abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Cora
3.10.2018
20:00:48
Pokrčím rameny. Je mi jasný, že Tyf z Kian nic podrobnýho nedostal.
Jak taky?
Vždycky mluvila z cesty a v děsivejch zkratkách a náznacích.
"Nemyslím si, že by šel jen po mně....o tom, že umím to, co Dein, nevěděl, nikdy jsem mu to neřekla. I když možná něco tušill, protože když mě mučil vtom podzemí, vyptával se na ledacos." Přiznám tiše a nevýrazně.

Pak promluví Byrr a já se toho chytnu jak blecha košile.
"Kurva! To je nápad!
Třeba si to fakt myslí!"
Plná naděje se otočím k Melovi.
"Že to umím s ohněm neví nikdo. Nikdy jsem to nikomu neřekla, ani to nepoužila.
Už dlouho.
V Ilese vůbec."

Byrr
3.10.2018
19:55:21
Zamručím, když Terry zmíní mý jméno a krátce se na něho podívám.
"Řekls mu, že jsem v pořádku?" Kejvne a já se spokojeně zahloubám do sebe.
Měli jsme různý názory a občas i spory a dost často mi Tyf naháněl husí kůži, ale byli jsme smečka.
Dost dlouho.

Nedivím se, že se o mě zajímá. Mě jeho osud taky není lhostejnej.
Ovšem zájem černý Kian o Coru mě překvapí taky.
Přece nemaj páru, že Cora umí, co uměla Dein a že ji usmažila....
Nebo jo?

Zadívám se zvědavě na Coru a pak si promnu rozpačitě bradu.

"Hele a nemyslej si spíš, že se Dein...to...upálila sama?
Jako nehoda nebo tak něco.
Soter přece ví, co uměla s ohněm a jak se jí to vymykalo z ruk.
A o Coře jsme to přece nevěděli nikdo....."

Gunter
3.10.2018
19:51:18
"To se ptáš dobře, ale blbýho...." Zamračím se pro změnu já a sklouznu pohledem z Cory na Mela.
V podstatě je to odpověď pro oba.
"Prostě nevím. Nemám páru, proč by měl mít Soter speciální vztek zrovna na Coru, když.....
Když neví, že to byla ona, kdo spálil Dein na popel.....
Cora rozhodně nevypadá, že by měla tušení, proč se o ni Sot tak zajímá. Nebo co ji vlastně hrozí.
Je stejně vykulená jako já.
Jenže....tak nějak se nám vyplatilo Kiangu nepodceňovat, takže....

Zaraženě se podívám na Nyskel a najednou mi to vrtá v hlavě.
"Myslíš, že o tom věděl?
Sot?
Že Cora umí, co umí....
A užitečné by to opravdu bylo. Jenže Tyf nic jiného nevěděl. Kianga jako obvykle mluvila v hádánkách a napůl z cesty."


Její další věta mě zarazí ještě víc a chvíli nad ní přemýšlím.
Adelheid, Abigail....děcka...
Ne, rozhodně je ohrozit nechci, ale je tam Hagen a.....

Zavrtím rozhodně hlavou a usměju se.
"Ne, můj otec se ohrozit nenechá a bude velmi užitečnou pomocí....řekl bych."

Melwin
1.10.2018
17:07:03
Samý zajímavý a užitečný věci tu padaj.

Fakt jim závidím tu schopnost domlouvat se na dálku. Je to úžasně praktický a taky... frajerský!

Znovu se rozhlídnu po tý naší skupince. "Každej tady umí něco navíc, jen já jsem vobyčejnej kluk od koní..." vzdychnu.

To už ale pan Gunter začne mluvit i o Coře. Ta se zajímá o Kiangu, ale já si z toho vzal něco jinýho.

"Proč o Coru?! Ardet je mrtvej, tak by Soterovi snad Cora nemusela vadit víc než my všichni, ne? Proč Cora?!" dožaduju se pro změnu já.

Bezděky si přisednu blíž ke Coře a ruku natáhnu na opěradlo její židle.

Nyskel
1.10.2018
17:03:02
Vykulím oči. "O Coru? Kianga mě nepřekvapuje, má pro ni slabost. Ale proč Cora?"

Je vidět, že Coře to taky nedává smysl.

Zamračím se.

"Velké a nebezpečné?" zamračím se ještě víc poté, co promluví Terry jen ke mně.

"Bylo by užitečné vědět, co přesně říkala Kianga. Ale s tou se nespojíme." přemýšlím dál.

"Terry, nejsem si jistá, že je teď dobrá chvíle zamířit za tvou rodinou. Dokud máme v patách velké a nebezpečné síly..."Můj pohled je plný obav. Vážných obav...

Cora
1.10.2018
15:24:29
Skoro se nahlas zachechtám, jak legračně vyjede zrzka, kvůli mým poznámkám, ale pak Terry zmíní Tyfa a mě okamžitě přejde humor.
Vybaví se mi Ardet Dei a to, co mi nejspíš hrozí.
Nejistě se zadívám na Mela.
Dostanou mě?
Přijde si Soter pro mě?


A Terry vyvalí další pecku.
"O mně a o Kiangu? Proč? Já s Tyfem nemám nic společnýho." Vyjeknu.
"Co říkal?
Co je s Kian?"
Chrlím ze sebe a teď už na Melovi očima přímo visím.

Gunter
1.10.2018
15:20:02
Pokrčím rameny. Jsem rád, že Nyskel zaujalo něco jiného. Už to začínalo vypadat, že vyletí jako čertík z krabičky.
"Tvrdí Soterovi, že jde po stopě. A Sot mu věří.
Tak nějak nemá na výběr, když už nemá jiného Vlka. Jen nevím, co udělá, až zjistí, že ho Tyf vodí za nos.
Což jednou zjistit musí. Pokud se mu tedy nepodaří vymyslet nějaká výborná výmluva.
Pokoušel jsem se ho varovat, že rozzlobený Sot umí být velmi nepříjemný, ale ujistil mě, že to ví. Že už to párkrát zažil.
A pak se zajímal o Byrra.
A projevil překvapivou starost o Kiangu a o Coru....."
Nedořeknu a trochu ustaraně se zadívám na dlouhovlasou dívenku a pak opatrně stočím oči k Nyskel.

"Tak nějak to vypadá, že když viděl Kian naposledy, měla nějaké znepokojivé řeči ohledně Cory a jejího bezepčí.
Že má v patách velké a nebezpečné síly.
Ale to snad my všichni...."
Dodám zamyšleně.
"Nemyslím si, že by Sot šel jen po Coře. I když o ni měl tak velký zájem jeho mrtvý nohsled...."

Nyskel
25.9.2018
21:25:39
Terryho zpražím pohledem, ale nakonec se nechám natlačit na lavici.

To jeho "miláčku" mě tak akorát popíchne.

"No ještě to dělej horší! Jako kdyby nestačilo, že se do nás trefují všichni ostatní!" zaprskám v duchu.
Potřebuju někde popustit páru a tohle pomáhá.
Trochu.

Jeho přesladká pozornost vůči mé osobě mě dokonale propleskne.

Vím, že se teď chovám jako idiot! Ale prostě si nemůžu pomoct! Aúúúú... Mám chuť výt!

Položím chleba i sýr a sama se natáhnu pro čaj. Nechci, aby mě obskakoval. Aspoň teď ne!

Až poslední Terryho sdělení mě donutí trochu vylézt ze své ublížené ulity.

"Tyf?" Rozvaha se mi vrátí jak mávnutím kouzelného proutku.

"TOHLE je důležité! Ne to, co si myslí Cora nebo Byrr o mé dnešní noci s Terrym!" napomenu se.

"Jak se mu to povedlo? Je otázka, jak dlouho dokáže tahat Sotera za nos..." dodám zamyšleně.
Tyf je podivín a ježí se mi z něj chlupy, ale asi v sobě objevil aspoň malý kousek dobra. A pokud to dobro pomáhá nám, jsem ochotná vzít na milosti Tyfa. Aspoň prozatím...

Usrknu horký čaj a znovu se zakousnu do sýra. Teď už o poznání klidnější.

Podívám se na Terryho. Stále ještě cítím rozpaky, ale rozladění je pryč. Byla to vlastně hloupost...

Poslušně čekám, jak bude Terry pokračovat dál.

"Cíl naší cesty... Terryho rodina... Hmmmm..."

Gunter
25.9.2018
13:04:19
Čím dál tím lepší.
Hezky se nám to ráno vyvíjí.
Cora si na nás brousí svůj ostrovtip a moc se tomu nedivím. Kdo by odolal, že? A obzvláště někdo z její....ehm profese.
Nyskel je čím dál tím podrážděnější a vyvedenější z míry a Byrr....
Byrr trpí. Jednoznačně.
Je mi ho líto.
Vím, co cítí.
Vím, jak na něj naše doznívající vzrušení působí, jak bouří jeho vlčí krev.
S tím moc dělat nejde.

Soucitně se na něj usměju a ocením, že se snaží aspoň o zdání normálního rána.
I Mel.
Ten obzvláště.

"Díky, Mele, ale normálně se najíme. A ty si, prosím, sedni, miláčku." Pohladím Nys nenuceně po rameni a jemným tlakem ji přinutím sednout.
"Nechceme, abys měla žaludeční vředy, navíc Cora rozhodně nevypadá na to, že by končila.
Její pohled na koláče je víc než výmluvný.
Můžu ti nalít kávu nebo bys raději čaj?"
Snažím se být co nejpozornější, abych odvedl pozornost své snoubenky jiným směrem.

"Navíc bych chtěl s vámi probrat cíl naší cesty....." Dodám, když se konečně posadím.
"Máme čas." Odpovím na Byrrův naléhavý pohled, který mě pobízí ke spěchu.
"Spojil se se mnou Tyf. Navedl Sotera na opačnou stranu.
Nevím, proč nám pomáhá, ale očividně to dělá."
Oznámím svým společníkům a natáhnu se pro bochánek teplého chleba.

Melwin
24.9.2018
22:40:08
Jen překvapeně zamrkám, na víc se nezmůžu.

Nyskel je jak aprílový počasí. Před chvilkou, ještě u schodů, skoro zářila. A teď?! Je jako bouřkový mračno.

Podívám se na Coru. Poněkud rozpačitě. "Udělal jsem něco?" ptá se beze slov můj pohled.

Ne, tyhle nálady u ženských fakt nechápu. Ani trochu. Vůbec.

"No jestli chcete jíst na cestě, můžu to jídlo sbalit sebou...?" zkusím to ještě chabě a podívám se na pana Guntera. Ten má snad jasno.

Nyskel
24.9.2018
22:36:22
Myslela jsem si, že mi změna tématu pomůže, jenže....

Když se teď soustředím na Byrra, je to ještě horší!

Cítím, jak se v něm zrcadlí naše vzrušení.
Jak je napjatý a v rozpacích.

"Sakra! To budeme my dva s Terrym takhle oblíbené téma každé ráno?!"
Podráždění ve mně začíná pomalu probublávat.

"Jistě! Taky jsem si to mohla zjistit sama!" zaúpím v duchu a teď už jsem naštvaná i sama na sebe.

Popravdě se jen nedokážu popasovat s vlastními rozpaky a nervozitou. Jenže na to jsem příliš... rozčilená, aby mi tohle mohlo dojít.

"Dobře."zabručím jen na Byrra a do očí se mu raději nedívám.

Celá nesvá přešlapuju u stolu. Mám hrozný hlad, ale nejraději bych se otočila na patě a vypadla ven! Trochu si vyvětrat hlavu.

Výsledkem mé nerozhodnosti je to, že se natáhnu pro kus chleba a sýra a začnu to žvýkat ve stoje. Mračím se u toho jak kakabus.

"A takové to bylo hezké ráno... hmpf..."

Byrr
24.9.2018
13:57:00
Pohled na ty dva je...znepokojivej. Jak jinak. Nemůžu se v první chvíli ani nadechnout.
Je to kolem nich jako mračno.
Tíživý, vzrušivý. Úží se mi dech a zrychluje tep.

Podívám se nejistě na Terryho a je mi jasný, že to ví. Jak jinak. Cejtí ze mě vzrušení tak jistě jako kdybych měl na zádech zježený chlupy.
Sklopím oči. Raději.
A hned neodpovím.
Pro jistotu.
Potřebuju najít hlas.
A klid.
Aspoň trochu.

Nyskel se ale rozhodně nedá. Zeptá se přímo mě a už je to dost trapný.
Musíš, kreténe nadrženej.
Prostě musíš.


Zvednu hlavu a opatrně se na ni podívám.
"Ona....šla se proběhnout a něco si ulovit.....byla ze svý lidský podoby už kapku nervozní.
Proměnila se už v noci.
Ale vrátí se. Slíbila to a je se mnou v kontaktu."


Ukážu prstem na svůj spánek.
"Je šťastná.....a už se vrací. Lov byl úspěšnej. Nasytila se. Vrátí se jako člověk. Slíbila mi to."

Nyskel
23.9.2018
21:49:34
Než se Byrr stihne vymáčknout, ujme se slova Cora.

Zrudnu jak rak a popravdě bych nejradějc byla někde jinde!

Podívám se poočku na Terryho. Nějak nevím, co na tohle říct.
"Říká se vůbec něco na takový narážky?!
Vždyť jsme přece snoubenci!
Herdek!"


Pravda, Terry vypadá poněkud rozvrkočeně. Víc, než obvykle.

"Silenka!" snažím se držet věcného tématu.

"Kde je Silenka, Byrre?" trvám na své otázce.
Jednak to opravdu chci vědět a taky... doufám, že Cora už nebude šťourat do toho, co jsme dělali v noci!

Cora
19.9.2018
14:50:36
Zaujme mě nějakej podezřelej rumraj u stolu. Zvednu oči vod plnýho talíře a kus sejra mi vypadne z ruky.
No teda...?
Gunter má rty červený a rozkousaný skoro do krve a Nyskel nevypadá jinak. Rozpitý voči, ne úplnhě jistej krok...
No, páni.....

Hvízdnu.
"To teda musela bejt noc." Ušklíbnu se.
"Nějakej rozcuchanej, lovče." Dodám a pohodlně se opřu.
Trochu si jde podezřívavě prohlížím. Zdá se mi to nějak moc na to, že jsou snoubenci.
"Nemohli jste se nabažit jeden druhýho, co?"

Melwin
17.9.2018
19:57:17
Cora už snědla kde co, když se konečně vyloupne na schodech pan Gunter.

Zkoumavě si ho přeměřím. Fakt by mě zajímalo, co ho mohlo tak.........

Pak mi stačí jedinej pohled na Nyskel a je mi to jasný! Dokonce i MNĚ!

Na tváři se mi rozlije vědoucí úsměv. Bezděky loupnu očima po Coře, jakože jestli taky ví!

Vlastně mám radost! Kvůli panu Gunterovi! Po tom všem si tohle prostě zasloužil!

"No nechal jsem nanosit celou spižírnu, ale Cora už půlku spořádala!" zahlaholím rozverně. Najednou mám nějak dobrou náladu. Teda ještě lepší než před chvílí!

Nyskel
17.9.2018
19:49:29
Vyklouznu na chodbu a ještě než Terry zavře dveře, zabloudím pohledem k posteli.

Tohle místo bude už navždy zvláštní. Pro mě... pro nás dva!

Jsem ráda, že jde Terry první. Tak nějak mi samy od sebe zrůžověly tváře.

"Bohové! Proč bych se měla červenat?! Jsem přece jeho snoubenka, no ne?! A co asi dělají snoubenci?!
Je to v pořádku!
Naprosto!
Úplně!"


Zaklínám své rozpaky, ale moc účinné to není. Obzvlášť z Cory jsem nervózní. Pozná to! Určitě to pozná!

Měla bych něco říct na podporu Terryho, ale ať mě napadne cokoli, jen to prohlubuje mé rozpaky.

A tak si prostě jen tiše sednu ke stolu a po chvilince se donutím i zvednout oči. Zabodnu je do Mela. Přijde mi jako nejbezpečnější objekt. Cora ví své a Byrr dokáže leccos vycítit.

"Snídaně!" zajásám. Jo, snídaně je naprosto nevinné téma! A hlavně: MÁM HLAD!!! Bohové, takový hlad už jsem neměla ani nepamatuju!

Pak se konečně přestanu zaobírat sama sebou, protože tady není Silenka!

"Kde je Silenka?" vydechnu téměř vzápětí, co mi to dojde. A teď už se podívám i na Byrra. Tohle je důležité!0

Gunter
17.9.2018
18:29:29
Rychle na sebe nahážu oblečení a nepřestanu si pohvizdovat. Stejně tak rychle sbalím naše vaky a hodím si je přes rameno. Ještě jednou prohlédnu pokoj, že jsme tu nic nenechali a pak zamířím ke dveřím.
Podržím je Nyskel a nechám ji projít jako první. Pak už seběhnu dolů po schodech a vejdu do šenku. Tentokrát jdu jako první já, ale dveře ji samozřejmě podržím.
Rozhlédnu se a s trochu provinilým úsměvem zamířím ke stolu, kde už sedí naši přátelé.
Všichni.
Až na Silenku.

"Dobré ráno, vespolek." Pozdravím vesele a opatrně a s lehce černým svědomím se obrátím na Mela.
"Co jsi vymyslel k snídani?
Trochu jsme se....ehm...opozdili."
Vysvětlím inteligentně a zcela zbytečně.
Něco ale říct, kurva, musím, no ne?

Vlk
7.9.2018
21:45:30
Žena v černém odvrátila hlavu od ohně a ohlédla se na velkého ptáka, načechrávajícího si lhostejně peří. Vlasy se ji zaleskly jako tekuté zlato a tvář zledověla. Byla krásná. Nesmírně krásná, ale v její tváři bylo cosi mrazivého. Cosi, co nedovoluje zavřít pokojně oči, je-li na blízku. Ostře, krátce tleskla a havran zvedl velké, ale křehké tělo ze stromu a tiše se snesl vedle ní. Usedl na kámen po jejím boku a zvědavě loupal černýma očima po ostatních, natáčeje hlavu na všechny strany. Žena si ho nevšímala, jen obrátila pozornost zpět k mírně vyhlížející ženě.
“Tak ho tu máš. V celé kráse. Jsme kompletní.
Co tedy zamýšlíte? Že jsme přestřelili, už víme všichni. Jak to tedy napravit?“


“Ano, to je asi to, co nás tíží všechny.“ Přikývla žena, kterou mladík nazval En a zadívala se laskavýma jímavýma očima na havrana.
“Myslíš, že bych tě mohla poprosit, můj milý?“
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.