abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin online již brzy offline:
Co s abarinem? Zapoj se do diskuze zda ukončit a jak...Končíme poslední zhasne....(Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Neznámo ::
družina
stránkovat po:  
 

Arwin
25.6.2019
19:13:30
Někteří se zdají že by radši zemřeli než aby se nechali ošetřit. Budiž, mně je to docela jedno. Celkem mě ovšem překvapí Angar když promluví, a jen kývnu hlavou. Avšak onen mladím mě celkem zaujme. "A co se o nás tak říká?" zeptám se ho narovinu a pečlivě sleduji jeho odpověď. Nezdám se naštvaný, spíš mě to skutečně zajímá, avšak můj pohled z něj neuhne dokud mi nějak neodpoví.

Pak se teprve sehnu k paladince a zkontroluji její životní funkce. Nejvíc pravděpodobné je, že se stihla moc napít vody avšak to je standardní ošetření a neměl by to být žádný problém. Každopádně se jí pokusím přivést zpět ke smyslům.

Angar opět promluví až když se rozhodnu prozkoumávat ovoce. "Nejspíše ano.." povím po chvilce zatímco mám utrhnutý plod v ruce, a střídavě se koukám na něj a do knihy.. "Nicméně i když si tvé nabídnuté ochrany cením, jsem si celkem jist že jí teď nebudu potřebovat. Ale mohl by jsi s Ladou zkusit dostat nějaké informace z ostatních. Pochybuji že všichni pouze dělali na poli. Někdo by mohl mít nějaké dovednosti, co by se dali zužitkovat. Například lovec, tesař, nebo někdo takový.. Zdá se, že v tomhle uskupení budeme chvíli cestovat.. A semnou se většina z nich jen tak bavit nehodlá.." navrhnu mu, ale celou dobu nepřestávám zkoumat onu podivnou hrušku, přičemž se na konci zamračím. "A taky jim asi budeš muset nějak vysvětlit tohle, jelikož netuším jak to pochopí.. " Povím a otočím se opět k lidem.

"Tento plod se dá jíst." povím opět dost nahlas aby mě slyšelo co nejvíce lidí, a na důkaz svých slov se do hrušky zakousnu. "Ale nesmíte ulomit tady tuhle stopku jinak..... exploduje..." dokončím s odmlkou a jelikož i mě samotnému přijde ta představa nanejvýš podivná, rozhodnu se pro ukázku, načež jednu stopku utrhnu, a odhodím ovoce do moře, očekávajíc výsledek.

Velký vypravěč
12.5.2019
22:03:47
Moc lidí se zečátku ošetřit nenechalo, ale jelikož ten podivný elf je nesežral tak se nakonec objevilo víc lidí. To že mu pomáhal Angar lidem taky pomohlo.
Při Arwinových radách se někteří chtěli hádat, ale nakonec nenašli dost argumentů.
Při vašich zmínkách na paladiny se jeden mladík ozval. Když jste k němu dorazili spatřili jste paladinku jak v bezvědomí leží v písku. Nejste si jisti jestli jí to tady vyplavilo nebo byla celou dobu s vámi. Z mladíka jste dostali, že jí tady našel a že váhal jestli ji dát do rukou elfa, jen přece víte co se o nich řiká.

Angar Rudovous
3.5.2019
16:47:36
Poslouchám Arwina a pomalu mi dochází, že ten elf umí používat magii.
magie je pro mně nahony vzdálená věc já se spoléhám raději na svůj meč a své svaly. Trochu té vojenské taktiky a zkušeností z vojenských tažení..

"Arwine pokud by jsi potřeboval někoho a nebo něco donést obrať se na mne. máš pravdu paladiny a kněze jsem také už dlouho neviděl a neslyšel.
Ti by se na průzkum obzvlášť hodili. Jak tady Lada správně podotkla je potřeba najít rychle vodu a nebo něco co by uhasilo žízeň."


Zatím co hovořím chodím poblíž Arwina a pomáhám mu při manipulaci se zraněnými. Když přejde k zvláštnímu stromu s fialovými hruškami a začne jej zkoumat. promluvím znova.

"Co myslíš bude ten plod k jídlu a uhasí žízeň. budu tě při tvém bádání chránit, aby jsi měl klid. Můj meč a svaly jsou ti k dispozici."

Postavím se do střehu abych byl připraven odrazit nebezpečí. Doufám, že mou pomocí Arwin nepohrdne.




Arwin
3.5.2019
12:24:01
Má rybka nakonec přeci jen zafunguje, avšak já se mračím. Jenže už dlouho využívám každé situace na maximum, a hlavně v této je potřeba jednat pomalu a řešit jednu věc po druhé. Prvně si sednu a dívám se na místo, kde voda vře, načež k ní natáhnu ruku a zhluboka se nadechnu, čerpajíc všudypřítomnou energii života, měníc jí tak ve smrt raněných. "A misky vah opět převažují se ke straně jedné. Avšak i když rovnováha málokdy trvalá je, stále je snaha o její opětovné získání nutná." promítne se mi hlavou jeden ze spisů, a mimoděk se kouknu na zbylé lidi na vorech.

Po chvilce, ještě než dorazíme, si však jednu z oněch ryb přilákám. Ať už iluzí o kořisti poblíž voru, tak popřípadě skutečným rybím člověkem či jeho tělem, naskytne-li se mi nějaké poblíž. Stejně tak pokud se poblíž objeví jen nějaké mrtvé tělo jedné z nově nalezených ryb.

Na souši se ostatní začínají uklidňovat, avšak mě se zde objeví velká spousta práce. Úplně nejdříve se kouknu po prostoru džungle, kolik životní energie jednotlivých zvířat se ukrývá poblíž, zaměřujíc se ovšem jen na o velikosti menšího psa a větší.

Pokud neshledám žádné akutní blížící se nebezpečí, kouknu se na tu skupinu přeživších tu. "Jsem lékař. Jste-li vážněji zranění, příjďte ke mě, či řekněte někomu ať pro mě zajde. Nikdo ať nic nejí, nepřibližuje se k místí fau... Ke zvířatům, a pokud spozorujete něco neobvyklé, přijďte ke mě. Kdo se zraní v důsledku neuposlechnutí některého z mých pravidel, nebude oštřen." povídám dostatečně nahlas, i když s intonací normálního oznamování, což na jednu stranu nezní agresivně, ale na stranu druhou ani dostatečně důrazně. "Kde je vůbec ten Kněz a paladinové? Přežili? Kdy je kdo viděl naposled?" poslechnu si ještě odpovědi, než se dám do skutečné práce.

Prvně si prohlédnu nejvážněji zraněné a vyléčím je, i když z tohoto útoku moc zraněných nejspíše nebude.. Buď je stáhli pod vodu či nikoliv. Pak prozkoumám "svou" rybu, dostala-li se mi do rukou nějaká, a hledám v ní nějakou známku cizí energie, nezvyklé mutace, či čehokoliv co by vysvětlovalo nebo alespoň nějak naznačovalo, jak se z mé jedné stalo mnoho.

Následně se vydám k oné rostilně s podivnými plody, jenž roste poblíž. Prvně zkontroluji její energii, zda není negativně nabitá či agresivní, a pak se jí pomalu ujmu prozkoumat. Prvně jen pohledem, následně hmatem, a pokud vše bude v pořádku, jeden z plodů si vezmu a rozříznu, zkoumajíc ho jak zevnitř tak zvenčí, a vše diskutujíc s mou knihou, jenž jsem četl i na lodi.

Lada
31.3.2019
10:09:54
Vypadá to, že bude klid. Aspoň na chvíli. Stejně jako moře, zrudlé krví, uklidňovali se i lidé. Skály, odkud jsme se sem dostali, mi najednou připadají tak vzdálené. Chvíli na ně ještě koukám, potom konečně odtrhnu zrak a zaměřím se na ostrov. Prohlížím si okolí a nestačím se divit. Ovocné stromy?!? Fialové hrušky? Prokristapána!!!

" Řešit teď něco na střechy nebo prostě úkryty se mi nezdá být na pořadu dne. Vždyť ještě nevíme, co nás tady čeká. Sladkou vodu potřebujeme, to by měl být nejspíš prvořadý úkol. Pak taky zásoby, jasně. Jen doufám, že tak jak jsou tady fialové hrušky, nebudou tady nějaké sedminohé a tříhlavé příšery."

" Měli bychom se domluvit co uděláme. Podle mě je potřeba zjistit, jestli je tady sladká voda, z moře se pít běžně nedá a tady už vůbec ne. Půjdeme dál všichni nebo se nějak rozdělíme a někteří půjdou na průzkum?"

Nesměřuju svůj dotaz na nikoho konkrétního, i když přeci jenom se dívám na Rukha a Angara.

Velký vypravěč
27.3.2019
10:29:37
Lidé se skáčou z vorů na písčinu. snaží se dostat dál od vody. Nikomu se moc nechce vracet po vory, ale když se Angar a Rukh vydají pro vory, tak se několik lidí připojí a pomohou jim.

Pak nastane čas odpočinku. Konečně od vašeho ztroskotání vás nechce nic zabít. Lidé si konečně pořádně ošetřují rány. Někteří s obavami sledují džungli, jiní vodu, ale nic se neděje. Pár lidí začalo řešit zásoby a zda se vydat do džungle pro zásoby, a věci na přístřechy.

Pořádně se kolem sebe rozhlédnete. Sedíte na pláži, celkem jemný písek je docela pohodlný. Moře před vámi je stále lehce červené, ale už klidné. Vidíte i skály, ze kterých jste vyrazily. Kdo zkoumal džungli objevil, pár zvláštností. Některé stromy co byli nejblíž vypadli nějak nemístně. Nejblíž byl strom, který by si nezadal s hrušní, i ty plody vypadaly jako hrušky, jen výrazně fialové. Tokových podivných rostlin tam bylo více.

Rukh
10.3.2019
0:34:28
Konečne sme sa dočkali brehu. Angar si žiada pomoc s vory. Bez slova mu pôjdem pomôcť a periférne sledujem okolie. Keď sú vory na suchu poobzerám sa čo sa deje okolo. Neviem čo mam čakať a tak čakám všetko.

“Sakra... Tie veci vo vode som veľmi nespoznával... Ako veľmi budu užitočné moje ďalšie vedomosti o tom čo tu nájdem. Musím sa pripraviť, ale najprv...“

Nájdem si nejaké tvrdé podložie ideálne nejaký plochy kameň. Sadnem si do tureckého sedu, vytiahnem z tašky pergamen a písacie pomôcky a začnem si spisovať poznámky a rybích ľuďoch čo nás napadli na brehu a potom aj tých vo vode. Veľa o nich neviem ale zapisujem všetko čo som si všimol. Ako vyzerajú, aké slabiny som si na nich všimol, štýl boja. Možno sa mi tie poznámky zídu a aj keby nie môžem z toho po čase vydať beštiar ak nájdem dosť neznámych tvorov.

Ako náhle skončím so zapísaním poznámok všetko si dôkladne zbalím a idem zistiť aká je situácia. Prvá obhliadka by už mala skončiť. Teraz som na rade ja. Prechádzam okolie, nevzďaľujem sa však ďaleko od skupiny. Všímam si terén, kade by bolo najideálnejšie ísť. Beriem do úvahy aj nedávne stopy ka nejaké nájdem. Snažím sa zistiť čo je to za tvora. Ideálne by bolo ísť za stopami zvierat. Ak ich nájdeme tak mame istú potravu a mali by sme nájsť aj sladkú vodu. Oni tiež potrebujú piť a pochybujem že pijú slanú. Pri obhliadke mám stále zbystrené zmysli. Zareagujem aj pri najslabšom zachveje lístia, trávy alebo na každý náraz morskej vlny o pevninu. Nenechám sa prekvapiť predátorom.

Angar Rudovous
7.3.2019
9:40:57
Oddechl jsem si konečně na pevné zemi vystupuji na ostrově, pomáhám ostatním, aby co nejrychleji opustili vory. Prvotní průzkum jak správně podotkla Lada nechávám mágům.

"Kdo máte dostatek sil pomozte mi vytáhnout vory co nejdál od vody materiál se nám bude hodit. Škoda by bylo, když už sme ho stakovým úsilím získali a doplavili až sem nechat ho jen tak ladem."

Lada
27.2.2019
20:08:34
Vypadá to, že na chvíli budeme mít klid. Už jsme kousek od břehu! Nevím, jestli mám být ráda nebo se bát, ale boj ve vodě by mi asi vyhovoval míň než na pevnině.

Pak se začnou dít věci. oči mám vykulené a nevím, jestli dřív koukat na tu hrůzu ve vodě nebo na břeh, který je už skoro na doskok. Voda vypadala, jakoby se v ní měl vařit guláš. A pak jsme konečně narazili na pevninu.

" Nezmatkujte, nechte první mágy, aby se podívali jak to tam vypadá a hned za nimi bojovníky. "

Obávám se, že mě stejně nikdo neposlouchal, jako vždycky, ale co už. Prostě jsem to řekla a basta. Jakmile to šlo taky jsem vyskočila na pevninu a snažím se dostat od vody. Pak začnu očima hledat nějaký úkryt.

Velký vypravěč
20.2.2019
21:51:01
Každý se opřel do obrany podle svých sil a úvah. Zdá se že dravci se stáhli. Pozorují vás z dálky a čekají, nebo je jen něco vyděsilo?
Když jste tak 20 metrů od břehu tak se vrhnou vpřed, ale vode začne vřít. Moc se neohlížíte a míříte stále vpřed. Pak se někdo ohlídne a vykřikne z vody skáčou metrové ryby s tesáky a vrhají se na predátory. Moře rudne krví, ale vy jste toho ušetřeni. Vory dojíždí na písčinu a tajemný ostrov vás vítá.

Angar Rudovous
18.2.2019
20:41:09
Když vidím jak ty mrchy krouží kolem a čekají na chybu někoho z nás v hlavě se mi rojí myšlenky jak jim to znechutit.

"Vzpomněl jsem si na vyprávění lovců verlyb. Jak vorvaň udeřil pcasem do houfu sleďů a pak si pocutníval na omráčených rybách.
Jak udělat takový hluk aby jim to bylo nepříjemné? Bobr třeba plochým ocasem uhodí o hladinu a ten zvuk je hodně silný a pod hladinou to musí být velká rána."


zkusil jsem na ně střílet šípem který jsem přivázal na provázek z rozmotaného kusu lana. po každém výstřelu jsem si šíp přitáhl zpátky. Jsou moc rychlí trefit to by byla jen náhoda.

Přestávám střílet najdu si kus plochého dřeva. Jeden konec opřu o vor a našlápnu na něj. Držím jej pod úhlem asi 40 stupňů za druhý konec a pak šlápnu a pustím horní konec tím plácnu o hladinu. Uvidíme jak se jim ty rána bude líbit. Rychle stáhnu prkno zpátky na vor a nachystám se to znovu zopakovat.

Už abychom byli na břehu i když nevíme co nás tam čeká.

Lada
2.2.2019
17:07:11
Už mlčím, nemá smysl něco říkat, všichni vidí co se děje. A ta se snažím udržet se uprostřed, kde se nás tlačí na sebe víc a ví. Už ani paladinů se na nic neptám, stejně nikdo z nich řeči nebo otázky nějaké ženské nebere vážně.

Kdybych to uměla, modlila bych se. Jenže to jde mimo mě a tak se alespoň snažím očima "přitahovat" pobřeží. " I když kdopak ví, co nás čeká tam, že jo."

Arwin
21.1.2019
19:07:38
Jedeme po vodě a nějaké děvče se chce smočit, pár vteřin po tom co poloviční ryby ustali v jejich zabíjení. "Už se nedivím že si lidé pořizují tolik dětí.." povím si pro sebe a zavrtím hlavou.

K mému však ještě většímu překvapení jí to Angar skutečně povolí. "Páni.. No je pravda že s touto inteligencí si dítě ani přežít nezaslouží.. " zavrtím hlavou.

Kupodivu dítko přežije. No ne všichni mají však toto štěstí... útok se znova obnoví. "Pokud by se vory srazili k sobě, bylo by to snazší." povím, ale nic vynucovat nehodlám, a radši se držím prostředku.

Po chvíli se situace opět trochu uklidní, ale o klidu se nám může stále jen zdát. Radši se kouknu po vodě... A za chvilku jedna evidentně zmatená ryba vyskočí k nám na vor, načež se po ní vrhnu. "Obyčejná ryba.. Potrava pro vodní dravce.. Avšak i z kořisti se může stát dravec, dostane-li se mu trochu péče..." povídám potichu v elfštině zatímco sleduji rybí oko. "Běž, běž a zvrať misky vah. Ukaž jim jak se z predátora stává kořist..." povím teď již normálním hlasem a normální řečí, a rybu hodím zpět do vody.

Velký vypravěč
21.1.2019
9:33:12
Pevný velitelský hlas Angara uklidní paniku a ta je vystřídaná velkou činorodostí. Lidé se snaží držet od od kraje. Snaha je odměněna úbytkem útoků. Neviditelný útočník změní přístup. Vory skutečně zrychlí, díky vaší snaze. Teď poprvé spatříte svého útočníka. TO co vidíte, je přinejmenším děsivé. Je to jakoby někdo vzal vašeho předcházejícího soupeře a to co bylo lidské změnil zas rybu a to rybý změnil na člověka, jen ruce zůstaly a ústa plná zubů zůstala stejná. Nově tito rybolidé začali kroužit kolem vašich vorů a čekají.

Angar Rudovous
15.1.2019
19:17:21
Sakra učinil jsem špatné rozhodnutí a stálo to život.
No, ale výčitky svědomí mít nebudu, jen budu příště více přemýšlet nad svými rozhodnutími.
Každý se může mýlit. Musím reagovat okamžitě, jakmile někdo zakolísá hned do míst, kde by se měla vynořit zákeřná ruka vystřelím.
I kdybych třeba trefil i mizející oběť je to jedno jen zkrátím její utrpení.


Posunu se automaticky do středu voru, ale tak abych jej nerozhoupal a namířím tam kde někdo v panice neustoupil a je možnou objetí. Bez toho že bych viděl útok preventivně před něj vystřelím do vody.

Znovu nabiji kuši a rychle svléknu svou košili a přivážu ji k tyči tak, aby tvořila plachtu. Podám tyč nejbližší osobě, popadnu kuši a hned zase vystřelím do míst, kde by mohl přijít útok.

Lada
11.1.2019
20:37:34
" A do prdele! No, říkat, že jsem to říkala je pitomost. Musíme rychle na druhou stranu. A co ti paladinové? Třeba..."

Vstanu a opatrně se přesunu kus od kraje a prvnímu paladinovi, který je poblíž mě řeknu:

" Myslíš, že byste mohli něco udělat, abychom byli na druhé straně co nejblíž? A nebo nějakou boží ochranu, to by asi taky bylo dobrý?"

Snažím se nebýt moc stručná, jenže není čas na dlouhé kecy. " Klid lidičky, nepomůže nám panika. Nestrkat žádné části těla do vody a být raději někde uprostřed. Kdo má luk nebo kuši, střílejte. Paladinové se jistě pokusí taky něco vymyslet. Kdo má delší bidlo, rychle s ním z vody! Aby vás nestáhli. Pokud fouká vítr, pokusíme se udělat nějakou plachtu.

Máte nějaké šátky? Pokud ano svazujte je tři až čtyři vedle sebe a když jich bude dost, tak ještě i druhou řadu. Přivážeme je na ty klacky/bidla a pokusíme se, aby nás vítr popohnal k ostrovu."


Hned vyndám svůj šátek a přivážu jeden jeho cíp ke svému druhému šátku. Rozhlídnu se a pokud mi někdo podá další pokračuju. Zdá se, že budou stačit tři velké šátky vedle sebe nebo čtyři malé.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.