abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Hostinec u ztracené duše ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Lavemina   Postava není přítomna 23.2.2020, 19:47:07
Úsměv přišel od dříve ubytované ... krolky jako druhý jitřní paprsek. Překvapilo mě to a neubránila jsem se pozvednout obě obočí.

Následně jsem se vzpamatovala, mrkla jedním okem a v hlavince zpracovala pokračující slovní dohru. " Další duše která má pochybování o sobě ve slevě? " to jeden červ mi v mém myšlenkovým trávníku našeptal ať jsem opatrná. A to v lesku sekundy.

A opatrnost klepe na dveře, když uslyším " Drahá ...! " podívám se do stropu a pak zase na nazelenalou spolu-stolovnici. Chtěla bych ji odhadnout a zároveň vypadat trochu obyčejně. Pak jen pokrčím rameny a povím " Poutník z daleké cesty. Prošla jsem písky chamtivosti a lesy žalu a teď chci být na chvilku hlavně štamgastou u baru. Jinak občas dělám dětem farmářů sladké šťávy a někdy obvazuji jejich rány, když sami hlídají vystrašená stáda ovcí. " Ještě jednou pokrčím rameny a obdařím slečnu jemným pohledem.

// ps- omlouvám se, měl jsem náladu pod psa a přestal sledovat hodiny, proto jsem tu nebyl.
 
  Gabriel Pact   Postava není přítomna 16.2.2020, 13:22:48
https://cz.pinterest.com/pin/470063279858280354/

Otevřou se dveře a do nich vejde elegantně oděný mladík. Jeho bílá kůže a vlasy jsou jako sníh a jeho tvář obsahuje jizvu, která se mu táhne z nosu až pod pravé oko. Je oblečen do černé košile, kravaty, saka, kalhot a bot. To všechno jen více zvýrazňuje jeho vlasy. Na rukou má taky černé rukavice z kůže a v ruce drží kufřík.

Sedne si k jednomu volnému stolu a až pak se rozhlédne po místnosti. Nikomu nevěnuje moc dlouho pozornost. Pak si položí kufřík na stůl a vytáhne z něj hromadu papírů, Ze saka si vytáhne pero na psaní a lehce se s ním bodne do prstu. Zkontroluje jestli je na špičce dost krve a pak začne pročítat papíry a podepisovat je. Ty, které nepodepíše nechá na stole a podepsané vrací do kufru. "Prosím jednu whisky."řekne celkem příjemným hlasem a hlavu nezvedne od papírů. Když dodělá všechny podepsané papíry tak je vrátí do kufříku a zavře ho. Následně ho otevře a v něm je další hromada nových papírů. A začne na novo.
 
  Krorg   Postava není přítomna 16.2.2020, 13:06:13
Usměji se na Laveminu a řeknu"Nevím jestli nějaká dobrá část v nás je, ale ráda se napiju skoro na cokoliv. Mohla bys mi prosím nalít černý pivo?"zeptá se dívky za barem.

"A vy jste vůbec co má drahá? A odkud pocházíte? Omlouvám se jestli jsem moc zvědavá a upovídaná, ale to se mi občas tak stane." Obrátí se zpátky na Laveminu .
 
  Lavemina   Postava není přítomna 14.2.2020, 22:43:02
Sedím u baru a nechávám čas, nebo bezčasí plynout po svém. Když paní hostinská přivolá za sebe záskok, aby se mohla postarat o jaksi indisponovaného mladíka, jen se usměji a řeknu " Dobrý trik, to se budu muset taky naučit. "

Na slovo a pozvednutí poháru číslem třináct jen zvednu svojí sklenku a pronesu" nebo alespoň na to, co z něj zbylo. "

Postupně jsou za stěnou slyšet těžké kroky. " Podle zvuku bude tento host dost zapamatovatelný ." jen pokývám hlavou a nechám si právě příchozí nicůtku pro sebe.
Otevřou se dveře pro ubytované nejspíše a dovnitř přijde dáma ... " Takhle jsem dlouho nevypadala ... a ta štáva z muchomůrek mě pronásledovala ještě půl roku. " další nicůtku nechám tam, kde se zrodila. Zkrátka žena větší postavy se zelenou kůží a jaksi spoře a zároveň do zbroje oděná zamíří ke svému stálému místu ... nejspíš.

Po jejím úvodu odpovím " Též zdravím prachem unavenou duši, Lavemina mé jméno a připíjím na tu lepší část v nás." A jemně si přihnu medoviny.
 
  Krorg   Postava není přítomna 13.2.2020, 10:14:15
Slyšíte jak jdu po schodech dolů zpátky do baru. Jsem oblečená ve stejném oblečení v jakém jsem přišla jen mám kapku rozcuchané vlasy. Rozhlédnu se po baru a sleduji nové tváře. Usednu k baru a kouknu na dívku za ním. " Jestli si dobře pamatuji tak za tímhle barem byl někdo jiný. Jo a málem bych zapomněla. Zdravím všechny nové tváře. "
 
  číslo třináct   Postava není přítomna 13.2.2020, 9:39:45
Sleduji proměnu hostinské a taky to jak mi tvoří pití. Pak si vyslechnu jak to v tomhle světě funguje čas a příchod Kate. " V tom případě na zdraví." vezmu pohár a s chutí se napiju. Pak už jen sleduji jak hostinská odchází s tím klukem co seděl vedle mě.
 
  Paní Jeskyně   Postava není přítomna 12.2.2020, 19:55:45
// pardon, čekala jsem kvůli Bladovi - přece jen, byla tam přímá interakce... ;)

"Opít přímo ne, tvoje umělá část by na to nereagovala. Ale být bohyně má své výhody," uchechtne se. Její vlasy zbělají a ze zad jí vyrostou tři páry křídel a oči se zmmění v ohnivé dračí. "Taky už tu nějaké to století straším," dodá pobaveně a vyčaruje v ruce křišťálový pohár se svítivě modrou substancí vířící jako mlha. "Tady jsi mimo čas. Klidně si hoď nohy na stůl, vrátí tě to zpátky v přesně stejný okamžik, takže nic nepromeškáš. A já zatím odvedu tady toho mlaďocha vyčistit si hlavu od hvězdného prachu," povzdechne si.

"Kate!" zavolá někam ke stropu.
vzápětí se vedle ní zhmotní bytost, trochu připomínající číslo třináct. Alabastrová pleť, čistě magická podstata, ale při pohledu do očí je jasné, že tohle stvoření nemá asi úplně světský původ. Duhovky tvoří nahuštěně soustředné otáčející se kruhy run a zorničky jako by byly bezedné. "Vezmi to tu prosím na chvíli za mě, požádá a postaví pohár před číslo třináct.
Kate jen horlivě zakýve hlavou a s širokým úsměvem si s nadšením v magických očích prohlíží všechny okolo.

S tím se hostinská odebere od baru a odvede směrem pokojů zfetofaného mladíka.


Kate:

 
  číslo třináct   Postava není přítomna 10.2.2020, 19:13:05
https://cz.pinterest.com/pin/638596422148495051/

// takhle plus mínus vypadá číslo třináct
 
  Šalmaj "Herbí "   Postava není přítomna 10.2.2020, 2:56:18
// Za mě - ano ;)
 
  Krorg   Postava není přítomna 9.2.2020, 16:32:38
// Tak co? Pokračujem?
 
  číslo třináct   Postava není přítomna 3.2.2020, 0:54:40
"Nikdo jako já....sakra."rozhlédnu se po všech přítomných a pak si jen povzdychnu a sednu si na svojí židli k baru. Tam se uvolním a povzdechnu si ještě jednou. Poškrábu se ve vlasech a promnu si oči jako bych právě vstala.

"Ještě jednou se omlouvám. Kapku už z toho všeho začínám šílet. Vás by nebolela hlava z toho, že po celém svém světě 835let, 2 měsíce, 13 dnů, 19hodin, 21minut a 1 vteřině hledáte 12 tvorů, o kterých nevíte ani vzhled? I když je to nemožné, tak mám pocit, že mě bolí nohy. Můj stvořitel si prostě musel přát, že chce aby o jeho smrti věděli všichni jeho "potomci"! Máte tady něco co by dokázalo opít i golema? Něco hodně silného. " řeknu a kouknu po barmance. V mých očích je momentálně vidět to, že vážně se chci vyspat.
 
  Hostinská   Postava není přítomna 2.2.2020, 17:06:49
"Tak jinak - žádné zásahy do druhých proti jejich vůli. Všichni tu jsou pod mou ochranou a jak jsem řekla, nikdo se zlými úmysly nemůže překročit hranici mého světa, takže jakýkoli podobný kousek bude chápán jako neopodstatněný útok. Tohle je neutrální půda, se všemi klady a zápory. A můžu tě ujistit, že nikdo další jako ty tu není, takže laskavě neobtěžuj ostatní hosty, ani nejsou z tvého světa," uzavře to - aspoň v to doufá.
" Vidíte, tady zrovna medovina není problém, otec toho sem s Thorem vždycky nakulí sudy a odkulí si sudy českého a trpasličího piva. Ve vší tajnosti," uchechtne se směrem Laveminy.
 
  Eithne   Postava není přítomna 1.2.2020, 21:46:22
Dozvím se od Stopaře o kompasu a začínám už pomalu chápat, jak bych mohla přítele najít.
“Stačí jen na něj myslet.“ V duchu si vybavuji chvilky, které jsme s hledaným prožili. Možná vypadám trochu zasněně.
“To by šlo. Podle toho bych ho mohla najít a zjistit pravdu.“ Jsem zabraná do myšlenek na tolik, že mě překvapí, když mi Stopař kompas podá. Překvapeně na něj zírám a opatrně kompas převezmu, jako kdyby to bylo něco cenného. Nebo něco, co by mi mohlo ublížit.

Ke stolu přijde nějaká dívka a chce Stopaři pomoci. Nechápavě si prohlédnu Stopaře a snažím se pochopit, kvůli čemu mu nabízí pomoc. Dál ale už jejich rozhovor nevnímám a studuji kompas ve svých rukách.
“Co když nefunguje? Měla bych ho otestovat.“ A tak se nejprve zaměřím na něco, co vím, kde určitě hledat.
“Na svoje sestry.“ Upnu se v myšlenkách na domov a sleduji kompas, jenže střelka se otáčí dokola a dokola, jako kdyby nemohla nic najít. Jako kdyby moje rodina neexistovala. Dojde mi to a povzdechnu si. A zaměřím se v myšlenkách sice na stejné osoby, ale nazvu je přesným jménem.
“Dryády z Brokilonu.“ Střelka během chvilky najde směr. Zabolí to.
“Dokud ho nenajdu a nezjistím pravdu, nemám domov ani rodinu…“ Zaženu smutné vzpomínky a chystám se vyhledat svého přítele.

Myšlenky na přítele, kvůli kterému jsem v tuhle chvíli ztratila úplně všechno, mě rozesmutní. I když se kompas roztočí, pak se hned zastaví a mě tak svitne naděje, že ho najdu, radost mi to moc nedělá. Podám kompas Stopaři.
“Zde je.“ Až teprve v tu chvíli si uvědomím, že se Stopař někam s tou dívkou chystá. Jen můžu doufat, že se pak vrátí a pokročíme v hledání. Mám aspoň čas se rozhlídnout kolem sebe. Jak se zdá, někteří hosti jsou pryč a jiní přibyli. Zaujme mě dívka, která se vrhne hned k tomu chlapci, co sháněl trávu. Její chování mi přijde zvláštní a tak jsem velice opatrná, zda si to namíří i ke mně. Rozhodně na mě nebude nikdo sahat.
 
  Lavemina   Postava není přítomna 1.2.2020, 18:10:28
Pokývám hlavou a povím té dívce s číslem 13 " Já jsem originál a sto pro vím, že nepocházím z dílny tvého mistra. Můžeš se zeptat ostatních ubytovaných, nebo těch co přijdou později. ". otočím se na barmanku a poděkuji za pití " Děkuji, medovina v bažinách a pustinách, kde jsem byla, je strašně těžko sehnatelná a voda je všude jedinečná." Vezmu si nejdříve sklenici z vodou a naliji do úst co pojmou. chvilku tekutinu držím v ústech a až potom ji spolknu. Pak se lehce napiji ,medoviny a válím ji po jazyku jako vzácnou perlu.

Možná na mě všichni civí, možná ne. Prostě si to nedokážu odpustit. Když skončím " Na to mám přece celí večer. " napadne mě. Ohlédnu se po ostatních a omluvně se uculím.
 
  číslo třináct   Postava není přítomna 31.1.2020, 0:10:27
Pohled hostinské beru bez sebemenšího zaujetí. Zvažuji její slova a pak mi dojde kde je chyba. Pustím muže a vydím jak my v ruce zbyde pár jeho vlasů. Otočím se na hostinskou a řeknu. " Moc se omlouvám. Došlo tady k omylu. Když říkám, že ukončím provoz tak tím nemyslím, že je zničím. Myslím tím, že jim dám nové instrukce a ukončím tak ty staré. Moc se omlouvám, že jsem zavinila tenhle zmatek. Konverzace s lidmi a živými tvory my stále dělá menší trable. Pojďme to zkusit znova. Jsem číslo 13 a jsem golem. Mým úkolem od mého pána, pokoj jeho duši, je ten že mám najít další golemy jeho tvorby a změnit jejich instrukce. Všichni mají stejnou jizvu jako já, protože díky ní nám byli nasazena tahle těla. Věřte mi, že bojovat nemám v plánu. Ale tu kontrolu budu muset provést. Byl jim dán úkol, tajit svoji identitu a tak tohle je jediný způsob jak to ověřit."
 
  Paní Jeskyně   Postava není přítomna 30.1.2020, 1:26:12
Hostinská nejprve připraví pití pro Laveminu a když vidí a slyší tu druhou, obočí jí vystřelí navrch hlavy.
"Tak to pr, děvče, tady nikoho ukončovat nebudeš, taková jsou moje pravidla a jestli nechceš zažít naštvanou bohyni, tak je budeš rešpektovať, je to jasné?" oznámí s ledovým klidem, ale v očích jí u toho nebezpečně blýskne.
 
  číslo třináct   Postava není přítomna 30.1.2020, 0:00:54
Podívám se na nově příchozí. " Vypadá silně. Že by to byla ona? Ale sekyry mi nesedí. Leda, že by mě právě měli zmást. "

Následně poslouchám hostinskou. Poznámku o nemrtvém, si ani nevšimnu. Stává se to často." Nikdo kromě ní. Nevypadá na to, ale musím se ujistit. Jestli to je jedna z těch dvou, tak už budou zbívat jen tři. A nebo my lže a je jich tu víc. Tak je zkontroluji všechny. Snad už bude konec."

Postavím se a rozhlednu se po všech přítomných. Jdu k muži u baru, který si patrně vzal nějakou drogu a nebo je šílený. Chytnu ho za vlasy a lehce hlavu zatlačím dopředu, aby se mi odhalil jeho krk. Podívám se po ostatních a řeknu. " Omlouvám se, že vás ruším, ale hledám tvory se stejnou jizvou jakou mám já. Rád bych vás proto zkontroval. Nejde o nic, kvůli čemu by měli vznikat nějaké rozepře či boje. Pokud nic nemáte, tak vás nechám na pokoji. Pokud , ale ne...budu muset ukončit váš provoz."
 
  Lavemina   Postava není přítomna 29.1.2020, 18:46:55
Hm ... poslouchám slova paní domu. Má přijemný hlas a vypadá že její názor je zákonem. "Fajn ... pevná ruka v domě je třeba."
Poslouchám a zdá se že s hezkými úmysly je to v pohodě.

Potom se otočí ke mě a dá vědět, že má platba byla přijata i s úsměvem. " Aspoň si po dlouhé chvíli odpočinu... všude prach a pot a jen málo očí s kapkou něhy. "
Na otázku, zda si něco objednám, pohodím hlavou a řeknu " Trochu vody, a jestli máte medovinu, ráda si vezmu jednu sklenku. Jinak k jídlu co máte." Usměji se na barmanku a pak stočím zrak na ostatní přítomné. Některé zvyky se mění pomalu.

// ps- pročíst vaše všechny příspěvky byla radost.
 
  Paní Jeskyně   Postava není přítomna 29.1.2020, 18:27:51
Hostinská upře svou pozornost ponejprve k prvnímu a pak i k druhému z nových hostí. "V posledních hodinách nikdo takový, pokud nepočítám sebe," odpoví té první. "Utíkáte, či hledáte? Pokud to první, bez obav, nikdo se zlými úmysly nemůže překročit hranice mého světa, pokud to druhé, klidně se posaďte a třeba si něco dejte - i pro nemŕtve sa tu voľačo nájde," pokračuje a obrátí se na tu druhou. "Tady se dá platiť vším," ujistí, když opět vytáhne knihu hostí, zapíše jméno a položí před Lavemínu klíč od pokoje. "Dáte si i něco k jídlu, pití?" zeptá se vzápětí.
 
  Lavemina   Postava není přítomna 29.1.2020, 14:57:07
Ozve se jemné zaklepání na dveře. Chvilku se zdá, že to byl jen vítr.Potom se klika ohne a dveře se otevřou tak, aby vklouzla štíhlá dívka dovnitř. Jak jen může zavře za sebou, aby drahocenné teplo zůstalo uvnitř a nevrhalo se do domácností miliónu bohů ať jsou kde sou.

Jakmile úspěšně zavřu dveře, otočím se a omluvně pravím. " Je tam vážně zima jako v márnici. " Moje dlouhé hnědé vlasy spadají pod míru ramen a tvář ozdobí jemný úsměv. Ten vydrží jen chviličku a brzy jej vystřídá výraz jako z pevné kosti.

Příchozí má na sobě Lamelovou zbroj obalenou do drsné kůže. Je vidět na ramenou a kolem pasu přechází do pásové kožené suknice.
Přes ní mám kupodivu modrou vestu a pás s malými a velkými noži, otvíráky a škrabkami.

Torna, která moc není vidět, je z černé kůže a je vidět, že je plná a zakrývá sekeru, co mám na zádech,

Nad hlavou mi trochu vykukuje konec větší sekery která je křížem přes záda přivázaná přes další pás a u boku mám jedno její menší dvojče.

Mířím si to k Baru a jak dojdu dost blízko, pozdravím " Dobrý večer, jsem Lavemína a po dlouhé cestě vám tu budu dělat společnost. " Odmlčím se a věnuji každému pohled. Není ani moc zkoumaví, spíše zdvořilostní.

Vidím pána v zeleném kabátě, nějakou dámu v kápi, mladíka, který asi požil, nějaký protilék na obyčejnost. U něj se zastavím na malinko delší chvíli a ujede mi další jemný úsměv.

Poté mé zraky spočinou na dryádě. To opravdu na chvilku, neb nemám v úmyslu jí vyděsit dlouhým hodnotícím pohledem. " To stačí bludná paní, výš jak vypadají, nech tu lesní žínku... " přesvědčím se v duchu a nakonec můj pohled spočine na hostitelce za barem.

Chvilku se podívám do jejích očí, a pak za ní, abych nebyla moc prchlivá a zeptám se " Ráda bych tu zůstala na pár dní, Mohu dát za ubytování perly, grošů moc nemám a stejně nevím zda by tady ty moje platily. "sáhnu do tašvyce u pasu a vytáhnu jednu temně modrou a druhou narůžovělou malou oválnou památku na svobodu moře.

Pak se otočím a spatřím jakousi blondem ozdobenou dámu. I té věnuji chvilku času a pak se vrátím pohledem k barmance.
 
  číslo třináct   Postava není přítomna 29.1.2020, 12:39:19
//Ti co to dokáží poznat cítí, že ze mě vychází slabá magie, ale žádný život. Jedná se o magii na oživování.
 
  Šalmaj "Herbí "   Postava není přítomna 28.1.2020, 21:21:47
Na chvíli vypadám zmateně. Na chvíli se můj pohled rozostří, jako bych vzpomínala, co jsem právě řekla. Jestli bylo vše dostatečně zřejmé. Vždyť komu jinému bych nabízela pomoc?

Po dalších slovech se však uvolním. Pohled zpřítomní – i já přikývnu.
Takže si rozumíme.

Jak se zdá, je ten muž větší pragmatik než já.
Nebo se stydí.
Což samozřejmě dává smysl.
Byla by hloupost …začít s ošetřováním tady.
Měla jsem na to myslet.
Takhle to vypadá, že...

Hlas v mé hlavě prostě nejde zastavit.
„Snad do nějakého z pokojů, co říkáte?“
Navrhnu bez jediné stopy nejistoty, která mě sžírá uvnitř.

„Ten můj k tomu poslouží stejně dobře jako jak…“
Zmlknu, když se ozve křik. Otočím hlavu k pokojům a semknu rty.
Proč?
Proč má někdo potřebu dobrovolně nabíhat na nůž?

Napadne mě. Další otočení hlavy vyvolá otevírání dveří. Jen okamžik sleduji osobu, která právě přišla. Jen okamžik, protože na barovém, pultu mi teplá pivo a stydne sekaná. I já umím být pragmatická.

„Tak pojďte – slibuji, že se mnou to bude bez křiku…“
Usměji se…a pak mi dojde, co jsem právě řekla. Nebo spíš, jak to mohlo vyznít. Do tváří se mi nahrne krev. Úsměv zmizí.
 
  Krorg   Postava není přítomna 28.1.2020, 18:34:52
//Tak křik, který jste předtím mohli slyšet byl jak můj tak Zevranův. Zároveň byl lehce provázen smíchem. Byl celkem hlasitý i přes hudbu a hlasy. Nešlo z něj slyšet nějaké nebezpečí, ale to by poznal jen ten kdo by výkřiky slyšel často.
 
  číslo třináct   Postava není přítomna 28.1.2020, 18:32:17
Za chvíli se otevřou dveře a vejde z nich osoba zahalená do černého kabátu a černého cilindru. Obličej má zahalený tak aby šli vidět pouze oči. Levé je světle zelené jako čerstvá tráva a pravé je modré jako nádherná mořská voda. Rozhlíží se a pozorně pozoruje všechny přítomné. Taky se podívá i směrem ke schodům nahoru. Následně se rozejde směrem k baru. Tam usedne na volnou barovou židličku, sundá si cilindr a rozepne si vršek kabátu. Pod cilindrem se nachází světle šedé vlasy, krátko střižené. Tvář, která se teďka odhalila je mladá a jemná. A taky nádherná. Vypadá, až skoro roztomile a nevině. Teda aspoň tak vypadá. Kůže je bělejší jako u mrtvého člověka. Pohlaví se dá těžko posoudit. Jestli je to kluk nebo holka by byl jen odhad. Vypadá asi na 17 let. Další a hodně výrazným prvkem je obří jizva na krku, která se táhne od hlavy po páteři dolů. Jizva je dávno zahojená, přesto jde vidět jako ostrov na moři.

Podívá se na hostinskou. "Neviděla jste tady náhodou jít okolo nějakého opravdu silného a skoro nezničitelné ho tvora? Někoho kdo by dokázal, třeba rozdrtit kámen holou rukou?"
 
  Krorg   Postava není přítomna 28.1.2020, 18:07:24
// vítej zpátky....moc jsi chyběla ;-)
 
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.