abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky. (Oblíbit)
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM. (Oblíbit)
Našli jste některý z problému podělte se... Technická podpora (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Za hranicí ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Janus   Postava není přítomna 17.1.2021, 22:00:50
Nechtějí se vzdát svých bund a kabátů. Nedivím se jim. Já taky ne. Vypadne z nich nápad. Sice dobrý, ale časově náročný. Všechno co trvá dýl než jeden úder srdce je časově náročný. Přesto to odkývu. Stejně musíme čekat, než se Mensalis dotkne země.

Rozmáznu po sobě hlínu. Je to skoro zbytečný. Ucítí krev, pot, špínu i hlínu. Mnich přichází s dobrým nápadem, jak požírače zpomalit. Mít víc času...

“Dobrý nápad s tím rozhazováním. Ale využijeme na to vítr. Roznese kousky látky líp než my.“ Navrhnu.

Na vymýšlení lepších plánů není čas. Sekerou tu a tam přiostřím nějaký ten klacek, který pak zarazím do země a nebo o něco zapřu. Náhoda je svině. Třeba některý na něco šlápne. Dělám to však jen ve chvílích, kdy se nás obr drápe přes nějakou překážku a já mám tak pár vteřin čas.

“Koukejte po nějaké zvěři. Takový zraněný zvíře, ze kterýho chčije krev by nám taky mohlo pomoct.“
 
  Andrii Hlushchenko   Postava není přítomna 14.1.2021, 20:23:11

Během naší debaty mnich upozorní na Mensalise. Ten blboun se opravdu rozhodl skočit dolů. Tak tohle bude ještě těžší než jsem si myslel, budeme na něj muset dávat velkej pozor. Je to nejspíš hodnej kluk, a plnej síly, ale toho rozumu moc nepobral. Janus ho ihned okřikne, a on začne slézat normálně. Aspoň že tak, protože nevím jak by jsme ho pak táhli.Pak se opět vrátíme k debatě. Janus má pravdu. Nevíme co za pasti by tam na nás ještě čekalo, a jestli tam byl někde nastraženej granát tak by jsme se rovnou naservírovali požíračům do huby. Pak se Janus zamyslí kde by se mohla nacházet nějaká skrýš. V jednu chvíli vypadá že mu z toho myšlení bouchne hlava, a začínám mít chuť mu říct že takhle velké přemýšlení bolí...ale co, já mu to řeknu třeba tím trochu uvolním tuhle napjatou atmosféru. "Hej Janusi, si červoný jak rak, zakuryeš mi cigaretu?" s úsměvem řeknu Janusovi. Pak z něj ale vypadne že ví o jednom rozpadlém domku se sklepem který je za potokem. To už zní jako plán.


Pak ale začne mluvit o tom že zde musíme nechat své bundy. To se mi moc nelíbí, k téhle bundě mám citovou vazbu. Trochu se zamračím. Ale mnich přichází s jednoduchým plánem který ovšem nezní špatně.
"Souhlasím s mnichem, zapach se dá zamaskovat jiným zapachem. Sprobuyme to, když to nebude fungovat tak si je sundáme."
hned co domluvím tak začnu rychle hrabat hlínu a vše co je na zemi, a začnu si s tím potírat smradlavé místo od značky na ruce. Nemám v plánu si tu bundu sundávat. Mensalis už se dostal dolů a my jsme připraveni vyrazit.


A vyrazit by jsme měli ihned, protože štěkot požíračů je blíž a blíž. Je jasné že jdou po nás, a že jsme teď jejich kořist. Jejich štěkot je naprosto šílený, až se z toho otřepu. Mráz mi přejede po celém těle. Je jasné že nasáli Mensalisovu krev. Tihle hajzlové si na nás chtějí pochutnat. Ale já se nehodlám vzdát bez boje. Jestli tam někde ten dům opravdu je, tak my to tam zvládneme. "Idime! Bystro, bystro!!" začnu nás popohánět.
Cesta je to mizerná, táhneme se šnečím tempem. Všady samá houština nebo zlámané stromy. Navíc vůbec nemám ponětí kam jdeme. Janus jde ale na jistotu, vypadá to přesně kam má jít, a já ho rozhodně následuji.
Mensalisova noha naše tempo moc nezrychluje, ale to ani tenhle zpropadený terén. Doufám že požírači s ním budou mít také problém.


Ale bohužel opak je asi pravdou. Jejich hlasité štěky jsou slyšet blíž a blíž. Začínám pochybovat o tom že to stihneme. Doženou nás a pak nás zmasakrují. Ale já se těm sviním rozhodně nedám, a zabiju jich tolik kolik zvládnu. Budu bojovat do posledního dechu, i kdybych je měl mlátit holejma rukama. Mensalisova noha nevypadá vůbec dobře, je celá od krve a začíná ho zpomalovat víc a víc. Tohle pro nás vypadá velice špatně.
"Janusi musíme něco zrobyt....takhle nemáme žádnou šanci. Ty svyni nás doženou, a nebude to dlouho trvat. Jak je to išče daleko? " zeptám se Januse, a sám začnu přemýšlet co dělat. Cha ještě před chvíli jsem se Janusovi smál že je červený jak rak, a teď na tom nejsem o moc lépe. Rozhodně tady nechci nikoho nechat, teď jsme jeden tým. Jedna rodina.....a rodina se neopouští. I kdybych měl chcípnout, tak chcípnu s nimi!
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 13.1.2021, 21:29:48



Ať už dopadne vaše rozhodování ohledně oblečení jakkoliv, je čas vyrazit. Štěkání k vám doléhá stále častěji – teď už je jisté, že míří vaším směrem. A přestože je ještě poměrně daleko, není radno ho podceňovat.

Po Janusově varování sleze Mensalis s mnohem větší opatrností, než původně zamýšlel. Jen co došlápne na zem a než se stihne vzpamatovat, Viliam ho začne obvazovat.

Čekání na obra vás však zdrželo. Jasně slyšíte, že se projev vašich pronásledovatelů změnil. Zní …hladově, naléhavě a nedočkavě. Skoro jako by se jednotlivé hlasy povzbuzovaly. Slibovaly si chutnou kořit. Jaký blázen by chtěl vzdorovat?
Vy to zkusíte. Rozhodnuti doběhnout až k cíli. Připraveni nedat svou kůži lacino. Sesbíráte zbytek věcí a vyrazíte.

Je těžké pohybovat se rychle – jak už jste zjistili, les je plný zlámaných stromů a neprůchodných houštin. Ale Janus jako by přesně věděl kudy jít – jako by na jeho straně stála štěstěna. Ani jednou vás nezavede do slepé uličky. Ani jednou nezaváhá.

Náskok mezi vámi a vašimi pronásledovali se však zmenšuje. Štěkání je hlasitější a hlasitější. Je blíž a blíž. Mensalis viditelně kulhá a obvaz je rudý krví. Jestli byl někdy čas udělat rozhodnutí ohledně maskování, je to teď.
 
  Viliam   Postava není přítomna 11.1.2021, 15:45:20
Počúvam Janusa a v podstate s ním súhlasím. Požierači majú svoju veľkosť a v lese sa nebudú môcť pohybovať prirýchlo. Mensa tu nehodláme nechať, aj keď jeho zranenie bude ako vábnička na všetkých predátorov, čo ich tu v tom prekliatom lese je. V každom prípade Mensovi ranu narýchlo previažem, hneď ako zíde. Ak nebude mať nik obväz, tak pokojne použijem jedno zo svojich náhradných tričiek. Tie sú aspoň čisté.

Pri rečiach o kabátoch spozorniem a zamračím sa. Predsa len nechcem opúšťať svoj majetok, hlavne nie v takejto zime. Obzvlášť keď nemám nič čím by som ho nahradil.
"Týmto sa pachu nezbavíš. Tak, tak. Prídeš a bude smrdieť stále. He he." Rozkladám veselím hlasom.
"Pán ma naučil že je treba prekryť jeden smrad druhým a bude pokoj. Tak, tak." Pokračujem.
"Naviac mám nápad ako udržať tých pobesnencov ďaleko od nás. He,he. Stačí kus zakrvavenej látky od Mensa. Natrhať ju a porozhadzovať v opačnom smere ako pôjdeme. Tak tak. Zápach návnad bude silnejší než náš a oni pôjdu po ňom. He, he." Pohľadom sledujem Janusa a čakám ako sa zatvári.
"Prejdeme im cez rozum. Tak, tak. A na kabát bude stačiť mach a blato. Kto smrdí ako les, nesmrdí ako mŕtvola. He, he."
 
  Janus   Postava není přítomna 10.1.2021, 0:40:34
Kouknu po Andym, jestli mě slyšel a co dělá. Trochu mi zatrne, když vidím, jakým způsobem slézá ze stromu. Skoro to vypadá jako mírně kontrolovaný pád. V jednu chvíli i přimhouřím oči. Vypadá to totiž, že Andy vezme jednu větev obkročmo. Ale vybere to.

“V tomhle terénu budeme pomalí všichni, ale dá nám to i výhodu. I požírači musí jít skrz. Poslepu. S trochou štěstí si rozbijou ty svý nenažraný držky a kůži nechaj na větvích.“ Snažím se o optimismus a trochu nadhled.

Mnich posbíral zbytek věcí a už se čeká jen na Mensalise. Ten vypadá, že se rozhodl pro zrychlený sestup v podobě skoku. “Hned chyť to lano! Jestli si zlámeš haxnu, tak Tě tady nechám!“
Zavrčím vztekle a výhrůžně.

Otočím se zpět na Andreje. Okamžik váhám, ale zbraně s ním ochotně vyměním. “Nahoru se sice nevydrápou, ale taky tady může zakempovat. A navíc nevíš co za další pasti ta bouda skrývá. Jeden granát v uzavřený místnosti a není co řešit. Navíc..oni jdou z jihu a vítr fouká taky z jihu. Asi chytli stopu při tom krátkým bezvětří.“ Snažím se mu rozmluvit plán.

“Ale musíme se zbavit těch smradlavejch bund. Hádám, že to by pro ně bylo velkým lákadlem. Smotáme je do balíku a necháme někde na stromě. Kus odtud. I to by je mohlo zdržet. Když to dáme, můžeme se pro ně stavit.“ Plánuju rychle.

Skrýš, skrýš, skrýš....mysli! Kurva! Očima šmidrám ze strany na stranu. Pak si vzpomenu. To už se mi asi kouří z uší, jak palice jede na maximální výkon.

“Kus odtud jsou trosky nějakýho baráku. Podle všeho byl dost velkej. Ale hlavně má sklep. A je za potokem.“ Vypadne ze mě a kouknu po Mansalisovi, jestli poslechl a nebo jdeme dál ve třech.
 
  Viliam   Postava není přítomna 8.1.2021, 13:44:54
Andrii je dole a už si aj berie svoje veci. Je vidieť že vie ako nás tlačí čas a hlavne anjeli pána. Budú tu čo nevidieť, takže je potreba švih. Začal niečo hovoriť, ale priveľkú pozornosť mu nevenujem, nakoľko ma zaujalo dianie na strome.
Mensalis sa rozhodol konečne zliezť a nasadil pri tom rýchlosť závodného slimáka skonávajúceho na infarkt. Ako v spomalenom filme vidím ako dáva prvú nohu cez okraj, teraz druhú a tak ďalej. Pomaly. Možno si myslí že mu patrí všetok čas sveta.

Netrvá mi dlho pokiaľ si uvedomím že ten chlap akosi pozabudol na to že sa na zliezanie používa lano.
"Ten chlap sa zabije." Vydýchnem a prstom namierim na Mensa.
"Bože zachráň ho!" Skok z piatich metrov ho nezabije, ale nohu si môže zlomiť statočne.
"Možno to tak má byť. Anjeli sa nažerú a dajú nám čas vzdialiť sa." Zamyslím sa, ale aj tak dúfam že to nejako dopadne. Prísť o hrubú silu by bola škoda.
 
  Mensalis   Postava není přítomna 7.1.2021, 11:35:44
Co to je za smraď tonhle. To naejsem já bych tipol. Otočí se na záda a chvilku se díví odkud by ten smrad mohl jí. Čuchne si k ruce. Do podpaží. Rozkroku... Vyjma očividného smradu z označení panem Starostou to opravdu není on. nae to jsem já. Pohoda. Větr zasejc Fuka o sto psů to je špatná znamení.


Divnoštěkání se ozve z odkusi z lesa ajto mě poser na koleno, to je fakt síla. Morda do zad aj chlupiska na koulích sa ježí jak hento hřeb z tej pastičky Noha. Je potřeba zase myslet na nohu, která se hlásí o pár slov. Štěstí v neštěstí je, že se pravděpodobně jedná o poranění měkkých tkání, které je velmi bolestivé, ale ne nebezpečné. Pokud se například nezanítí... "Jebe mě to, kde je rum!" mluví si sám pro sebe, prakticky nezřetelně.


Ozve se Janus. dolejc a včil? Rozkaz zněl jasně a s notnou dávkou jistoty, což je pro Menze naprosto přesvědčivý argument. "Ale tady je bezpečno semto ta zpodělaná odpuza nemůžejc nebo ajto?" řekne naprosto bez protestu, spíš aby něco řekl, protože se to očekává v takovýchto chvílích. Tak tělo zvedni sa včil a jdeme lozit dolejc. Postaví se na nohy, ale stejně se neubrání pocitu, spíš nutkání vlézt do bendy v místnosti. co tam asi může být, he! je to jen vteřina, ale přijde mu to jako věčnost. On kouká na bednu a bedna svůdně kouká na něj, mrká na něj pomyslným levým okem tak pomalu, že i zpomalený záběr je vedle toho zajícem na útěku před liškou. co tam hentem je... vykročí k bedně. Adri mluví


Menz se probere z vášnivého tranzu, krátkého romantického zahlédnutí s truhlou a trhne sebou Pičales co to pravil velkej chlap! Včil dole pravil! No ajto ale jak si to představuje. Tu není žebřich. Když se otočím a dám napřed dolu nohy, jak se chytnu lana. Když půjdu zasejc na sedáka a zády k boudě, tak jak se za zády chytku lana? To chce kumšt. Trocha fištronu. Jasná! Vždyť to není tak vysoko. Jsme velký, tak se zaháknu haksnou za kraj, houpnu se a dopadnu dole na nohy. To je mínus já, země je mínus a tak to namená, že to je výška jako plus já. To je pohoda... Menz se otočí zády k Vám a vypadá to, že se o něco pokouší. "včil skáču dolu šéfe!" Udělá dřep. Z dřepu na kolena. Pomalu jak batole se po kolenou doplíží k hraně, až palce u nohou jsou za hranou. Na chvilku se zastíví a ohlídne. To snad jem to počítal gut Opatrně jako potápějící loď pozvolna přehupuje nohami přes okraj, následně pupek a už se jen drží lokty za okraj....
 
  Andrii Hlushchenko   Postava není přítomna 5.1.2021, 18:35:49

Vyšplhám na strom a zaujmu pozorovatelskou pozici. Po cestě mě zarazí štiplavý smrad který mě udeřil do nosu, a zanedlouho zjistím i z kama ten smrad jde. Jestli o nás do téhle doby nikdo nevěděl, tak teď už ví. V duchu si zanadávám a začnu se rozhlížet po okolí. Jestli má někdo přijít tak dostane kulku mezi oči. A však nikdo nepřichází. Vítr zase začne nabírat na síle, a bičuje mě po celém těle. Pravda že tahle pozice ve větru není zrovna nejlepší.


Náš obr nevypadá moc dobře, z nohy mu chčije krve jako z vola, a k okraji se musel doplazit. Snad zvládne slézt dolů, jestli se rozhodne skočit tak pochybuji že ho zvládneme chytnout.


A v tom mi přejede mráz po zádech. To co všichni uslyšíme není rozhodně žádný majitel téhle chaty. Jsou to požírači, a je jich hodně. Musel je přilákat smrad z toho kouře, a nebo vůně Mensalisové krve. Musíme zmizet a to velice rychle. Janus vyběhne ze své skrýše a popohání nás pryč. Viliam už bere věci ze skrýše a je připravený na odchod. Kejvnu na Janusa že jsem rozumně, a začnu rychle slézat po stromu. Lezu tak rychle že skoro seskakuji z větve na větvi. Snad se pode mnou nepodlomí žádná důležitá větev. Když už jsem dole tak si doběhnu pro věci, a hlavně vemu svou balalajku.


No jo ale co Mensalis? Vždyť ten nebude moct rychle chodit. Požírači by nás mohli sledovat a dohnat. Pohlédnu na Janusa a spustím "Janusi, jseš si jistej že to Mensalis zvládne? Bude pomalej, nemůže běžet. Požírači nás doženou, a díky pachu krve budou šílení. Nemyslím si že máme šanci, vždyť ani nevíme zda Mensalis zvládne slézt dolů. Jsme zhruba jihovýchodně od Lanzy, nevybavíš si nějaké relativně bezpečné místo které je poblíž? Dal bych ti AKčko výměnou zpět za svou pistoli, vylezl bych za Mensalisem abych ho ošetřil a počkal s ním než se požírači přeženou, jednou musí chytit jinej pach. Pak by jsme se sešli na domluveném místě. Nemůžeme ho tu nechat, a oba víme že v tomhle stavu s ním moc daleko nedojdeme. Ten dům je dost vysoko, žádný požírač by se k nám neměl dostat, a kdokoliv by se pokusil vlézt dovnitř by dostal kulku mezi oči. "
Čekám na Janusovu odpověď a jsem připravenej rychle vyšplhat Mensalisovi na pomoc.
 
  Viliam   Postava není přítomna 5.1.2021, 12:07:45


Ako hovorieval niekto kto to mal v hlave v poriadku: Keď sa niečo serie, tak poriadne! A mal pravdu. Nemohlo sa to posrať viac ako teraz. Smrad toho čierneho dymu natiahol zrejme všetkých požieračov, čo sa ich tu v lese nachádza. Prezradil ich štekot.

Požierači. Anjeli ktorých zoslal Pán na túto hriešnu zem, aby nás vykúpil a my sme tak mohli vstúpiť do raja bez ťarchy dedičného hriechu. Problém však je že nám teraz títo anjeli usilujú o život.
"Kurva!" Uletí mi z úst a vôbec ma pri tom ani nenapadne že som vlastne boží človek.

Už som chcel Mensalisovi zahučať odpoveď, ale predbehol ma Janus. Ten zhodnotil situáciu najrýchlejšie a hlavne trefne. Treba vypadnúť. Hlavne rýchlo. To však nebude tak jednoduché, keďže máme zraneného druha a požierači majú čuch lepší ako medveď.

Prídem ku diere kde sú veci mojich apoštolov a vezmem tie Mensalisove, nech sa nemusíme toľko zdržovať. Tu sa hrá o čas.
"Prečo nás Pán vrhol do toho nebezpečenstva? Dal nám dar príbytku a teraz nám ho berie?" Premýšľam pri tom ako čakám na ostatných.
"Varoval nás! Bola to skúška. Áno pochopil som pane! Ó sláva tvojej múdrosti." Napätie povolilo. Pochopil som Pánov zámer a tak sa s odhodlaním nechám viesť po cestách ktoré nám prichystal.
Naviac ma upokojila ešte jedna vec. Spomenul som si na moju víziu a hlavne na jednu jej časť.
"Prostě nepřijdeme hned. Vždy až druhý den." Neprídu hneď. Takže od tej pakáže zlodejskej bude chvíľu pokoj. A ak nie tak medzi nimi a našou skupinou budú anjeli.
Môj úsmev sa stal chladným.
 
  Janus   Postava není přítomna 3.1.2021, 17:40:24
Mnich začne hulákat, že ta bouda je past. Svěsím hlavu. Byl to můj nápad sem jít. A moje chyba, že jsem si neohlídal toho vazouna s rozumem nadrženýho psa.

Na druhou stranu mi dojde, že onen mnich má už něco za sebou. Že to není jen obyčejný boží panáček, který dokáže jen plácat hubou a odvolávat se na přízeň Boha.

Vezmu si pistoli a náhradní zásobníky strčím do kapsy a zapnu ji. Pistoli si dám za opasek. Trochu tlačí, ale vím, že nevypadne. Mám ji na boku. První nápad dát ji na břicho hned zavrhnu. Už to vidím, jak bych si při rychlým tasení ustřelil ptáka.

Z boudy stoupá černý kouř. Informace pro někoho, kdo to tady nastražil a taky pro Požírače. Ten, kdo to takhle nastražil musí být neskutečný idiot. Jako potvrzení se z dálky ozve štěknutí. Ne psa. Požírače. Po zádech mi přeběhne mráz.

Jdou po nás požírači i stavitel týhle pasti. Nebo spíš stavitelé.

Rychle přeběhnu k batohům a svůj si hodím na záda. “Balíme! Andy! Mensalilsi?! Oba hned dolů. Hejbněte s sebou. Jdou po nás Požírači.“

Nechci tady Mensalise nechat. I když pro nás bude představovat velké riziko, dokud ho neošetříme. Pokud tedy dokáže vůbec jít, s tím zraněním. Držím se u silného stromu a doufám, že to Mensalis pochopí a rychle sleze.

Snad poprvé v životě lituju, že nemám kloudnou pušku. Směr udám bokem k větru. Západ.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 2.1.2021, 19:43:32



Vítr se na chvíli utiší. Snad aby vám dal šanci se domluvit…připravit. To náhlé ticho působí až nepatřičně. K nebi z domku pomalu stoupá hustý, černý dým – jeho štiplavý zápach cítíte všichni. Pokud chtěl majitel vědět, že tu někdo je – ví to. Není těžké si domyslet, že rána, která se před chvíli ozvala, neměla zranit, ale způsobit přesně tohle.

Kolem je klid. Žádné kroky. Žádný pohyb. Alespoň zatím. A z vteřin se stávají minuty.

Mens je zraněný – nohavice se pomalu barví krví, a i když rána bolí, není to vážné tak, aby ho zranění vyřadilo. Nemá však své věci a v jeho stavu – nebo spíš díky jeho inteligenci – ho ani nenapadne, aby krvácení zastavil. Je téměř jisté, že většinu jeho rozhodnutí by měl někdo kontrolovat.

Znovu začne foukat. Vítr se otočil a nyní proudí z jihu.

A pak, když už se skoro zdá, že nikdo nepřijde, to uslyšíte. Štěknutí. Jasné a čisté. A především tolik jiné než to, co jste během dneška slyšeli. Ti z vás, kteří zažili výpravu do města ho poznají. Ten zvuk přejedu po páteři a utvrdí je v tom, že předchozí zvuky vydala jen obyčejná zvířata. Tohle je jiné. Ze stejného směru se ozvu odpověď…a pak druhá. Tohle nejsou zvířata – jsou to požírači. A jsou na lovu. Přibližují se.

Zatím je nedivíte. Určitě však směřují k vám – vítr přináší jejich štěkání. Díky větru je těžké odhadnout, jak jsou daleko. Snad pár kilometrů…
 
  Mensalis   Postava není přítomna 30.12.2020, 12:26:51
Navzdory rychlému a silnému návalu vzteku z urputné bolesti v dolní části těla to skoro vypadá jako by se Menz nad nečím přemýšlel. Bohužel to tak není. Pro zůčastněnou stranu by to snad i tak mohlo působit, ale ne pro ty, kteří ho znají. Chvilku stojí nehybně s hlavou nakrčenou mírně v levo. Pohledem se upírá ke stropu a pusu má otevřenou dokořan jak vrata právě vyražené brány. Co chalanum trvá tak dlouho? Asi se za nima podívám. Nebo tu počkám a sednu si na tu bednu? udělám oboje! zašeptá a na obličeji vypadající jako u člověka po několikanásobné mozkové mrtvici se rázem vyčaruje úšklebek. Napřed si sedne na kolena a i přes značnou bolest, která se stle stupňuje, rychlostí jakou ustupuje adrenalin se doplazí k hranici domku. Kousek před hranicí, kde se nachází provaz na slez dolu už leží a pomalu se za své silné paže přitahuje, tak aby mohl houknout na svoje společníky, kteří jsou dole


nesnáším výšky, proč semsem loz" . Při pohledu ze země směrem vzhůru můžete vidět pouze jeho část obličeje jak se rozhlíží směrem dolu. Zbytek těla je zakryt podlahou. Je vám jasné, že leží. hej Viliame cos to štěkal? Poď sem nahoru vem z bagle lampu rumu a nějaké cajky na nohu. Kde je Andrii a Janus? rozhlíží se okolo Hentu je jakási krabice drcnu si na ňu a vyčekám vás, dobrý?
 
  Andrii Hlushchenko   Postava není přítomna 22.12.2020, 10:22:44

Situace začíná nabírat na otáčkách, když se z chaty ozve Mensalisuv křik. Byla tam nastražená past do které se náš obr chytil. Musíme se k němu rychle dostat. Předtím než mi Janus pomůže na strom mu vrazím svou pistoli a dva zásobníky "V každém zásobníku je desat ran, kdyby náhodou došlo na strel'bu tak se snažte šetřit municí." Po tomhle oznámení se nechám vyhodit na strom a začínám šplhat. Další střelná zbraň se jim bude hodit. U mnicha jsme si žádné nevšiml, a Janus má pouze luk. A tři střelné zbraně pokryjí více než dvě.


Pokusím se vylézt do nějakého bodu kde budu mít krásný výhled na krajinu a na dům, a kde na mě nebude tolik vidět. Janus ví moc dobře co má dělat, a tak si zabírá dobrou pozici aby mohl pokrýt další oblast. Mezitím posílá mnicha nahoru za Mensalisem. Náhle ale mnich dostane jakýsi záchvat a začne řvát že je to celý past. Že někomu jde o naše věci , a že někde nahoře je granát a propadlo. Poté se mnich schová za mohutný strom a čeká. Jak to může vědět? Že by opravdu měl nějaké ty vize? Že by to nebylo jen divadýlko pro věřící lidi? A že by tady na nás opravdu někdo čekal? Uvidíme co se tady za chvíli stane.


Přejedu pohledem po Janusovi, a pro jistotu se ho pokusím nějakým normálním hlasem který by mohl slyšet a zároveň to neuslyší široký okolí, zkusím zeptat "Hej, Janusi. A ščo teď? Jestli někdo prykhodytʹ , tak kakiye signal bude k zahájení strel'by?"
jestli dojde na útok, tak se musíme domluvit. Nevíme kolik jich bude, a jak budou ozbrojeni. Jestli začneme bezhlavě střílet tak to pro nás taky nemusí dopadnout dobře, je třeba se tedy domluvit na nějakém signálu a vybrání cílů.
 
  Viliam   Postava není přítomna 21.12.2020, 7:25:50
Mensalis sa začal škrábať hore po lane a nechal nás troch na vlhkej lesnej pôde pod domom. Šteknutie sa ozvalo bližšie než predtým a je jasné že sa ku nám hodlá nanominovať návšteva.
Rýchlo pohľadom preletím okolie a tasím svoj nôž. Inú zbraň nemám a zatiaľ ani netreba. Časom si nejakú vyrobím.
Náhle sa niečo stalo. Do mojej hlavy vstúpilo videnie.
"Dvaja muži. Rozprávajú sa. Dom....veci na zemi...granát...bodce....PASCA!"
Vidina sa skončí rovnako rýchlo ako prišla. Pocit napojenia na Tobiášovho ducha je preč a mne sa vyjasní zrak.
"Frasa! Ten dom je PASCA!" Húknem, avšak už je neskoro. Z útrob domu sa ozve rana a zlostné kliatby. Mensalis už na jednu z pascí skočil a teraz je určite zranený.
To už Andrii a Janus začali jednať. Schovali batohy pod stromom a takticky sa rozostavili. Na mňa Janus húkol aby som išiel pomôcť zranenému.
"Ten dom je zasraná pasca. Ide im o naše veci. Niekde hore je granát a prepadlo! Zhebneme a naše veci budú tu dole nachystané pre bezvercov!" Hovorím rýchlo, trochu sa pri tom zadrhávam, ale to nevadí. Musia uveriť. Proste musia.
Mensalis! Seď a ničoho sa nechytaj! Inak zhebneš! Je to pasca! Okríknem ho a vôbec ma nezaujíma, že blížiaci sa bezverci to isto počuli.
Sám sa schovám za jeden obzvlášť mohutný strom a počkám v skrytu na prípadných banditov. Pohľadom pritom pátram po granáte ktorý by mohol byť pod domom.
"O ranu sa ti postarám potom." Pomyslím si.
 
  Janus   Postava není přítomna 19.12.2020, 18:21:08
Ustoupím kus od chaty, abych snížil úhel a viděl víc. Asi to moc nepomůže, ale stát přímo pod chatou taky ne. Sleduji, jak se vyškrábe nahoru a za okamžik mi zmizí z dohledu. Napjatě čekám, co bude dál. Doufá, že se za okamžik objeví a řekne, že je všechno v pořádku.

Zacinkání mě snad ani nepřekvapí, ale stejně sebou trhnu. Lanza má taky na plotě navěšený všechno, co dělá rámus. Víc mě vyděsí štěknutí. První bylo daleko. Tohle je blíž. A pochybuju, že se k nám žene nějakej podvraťák. Tady přežívají jen silný kusy.
Z chajdy se ozve rána a vzápětí bolestný křik. Nahlas zanadávám. Nahoře máme zraněnýho. Přibližuje se pes a s ním asi někdo další.

Andy přichází s nápadem, kterej je stejně šílenej jako měl Mensalis. Jak ho asi mám v tom větru krýt s lukem. To abych si nastřeloval o čtvrt kruhu, aby to tím směrem letělo. Mensalis řve jak protrženej. Je otázkou, jestli to je jen kvůli bolesti anebo šoku. Mohlo tam být cokoli. On může mít šrám stejně jako utřenou nohu. Podle toho křiku to bude asi vážnější.

Pomůžu Andymu na strom a stejně jako on i já schovám batoh. Mnicha pošlu nahoru za Mensalisem. Dole by byl k ničemu a nahoře ho může aspoň ošetřit a utišit. A nebo dorazit. Tak trochu mu to zranění přeju. Neposlouchal. Nikoho se neptal. Šel do toho sám. A to nikdy nebyl dál než pár metrů za plotem.
Ve dvou musíme ochránit sebe a naši výbavu. Protože bez ní stejně nepřežijeme ani první noc.
 
  Mensalis   Postava není přítomna 19.12.2020, 16:41:28
Je to vysoko. Výš, než jsem si myslel. Není tak snadné po laně lézt, ale slézat nemůžu. Nejhorší bude dostat se na plošinu. Snad mě nezradí pazoury. V tomhle fičáku a hlavně jsem celej prochcatej. Doleze nahoru a s větší námahou se vyšplhá i na plošinu. Vidíte jeho záda jak stojí a kouká před sebe. Na vás se ani neohlídne. Pravděpodobně je vše cajk... hmmmm nic tu neni kroma toho cinkavého nesmysle. Bychto majznul, nelíbí se mi to. Zkouší dveře. Dveře povolí a vazoun mizí uvnitř. A přesně v tu chvíli se ozve strašlivá rána. Rána tak silná, že musela být slyšet, až v Lanze. Znalejší nebo bystřejší osoby poznají ten hluk. Železné cinkání, kovové skřípání a rychlé zašustění uvolněné masy. Na chvilku se zdá, že vše okolo utichlo. Ozve se bolestný výkřik. kurvaaaaaaaaaaa zasranáá!!


Chvilku se točí dokola. Pak nesmysl serve ze zdi a vytáhne si ho z nohy. Habáni včil sem někdo dovalte a vemte mi aj z brašny chlast! zařve hlasem rozzuřeným a plným bolesti. kurva do požíračově prdeli! Ozve se znova. Bolest ustupuje velmi pomalu. Vztek se však nevytrácí. Nějakej fuchtlák dal hento trojtej křižec s železem za dveře! vždyť mě to mohlo zabít. Proč kurva dává někdo takovou chujovinu za dveře! . Těžce oddychuje. Adrenalin pomalu klesá a krúpěje krve si razí cestu kalhoty na levém stehně ven. Dopajdám k té bedně co tak odporně stojí u zadní stěny a sednu si na ní. Je mi fuk zdali mojí váhu vydrží.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 19.12.2020, 15:12:59



Mensalis vylezl nahoru. Zřejmě nezjistil dost, protože jinak by zamával – tak, jak slíbil. Vy však nechcete čekat. Ten chlap potřebuje podporu – to je jisté.

Než stihnete vše zorganizovat, ozve se rána.
 
  Andrii Hlushchenko   Postava není přítomna 19.12.2020, 8:49:05

Janus mi ani nemusí nic naznačovat abych věděl že chce mít chatu pokrytou.Rozhlížím se po okolí a během toho hledám nějaké dobré místo na skrýš, když v tom si všimnu dutiny kterou vytvořily kořeny stromů. Je sice dobře viditelná ale když ji zahážeme větvema tak si ji nevšimne nikdo. Chci to oznámit ostatním, ale věci se dají do pohybu a náš obr jde lézt po laně. "Čort! Ščo robiš?" křiknu na něj ale obr pokračuje ve šplhání. Tohle není dobrý, už tak je nás málo, a jestli nahoře někdo je tak nás bude ještě méně.


Začíná se ochlazovat, což nevěští nic dobrého. Čort musíme nějak jednat, musíme Mensalise nějak hlídat. Věci se začínají srát víc a víc. Nejdříve náš obr bez krytí leze po laně, a teď se z domu začnou ozývat cinkavé zvuky, zní to jako nějaká zvonkohra nebo tak něco. Nu ale pak uslyšíme další štěknutí. Tohle ale bylo hlasitější, výraznější a taky znělo že je blízko. "Blyať to není dobre. " prohlásím když zjistím že se začínáme pomalu nořit do sraček. Teď je třeba rychle jednat, protože jestli nás tady požírači najdou, tak tady chcípneme jako prašivý čoklové. Houknu tedy na ostatní a ukážu na skrýš. Přiběhnu k ní, hodím tam svůj vak ze kterého vytáhnu dvě konzervy bez etikety, čutoru s vodou a odepnu balalajku, bez té nikam nepůjdu. Balalajku si položím v blízkosti lana, abych ji mohl v rychlosti popadnout a hodit na záda. "Viliame až tam naházíte svoje věci, zahaž tu skhovanku větvema." křiknu na mnicha a obrátím se na Januse. Obr nám mezitím mizí z očí. Jestli tam něco je tak mu teď nemáme šanci pomoc.


Viliamuv nápad že by jsme ty věci vytáhli po laně není špatný, ale jestli máme za prdelí požírače tak to nemáme šanci stihnout. Poté co se na Januse obrátím tak mu řeknu "Janusi, pomogi mne vylézt na nějaký strom, potřebuji se od něčeho odrazit. Vylezu co nejvýše to půjde a budu vás ze stromu krýt AKčkem, pak pokryjete vy mě z domu. "
Z mého hlasu je slyšet že musíme jednat velice rychle, ale to Janus moc dobře ví. Na chvíli jsem převzal velení za Januse, tak snad se nenaštve. Je to dobrej velitel, a já rozhodně nechci velet po celou dobu co tady budeme žít....nebo spíše přežívat. Doufám že je náš obr v pořádku, což vo tom, on se o sebe asi zvládne postarat, ale lezl tam strašně dlouho, takže pokud tam nahoře někdo byl tak měl hromadu šancí se připravit. Navíc ta zvonkohra či co to je si celkem hraje s mou psychikou....nesnáším tyhle strašidelné zvuky, z těch nevěstí nikdy nic dobrého.
 
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3] 
www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2020 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.