abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin online:
Hledáš on-line pomoc od zkušenějších hráčů? Využij fórum PORADNA PRO NOVÁČKY.
Nebo si chceš jen tak pokecat? Zajdi do fóra s názvem SPAM.(Pridat do zalozek)
Pro nahlášení chyb a chybových hlášení použij fórum Komplikace.
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
:: Příběh první. Tedy jak ke zvláštnosti přišel. ::
[autor: michza, kategorie: Próza] [připravit pro tisk]
 


„Crrnk! Crrnk! Crrnk!“ už zase zvonil budík.
‚…Bílo,…Co? … Jo, jasný,…´ s pohledem na budík vše znovu dostalo svůj smysl.
Vypnout budík – Vstát – Koupelna – Hadry, každodenní rutina se opět nezdála o nic zajímavější, než obvykle.
Bez snídaně a na poslední chvíli rychle na autobus než ujede a zase přijdu pozdě.
‚…No co, zas tak moc by se nestalo…‘ probleskne mi ještě hlavou, zatímco si sedám v přednáškové místnosti a připravuji se na příjem nových informací.


„Ehm,“ na chvíli se zarazím. „Co takhle trenál, Ani?“
Jen tak zašmejdila očima kol sebe se zamyšleným výrazem a úsměvem na rtech řekla: „Proč ne?“
„Dobře, kdypa se ti to hodi? Třebá,… Čtvrtek? Řekněme po jedný sraz na Vltajdě?“
„Jojo, to by šlo.“
„Super,“ dodám a s úsměvem se loučíme, načež oba spěcháme na své pokračování výuky.


„Ahój!“ ozvalo se zpod schodů za mnou.
„No ahoj! Už sem si říkal, jesi dorazíš,“ škádlím ji trochu, ale hned jsme to přešli a pustili se do protahování.
Chvíli na to už jsme začali skákat z jedné zídky na druhou a přitom si v mezičasech povídali, smáli se a užívali si čas věnovaný pohybu. Během tréninku se k nám ještě připojili dva kamarádi a vzájemně jsme si vyměňovali rady, postřehy a pomáhali si s novými skoky.

„Hajzlové! Parchanti!“ ozvalo se zezadu z poza tréninkového spotu.
Nejprve mi to jen přišlo divné, tak jsem to nechal být, ale když se ten agresivní hlas ozval znovu, došlo mi, že tu bude problém.
Všichni čtyři jsme,…
‚…Ne, počkat,…‘
     „Kde je Arný?“ Ale všichni jen pokrčili rameny. Pak mi došlo, že ten šel něco zkoušet dozadu.
Než jsem stačil něco říct, už jsme všichni stáli za Arným a proti nám se napůl potácel napůl šel nebezpečně vyhlížející vagabund.

První myšlenka byla: ‚…Zmizet!…Všichni, zmizet!…‘
Hned na to jsem si ale uvědomil, kde máme věci – totiž že jsou od nás asi stejně daleko jako od našeho „návštěvníka“.
„Vemte Annu, vemte věci a vypadněte do metra.“
Teprve po chvíli mi došlo, kdo promluvil – Já.
„Na to zapomeň, dem všichni!“ odpověděl potichu Arný a kývnul k věcem s tázavým výrazem, na což jsem odpověděl jen odporujícím gestem.

„Zmizte, než bude pozdě! Dole zavolejte benga! Běžte!!!“ Vyjel sem na ně a udělal několik kroků našikmo směrem k útočníkovi – totiž směrem od věcí.

Jak jsem čekal, pozornost zaměřil na mně, jako na nejbližší cíl.
„Zabiju Vás! Zmrdi! Zabiju vás!“ vykřikoval a v ruce měl nůž. Zpomalil. Hodně zpomalil – teď se přibližoval pomalu a docela obezřetně, ale bylo na něm jasně vidět, že je pod vlivem drog. Přinejmenším alkohol, spíš něco tvrdšího.

V podstatě v okamžik, kdy jsem koutkem oka kouknul po kamarádech, vyrazil. Nečekal jsem takovou rychlost, ani v nejmenším. Naštěstí byl ještě dost daleko a neodhadl svůj směr, takže jsem stačil uhnout, ač jsem skončil na zemi, podobně jako útočník.
Hlavou mi létaly myšlenky typu:‚…Musim zmizet…‘
 ‚Jesi se ke mně dostane, tak mě zabije!…‘
 ‚…Co sem si myslel?!…‘
    Najednou, netuším odkud, se u nás objevila nějaká dívka. Neznámá, ale vystrašená, jako kdyby se u nás ocitla bez nejmenšího přičinění.
    Agresor nezaváhal ani chvilinku a ujal se šance první kořisti.

Ne, nevím jak.

V jednu chvíli jsem ležel dobrého půl druhého metru od nich. V druhou jsem stál za útočníkem, držel mu ruku s nožem za jeho zády a dívka seděla otřesená na zemi.

Jediný kdo možná věděl, co se stalo, byla ona.
Celá událost se odehrála během pár okamžiků. Kamarádi ještě ani nestačili doběhnout do stanice nebo zavolat policii.

Bohužel pacifikace útočníka byla jen zdánlivá.

Z ničeho nic se se zuřivým výkřikem prudce otočil, ač se jeho ruka během toho dostala do silně nepřirozené pozice. Naprosto jistě velmi bolestivé, ale zdálo se, že mu bolest žádné vrásky nepřidělala.
Chvíli v šoku, stojící jako jednoduchý cíl. Nebo tak jsem si alespoň připadal. Také že ano. Ostří nože mi prošlo skrz kůži až do masa v oblasti hrudníku, podobně jako skřek útočníka prořízl šum okolí.
‚…Co?! Co že?!…Já tady umřu!…‘
Mozek jakoby v tu chvíli vypnul. Absolutní nic.

Zatřesením hlavy jakoby znovu naskočil. Najednou bylo všechno čistší, jasnější. Můj cíl byl jasnější.
‚…Nikomu už neublíží!…‘ – jediná myšlenka, která v tu chvíli měla význam.

Jeho další výpad byl mnohem ledabylejší.

Nebo nebyl?

‚…Vždyť se pohybuje strašně pomalu,…‘ divil jsem se, zatímco agresor prováděl svůj útok.

    „Je konec. Vzdej to – za chvíli je tu policie,“ zaznělo klidným hlasem odněkud z výšky.
‚…Počkat!…‘

Zatímco jsem stál nad ležícím agresorem, snažil jsem se pochopit, co se tu vlastně stalo.

Zbraň ležela asi dva metry od nás, na cestě. Útočník ležel na břiše, těžce oddechující. Já stál půl metru od něj. Z rány mi tekla krev, ale bolest jsem skoro nevnímal.
Pomalu jsem začínal přicházet k sobě. Některé události jsem ale měl stále zamlžené. Otočil jsem se na dívku a zeptal se jí, zda je v pořádku. Během chvíle u nás byli moji kamarádi a pár minut na to policie.
    Útočníka zatkli a nás vzali s sebou, kvůli sepsání protokolu.

Od neznámé dívky jsem se nakonec ani nedozvěděl její jméno, ale prozradila mi, co přesně se stalo během mého konfliktu s tím feťákem. Překvapení jsem nedokázal skrýt před nikým, ale byl jsem rád, že po mně nikdo nechtěl, abych mu přesně vysvětlil, jak jsem ho přepral a „uzemnil“.
Po ráně na hrudníku mi nakonec nezbyla ani jizva, díky pečlivému ošetření v nemocnici, kam nás nejprve odvezla policie ještě před sepisováním protokolu.

:: Hodnocení a komentáře k článku ::
Nejsou žádné příspěvky.

 

Liraell


 


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.