abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Případ soukromého očka ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 18.1.2020, 23:19:28
Koláček se usměje a přitaká. “U policie určitě ano. Ale až po revoluci. Do té doby vyšetřovali všichni všechno.“ Zamíchá kávu, ťuknutím o hranu šálku ji oklepe a položí na talířek. Šálek drží pouze dvěma prsty. V tu chvíli si uvědomíš kde jsi to viděl. Tvář ne, jen ten pohyb. V restauraci, kde umřel Bačkovský. “Já sloužil na okrese. Tam se dělalo všechno. Nebyli jsme žádná elita jako v Praze“ usměje se.

“Motiv?“ pokrčí rameny “Luxusní obleky, luxusní auta a chování řeznických psů. Mají moře peněz, ale jsou to arogantní hulváti co si myslí, že jim svět leží u nohou. Ale ne. Neleží. Už to vědí všichni. Teď tu sedí a doufají, že je ti dva ochrání.“ Nijak se nerozvášní a v hlase není ani slyšet nenávist či vztek. Ten člověk má sám sebe absolutně pod kontrolou.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 18.1.2020, 16:26:09
"Muž činu. Klidný a vyrovnaný..." bleskne mi hlavou, když si potřeseme rukou.

"Vyšetřovatel?" chytím se toho s nehraným zájmem. Jen se přitom snažím vypadat jako amatér, kterého to zaujalo. "To jste jako pracoval u policie? A co byla vaše specialita? Je to u nich nějak rozdělné, ne?"

Zatím se rozohodne mou otázku ingorovat. Snad se k ní vrátí později.

"Ty si chceš hrát? Čekal jsi, že si přisednu? Ty ale víš, kdo jsem..." zvažuju všechny možnosti, zatímco vrátí svou pozornost ke mně.

"Vsadím se, že v pokru by to byla pro nás dva přinejmenším vyrovnaná partie..." Je klidný. Ledově klidný a uvoněný. Musí mít nervy jak z ocele. A nebo léta tréninku.

"No..." odmlčím se a podívám se ke stolu těch dvou. "Pokud přistoupíme na teorii, že to nejsou nehody, myslím, že nejdůležitější je motiv, ne? Nebo to tak aspoň vždycky říkají v detektivkách v televizi..." sleduju ho jako chřestýš. Ale ne, není má oběť. Tohle je setkání dvou chřestýšů.

"Jaký by tam asi mohl být motiv...?" nechám viset otázku ve vzduchu a zamyšleně pozoruju svého protivníka.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 18.1.2020, 0:27:40
Potřesete si pravicemi. Ruku má suchou a stisk pevný. Žádná „leklá ryba“.

“Profesionální deformace.“ usměje se “Byl jsem vyšetřovatel. Teď jsem v penzi. Jsem příliš starý a příliš líný, než abych se honil za těmi darebáky. Na to tu jsou mladší a schopnější.“

Pak kývne hlavou ke stolu Borovce a Táborského. “Ta ochranka je směšná. To jak stojí. Kam se dívají. Mají zapnutá saka. Kdyby museli rychle vytáhnout pistole, co mají podpažním pouzdře, byli by nahraní. Není to ochranka. Spíš dělají špinavou práci.“ Uvažuje nahlas. Pak se zarazí a podívá se na Tebe. Oči má klidné. I tvář je v klidu. Příjemný a usměvavý výraz.

“Lázně jsou pro vraždu jako stvořené. Hodně lidí, hodně pohybu a aktivit. Navíc každý den přijede někdo nový. Člověk odpočívá a ztratí na obezřetnosti. To je ideální místo a čas pro vraha. Nepozorná oběť a snadno vysvětlitelný pohyb kohokoli a kdekoli.“ Pokrčí rameny, napije se čase a znechuceně se ušklíbne. “Málo cukru.“ dosladí si a zvědavě se na Tebe zadívá. “Co si o tom myslíte vy?“
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 16.1.2020, 0:03:40
Jak to tak vypadá, nejsem jediný, kdo odhaduje.

Je to spíš intuice, než konkrétní věci. Jeho pohled, víc než společenský zájem...

I když jsem měl v plánu primárně sledovat ty dva, něco mě donutí soustředit se víc na svého spolusedícího.

Dosednu a pomalu se napiju džusu.

"Záda ne..." odpovím a nemůžu si pomoct. Část ve mně cítí vzrušení ze hry. "Je k tomu důvod? Je to hra?"

Ke stolu Borovce a Táborského pohledem neuhnu. Dívám se na něj a bezděčně nasávám všechny informace a indicie jak houba. Nechávám to běžet na volnoběh, takhle mi to prostě funguje...

Jeho monolog a deset malých černoušků mi vyrazí dech. Navenek to poznat není, nato už jsem v oboru moc dlouho, ale tohle není náhoda!!! Nechce se mi věřit, že bych měl takovouhle kliku.

Vzpomenu si i na fotku od Alfreda. Mohla by tam být nějaká podobnost???

Natáhnu ruku přes stůl. "Petr Dudek." řeknu naprosto přirozeně. Mé alterego už mám ohmatané dokonale.

"Zdá se, že máte rád detektivky. No... nehoda v lázních... to k tomu přímo vybízí." nechám to viset ve vzduchu. Jestli začal, chce mi něco říct. A pokud ne, nemám důvod mu cokoli odhalovat já...
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 12.1.2020, 22:02:56
Muž má na sobě košili a přes opěradlo židle má bundu. Před sebou několik rohlíků, máslo, džem a hrnky s čajem a bílou kávou.

Muž se na Tebe podívá a hned ti pokyne rukou. “Jistě. Přisedněte.“ počká až se usadíš a zvědavě se na Tebe zadívá. “Jste tu nový. Člověk jak tu dvakrát denně všechny potkává, si tváře zapamatuje, ale vás si nepamatuju. Vypadáte dobře, takže záda to nebudou.“

Vypadá jako veselý a komunikativní člověk. Ale máš zvláštní pocit, že stejně jak odhaduješ ty jeho, odhaduje on tebe.

Má relativně široká ramena, ale žádný extrém. Bříško trochu vypouklé.

Kývne hlavou ke stolu, kde sedí Táborský s Borovcem. “Sedávali tam čtyři. Pak tři. Teď dva. Támhle ti dva panáci je mají asi chránit.“ Zavrtí hlavou a s úsměvem se na Tebe zadívá. “Ještě štěstí, že odtud můžeme kdykoli odejít. Být nás tu deset, na odloučeném místě, řekl bych že to je detektivní klasika ve stylu deseti malých černoušků. Tam to ale byly vraždy. Tady to vypadá na nehody. Ale vy asi vůbec nevíte o čem to tady mluvím.“ Usměje se.

Natáhne k Tobě ruku. “Jan Koláček.“
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 12.1.2020, 21:09:16
"Sakra!" zavrčím. Nechal jsem asi klíč od pokoje u stolu. Jako nic tam nemám, jen pár hadrů, ale i tak se mi obvykle takový kiksy nestávaj...

Vrátím se zpátky do jídelny. Klíč na mě poslušně čeká tam, kde jsem ho nechal. Omluvím se nově příchozím, kteří už dosedli k mému stolu a nějak to okecám.

Jak se tak otočím na patě, zahlédnu Borovce s Táborským ve vzrušeným hovoru. "No vida je..."

Intuice mi našeptává, že by bylo zajímavé je chvíli sledovat. Styl jejich hovoru, kdo má navrch, kdo je v jakém rozpoložení...

Nemám moc času se rozhlížet, aby si mě nevšimli.

Starší dámy by si chtěly povídat a tak místo toho zamířím k statému šedesátníkovi. Cestou se stavím pro něco sladkého a sklenku džusu u rautového stolu. Přeci jen potřebuju splynout s davem.

Přejdu k vyhlídnutému stolku a vyberu si místo tak, abych pohodlně viděl na ty dva.

"Můžu přisednout?" pousměju se společensky na staršího muže. Profesní deformace mě donutí rychle ho odhadnout. Co je zač...

Pak už se hodlám poočku věnovat těm dvěma.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 11.1.2020, 0:47:37
Snídaně probíhá v jídelně. Průběžně se tam vystřídají všichni klienti lázní. U jednoho stolu zahlédneš Borovce v hovoru s Táborským. Kousek od nich postávají dva muži věkem mezi 30 a 40 lety. Dobře stavění, oblečení do riflí, košil a sak. Všimneš si, že jejich boty nejsou žádné běžné kecky. Špička je určitě vyztužená. Očima těkají po celé místnosti a občas se mrknou i ven.

Moc míst nezbývá. Máš na výběr přisednout k Borovcovi s Téborským, trojici starších dam a nebo osamělému muži věkem okolo 60-ti let.

Oba tvoji „známí“ jsou tak zabráni do hovoru, že si tě vůbec nevšimnou. Sice mluví tiše, ale podle gest se hádají.

Albert sice slíbí, že se pokusí něco sehnat, ale ty zase moc dobře víš, že to může trvat. A je otázka kolik času vlastně máš.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 5.1.2020, 22:29:52
Studuju fotku muže a snažím se ty mlhavé obrysy napárovat na kohokoli, s kým jsem se tu byť jen letmo potkal. Marně.

"Alberte, díky. Zkus sehnat lepší foto, jestli můžeš. M." naťukám rychle odpověď. Zároveň přepošlu torzo fotky a těch pár informací o mužově minulosti i Lindě. Kdo ví, třeba se jí povede něco vyšťourat.

"No, je načase pohnout se dál..." vzdychnu.

Jak se tak holím strojkem, uvažuju, co dál.

"Fajn, možná máme objednatele a motiv. Možná i obrys vraha. Nejjednodušší by bylo dostat ty dva odsud. Takhle je tu má jako kachny na rybníku."

Rozhodnu se, že se vrátím za Borovcem. Jede v ledasčem a možná by dokázal toho týpka vypátrat efektivnějc, než já. Zároveň by mi mohl potvrdit celou teorii.

Snídani zhltnu v rychlosti a na recepci oznámím, že si pokoj nechám pravděpodobně až do neděle. "Nebo dokud je nevyvraždí všechny." ušklíbnu se. Černý humor mi pomáhá.

Cestou k autu zkusím vytočit Borovce. Chci vědět, kde je.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 5.1.2020, 1:01:09
Pročítáš emaily a rekapituluješ si co vlastně víš. Na jednu stranu docela dost a na druhou zase málo. Smrt v přímém přenosu příjemná nebyla.

V neděli se zabil Janeček. Ve středu jsi přijel a ještě ten den večer zemřel Bačkovský. A tuhle neděli končí Táborskému a Borovcovi pobyt v lázních. Pokud to jsou vraždy, má vrah čtyři dny na jejich likvidaci.

Pípne smska. Obrázek je rozmazaný a tmavý. Přesto to vypadá, že na úpravě už někdo dělal. Určitě to je muž. Okolo šedesáti let. Obličej trochu masitější. Rozhodně to nebude nikdo hubený. Krátké vlasy a nebo možná pleš. Bez brýlí. Bez vousů. Za to s úsměvem na rtech.

Vyčteš toho dost, ale hra stínů je proti tobě. Pořádné rysy obličeje abys pohledal.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 4.1.2020, 8:33:41
Ne, nikam to nevede. Mám paměť na tváře a žádná z nich mi není povědomá. Jedna ženská vypadá trochu jako ta herečka z Misery nesmí zemřít, ale jinak nic povědomého.

Zadívám se na fotku Zábranského. Vlastně by mě jeho kariéra neměla až tak zarážet. Obětí šikany bývají obvykle spíš ty chytřejší děti. Jen ta armáda je trochu nečekaná.

Cuknu sebou, když začne vyzvánět mobil. Na okamžik mě napadne, jestli mi nevolá Zábranský, aby mi dal další indicii. Ironicky se ušklíbnu. "Kéž by to v reálu chodilo tak hladce jak v každým pitomým detektivním seriálu z Ameriky. A že jich teď je."

Albert...

"Ne, v pohodě. Co se děje?" odpovím klidně. Snad abych vyrovnal Albertovu nervozitu.

Rychle zpracovávám informace a skládá je dál.

"Vojenský výzkum a čistič KGB. To k sobě nemá až tak daleko..."

"Určitě to není zbytečný. Fotku pošli, zkusím to ověřit. Uvidíme, jestli se to poskládá. A díky, Alberte." dodám.

"Takže máme další dílek. Možná. A možná taky ne. Každopádně pokud budu mít fotku, aspoň kousek, může to proklepnout Linda."
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 3.1.2020, 19:16:53
Projíždíš tváře. Pěkně pomalu. Jedna po druhé a pak to celé ještě zkontroluješ, abys měl jistotu.

Nepotkal jsi tady ani v okolí nikoho z nich.

Ani Zábranskýho.

Na náladě to nepřidá.

Okamžik na to se Ti rozdrnčí telefon. Na displeji vidíš jméno Albert. V telefonu zní nervózně.

“Ahoj. Doufám, že jsem Tě nevzbudil. Něco mám, ale nevím, jestli to s tím Tvým případem souvisí. Jeden můj kontakt mi řekl, že člověk, co byl posledních pár let v důchodu, vzal nějakej kšeft. Za komančů dělal pro STB a KGB čističe. Po revoluci přešel pod jiný razítko. Ale nemám jméno, jen kus ksichtu. Ta fotka je stará a žádnej zázrak to není. Chceš to poslat a nebo to je zbytečný?“
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 1.1.2020, 22:36:03
Skoro mě napadne, že by už zítra mohlo být pozdě. Ale nechci malovat čerta na zeď. A konec konců, jako ochranku si mě nenajal.

Zmínku o jeho záměru na zítřejší slavnosti nechám bez komentáře. Jen mě to utvrdí v tom, že je to hajzl. No co...

Když se rozejdeme, čeká mě ještě pár telefonátů. Místo Lindy se pro hrníček otočí Martin a Linda se místo toho vrhne na search.

Taky jsem řešil zmeškaný hovor od Kláry. Na poslední chvíli by chtěla jet s kamarádkou do Řecka. A jak jinak, očekává se, že tatík to zatáhne. Zatím jsem jí neřekl finální rozhodnutí. Ať se taky chvíli podusí...

Pronajmu si pokoj v Lázeňském domě. Sice už mají oficiálně plno, ale rychlý telefonát Charvátovi dokázal divy. Spát jdu brzo. Mám to ho dneska plný kecky.

***

Pípnutí mobilu mě vždycky zaručeně vzbudí. Mám ráno rychlý starty a tak si jen odskočím a, zalezlej zpátky v posteli, začnu zpracovávat informace.

Vypadá to, že v mailech bude hodně příloh. Proto vytáhnu notebook. Je to pohodlnější.

Informací je tam spousta. Linda je prostě poklad!

Pečlivě si projdu fotky ze srazu. Mám dobrou paměť na tváře a tak si chci ověřit, jestli jsem někoho z nich tady nezahlídnul.

Můj pohled přiláká složka Dominka Zábranského. "Tak se ukaž..." zamumlám.

Mail začíná zajímavě. Posunu si brýle na nose a čtu dál.

Překvapeně zamžikám. "To jako vážně?!" Znovu si přečtu mail a zadívám se na fotku. "Viděl jsem ho tady?"
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 1.1.2020, 21:23:36
“Předělávají mi barák. Takže domů nemůžu. Ale kousek odtud mám kamaráda. Ráno mu zavolám. Teď si půjdu zabalit.“ Potáhne z cigarety. “A zítra je tady ta slavnost. Živá hudba. Plánovali jsme, že si tady nějakou ulovíme. Choděj sem i mladý holky z okolí. Roztáhnou nohy a hned maj na školu. Spokojenost na všech stranách.“ Potřese hlavou. I když se během jeho slov dostalo do hlasu nadšení, rychle zase vyprchalo.

Sám jsi už docela unavený. A i když je léto a tedy dlouho světlo, vůbec by jsi neprotestoval proti posteli. Ale sám víš, že je ještě potřeba aspoň rozdat úkoly.



Ráno tě probudí pípnutí mobilu. Je šest ráno a někdo očividně nespal. Na ochotu a pracovitost svých lidí, přátel či kontaktů si opravdu nemůžeš stěžovat.

V emailu máš složku třídy ze základní školy i z gimnázia. Jak vypadali a jak vypadají teď. A seznam těch, co byli na srazu a pár fotek z něj.

Ve skleničce byl jen alkohol. Žádný jed. Na hrnku od čaje byly troje otisky. Jedny jsou v databázi. Servírka, která dostala půl roční podmínku za krádež. Mladá holka, co se chytla špatné party.

Tím, ale dobré zprávy končí. Poslední položka je Dominika Zábranského.

JESTLI STOJÍŠ, TAK SI SEDNI

To není nejlepší začátek emailu.

Vystudoval medicínu v Praze. Bydlí v Jablonném nad Orlicí (Orlické hory). Nouzově zaskakuje za obvodního lékaře v Těchoníně. Primární pracoviště: lékař – diagnostik v Centru biologické ochrany v Těchoníně. V oboru patří ke špičce.

Abys to nemusel hledat. Armádní záležitost. Tajnej špitál kde mimo jiné zkoumaj biologický zbraně. Když tam vlezeš bez povolení, nezatknou Tě a ani pokutu nedostaneš. Zastřelej tě a někde zahrabou.

Přeju hezkej den. Linda
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 1.1.2020, 15:29:43
"Takže se mi to nezdálo!" instinkt lovce se zatetelí. Pan tajemný se opravdu choval zvláštně. Nezdálo se mi to!

Potřebuju fotky. Potřebuju vědět, jak jejich spolužáci vypadají teď. A pak záznamy z bezpečnostních kamer. Určitě jich tu bude rozmístěných spousta. Všechno bude jednodušší, když budu vědět, kdo stojí proti.

Zadívám se na Táborského. "Asi by bylo dobré, kdybyste se, čistě preventivně, na chvíli někam uklidil. Napdá vás něco příhodného?"

Potřebuju volné ruce a ne chlapa těsně před zhroucením za zadkem.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 31.12.2019, 23:28:05
Muž si prohrábne vlasy a váhavě potřese hlavou. “Sem tam někdo protestoval. Když to byl kluk, tak jsme ho zmlátili. Když holka, dostal přes hubu Dominik. Nakonec to vzdali všichni. I když je fakt, že to párkrát někdo řek učitelům. Ale s těma to vždycky vyřešili rodiče. Dost vlivný na to, aby si škola dala pozor.“ Odpoví klidně a pak rozhodí ruce ušklíbne se. “Byli jsme nedotknutelní. A jsme pořád“ Prohlásí vítězoslavně, ale hned se zarazí. Smrt půlky party během týdne mu připomněla, že to s tou nedotknutelností nebude tak žhavé.

Minete několik laviček okolo fontány. Většina z nich je obsazená a řeší se náhlá smrt Bačkovského. Táborský si začne zapalovat druhou cigaretu. Předchozí uvědomění mu rozechvěje ruce, takže mu to dá trochu zabrat.

Starší pár tam potvrdí přítomnost pana tajemného. Nehnal se k ležícímu a ve chvíli kdy se zjistilo, že je ležící mrtev, spokojeně kývl, dopil čaj a odešel.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 31.12.2019, 10:41:41
Z Táborského to leze jak z chlupaté deky, ale začíná to být čím dál tím zajímavější.

"Může jich být víc...."

"Na škole jste šikanovali jenom toho Dominika, nebo i pár dalších? Byl tam někdo v opozici? Kdo se tomu snažil postavit? A kdo byl zároveň na tom srazu?" sonduju dál.

V hlavě se mi mění zadání pro Lindu. Potřeboval bych jí zavolat hned teď, ale ještě ne. Ještě chvilku musím vydržet...
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 30.12.2019, 23:35:47
Odhodí vajgl a zašlápne ho. I když je o kus dál koš na odpadky. “V nějaký díře v Orlických horách. Nevím přesně kde a popravdě mi to je fuk. Ani co přesně dělá, ale nic moc to asi nebude.“ Na chvilku se zamyslí. Zdá se, že zvažuje možnost, že by za tím vším stál on. Pak zavrtí hlavou.

“Ani náhodou. Vždycky se bál dát ránu. Prostě slaboch. Žádné kontaktní sporty. Ani blbej fotbal. Prostě šprt. Ale... No, pár spolužáků se zasmálo, pár ne. Někdo nám za to dokonce vynadal a tímhle prakticky slejzák skončil. Trochu mě to mrzelo, myslel jsem, že jednu z holek dostanu do postele, ale za tu srandu to stálo.“

Odmlčí se a v očích má náhle pochybnosti. “Někdo...nevzpomenu si kdo, říkal, že nemáme páru co jsme udělali. A že by nás to mohlo mrzet. Myslím, že Petr to celý fotil, ale nikde jsem ty fotky nenašel. Řekl, že je dá na net, ale nedal. Ani vlastně nevím proč.“ Řekne zamyšleně.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 30.12.2019, 12:56:53
"Takže partička..."

Ne, nepřekvapuje mě to. Podle toho, čím se všichni tři živí nebo živili, to musela být slušná skvadra už na škole.

Pak se ale Táborský zarazí a vypadá to, že si na něco vzpomněl. Zpozorním a se zájmem poslouchám. "Mohl by to být zásadní dílek celé skládačky..."

"Dominik Zábranský..." to jméno si musím zapamatovat!

Příhoda z třídního srazu jen dokresluje, co ti čtyři jsou za hajzly. "No, na převýchovu už je pozdě..." vzdychnu v duchu. Z pohledu svý profese si nemůžu dovolit až takovou přecitlivělost, i když vnitřně se mi to dost příčí.

Jeho hurónský smích nechám odeznít bez komentáře a čekám, až se uklidní.

"Co je ten Dominik zač? Kde žije a víte, ve které fabrice dělá? Dokážete si představit, že by za něčím takovým mohl stát?"

Mluví o něm jako o nýmandovi z fabriky, ale lidi s jeho charakterem a postavením obvykle mívají tendenci podceňovat ostatní...

Mám nutkání zvednout telefon a okamžitě volat Lindu. Ať sem pošle Martina a místo toho se vrhne na search. Ale nechci Táborského zarazit v jeho vyprávění. Může zaznít ještě něco užitečného...
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 30.12.2019, 2:48:58
“Nevěřil.“ Přitaká. “Nikdo z nás. Bylo to příliš přitažené za vlasy. Ale teď.“ Pokrčí rameny. “Byl a je přesvědčený o tom, že to je práce nájemného vraha. Ale takoví přece člověka zastřelí a nebo přichystají bombu. Já si nedokážu představit, jak by to dokázal vrah.“ Rozhodí rukama a začne si prohledávat kapsy. Zapalovač najde o kapsu dřív než cigarety. Nabídne Ti a pak si zapálí.

“Nevěřím tomu, že by to mělo spojitost s kšeftem. Petr obchodoval tvrdě, to je fakt. A my taky. Ale že by si někdo někoho najal. Snad nějakou rozbidržku, ne vraha.“ Potáhne z cigarety.

“Jo. Známe se roky. Od základky. Byli jsme parta. Znáte to. Alkohol, holky...prostě klasika. Sem tam jsme někomu nějakou přebrali. Sem tam někomu dali po hubě. Ale proboha...nějaká msta? Po takových letech?“ Mávne rukou, ale v pohybu se zarazí.

“Na základce a pak i na gymplu byl s náma ještě jeden kluk. Dominik Zábranský. Roky jsme si z něj dělali legraci. No, možná víc než to. Byli jsme mladý a šikana se moc neřešila. Roky jsme ho neviděli ani o něm neslyšeli, ale loni jsme ho potkali na třídním srazu. Vidim to jak by to bylo včera. Jak tam přijel v tom starým Dusteru. Prostě ubožák. Chudák z fabriky.“ Pohrdání z jeho slov jen čiší. “Dali jsme mu trochu zabrat. Nic extra. Jen jsme ho trochu ztrapnili před holkama. „ Začne se pobaveně usmívat. “Petr se vymočil do nějaký sklenice a pak jsme to na něj chrstli. Na rozkrok a rozhlásili že se pochcal.“ Rozesměje se naplno.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 29.12.2019, 22:42:47
"Ten mladý policista zřejmě netáhne se stádem." bleskne mi hlavou. Už to, že mi nedal svoji oficiální vizitku... Možná by nebylo od věci se s ním sejít. Možná ví víc a chtěl by se o to podělit...

Svou pozornost ale už musím zaměřit na Táborského.

Jdu půl kroku za ním. Jak se dostaneme ven, srovnám krok s ním a poslouchám. Můj odhad, že se z toho potřebuje trochu vypovídat, byl správný.

"Chtěl bych přijít na to, co se tu vlastně děje." odpovím klidně.

"Když za vámi Ivan přišel s tím, že to není náhoda, vypadá to, že jste mu nevěřili, je to tak? Přišel i s nějakou teorií, kdo by za tím mohl stát? Nějaký aktuální společný projekt?" snažím se ho navést.

"Nebo možná něco ze společné minulosti? Máte toho za sebou už hodně, ne? Znáte se přece od školy..." zkusím nahodit udičku i s touhle možností.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 29.12.2019, 17:24:01
Strážník si tě vyslechne a položí Ti několik doplňujících otázek. Všimneš si, že pár dalších policistů po něm nepříliš pěkně koukají. Všiml si toho, ale nic to s ním nedělá.

Nakonec Ti podá vizitku a doplní to obvyklými slovy. “Kdyby jste si na něco vzpomněl...“ Na papírku je jen telefonní číslo napsané fixem. Nic víc. Strážník zaklapne blok a strčí ho do vnitřní kapsy. Rozloučí se s Tebou jen kývnutím hlavy.

Ostatní se do něj opřou hned, jak se k nim dostane. Kladou mu hodně otázek a z toho mála co slyšíš, mlží. První věc, kterou se nedozví je, že jsi čmuchal.

Chlap sebou prudce trhne, když ho oslovíš jménem. Přeměří si Tě rychlým pohledem. Pak přikývne. “Vy jste ten dektektiv z Prahy? Ano. Ivan mi volal. Před chvílí.“ Vyjde na čerstvý vzduch a pomalu vyrazí po písčité cestě mezi ubytovnami.

“Dva za týden. Ivan už když Petr zemřel, říkal, že to není náhoda. Všichni jsme se mu vysmáli.“ Na chvíli se odmlčí. “Petr podcenil trasu. Ten zatracenej klouzavej kámen. Pavel měl strašně vysoký tlak. Bral na to nějaké léky, ale sem tam si dopřál panáka něčeho tvrdého. Na bezkofeinové kafe nadával, že to je břečka. Občas si dal i normální, ale nikdy to nemíchal. Nechápu to.“ Potřebuje to říct. Svěřit se. Ulevit si.

“O čem se mnou vlastně chcete mluvit?“ Zeptá se po chvíli.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 29.12.2019, 13:30:47
"Takže vysoký tlak a tvrdý alkohol? Rozumím tomu, že musel být rozrušený, ale tohle byla v podstatě sebevražda." mudruju v duchu. Brát tu skleničku asi bylo zbytečné. Ale když už... A pak ten šálek a tajemný stín. No, uvidíme, jestli z toho Luděk něco vyčaruje...

Ještě než dorazí policie, stihnu rychlý telefonát s Luďkem. Přijet nemůže, ale pokud mu materiál dopravím, podívá se na to obratem.

Linda sice úplně nadšená není, ale nakonec si přehodí posezení s kamarádkou a ujistí mě, že bude v lázních asi za hodinu. "Fajn, tak to bychom měli..."

Povinný výslech absolvuju s klidnou hlavou. Šetřím mentální kapacitu na úvahy a sklání střípků. Policista vypadá vcelku snaživě. Vysvětlím mu, kdo jsem a na co jsem se ho ptal. Nezabíhám do detailů. Nemá smysl jim lhát. Pokud by chtěli, stejně už by o mně věděli. A já nemám co skrývat.

Zůstávám v kavárně a snažím se skládat si všechny věci do sebe. Dojdu si do auta dokonce i pro svůj blok a v krátkých šifrách a malůvkách si zaznamenávám všechno podstatné.

Jak si tak črtám, zaujme mě další host kavárny. A nedá mi moc práce uvědomit si, kdo to je.

"Aspoň mi ušetří čas..."

Uklidím blok a přejdu k němu.

"Tomáš Kopecký?"

Přijde mi dost v šoku, ale na druhou stranu to může být i výhoda.

"Chápu, že je to asi šok. Možná by Vám pomohlo trochu se projít na vzduchu, co říkáte? A přitom si můžeme popovídat. Borovec vám kvůli mě asi už volal." navrhnu mu. Potřebuju ho trochu rozchodit, jestli z něj mám něco dostat.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 29.12.2019, 0:24:26
Dostat se ke stolu, kde seděl muž a sebrat ze stolu hrnek, není těžké. Pozornost všech je upřena jinam.
Hrnek je ještě teplý. Vedle na talířku je papírový obal a sáček od jahodového čaje. A taky dva nepoužité balíčky s cukrem.

Pár minut na to přijíždí záchranka. Netrvalo to ani deset minut. Část lidí už odešla. Někdo se šel uklidnit do restaurace. Společně se záchrankou dorazila i policejní hlídka. Začalo tobě notoricky známé sepisování skutečností. Kde seděl, co před tím dělal, co pil a kolik a kdo s ním mluvil jako poslední.

Servírka ukáže na tebe. Během krátkého výslechu servírky se dozvíš, že vypil velké množství vodky a ginu. Nepravidelně to střídal. A taky, že si vzal nějaké tablety z plastové lahvičky.

Lékař jen potvrdí smrt. V kapse najde plastovou lahvičku od léků na vysoký tlak.

Samozřejmě, že na místo rychle dorazí i ředitel lázní. Na Tebe jen kývne. V očích má obavy. S policajtama se baví krátce. Neslyšíš z toho hovoru ani slovo, ale gestikulace vypadá, že tady nechce žádné problémy.

Přesto si to jeden ze strážníků k Tobě namíří. Ptá se na hromadu věcí. Nejvíc ho zajímá o čem jste se bavili, jestli nebyl nervózní, naštvaný...

Nakonec Tě nechá na pokoji. V té době si to přihasí havrani, aby si odvezli klienta. Muži černém Bačkovského naloží a odvezou. Po chvíli se začnou lidé rozcházet. Někdo mlčí, někdo diskutuje na téma druhá smrt během necelého týdne.

Nakonec tam zůstane jen jeden muž. Nevěřícně zírá na bránu, kterou odvezli Bačkovskýho. Pohybuje rty, ale nevychází z nich žádný zvuk. Celkově ten chlap vypadá, že se brzo zhroutí.

Když se pak toporně otočí, zjistíš, že tenhle ksicht máš na fotce. Před Tebou stojí Tomáš Kopecký. Poslední z trojice mužů, se kterýma jsi chtěl mluvit.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 28.12.2019, 9:56:58
Jak se tak protahuju ven, zachytím koutkem oka podivně klidný ostrůvek v jinak rozbouřeném moři.

"Co to, sakra..." snažím se natáhnout krku, protože to, co si myslím, že jsem viděl...........

Ten chlap je pryč.

Zamračím se. "Asi už začínám mít bujnou fantazii..." Jenže, ten hrnek na stole zůstal.

Zaváhám jen na okamžik. Nemůžu se teď zdejchnout. Policie bude chtít vyslechnout lidi okolo. Nebo by to aspoň měla udělat. A višchni mě s Bačkovským viděli mluvit. Pokud tady nepočkám, bude to přinejmenším zvláštní.

A tak se místo toho prosmyknu ke stolku, kde seděl... nebo možná neseděl ten tajemný chlápek a zadívám se na hrnek.

Připadám si trochu trapně, když nenápadně zabaluju do dalšího ubrousku i ten a strkám ho do kapsy od bundy. "Přinejhorším můžu tvrdit, že jsem kleptoman a ujíždím na porcelánu." ušklíbnu se v duchu.

Popravdě se mi tahle situace tak trochu vymkla z rukou, ale co bych s tím tak mohl dělat jiného?

Poslušně čekám na příjezd záchranky. Jen, pokud bude aspoň trošku příležitost, hodlám odnést své dva úlovky do bezpečí svého auta. Myslím u toho na Luďka - můj starý známý z laboratoře. Dělali jsme spolu na jednom případu a vcelku jsme si sedli. Od tý doby ho příležitostně využívám a jemu malý příspěvek do rodinného rozpočtu taky pomůže.

"Musím mu zavolat. Snad bude mít chvíli a dokáže přijet i se svým nádobíčkem. Pokud se tady děje to, co si myslí Borovec, nemůžu si dovolit cestu do Prahy a zpátky. Přinejhorším zavolám Lindě, ať si pro to přijede..." mudruju v duchu a čekám na vhodnou příležitost.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 28.12.2019, 0:03:30
Ve všeobecném zmatku pro Tebe není problém skleničku sebrat. Vyjdeš ven. Dovnitř se hrne několik lidí. Jeden z nich do Tebe vrazí ramenem. Je jednodušší se podvolit tlaku než tvrdě čelit nárazu. Díky tomu se pootočíš a uvidíš, že ne všichni se shlukli okolo Bačkovského.

V zadní části sedí u stolu nějaký muž. Díky slunci a stínu z něj vidíš jen tmavou siluetu. Pozvedne hrnek s kávou nebo čajem a okamžik nechá ruku ve vzduchu. Dívá se přímo na tebe. S trochou fantasie by ten pohyb mohl znamenat přípitek. Mohl, ale nemusel.

Okolo jeho stolu proběhne servírka s kuchaři a s někým v obleku. Na chvilku tak ztratíš muže s hrnkem z očí. Když Ti skupinka uhne z výhledu, je dotyčný pryč. Na stole zbyl jen hrnek.
 
  Marek Holý   Postava není přítomna 26.12.2019, 21:24:50
Větu už nedokončím, protože Bačkovský se skácí i s židlí. I když jsem prudce vstal ze židle, abych ho zachytil, jen promáchnu ve vzduchu.

Než se protáhnu kolem stolku, už se nad ním naklání spousta lidí.

"Jak nedal? Co nedal?" mám chuť na něj zařvat, ale teď se to vážně nehodí. Netrpělivě přešlápnu. Párkrát už jsem první pomoc dával, ale zdá se, že tady je dobrovolníků až až.

"Mrtvý?!" zopakuju nevěřícně.

"No paráda..." zakaboním se jak bouřkové mračno. Tohle jsem vážně nečekal.

Znovu se zadívám na Bačkovského. Ta poslední slova... vypadal, jako kdyby měl dostat infarkt. "Tohle bude chtít pitvu."

Bezděky se pootočím a zadívám se na skleničku, ze které pil. Normálně bych měl tendenci zanechat všechno na svém místě, pro policii. Ale jestli tady jen zametá stopy...

Natáhnu se pro ubrousek a jeden ze zásobníku na stole vytáhnu. Úsporným, nenápadným pohybem skleničku omotám ubrouskem a plynule ji stopím do dlaně. "Co kdyby..."

"Jdu se podívat, jestli už jedou. Třeba je ještě šance..." zamumlám ženské, která stojí hned u mě. Potřebuju se popravdě trochu nadechnout čerstvého vzduchu. A taky uklidit tu skleničku.
 
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.