abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Nad pohárem snění  ::
družina
stránkovat po:  
 

Stinový písař
21.8.2019
0:04:53
Brzy bude další.

Stinový písař
20.8.2019
20:14:52
Nad pohárem vína Stařec seděl v místnosti bez svíce, takže nebyly znát jeho rysy. Nikdo si nevšiml jizev na čele, pod okem a za levým uchem. Nejen pro to, že seděl v místnosti skoro sám a že se skoro nehnul. Nikoho ani nenapadlo se potulovat těmito končinami, neboť ta místnost patřila do mnoha jiných jizeb a světnic starého hradu. Hradu velmi zapomenutého a částečně rozpadlého který hlídal spánek mrtvých po 2200 let. Kdysi je jeden nekromant je jednou vzbudil a chtěl si dokazovat svou sílu a moc a … zvrhlo se to k velkému moru a destrukce snů od velkých bytostí po nejmenší tvory. Tedy dokud se dříve odvěcí nepřátelé nespojily a neprošli ohněm a mrazem i bídou, aby nakonec zarazili nutkání polykače přezíravého stínu Intuxinaxe. Jednoduše a prostě v tomto čase bylo za pět devět večer a to znamenalo nesnáz pro všechny nebe i peklo milovno-pokojné bytosti. Hejkal tu řval tak, že náhodný kolemjdoucí utíkali k mamince, dokud ji nenalezli, Bludičky masírovaly spodek podrážek bot, že pocestní dostali chuť dvořit se kostelnímu zvonu a trpaslíci nezvané hosty častovali nevybíravími poznámkami, až by políbili svoji tchíni. *** Seděla víla na kameni u břehu jezera a smáčela svoje měsícem ozdobované nožky v chladivé vodě Přepředeného jezera. Její oči barvy pavoučí sítě vzhlíželi k tajemnému oku noci a její medově- malinově zbarvená ústa odříkávami chválu na její zdroj jistoty. Ty má úžasná bílá koule, oko jenž ukazuje cestu duši. Ty věrné zrcadlo mojí touze, V srdci se šance hezky rozbuší. Já sedávala každý večer Na dně jezera, čekala jsem na tvé svěží paprsky. Chválím nebe jako vrba skloněná, Pokorně smočila jsem lístečky. Každý bol který člověk znal, Kazdou bídu hlavy, Hezky jsem smačela jako žal, a ptala se zdali budeme sami. Teď čekám tu na tebe anděli nebe, zde mé místo u tebe vězí. Jako růže rostu vedle keře a mou tvář mají zdobit slzy. Dospívala a úsměvem oblažila lunu. Chvíli tak zůstala a přála štěstí každé živé duši. Ani ji nenapadlo, že ve stínech temných ulic města Šerohradba nepovedení spiklenci domlouvají cenu za její jemnou kůži. *** Na zapovězeném poli se sešli dvě postavy v kápi. Nic moc nebylo slyšet, neboť meluzína začala svoji předehru fléten a píštal před sonetem Fujavice. Zapláštovaní si předali jednu lahvičku a jeden svitek a zase je skryl stín. *** Jinak se nedělo nic divného krom jednoho vypadlého opilce z okna, dvou potrhaných dětí šakalem a jedné vyhnané nevlastni dcery macechou z domu.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.