abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky. (Oblíbit)
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM. (Oblíbit)
Našli jste některý z problému podělte se... Technická podpora (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Kupecká stezka ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Vermina   Postava je přítomna 20.9.2020, 14:12:27
Ať se snažím sebevíc, cítím, že se mi moc nedaří Seru od jejího plánu odradit.
“Aspoň jsem to zkusila.“ Povzdechnu si, když se najednou do hovoru pustí i Brotan. A já na něj jen mlčky zírám a poprvé za ten den k němu cítím nějaké sympatie. Sice není na Seru moc milý, ale třeba to zabere, když můj milý přístup žádnou uspokojující reakci nevyvolal. Když jí Brotan nabídne, ať se k nám připojí a přitom mrkne směrem ke mně, jen nepatrně kývnu hlavou.
“Bude se třeba hodit.“ Kouknu na Seru a čekám, co na nabídku řekne.

Když se zajímá, proč je hledáme my, bez problémů ji odpovím.
“Je to naše práce… Je najít.“ Rychle ji sdělím to podstatné. Na mé tváři její odpověď vykouzlí úsměv.
“Výborně. Společně bychom mohli uspět.“ A kouknu po Brotanovi.
“Velice dobrá práce… Pokud mu tedy šlo o to zachránit Seře život.“ Pomyslím si.
“Jedla jsi něco?“ Zeptám se Sery a očima zabloudím ke kotlíku s polévkou.
“Ber, dokud ještě je.“ Řeknu jí a rozhlédnu se kolem sebe, abych si vytipovala místo na spaní.
 
  Sera Hev   Postava je přítomna 19.9.2020, 17:55:11
Čekala jsem hodně, ale rozhodně ne nabídku se k někomu přidat. "Proč je hledáte vy? Mě jak jste všichni již krásně poznamenali žene pomsta a hněv. Ale co vás? "

"Na co si to tady hraju? Stejně mají pravdu a nic lepšího my nezbývá."pomyslím si.

"Možná mi vás do cesty seslal sám bůh, abyste mi pomohli pomstím mé bratry a sestry. Ano to bude ono. Nuže dobrá. Jeli to vůle boží půjdu s vámi klidně i do horoucích pekel." z mého hlasu jde konečně slyšet odhodlání.
 
  Brotan   Postava je přítomna 17.9.2020, 1:46:57
Brotan si posměšně odfrkne. “Ono? Co ono?“ Řekne nečekaně tvrdě. “Nezná. Je to otázka cti. Najít viníky a potrestat je. A nebo při tom pokusu zemřít.“ Hlas je pořád tvrdý, ale teď v něm i něco jiného. Možná posměšek. Ne snad, že by mu přišla směšná smrt paladinů, jako spíš ten bezhlavý hon.

Na slova Verminy se dá jen přitakat a znovu se ušklíbnout nad slovy Sery. Když však paladinka sáhne po zbrani a dokonce ji povytáhne, Brotan na okamžik ztuhne. Že se toho děje víc pochopíte z vyděšeného výrazu chlapíka, co sedí u ohně naproti vám. Ten upírá pohled na Brotana.

“Vermina má pravdu, Sero.“ řekne Brotan pomalu a mírně, když je meč opět bezpečně uschovaný v pochvě. “S tím, jak se chováš, se ke svým druhům velmi rychle připojíš. Chybí Ti rozvaha. Cítíš jen vztek a touhu po pomstě. Sama nepřežiješ. Ale...“ krátce zaváhá a na okamžik se zadívá Vermině do očí a téměř neznatelně na ni kývne “Pokud chceš, můžeš jet s námi. Třeba získáš informace a budeš moci svou mstu provést. Jak řekla Vermina – připravená a se ctí.“
 
  Vermina   Postava je přítomna 15.9.2020, 22:08:04
Sleduji Seru.
“Vím, jen to, že to není žádných pár náhodných zlodějů. Jsou vycvičení a nebezpeční. Musíš být chytřejší než oni, abys je dostala. A připravená na ně.“ Oznámím.
“Což teď nejsi.“ Pomyslím si.

Sleduji s klidem, jak Sera sahá po meči. Za to Argo se na to moc netváří. Nejprve zvedne hlavu a pak se mi posadí k nohám. Seru si prohlíží s nakloněnou hlavou. Dokážu si představit, co se mu teď v ní honí.
“Je ta holka normální? Jo, přesně to si myslí.“ Zhodnotím. Jakmile Sera meč zase schová, Argo se opět líně natáhne. Seru však už z očí nespouští.

Povzdechnu si.
“Nikdo neříká, abys to nechala být. Jen aby ses na to pořádně připravila, než vyrazíš do bitvy.“ Odpovím ji.
“Víš snad, kde je máš hledat?“ Zeptám se čistě kvůli našemu úkolu. A zároveň zjišťuji, zda by se nám Sera nehodila jako další člen výpravy.
“Je to ale moudré? My máme zjistit informace, ale ona je chce pozabíjet…“ Uvažuji.
“Na druhou stranu… bude je chtít najít za každou cenu. A ne jako Brotan… Který se až moc opatrně pohybuje na jejich hřišti.“ Usoudím.
“Jaký je tvůj plán? Jak je chceš najít?“ Vyzvídám.
 
  Sera Hev   Postava je přítomna 14.9.2020, 10:15:18
"Já vím proč. Nemůžu přece nechat jim to projít. Ty snad o nich víš víc?" zeptám se Verminy. "Možná si vezmu tvoji radu k srdci. Opravdu si nemůžu být jistá kdo s nini spolupracuje." Lehce povytáhnu svůj meč z pochvy.

Chvíli sedíme v tichu, ale pak svůj meč opět schovám. "Omlouvám se. Chápu, že se mi snažíte pomoct. Ale já to nemůžu jenom tak nechat."
 
  Vermina   Postava je přítomna 12.9.2020, 20:42:48
Brotan se více než o dívku zajímá o to, proč a co se vlastně stalo s jejími druhy. Což je zajímavá otázka, ale jak se zdá, Sera na ni nezná odpověď. Podívám se na ni překvapeně.
“Ženeš se za pomstou a ani nevíš proč a ani kam? Ani neznáš nepřítele?“ Zírám na ní skoro vyděšeně.
“To čeká zázrak nebo co?“ Seberu měch, který kolem nás koluje a loknu si tentokrát pořádně. Najednou to moc potřebuji. A podám ho i Seře.
“Radím ti, vyspi se na to a zítra ráno si to pořádně promysli.“ Kouknu po ni. Z nějakého důvodu je mi jí líto.
“A dám ti další radu… Dávej si pozor, co a komu říkáš. Nikdy nevíš, kdo s nimi spolupracuje.“ Zašeptám ji. Chtěla bych ji nějak pomoci, ale nenapadá mě jak. Mám pocit, že ta holka se žene do neštěstí.
“Řekni mi, proč si myslíš, že dokážeš nad nimi vyhrát? Když ti vyhladili celý tvůj řád? Jakou máš šanci, sama proti nim?“ Snažím se, aby si Sera uvědomila, do jakého maléru se žene.
 
  Sera Hev   Postava je přítomna 11.9.2020, 3:46:26
" Těší mě Vermino. O černorudých toho moc nevím. Teda nic důležitého. Spíš jen to co se tak říká i mezi lidmi." odpovím Vermině na její otázku. Nelhala bych kdybych řekla jak moc mě to štve. Informace jsou důležité a v boji obzvláště.

Obrátím se i na muže, který se mě také na něco ptá. Tahle otázka je, ale nepříjemná. " To..to já nevím....ono...."

" Kdybych jen zůstala a mohla bojovat po jejich boku. Kdybych aspoň na poslední chvíli. Ale ne. Já byla pryč zatímco ostatní umírali." Oči mi navlhnout jak se mi chce plakat. Žádná alza přesto neteče.
 
  Pán Jeskyně   Postava je přítomna 9.9.2020, 18:23:26
Zpráva o tom, že Černorudí téměř vyhladili paladinský řád, mnohé zaskočí. Vyděšeně i překvapeně se po sobě podívají a na chvíli zavládne ticho. Není se moc čemu divit. Paladini jsou pro obyčejné lidi něčím víc, než je obyčejný válečník. Od paladinů se čeká, že jsou moudří, chytří a že se chovají jako rytíři. Vždy stojí na straně práva a chrání slabší. I když je to někdy těžké skloubit dohromady.

Brotan nevěřícně zamrká, když Sera promluví o tom, že její kroky povede Bůh.

“Tak Černorudí pobili tvoje bratry a sestry z řádu? A proč?“ Zní to dost podezíravě. Ne že by jí snad nevěřil, spíš se zdá, že tomu moc nerozumí.

Malému hobitovi se na tom také něco nezdá. Aspoň podle toho, že je tiše a klacíkem rýpe do žhavých uhlíků na okraji ohniště.

Ostatní u ohně jsou tiše. Správně vycítili, že je teď lepší mlčet. Sedí u ohně s bandou dobrodruhů, z nichž minimálně jeden má s Černorudými nevyřízené účty, které chce srovnat.
 
  Vermina   Postava je přítomna 7.9.2020, 20:32:50
Kouknu na koně Sery a uvažuji, zda to myslí vážně.
“Ten ti tak zachrání život…“ Sleduji Seru a snažím se udržet klid, když doufá, že ji pomůže její Pán a vše za ni vyřeší.
“Když nic neudělám, brzy zemře…“
“Jmenuji se Vermina a jsem hraničář.“ Představím se. Kouknu po Brotanovi a Petronelovi. Na Petronela mrknu a nenápadně mu naznačím, zda bychom nemohli Seru přizvat k naší výpravě. Při čekání na jeho názor zkusím ze Sery dostat vše, co ví.
“A co o Černorudých víš ty?“ Zeptám se Sery a čekám, zda má jiné nebo nové informace.
 
  Sera Hev   Postava je přítomna 5.9.2020, 20:10:06
Ráda přijmu nabídku od dívky si sednou k ní. Můj pohled chvilku padne na vlka, ale pak si přisednu. "Jestli se budu bát jednoho vlka sotva se můžu postavit černorudých."

Poslouchám co mi dívka povídá a i její otázky. "Takže nic konkrétního."pomyslím si zklamaně, že šance na nalezení černorudých není o nic větší než předtím.

"Necestuji sama. Mám svého věrného oře." Na chvíli se usměji, ale ten úsměv je po chvilce pryč. Místo ní je smutný výraz plný bolesti. "Všechny moje druhy zabili černorudí. Všech 50. Většina paladiny se zkušenostmi...Pokoj jejich duši."Udělám si rukou kříž na těle a pak pokračuji.

"Až je najdu....všichni budou spravedlivě potrestáni. Najdu je s pomocí a vedením našeho pána, který následně povede i můj meč aby zabránil podobným událostem jako postihla můj řád."
 
  Vermina   Postava je přítomna 2.9.2020, 13:03:04
Docela si oddechnu, když nejvydatnější déšť přijde ve chvíli, kdy dorazíme k tábořišti. Je tam spousta lidí. Ignoruji jejich vyplašené pohledy, když mě následuje Argo pod přístřešek.
“No co, přece ho nenechám na dešti.“ Kouknu na Arga s úsměvem. Ten si také všimne pohledů a občas z legrace zavrčí.
“Neprovokuj je.“ Uculím se. Jen co obsloužím svého koně, si přisednu k ohni. Ani se nedivím, že někteří se odsunou od nás trošičku dál. Zvlášť když se Argo natáhne k mým nohám. Zírám do ohně a pečlivě poslouchám, o čem si kdo vypráví.

Do rozhovoru se nijak nevměšuju.
“Takže kožešiny? A co když jim informace donáší někdo přímo z trhu…“ Napadne mě další teorie a snažím se zapamatovat si, co nejvíce.
“Možná by neškodilo se dojít podívat i tam.“ Usoudím, ale zatím se s tím nikomu svěřovat nehodlám, zvlášť ne Brotanovi.

Zaposlouchám se do dalšího vyprávění, když ke mně doputuje měch. Přijmu ho, ale loknu si jen tak na oko, abych neurazila a zároveň stále měla pevnou ruku. Pak ho pošlu dál. Příběh o záchraně kluka je zajímavý. Ale v pátrání mi nijak nepomůže.
“Takže mají i srdce… A psa…“ Usoudím, že se přeci jen tato informace může hodit.
“Co takhle nějakou past...“

Zamyšleně zírám do plamenů, když se ozve nějaký hlas. Zvednu hlavu a zahlédnu dívku. Posunu se, aby měla místo, i když mi vzápětí dojde, že s Argem po boku to bylo úplně zbytečné. Málo kdo, by si dobrovolně sedl vedle vlka. Když se dívka zmíní o Černorudých, zpozorním. Kouknu po ostatních, zda ji budou znovu vyprávět to, co jsem před chvilkou slyšela. Kouknu i na Brotana, zda dívce odpoví.
“Takhle mladá holka a chce je nahánět po lese? Vyplaší je. A nám tak zničí plány.“ Mrknu okem na její výzbroj.
“Vypadá až moc dobře, jako kdyby nebyla nikdy použita.“ Zauvažuji.
“Přece ji nemůžeme nechat, aby běhala po lesích a hledala skupinu vycvičených lupičů sama. Vždyť ji zabijí.“ Povzdechnu si. Na malinkou chvilku mě napadne, že by se toho dalo využít. Mezitím co by po nich pátrala, je třeba na sebe přiláká. Ale rychle to zavrhnu.
“Nemůžu přece ohrozit její život…“

Když je chvilku ticho, promluvím.
“Jen to, co se všude vypráví. A těžko říct, co z toho je skutečné a co jen pohádky.“ Kývnu na ni, ať si přisedne.
“Snad je nehledáš sama?“ Kouknu po dívce hodnotícím pohledem.
“A co pak, až je najdeš?“ Zajímám se. Začínám se bát, že ji žene kupředu vztek a ne rozum.
“Takových leží na hřbitově až až…“
 
  Sera Hev   Postava je přítomna 28.8.2020, 12:50:53
Cesta se změní se slunečné na plnou deště. "No tak to my ještě chybělo." Po nějaké době dorazím k tábořišti. Sesednu z koně a vedu ho k jednomu z ohňů. "Nevadí, když přisednu?"zeptám se ostatních co už tady sedí.

Vidí mladou holku, překrásné zbroji s mečem u pasu. Na zádech má štít. Už od pohledu jde vidět, že je to paladinka. Její blond vlasy a zlaté oči dodávají více svátosti. Její kůň je bílí jako sníh a na něm je pěkné sedlo s nějakými věcmi. Dalo by se říct, že jsou jako z pohádky, ale všechno ničí dojem to, že jsou promočení.

Sednu si k ohni a prohlédnu si ty co jsou u něj." Pár obchodníků a jiné existence." Dívám se i chvilku na vlka. Kouknu na svého koně, ale jde vidět, že je v klidu. "Hodný kluk. Aspoň že ty jsi my zbyl."

"Jmenuji se Sera Hev. Jsem paladinka z řádu Jitřní hvězdy. Cestuji nějakou dobu o místa masakru. Mých 50 druhů tam bylo zabito. Nevíte náhodou o tom něco? Nebo něco o černorudých?"řeknu na rovinu a ve tváři mám vážný výraz. "To co se stalo je odporné. Všichni by za to měli vyset."
 
  Pán Jeskyně   Postava je přítomna 22.8.2020, 22:34:27

Déšť vás zastihne až na tábořišti. Je celé obsazené. Mnoho povozů, koní a mul. A také samozřejmě lidí. Tísní se u velkých ohnišť kryté proti dešti dřevěnou stříškou. K jednomu se vejdete.

Nad ohněm je velký kotel plný husté polévky. Každý něčím přispěl a každému patří stejný díl. Jeden z majetnějších obchodníků dal do placu měch s vínem. Nějaký mládenec brnká na loutnu a očima svádí mladou dívku.

Mluví se o všem možném. O hospodách, které jsou dobré a kterým je lepší se vyhnout. O trhovcích u kterých se dá poctivě vydělat i o strážích, které se dají podmáznout a zajistit si tak levnější vstup do města nebo z města.
A samozřejmě i o cestě a přepadech.

“Mě Černorudý jednou přepadli. Zastavili mě kousek od brodu. Plnej vůz kožešin jsem měl a nic z toho. Všechno mi vzali.“ řekne muž vztekle.
“Jo vzpomínám si na to.“ řekne jiný posměšně “Trhovci jsi hodil něco do jídla, takže blil půl dne a u krámku zůstal jen malej kluk. Koupil jsi všechno za pakatel. To byla dost velká prasárna. Dobře Ti tak.“
Prvnímu se to vůbec nelíbí, ale nechce riskovat hádku, když vidí, že většina se staví na stranu druhýho. Venku je chladno a mokro a ví, že by mohl být snadno vyhozen od ohně.

“Já je potkal tak před měsícem.“ řekně tiše mladík s loutnou “Kousek od trosek na tábořišti. Malej kluk šel do lesa na houby do polívky a dlouho se nevracel. Jeho otec ho šel hledat, ale našel jen rozšlápnutej košík a kus košile od krve. Smrákalo se a stopovat s pochodní v ruce není asi žádnej med. Navíc se říká, že v ruinách žijou nějaký potvory.“ Mladík se napije, když k němu doputuje měch a podá ho dál Brotanovi. I ten si lokne a předá ho Vermině. Ostatní u ohně mlčí a s napětím poslouchají příběh. I oni slyšeli, že v ruinách něco žije.

“Pak se ozval dupot kopyt a na tábořišti se objevilo pět Černorudých. A hned se ptali co se děje. Všichni byli vyděšený z tý situace a jejich příjezd tomu moc nepomohl. Takže řekli co se stalo a děsili se o co kdo ještě přijde. Ale oni se po sobě jen koukli, sesedli a hned se hrnuli k lesu. Jen jeden z nich, co měl psa nejdřív k rodině kluka a teprv pak do lesa.

Ta noc stála za to. Bylo bezvětří a ticho jak v hrobě. A po půlnoci to začalo. Strašnej řev. Nelidskej. Ozýval se skoro hodinu. Nikdo nespal. Všichni jen čekali co bude. První se vrátil pes a za ním všech pět Černorudých. Všichni měli oblečení od krve a sem tam nějaký ten obvaz. Hned ten první nesl v náruči toho kluka. Zraněnýho a dobře ošetřenýho. Spal. Prý si nebude nic pamatovat. Pak nasedli na koně a jeli dál.“


Mladík dokončí svůj příběh a u ohně je ještě dobu ticho.
 
  Vermina   Postava je přítomna 21.8.2020, 21:57:30
Z Brotanova chování začínám mít pocit, že o stopování neví vůbec nic.
“Už se nedivím, že nikdy nic nenašel.“ Když prohlásí, že stopy za námi nejsou, pozvednu obočí.
“Jak říkám, stopy jsou vždy, jen musíš vědět, co a kde hledat.“ Nehodlám Brotana školit ve svém řemeslu, a tak se vracím zpět, abych zahladila stopy. Stopy bot, otevřené bedny, chybějící prach. Cokoliv, co jim prozradí naši přítomnost. Zároveň si u vchodu naaranžuji věci tak, abych poznala, zda tu někdo po nás byl. Pak už nasednu na koně a mlčky následuji Brotana k dalšímu místu.

Začne pršet.
“Měli bychom si pospíšit a někde se rychle utábořit. Než zmokneme ještě víc.“ Prohlásím a čekám, zda Brotan najde vhodné místo. Zná to tu nejlíp.
 
  Pán Jeskyně   Postava je přítomna 20.8.2020, 11:19:27
Brotan poslouchá co si říkáte a čeká, až se na něj obrátíte s otázkama.

“Aby jste pochopili po kom jdeme. Že to není líná a orvaná banda.“ Odpoví klidně Petronelovi.

Otázky má i Vermina.

“Jsou sehraní a pes reaguje i na povely rukou. Nevím, jestli tu jsou nebo ne. Jestli ano, už o nás vědí. Ale nezaútočili. A jestli ne..“ pokrčí rameny a ukáže na nebe, které se zatahuje těžkými mračny. “Za chvíli přijde slejvák, který spolehlivě zahladí všechny naše stopy. A nevšiml jsem si, že by jsme po sobě zanechali nějaké stopy uvnitř.“ řekne klidně a věcně. Žádné poučky nebo posměšky nad zbytečnou opatrností.

S tím deštěm se dost trefil. Zastihne vás na cestě. Zpět na hlavní cestu vás vede jinudy. Je to široká a udržovaná cesta, byť nepříliš používaná. Klikatí se mezi stromy a stromy a keře jí dělají přirozený úkryt.

Když se připojíte zpět na hlavní cestu a podíváte se zpět odkud jste přijeli, vypadá to jen jako plácek na odpočinek malé skupiny lidí, ne jako cesta. Ostrá zatáčka jen kousek od hlavní cesty má svůj účel.

“Večer budeme na odpočívadle. Zítra u strážní věže. A za další dva dny ve městě. Když to dobře půjde.“ Nadhodí časový plán.
 
  Vermina   Postava je přítomna 12.8.2020, 16:25:24
Brotan přizná, že několikrát průzkum sledoval.
“A sledoval si je i pak, když odcházeli? Zjistil si z toho něco?“ Vyzvídám.

Brotan mě se svou reakcí docela překvapí.
“To po sobě neumíš zahladit stopy? A jak víš, že nikdo nedorazí?“
“Ty už jsi to někdy zkoušel, že víš, že tu nikdo poblíž není?“ Ptám se zamyšleně. Ani Petronel není pro.
“Tak jak je chcete najít, když tu nechcete ani čekat a ani je zkusit vylákat?“ Uvažuji pro sebe. Nakonec usoudím, že zřejmě musejí mít jiný plán, se kterým se ještě ani jeden nepochlubil. Rozmrzele to tedy nechám být, když Petronel vysloví důležitou otázku.
“Proč tu vlastně jsme?“

Když Brotan vyrazí zpět ke koním, už je mi jasné, proč by ho někdo dokázal sledovat. Vůbec za sebou nezametá stopy.
“No jestli nechceme, aby nás sledovali… Měli bychom se postarat, aby nepoznali, že tu někdo byl.“ Utrousím spíš pro sebe. A snažím se zahladit veškeré stopy, které jsme mohli i nevědomky zanechat.
 
  Petronel Sytorád   Postava je přítomna 11.8.2020, 19:49:52
Jsem rád, že se má myšlenka se soupisem přepadení ujala. Tedy... samozřejmě nejsem překvapený, protože byla prostě brilantní a odsouzená k úspěchu, ale přeci jen tam bylo určité riziko, že si toho ti dva nevšimnou.

Vermina hodlá vykuřovat lišku z doupěte. Nezdá se mi to. Spíš tím na sebe jen upozorníme. Ale než stihnu vyjádřit své pochybnosti, ochotně mě předběhne Brotan.

"Tohle je víc, než obyčejný vojenský dril..." uvažuju nahlas. "Vojáci jsou obecně líná sebranka a co můžou odrbat, to odrbají. Tohle je připravené s precizností a rozmyslem. Buď mají hodně tvrdého a důsledného velitele, nebo to nejsou obyčejní vojáci..." Tahle úvaha jen doplňuje již zjištěné.

Brotan už se tu zjevně nudí. Zadívám se na něj.

"Proč jsi nás sem vlastně vzal?"

Jako poznatků to pár bylo, to ne že ne, ale chci si být jistý, že bylo řečeno všechno, co řečeno být mělo.
 
  Pán Jeskyně   Postava je přítomna 3.8.2020, 17:14:02
Brotan pokrčí rameny. “Netuším jak moc podrobné záznamy si posádka vede. Určitě to evidují, ale hádám, že to pak posílají na velení do Usaru.“ Řekne zamyšleně. Na další věci přitaká. I jemu se nápad se soupisem uloupených věcí patrně zamlouvá.

“Čekal. Několikrát.“ Odpoví Vermině. “A dočkal se. Jsou opatrní. Jejich průzkum má pět lidí a aspoň jednoho psa.“

Opět přikývne. “Jak jsem říkal. Není to žádná špinavá banda. Vejenský dril je vidět ve všem.“ Při zmínce o ohni a vypálení místa se zarazí a obočí mu vyjede nahoru. “Zapálit? Proč? Nikoho to sem nepřiláká, pokud není někde poblíž. A až sem přijedou a uvidí co se stalo... jsme tu dost dlouho na to, aby po nás zůstaly stopy. Fakt mě neláká představa, že po mě půjdou.“ Otřepe se. Strach na něm není vidět. Spíš možná trochu rozmrzelost.

“Je čas popojet. Myslím, že není důvod tady ještě zůstávat.“ Zamumlá a namíří si to zpět ke koním.
 
  Vermina   Postava je přítomna 22.7.2020, 21:06:13
Brotanova informace se mnou trhne.
“Až to bude potřeba? Jak tohle ví…“ Prohlížím si vše okolo sebe, ale nevím, co mi to všechno říká.
“Proč nás sem vlastně Brotan bral?“ Brotan odpoví Petronelovi na jeho návrh.
“Takže ty jsi na ně už někdy čekal, že to tak víš?“ Zajímám se. Ale informace o průzkumníkovi se mi líbí.
“No vida.“

Procházím místnosti a přemýšlím nad vším, co vidím a doteď vím. Pak si najdu Petronela. Jeho nápad s motivem je velice zajímavý.
“Třeba tam opravdu najdeme nějaký vzor, podle kterého jedou. Není to vůbec špatný nápad.“ Pak se podělím o svoje poznatky.
“Evidentně se tu o to někdo stará. Vypadá to, že je to tu připravené na příjezd. Lůžka jsou vystlaná čerstvou slámou. Stejně tak i pro koně je nachystáno ustájení nedávno. Vše je tu opečovávané. Dobře vybavené.“ Zhodnotím vše, co jsem zjistila.
“Ale co s tím? Můžeme čekat na průzkumníka, kterého bychom mohli sledovat. Jenže může přijet kdykoliv.“ Nadhodím jeden nápad. A pak mě napadne druhý.
“Někdo se tu o to stará… Kdyby se tu s tím něco stalo… Musel by sem přijít a napravit to.“ Uvažuji, co by to muselo být, aby se o tom dotyčný dozvěděl.
“Je tam plno sena… Můžeme to zkusit zapálit. Třeba tím dotyčného přilákáme a můžeme vyzpovídat. Nebo aspoň sledovat.“ Navrhnu to, co mě napadne jako první.
 
  Petronel Sytorád   Postava je přítomna 15.7.2020, 20:28:19
Vnímám a poslouchám.

Je mi zatraceně podezřelé, kolik toho o nich Brotan ví. "Třeba to s tím zvědem. Jak to může vědět? Potkal nějakého? A pokud je tak bedlivě sledoval, k čemu? Platil mu někdo zato? Pokud k nim ještě nepatří, možná o tom uvažuje nebo uvažoval..."

Zadívám se na něj. "Co ty si o nich vlastně myslíš?" Otázku si ale nechám pro sebe. Brotan nevypadá jako někdo, kdo by se podělil o všechno, co se mu honí v hlavě.

"Dobrá. Zdá se, že klíč máme pod nosem. Jestli si vybírají, má to nějaký důvod. Má místní posádka seznam obětí? A jejich zboží, které vezli? Je to jako mozaika. Dá nám to lepší přehled o tom, po čem jdou. A když to dáme všechno na jednu hromadu, možná z toho bude jasnější, k čemu to všechno potřebujou..." mluvím napůl pro sebe a převracím si tu myšlenku v hlavě. Je to trochu mravenčí práce, ale pokud nám sami nevběhnou do rány...

"Říká se tomu motiv..." nadnesu akademickým tónem, který doprovodí významný, vědoucí pohled. "Když budeme vědět proč, dovede nás to k nim. A také k tomu, kdo jim velí. Ryba smrdí od hlavy..." dodám ještě jedno moudro, úplně grátis.
 
  Pán Jeskyně   Postava je přítomna 13.7.2020, 23:47:27
Brotan vás nechá, aby jste si vše v klidu prohlédly. “Teď to nepoužívají.“ Opraví Verminu. “Ale zase budou, až bude potřeba.“

Přešlápne a pohladí po hřbetu Arga, který jde zrovna okolo. “Vzal jsem vás sem, aby jste si o nich mohli udělat obrázek.“

Semkne rty k sobě, když zaslechne Petronelův návrh. “To mi nepřijde jako dobrý nápad. Nejdřív sem pošlou průzkumníka a teprve pak přijedou ostatní. Většinou jich je okolo třiceti. Ale klidně jich může být i padesát. To se sice dobře stopuje, ale blbě se před nimi zdrhá.“

Jak Vermina prochází komplex, nachází další a další věci. Lůžka jsou dobře připravená. Na některých jsou i slamníky z čerstvého sena. I pro koně je připravená čerstvá podestýlka. Zásoby jsou zavřené v bednách a v sudech je většinou víno. Ale i med a v jednom pálenka.

Studna je dobře zakrytá a rumpál i vědro v dobrém stavu.

Ve vedlejších místnostech jsou dílny na opravu všeho možného a dokonce i jednoduchá kovárna. V dobře prosvětlené a větratelné místnosti je ošetřovna.

O takovém zázemí si může nechat zdát i leckterá vojenská posádka.

“Oni si dobře vybírají koho přepadnou a co mu vezmou. Neberou každého. Podle mě je určitě vede někdo, kdo umí velet. Jsou jako polovojenská jednotka. A ano. Jsou organizovaní. Jak jsem už před tím řekl. Není to jen nějaká banda lapků.“
 
  Vermina   Postava je přítomna 8.7.2020, 13:36:51
Argo se vrací a předává mi informaci, že Brotan se na cestičkách opravdu nacházel. Což by odpovídalo jeho tvrzení, že je hledal.
“No uvidíme.“ Ale i tak Brotana mám stále pod dohledem.

Sleduji zámeček a snažím se pochopit, co tu děláme.
“Tak přeci jen úkryt.“ Mrknu po Argovi, ale ten je až moc v klidu. Zřejmě nám žádné nebezpečí nehrozí. A jak se zdá, mé myšlenky jsou skoro stejné jako Petronela.
“Máš pravdu. Kdyby to byla past, už bychom o ní věděli.“ A mrknu nenápadně na svého vlka. A tak i když ne zrovna s nadšením následuji Brotana dovnitř. Tam mě překvapí, co nacházíme.

Je to jako hostinec, plně vybavený jen bez obsluhy.
“To zírám. Tohle připravit…“ Procházím zásoby a snažím si představit vše, co se tu odehrává.
“Proč ho podle tebe už nevyužívají?“ Houknu na Brotana. Petronel zhodnotí situaci a navrhne, že na ně počkáme.
“Já ti nevím…“ Uvažuju nahlas a neustále se rozhlížím kolem sebe.
“Zřejmě tu dlouho nikdo nebyl. Argo by jinak něco cítil. Vypadá to tu opuštěné dlouho. Co když se sem jen tak nevrátí? Může jim to tu jen někdo udržovat, kdyby náhodou sem zase zavítali…“ Pozorně sleduji každý kout.
“Čerstvý česnek? Ten sem musel někdo nedávno donést. Že by měl přeci jen Petronel pravdu? Jenže, co když tu budeme jen čekat a oni nikdy nepřijdou… Co když přesně tohle Brotan chce, abychom se zde zasekli?“
“Porozhlédnu se tu.“ Houknu na ty dva a jdu na průzkumy.

Vracím se do velkého sálu. A nechám Arga, aby se také porozhlédnul, ale po svém. Přejdu k lůžkům a sleduji, zda jsou listí a větve už seschlé a drolí se v ruce. Dál pokračuji k ohništi. Pokud tu dlouho nikdo nebyl, mělo by být zanesené aspoň prachem. I na dřevo hodím oko, zda je krásně proschlé, nebo ho sem někdo dával nedávno. I když si myslím, že je to zbytečné, nenápadně obhlídnu i kotlík, zda je třeba zrezlý nebo špinavý, nebo naopak čistý. Nevynechám ani jeden kout, i ustájení pro koně přelétne pohledem. Zda zde mají čerstvou slámu nebo nikoli. Hledám jakékoli stopy toho, že tu někdo nedávno byl a doplnil zásoby. Pak se vracím k bednám se zásobami, ale nic zvláštního kromě čerstvějšího česneku nenacházím.
“Může tu být sice krátce, ale vydrží tu takhle dlouho. To ještě neznamená, že se sem někdo chystá.“ Většina potravin je trvanlivá. Se svými poznatky se vracím k Argovi, aby mi i on řekl, zda něco našel. Když jsem s průzkumem hotová, otočím se na ty dva.
“Proč by tu vlastně měli úkryt? To jsou tak organizovaní? Nebo z daleka? To tu čekají na toho správného kupce, kterého chtějí přepadnout?“ Nadhodím pár otázek a sama se na to snažím přijít. Pak se otočím na Petronela.
“Vážně tu chceš na ně počkat? Našel si něco, co tě přesvědčilo, že se sem chystají?“ Vyzvídám.
 
  Petronel Sytorád   Postava je přítomna 5.7.2020, 20:13:03
Brotan toho moc nenamluví a sám zamíří dovnitř.

Podívám se na Verminu a chvilku váhám. "Kdyby to byla past, snažil by se nás dostat dovnitř. A nebo bysme už dávno měli v těle pár šípů." Mluvím tiše, aby mě slyšela jen ona.

Loupnu pohledem k vlkovi, ale vypadá klidně. Kdyby cítil nebezpečí, určitě by to své paničce naznačil.

Nakonec sklouznu s poníka a podám otěže Shae, která zatím zůstává v sedle. Naznačím ji posunky, aby počkala tady.

Vyrazím za Brotanem tichým, lehkým krokem. Uši natahuju, že mi snad ještě o kousek povyrostou. Cítím staré, známé napětí a nepatrně se pousměju. "Tak copak to tu máme...?"

Zdá se, že Brotan nekecal. Uvnitř jsou provizorní lůžka i stáje. Mají tu pěkně sucho a pohodlí. Co víc si jako lapka přát?!

Přejdeme do menší místnosti, která slouží zjevně jako sklad jídla. Zamyšleně se natáhnu pro kousek sušeného masa a opatrně ho ochutnám. Je vcelku dobré. A rozhodně ne přestárlé. I proto, že v něm zatím nejsou vidět žádní červy. Dokonce to vypadá, že si tuhle spižírnu nevyhlíla ani žádná lasička. Všechno vypadá vcelku srovnané.

"Tohle jsou čerstvé zásoby. Podle všeho se sem hodlají vrátit. Jinak by to tu nenechávali..." přemýšlím nahlas.

Otočím se na Verminu. "Možná bysme si tu na ně mohli počkat a pak je sledovat?" nadhodím.
 
  Pán Jeskyně   Postava je přítomna 1.7.2020, 18:11:35
Vlk ve skalách Brotanovy stopy najde. Na taky mnoho jiných. Stopy a pachy se navzájem překrývají takovým způsobem, že po chvíli má sám dost práce, aby se dokázal vrátit po vlastních stopách. A to zdaleka neprolezl všechny cestičky.

“Je to jeden z jejich úkrytů. Občas ho ještě používají. Ale už málo. A jinak ano. Lup sem nosili skalním městem. Tady ho naložili na vůz a mírnou oklikou se vrátili na cestu. A dál jeli jako běžní kupci.“

Vlk se na rozvaliny nijak zle netváří. Zřejmě zde nikoho necítí. Brotan vás zavede do velkého sálu. Na kamenné podlaze je z listí, větví a mechu nachystáno mnoho lůžek. Určitě víc jak 30. Uprostřed je velké ohniště a dřevo na oheň. Na podlaze je velký kotlík, který se dá zavěsit na trojnožku nad oheň. Nad ohništěm je velký komín, aby měl kouř kudy uniknout. Kousek vedle je podobně velká místnost. I podle pachu poznáte, že tady bývají ustájeni koně.

Chvilku čeká, než si tam prohlédnete a zavede vás do další místnosti. Ta je mnohem menší a jsou v ní jen samé bedny. V nich je sušené maso, ovoce, ale i mouka a trocha koření.
 
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4] 
www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2020 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.