abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
:: Znovuzrození ::
[autor: d3stiny, kategorie: Próza] [připravit pro tisk]
 

A opravdu, čas a prostor se v těch místech začal podivně deformovat a postupně to začalo nabírat tvarů věže, která pomalu rostla jako kytka na jaře, jen listy a květ chyběli...


To, co působilo jako optický klam, jako fata morgána, nakonec začalo tmavnout, až to bylo temnější než bezměsíčná noc a šířily se od toho emoce. Strach, bolest, vztek, odhodlání, naděje. Temnota zmodrala do barvy inkoustu. Z ní se pak oddělila lehce nažloutlá běloba nového pergamenu, jen na něj něco napsat, nový příběh, spoustu příběhů... A nakonec tím vším prostoupila krev, snad těch, kteří ve zdech knihovny tenkrát zahynuli.... To vše se pomalu formovalo, přesouvalo, výřilo a kroutilo, až se z toho stala věž sahající téměř do nebe, jehla čnící nad vše ostatní ve městě alespoň tucetkrát. Tvořená sloupy, jejichž paty měly podobu kalamářů, těla svitků a hlavy svazku brků. Mezi sloupy se skvěla mnohapatrová okna s lomeným obloukem, tvořená vytržemi s výjevy ze svitků, které za svou historii knihovna nashromáždila, a podobami všech knihovníků, kteří jí kdy sloužili. Na bráně, ladící k oknům, se v oheň připomínajícím dřevu vyjímala řezba fénixe povstávajícího z popela, upomínka na znovuzrození knihovny. Léto se chýlilo ke konci.


"Knihovna ještě neřekla své poslední slovo..." pronese ochraptěle postava, která se ztěžka zvedá ze dna kulové místnosti poseté symboly staršími než kterýkoli ze světů. Měla vlasy skoro až průsvitné, sahající na zem, pohublou vysokou postavu neurčitých rysů, oči bezedné, na alabastrově bílé kůži antracitové symboly shodné s těmi na zdech žalovaly, co udělala, jaká byla cena za záchranu a znovuzrození knihovny. Její duše. Stala se knihovnou a knihovna byla teď jí, obnovila ji ze svých vzpomínek a svitků, které se jí v poslední chvíli podařilo zaštítit. Narovnala se o roztáhla křídla. Jeden pár rudý jako krev těch, co jejichž krev byla prolita, i její vlastní, kterou použila na kouzlo, druhý v barvě pergamenů, na kterých se skrývají příběhy, které sem poslové přináší, a konečně třetí, který měl barvu inkoustu, kterým jsou ty příběhy psány a kterou měla i roucha knihovníků Velké knihovny Palantasské. Její tělo konečně zahalil šat. Byly to šaty, které jí kdysi předala Arenika spolu se zlatým brkem za jeden z jejích příběhů. Byly utkané z jasné letní noci, poseté myriádami hvězd. Zapletla si cop a zastrčila ony legendární zlaté brky, které získala, do jeho kořene. Bylo načase ujmout se nelehké úlohy nového pána knihovny, i když nevěřila, že kdy skutečně dokáže plně nahradit Austina. Stejně tak nevěřila, že doopravdy zemřel... Vyrazila k bráně, aby konečně zvedla ze země ty dva svitky, které tam s nasazením vlastního života doručili poslové a zanechali je za hranicí vlivu magie knihovny, kde si je mohli lidé dobré vůle přečíst. Bylo na čase, aby se jim dostalo důstojného domova mezi těmi ostatními.
Když poprvé otevřela bránu, vrchol věže se rozzářil jako nejjasnější hvězda a byl vidět i z nejzasšího kouta světa, navádějící bardy a jejich posly ke knihovně. Nová paní se sehla a zvedla svitky ze země rozbalila je. Neubránila se úsměvu. "Fénix... Jak příhodný název..." pronesla tichým hlasem připomínajícím ševelení stránek knih. Ještě zanechala na bráně vývu, že se hledají noví knihovníci. Práce je to tuze životunebezpečná, ale stejně tak vznešená a důležitá, uchovat příběhy druhých, aby navždy žili v našich vzpomínkách, stálo tam mimojiné. Destiny se vydala do písárny, aby se pustila do přepisu. A jak tak prováděla rychlé drobné tahy ohnivým perem z fénixe, vyobrazovala se ta písmena, z nich slova a z nich nakonec věty, i na pergamenových sloupech venku.


 


Takové malé cosi na úvod znovuzaložení fórka k článkům. ;)

:: Hodnocení a komentáře k článku ::
Nejsou žádné příspěvky.
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.