abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky. (Oblíbit)
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM. (Oblíbit)
Našli jste některý z problému podělte se... Technická podpora (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Jeden jediný ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Bibi   Postava není přítomna 22.1.2021, 21:11:34
Keď ma ruky starého pána nie veľmi jemne postavia opäť do vzpriamenej polohy, prehltnem bolesť a otriem si do rukáva pár sĺz a sopeľ.
"Ujo," vlhké oči striedavo vrhám na oboch pánov, zatiaľ čo slová z mojich úst ťažko rozoznať od vzlykov, ktoré ich prerušujú, "nemáš nejakú medicínu? Strašne to bolí!" Pohľadom potom zablúdim k môjmu chodidlu, kde opuch ešte narástol a začína naberať sinavé zafarbenie.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 22.1.2021, 17:36:12
Vzhledem k tomu, že Eleasar tuto scénu už jednou viděl (snad až na to kvílení), není naštěstí zaskočen skoro vůbec. Prostě se skloní, popadne Bibi za límec kazajky a jedním pořádným škubnutím ji postaví na nohy, kde ji přidržuje ve vzpřímené poloze, dokud hobitka nenajde balanc na zdravé noze (a nepřestane fňukat).
 
  Estilon   Postava není přítomna 22.1.2021, 17:30:07
Eleasarovu neverbální odpověď odbiji rozezleným: "To byla řečnická otázka!"

Mezitím se půltvor začne kdo ví proč dožadovat nějaké polévky (kterou zjevně předpokládá, že vaříme) a než se naději, spadne na podlahu a začne se tu svíjet bolestí.

Tento neočekávaný úkaz mne vyvede z míry natolik, že na celou scénu jenom nevěřícně zírám, neschopen akce.
Co se tady u všech Valar děje?
 
  Bibi   Postava není přítomna 22.1.2021, 1:14:13
Vôbec si nevšímam nahnevaný výraz elfa, hoc mi šibrinkuje ukazovákom pred nosom. Moju pozornosť totiž upútalo niečo iné. Keďže sa mi konečne podarilo plne precitnúť, uvedomila som si, že nie len, že polievka ešte nie je hotová... ona sa ešte ani nezačala pripravovať!
Do ticha po elfovej otázke, v ktorom obaja muži ukazujú prstami, jeden na mňa a druhý na seba, sa z môjho brucha ozve veľmi hlasné škvŕkanie. Môj pohľad smutne dopadne na prázdny kotlík.
"Polievka... neni?"
Stále ignorujúc oboch mužov si vzdychnem a obratne zoskočím zo stola. Pri dopade celé moje telo ovládne ostrá bolesť a, dnes už po niekoľkýkrát, povalí ma v mžiku na zem.
"Au au au au au!" Kričím a zvíjam sa na podlahe, držiac sa za nohu. No jasné, úplne som zabudla. Ten prekliaty členok!
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 20.1.2021, 23:45:00
Na Estilonovu otázku odpoví Eleasar pouze odložením kotlíku a ukázáním na sebe, jakože:
 
  Estilon   Postava není přítomna 20.1.2021, 23:33:26
Jakmile okřiknu svého sluhu, zakrslá osoba se jako napovel probudí a začne cosi švitořit. Nedokážu ji pořádně poslouchat, neboť jsem příliš zaskočen a hlavně zmaten jejím podivným nářečím.
Nakonec vím jen to, že mne oslovila Ujo, což nevím, co je a jestli si to mám brát osobně.
Mnohem závažnější přečin však nacházím u Eleasara, který nejenže přechovává na hradě docela cizího tvora, ale očividně ani nečekal, že se vrátím s úlovkem, a proto začal připravovat večeři na vlastní pěst.
Jeho nedůvěra mne vskutku zaráží!

Rázně tedy přistoupím k podivné dvojici a rozezleně ukáži na půlčíka, zatímco se mračím na svého sluhu:
"Co má tohleto být a kdo to pustil dovnitř!?"
 
  Bibi   Postava není přítomna 20.1.2021, 22:22:39
Vo svete snov čas plynie inak, než v bežnej, nudnej skutočnosti. Netuším teda, koľko času prešlo. Vlastne netuším vôbec nič. Nachádzam sa totiž v úžasnom svete chutnej polievky. Sedím na malom ostrove, obklopená prostredím, ktoré sa nápadne ponáša na močiar blízko hradu. Lenže namiesto stromov rastú zo zeme obrovské mrkvy a petržleny, s vňaťou ako korunou siahajúcou až nad mraky. A mraky sú vlastne halušky z krupice, plávajú nad hlavou vyzerajúc mäkkučko a sladko. A močiar? Voda z močiara je čerstvý kurací vývar. Zrovna sa musel dovariť, lebo z neho stále stúpa para a napĺňa okolitý vzduch mastnou slanou vôňou.
Hlasno mi zaškvŕka v žalúdku a z kútiku úst mi ukvapne trochu slín. Naraz si uvedomujem, ako veľmi som hladná. Ale to je v poriadku, pretože stačí si ľahnúť a natiahnuť dlaň, nabrať trochu toho slastného vývaru a...
"ELEASARE!!!" Odniekiaľ sa ozve mohutný výkrik, ktorý zatrasie celým svetom. Vývar začne miznúť, mrkvy a petržleny sa strácajú v hmle, ktorá z ničoho nič všetko pohlcuje. V zúfalej snahe sa snažím načiahnuť po posledných kvapkách vývaru v dosahu a...
Pomaly otvorím oči. Chvíľu zmätene civiem na svoju dlaň, ako sa načahuje po kotlíku, ktorý sa z nejakého dôvodu nachádza kúsok nado mnou. Začínam si uvedomovať, kto som, kde som, a ako som sa tu ocitla.
"Polievka!" Napadne mi a zdvihnem hlavu. Pri dverách stojí muž. Rozospalými očami neviem presne, ako sa tvári, ale rozoznávam, že je to ten, ktorý sa niekam veľmi ponáhľal.
"Čau ujo," usmejem sa na neho, "varíme polievku. Pridáš sa?"
Otočím sa na staršieho muža, ktorý sa stále týči nado mnou. Uvedomím si, že to on drží onen kotlík. Fúha, musela som spať riadne dlho! Polievka sa už určite dovarila a on sa ju chystá servírovať!
Naraz plne precitnem a oči mi zažiaria, keď nadšene zvolám: "Už je hotová?!"
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 20.1.2021, 21:58:52
Estilonův výkřik je natolik hlasitý, že by vzbudil i tvrdě spícího hobita.
Bohužel, Eleasar není hobit, jenom velice nahluchlý senior, takže to s ním moc nehne.
Zadívá se na Estilona poněkud tázavým výrazem, snad: Mám ji napřed naporcovat?, ale kotlík ani neupustí.
 
  Estilon   Postava není přítomna 20.1.2021, 21:52:38
Konečně doma!
Jsem promočený, ztuhlý a nevrlý, a mé náladě nepřidává ani to, že se mi u opasku houpe obrovská divoká kachna, která mi značně ztěžovala postup bažinou. Mířil jsem svůj šíp samozřejmě na menší, hubenější a pomalejší kus, ale lukostřelba mi nikdy nešla a tak šla rána samozřejmě vedle.
A Eleasar jako obvykle nereaguje na mé volání a ani mi nejde naproti. Ještě, že nechal odemčeno... Já vím, že je to tady, na samotě, trochu nebezpečné, žel můj hrad už nemá mnoho věcí na uloupení, tak se příliš neobávám ztráty na majetku.
Přesto zastrčím závoru, jakmile vejdu.

Moje další cesta vede samozřejmě do kuchyně, kde načapám Eleasara v poněkud zvláštní situaci:
Na stole nám leží jakási zakrslá osoba, zatímco on nad ní drží náš polévkový kotlík, a tak e trochu zdá, jako by ji.... heh, přeměřoval?

Oou...


"Eleasare!!!"
 
  Bibi   Postava není přítomna 5.1.2021, 23:17:51
Pokrivkávajúc sa došúram až k stolu a s prekvapivou obratnosťou sa naň i napriek zraneniu vyšvihnem. Posadím sa na kraj, kúsok od podivného starca, hompáľam nohami a sledujem, ako brúsi nôž. Uričte ide nakrájať zeleninu na polievku!
"To je pekná pesnička, ujo!" zasmejem sa, keď chvíľu počúvam jeho pohmkávanie. "Má aj slová?"
Keď ujo nereaguje, zvedavo sa porozhliadnem po miestnosti.
"To tu bývaš sám? Alebo s tým druhým ujom? Kam sa tak ponáhľal? Príde ešte? Asi by teda bolo treba spraviť viac polievky... A čo je hento? A toto? A prečo je tu taká tma?" Ukazujem snáď na všetko, čo sa v miestnosti nachádza a moje otázky nemajú konca-kraja. Niekedy ani nečakám na odpoveď, akoby ma odpovede vlastne nezaujímali. Po chvíli to ale vzdám, ľahnem si na chrbát a vzdychnem si. Nohami visiacimi zo stola kývam stále pomalšie, ako ma postupne premáha únava.
 
  Bibi   Postava není přítomna 5.1.2021, 20:58:20
Pár sekúnd stojím bez pohybu v šoku z celej tej scény, ktorá sa okolo mňa odohrala. Až keď si uvedomím, že sa na mňa mračí akýsi šedivý muž, kútiky úst sa mi samovoľne zdvihnú, aspoň do takej miery, ako mi to dovolí bolesť v členku, a v očiach sa mi zaiskrí.
"Čau ujo," zahlaholím svojím piskľavým dievčenským hláskom, "máš pekný hrad. Ale... sú tu všade kamene a... aha!" Ukážem dolu na svoju zranenú nohu a otrčím ju tak, aby bolo vidieť pomaly sa zväčšujúci opuch.
"Máš nejakú, hmm, medicínu? Napríklad polievku?" Snažím sa nakuknúť za neho a uvidieť, čo je za vrátami, ale vzhľadom na moju výšku sa mi to vôbec nedarí . "Môžem ísť na návštevu?" usmejem sa ešte o kúsok viac. "Prosím prosím!"
 
  Bibi   Postava není přítomna 5.1.2021, 20:28:17
Zabehnem za roh hradu a okamžite sa rozhliadnem po zdroji onoho zvuku. Na prvý pohľad je jasné, že potenciálnych zdrojov je hneď niekoľko: V stene hradu je totiž množstvo kameňov, ktoré vyzerajú, že sa každú chvíľu uvoľnia.
"Záhada vyriešená," vzdychnem si, keď v tom ma vyruší ďalší zvuk. Vychádza z jednej steny a je to... sú to hlasy! Zdá sa, že sa ozývajú z jedného okna, tak malého, že sa ním nepretlačím ani ja so svojím útlym telom. A zdá sa, že všetky okná v dohľade sú podobné... A navyše sú vysoko.
"To nevadí," odhodlane prikročím pod okno a pozorne si prezriem celú stenu, "ak položím nohu sem... a chytím sa tohoto kameňa..." Odrazu sa vymrštím po stene nahor, so svojím ľahkým drobným telíčkom a hbitými rukami postupujem kameň za kameňom. Zostáva už len načiahnuť sa po okraji okna a...
Kameň, na ktorý presuniem svoju váhu, sa odčlení zo steny a začne padať k zemi. A ja s ním. Dopadnem na zem s podobným zvukom, aký som počula, keď som sa blížila k hradu. Do členku mi vystrelí náhla pichľavá bolesť, ale stihnem zatnúť zuby a nevydám ani hláska.

S trochou šťastia si tie osoby vnútri nič nevšimli. A s trochou šťastia to nič nie je, len sa skúsi postaviť, a...
Znovu sa zveziem k zemi, s členkom očividne vyvrtnutým. Pomaly a veľmi opatrne, pridržiavajúc sa steny hradu, sa vydriapem na nohy a začnem premýšľať o svojej situácii. Spať vonku by v tomto stave bolo nepohodlné. Ale tí ľudia vnútri ma nepoznajú, zobrať mi nemajú čo... Možno by stálo za to poprosiť ich o pomoc. Napokon, som len úbohé slabé stratené dievča, ktoré trpí zranením. Začnem sa teda sunúť popri stene späť, smerom k vchodu do hradu, zatínajúc zuby od bolesti.
 
  Estilon   Postava není přítomna 4.1.2021, 23:00:17
Dnes je totálně příšerný den!
Nejenže můj nejnovější experiment nevyšel, na což poněkud doplatila komora v jižním křídle hradu, ale Eleasar mi právě sdělil, že už nemáme co k večeři.
Teď! V noci! To o tom nevěděl ráno?
Teď se musím převléci do loveckého obleku a vydat se do toho blátivého pekla, zatímco se šeří.
Chápu, Eleasarovi to možná nedochází, ale i pověstný elfí zrak se poněkud zkrátí, jestliže ho přes sto let využíváte k četbě a k pozorování změn kapaliny nad kahanem. O mém nočním vidění ani nemluvě...
To vážně nevím, co se mi dnes povede ulovit. Ale lákavá není ani představa spánku s prázdným žaludkem.

S těmito myšlenkami se briskním krokem (trochu klopýtám, ale zkuste si chodit skrz mokřad) dopravím na své obvyklé lovecké stanoviště pod vzrostlou vrbou, kde s připraveným lukem zaklekám do rákosí.

Slunce se pomalu chýlí k západu a na krajinu padá šero.
Je to nuda a chce se mi z toho spát...
 
  Bibi   Postava není přítomna 4.1.2021, 22:58:18
Toľké šťastie!

Zvečerieva sa a zachvíľu padne tma. Už-už to vyzeralo na ďalšiu noc strávenú pod hviezdami, keď tu zrazu - hrad! Stojí tu sám, na kraji lesa pri mokradoch... a čo je lepšie, zdá sa byť neobývaný! Veď kto by už len býval v takej zrúcanine... teda, okrem šikovnej Bibi, haha! Tej predsa nevadí ani prievan, ani zatuchlý vzduch.

"Hmm, radšej opatrne", povedala si Bibi a v tieni stromov sa nepozorovane blížila k bočnej stene hradu. Chcela sa dostať ku vchodu, ale v tom momente...

Spoza hradu sa ozval tupý úder, ako keď kus kameňa padne do trávy.

"Čo to?" Bibi sa zvedavo vystrela do pozoru, okamžite zabudla na opatrnosť a nenápadnosť, a rozbehla sa popri stene za hrad. Jej jediný cieľ bol zrazu odhaliť záhadu tajomného zvuku.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 4.1.2021, 22:38:50

Je vlahý jarní večer! Teplota 18 stupňů celsia, mírná oblačnost, bio zátěž 0 a fouká mírný vánek z jiho-západu.

Ve vesnicích panuje ruch, neboť práce skončila a všichni šli do hospody.

Lesy jsou naplněny libozvučným zpěvem ptactva.

V mokřadech je poněkud více zima.

A starý hrad uprostřed mokřadů vypadá jako přesně ta stavba, které se každý kolemjdoucí raději vyhne. Někteří ze strachu z neznáma. Jiní ze strachu z nestabilně vyhlížející střešní krytiny...
 
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1] 
www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2020 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.