abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin online:
Hledáš on-line pomoc od zkušenějších hráčů? Využij fórum PORADNA PRO NOVÁČKY.
Nebo si chceš jen tak pokecat? Zajdi do fóra s názvem SPAM.(Pridat do zalozek)
Pro nahlášení chyb a chybových hlášení použij fórum Komplikace.
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Návrat domů ::
družina
stránkovat po:  
 

Sirela - Aglarana
12.6.2017
8:16:21
Na rozdíl od kentaurů jsem schopná a ochotná poslouchat, kdo co říká. A přemýšlet o tom. Z hlasu Algernon je mi navíc jasné, že neblafuje.
Což jim zřejmě nedochází...
A i když nemám moc představu, co to vlastně je a co umí, vnímala jsem, co říkala.

Sirka mě začíná pálit do prstů. Třepnu s rukou a sirka zhasne. Zachrastím dalšími, abych upozornila, že jsou.

"Hele, ty herko, co to vyřešit mezi sebou my dva? Na férovku?" navrhnu černému. "Třeba čepelí..."

Temný osud
11.6.2017
17:04:09
Před jeskyní

"Jeden z nás určitě bude..." potvrdí klidně vraník.
A tak tam tak stojíte. Sirela s celkem rychle dohořívající sirkou v jedné a se špalíčkem dynamitu v ruce druhé. Jestli chce zapálit knot, bude to muset udělat... hned. Ještě, než Algernon domluví...

Střet dvou světů, rozdílných technologií.
Zapálit knot a hodit. Ano, kentauří šípy mohou být rychlejší. Je pravděpodobné, že hodit Sirela už nestihne. A je víc než pravděpodobné,
že kentauři vystřelí, protože si neuvědomují riziko. Že výstřeů a zasáhnutí Sirely jim nepomůže, pokud bude knot zapálen. Nemohou si ho uvědomovat, neznají dynamit. Budou reagovat tak, jak jsou zvyklí.

Ano, tohle nemůže mít vítěze. Zemřou pravděpodobně obě dívky. Možná většina kentaurů. Jak se snaží říct Algernon, zemře i Kain a Margit. Kentauři nic z toho nevědí...

Paní Jeskyně
11.6.2017
16:24:47
"Doprdele..." pronesu přiškrceně. Tak tohle nepřežijeme nikdo. A se mnou zařve Kain a s ní Margit.
"NIKDO nebude dost rychlý... Stojí vám to všem za to, chcípnout jen kvůli své hrdosti? A zrovna ty by sis měla dávat pozor, pokud Margitiny děti nechceš připravit o matku," otočím se k Sirele. "Kdyby šlo jen o naše životy, neřeknu ani půl slova, ale protože se nějaký zasraný bůh nudí, s každým z nás umře ještě někdo a v tuhle chvíli by v tom byl dost nevině, ani by nevěděl, proč umírá," mluvím, v hlase paniku. Na batoh kašlu, stejně bych zkapala dřív, než bych se k němu dostala.

Sirela - Aglarana
11.6.2017
15:25:51
Přimhouřím oči.
"Nebo co? Budeš dost rychlý?"
Sirku nezhasínám. Není daleko od knotu, ale zatím ji nepřikládám.
Sleduji každý jejich pohyb. I ten můj by mohl být jen velmi krátký.
Už se nechechtám. Jsou urážky, které prostě nedokážu nechat přejít jen tak.

Stouny
11.6.2017
15:09:48
Znejistím. Bavit se s Janikou je jedna věc. Odpovídat Anikimu druhá.
„Byl to jen žert.
Nebudeš mít smůlu.
Neboj.“

Zavrtím hlavou.

„Zkušenosti souvisí s tou hrou, ze které…prostě s jednou hrou.
Zabíjíš. Dostáváš zkušenosti.“

Nezním jistě a ani moc přesvědčivě. Vlastně jsem ráda, když se začne v jeskyni něco dít…něco, co nesouvisí se získáváním zkušeností a s následným vysvětlováním.

Apolena Ardumová
11.6.2017
15:04:58
Umělé blesky?
Rozdělení páry na dvě části To jako napůl?

Ne – tohle si vážně neumím představit.
Lehčí a těžší?
Tak to asi jen na půl nebude.

Zamračím se. Tohle už si nedokážu představit vůbec.

Až horký vzduch vzbudí moji pozornost.
„Předvést? Jako i tady?
Bez nějakého rozdělování?“

Zeptám se. Kráčím jen kousek za mužem a následuji ho i v jeskyni.

Stejně jako on, prohledávám stěny, a protože nemám svoje světlo, prostě hledám s ním.
„Tady něco je.“
Vyhrknu.
„Draci?“
Zeptám se vzápětí. Natáhnu ruku, abych se ornamentu dotkla.

Temný osud
11.6.2017
14:30:23
V jesknyi
A tak zatím co Aniki řeší zkušenosti, Apolena dostala od Kaina další díl odpovědí, ten se teď pustí do průzkumu jeskyně. Ze začátku se zdá, že zde opravdu není a nebude nic zajímavého. Když ale tak postupuje dál a dál podél stěny, nakonec přeci jen něco objeví. Je to v místě, které je skoro přesně naproti vstupu do jeskyně.
Na stěně ve výšce jeho hrudi světlo baterky vyloupne ze tmy reliéf. Jedná se o dva draky, zlatého a černého v kruhu z ornamentů. Nezdá se, že by reliéf byl vytesán do skály, spíš je na ni nějak přidělán.

Aniki
11.6.2017
11:39:54
Pavouka už neřeším, tedy zatím, to, o čem se baví Kain a Apí moc nerozumím - a vlastně ani tomu, co říká Stouny a Janika. Ale protože to se mě, na rozdíl od rozhovoru těch přede mnou, týká, krátce se na ně otočím, než vejdu do jeskyně a uvolním jim místo:

"Cože?
Jaké zkušenosti? K zabíjení pavouků přece nejsou potřeba zkušenosti... teda ty jsi ale řekla vlastně, že ty zkušenosti mám za zabití toho pavouka?"

Vážně mi to hlava nebere.
"A co máte s tím štěstím?" trochu se zamračím.

Rychle se rozhlédnu po jeskyni a když zjistím, že nám nic nehrozí, otočím se zase k nim a čekám na odpověď. Sice bych se měl asi taky pustit do prohledávání jeskyně, ale to počká. Stejně si myslím, že tady nic důležitého nenajdeme.

Janika
11.6.2017
10:53:44
Zdá se, že já jsem celkem spokojená, že Aniki pavouka zabil. Tak jistě, nejsem krvelačná bestie, vážím si života a tak... ale co by s ním tady jako dělal jiného? Vzal ho do ruky a dral se s ním přes nás ven, aby ho tam vypustil?

"Děkuji..." hlesnu tedy a když od něj přebírám zpět lucernu, raději se nesnažím myslet na to, co si o mě teď Aniki myslí. Vlastně je bezpečnější myslet si, podle toho, jak se tváří - tedy spíš netváří - posměšně nebo tak nějak - že nic špatného.

Vděčně se otočím po Stouny a mírně se usměji.
Její slova vyvolávají představy a má fantazie se jich chopí.

A kdo bude zapisovat zkušenosti? Třeba tady nějaký pán jeskyně je,
jen ho nevidíme, neznáme a nekomunikuje s námi přímo...
A kolik potřebuji zkušeností na postup na vyšší úroveň?
No, já jen tak nepostoupím...


"Tak si nejsem jistá, že mu těch pár zkušeností za to štěstí stojí." poušklíbnu se pobaveně.

A to už vcházíme do jeskyně. Jakmile vejde Aniki, i já vlezu dovnitř a uklidím se stranou, ať udělám prostor i vám. Zvednu ruku s lucernou a rozhlížím se kolem. Je to strašidelné, jak stíny skáčou po stěnách. A je to tady... malé, což není příjemné.
A nic tady asi není... což mě na jednu stranu uklidní a na druhou zklame.

Temný osud
11.6.2017
10:11:32
Před jeskyní

Kentauři nepolevují ve své ostražitosti. A tak v okamžiku, kdy Sirela škrtne sirkou o škrtátko krabičky a hlavička sirky vzplane jasným plamenem,
mezitím, co se Algernon otáčí, aby vyrazila ke Kainově batohu, zazní od vraníka ostré:
"Zhasni to!"

To už ale šest z desíti přítomných kentaurů sáhlo opravdu rychle po lucích a šípech a nyní na obě dívky míří. Zbylí čtyři drží kopí připravená k hodu.
Napětí by se dalo krájet a je zřejmé, že jen vteřiny dělí přítomné od katastrofy.


//Kuk do fórka, prosím.//

Kain
30.5.2017
14:17:02
"To ano, musí ho být opravdu hodně... Já těmto věcem až tolik nerozumím, jsem spíše bojovník, než učenec. Vím jen, že ho vyrábí pomocí umělých blesků z vody, kdy páru rozdělí na dvě části. Jednu tu lehkou, která drží loď ve vzduchu, a druhou těžší," pokusím se přiblížit vodík a elektrolýzu vody někomu, pro koho je to naprostá alchymie. O složení vzduchu nemluvě. Na tohle opravdu nejsem ten pravý... "Ale dá se místo toho lehkého vzduchu použít i obyčejný horký - to by šlo i předvést," doplním.
Celou dobu pri tom postupuji vpřed a neustávám v prověřování prostoru před námi. Když se dostaneme k miniaturnímu dómu na konci tunelu, zůstanu stát ve vstupu a nejprve zběžně prozkoumám, co v něm je a není - zejména jestli se v něm nachází nějaká hrozba a nebo ústí dalšího tunelu. Teprve pak postoupím vpřed a udělám ostatním místo, zatímco prověřím i stěnu za námi. Pak už je čas na podrobnější průzkum.

d3stiny
30.5.2017
11:07:06
"No dobře, vnímají dvě základní barvy místo tří, ale říká se tomu obecně barvoslepost," připustím.
"Gratuluju, tak to tvoje hráčka přežije. Což se nedá říct o Kainovi, jestli mě ten dynamit sundá. Nezapomínej, že nás ten debil nějak magicky propojil. A jakkoli mi nevadí, že bych měla umřít, je mi blbé vzít s sebou někoho dalšího," připomenu tu drobnost, kterou jsme si málem demonstrovali hned z kraje, když mi Kain mířil na hlavu. A pak mi pohled uhne k batohu, protože tam ještě pár těch "svíček" je. A nebylo by dobré, kdyby je to vzalo. Takže se pro batoh, co váží dobře polovinu toho, co já, vydám.

Sirela - Aglarana
30.5.2017
10:12:34
Nespouštím oči z kentaurů. Zejména z vraníka. Tvářím se rozmrzele. Kdybych byla vlčice, nejspíše bych teď cenila zuby a temně vrčela.

"Koně nejsou barvoslepí," ozvu se s upřesněním. "Vidí jinak, barvy mají posunuté, ale vidí je. A dobře vidí pohyb," dodám.

Když mi Algernon podá tu italskou svíci a sirky, převezmu to od ní. Jen na kratičkou chvíli se podívám na ni a na to, co mi podává.
Nevypadám nijak překvapeně ani zmateně, buďto mám představu, co jsou to sirky a jak se s nimi zachází - nebo si to alespoň myslím - a nebo to teď neřeším. Pak se zase zahledím na kentaury.

"Já umím běhat velmi dobře," odtuším.

Když vraník prohlásí, že to neudělá, nevypadám překvapeně. Nejspíše jsem nečekala, že by to přijal. Také vypadám klidně. Jen pokrčím rameny.

Ale přeci jen tu italskou svíci přelomím, tak aby jedna část byla asi tak čtvrtina. Ta s knotem. Sice si neumím představit, jak by takový malý kousek čehokoli mohl zasypat vchod do jeskyně, ale jsem ochotná Algernon pro teď věřit - a nebo aspoň příliš neriskovat.

Škrtnu sirkou. Zjevně tedy sirky znám a vím, jak s nimi zacházet.
Nevypadám u toho vyplašeně ani vyděšeně. Spíše zvědavě.

d3stiny
29.5.2017
17:23:41
Jak tak přemyslím nad tou situací, dojde mi jedna věc.
"Um, radši nepoužij celý dynamit, jsem mizerný běžec a jestli mě to sundá, nezabije to jen mě, nezapomeň. Navíc by to mohlo zasypat vchod jeskyně," varuju raději Sirelu tiše. "Nech jen tak čtvrtinu nanejvýš."
Nějak si totiž nedělám iluze, že se tahle Kubánská krize nepřehoupne do horké války...

Margit
17.5.2017
19:55:17
No tak nic, no...
Tak co jsi čekala?
Nevím. Něco. Prostě něco.
Víš co, tohle není RPG. To je život.
A jestli je to RPG, tak ti prostě blbě padly kostky na vnímání, co už.


Začínám se u toho cítit značně hloupě.
A přitom to znělo tak hrdinsky, co? Podíváme se po něčem a něco najdeme...
Život holt má do hrdinských her daleko. Sakra daleko.


Pavouka nekomentuji. Za prvé nechci uvést Janiku do ještě větších rozpaků.
Každý se něčeo bojíme. Já bych takhle šílela, kdyby tu byli mravenci.
A za druhé mě to nijak nepřekvapuje. Vyrůstala jsem s babičkou, která by se pavouka nedotkla ani koštětem.

A jak to tak vypadá, tak ani jeskyně nevypadá, že by v ní něco bylo...
Smůla.
Smůla? Prostě normál...


Stouny
13.5.2017
8:53:04
Sleduji celou tu scénu se směsicí různých pocitů.
Vážně pochybuji, že to byl jediný pavouk v celé jeskyni.
Napadne mě.
To ho jako zabije?
Zamračím se, když Anikiho dlaň s tichým plesknutím ukončí život toho tvorečka.
Proč by ses měla omlouvat…každý se něčeho bojíme…no ne?
„Ale kdeže - to je v pořádku.
Aniki má první zkušenosti…za zabití pavouka v jeskyni.“

Mrknu na Janiku.
„I když mu asi na pár kol klesne štěstí…za zabití pavouka.“
Usměji se povzbudivě.

Apolena Ardumová
13.5.2017
8:45:50
Kráčím za tím mužem, který velí létající lodi ze země, a i když se snažím soustředit, myšlenky mi stále utíkají k tomu podivnému plavidlu.
„Ale to by toho vzduchu muselo být strašně moc, nebo ne?
A kde se vůbec ten vzduch bere?
Ten, který je lehčí?“

Temný osud
7.5.2017
15:34:52
Venku

Vraník ty dvě nepřestává sledovat. Po jeho pokynu k běloušovi a ryzákovi oba tedy zmlkli, následná slova Sirely ani druhé dívky už nekomentují, i když se zdá, že je to stojí hodně úsilí. Ale zase se projeví jejich zvědavost, když natahují krky, aby viděli, co to tam ta dvě plichtí. Projeví se i ostražitost,
když se jejich ruce přiblíží ke zbraním, pro jistotu.

"To neudělám." odpoví vraník Sirele klidně.

Temný osud
6.5.2017
17:34:54
Skupina v jeskyni

A je pravda, že jediný, kdo našel něco na stěnách, byla Janika. Stouny ani Margit štěstí neměly - prostě kamenné stěny, sem tam nějaký mech a lišejník, nic zajímavého.

A vaše skupina se pohnula a za chvíli je chodbičky konec a otevře se před vámi jeskyně. Není moc velká, tak šest metrů v průměru, samozřejmě plus mínus, nemá tvar dokonalého kruhu, spíš je tak nějak kostrbatě šiškoidní.
Podlaha je kamenná sem tam se povaluje nějaký větší balvan. Jinak na první pohled nic zajímavého, vzrušujícího, či nebezpečného.

Aniki
6.5.2017
17:27:25
Počkám, až mi Janika ukáže toho netvora. Nekomentuji to. Ani jeho velikost, neškodnost, ani její iracionální strach. Ani koutky úst mi nezacukají v náznaku úsměvu, obočí se ani malinko nesvraští v náznaku nelibosti.
Úpím jen v duchu a zapřísahám Arrid, ať to nekomentuje.
Jen vážně kývnu a pak už má dlaň s razantním plesknutím ukončí život toho tvorečka. Utřu si ruku o kalhoty a usměji se na Janiku.
"Problém vyřešen."

Vrátím ji zpět lucernu a protože už došlo k domluvě mezi Apí a Kainem a také k jejich výměně a oba se pohnuli, vyrazím i já.

Janika
6.5.2017
17:18:51
Kdybych měla čas a hlavně na to měla myšlenky, tak se i stydím. Ale to já nemám. Když na stěně, ke které jsem se před chvílí tiskla, nezahlédnu nic podezřele osminohého, otočím se čelem zase ke stěně, kde ta potvora s moc nohama je. Zády si už na druhou stěnu netisknu...

Tak chápejte, to, že jsem nic neviděla, neznamená, že to tam není! A Aniki mi vzal světlo!
A ono je stejně jedno, jestli se stěny dotýkám nebo ne, stejně, pokud tam pavouci jsou, skočí na mě!!!


Pravda, ještě nikdy na mě žádný pavouk neskočil, ale představy arachnofobika jsou holt představy arachnofobika...

Chvíli pátrám očima po stěně než má ruka vystřelí a ukazováček (z bezpečné vzdálenosti) zaměří cíl.
"Tady!" ozřejmím Anikimu. No, vlastně bych mohla být spokojená, na rozdíl od holek jsem něco našla. I když bych se tedy obešla...

A už se začínám stydět.
"Omlouvám se..." vydechnu.

Kain
6.5.2017
10:07:27
"Je naplněná plynem, který je lehčí, než normální vzduch, takže podobně, jako normální loď pluje po hladině. Ale funguje to i s horkým vzduchem," odpovím a přitisknu se zády ke stěně jeskyně, aby to měla jednodušší - přeci jen nejsem z nejmenších.
Jakmile je Apolena za mnou, zase namířím zbraň i se světlem před sebe a začnu pomalu postupovat vpřed.

Apolena Ardumová
6.5.2017
9:15:03
„A jak se tam ta loď udrží?“
Zeptám se tónem, který jako by sám o sobě usvědčoval toho muže ze lži.
Vždyť je to nesmysl.
Jedině že by nějak magicky….

Uvažuji. Pak mi však dojde, kde jsem a co jsem měla v plánu.
„Dobře.
To je jedno.“

Nechám loď lodí.
„Půjdu tedy za vás.“
Opravdu nemám potřebu hrát si na hrdinu – já chci jen zpátky domů.
„Dovolíte?“
Nečekám na svolení a překvapivě hbitě se prosmýknu za Kaina.

Kain
1.5.2017
15:46:48
"Ano, loď, co létá vzduchem," přikývnu trpělivě. "Ale těm akcím velím dole na zemi, účastním se jich společně s určenými členy posádky," poopravím ji.
"Neříkám, abyste šla ven, jen abchom se prohodili. Mám pod tím oblečením pancíř, je tedy rozumnější, aby možná hrozba narazila nejdříve na mě, nežli na vás. Snažím se minimalizovat rizika," pokračuji stále stejně klidně. Situaci vzadu příliš neřeším - vše je podle všeho pod kontrolou a nikomu nic vážného nehrozí.

d3stiny
1.5.2017
15:29:13
"To je fakt... Mají horizontální zorničky a tomu odpovídající rozmístění světločivných buněk, což jim umožňuje dobře sledovat horizont proti možné hrozbě, ale jinak jim to moc platné není. Stejně jako kozám nebo ovcím, které mají stejně koncipované oko. A mají mizerné prostorové vidění a jsou barvoslepí," neodpustím si malou přednášku. "Ale zas jim tolik nevadí horší světlo," doplním pro pořádek.

Dynamit pak i se sirkami Sirele podám a čekám, co bude dál.

Sirela - Aglarana
5.3.2017
15:34:47
"Leda pro někoho nasleplýho... ale koně prý nevidí dobře," prsknu běloušovi v odpověď.

Ale to se ke mě přibližuje Algernon.
Nevím, co chce, a tak uhnu, když se ke mě přiblíží. Oči nespouštím z kentaura, ale i Algernon beru na vědomí a dělím pozornost mezi ni a bělouše.

Tak nějak docela nevím, co mi vlastně chce říct.
Nemám vůbec ponětí, proč by mělo být důležité, že jsou ty svíčky "italské". Navíc vůbec nevím, co to vlastně "italské" je.
Ale to další zní... no, zajímavě. I když si to nedokážu vůbec představit. Ale "vybírat zbytky kentaura z vlasů" je celkem srozumitelné. Natáhnu ruku, aby mi ji mohla podat.

Hodím pohledem po vraníkovi."Tak ať se za tu urážku omluví," navrhnu, i když to zní stále poněkud ostře.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.