abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin online již brzy offline:
Co s abarinem? Zapoj se do diskuze zda ukončit a jak...Končíme poslední zhasne....(Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Stará Říše ::
družina
stránkovat po:  
 

Mefistoteles
15.7.2019
20:59:40
"A copak si myslíš, že takovouhle větu by pronesl jen tak náhodný démon?", odpovím Grazovi. Ani se mu nemůžu pohledem propalovat do lebky, když mu je do ní vidět. Jaký smysl má vztekat se na kostíka? Krom toho pláče na špatném hrobě. Nu, však se uvidí.
Jak se zdá, tak dřív, než jsem čekal.

"Doufám, že jsi udělal jen to co říkáš. Stran tvého dotazu, Alogsi," je vidět, že jsem ochoten bavit se jen s příčetnější částí dvojice, "ve zkratce Rufus je náš cíl, tady princ je náš prostředek. Chceme ho jako velitele armády skřetů a další havěti, a proto jsme z něj taky udělali mocichtivou loutku. Klíč je uložený někde, Rufus ví kde, proto jej potřebujeme."

Přikročím mezitím k dílu A-Dčka. Jak...barbarské. Můj přístup měl rozhodně větší eleganci, i když snad chvíli trval.
"Ale nevím, jestli rek vytáhne sám do boje s celou armádou..." pustím se do kritiky Grazova plánu. Ano, princezna je dosti osobní záležitost, ovšem pořád se mi nezdá, že by Rufus byl blázen.
"Bude potřeba vše pečlivě nastrčit. Nechat princeznu právě tak hlídanou, aby ji svedl zachránit. Zkrátka...detaily se ještě musí doladit", nenechám nikoho na pochybách, že od dolaďování detailů jsem tu připraven já.

"Ale souhlasím s Isabel. Čím dříve vyrazíme, tím lépe. Sedět tu a čekat na Inkvizitory se mi nezdá vhodné.", dodám, a vrátím se pohledem k Alogsovi.
"Je princ připraven k pohybu?"

Alogs a Deceptio
15.7.2019
17:21:58
Nejdříve jsem si opatřili jednu ženu a jednoho muže. Pak začala ta krvavější část. Na ženě jsem pracoval tak dvě hodiny a princ mě celou dobu pozoroval a z jeji krve před sebe doplňoval svůj předkreslený vzorec. Překvapila mě její výdrž. Umřela teprv deset minut před koncem, ale mělo to efekt. Princovi skápla z oka jedna slza. Jemně jsem si nabral a dokončil vzor.

Pak jsem vyndal dýku a dal jí do ruky princi a podal mu tělo muže. Princ se pustil do práce. Velmi pečlivě jsem pozoroval jeho řezy a to jak napojuje zrcadlový odraz vzorce na originál. Po hodince byl hotový. Tělo nebylo tak pracizně upraveno jako bych to dělal já, ale což učel to splnilo. Jen pomalu dojdu ke vzoru, Přesně uprostřed je prázdný kruh. Namočím prst do krve a napíšu do něj stylizované A. Pak si jen lehce pošeptám.
"Každé mistrovské dílo musí mít kaz."
Pak si jdu sechnat vodu a smít ze sebe tu spoustu krve. Jinak ignoruji dění kolem.

To já na druhou stranu velmi pečlivě poslouchám. Sleduji a přemýšlím, jelikož jen jsem dorazili tak nám nikdo nic nevysvětlil. Jaká princezna? Armáda? Co stím má společného Rufus? Co se stalo ve městě? Vím, že pro Algose to je nuda, ale mě to zajímá. Když se Graz, začne požadovat upravu prince tak ho uklidním. "To je přesně ta věc o které jsme mluvili, jako o Mefistelově podpisu. Hesla jsme se nedotkli, jen jsem přesněji specifikovali, kdo ho smí vyslovit. Přesněji princ přijme rozkazy jen ode mně, Algose, Mefistotela a tebe. Je možné přidat víc osob, ale každá osoba navíc je ... problém. Akorát, nám asi dlužíte trochu vysvětlování ne? No my sem vyrazili pro klíče a vy řešíte armády a princezny. Algose to nezajímá, ale já nejsem on."

Valeria
12.7.2019
17:21:43
Valeria, Gwylgi

Cesta tak nějak poklidně pokračuje.. až možná nudně, a zbytečně zdlouhavě protože bych u cíle byla mnohem rychleji kdybychom se spolehli na má křídla. Čím déle jsem na světě lidí, tím otravnější mi to tady připadá a nejraději bych se vrátila na své pravé místo. Po bok Azmaka. A taky proto, že zrovna nejsem konverzační typ. Takže pokud Gwylgi chce, mluví hlavně on a já jen občas přikývnu nebo pokrčím rameny.

Takže když konečně zaregistruji nejasný pocit, který mi napovídá že jsme už blízko, dost přidám do kroku a bez nějakého dlouhého vyčkávání zamířím přímo ke stodole. Sice připravená na téměř cokoliv.. ale odhodlaná se brzy dostat ke skupině démonů a najít ty zatracené klíče dokud ještě zbývá nějaký čas. Skoro jako bych dokonce zapomněla, že vedle mě kráčí ještě někdo.. protože to pro mě prostě není důležité. Význam má jen mise, kvůli které zde jsem.

Grazhosyluthar
7.7.2019
22:17:34
"Pokud se skutečně Abaddon nevrátí, pak bys ty generály moc dlouho nezabíjel..."

"Budeš si muset vybít frustraci koukáním do země. Zdejší lidé v tuhle chvíli patří Alogsovi.
Co víš o tom, kdo tu armádu vede? A co Lilith? Víš o ní něco?"
nezdá se, že by mne výčet armády nějak ohromil. Je toho málo, co jsem ještě neviděl...

Grazhosyluthar
4.7.2019
19:09:41
"Ale já jsem se tě ptal, Mephisto, jestli je toto zaříkávání veřejně prodejnou děvkou, kterou může použít každý démon znalý tohoto hesla a nebo zda-li toto platí pouze pro úzkých okruh démonů, kteří jsou částí tohoto plánu. Ovšem prskáním dáváš najevo, že jsi jej stvořil k obrazu svému a tudíž je první možnost správně.
Alogsi? Mohl bys to napravit?"
kupodivu já jsem zcela klidný. Naopak se zdá, že mne Mephistovo chování pobavilo.

"Mladí démoni umírají vždy. Ať už na své nápady a plány, či na pouhou hloupost, netrpělivost a neodhadnutí svých sil. Tvé zítra to nikterak neohrožuje, leda by ses rozhodla rozšířit jejich řady."

"Co jsem ji viděl naposled, tak byla živá, nic v ní nepraskalo ani nekřupalo, byla při smyslech a v péči Lilith. Ale studnici moudrosti bych u ní nehledal. Její hlavní potenciál jsem již nastínil." chápu určitou posedlost po informacích, ostatně démoni už jsou takoví, ale nesliboval bych si od každého švába, že sestrojí z myšlenky zářivou kuličku sršící dobrými nápady.

"Někdo to dělat musí." okomentuji pochvalu a zcela tak zazdím její potenciál. Býval bych řekl něco jiného, ale já rady zadarmo nerozdávám. A už vůbec ne, když mám takové pěkné publikum. Takže jen splním to, co se od prastarého démona očekává.... samolibost.

Holka zaujme mne. Mít dvě ječící holky místo jedné je dobré.
"Dvojitá motivace. To zní dobře. Je ta holka magicky nadaná, že získala Rufusovu pozornost? Co o ní víš?

Kdyby se Mephisto rozvzpomněl na své lepší dny, pak by mohl tuto holčinu ovládnout a přesvědčit ji, že se nutně musí jít projít do této vesnice. Co říkáš Mephisto?"


"Půjdeme odtud až bude Princ dokončený. Gwyllion má ještě spoustu práce a Alogs neskončil." nejsem příznivem spěchání.

"Chvátáš za Abbadonem? Naše magie je sice ve městě cítit, ale bude zvolna mizet...

Za tuhle radu nic nechci. Ber to jako dárek. Příště to už ale zadarmo nebude."

Isabel
2.7.2019
20:14:55
Výměna názorů mezi Mefistem a Grazem ohledně prince mě nezajímá. Mě zajímá, zda je ten princ použitelný. Na svoji otázku ohledně Danise dostanu od prince trochu zvláštní odpověď. Při zmínce o políbení andělem se musím zhluboka nadechnout, abych přemohla vztek.
“No výborně. Moc toho není, ale třeba pak bude schopen nám sdělit i něco užitečnějšího. Aspoň doufám.“ Zhodnotím tak použitelnost našeho princátka.

Trpělivě poslouchám Grazův plán.
“A kam mám asi hledět? Pokud to takhle půjde dál, žádné zítra být ani nemusí.“ Rýpnu si a snažím se pochopit, co má Graz za lubem. Nad informací, že nemáme být na očích, si jen povzdychnu.
“No výborně, takže princezna je stále naživu, dá se nějak použít, co se týče informací?“ Vyzvídám, ale pochybuji, že by mi Graz dokázal odpovědět.

A konečně se dostáváme k tomu plánu. V tu chvilku si už ale připadám starší o sto let. Nakonec mě ale Graz překvapí. Dokonce mám pocit, že snad opravdu nad vším pečlivě přemýšlel a má to promyšlené do detailů. Anebo zkrátka jen měl kliku a narychlo teď něco splácal, aby uspokojil moji zvědavost.
“Jsem mile překvapena. Konečně jeden co tu přemýšlí.“ Zní to skoro jako kompliment.

Na nápad zajmout velitele oddílu má Graz vlastní názor.
“No zřejmě si trochu zaspal, pokud sis nevšiml, co se odehrálo ve městě. Pozornost jsme jistě už vzbudili.“ Ušklíbnu se.
“A to je právě ta potíž. Zajmout ho bez nějakých těch ztrát zřejmě nebude možné. Když už bychom chtěli nakonec někoho unášet, zaměřila bych se na tu holku, co jí je Rufus tak zaujatý.“ Silně pochybuji, že si tuto informaci z našeho prvního plánování někdo z nich vybavuje.

Mefisto nám sdělí, že na Abaddona čekat nemusíme.
“Tak pak tedy na co tu ještě čekáme?“ Kouknu po princátku.
“Ten se snad může vzpamatovat cestou ke skřetům ne? Nebo máte ještě nějaké další plány co dělat do té doby?“ Přemýšlím co teď. Čekat a doufat, že Grazovi vyjde jeho plán se mi nechce.
“Pokud nemáme nic dalšího na práci... Můžu se vrátit do města do toho pajzlu a zjistit třeba co se povídá o té noční akci.“ Navrhnu. Představa, že tu budu sedět na zadku a čekat, se mi nelíbí.

Mefistoteles
27.6.2019
19:39:53
"Kdybys dával pozor drahý Grazi", zasyčím jméno kosťáka. Jeden nemusí být telepat aby tušil, že mě nemůže vystát, no řekněme že pocity začínají být vzájemné. Přitom jen tak mimochodem nejsem to já, kdo si vymyslel improvizaci v plánu, co jsme měli. Měl by mi děkovat, že mu vůbec s princem pomáhám...

Spoknu v sobě momentální nával zášti, a pokračuju ke Grazovi už klidnějším tónem.
"Tedy, kdybys dával pozor, už jsem vám říkal, že princ má...řekněme aktivační heslo. "Při jméně Azmakově konej po mém, a i tvé tužby se vyplní". Jedním dechem, bez přerušení. Á-Déčko ti to může potvrdit, jestli už teda nestihl zničit mojí pečlivou práci.", obrátím se na Alogse s nelibým pohledem.

Probírají se tu zatím jen standardním materiálem, podle té samomluvy, co slyším. V čem že je jejich přínos?
No, když už mě pozvou, tak se rozhodně nedám pobízet. Přeci je nenechám rozbourat celou tu pracně stavěnou konstrukci...

"Na Abaddona nečekejte," podotknu jen tak mimochodem.

Svět
26.6.2019
23:03:48
Vesnice

Mezitím co Mefistoteles dokuchá princovu osobnost a Algos se vrhne na její šití rezavou jehlou se Isabel pokouší z prince dostat aspoň nějaké informace.

I tahle jedna otázka je pro princátko, které si posledním zákroku tak maximálně zatím cintá na pentli dosti složitá. Z jeho úst se ale přeci jen něco vydere"Danis......Rufusův......políbený andělem.....ubožák"
V současné chvíli z něj jen těžko dostanete něco víc...aspoň ne dokud se trochu nevzpamatuje...což vzhledem k nadcházejícím operacím bude chvíli trvat.

Od té doby co se vrátili Meibilo a Isabel už uběhlo pár hodin, kdy se Algos mohl věnovat své práci. Nicméně Abaddon se nevrátil...a Meibilo s ním ztratil spojení...

Svět
26.6.2019
22:46:02
Valeria, Gwylgi

Jste na cestě již několik hodin, během té doby jste prakticky nikoho nepotkaly. Natož aby se stalo něco záživného. Takže jste se mohli vesele oddávat naprosto nudné konverzaci a ještě nudnějšími vzájemnému poznávání.

Ale to se brzo má změnit. Neboť vás vaše smysly upozorní, že vaši přátelé již nejsou daleko. Na obzoru se před vámi rýsuje malá vesnice. A něco vám napovídá, že v jedné z místních stodol na okraji mají jakýsi neskutečně nebezpečný druh skotu.

Abaddon
25.6.2019
18:50:48
Překvapení. To je to co cítím. A tento pocit se umocní když mě dokáže překvapit obyčejný člověk. "Jak se opovažuje?!" hněv se ve mě vzbudí když vidím jak moje kouzlo prostě smetla stranou. "Mělo to být rychlé a účelné.. jenže ten skř.." nestihnu si postěžovat když se okolo mě probudí runy a uvězní mě v palčivé bolesti.

Překvapení vystřídá vztek. Na tu lidskou mrchu co sebrala moje kouzlo. Na Mephista, který mi neřekl ani slovo, a v neposlední řadě na mě, že se tady vůbec o něco snažím. "Ukončete to." zaslechnu a na tváři se mi objeví úšklebek. "Souhlasím.." zavrčím, a když se onen glyph, snad z Mefistova snažení, zeslabí, též na nic nečekám.

Po těle mi naskočí popelavě šedé žíly. Přikrčím se, a s výpadem, jehož razance donutí kamenné dlaždice pod mýma nohama prasknout, vyskočím oběma mužům vstříc, načež moje ruka s kostěnou dýkou se s rychlostí úctyhodnou i na démona mihne vzduchem. Jenže špička její čepele se neposouvá. Alespoň ne ze začátku. Naopak se celé ostří prodlužuje a mohutní až je z něj pořádný obouruční meč. Avšak celá přeměna mé zbraně je stejně rychlá jako samotný útok, jenž je mířený na jejich nechráněná břicha, jelikož se oba dva rozmachují svou vlastní zbraní. Otočím se okolo své osy a následují druhým stejným úderem, ale nyní již držím svou zbraň obouruč a z meče se stala válečná dvouruční sekera, přičemž se mi v hlavě zrodí nový plán.

"Nikdo nesmí přežít."

Grazhosyluthar
19.6.2019
15:12:49
“Nemyslím si, že je správné, aby každému démonovi vyklopil všechno na potkání. Nebo jsi překvapil a necháváš tuhle knihu otevřenou pouze pro nás?“ zeptám se Mephista.
“Pokud znáš odpověď, pak mluv. Pokud ne, pak mlč.“
“A přesně kvůli tomuhle tě nikdo z démonů nemůže vystát pokřivený Mephisto.“

“Reflexy, brutalita budou potřeba. Jsem si jistý, že strategické myšlení již zpracoval Mephisto a strach mu rozhodně nech. V kombinaci s brutalitou půjde o perfektní kombinaci. A ano, chceme perfektního stratéga a válečníka.“ co bude Algos potřebovat je mi celkem jedno. Nejsem tady od toho, abych nosil obětiny.

“Hledíš moc do přítomnosti, drahá Isabel. A necháváš lidem možnost volby. Čím méně budeme na očích, tím lépe. Proto potřebujeme armádu skřetů a někoho v jejím čele. Musíš myslet i na další klíč, ne jenom na tento.
Plán je jednoduchý. Princezna je v péči Lilith, která ji vezme ke skřetům a měla by nám tam připravit půdu pro převzetí velení. Samozřejmě skřetí armáda dorazí poněkud později než v horizontu několika dnů. Ty snad někam spěcháš?
To, že si pár démonů bude chtít něco dokázat a zvorají to, je stále se opakující situace. Musíš s tím počítat, stejně jako s tím, že dříve nebo později zemřou na svoji blbost či na naši oprávněnou zlobu.

Chvilku se odmlčím jako kdybych hledal ztracenou nit.
“Ah… jistě… ten plán…
Dokážeš si představit Rufuse sedícího za hradbami a princeznu ječící bolestí před nimi? Navíc, když bude v čele té armády její manžel… Nedá to Rufosovi jinou možnost než se pokusit jí zachránit, a nebo kompletně ztratit svoji tvář přede všemi ve městě.
A tam dostaneme svoji příležitost jej chytit a Mephisto mu pak už snadno otevře lebku. Nebo to udělám já po svém. To už je pouze otázkou priorit. Hlavní výhodou oproti tvému plánu je to, že po jeho konci budeme stále mít skřetí armádu a budeme tedy snadněji získávat další klíč bez nežádoucí pozornosti Andělů. Hádám, že zrovna tobě nemusím vysvětlovat, co tím myslím nebo snad ano?“


“Je dobré mít dvě možnosti, takže chycení velitele rozhodně nezavrhuji, ale mám jednu zásadní otázku. Dokážeme chytit velitele, aniž bychom vyvraždili polovinu města a tím přilákali pozornost shora? Drobné ztráty na našich životech pro jednoduchost zanedbávám.“

Isabel
16.6.2019
16:33:51
Jenom co mě Graz osloví „moje drahá“, mám chuť roztrhnout ho místo Meibila, ale docela se držím s úsměvem na rtu.
“To by mě tedy zajímalo, co jsi dělal místo toho.“

Když se dovídám, že osoba přede mnou je princ, nedůvěřivě ho sjedu pohledem od hlavy až k patě.
“Moc na to nevypadá.“ Ale Graz rychle přispěchá s vysvětlením, aby za to mohl sklidit nějaká slova díků. Chvilku na něj zírám, to když mám pocit, že se mi snaží naznačit, že jsem snad něco zatajila já. Do hovoru se vloží Mefisto a prohlásí, že náš princ není zrovna moc použitelný, co se udržení tajemství týče.
“Jak by nám tenhle mohl asi tak pomoc, je z něj jen figurka.“ K událostem u alchymistické dílny se nikdo nehlásí.
“Abaddon, no jistě...“

Dostanu od Graze odpověď na svoji otázku ohledně prince a dává mi docela zabrat si to dát dohromady. Přeskakuji pohledem z jednoho na druhého a na tu lidskou bytost, která má prý většinu věcí udělat za nás. Hodím po Grazovi nechápavý výraz.
“Takže jestli to chápu správně... Místo toho, abyste zajali princeznu, která se mohla bez problémů dostat k Rufusovi a vylákat ho do pasti... Táhnete sebou nějakého pochybného prince, o kterém si myslíte, že udělá práci za nás. A to tím, že... počkej, jak bylo to slovo.. ovládne skřetí armádu... Zní to jenom mě tak bláhově nebo tomu vážně věříte? Že ho skřeti začnou z ničeho nic poslouchat? A za jak dlouho, že se tento úžasný plán dostane do konečné fáze? Den, dva, měsíc? Armáda měla Rufuse jen vylákat, stačilo jen podezření, že je někde v okolí a teď ji najednou převezmeme? To je ten úžasný plán, jak dostat Rufuse k nám?“ Jsem v šoku.
“To asi ta únava.“
“Hádám, že ptát se kde se nachází teď princezna je jistě zbytečné. Jinak by tu byla s námi, že?“ Hodím očkem po Grazovi.

Meibilo prohlásí, že to všechno zvoral, což zní krásně, ale plán je i tak v háji. Na oplátku vymyslí vlastní.
“Zapomeň, že by ses vracel do města. Stačilo mi vidět, co dokážou. Umíš si představit, co by udělali s tebou, kdyby tě chytili? Hádám, že smrt by byla vysvobozením. Obávám se, že do města se vrátit jen tak nemůže nikdo z nás.“
"Tím zřejmě nákupy s Marou padly." Jeho druhý plán se opět zaměřuje na onu armádu a našeho prince.

Mefisto mě zaskočí otázkou ohledně Danisova oddílu. Zauvažuji chvíli nad tím, zda je to vůbec možné.
“Dozvěděla jsem se o nich chvíli před tím, než se naši chlapci rozhodli, že se s nimi seznámí tak z blízka. Ale jsou v městě vyhlášeni, ani místní zlodějíčci si netroufají vylézt na ulici, když slouží oni.“ Nápad ohledně únosu mi vrtá hlavou čím dál víc.
“Vylákalo by to Rufuse? Kdybychom unesli Danise Hourvila... Zásadový a čestný muž, velitel oddílu, schopný bojovník.... Jistě, ale dokázali bychom to?“
“Jsem si víc než jistá, že kdybychom unesli velitele tohoto oddílu, tak Rufuse by to vylákat muselo. Představovalo by to pro ně obrovskou hrozbu, že je v městě někdo, kdo jim dokázal unést jejich považovaného velitele. Jenže otázka nezní, zda by ho to vylákalo, otázka zní, zda by to bylo vůbec možné... Je velice silný a rychlý, bojuje s vervou a pomocí magie. Je mazaný.“ Zarazím se, když to zní tak, že toho lidského chlapa začínám obdivovat.
“Nevím, zda by se vůbec naskytla příležitost ho někde potkat bez jeho mužů. Ovšem Meibilo by ti o něm toho mohl říci mnohem více... konec konců on se s ním setkal tváří v tvář.“ Mrknu po Meibilovi.
“Ale jistě máš pravdu, unést velitele tohohle neobyčejného oddílu by určitě upoutalo Rufusovu pozornost.“

Kouknu po princi, poté co ho ještě ti dva šílenci upraví.
“Hádám, že už jste z něj dostali, co se dalo. Třeba jak se dostal k princezně, zda se může dostat ke králi nebo k Rufusovi a tak dále?“ Mrknu očkem po Grazovi, zda odvedl aspoň nějaký kus práce také on. Nakonec se postavím před prince. Schválně vyzkoušíme, zda něco ví.
“Víš něco o Danisu Hourvilovi?“ Položím otázku a čekám, zda z něj vypadne aspoň nějaká inteligentní odpověď.

Alogs a Deceptio
15.6.2019
23:01:17
Na výzvu Graze zvážním. Ignoruji tlachání ostatních. Pomalu vstanu a vydám se k princi. "Deceptio, chyby ochrany, základní vzor a potom náchylnost."

Nevěřím svým uším Graz nám dovolil si hrát? Na Algosův příkaz splinu s princem. Musím uznat, že se Mefistoteles snažil, ale ty díry tu jsou. "Jak jsem čekal se vzorem uplně nepočítal

Chápu vklouzni dovnitř a začni s úkoly. Sehnu se a podám princi klacík aby mohl rýt do země a mezitím se otočím na Graze.
"Co přesně si představuješ, aby uměl? Můžu ho skoro uplně zbavit strachu a přidat mu solidní brutalitu. Následně břibrousit strategické myšlení a zlepšit reflexi. Otočím se k princi, který mezitím ryje do země složité vzorce. "Musím uznat, že základní vzor je slušný vidím tam tak dvě vlastnostní oka. Deceptio?"

Sedím uprostřed obrovské pavučiny a sleduji jedotlivá vlákna a pomocí prince je překresluji do prachu předním. Když se Algos zeptá tak mu ty dvě oka potvrdím a dodám, že se dají přidat a strachový vzor vypadá dobře.

Samolibě se usměji a otočím zpátky na Graze. "Půjde to bez uplného výmazu a dokážeme ho vylepšit, pak opravíme těch pár děr co tam nechal Mefitoteles, ale né z nešikovnosti, ale nevědomosti. No, ale budou potřeba tak dvě lidské oběti a dost krve. No a nakonec pár hodin klidu. Jestli mi tady mistr nevěří" Ukážu prstem na Mefistotela "Ať se dívá aspoň se něco přiučí" Následně se otočím k princi a začnu upravovat vzor co nakreslil.

"Vize mrtvé rodiny? "Stačí matka. Palčivá vzpomínka a hodil bych to obecně na všechny ať se to pojí s moci chtivostí. "Nepřetěžuje to ten vzor? Já bych to pojil, radši obecně s hněvem" "Nevyrábíme berserka, ale stratéga a válečníka.

Takhle vypadá naše pracovní debata.

Mefistoteles
6.6.2019
16:24:15
Na poznámky Alogse a Deceptia si jen pohrdlivě odfrknu. Co na mém díle našly tyhle dvě schizofrenní bestie mě doopravdy nezajímá. Já jsem ten, jehož práce těší i Azmaka. Oni jsou...oni. Nemám zapotřebí se s nimi zahazovat. Ale jestli chtějí ještě v princovi pár vlákének doťuknout, proč ne.

"Ještě kdyby to bylo tajemství," ucedím na Graze.
"Kdyby se ho Isabel zeptala přímo, vyklopil by jí všechno sám. Jestli v něm tedy Alogs a jeho mazlík nic nerozbijou.
Mimo to, myslím, že dáma se ještě na něco ptala."
naznačím, že ta alchymistická dílna by ji docela zajímala.

Meiblovi se nevěnuji. Zdá se, že vylévat si vztek není v mém stylu. Kdyby se ale odvážil vyjít za hradby vystavěné ve své mysli-inu, řekněme že by se mu nelíbilo, co by našel. Což mi ale připomíná...

"Isabel, ty tedy znáš ten přepadový oddíl. Jsou natolik slavní, aby únos některého z nich vylákal Rufuse? Když už je tedy máme v patách...", můj pohled na Meibla řeže vzduch skoro jako kosa.

Meibilo
5.6.2019
14:04:52
Opravdu prvních pár chvil mlčím a jen čekám, až pytel kostí ukončí svoje povídání. Pak se ještě ozve Isabel, jak jsem to zvoral. Během toho se ještě objeví Alogs. Kývnu na něj. Ne, že bych ho měl rád, ale něco jsem slyšel. A docela mě to ohromilo. Pak se ale otočím na Graze a Isabel. ,, Ano vím. Pokazil jsem to. Ještě lépe řečeno. Regulérně jsem to posral. Nevěděl jsem do čeho jdu, sebe jsem přecenil a lovce podcenil. Měl jsem si něco zjistit. Já vim. Já vim.

A co mám teďka za plán... Něco se mi v hlavě zrodilo.. Lovci znají mě, Isabel možná, a nejspíš i Abbadona, protože ten s nimi nejspíš bojuje teď. Jen hádám, nevím, co by ho mohlo tak dlouho zdržet. Takže. Kdyby mě náhodu chytla a třeba i omracila lidská hlídka, tak by si, mysleli, že už část nebezpečí zažehnali. A nebo můžu jednoduše zmizet s princem k armádě a dělám mu. No řekněme něco mezi ochranou a vrahem. Ta armáda, které má velet není vůbec malá. A to znamená, že se proti ní nejspíš vypráví armáda lidi. A jedna stará lidská vojenská fráze praví. Odsekni hlavu a tělo pojde samo. Takže bych lidem zabíjel generály a velitele.

A stran armády. Nemyslím si, že lidská království něco podobného viděla. Co jsem našel jenom já, tak tam jsou Goblini, trolove v brnenich, skletoní Lučištníci a spoustu dalších věcí. Taky jsem tě am viděl draka. Tipuju, že ten patří té bytosti, co to vede.
"Zakoncim, sednu si a začnu se plně věnovat mé ruce. Ještě jednou zvednu hlavu.,, Jsou tu ve vesnici ještě nějací použitelní lidé? Potřeboval bych duši a taky někoho, na kom bych si vybil flustraci "

Grazhosyluthar
2.6.2019
10:51:54
"Má drahá, kdybych tím ztrácel čas, tak by byl tvůj nynější vztek oprávněný. Ale vlastně proč ne, dej mu průchod naplno, Meibilo je raněný, tak to budeš mít snadné..."
Pak bohužel musím okřiknout Mephista, kterej neudrží informaci pod pokličkou a kazí mi zábavu.

"Je jasné, že dát ti hračku je stejné, jako si stoupnout na kopec a vykřičet všechna tajemství do širého světa." poděkuji Mephistovi za dobrou práci, kterou odvedl.

"Gwyllion, zdá se, že tady máš práci." prohodím jen tak mezi řečí a splním tak její přání.

"Nejsem si jistý, jestli si to zasloužíte, zvláště tedy někteří z vás, ale budiž. Je lepší říci vše hned i když je to proti našim zvyklostem. Snáz se tak předejde nedorozuměním." pohlédnu na Isabel a byl bych se i usmál, kdyby to bylo možné, ale jsem si jistý, že Isabel si tam ten úšklebek snadno domyslí.
"Tenhle princ byl zajímavý jenom tím, že s sebou vláčel princeznu zdejšího království jako svoji kořist a nesl ji jako dar ke skřetům.
Tím pádem máme k dispozici někoho, kdo má ke skřetům blízko a pokud jej uděláme silnějšího, než kdokoliv, kdo mu bude schopný se postavit, pak budeme jeho prostřednictvím velet skřetí armádě. A tato armáda je právě teď na cestě sem.
Budiž to odpovědí na tvoji první otázku Isabel.
Plán je tedy jednoduchý, nechat prince ovládnout skřetí armádu a můžeme ji využít nejen zde, ale i na mnoha dalších místech. Navíc to bude nenápadnější než kdybychom se my pokoušeli o totéž."


Načež do prince vklouzne jedna z mých duší. Nějak to nekomentuji, takže těžko o říct o co mi vlastně šlo...

"Dělej co umíš. Ale nezapomínej při tom, že tenhle muž má velet armádě." vyzvu Alogse k činnosti.

Pak už zbývá jen počkat, až Gwyllion dokončí naše dílo a my se domluvíme na přesnějším plánu.

Alogs a Deceptio
1.6.2019
15:37:51
Pomalu vklouznu do teď již výrazně plnější stodoly. Nijak nikoho moc nezdravím a spokojeně se usmívám. Najdu si nějakou kopku sena a přijemně si do ní natáhnu a pozoruji, jak se ostatní hádají. To že mi nedali prince mě už tak moc neštve, spíš se těším, až zjistí co jsem provedl. Kde se sakra fláká Deceptio?

Trošku se zdržím, abych se ujistil, že po nás nezbydou stopy a vydám se do stodoly. Ta už je výrazně plnější. Na rozdíl od Algose jsem hlasitější.
"Hele me sešlost. Tak co jak to šlo ve městě? Nečekám na odpověď a proklouznu kolem až k princi. Po té nakloním hlavu na bok a začnu ho obcházet. Když udělám takové druhé kolečko tak se zastavím a nevěřícně zavrtím hlavou
Tak tři chyby tam vidim. Co ty Algosi?


Podívám se na prince a suše odvětím "Jen dvě. To třetí je podpis, ale jinak asi vpoho. Pokud se v tom nikdo nebude štourat tak dobrý."
Pak společně s Deceptiem se podíváme na Mefistotelese nevinným pohledem zaujaté společnosti.

Mefistoteles
1.6.2019
8:09:23
"Trpělivost...důkladnost si žádá čas." zasyčím na Graze.

Pravdou je, že jsem skoro u konce. Už to chce jenom pentličku tu, uzlíček onde, aby byl princ důkladně zpracován. Informace zvenku ke mě pořád doléhají poněkud vzdáleně. Alchymistická dílna? Tam jsem nebyl, že ne? Nebo tam nebyl tenhle člověk? Trochu se mi to míchá...

"Tohle...je podle všeho princ...Graz ho někde splašil", odpovím Isabele. Doufám, že si to nepletu...mít v hlavě dvoje vědomí je poněkud náročné. Moje myšlenky se ale už vyjasňují, jak opouštím hlavu své oběti.

"Při jméně Azmakově konej po mém, a i tvoje tužby se naplní.", odříkám před princem rituální formuli. Ne že bych potřeboval, ale ostatní budou chtít vědět, jak aktivovat dálkové ovládání, co jsem právě do princem nainstaloval.

"A teď dobře poslouchej ostatní. Možná ti budou taky chtít něco říct.", dodám.

Isabel
26.5.2019
16:14:02
Do stodoly dorazím trochu rozladěná. A když vidím, co se tam uvnitř děje, náladu mi to nezlepšuje. Graz mě pozdraví po svém a ihned se vrhne na Meibila s otázkami. Za to já mám na Graze jiný dotaz.
“Takhle tady šíříš po okolí strach a paniku ze skřetů?“ Ušklíbnu se.
“A jak se ti to daří?“ V mém tónu je znát, že z aktuální situace nemám žádnou radost.

Otočím se na Meibila a mám na něj podobný dotaz jako Graz.
“Co to sakra bylo? Trvalo mi celé týdny než jsem získala všechny potřebné informace k tomu, abychom mohli získat klíč a díky vaší zábavě je všechno v háji!“ Kdyby můj pohled spaloval, už by se Meibilo rožnil v plamenech.
“A co víc... Vyberete si toho nejhorší soupeře. Velitele speciálního oddílu.“ Rezignovaně zakroutím hlavou.
“Myslím, že ti nemusím už vysvětlovat, že jsou nebezpeční... O tom si se přesvědčil sám. A co hůř, dokážou naši magii vycítit, teď na nás budou číhat. Informují krále a Rufus si bude dávat pozor. Nemůžeme se tam jen tak vrátit. Tak jaký je tvůj plán teď?“ Porozhlédnu se a koukám, že Abaddon nikde.
“A kdo z vás zabil někoho u alchymistické dílny?“ Vyzvídám informace, které jsem zaslechla od jednoho z vojáků.
“Na to, že to byla první noc v městě, jste zvorali, co se dalo. Nějaké nápady, co dál?“

Zahlédnu mezi námi i nějakého muže.
“A tohle je kdo?“ Kývnu hlavou směrem k člověku. Čekám na odpovědi a musím se posadit. I když účinky šípu jsou už skoro pryč, únava ještě přetrvává. Nakonec roztáhnu křídla a zkontroluju si ránu.

Grazhosyluthar
20.5.2019
8:49:44
Vzhledem k tomu, že se delší dobu neděje ale vůbec, ale vůbec nic, tak ještě Mefisto obdrží mojí jízlivou poznámku. "Pokud máš problémy se soustředěním, stačí říct. Nám je úplně jedno, jestli někdo v tom městě zdechne nebo ne."

Isabel, to jsou k nám hosti. Žel pro tebe žádné přivítání nemám, on stejně tenhle zraněný nevděčník kryje svoji hanbu hradbou mlčení" kývnu směrem k Meibilovi "Co nám můžeš říci o dění ve městě? Čekali snad lovci démonů náš příchod?"

Grazhosyluthar
5.4.2019
14:02:54
Moje studium skončí ve chvíli, kdy se objeví Meibilo. Letmo zvednu oči od svitku, dočtu poslední řádky a nad Meibilovo hlavou se objeví pětice různě barevných plamínků, které se vzápětí rozprsknou v malý nefalšovaný ohňostroj. Celá tahle podívaná trvá jen několik vteřin aby následně neslyšně zmizela v zapomnění. Kupodivu Meibilovi se nestane vůbec nic - šlo jen o vizuální kouzlo.

"Neuvěřitelné." zabručím a roztrhnu pergamen vejpůl, načež ho pustím na zem.
"Tohle je neužitečné i na lidská zaklínadla." ne, že bych čekal zázraky, ale přece jen...

Kriticky zhodnotím, zda i Meibilo je "v poho", abych si udělal obrázek, jak zhruba na tom může být Abaddon. Každopádně, co se mladých démonů týká -> škoda každé rány, která padne vedle.
"Doufám, že máš nějaký jedinečný plán, když jsi nás připravil o moment překvapení. Teď to celé bude trvat dvakrát tak dlouho." vskutku nám Meibilo dluží určité vysvětlení.

"Měl bys tam dát i Alogsovu část Mephisto. Řekněme, že sice v tomhle ohledu nejsi takovým umělcem jako on, ale zároveň nám dáváš jistotu, že princ zůstane příčetný a plnění úkolů schopný i po tvém zásahu." využiji toho, že se oba dva zdejchli a sáhnu po jistějším zdroji.

Mefistoteles
23.3.2019
21:26:43
"Vida, kdo se rozhodl ukázat," ucedím k Meibilovi. Je vidět, že nejsem už tak ponořený do práce, jenom vlastně zašívám poslední stehy, pucuju kliky od brány do princovy hlavy, zkrátka dolazuji detaily. Ale i tahle práce mi ještě chvíli zabere.

Během mé snahy mi trochu polevila pozornost ohledně nejbližšího okolí, a teď mě na chvilku zasáhne mentální obraz panského dvora, prostých duší zvířat i zmatené, svedené mysli selky. Kde jsou ty časy, kdy bych se skrz její oči podíval, přidal se, užil si to...to jsem byl ještě mladý, a kolikrát jsem při tom dost riskoval.

Honem se odvrátím od okolí a přesunu pozornost zpět na prince.

"Abaddon je v poho...", ucedím ještě. Zda to myslím ironicky nebo doopravdy není znát, protože se tvářím právě tak kysele jako obyčejně.

Valeria
23.3.2019
16:53:26
Valerie, Gwyllgi

Obrátím pohled ke Gwyllgimu a pak se zadívám na cestu před sebou a věnuju se jen jí. Možná si rovnám myšlenky, možná mi společník nestojí za odpověď..
Kéž bych teď mohla být s tebou můj Pane.. Vím jak je to důležité, ale to je i čas s tebou.. a hodiny času rychle dotikávají. Až příliš rychle Pocítím jak se mi hruď sevře v obavách o mého pána. Jen já jsem s ním často.. denně. Vlastně byla. Jen já vím jak moc.. je čas neúprosný.

"O bráně, kterou můj druh vytvořil, aby drželi Azmaka ve sféře démonů víš. Víš jistě i to, že bylo vytvořeno pět klíčů k jejímu uzamčení.. stočím k němu na chvíli pohled a pak se zase zadívám před sebe. Tam někde leží můj cíl.. klíče. Je mi jedno jestli to někdo ze skupiny nepřežije.. nebo nikdo. Ty klíče najdeme a dopravím Azmakovi i kdybych kvůli tomu měla přijít o křídla.. definitivně.
"A přesně to je náš cíl.. najít všech pět klíčů aby se brána mohla odemknout. To je náš úkol, který musí být splněn za každou cenu. My se máme přidat k ostatním, kteří už pátrají.. aspoň tedy doufám, že se nezdržují nějakýma hloupostma."
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.