abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky. (Oblíbit)
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM. (Oblíbit)
Našli jste některý z problému podělte se... Technická podpora (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Hostinec U dvou trpaslíků - jeskyně pro nováčky ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 13.1.2021, 18:46:01
Lano přes potok je dobře napnuto. Had vyrazil na lov. A krol špicuje svoje velké uši ve snaze něco zaslechnout. Ale snad to ani není zapotřebí. Slabé kovové cvakání zaslechnete všichni. I přibližný směr. Druhý břeh někde nahoře.

Asi ne moc daleko, sami dobře víte, že jakékoli vylepšené vidění má svoje hranice. Samozřejmě, pokud není magicky vylepšeno.

Hadovi se do studené vody moc nechce. Ví, že by v chladné vodě mohl rychle ztuhnout a i když je silný, nemuselo by to stačit. Zvolí proto pomalejší, ale bezpečnější cestu korunami stromů.

Z lesa se ozve tiché cvaknutí. Na cestě je další šipka. Zabodne se do stromu, těsně nad provaz.

Arya na nic nečeká. Ví, že na tomhle břehu jste všichni snadným cílem. Díky své mrštnosti rychle přeleze po provazu na druhou stranu.

Další kovové cvakání natahované kuše slyšet není. Střelec to buď vzdal a nebo vyčkává.
 
  Zlatomil Ostrosek   Postava není přítomna 29.12.2020, 13:14:52
No to sú věci, aj uvítací výbor nám tu poslali a znova se rozchechtam. Usadim se někde zady ke stromu aby mě střelec netrefil. Vybalim fajfku a zacnu si ji napchavat tabákem. Nikam evidentně nepospicham.
 
  Silvus Ficum   Postava není přítomna 28.12.2020, 12:02:57
Sleduji ostatní jak se snaží dostat přes řeku. Jde to lépe než jsem čekal, ale pak se všechno pokazí, když se ukáže, že nejsme samy.

Rychle se přikrčím k zemi a pokusím se schovat za strom, který by snad mohl být mezi mnou a střelcem. Podle všeho on používá zbraň, která pomalejší než luk. Jenomže v tom zmatku, může asi znova střílet. Proto jsem se rozhodl počkat než on vystřelí znova. Had mi sjede z ruky začne se plazit po zemi pryč. Snad najde střelce.

Já se porozhlédnu po ostatních jak na tom jsou. Za tmy jsem na tom zřejmě nejlépe já a tak se rozhodnu, že střelce já zastavit. Ostatní se muset do té doby ochránit. Držím v ruce stoje obří kopí. Kdybych věděl kde střelec je kdybych měl volný výhled tak já kopí můžu hodit. To by ho buď zranilo a nebo upozornilo, že víme kde je. Snažím se poslouchat okolí. Zavřu oči a poslouchat věci okolo sebe. Je tady hluk. Muset více soustředit. Slyším ostatní a řeku. Poslouchám pozorněji a slyším Hannu, která je stálé blízko mě. Hledám střelce.
 
  Horác   Postava není přítomna 15.12.2020, 9:27:37
Tak som sa dostal bezpečne na druhú stranu "potôčika". Hoci Arya hodila lano dobre, nebolo napnuté dostatočne a tak moja nemalá váha spôsobila že najskôr nachladnem. Mokré pozadie a chladný vzduch... Nič príjemné.

Upravil som kotvu ktorá držala len tak tak.
"Lezte!" Húknem na ostatných a vydám sa k brehu aby som im prípadne mohol pomôcť.
Snáď šťastie celého sveta mi prihralo pod kameň, na ktorom som sa pošmykol. Nebyť jeho zrejme už voniam fialky odspodu. Šípka vystrelená neznámym strelcom natrhla kožušinu na mojom ramene a s cinknutím zmizla v tme.
"Anciáša tvojho!" Zakľajem a ako rys sa vrhnem za najbližší strom. Pritisnem sa k nemu ako k milenke a húknem na ostatných.
Pozor! Je tu strelec!
Iba jedným očkom vykuknem a snažím sa zahliadnuť kde by sa ten strelec mohol skrývať.
No môžem si aj oči vyočiť, všade samá tma!
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 11.12.2020, 17:32:36
Arya hodí lano s kotvičkou. Je to spíš dílem štěstí, že se jí to povede hned na první pokus.

Horác leze jako první a není to moc dobrý pocit. V jednu chvíli ucítí, jak lano trochu povolilo. Stojí ho to mokrý zadek, ale pak už se dostane na druhou stranu. Tam vidí, že měl opravdu velké štěstí. Kotvička zanechala na hladké kůře kmenu rýhy. Umístit kotvičku tak, aby opravdu pevně držela bude snadné a ostatní budou mít větší jistotu.

Krol se rozumně rozhodl jít jako poslední. Lano by to přeci jen nemuselo vydržet. Navíc by mu ledová voda vadila asi nejméně.

Horác čeká na druhém břehu a jak tak přešlapuje, ujede mu noha téměř spadne. Nenadálý pohyb mu ale zachrání život. Šipka z kuše se mu jen otře o rameno a kovově zacinká o kamení na břehu.

Situace teď není vůbec dobrá a pro Horáce takřka katastrofální.

Les na straně Horáce je v podobně prudké stráni, jako je ta, kterou jste téměř sjeli po zadku. A někde v ní je ukrytý střelec, který moc dobře ví, kde jste.
 
  Silvus Ficum   Postava není přítomna 10.12.2020, 10:53:25
Sleduji všechny ostatní. Nakonec se teda domluvilo, že se na druhou stranu dostaneme pomocí lana. Samice mě opět překvapila svým výkonem. Ale úplně nesouhlasím s jejími slovy.

"Já když spadnou tak nic se nestát, když ti spadnout tak voda odnést. Já jít poslední a když tak pomoct. Lano slabší a slabší. Já ho mohu držet ."
 
  Horác   Postava není přítomna 7.12.2020, 7:37:05
"No tak sa ukáž amazonka." S úsmevom sledujem Aryu ako si chystá kotvu a lano. Hod nebol to najhorší a tak sa nám naskytla možnosť relatívne bezpečného prechodu cez "potôčik."
"Tak priatelia, držme si palce." Pustím sa do preliezania, no mokrému zadku sa aj tak nevyhnem. Nemám zrovna mušiu váhu a aj sekera nie je najľahšia, takže lano napnuté dlho nevydrží.

Kývnem ostatným že som bezpečne prešiel a zvesím sekeru z chrbta. Predsa len, som na druhej strane sám a neviem či tu na nás niekto nečíha. Možno vlci.
 
  Arya (zlobivý pomocný PJ)   Postava není přítomna 4.12.2020, 21:59:16
“Až po dámě?“ Zaskočeně zírám na Horáce, když mi tohle sdělí. Poznámku o tom, že tu žádnou dámu nevidím, nakonec spolknu a vyrazím za dvojicí.
“Jak myslíš.“

Našlapuji opatrně a sleduji pozorně, co mám pod nohama. V tom šeru to jde ale dost blbě. V duchu nadávám na to, že jsme nevyrazili až zítra ráno. Odměnou mi ale je pohled na trpaslíka, když ho praští větev a na člověka, který si zatancuje. Musím se zasmát. Zaslechnu poznámku o světle od Horáce, ale odpověď si nechávám pro sebe.
“Já mám, ale ještě to není tak hrozný… Když se soustředíte a čumíte, kam jdete, tak se vám nemůže nic…“
“Aaaaaa, pavučina. Fuj, fuj, fuj. Kde je ten pavouk? Neleze po mě?“ Řvu a motám se kolem dokola, abych ze sebe sundala pavučinu.
“Šmarja, ať po mě neleze. Prosím, ať po mě neleze.“ Ošiju se hrůzou. A začnu teda nakonec hledat ve svém vaku lucernu. V tu chvíli se mi do vlasů zaplete cosi.
“Pavouk, pavouk!“ Vyskočím a snažím se vyklepat to zvíře z vlasů. Rychle mi dochází, že to je na pavouka nějaký veliký. Po pár poskocích a mávání hlavou je vše v pořádku. Je mi ale takové vedro, jako kdybych uběhla kilometr. Vytáhnu lucernu a rozsvítím ji.
“Takhle se půjde líp.“ Houknu a ignoruji jakékoli pohledy nebo narážky.

Cesta je mnohem jednodušší, když si svítím. Ale i tak to není žádný terno. Okolí hází takové divné stíny, že raději nikam jinam než před sebe nekoukám. Dojdeme až ke svahu, což zjistíme díky krolovi, který ho sjel jako první. Což trpaslík ocení po svém.
“Pochybuji, že ti rozuměl.“ Nadhodím.
“Prej kopec… Tak pomalu.“ Řeknu si spíš pro sebe a pomalu se sunu dolů. Přidržuju se všeho možného, ale i tak nakonec přistanu na zadku.
“Skvělý… Mokrá prdel je přesně to, co jsem potřebovala.“ Povzdechnu si a vydám se k říčce. Ta nám ale cestou stihla nějak nabrat na velikosti. Stojím u velké řeky a odhaduji, zda ten chlap měl blbou paměť, nebo jsme zabloudili.

Horác navrhne řešení našeho problému. S klidem si to vyslechnu a uvažuji, jaká by to byla legrace, vidět ho zápasit s proudem. Krol chce naopak přeskákat. S jeho výškou by to třeba mohl prostě jen přejít.
“Jak je to hluboký?“ Vyzvídám.
“Jestli to není moc hluboký, mohl by to krol normálně přejít a provaz přenést na druhou stranu. Třeba i přenést trpaslíka.“ Uculím se a začnu něco hledat ve vaku. Otočím se na Horáce.
“Tvůj nápad s plaváním byl velice zajímavý. Jednodušší ale bude… když tam ten provaz prostě dohodíme.“ Najdu konečně provaz s kotvou a hledám nejlepší místo k hodu. Lucernu podržím tak, abych na druhé straně zahlédla aspoň něco. Když mám dojem, že jsem našla, co hledám, lucernu položím vedle sebe. Lano nad sebou roztočím naučeným pohybem a pak hodím přes řeku. Jakmile dopadne, zatáhnu za něj, abych zjistila, zda jsem se trefila a kotva se za něco zahákla. Pak zkusím, zda lano opravdu drží a obmotám ho kolem nejbližšího stromu.
“Tak lezte, jdu poslední.“ Houknu na zbytek a čekám, až přelezou.
 
  Zlatomil Ostrosek   Postava není přítomna 2.12.2020, 8:39:33
Když vidím jak kroll zahučel ze srázu rozchechtam se na cele kolo. To bylo dobré, zvládl by jsi to ještě jednou? Neviděl jsem to pořádně.
A ještě řechtajíce se vydám podivat jak dopadl. A jak jinak uklouznubtaky, ale my trpaslici máme těžiště na svém místě a tak to nějak ustojím.
HE HE pronesu lehce překvapeně.

No, ty ses nám, ale rozpovídal, úplná fontána slov. Tak ukecaneho krolla jsem ještě nepotkal! Co to do rezavych dulnich vozíků je? To ma byt říčka?

 
  Silvus Ficum   Postava není přítomna 1.12.2020, 20:03:16
Dlouho jsem cestoval bez společnosti někoho jiného než je Hanna takže až po nějaké době jsem si uvědomil, že jsem až moc ve předu a navíc, že ostatní se ve tmě nepohybují tak dobře jako já. Proto jsem zpomalil, až jsem nakonec šel asi dva kroky před ostatníma.

Ostatní měli pár nehod, ale já to nijak moc neřešil. Přece jen když se vydají do lesa tak musejí čekat, že to nebude až tak jednoduché jako za dne. Ale aspoň mám čas si udělat na ostatní názor. Neliší se tak moc od ostatních tvorů jejich druhů.

V jednu chvíli i mě podjede noha a cesta z kopce se mi stane mnohem více rychlejší. Když se sbírám ze země lehce se usměji. Nebo to byl aspoň pokus o úsměv. Hanna jako obvykle by měla hromadu poznámek, kdyby uměla mluvit. Nakonec dojdu až pod kopec a k říčce. Tam počkám na ostatní. Chvilku si prohlížím kameny a hledám místo kudma by se to dalo přeskákat na druhou stranu. S malým samce s vousy a jeho krátkými nohami se nám, ale cesta na druhou stranu v suchu moc nezlepšila."Jak na druhou stranu, když ten malý mít krátké nohy? On být smeten vodou jako jehně. A lano já nemýt. Raději přeskákat." Odpovím samci co předtím promluvil.
 
  Horác   Postava není přítomna 30.11.2020, 17:06:13
Takže cesta lesom. No, ak by som povedal že to nebolo zrovna moc zábavné, tak by som určite neklamal. Tma halila okolitú krajinu svojim čiernym závojom a ani mesačné svetlo nám nebolo schopné pomôcť. Klenba stromov bola až príliš hustá.

"Fakľa! Do prčic! Prečo nikoho nenapadlo zobrať jednu fakľu!" Šomrem si popod fúz, no v tichu lesa je to to zreteľne počuť. Moje rozčarovanie je o to väčšie že to nenapadlo ani mňa.
Podľa zvukov poznám že aj moji druhovia sú na tom s chôdzou v tme rovnako zle ako ja. Sem tam počuť kliatbu, sem tam zašomranie.
Nečakané pokĺznutie ma roztancuje ako pri tarantelle a len len že udržím rovnováhu. Aj tak to nie je bez následkov, nakoľko členok zaprotestuje ostrov bolesťou pri zlom došľapnutí.
"Ďas to bral!" Kliatob mám nadostač a tak ich rozdávam, čo sa do lesa zmestí.

Možno kráčame hodinu, možno dve a možno aj tri. Čert ho vie. Keď dorazíme na kraj svahu. Asi by som ten svah pred sebou nevidel ak by doň z nenazdania nezahučal kroll.
"Nepríjemné."
Zakrútim hlavou a pokúsim sa opatrne zliezť za svojím druhom. Liezol som pekne po štyroch ale aj tak to bolo prd platné. Vlhkosť urobila svoje. Stihol som sa ešte zachytiť akéhosi drnu, no aj tak som sa ocitol dole rýchlejšie než som zamýšľal.
Postavil som sa a odhodil burinu ktorá ma mala pred pádom zachrániť.

"Kto by si to bol pomyslel. Polnočná kúpeľ s trpaslíkom, príšerou a zrzaticou. Do...!" Nedokončím nadávku. Miesto toho sa chytím jednou rukou za brucho. Cvrčkovia sa opäť začínajú pripomínať. Hlad je hlad. Rieka si tiekla prudko ďalej, vysmievajúc sa nám svojím hučaním.

"Ak má niekto lano tak by som vedel ako prejsť." Pozriem sa na ostatných.
"Priviažete ma a budete držať svoj koniec. Keď budem na druhej strane uviažem lano o strom. Takto to bude pre všetkých bezpečné." Zadívam sa predovšetkým na trpaslíka keďže ich národ v plaveckých disciplínach zrovna nevyniká.
"Ak ma pustíte tak vás prídem strašiť." Zazubím sa a počkám si na odpoveď.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 28.11.2020, 18:55:07
Rychle se smráká a snadno si spočítáte, že v hustém lese bude tma mnohem dřív než mimo les. Navíc tady není žádná cesta a tak jdete lesem jen tak. O tom, že to rozhodně není udržovaný les není snad potřeba mluvit. Přesto prvních pár set metrů je bez problému. Všechno slušné dřevo skončilo v hostinci. Drobným problémům se ale neubráníte.

Ať už to je pavučina v obličeji a nebo špatné došlápnutí není to nic hrozného. Kroll si snadno razí cestu a jít za ním je relativně bezpečné. Trpaslík, který na pohyb v lese je zvyklý jen málo, má největší problémy a tepelné vidění mu moc nepomůže. O tom se přesvědčí ve chvíli, kdy stoupne na větev, která místo toho aby se zlomila, se vymrští a o její část trpaslík zakopne.

Horác je na tom o poznání lépe, ale ani jemu se problém nevyhne. Pod nohy třeští zraky co mu síly stačí, ale kluzký kořen ho donutí k tanečku. Zlé jazyky by mohly říct, že b tu chvíli měl Horác šestnáct nohou, ale ani jednu pod sebou.

K Arye je les přívětivý. O nic nezakopne, na ničem neuklouzne. Jen si z obličeje setře pavučinu od pavouka, kterého, vzhledem k velikosti a pevnosti pavučiny, by snad nikdo nechtěl potkat, a vymotat si z vlasů netopýra.

Kroll se mohl radovat z toho, že se mu nic nepřihodilo jen do té chvíle, než jste došli lesem do místa, kde se les začal svažovat. Mokré a kluzké kořeny pokryté trochou listí a jehličí, v kombinaci s poměrně prudkým svahem a faktem, že had změnil těžiště udělá své.

Prudký svah dá ostatně zabrat každému a nikdo z vás nemůže s čistým svědomím říct, že se k říčce dostal pouze po nohách.

Už teď můžete proklínat zlodějíčka. Svah o kterém mluvil je pořádný krpál a říčka je pět metrů široká řeka plná kamenů a prudké studené vody.
 
  Horác   Postava není přítomna 27.11.2020, 6:23:50
Zlodejíček nám cestu popísal pomerne presne, ale keď sa zamyslím nie je najmúdrejšie pachtiť sa niekde po tme. Banditi a podobná verbež číha na pocestných a k tomu vlci. Banditov sa nebojím, ale vlkov rád nemám, nakoľko sa v mojej rodnej krajine nevyskytujú a tktiež ma trochu desia.
Červenovlasé dievča ma nakoniec vyplatí a tak trocha pookrejem.
"Zlato v mešci poteší." Zazubím sa na Aryu
Sotva čo docinkali peniaze už aj si to krol a trpaslík štádujú po ceste.
"Až po dáme." Zľahka sa ukloním a vyrazím za skupinkou.
 
  Arya (zlobivý pomocný PJ)   Postava není přítomna 26.11.2020, 20:39:59
Smířím se už s tím, že budeme tři a čekám na vyplacení penízků. Když se najednou odněkud vyřítí takový nějaký skrček a žádá si taky odměnu. Zaskočeně na něj zírám.
“To jako myslí vážně?“ Na protesty není čas, jelikož ho chlapík přijme do party úplně bez problémů.
“No tak když si mu zaplatí…“
“Jo, bude švanda.“ Prohodím sarkasticky.

Poslouchám popis cesty a snažím si zapamatovat vše. Nerada bych někde bloudila s třemi chlapi a ještě po tmě.
“Hodina? To se bude akorát stmívat. Možná bychom měli počkat do rána.“ Uvažuju pro sebe. Ale v tu chvíli mi chlap hodí váček a moje úvahy jdou tak úplně stranou.

Chytnu váček s penězi a sleduji ruku trpaslíka, jak se natahuje po zlatě. Jeho poznámka o množství mincí mě donutí obsah váčku přepočítat. Když to sedí, začnu každému odpočítávat jeho podíl.
"Nebýt mě, tak nemáte nic..." Pak to ostatním s nelibostí odevzdám. Krol mi dá část svého podílu zpět a prohlásí něco o velení. Docela mě to zaskočí, ale nestihnu ani nic namítnout. Schovám si svůj podíl a chci se podělit o svůj názor na cestování v noci. Ale ostatní jsou rychlejší než já a vyrazí hned na cestu. Stojím a zírám za nimi.
“Za chvíli bude tma!“ Houknu si pro sebe.
“To bylo řečí o velení a už je vpředu.“ Ušklíbnu se. Zaslechnu i trpaslíka, který si začne hned zpívat.
“Skvělý... S takovou nás hned přepadnou…“ Povzdechnu si, s kým to vlastně jdu a otočím se na posledního člena skupiny.
“Tak pojď, než nám někde zmizí.“ Mávnu na Horáce a vydám se s ním za ostatními. Raději si ještě překontroluji svoji výbavu. Takové světlo a lano se určitě bude hodit.
 
  Zlatomil Ostrosek   Postava není přítomna 25.11.2020, 17:29:07
Má ruka přesně kopíruje pohyb váčku s penězi ...
Co to? Kdo velet? tak moment, podle zvuku to bylo nějak málo mincí

I přesto, že stále pozoruji krolla má ruka neomylně následuje dráhu váčku.

Když dostanu svůj podíl vyřítím se za Krollem a v okovaných botkách neberu ohled ani na kytičky ani na broučky ... Prostě s úsměvem dusám za ním a potichu si prozpěvuji: Zlato, tlato, zlato .... zlato, zlato, zlato
 
  Silvus Ficum   Postava není přítomna 25.11.2020, 17:14:25
Konečně mám směr kudy jít. Vezmu si svoji část kovu, ale půlku dám samici. Podle toho jak se zatím chovala je vůdcem ona a tak jako správný alfa musí dostat podíl z mého lovu. "Ty si to nechat. Ty velet."

Pak chvilku čekám na ostatní a vydám se směrem na sever. Jdu cestou jak nám řekl ten samec. pro mě to není žádný problém pohybovat se v přírodě a tak jdu jako první. Dávám si pozor na okolí abych zbytečně já nebo ostatní nenarušili den zvířatům kolem nás. Koukl jsem na ostatní a bylo mi hned jasné, že si ani zdaleka neuvědomují kolik života je kolem nich. Hanna mi koukne z pod kožešiny na rameni a rozhlíží se okolo. Je mi jasné, že jí to nemůže být pod kožešinou pohodlné. Ale když jdete po světě obnažení tak na vás se ostatní divně dívají a křičí. Divný je ten svět.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 24.11.2020, 22:06:25

Náhlý příchod tedy spíše přiřícení se trpaslíka skupinu mužů na okamžik zaskočí. Kouknou po sobě a pokrčí rameny. “Další do party? No výborně.“ Vyprskne pobaveně a otočí se Metoděje. “Tak mluv.“

Metoděj se tváří docela dost zoufale. Plán mu vůbec nevyšel. “Severně odtud je starej statek co před lety vyhořel. Zůstaly tam ruiny a studna. Moc jsem to neprohlížel. Ta studna je hrubá a asi tři sáhy od okraje je takovej výstupek. Na něj jsem položil ten váček. Je to odtud tak hodina cesty. Sejdete z kopce, přebrodíte říčku a vylezete na kopec. Na vrcholu se stočíte na západ a půjdete dolů a narazíte na ten statek. Je asi v půli kopce.“ Vysype ze sebe Metoděj.

Jeden z mužů zatím odpočítá mince a váček pak hodí dívce. “Hodně štěstí.“
 
  Silvus Ficum   Postava není přítomna 24.11.2020, 20:27:55
Jen stojím a všechno sleduji. Jsem jako jedna z těch kamenných věcí, které vypadají jako jinačí živý tvorové. Po chvíli si vzpomenu, že jsem jim říká sochy. Nikdy jsem je neměl rád. Matou....a děsí mě. Tvorová chladní a bez života. jako mrtvé tělo, které nejde s přírodními zákony. Přidají se k nám dva samci. Jeden velký a druhý malý. Podle všeho se neznali, ale hned si rozumí. Zajímavé. Samice již požaduje kov. Já ne. Upřímně o něj nemám, až takový zájem. Vyčkám, až dostaneme rozkazy. Chci už se vydat pryč.
 
  Zlatomil Ostrosek   Postava není přítomna 24.11.2020, 16:20:06
No moja řeč! Kde není pořádného trpaslíka tam je nuda jak v hospodě bez piva.

A už taky natahuju svoju ruku blíže k teoretickému zdroji nových penízků a stále vás obdařuji oslnivým úsměvem!
Jelikož jsem nepatrně menší vzrůstem deru se o to patrněji dopředu, co kdyby nezbylo, že?
 
  Horác   Postava není přítomna 24.11.2020, 13:39:41
Chlapík prisvedčí na dohodnutú sumu a ja sa zaradujem, že do kšeftu započítal aj mňa. Dievčina ma medzitým stihla obdarovať nie príliš priateľským pohľadom, ale to moje žily vôbec netrhá. Teraz ide o zlato a toho nemám práve na rozdávanie.

Chvíľu počúvam čo nám ten chlapík hovorí. Jeho výhovorka nie je príliš uveriteľná.
Naoko pokývam hlavou na znak súhlasu ale myslím si svoje."Má nás za blbcov. Ach jaj." Naďalej sa usmievam a zdvorilo počúvam.
To dievča išlo rovno na vec a tak aj ja sa postavím do radu a natrčím svoju špinavú ruku aby som prijal platbu vopred.
Zlato v mešci dokáže povzbudiť dobrodružného ducha.

Začína výsluch toho zlodejíčka, bytosť zrejme čoskoro nebohú a tak sa postavím za chrbát tej mladej žienke zamračene zagánim na väzňa. To mi ale dlho nevydrží a môj pohľad skĺzne od chlapíka na pekné ženské pozadie.
Spoza nás sa ozve hlas a vytrhne ma zo zamyslenia.
"Trpaslík nám tu chýbal!" Zvolám zvesela a dívam sa ako si to ku nám mašíruje.
 
  Zlatomil Ostrosek   Postava není přítomna 23.11.2020, 22:03:49
zlato? Řekl někdo zlato?
Kde se vzal tu se vzal vyřítí se zpoza hostince trpaslík až mu vlaje jeho dlouhy cop vlasů i vousů. A míří přímo k vám.

Jestli se tady něco rozdává tak do toho jdu taky ... Né, že bych byl závislý na penězích, ale když ony jsou tak krasňoučké a žluťoučké! Tož o co jsem přišel?

Potěžkám svůj havraní zobák a obdařím vás úsměvem svých zlatých zubů ... Teda zatím jen dvou, ale dělám na tom.
 
  Arya (zlobivý pomocný PJ)   Postava není přítomna 23.11.2020, 21:32:52
Kývnu na krola, když se mnou souhlasí.
“Dobrá volba.“ Otočím se na toho chlápka s nabídkou a čekám, co mi na můj návrh řekne on. Když v tom za sebou zaslechnu cizí hlas. Otočím se a tam stojí nějaký chlápek. Evidentně vyslechl, o čem se tu bavíme a má o tuto nabídku také zájem. Chvilku si ho otráveně prohlížím.
“Ach jo, další osoba… Tři už jsou dav.“ Neskrývám nijak svoji nelibost, že se o tomhle dozvěděl někdo další, ale když zadavatel prohlásí, že s mojí cenou nemá problémy, jen roztaju nadšením. Na nového příchozího tedy kývnu na pozdrav. Jistě se přidá k naší výpravě.
“Skvěle.“ Nečekám ani na popis našeho úkolu a rovnou dojdu k chlápkovi a natáhnu před něj ruku, abych dostal svoji cenu předem.
“Tak začni platit.“ Pronesu sladce jako med.

Vyslechnu si výmluvy toho chlapa, proč si pro to nejde sám a popis věci, pro kterou vlastně jdeme. Ušklíbnu se, když mi vypraví, jak ten opasek nemá moc cenu, ale přitom díky němu dokáže všem zaplatit tak nehoráznou sumu. Což mi přijde podezřelý. Změřím si ho pohledem.
“To by asi stačilo. Pokud se nechceš ještě o něco podělit?“ Pak se otočím na Metoděje s plno otázkami.
“Takže nám to popiš. Kudy jít, jak dlouho, kam jsi to přesně schoval. Je to pod vodou? Co tam na nás čeká? A jestli nám jen něco z toho zatajíš… Věř, že tihle nebudou tvůj největší problém.“ Zamrkám na něj mile. A furt čekám, až mi ten chlápek vysolí moji odměnu.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 17.11.2020, 17:28:34
Vaše vyjednávání se mu zjevně moc nelíbí. Ani ta suma, kterou po něm chcete. Když už se nadechne k odpovědi, objeví se vedle vás cizí chlap se sekerou. Mluvčí se zarazí a zamyšleně se na nově příchozího zadívá.

“Ale jo. Deset zlatých pro každýho z vás. Půlka předem. A nezkoušejte mě podvést. Nevyplatilo by se vám to.“ Souhlasí a varuje a pohledem přeskakuje po vašich tvářích.

“Síla.“ Podívá se na sekerníka, “Hbitý ruce i jazyk.“ podívá se na dívku “A...šaman?“ řekne nakonec váhavě. “To by vám mohlo jít.“ Zasměje se.

“A ten důvod, proč si pro to nedojdu sám. Za jedno tady mám zanedlouho jednání a pokud bych to stihl, určitě bych se nestihl převléknout. A nechci být špinavý jako prase. Za druhé. Ten pacholek by mi určitě zdrhnul. A to bych byl velmi nerad.“ Odpoví a s vysvětlováním, co je uvnitř chvíli váhá. Nakonec pokrčí rameny.

“Je v něm spona k opasku. Na trhu nemá nijak velkou cenu. Ale pro mého společníka dost vysokou. Dost na to, abych vám zaplatil a ještě mi zbylo.“ Našpulí spokojeně rty.

“Tak. Ještě něco?“ Zeptá se klidně, ale nervozita v hlasu prozrazuje, že zas tak klidný není.
 
  Horác   Postava není přítomna 16.11.2020, 12:57:49
Sú to dni či týždne čo putujem touto neutešenou krajinou? Neviem. Čas letí ako splašené kone a ja sa ani nestačím diviť kam až som zašiel. Všade vôkol mňa sa rozprestiera hradba stromov hustá ako štetka. V slabom svite mesiaca sotva rozpoznávam lesnú cestičku po ktorej som sa rozhodol vydať.
Už kráčam tretiu noc bez nocľahu a nech ma parom vezme ak to dnes nebude iné.
Z lesa sa už hodnú chvíľu ozýva hlučné vytie šedých šeliem čakajúcich na ľahkú korisť. Úzkostlivo zovriem porisko sekery a pridám do kroku.
Už by som si začal zúfať, keď tu zrazu za ohybom cesty vyrástla stavba. Na vývesnom štíte stojí to spásne slovo. Hostinec!
Zázrak! Zvolám a radostne si podskočím. Cvrčkovci v mojom bruchu pripomínajú že majú hlad a trebalo by sa im najesť.
Hádam by som aj siahol na kľučku dvier, keby ma nevyrušil akýsi huriavk vychádzajúci opodiaľ.
Idem? Nejdem? Nerozhodne prešľapujem pred hostincom. Cvrčkovci sa opäť začínajú ozývať, že čo mi to tak dlho trvá, ale moja zvedavosť je silnejšia a tak sa tam idem pozrieť.
Už po pár krokoch vidím akúsi skupinu ktorá sa zdá byť trochu rozsvárená. Akéhosi chlapíka drží pod krkom skupinka ľudí, zrejme miestnych a opodiaľ sa dohaduje chlapík a na pohľad pekná dievčina, a ... Čo to u všetkých démonov púšte je za tvora? Vo výraze mojej tváre možno čítať údiv, zdesenie a fascináciu nad tým čo dokáže matička zem upatlať za stvorenia.
Podídem bližšie a nechtiac si tak vypočujem rozhovor medzi tým chlapom, dievčaťom a tým... niečím.
Tak statok. A desať zlatých. Je jasné že vec za ktorú by niekto zaplatil toľký peniaz, bude stáť oveľa viac. A keďže zrovna nemám v mešci plno, tak ma napadne nie práve najčestnejší spôsob privyrobenia si.
Že by som to skúsil na vlastnú päsť?
Myšlienka by to nebola márna, no kto vie či to stojí za to riziko. Je noc, v lese šedé beštie číhajú na pocestných a naštvať dvoch ľudí, vlastne len jedného a to druhé niečo, o ktorých neviem zhola nič sa nemusí vyplatiť. Preto to skúsim inak.
"A v čom je háčik? Musí byť, inak by si nepotreboval niekoho iného aby za teba vyťahoval gaštany z ohňa." Prehovorím na chlapa a po očku sledujem to veľké niečo, čo pred malou chvíľou zavrčalo na súhlas.
 
  Silvus Ficum   Postava není přítomna 31.10.2020, 9:22:46
Vyjdu ven a už se mám k odchodu, když si tu náhle všimnu lidí na zemi jak se patrně porvou. "Aha. Tak o boj se tu jedná. Ale kvůli čemu? Samici? Teritoriu? Ne to ne. Patrně kvůli tomu kovu co lidé mají tak rádi."

Ven vyjdu ještě s nějakou samicí co byla předtím se samcem na zemi. Ten vypadal vystrašeně a přísahal bych, že se i vymočil. A nebo někdo pomočil jeho. To už je fuk. Jeden z ostatních samců na nás začne mluvit a samice mu odpovídá. Já jen poslouchám a snažím se všemu porozumět.

Je mi jasné, že ten samec není dobrý. Takových jako je on je spousta. A člověk by jim neměl nikdy věřit. Za to ta samice je jiná. Je odvážná a drsná. Ve vlčí smečce by určitě byla užitečným členem.

Všechno jak tak poslouchám se nakonec točí okolo kovů. Pro mě nezajímavé téma. Podle všeho si to, ale ostatní nemyslí, že se mě to netýká. Ale rád bych více poznal tu samici. Odvážní tvorové jsou vždy zajímavý. "Já sou...souhlasím s tebou" řeknu samici.
 
  Arya (zlobivý pomocný PJ)   Postava není přítomna 26.10.2020, 22:10:13
Držím si odstup od krola a jeho hada. Za chvíli jsem venku a naskytne se mi pohled na toho kluka, co se mi představil jako zadavatel.
“Nejspíš těsně vedle…“ Pak mi zrak sklouzne na křiváka, co na nás mluví. Při zmínce o neodolatelné nabídce se jen ušklíbnu.
“Hele, já s tím chlapem chci jenom mluvit, nic víc.“ Kouknu naštvaně po Metodějovi.
“A nechápu, když je to takovej kousek, proč si pro to nejdeš sám. Nejsem blázen, abych lezla v tomhle počasí někam do studny a ještě kvůli těm pár zlatkám chcípla.“ Odpovím drsně.
“A taky ti nevěřím.“ Uculím se a změním tón hlasu na sladký.
“Ale něco přihoď a třeba se dohodneme, když se bojíš si pro to dojít sám.“ Zní to vyzývavě.
“Ale chci půlku předem. A pokud tady tenhle ten...“ Kývnu hlavou ke krolovi.
“…půjde se mnou, tak 10 zlatých každýmu.“ Smlouvám, aniž bych pořádně věděla o čem.
“Co je v tom váčku vlastně?“ Zeptám se jakoby nic. Ale kdyby to mělo větší cenu než 10 zlatých, rozhodně se s tím nemíním vracet. Otočím se na krola.
“Co říkáš? Máš stejný názor?“ Zeptám se a čekám na odpovědi, jak od chlapa, tak od krola.
 
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3] 
www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2020 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.