjistím, že jsem potom všem zrůda? Bez citů?
Jestli tedy někoho normálního potkám.…

Napadne mě.
Jestli vůbec někoho potkám…
Vykročím na východ. Všechny cesty jsou teď stejně dobré… stejně dobré, když neznám svůj cíl.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 23.3.2020, 13:59:36
V domech jsi bohužel nic pořádného nenašla. Jen nepotřebné věci, které nezajímali ani kanibala dole pod kostelem. Jediný východ byl zároveň vstup do vesnice. Závoru na dveřích jsi ani nemusela dávat dolů, protože vrata byla roztažené a závora zlomená vejpůl. Před tebou se nacházela stejná příroda jako při cestě jsem, až na to že byla pokrytá na některých místech krví a mrtvolami. I nebe se zdálo být více rudé než předtím. Mrtvoly byli tvarově podobné zvířatům. Občas to byl pes se dvěma hlavama, jindy obří anakonda přetržená vejpůl. Kapku se ti jde hůř, jak je země bahnitá od krve. Jinak se svět nijak moc nezměnil. Ani jedním směrem nevidíš nic jiného než prázdnou krajinu, jednu řeku a před sebou skály ze, kterých jsi přišla. Řeka teče směrem na východ, kde kdysi vycházelo slunce. Už si ani nemůžeš pořádně vzpomenout jak vypadalo.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 22.3.2020, 12:08:06
Povzdechnu si. Podívám se na poklop. Další jizva. Další vzpomínka, na kterou bych nejraději zapomněla.

Možná bych tu mohla zůstat…v bezpečí. Založit pole. Žít a skrývat se tu. Jenže já hledám sestru. A tu najít musím.

Jenže taky potřebuji zásoby – a tak se rozhodnu prohledat alespoň pár domů – třeba najdu něco užitečného…a pak, pak vyrazím dál.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 16.3.2020, 22:49:03
Vylézt nahoru ti nedělá žádný problém a ani otevřít dvířka. Když vylezeš ven vidíš, že kostel je kapku více otlučený než předtím, ale stále drží. Venku nejde nic slyšet. Ani ptáci ani hmyz. Stejně jako léta předtím.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 15.3.2020, 19:11:29
Vezmu klíče a dlouze vydechnu.
Jak se tohle může stát?
Jak může někdo takhle…

Myšlenku nedokončím. Vážně nevím, jak ohodnotit kanibalizmus.

Vrátím se do místnosti s květinou, posbírám své věci, kuši i šipky, list papíru i hodinky. Zkontroluji čas.

Ještě hodnou chvíli čekám – poslouchám zvuky…a teprve, když všechno utichne, začnu pomalu šplhat po žebříku.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 10.3.2020, 9:59:32
Prohledávání truhly ti zabralo více času než jsi si myslela, protože konec zatmění bude už za 5 minut. Venku zvuky, už pomalu utichají, ale stále je tam pohyb.

Muž stále leží na zemi a nehýbe se. Klíče měl v zadní kapse kalhot a tak jsi s ním nemusela ani moc hýbat.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 9.3.2020, 18:13:32
Srdce mi buší jako splašené – stejnou měrou nadějí, že něco najdu jako děsem, že …něco najdu.

Nakonec vyčerpaně dosednu na paty. V truhle nic víc není. Koukám do prázdna a snažím se uklidnit. Vlastně nevím, co bych dělala, kdybych tu sestru našla. Dost možná bych vylezla ven …a nechala se roztrhat na kusy. Hledání sestry je jediný cíl, který mám.

Postavím se na nohy. Sbalím list papíru a jedny cibulačky. Šípy do kuše…a nakonec potěžkám i kuš.
No co…zahodit ji můžu vždy.
Rozhodnu se, zatím však zbraň odložím.

Zaposlouchám se do zvuků venku. Zkontroluji čas. Teď rozhodně nikam nejdu.
Klíče.
Potřebuju ty klíče.

Dojde mi. Vytáhnu dýku a vyrazím k muži.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 9.3.2020, 18:10:32
Srdce mi buší jako splašené – stejnou měrou nadějí, že něco najdu jako děsem, že …něco najdu.

Nakonec vyčerpaně dosednu na paty. V truhle nic víc není. Koukám do prázdna a snažím se uklidnit. Vlastně nevím, co bych dělala, kdybych tu sestru našla. Dost možná bych vylezla ven …a nechala se roztrhat na kusy. Hledání sestry je jediný cíl, který mám.

Postavím se na nohy. Sbalím list papíru a jedny cibulačky. Šípy do kuše…a nakonec potěžkám i kuš.
No co…zahodit ji můžu vždy.

Zaposlouchám se do zvuků venku. Zkontroluji čas. Zatím rozhodně nikam nejdu.
Klíče.
Potřebuju ty klíče.

Dojde mi. Vytáhnu dýku a vyrazím k muži.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 7.3.2020, 19:14:55
Nic co by říkalo, že by tady tvoje sestra byla nenajdeš. V truhle už jsou jen další kresby a osobní věci.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 5.3.2020, 13:26:37
Chvíli si prohlížím věci v truhle – zejména srolovaný papír.
Páni.
To je něco.

Napadne mě.
Tohle si určitě vezmu…
Položím list vedle truhly.

Jenže pak mě napadne ještě něco – a z té myšlenky se mi udělá zle.
Co když ten chlap dostal moji sestru?
Co když tu jsou i její věci…

Najednou nedokážu myslet na nic jiného. Začnu prohledávat obrázky i šperky – musím vědět, jestli tu byla…jestli leží mezi mrtvými v chodbě…
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 4.3.2020, 7:49:11
// Promiň. Kresby rodin a dětí. Hodinky jsou, ale jsou kapku dražší takže je nemá každý.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 3.3.2020, 16:46:00
// hodinky a fotky tu jsou běžná věc?
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 3.3.2020, 9:40:54
Mělo by končit za hodinu.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 3.3.2020, 9:40:39
Ve skříni najdeš starý kabát, vysoké boty pro dospělého muže, q v rohu opřenou kuš. Vypadá v celku v pořádku a vedle ní je toulec s 10 šípy do ní. Jinak je prázdná.

V truhle najdeš mnohem víc věcí. Jsou tam hromady náramků, prstenů, šperků, hodinek, fotek a další věci jeho obětí jak ti po chvíli dojde. Pak tam vidíš, ale srolovaný papír na, kterém je souhvězdí, zatmění měsíce a rudý měsíc. Pak jsou pod tím napsaná data a časy. Podle jednich cibulaček v truhle poznáš, že je právě datum i čas pod znázorněním zatmění měsíce.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 2.3.2020, 17:51:48
V hlavě mi hučí. Tohle místo se mi vůbec nelíbí. Vzhlédnu a zůstanu stát.
Dobře…tak nahoru ne…
Dojde mi. Jenže já nechci být ani tady!

Budu tu muset zůstat.
Alespoň chvíli…

Nadechnu se. Zadívám se na váček v ruce. Kolem sebe. V duchu pronesu celou řadu nadávek – vlastně všechny na které si vzpomenu.

A protože stejně nemám nic lepšího na práci – rozhodnu se prohledat skříň a truhlu.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 2.3.2020, 8:24:44
Ve váčku poznáš podle doteku, že jsou v něm bylinky. Voní překvapivě dobře. Když se vrátíš do místnosti tak se před tebou změní. Cítíš vůni z váčku a tvůj pohled jako by byl osvobozen. Místo jídla vidíš červy a nábytek se jen tak drží. Truhla i skříň jsou, ale podle všeho ještě dobré. Je na nich zámek, který je ale odemčený. Taky si při pohledu na zámky vzpomeneš, že muž měl u sebe klíč od dvířek nad žebříkem. Když dojdeš pod žebřík, slyšíš nahoře hluk a řev monster. Zatmění stále pokračuje.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 1.3.2020, 11:32:32
Upustím pochodeň a roztřesu se.
„Co to je?
Co to je?“

Drmolím.

Opatrně se rozhlížím, i když mě to stojí všechno sebezapření. Pohled se mi zastaví na váčku v kapce muže. Srdce mi buší jako splašené. Rychle váček vytáhnu. Vlastně nevím proč.
„Co mám dělat?“
Pokračuji v drmolení. Ruce se dál klepou.
Musím pryč…tady nemůžu zůstat…
Vyrazím do místnosti s květinou. Nic by mě nepřinutilo na ní sáhnout…nebo si ji prohlížet.

…ale jít teď ven…to je…možná jen do toho kostela…
Promýšlím své možnosti. Strach z toho, co je tady je minimálně stejně silný jako ten, z věcí venku…a tak, posbírám své věci a vyrazím k žebříku.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 28.2.2020, 12:01:40
Nůž se dostal za tebe, až po chvíli snažení. Muž se po něm snažil natáhnout, ale zastavila ho v tom tvoje pochodeň a její opakovaný návrat. Po chvíli přestala hořet jak byla pokryta krví muže. Po chvíli taky přestal dýchat. Byl mrtvý.

Když se na něj podíváš uvidíš malý sáček v jeho zadní kapse. Je kapku zmačkaný jak na něm předtím seděl. Když se rozhlédneš po nové místnosti uvidíš hlavně kosti. Na levo je na zemi hozená miska pokrytá prachem a vedle ní je plesnivá zelenina a plesnivé pečivo.

Když pohlédneš zpátky do místnosti, ze které jsi přišla tak uvidíš jak stůl co tam je je strouchniveli a odporný. V rohu té místnosti, ale dominuje obří modrá kytka, která tam určitě nebyla. Vidíš jak je pokrytá jakýmsi bílím práškem. Jako jediná věc v té místnosti vypadá pěkně a příjemně. Zbytek z chodby moc nevidíš. Ale je jasné, že to předtím co jsi viděla byla spíše iluze místnosti.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 27.2.2020, 19:13:02
Na pocit uspokojení nebo snad radost není čas. Zatnu zuby. Pokusím se nohou přitáhnout nůž k sobě…trhnutím nohy ho posunout až za sebe a zároveň praštit pochodní muže po hlavě a pak znovu a znovu. Mám příšerný strach. Příšerný strach, že by se mohl zvednout.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 27.2.2020, 12:19:38
Cítíš jak si se kolenem trefila. A to přesně tam kam si chtěla. Muž pustí tvoji pochodeň a dopadne na kolena. Přitom jak klesá tak vyrve nůž z pochodně, ale ten mu vypadne z ruky a skončí na zemi před tebou.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 24.2.2020, 15:58:03
Chytím pochodeň oběma rukama. Teď opravdu není vhodná doba na zakrývání úst. Jsem připravená bránit svou zbraň do posledního dechu. Hned pak vykopnu pravou nohu - kolenem mířím na mužův rozkrok.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 24.2.2020, 14:11:51
Nůž, který měl skončit v tvé hrudi se zabodne do pochodně a zasene se tam. Muž se na tebe šíleně usměje a pokusí se ti pochodeň vyrvat svojí levačkou.
 
  Felicia Fey   Postava není přítomna 23.2.2020, 11:25:48
Nevím, co si myslím – nejspíš vážně doufám, že najdu zbytek lidí z vesnice. Že zjistím, že jsem v bezpečí. Že se uklidním. Že si uvědomím svou hloupost…najím se, vyspím.

No zbytek lidí z vesnice najdu. Asi. Ale rozhodně ne tak, jak bych chtěla.

Uvidím, co jsem neviděla. Levá ruka, ta, kterou nedržím louč, mi vyletí k ústům. Mám co dělat, abych se nepozvracela.

Prudce se otočím, když zaslechnu zvuk. Nevykřiknu, i když bych chtěla – namísto toho instinktivně pozvednu louč, abych se bránila útoku – abych vyblokovala útok. Abych následně sama zaútočila…
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 22.2.2020, 15:54:54
Muž se jen usměje a sleduje tě jak jdeš s loučí do chodby. Chodba je celkem dost prostorná, ale dva lidi by v ní vedle sebe jít nemohli. Tma se, ale i když máš pochodeň vůbec nerozjasňuje. Teprve až po 8 krocích začne se něco dít.

Jako by se ti mysl rozjasnila a smysli vrátily. Hlavně čich. Silný a naprosto odporný pach tě udeří do nosu tak silně, že tě málem povalí na zem a málem se taky pozvracíš. Oči se ti taky rozjasní a před sebou vidíš hromadu kostí a mrtvol. Po chvíli víš, že jsou lidské. Na některých je ještě stále oblečení. Pak slyšíš jak za tebou něco praskne. Když se otočíš uvidíš muže jak nad tebou stojí s nožem vysoko ve vzduchu a chce ti ho vrazit do hrudi.
 
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.