abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin online již brzy offline:
Co s abarinem? Zapoj se do diskuze zda ukončit a jak...Končíme poslední zhasne....(Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Zapomenutý ostrov ::
družina
stránkovat po:  
 

Nerea
31.5.2019
21:46:08
Přikývnu, vyndám jeden balíček masa a rozdělím ho každému stejný díl. Na co asi čekat jak se kdo rozhodne. Maso je ještě trochu teplé a tak začnu ukusovat. Pěkně po malých kouscích, které pořádně rozkousávám. Tím chci oblbnou moje smysly, aby si myslely, že jsem toho snědla hodně.

" Hele s tou cestou, myslím, že to necháme na tobě. Nikdo nevíme, po které straně je to lepší, tak to necháme osudu, ne?"

Kouknu na slečínku, která se pere s masem a jen tak mimochodem přikývne. Otočím se na Luku a usměju se.

Luka
31.5.2019
20:51:31
"Nereo no i když ještě nemám hlad, tak si kousek masa dám. Energii budeme potřebovat a je dobré ji doplnit dokud je klid. Raději jíst málo a častěji a dokud jsou potraviny čerstvé.každý máme balíček masa otevřeme jeden a najíme se z něho všichni a nebo každý ze svých zásob?

Vypijeme vodu co máme a nabereme si čerstvou. Zatím nemusíme s tím pitím to přehánět, dokud půjdeme podél čistého toku.

Ptal jsem se Nereo tebe a i tebe Adriane, po které straně vody půjdeme jestli té ve stínu pod korunami stromů a palem, nebo té na které je méně hustý porost, kde hřeje slunce a zatím jste mi neodpověděly."


Odmlčím se a podle toho jak se rozhodnem vemu si kousek masa a pomalu ho žvýkám. Čekám jak se děvčata rozhodnou po které straně vodního toku půjdeme.


Nerea
31.5.2019
19:52:28
Luka nás vede nahoru a musím uznat, že ta cesta není žádná procházka růžovým sadem. Nejdřív jsem se jen usmívala hekání naší slečínky, ale čím jsme byli výš, tím namáhavěji se šlo i mě a jen hrdost mi nedovolila sem tam si taky trochu odfrknout. Hned zkraje jsem si uvědomila, že má obě ruce plné a tak jsem jí vzala tu její hůl, aby měla aspoň jednu ruku volnou.

Konečně jsme doslova vylezli nahoru. Měla jsem taky dost, svaly na rukou i nohou mě pěkně bolely, což se mi nejspíš často nestávalo. Ty klacky, mi při výstupu pěkně překážely. Sekla jsem sebou s ulehčeným heknutím hned vedle slečínky.

" No teda, fuj, to byl vejšlap. Máte recht, napijeme se, odpočineme si chvíli a pak půjdeme dál. Nemůžeme sedět moc dlouho, to by se nám pak hůř vstávalo a šlo dál. Mám tady to maso a vodu, kdo chce, řekněte si."

Luka
28.5.2019
1:11:33
Vyškrábali jsme se nahru a stálo to za tu námahu. Před námi je prales, ale břehy toku jsou schůdné.

"Dám dívkám za tu námahu, kterou podstoupily aniž by mne proklínaly vybrat po které straně toku půjdem na jedné budeme ve stínu porostu a na té druhé nás bude jřát slunce."

"Ano chvíli si odpočineme, opláchneme a napijeme, než vyrazíme dál. Musíme však být stále ve střehu a držet se pohromadě, aby jsme se mohli bránit v případě útoku.

Teď by byla škoda nevyužít toho, že oba břehy jsou schůdné. Možná, že narazíme na ty bytosti co postavily ten chrám, nebo na jinou známku osídlení.
Co myslíte po které straně toku se vydáme po té co je ve stínu a nebo po té na které hřeje slunce."


Aniž bych odložil zbraň naberu si do dlaně vodu napiju se a přitom pozoruji hladinu vody i nebe nad námi a okolí, abych se nenechal zaskočit.

Vždy si dlaní naberu vodu a odstoupím od břehu abych si ji nalil na hlavu a cítil jak mi příjemně stéká po těle, odplavujíce slaný pot, který mne smáčel při výstupu nahoru.

Adriane Ross
21.5.2019
11:44:20
" Tak nevím, jestli to ten Dil nevyhrál. Drápat se tu jako nějaký trouba nahoru. Už ani nevím, co mě bolí víc. Chodidla nebo svaly na rukách či nohách? Prostě celý člověk. Je naprosto jasné, že ať jsem co jsem, kamzík nejsem a ani nikdo kdo by byl zvyklý na nějakou namáhavější práci."

Takové a jinim podobné další myšlenky se mi honily hlavou. Naštěstí Luka vždycky, když byl nějaký větší převis, zastavil a pomohl mi nahoru. Bála jsem se, abych nespadla a nesrazila dolů Nereu. Naštěstí se nic takového nestalo a tak jsem se po té dřině taky vyškrábala na nějakou plošinu. Postoupila jsem kousek stranou a zadýchaně jsem se usadila na zem.

" Musím si trochu odpočinout a napít se. "

Pán Jeskyně
17.5.2019
22:22:44
Luka jde proti proudu, dvě dívenky mu v patách. Z prvu je cesta skrz akvadukt příjemná, jen je potřeba si dávat pozor na kluzké kameny, po kterých by mohlo být snadné se smeknout. Skrz mnohá větvení se za chvíli připojíte k hlavnímu toku, který se však po chvíli ostře svažuje vzhůru po úpatí údolí. Hlavní tok tvoří různě křivolaké kaskády padající vody vytvořené pomocí kamenného schodoví a velkých kamenných bloků. Zde již přichází ke slovu fyzická zdatnost. Místy musíte ručkovat a náročně se vytahovat vzhůru přes kamenné převisy a schody. Za chvíli zdoláte i poslední plato akvaduktu a dostanete se na horní plošinu. Před vámi je pomalu tekoucí řeka svedená do ústí akvaduktu, která se táhne někam do vnitra pralesa. Oba břehy jsou velice dobře schůdné a můžete po nich pokračovat dál.

Adriane Ross
28.4.2019
19:38:24
Povzdechnu si. " Je mi ho líto, zůstane tu sám. On se tak rozhodl a nenechal se zviklat. Jdeme. Akorát nevím, jestli podle toho akvaduktu to bude produktivní. Zkusíme to a případně se pak můžeme dohodnout co dál."

Luka bere ohled a nespěchá, ale ani se nijak neplouží. Jsem ráda. Opírám se o svou hůl, ve druhé ruce nesu lampu. Jsem ráda, že Nerea dala maso do brašny.

Nerea
28.4.2019
19:35:03
" Konečně." Oddechnu si a kouknu na slečínku. " Tak jdeme, běž za Lukou, on nás povede a já to budu jistě vzadu. " Mírně ji postrčím a hned, jakmile Luka vyrazí kupředu, vyjdu taky.

Luka
27.4.2019
21:38:37
Miskou se nedá hnout . Už mně nic jiného nenapadá.

Tady už jsem zbytečný jdu pryč jak jsi řekla ta vodabodněkud teče tak jdu hledat zdroj a půjdu proti proudu tak daleko až něco nebo někoho najdu.

Dil ať si tu zůstane mně magie a záhady chrámu neberou. Dámy jdete se mnou?"


Už je zbytečné dál mlet pantem. Seberu se kouknu na první kanál a jdu proti proudu.

Nerea
27.4.2019
18:35:57
" Tak si to prostě rozmyslela nechce s námi jít. Ta svatyně se mu může hodit jako záminka. Nemá pořádnou zbraň, sám se těžko ubrání. Nemá ani oheň ani lampu ani dýku nebo nějaký nůž. Tak jak to uděláme, co jsem tady koukala, nikde není žádná vyšlapaná cestička, ani úzká. Prodírat se tou džunglí se mi moc nechce. Co vy? Jak to vidíte."

Koukám hlavně na Luku, protože slečínka už se vlastně vyslovila, že se jí tam taky nechce. " Adry, já vyhodím ty tvoje copánky, beztak už to nedopleteš a když tak koukám, jak se to nedaří ani Lukovi, tak si myslím, že holt půjdeme bosi. Dám do brašny raději maso, pokud tedy chcete."

Dilscire
27.4.2019
10:56:22
Za Adriane ještě zavolám: "Rozhodně nerozmyslím. Třeba se ještě shledáme. Hodně štěstí." Pak začnu přecházet z místa na místo, vypadá to skoro jako kdybych něco vyměřoval a už ostatním dále nevěnuji pozornost.

Adriane Ross
27.4.2019
9:25:06
" Tak samozřejmě je to tvoje věc. Nikdo tě v žádném případě nenutí ani jít s námi ani tady zůstat. Rozhodnul ses sám. Čím dál víc si myslím, že jsi kouzelník. Všichni se tady v té svatyni cítíme hodně stísněně. Mě taky něco táhlo dovnitř, proto jsem se vrátila a bohužel jsem nic nenašla. Ty myslíš, že bys najednou, z ničehož nic, rozluštil ty nápisy? Zajímavé."

Podívám se na něj podezíravě. " To jako tím chce říct, že my jsme neschopní něco najít a že mu tady překážíme? To by ho najednou musel sám nejvyšší ponouknout. Hm, dost podivné."

Vykročím definitivně ke vchodu, kde se ještě otočím a řeknu: " Nevím, jestli se budeme vracet. Ta voda sem odněkud teče, což by znamenalo, že i jinde je voda. Takže zásobu vody budeme moci možná doplnit i cestou. Nechceš si to ještě rozmyslet? My se ještě asi koukneme tady dole po okolí, jestli by se nenašla jiná cesta. Než půjdeme definitivně pryč, ještě setu za tebou stavím."

Pak už se otočím a jdu za Lukou a Nereou. " Tak si představte, že si myslí, že něco najde nebo přečte ty nápisy. Říkal, že máme prohledat divočinu a pak, že se stejně vrátíme pro zásobu vody. Vy chcete prohledávat tady tu divočinu kolem? Já bych zkusila kouknout, jestli tady není jiná cesta než ta, co jsme po ní přišli."

Dilscire
27.4.2019
1:31:37
Kouknu na Adriane, nahrbím se a promluvím: "Ani nevím, mám takový pocit, že tu něco je. Rád bych se to pokusil najít. Sice mám z tohohle celého místa strašně podivný pocit, ale přes to se mi odtud nechce odejít. Připadá mi, jako kdyby na mne volalo a chtělo být objeveno. Vím že by naší prioritou by mělo být přežití, ale tady mi připadá že je ještě něco víc. Něco mnohem důležitějšího. Možná právě pro to jsme se tu ocitli. Nějaké nepopsatelné hnutí osudu které nás zaválo zrovna sem."

Chvíli se odmlčím a nechám své slova doznít a navážu sám na sebe: "Běžte zkusit prohledat divočinu, třeba narazíte na něco dalšího co by nám mohlo pomoct, ale já tu určitě zůstanu. Třeba se mi podaří rozluštit ty texty na zdech, nebo najdu něco, co jsme přehlédli. Vody i jídla mám dostatek. Příštího dne se tu můžeme opět sejít, určitě budete potřebovat doplnit zásoby vody a té je tu dostatek. Pokud mezi tím na něco přijdu nebo něco objevím, tak se zítra vyrozumíme."

Pán Jeskyně
27.4.2019
1:17:18
Miska je pevně připevněná k oltáři a drží na něm jako přilepená. Nepohne se ani o píď.

Procházení akvaduktů skrz je poměrně příjemné a osvěžující. Akvadukty vypadají že jsou tak rozmanité jen z čistě okrasných důvodů. To jak se díky nim voda rozlévá do dílčích toků a opět spojuje naplňuje vaše estetické cítění do sytosti. Vypadá to, že si ti co chrám vybudovali si vlastnosti vody *téct* poměrně považovali.

Zbylé kůže z kance jsou nedostatečně zpracované pro to, aby z nich šla zhotovit skutečně použitelná obuv. Bylo by potřeba ji nejdříve nějakým způsobem vyčinit. Za současného stavu by takové podrážky brzy podlehly hnilobným procesům.

Adriane Ross
26.4.2019
12:03:19
Kouknu na Dila a pokrčím rameny. Nerea má pravdu v tom, že je na něm s kým půjde. Přesto se vrátím s nimi zase k oltáři a pozoruju Luku, jak si prohlíží tu misku. Když s ní bouchne, úplně nadskočím.

" Co to děláš, s takovými artefakty nemůžeš mlátit jako s nějakým kyjem. Většinou jsou to posvátné věci, které mají velkou hodnotu. " Luka pak začne brouzdat i akvaduktem, nad tím pošetilým chováním jen zakroutím hlavou.

" Poslyš, Dile, co bys tak asi chtěl najít?Myslíš, že je dobré tady zůstávat sám? Já bych se bála, nikdy nevíš, kdo sem chodí, čí je to svatyně. Když tě tady najdou, budou tě považovat za vetřelce, který jim znehodnocuje jejich svatyni. Sám se neubráníš."

Počkám si, jestli mi na to něco odpoví nebo jak se rozhodne. Mezitím už je venku nejenom Nerea, ale i Luka a tak netrpělivě přešlápnu. " Tak co, půjdeš s námi nebo tu zůstaneš sám? Já tady nezůstanu, pořád je lepší jít s nimi, oni nás ochrání." Po malých krůčcích popocházím ke vchodu. Nechce se mi ho tady nechat samotného, ale zároveň tady nechci zůstat jen s ním.

Nerea
26.4.2019
11:54:09
" Tak nechoď, to je tvoje věc. Je na každém jestli půjde sám nebo se skupinkou ostatních. Jídlo jsi dostal, můžeš klidně bádat. My to tady prohlédly obě dvě a nic než lampu jsme nenašly. "

Očekávala jsem, že se ke mě přidá i Luka, ale on ne, asi chce Dilovi dokázat, že tady není nic. Když začne manipulovat s tou miskou jen ucedím mezi zuby: " Na co asi, na oběť nějakou. Tak co bude půjdeme? Víte co, já jdu ven."

Rothodnu se nakonec, otráveně vyjdu ze svatyně ven. Ani na vteřinu si nemyslím, že by naše slečínka nezačala zase couvat a vracet se s nima. " Tady budeme blbnout tak dlouho, až na nás někdo přijde a bude zle, ach jo."

Luka
26.4.2019
8:02:17
"Daet balíček masa jsem ti dál a vody tu máš plno kolem.
Ja jsem obešel celou plochu okolo chrámu a pokračování stezky jsem nenašel.
Na oltáři je miska k cemu asi byla?"


Vezmu misku a zkusím jí nadzvednout, abych se podíval pod ni zkusil zjistit podle váhy z čeho je asi vyrobená. Úderem pokud se mi podaří ji zvednout zjistit jak zní zda má kovový zvuk. Pak bychom mohli prozkoumat ty vodní kanály a aqadukty. Proč jich tu je tolik a to tak že do nich vylezu a porodu se jimi. Udělá to dobře unaveným nohám a až už chladem nevydržím, zkusím plést boty a podrážky zkusím udělat ze syrové kůže co zbyla z kýt kance. Pokud by se povedly aspoň pro děvčata byl bych spokojen.

Pán Jeskyně
25.4.2019
23:09:18
Stezka samotná pokračování neměla - otevřela se do onoho prostranství uprostřed kterého je svatyně. Všude kolem je jenom ryzí divočina. Pokud se chcete protloukat divočinou, tak si budete muset vytvořit cestu vlastní.

Dilscire
25.4.2019
23:06:23
Podívám se po ostatních a když chtějí odejít, tak se jim vzepřu: "Já s vámi nepůjdu, chci se ještě lépe porozhlédnout po té svatyni. Zdá se mi že jsme něco přehlédli - na tom místě je něco zvláštního a já chci přijít na to co. Nechte mi tu trochu jídla a klidně vyražte beze mně. Když na něco narazíte, najdete mě tady."

Adriane Ross
24.4.2019
23:52:27
" Nikde nic a Nerea je čím dál nerudnější. Kdybych tady tak ještě něco našla..." Jenže na stěnách jsem už nenašla nic a tak ještě jednou prohlížím centimetr po centimetru oltář. Je to už jen takové moje zoufalství, nevím proč, ale mám pocit, že tu ještě něco je. Jenomže nikde nic nenacházím a do toho přišel ještě Luka.

A oba do mě, že prej už musíme jít. Tak pokývám hlavou a jdu k nim. Vezmu si lampu od Luki a jdu za nimi ven. Hlavu mám sklopenou a připadám si divně. " Boty, na to jsem zapomněla. Mohla jsem si je uplést. Nevadí, všichni to vydrží, tak já taky." Řeknu si v duchu.

Když vyjdeme ven, zamávám na Dila. " Jdeme, pojď."

Nerea
24.4.2019
23:29:37
" Tady už nic není. Co bys chtěla najít? Zlatý poklad? Kdo by se s tím tahal. Takhle boty aspoň pro tebe, to by bylo terno. Jenže to tu nebude. Tak co, jdeme teda? Sbalíme maso, chlapy a mažem odtud pryč."

Ta tíseň, která na mě padla minule se vrátila a já bych se nejraději viděla kus odsud. Pak se ve vchodě objevil Luka a vlastně řekl to samé, půjdeme pryč. Přikývnu.

" Jasně, hned jdeme. Tak jsi to slyšela Adry, pojď už. Přeci tě nebudeme prosit."

Luka
24.4.2019
23:03:59
Zabalim maso do čtyř velkých listů. Jeden takto vzniklý balíček podám Díl oči a zbytek věku pod paži popadnu své věci a lampu. Před tím jsem ještě počůral zbytek žhavých uhliků a nahrnul kameny a hlínu na popel.

"Jdu za holkama."

Bez dalších řeči odcházím ke svatyni.Jakmile uvidím holky potichu promluvim.

"Ten skrček mi leze na nervy. Nejdříve mluví o auře kolem lampy a když se ho zeptam na jeho magické schopnosti tak mi neodpoví.

Našly jste něco? Jestli ne zkusím najít pokračování té stezky po které jsme přišli. Vezmeš si tu lampu? Půjdete se mnou? Snad toho skrčka napadne přijít za námi.

Pán Jeskyně
24.4.2019
21:57:09
Adriane, Nerea:

Ve svatyni vše vypadá stejně jako před tím. Oltář je pořád stejně mohutný a zlatavá miska na něm ležící pořád stejně blyštivá. Za ním však není nic zajímavého. Adriane zkouší poklepat na různé kameny za oltářem, ale nic se nestane.

Luka, Dilscire:

O chvíli později je již všechno maso dostatečně propečené a připravené ke konzumaci / uskladnění.

Dilscire
24.4.2019
21:05:43
Když ostatní domluví, tak se chvíli zamyslím a pak odpovím:"Nemyslím si, že bych byl čaroděj, ale zřejmě mám talent k rozpoznání kouzelných předmětů. Cítím z té lampy energii, je to asi stejně přirozený vjem, jako že vidím slunce svítit."

Přejdu blíže k lucerně a začnu si jí prohlížet. Vezmu jí do obou rukou a dívám se na ní od shora dolů, od zdola nahoru, otáčím jí ze strany na stranu - Vypadá to jako kdybych něco hledal. Značku, znamení, cokoliv. Najednou vím. Už jsem podobné předměty viděl. Ne přímo takovéhle, ale velice podobné. Jejich výroba je velice náročný proces a vyžaduje obrovské úsilí. Zručnost a umění střežených řemesel... Jen pár znalých má povědomí takových postupů. Po chvíli opět promluvím: "Zhotovit takový předmět je velice náročné. Zpracovává se při tom surová magická energie... magenergie. Při dodržení přesných postupů výroby může předmět nabýt rozličných zvláštních vlastností. Vím že jsem se s takovými už setkal. Neptejte se mne jak, jen to prostě vím." Pak lampu odložím.

Kousek popojdu, ale stejně jí nemůžu spustit z očí. Jako by mi nějaká má součást říkala celý příběh předmětu, ale já nebyl schopný naslouchat. Nakonec jen zavířím hlavou a vrátím se zpět k ohni, který trochu rozhrábnu větví aby lépe hořel.

Adriane Ross
23.4.2019
23:42:45
" Nezmizela, ona vážně nezmizela a dokonce ani nezhasla!" Pomyslím si nadšeně a začnu se už zvedat, že ještě zajdeme do svatyně, když Dil začne něco říkat o auře. Otočím se na něj a poslouchám ho. " On vidí nějakou auru? Září na sto honů magií? To bych do něj neřekla, že je kouzelník teda."

Ani Luka nic nevidí, nejen já a pak se ozve Nerea. Až se leknu, jak zní naštvaně. " Nezlob se, už jdu, už jdu. Jen se trochu napiju. Tak ty taky nic nevidíš, Luka taky ne a ani já ne. Je pravda, že jsem měla strašně zvláštní pocit, když jsem měla lampu v ruce a než se rozsvítila bylo mi hrozné horko a slabo. Ale žádnou auru nevidím, vážně ne. Už jdeme prosím, ano?"

Ukončím trochu ustrašeně a rychle jen naberu vodu do dlaní, napiju se a vykročím ke svatyni. Ve vchodě se otočím na Nereu. " Nemrač se na mě, nerada vidím, že máš špatnou náladu. Půjdeme se podívat ještě dozadu za oltář? Tam jsem ještě nedošla. Prosím." Pokud mě nezastaví, tak jdu přímo k oltáři, na moment zastavím, chvilku ho pozoruju. Pak jej obejdu a zamířím ke stěně, kousek od míst, kde jsem našla lampu. Začnu znovu prohlížet zdi a občas poklepu na některý kámen.

Nerea
23.4.2019
23:31:21
Už jsem skoro na odchodu. Moc se mi tam nechce, ale nechci naši slečínku nechat samotnou. Otočím se a podívám se na tu lampu. " Ježkovy voči, to je sakra cirátů s jednou lampou. Tak ji konečně polož a jdeme. ." Řeknu trochu rozhořčeně. Jenže pak začne mluvit Dil. Chvíli na něj zírám, pak uslyším Luku a zakroutím hlavou.

" Magie a magiči, jen vždycky všechno komplikují. Ty seš Dile magič jo? Já teda nevidím nic než lampu, ve které hoří plamínek. Tečka. Tak co, Adriano půjdeme do té svatyně ještě nebo už ne?" Řeknu pěkně nasupeně. " Hergot, nechce se mi tady být, dokonce i já cítím, že se tady vzduch nějak chvěje. Maso ještě není dodělané, tak jestli tam půjde, doprovodím ji, i když fakt s nechutí."
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.