abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin online již brzy offline:
Co s abarinem? Zapoj se do diskuze zda ukončit a jak...Končíme poslední zhasne....(Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Čtyři jezdci ::
družina
stránkovat po:  
 

Vypravěč
26.2.2019
12:40:55

Oslík šel trpělivě v kruhu a otáčel kolem žentouru. Chlapec, co ho popoháněl, spokojeně pozoroval, jak se koryto plní vodou, kterou zvíře svou silou čerpalo. Náhle ztuhl, když si na pláni mezi nízkými stromy všiml jezdce. Byl už blízko, jako by se zjevil ze vzduchu, chlapec rozeznával široký černý klobouk stínící mu tvář a velký bílý šátek chránící proti prachu. Jeho kůň byl rudý jako oheň, a ačkoli klusal klidně zdálo se, že jen vůle toho, kdo na něm jeden mu brání rozběhnout se tryskem do prérie. Chlapec seskočil z oslíka a rozběhl se do domu, nízkého bíle omítnutého hliněného stavení farmy. Kůň prošel kolem jednoduchého plotu téměř až ke dveřím farmy. Jezdec sesedl a uvázal koně ke studni. Z opálené a zaprášené tváře vynikal pár jestřábích očí, kterými pátral po prázdném dvoře. Lehce si oprášil tmavý kabát a vydal volným krokem ke dveřím domu, ve kterých před několika minutami zmizel chlapec.

Podlouhlá místnost za dveřmi byla kuchyní i jídelnou zároveň. Stůl byl prostřen k jídlu pro několik lidí a v jeho středu stála ještě kouřící hliněná pánev. Kdokoliv byl ještě před chvílí v místnosti ji ve spěchu opustil. Zůstal jen chlapcův otec. Muž ve středních letech viditelně unaven tím, co prožil i těžkým každodenním živobytím, sledoval obrys nezvaného hosta stojícího ve dveřích a jedna ruka mu sklouzla podél boku zkontrolovat, že pás s náboji je upnutý a revolver bezpečně v pouzdře na stehně.

Otec sedl za stůl čelem ke dveřím a nabral si z pánve něco jídla. Host volným krokem přešel ke stolu, usedl naproti otci a mlčky si také nabídl jídla. Jeho oči bez hnutí upřeny na otcovi. Snad ani jednou nemrkl, když si nahrnul část brambor a zeleniny do svého talíře a začal jíst. Ticho rušilo jen klapání dřevěných lžic o talíře a soustředěný pohled hostových dravčích očí.

Otec první prolomil tíživé ticho. „Ty jsi … od Millera“. Host neodpověděl a klidně pokračoval v jídle, jen ve tváři mu zahrál zlověstný úsměv. „Vyřiď mu, že už jsem mu všechno řekl a že chci žít v klidu. Nemá cenu mě dál trápit! Nevím kam ty věci zmizeli.“ V plané naději, že věc je vyřízená sklopil pohled a nervózně se vrátil k jídlu.

„Říká se, že jsi měl návštěvu.“ Řekl host a zjevně ho potěšilo, že otec na okamžik ztuhl. „a Miller to ví. Chlápek jménem Smith.“ Host si odtrhl kus čerstvého pecnu chleba. „Nuže? Smith tu byl, nebo se snad Miller mýlí?“

„Ne, nemýlí“ odpověděl otec tiše s pohledem do stolu.

„Třeba by Millera jen zajímalo, co jste si se Smithem řekli … o té bedně“ host se široce usmál „ale to není za co mě platí. Jediné, co mě zajímá je jméno, pod kterým se Smith teď schovává.“

Tato informace otce trochu uklidnila. „Proč myslíš, že má nové jméno?“

„Jinak bych ho už našel. Když někoho hledám, najdu ho. Za to mě platí.“

„Kolik ti Miller platí?“

Host se pousmál a krátce pohlédl na fotografii nad krbovou římsou „Tvoje rodina?“, Otci se prudce rozbušilo srdce a jen mlčky přikývl. „Moc pěkná rodina.“

„Kolik ti Miller zaplatil abys mě zavraždil!“ vyhrkl otec.

„Pět set dolarů“, znovu se host znovu usmál a dodal vlídně, “za jméno.“ Otec naprázdno polkl, když jej zase probodl ten soustředěný pohled. „To jméno“ zopakoval host tvrdým hlasem.

„Carson. Bill Carson. Tak si teď říká.“ Otec s námahou vstal a přešel k almaře. Z jednoho z šuplíku vytáhl kožený váček, odmotal tkanici, kterou byl zavázán a hodil měšec na stůl. Vysypalo se několik lesklých mincí a společně s nimi vykoukl i silný svazek bankovek. „To je všechno, co máme. Jeden tisíc.“

Host uznale pokýval hlavou „Tisíc dolarů a část ve zlatě. Pěkná sumička“ lehce se pousmál a jedna ruka mu zmizela pod stolem zatím co nevzrušeně pokračoval v jídle. „Jenže, když dostanu zaplaceno, vždycky dokončím práci.“

Otec ještě několik okamžiků zaraženě stál, jako by doufal v jinou možnost. Nakonec sáhl po revolveru, ale jeho pohyby byly příliš pomalé na připraveného dravce. V křeči se jen uchopil za hruď a svalil se k zemi.

 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.